Lesja Curenková

Lesja Curenková Леся Цуренко
Lesja Curenková na US Open 2023
Stát	Ukrajina Ukrajina
Datum narození	30. května 1989 (35 let)
Místo narození	Volodymyrec, USSR, Sovětský svaz[1]
Bydliště	Kyjev, Ukrajina
Výška	174 cm[1]
Hmotnost	67 kg[1]
Profesionálka od	2007[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 224 185 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	517–342
Tituly	4 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění	23. místo (18. února 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2013, 2024)
French Open	4. kolo (2018, 2023)
Wimbledon	4. kolo (2023)
US Open	čtvrtfinále (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů	114–70
Tituly	0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění	115. místo (28. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2014)
French Open	1. kolo (2012, 2013, 2015, 2017, 2018)
Wimbledon	3. kolo (2017)
US Open	2. kolo (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230709a9. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesja Curenková (ukrajinsky: Леся Цуренко, Lesja Curenko, * 30. května 1989 Volodymyrec) je ukrajinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové turnaje, včetně titulů z acapulského Abierto Mexicano Telcel 2017 a 2018. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v únoru 2019 na  23. místě a ve čtyřhře pak v květnu téhož roku na 115. místě. Od sezóny 2018 ji trénuje Adriano Albanesi. Dříve tuto roli plnili Dmytro Bryček, Jurij Čerepov, Andrij Pužajenko či Volodymyr Turčynov.^[1]

Na grandslamu nejdále postoupila po výhře nad Markétou Vondroušovou do čtvrtfinále US Open 2018, kde ji hladce vyřadila pozdější japonská vítězka Naomi Ósakaová.

V ukrajinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2011 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Švédsku, v němž prohrála dvouhry s Arvidssonovou i Larssonovou. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–12 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.^[3]

V úvodní australské části sezóny se probojovala do semifinále Brisbane International, turnaje kategorie WTA Premier, když do hlavní soutěže nastoupila až jako šťastná poražená v kvalifikaci poté, co odstoupila Maria Šarapovová. Postupně si poradila s Jarmilou Gajdošovou a Danielou Hantuchovou, než ji v semifinále zastavila Ruska Anastasija Pavljučenkovová ve třech setech. Porážku jí oplatila na melbournském Australian Open, kde dvacátou čtvrtou nasazenou Pavljučenkovovou jako kvalifikantka zdolala ve třech sadách. Ve druhé fázi si poradila s Darjou Gavrilovovou a ve třetím kole nestačila na dánskou světovou desítku Caroline Wozniackou.

Na amerických betonech dohrála ve třetím kole na BNP Paribas Open. V úvodní fázi vyřadila Japonku Ajumi Moritovou a Kazachstánku Jaroslavu Švedovovou, než skončila na raketě Petry Kvitové.

Čtvrtfinále si, po postupu z kvalifikace, zahrála v singlové soutěži BNP Paribas Open kalifornského Indian Wells, kde na její raketě postupně zůstaly Annika Becková, Andrea Petkovicová, Alizé Cornetová a Eugenie Bouchardová. Mezi poslední osmičkou hráček však skrečovala zápas proti Srbce Jeleně Jankovićové v důsledku poranění hlezna, jež utrpěla v předchozím duelu s Kanaďankou.

Ve Wimbledonu potřetí vypadla ve druhém kole, když nestačila na Rumunku Irinu-Camelii Beguovou. Do premiérového finále okruhu WTA Tour se probojovala na červencovém Istanbul Cupu. Ve finále události na tvrdém povrchu zdolala polskou tenistku Urszulu Radwańskou po dvousetovém průběhu 7–5 a 6–1. Získala tak první turnajovou trofej v této úrovni tenisu. Bodový zisk ji posunul na dosavadní kariérní maximum. Po turnaji figurovala na 47. příčce žebříčku.

Letní část na amerických betonech rozehrála torontským Rogers Cupem, kde v kvalifikačním turnaji vyřadila Američanku Nicole Gibbsovou i Španělku Laru Arruabarrenovou. V hlavní soutěži poté zdolala Yaninu Wickmayerovou, wimbledonskou finalistku Garbiñe Muguruzaovou a Němku Carina Witthöftovou, aby ji až ve čtvrtfinále stopku vystavila patnáctá nasazená Italka Sara Erraniová.

Do dvouhry Connecticut Open se podívala až jako tzv. šťastná poražená z kvalifikace, po odstoupení Halepové. Na úvod si poradila s dvěma Češkami Barborou Strýcovou a turnajovou pětkou Karolínou Plíškovou. Třetí zástupkyně českého tenisu a nasazená čtyřka, finalistka French Open Lucie Šafářová, ji však vyřadila v semifinále. O týden později na US Open brněnské rodačce porážku vrátila, když přes turnajovou šestku postoupila do druhého kola grandslamu. V něm nenašla recept na americkou hráčku Varvaru Lepčenkovou.

