Lesní pramen
| Lesní pramen | |
|---|---|
 Lesní pramen | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Mariánské Lázně |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′49″ s. š., 12°42′ v. d. |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 640 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
| Kód památky | 19345/4-4236 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lesní pramen je minerální pramen v Mariánských Lázních. Jeho pavilon je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Teplota vývěru této železnaté kyselky dosahuje přibližně 7,6 °C. Svým složením se značně liší od ostatních pramenů. Často byl tento pramen ochucován citronovou šťávou nebo ředěn syrovátkou.[2]
Vyvěrá v severní části města pod Třebízského ulicí v lázeňském parku u Třebízského potoka.
Otevírací doba: Přístupný každý den od 6.30 do 12 a v odpoledních hodinách od 16 do 18 hodin. Ovšem volně přístupný je i z potrubí přímo u Třebízského potoka.
Využití
Svým složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu různých nemocí trávicího ústrojí. Rovněž se využívá ke kloktání, výplachům a k inhalacím při onemocnění horních cest dýchacích.[3]
Historie
Pramen byl znám již v roce 1683 pod názvem Schneidsaeuerling. Roku 1827 byl zachycen a v roce 1830 byl zastřešen dřevěným pavilónem. Roku 1834 byla zasklena severní a východní strana pavilonu. V roce 1840 nechal opat Melchior Mahr zbourat stávající pavilon a nahradil ho krásným kruhovým templem se 16 sloupy korintského typu. Dnešní klasicistní podobu získal pavilon v roce 1869 díky staviteli Fridrichu Zicklerovi. Na počátku druhé poloviny 20. století byla stavba při rekonstrukci zasklena. Název lesní pramen získal kolem roku 1828.[4]
Okolí pramene
V okolí pramene se nachází sousoší Goethe a Múza od německého sochaře Heindricha Drakeho z roku 1975. V areálu se nachází též pamětní kámen spisovatele Václava Beneše Třebízského, který ve městě trávil v r. 1884 poslední dny života.[5] Také zde stojí nedávno postavený hudební pavilon sloužící v letním období k hudebním vystoupením zdejších orchestrů. Okolí pramene má jednu z nejhezčích parkových úprav ve městě.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-06]. Identifikátor záznamu 130103 : Lázeňský pavilón Lesního pramene. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. In: Hamelika. Mariánské Lázně: Kulturní a společenské středisko, 1984. S. roč. 12. S. 27..
- ↑ DAVID, Petr. Mariánskolázeňsko a Slavkovský les: Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Praha: S a D, 1997. ISBN 80-86050-10-6.
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Kolonády a pavilony. In: Hamelika.. 3. vyd. Mariánské Lázně: Kulturní a společenské středisko, 2009. roč. 33. s.
- ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Hamelika.. Mariánské Lázně: Kulturní a společenské středisko, 1984. S. S. 8-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesní pramen na Wikimedia Commons - Lesní pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Mariánské Lázně
- Historie Mariánských Lázní
- [2]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Panejad, Licence: CC BY-SA 3.0
Tři Grácie, Lesní pramen, Mariánské Lázně