Lesák rumělkový

Jak číst taxoboxLesák rumělkový
alternativní popis obrázku chybí
Cucujus cinnaberinus – lesák rumělkový
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďlesákovití (Cucujidae)
Rodlesák (Cucujus)
Binomické jméno
Cucujus cinnaberinus
(Scopoli, 1763)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) je brouk z čeledi lesákovitých, vázaný na mrtvé dřevo (saproxylický).

Rozšíření

Východní část střední Evropy, hory v Rumunsku. Na severu žije porůznu a vzácně v jižnější části Skandinávie.[2] Lesák rumělkový je západopalearktický druh, žije i v severní, východní a jihovýchodní Evropě (od jižní Fennoskandie po Řecko) s izolovaným výskytem v jižní Itálii, východně do Ruska a Ukrajiny. Ve střední Evropě je znám z Bavorska, ČR, Polska, Rakouska a Slovenska.[3] Nové nálezy lesáka rumělkového pocházejí z Bulharska a Srbska[4]

Výskyt v Česku

Výskyt je nesouvislý, v lesních porostech s dostatkem odumřelého dřeva, příp. v alejích, větrolamech, oborách, parcích a příměstských lesích.[5] Vyskytuje se především v nížinných oblastech. Po řadu let byl považován za velmi vzácný druh známý pouze z Beskyd (NPR Mionší) a z lužních lesů při dolním toku Dyje (staré nálezy i ze Šumavy a Vraného). Od 90. let 20. stol. se objevují nálezy z dalších oblastí: lesák rumělkový je znám z lesů na dolním toku Odry, z povodí Bečvy a Svratky a z lokalit ve středních a východních Čechách (střední Polabí, dolní Poohří),[6] nově byl zjištěn v Bílých Karpatech.[3]

Popis

Tělo silně zploštělé, 11–15 mm dlouhé, hlava trojúhelníkovitá s rozšířenými spánky, oči velké, kusadla mohutná, nohy běhací. Zbarven rumělkově červeně (slabě leskle), oči, tykadla a nohy černé. Jantarově žlutá larva s tmavší hlavou je plochá, tykadla má krátká, na posledním zadečkovém článku koncové štěty (urogomfy).[5]

Ekologie

Vyskytuje se v květnu až červenci v listnatých lesích, kde se brouci ukrývají pod kůrou odumírajících nebo odumřelých listnatých dřevin (méně jehličnatých).[2] Všechna stadia žijí pod kůrou stromů, celoročně.[5] Dospělí brouci i larvy jsou draví, loví larvy a kukly podkorního hmyzu pod mírně odchlípenou kůrou. Vývoj je min. dvouletý; larva dvakrát přezimuje a v červenci se kuklí, přičemž stadium kukly trvá pouhých ±10 dní. Dospělý brouk zůstává v místě vylíhnutí do následujícího jara, pak je opouští. K plnému vybarvení dospělců dochází asi po třech dnech.[2] Chobot uvádí, že larvy i imaga se pravděpodobně živí hnijícím lýkem, ale larvy zřejmě požírají i larvy jiného podkorního hmyzu včetně slabších jedinců vlastního druhu.[7]

K vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Patrně mu vyhovují zapojené porosty, tedy zástin a vyšší relativní vlhkost. Pravděpodobný dostatek strukturně odpovídajících, zejm. lužních porostů je zřejmě v příčinném vztahu se vzrůstajícím počtem nálezů v současnosti.[7][3]

Nejraději vyhledává plantáže rychle rostoucích hybridních topolů. V krajině střední Evropy jich je dostatek, je v nich dost odumřelého dřeva a jsou prosluněné, protože byly zakládány ve volném zápoji a často také vyvětvovány (topolům se ve vysokém lese nedaří). Protože však lignikultury nikdo neobnovuje, mohl by vbrzku druh vymizet s nimi. Lesák rumělkový je patrně druh vázaný na rozpad porostů rané sukcese lesa – ve vyšších polohách to byly rozpadající se osikové porosty vzniklé po polomech či požárech, v nížinách staré porosty topolů vzniklé po povodních na říčních náplavech. Časté nálezy v parcích a oborách napovídají, že patrně vyhledával i pastevní lesy, které však v přírodě mizí, protože komerční lesnictví ranou sukcesi vylučuje a pastvu zakazuje. Z krajiny kvapně mizí i původní druhy topolů.[8]

Ochrana v ČR

Hlavní příčinou ohrožení je nedostatek a úbytek vhodných biotopů v krajině.[3]

