Lesní divadlo Krč

Lesní divadlo v Krči
lesní divadlo
lesní divadlo
Základní informace
Výstavba1913
Přestavba1935
Zánik1958
StavebníkMUDr. Jan Šimsa
Poloha
AdresaPraha 4 - Krč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°1′35,87″ s. š., 14°26′23,96″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesní divadlo v Krči v Praze 4 se nacházelo mezi ulicemi Nad Lesním divadlem a Zálesí, v lokalitě Velký háj na zalesněném svahu, který klesá od Sídliště Novodvorská k Jižní spojce. Je po něm pojmenovaná ulice Nad Lesním divadlem a vrch Nad Lesním divadlem (275 m n. m.), pod kterým bylo zřízeno.[1]

Historie

Lesní divadlo v bývalé Dolní Krči vzniklo z iniciativy a za finanční podpory lékaře Jana Šimsy roku 1913 na pozemcích statkáře Welze poblíž bývalého Šimsova sanatoria. Hrálo se zde ochotnické i profesionální divadlo a provozoval jej Sokol Krč. První hru Princezna Pampeliška nastudovali ochotníci souboru Vlast. Soubor sídlil v hostinci U Klimšů, kde později vznikl biograf (zbořeno v 80. letech 20. století). Hrálo se v neděli odpoledne mezi 1. květnem a polovinou září za nízké vstupné, ze kterého ochotníci přispívali na stavbu nové sokolovny.[2]

Také v Krči u Prahy ve velmi příznivé poloze krčského lesíčka vytvořila si Tělocvičná jednota Sokol po stránce polohové i technické velmi krásnou přírodní scénu, která může býti vzorem všem ostatním divadlům pod širým nebem: pohodlné hlediště na svahu pod stromy, vhodně adaptované a upravené jeviště s orchestrem, v pozadí les, který s protilehlým návrším tvoří vzácné prostředí pro přírodní divadlo.

—Antonín Skála: Divadlo v přírodě, 1930[2]

Divadlo inspirovalo vybudování přírodních divadel v Řevnicích (1918) a v Braníku (1925). Jeho aktivitu podporovali například básník František Serafínský Procházka a spisovatel Antal Stašek, kteří žili v nedaleké vilové čtvrti. Roku 1932, k 20. výročí otevření, provedlo amatérské Opera studio operu V studni.[2]

Byla hrána za svitu opravdové luny a praskotu skutečných svatojánských ohňů za nádherného letního večera.

—citace z program k Bendlovu Starému ženichovi v Divadle Na Slupi v listopadu 1932[2]

Požár roku 1935 zničil vše kromě zděných staveb. Po obnově hrála v Krči až do 2. světové války pobočná scéna nuselské Fidlovačky „Tyláčku“ a v letech 1939-1945 Divadla pražských předměstí. Rok před koncem války získala scéna podle projektu loutkářského režiséra Jana Malíka speciální pavilon pro maňáskové divadlo. V poválečných letech měli kromě Městských divadel pražských více než třetinu představení opět ochotníci. Celkem se v Lesním divadle uskutečnilo více než 600 představení a jeho poslední hrou se roku 1951 stala Vojnarka. V letech 1948 až 1954 provozovalo Lestní divadlo družstvo Umění lidu a jeho provoz byl ztrátový. Po pokusech o znovuoživení prostoru byl koncem roku 1957 dán souhlas s likvidací.[3] V roce 1958 byly zchátralé objekty divadla zbořeny.[2][4][5]

Popis

Schůdky u nápovědní budky

Areál divadla měl tři vstupní brány s věžičkami a celý byl oplocen sloupky s drátěným pletivem. Od vilové čtvrti k němu vedla cesta přes ulici Zálesí, od krčského nádraží stezkou Antala Staška okolo pomníku padlým a z jihu od bývalého sanatoria úvozovou cestou a po můstku přes potok, za kterým byl kiosek s občerstvením.[6] Za můstkem přes potok se jeviště nacházelo po pravé straně, vlevo byl ve stráni přírodní půlkruhový amfiteátr s dřevěnými sedačkami otevřený jihozápadním směrem. Roku 1923 lesní divadlo pojalo až 5500 diváků, mělo 500 míst k sezení a 5000 k stání.[2]

Po likvidaci zůstaly z amfiteátru jen zbytky lavic a betonová nápovědní budka[7] se schůdky, jedno z přístupových schodišť a zbytek zdi při bývalém můstku přes potok, který divadlem protéká.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lesní divadlo Novodvorská. In: Zaniklé obce a objekty, Vladimír Kraus, 20.10.2014. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f Lesní divadlo v Krči. In: Databáze amatérského českého divadla. ID 252. [cit. 2020.08.01]. Dostupné online.
  3. ↑ Dopisy a zprávy/Jako na troskách. Divadelní noviny. 1958-04-30, s. 6. Dostupné online po registraci. Dostupné online. 
  4. ↑ Alois Sečkár: 100 let Lesního divadla v Krči. In: Stará Krč. Historie městské části Praha-Krč. 10.2.2013. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online.
  5. ↑ 401 - Lesní divadlo. In: Stará Krč. Historie městské části Praha-Krč. Anton Sečkár, 7.3.2010. Fotografie. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online.
  6. ↑ Marek Zajac: 100 let Lesního divadla v Krči: dobru, kráse, múzám. Praha: Gemini Publishing Prague, 2012. Kapitola Osobní vzpomínky na provoz lesního divadla v Krči. JUDr. Alois papírník. S. 5-8.
  7. ↑ Lesní divadla. Vytrženo Z metropole. Česká televize. Premiéra: 25.12.2015 na ČT24. iVysílání. Titulky (minuta 02:56). [cit. 2020-08-01]. Dostupné online.
  8. ↑ SCHMIDT, Daniel. Historie proslulého Lesního divadla v Krči. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZAJAC, Marek, ed. 100 let Lesního divadla v Krči: dobru, kráse, múzám. Praha: Gemini Publishing Prague, 2012. 47 s. ISBN 978-80-904968-4-2.
  • Lesní divadlo v Krči: Na paměť desítiletého založení. Krč: Sokol, 1922. 12 s.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lesní divadlo Krč (05).jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Lesní divadlo, Praha 4-Krč, Nad Lesním divadlem. Pozůstatky staveb.
Lesni divadlo Krc.jpg
Autor: M. Zajac, Licence: CC BY 3.0
Lesní divadlo Krč (1.9.2003)