Leroy Chiao

Leroy Chiao
Leroy Chiao Astronaut.jpg
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA USA
Datum narození28. srpna 1960 (62 let)
Místo narozeníMilwaukee, Wisconsin
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Předchozí
zaměstnání		Inženýr
Čas ve vesmíru229 dní, 8 hodin a 45 minut
Kosmonaut od17. ledna 1990
MiseSTS-65
STS-72
STS-92/ISS
Expedice 10
(Sojuz TMA-5/ISS)
Znaky misíSts-65-patch.png Sts-72-patch.png Sts-92-patch.png Expedition 10 insignia.png Soyuz TMA-5 Patch.png
Kosmonaut doříjna 2005
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leroy Chiao (* 28. srpna 1960 Milwaukee, Wisconsin) původně inženýr zaměstnaný u dodavatelů NASA, od ledna 1990 byl americký astronaut čínského původu, člen oddílu astronautů NASA. Do vesmíru se poprvé dostal v roce 1994 na palubě raketoplánu Columbia. Krátkodobé lety Space Shuttlem si ještě dvakrát zopakoval, roku 1996 a 2000. Počtvrté do vesmíru se dostal roku 2004 jako člen Expedice 10 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), vzlétl a přistál tentokrát v ruském Sojuzu. Jeho poslední let trval 193 dní, celkem strávil ve vesmíru 229 dní, 8 hodin a 45 minut. V roce 2005 odešel z NASA, o rok později se stal viceprezidentem společnosti Excalibur Almaz.

Život

Mládí

Leroy Chiao se narodil v Milwaukee ve státě Wisconsin, dětství prožil v Danville v Kalifornii. Zde také roku 1978 ukončil střední školu. Roku 1983 získal bakalářský titul v oboru chemické inženýrství na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Poté studoval stejný obor na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, magistrem se stal roku 1985, doktorem 1987.[1]

Od roku 1987 pracoval ve společnosti Hexcel, kalifornského dodavatele NASA, v oblasti vývoje a výzkumu materiálů. Podílel se na vývoji kompozitních polymerů určených pro budoucí kosmické teleskopy.[1] Od roku 1989 byl zaměstnán v Lawrence Livermore National Laboratory.[2]

Astronaut

Roku 1989 se přihlásil do 13. náboru astronautů NASA a k 17. lednu 1990 byl přijat do oddílu astronautů NASA. Absolvoval roční všeobecnou kosmickou přípravu, ve které získal kvalifikaci letový specialista.[2]

Po skončení základního výcviku byl zařazen do posádky letu STS-65. Do vesmíru odstartoval na palubě raketoplánu Columbia 8. července 1994. Raketoplán přistál po 14 dnech, 17 hodinách a 56 minutách letu dne 23. července 1994.[3]

Leroy Chiao na ISS (modul Destiny), 31. října 2004

Ve dnech 11. – 20. ledna 1996 pobýval ve vesmíru podruhé. V průběhu letu STS-72 dvakrát vystoupil do kosmického prostoru, výstupy trvaly 6 hodin 9 minut a 6 hodin 53 minut. Mise raketoplánu Endeavour trvala 8 dní, 22 hodin a 2 minuty.[4]

Potřetí vzlétl do vesmíru na palubě raketoplánu Discovery při letu STS-92 ve dnech 11. až 24. října 2000. Mise pokračovala ve výstavbě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Během letu opět dvakrát vystoupil do vesmíru, dohromady na 13 hodin a 16 minut.[5]

Chiao pracuje s kanadskou rukou, ISS (modul Destiny), 18. října 2004

V březnu 2001 byl jmenován velitelem záložní posádky Expedice 8 na ISS. Koncem roku 2002 se současně stal velitelem Expedice 10. Po havárii Columbie byly ale plány změněny. Nakonec od listopadu 2003 zahájil výcvik jako velitel záložní posádky Expedice 9 a hlavní posádky Expedice 10, v páru s palubním inženýrem Saližanem Šaripovem.[2]

Počtvrté vzlétl do vesmíru 14. října 2004 v ruském Sojuzu TMA-5. Na ISS pracoval společně s Šaripovem. Během pobytu na ISS dvakrát vystoupil do vesmíru, celkem na rovných 10 hodin. Dvojice Chiao, Šaripov přistála 25. dubna 2005 po 192 dnech, 19 hodinách a 2 minutách letu.[6]

V roce 2004 se stal prvním člověkem, který volil v amerických prezidentských volbách z vesmíru.[7]

V roce 2005 byl první, kdo vyfotografoval z vesmíru Velkou čínskou zeď.[8]