  • V České republice je lesák rumělkový zařazen na seznamu ohrožených druhů mezi silně ohrožené (celosvětově je dle IUCN téměř ohroženým druhem).
  • V současné době (2019) probíhá monitoring druhu. Informaci o výskytu druhu lze podat na adrese mapovani@nature.cz nebo AOPK ČR, Odbor monitoringu, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov.[9]
  • Mapování výskytu lesáka rumělkového v České republice probíhá od roku 2007 na Biolibu.[10]

Nejvhodnější je sledovat druh v období larvální aktivity se souběžným výskytem dospělců: podzim (září až říjen) a jaro (duben až polovina května, příp. začátek července). Hlavními hostitelskými dřevinami larev jsou topoly, buk lesní, duby, vrby aj. Larvy i dospělci se vyskytují v místech s koncentrovaným větším množstvím mrtvého dřeva (ležícího i stojícího). Dospělci jsou nejaktivnější v teplých jarních dnech v odpoledních až podvečerních hodinách; nalétávají na odumřelé či poražené (i čerstvě) stromy. Dřevo musí mít celoplošně zachovalou kůru a větší průměr.[11]

Lesák rumělkový se barvou i lokalitami výskytu podobá mnohem hojnějšímu červenáčkovi ohnivému (Pyrochroa coccinea), ale výrazně plochým tvarem těla a mnohem větší hlavou je s ním nezaměnitelný. Podobnost larev je vyšší, rozdíl je především v tvaru hlavy a v postavení ostnů na posledním článku zadečku (lesák do „V“, se čtyřmi postranními menšími trny).[7]

Péče o druh

K přežití populací lesáka rumělkového je nutné zajistit kontinuální výskyt substrátu vhodného pro vývoj druhu, tzn. zachovat na dané lokalitě co nejvyšší počet starých stromů a starého dřeva v přirozenému rozkladu. Těžba není vyloučena, je však vhodné volit méně razantní způsoby seče.

Podobný druh

Podobný je druh Cucujus haematodes Erichson, 1845, který má červeně zbarvená i kusadla. Je to pralesní relikt žijící na jehličnanech.[2] Larvy a imaga žijí pod kůrou odumřelých a odumírajících stromů, ve střední Evropě převážně starých jedlí. Biotopem v ČR jsou pralesovité horské lokality, staré jedliny, jedlobučiny, staré původní smrčiny, horské pastevní řídké lesy.[2][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c d e ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008, s. 143. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.
  3. ↑ a b c d Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). In: Biomonitoring.cz [online]. ©2007 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=18 Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ HORÁK, Jakub & CHOBOT, Karel. Worldwide distribution of saproxylic beetles of the genus Cucujus Fabricius, 1775 (Coleoptera: Cucujidae). In: BUSE, J.; ALEXANDER, K. N. A.; RANIUS, T. & T. ASSMANN, Hrsg. Saproxylic Beetles – their Role and Diversity in European Woodland and tree Habitats. Proceedings of the 5 Symposium and Workshop on the Conservation of th Saproxylic Beetles. Sofia; Moscow: Pensoft Publishes, 2009, s. 189–206. Přístup také z: https://www.researchgate.net/publication/228652670_Worldwide_distribution_of_saproxylic_beetles_of_the_genus_Cucujus_Fabricius_1775_Coleoptera_Cucujidae
  5. ↑ a b c ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 70. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  6. ↑ Mapa cucujus cinnaberinus [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  7. ↑ a b c CHOBOT, Karel. Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus – málo známý druh naší fauny. Ochrana přírody. 2006, roč. 61, č. 9, s. 269. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/318588679_Lesak_rumelkovy_Cucujus_cinnaberinus_-_malo_znamy_druh_nasi_fauny_Distribution_of_Flat_Bark_Beetle_in_Czechia
  8. ↑ CHOBOT, Karel a HORÁK, Jakub. Jaká je šance sněhových koulí v pekle? Saproxyličtí brouci a Natura 2000. Vesmír. 2011, roč. 90, č. 10, s. 583. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/jaka-je-sance-snehovych-kouli-pekle.html
  9. ↑ Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) – Monitoring. In: Biomonitoring.cz [online]. ©2007 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=18&monitoringID=4070 Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
  10. ↑ Taxon – Mapování druhů druh lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763). In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxonspeciesmappings/id10367/pos90,30/
  11. ↑ CHOBOT, Karel; ŠTAMBERGOVÁ, Monika a MÍKOVCOVÁ, Alena. Mapování ohrožených druhů bezobratlých. Veronica. 2008, č. 3, s. 22–24. Dostupné také z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1589
  12. ↑ HORÁK, J.; MERTLÍK, J.; CHOBOT, K. a KUBÁŇ, V. Distribution of a rare saproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) in the Czech Republic with notes to the occurrence in central Europe. Klapalekiana. 2009, č. 45, s. 191–197.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5