Po sérii čtyř finálových výher prohrála boj o titul na lednovém Brisbane International 2019 s českou světovou osmičkou Karolínou Plíškovou po třísetovém průběhu. Přitom v závěru druhé sady podávala na vítězství v utkání, ale česká hráčka si ztracené podání vzala zpět a průběh následně otočila. Ukrajinka si ve třetím setu podvrtla kotník. Jednalo se o její první finále z kategorie Premier. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, když se posunula o tři příčky výše na 24. místo. Již v semifinále vyřadila pátou hráčku klasifikace Naomi Ósakaovou.^[4]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	26. července 2015	Istanbul, Turecko	tvrdý	Urszula Radwańská	7–5, 6–1
Vítězka	2.	19. září 2016	Kanton, ČLR	tvrdý	Jelena Jankovićová	6–4, 3–6, 6–4
Vítězka	3.	4. března 2017	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Kristina Mladenovicová	6–1, 7–5
Vítězka	4.	3. března 2018	Acapulco, Mexiko (2)	tvrdý	Stefanie Vögeleová	5–7, 7–6(7–2), 6–2
Finalistka	1.	6. ledna 2019	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Karolína Plíšková	6–4, 5–7, 2–6
Finalistka	2.	5. února 2023	Chua Chin, Thajsko	tvrdý	Ču Lin	4–6, 4–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	3. září 2007	Baku, Ázerbájdžán	antuka	Tinatin Kavlašviliová	3–6, 5–7
Vítězka	2.	28. dubna 2008	Adana, Turecko	antuka	Vivian Segniniová	4–6, 6–1, 6–1
Vítězka	3.	13. října 2008	Charkov, Ukrajina	koberec	Jelena Gasanovová	6–3, 6–1
Finalistka	4.	8. února 2010	Stockholm, Švédsko	tvrdý	Oxana Ljubcovová	4–6, 5–7
Finalistka	5.	1. března 2010	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Anna Lapuščenkovová	1–6, 6–3, 6–7(2)
Vítězka	6.	9. listopadu 2010	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Richèl Hogenkampová	6–3, 6–2
Finalistka	7.	29. března 2011	Ipswich, Austrálie	antuka	Sally Peersová	7–5, 5–7, 0–6
Vítězka	8.	20. září 2011	Tbilisi, Gruzie	antuka	Réka Luca Janiová	7–6(7–3), 6–3
Vítězka	9.	31. října 2011	Istanbul, Turecko	tvrdý	Irina Chromačovová	6–1, 7–5
Vítězka	10.	15. listopadu 2011	Bratislava, Slovensko	tvrdý	Karolína Plíšková	7–5, 6–3
Finalistka	11.	25. září 2012	Telavi, Gruzie	antuka	Jelina Svitolinová	1–6, 2–6
Finalistka	12.	28. července 2014	Vancouver, Kanada	tvrdý	Jarmila Gajdošová	6–3, 2–6, 6–7(3–7)
Finalistka	13.	16. února 2020	Káhira, Egypt	tvrdý	Irina-Camelia Beguová	4–6, 6–3, 2–6

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	1. září 2008	Alphen Rajn, Nizozemsko	antuka	Florencia Molinerová	Darija Juraková Vojislava Lukićová	4–6, 7–5, [10–7]
2.	15. září 2008	Karši, Uzbekistán	tvrdý	Ima Bohušová	Albina Chabibulinová Alexandra Kolesničenková	6–3, 6–1
3.	20. října 2008	Karši, Uzbekistán	koberec	Anastasija Poltoracká	Ima Bohušová Darja Kustovová	7–6(9–7), 1–6, 10–3
4.	30. března 2009	Chanty-Mansijsk, Rusko	koberec	Xenia Milevská	Oxana Kalašnikovová Valeria Savinychová	6–2, 6–3
5.	27. dubna 2009	Johannesburg, JAR	tvrdý	Naomi Cavadayová	Kristína Kučová Anastasija Sevastovová	6–2, 2–6, [11–9]
6.	18. květen 2009	Charkov, Ukrajina	antuka	Xenia Milevská	Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková	6–4, 6–4
7.	8. února 2010	Stockholm, Švédsko	tvrdý	Xenia Milevská	Nikola Hofmanová Yvonne Meusburgerová	6–4, 7–5
8.	9. srpna 2010	Kazaň, Rusko	tvrdý	Jekatěrina Dzegalevičová	Albina Chabibulinová Xenia Palkinová	6–2, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lesia Tsurenko na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesja Curenková na Wikimedia Commons
• Lesja Curenková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Lesja Curenková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Lesja Curenková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Lesja Curenková na X (dříve Twitteru)