Po letech

V říjnu 2005 odešel z NASA i oddílu astronautů. Pracoval ve společnosti Sachi Koto Communications. Roku 2006 se stal viceprezidentem společnosti Excalibur Almaz, připravující kosmické lety lodí odvozené od sovětské lodě TKS.[2]

Chiao je zkušený pilot s náletem 2600 hodin.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Biographical data. Leroy Chiao [online]. NASA, rev. 2005-12 [cit. 2009-10-04]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie NASA
  2. ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-06-04 [cit. 2009-10-04]. Kapitola Leroy Ciao. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-08-17 [cit. 2009-10-04]. Kapitola STS-65 Co/F-17. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ Holub. Rev. 1997-09-26 [cit. 2009-10-04]. Kapitola STS-72 En/F-10. 
  5. ↑ Holub. Rev. 2000-10-25 [cit. 2009-10-04]. Kapitola STS-92 Di/F-28. 
  6. ↑ Holub. Rev. 2005-04-27 [cit. 2009-10-04]. Kapitola Expedice 10. 
  7. ↑ Hlas v amerických prezidentských volbách odevzdá i astronautka na ISS. ČT24 [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Velká čínská zeď je opravdu vidět z kosmu. iDNES.cz [online]. 2005-04-19 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sts-65-patch.png

STS-65 Mission Insignia

Designed by the mission crew members, the STS-65 insignia features the International Microgravity Lab (IML)-2 mission and its Spacelab module which flew aboard the Space Shuttle Columbia. IML-2 is reflected in the emblem by two gold stars shooting toward the heavens behind the IML lettering. The Space Shuttle Columbia is depicted orbiting the logo and reaching off into space, with Spacelab on an international quest for a better understanding of the effects of space flight on materials processing and life sciences.
Expedition 10 insignia.png
The Expedition 10 patch uses simple symbolism to describe the mission. The large Roman numeral "X," formed by the American and Russian flags, symbolizes the joint nature of this mission, as well as the fact that this flight is the 10th mission to stay on the International Space Station (ISS). The current configuration of the ISS is next to the name of the ISS Commander, while the Soyuz vehicle is placed next to the name of the Soyuz Commander. The single star and the black background signify this is a space mission.
Soyuz TMA-5 Patch.png
This Soyuz TMA-5 patch was designed by Alex Panchenko:
"I've started design works of patches for Soyuz TMA-5 (ISS-10 flight) back in July 2004, when first sketches - drawings made in Starbucks coffee and later presented them for approval to Soyuz commander S. Sharipov. It was still not clear who is going to be third crew member of Soyuz and in this case I was preparing for Soyuz TMA-5 flight design in two variants (with name of Polonsky and with name of Shargin - both candidates on third seat in Soyuz).
During design work with Soyuz TMA-5 patch my idea was to present Soyuz panels as symbolic flags of Russia and United States, and base of design is a window view outside. Crew names are in the same order as their actual seats inside Soyuz. Commander S. Sharipov in center, L. Chiao on the left from commander and Y. Shargin on the right side."
Sts-92-patch.png

Designed by the crew members, the STS-92 patch symbolizes the second mission to carry U.S.-built elements to the International Space Station (ISS) for assembly. The black silhouette of the Space Shuttle Discovery stands out against the deep blue background of space in low Earth orbit. In the foreground in gray is a profile view of the ISS as it appears when the shuttle and crew arrive, with the station consisting of the Unity node, its two pressurized mating adapters (PMA), the Zarya functional cargo block, the Zvezda service module, and the Progress cargo vehicle.

Following the shuttle's rendezvous and docking, the ISS configuration will be augmented by the two elements delivered by Discovery–the Z1 truss and PMA-3. These two elements, depicted in red, will be installed using the shuttle's robot arm and be connected to ISS during four spacewalks. The multi-national nature of both the STS-92 crew and the ISS are reflected in the multi-colored Astronaut Office symbol.
Sts-72-patch.png

STS-72 Mission Insignia

The crew patch of STS-72 depicts the Space Shuttle Endeavour and some of the payloads on the flight. The Japanese satellite, Space Flyer Unit (SFU) is shown in a free-flying configuration with the solar array panels deployed. The inner gold border of the patch represents the SFU's distinct octagonal shape. Endeavour's rendezvous with and retrieval of SFU at an altitude of approximately 250 nautical miles. The Office of Aeronautics and Space Technology's (OAST) flyer satellite is shown just after release from the Remote Manipulator System (RMS). The OAST satellite was deployed at an altitude of 165 nautical miles. The payload bay contains equipment for the secondary payloads - the Shuttle Laser Altimeter (SLA) and the Shuttle Solar Backscatter Ultraviolet Instrument (SSBUV). There were two space walks planned to test hardware for assembly of the International Space Station. The stars represent the hometowns of the crew members in the United States and Japan.