Lestkov (Klášterec nad Ohří)

Lestkov
bývalý hostinec
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Klášterec nad Ohří
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°21′54″ s. š., 13°11′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	55 (2021)[1]
Katastrální území	Lestkov u Klášterce nad Ohří a Velká Lesná (4,5 km²)
Nadmořská výška	400 m n. m.
PSČ	431 51
Počet domů	27 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lestkov
Další údaje
Kód části obce	65641
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lestkov (německy Leskau) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Klášterce nad Ohří. Lestkov leží v katastrálním území Lestkov u Klášterce nad Ohří o rozloze 3,83 km²^[3] a Velká Lesná o rozloze 0,67 km².^[4]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Lestek (zkráceně Lstimír nebo Lstibor). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Lestkow (1460), Lestkowie (1488), Leskow (1593), Leßka (1639), Leskau a Leschkau (1787) a někdy také česky Leska.^[5]

Nejstarší dějiny Lestkova úzce souvisely s dějinami hradu Egerberk, v jehož podhradí se vesnice nachází. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1407. V roce 1444 byla zmíněna vesnická lázeň využívaná vrchností a roku 1460 se na Ohři vybíralo clo.^[6]

V roce 1557 Egerberk koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Zchátralý hrad se už nehodil k pohodlnému bydlení, a Bohuslav proto přestěhoval sídlo panství na nově založený zámek Felixburg.^[7] V roce 1572 nechal sestavit nový urbář, podle kterého v Lestkově žilo jedenáct mužů, kteří vrchnosti odváděli daň ve výši osm kop a 35 grošů ročně a k tomu patnáct strychů a jeden věrtel ovsa a patnáct slepic. Museli také držet stráž na hradě, odebírat pivo z vesnického nebo hradního pivovaru, pomáhat při senoseči a podle požadavků panstva také pracovat na vinohradu, česat chmel nebo roubovat stromy. Byli však osvobozeni od stavebních prací na hradě a od účasti na panských honech.^[6]

Během stavovského povstání v letech 1618–1620 patřil Felixburk Matyáši mladšímu Štampachovi ze Štampachu. Za účast na povstání mu byly zkonfiskovány dvě třetiny majetku. Zámek poté v roce 1623 koupil svobodný pán Kryštof Šimon Thun a připojil jej i s Lestkovem^[6] ke kláštereckému panství.^[7]

U cesty do Rašovic už v roce 1649 fungoval mlýn na tříslo,^[6] který byl v provozu ještě na počátku dvacátého století.^[8] Podle berní ruly z roku 1654 v Lestkově žilo deset chalupníků a čtyři lidé bez pozemků. Chalupníci obdělávali 68 strychů polí, na kterých pěstovali žito. Celkem ve vsi chovali devatenáct krav, deset jalovic, pět prasat a jednu kozu. Byla zde hospoda a pracoval tu jeden krejčí. Ke zdrojům příjmů patřilo také zpracování dřeva a jeho prodej v Kadani.^[6]

V roce 1773 byla ve vsi postavena nová budova poplužního dvora. V devatenáctém století představovaly hlavní zdroje obživy práce v zemědělství, v lese a nádeničina. Děti docházely do rašovické školy. Od roku 1888 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů. V roce 1912 obec zřídila vodovod.^[6]

Geologické podloží katastrálního území je tvořené třetihorními vulkanickými horninami.^[9] Během vzniku Doupovských hor existovalo na vrchu Lestkov samostatné vulkanické centrum, jehož existenci dokládají hrubozrnná pyroklastika. Přímo pod zříceninou hradu se nachází proud brekciové lávy a strusky. Na styku lávy s níže položenými tufy došlo k vypálení tufů do červena.^[10] Z vrchu byly popsány nálezy minerálu phillipsit, který patří mezi zeolity.^[11] V geomorfologickém členění Česka leží katastrální území v Doupovských horách, konkrétně v okrsku Jehličenská hornatina.^[9] Ve východní části území, pod Rašovickými skalami, se nachází stopy po rozsáhlém rotačním sesuvu dlouhém 1100 metrů a až 500 metrů širokém. Sesuv zde vytvořil drobné bezodtoké sníženiny a mokřady a posunul koryto Rašovického potoka.^[12] Z půdních typů se zde vyskytuje pouze kambizem eutrofní.^[9] Celé území leží v povodí Ohře a většinu odvodňuje Rašovický potok, který pramení v jižní části katastrálního území u hranice s vojenským újezdem Hradiště.

Ovocnářskou minulost Doupovských hor dokládají pozůstatky sadů a alejí. Konkrétně u Lestkova se částečně dochovala hrušňová alej.^[13] Okolí vesnice tvořené doubravami je jedním z těžišť výskytu strakapouda prostředního (Dendrocopos medius).^[14]

Ze zvláště chráněných území do katastrálního území Lestkova zasahuje národní přírodní památka Rašovické skály na východě a přírodní památka Mravenčák na severozápadě.^[9] Celé území je součástí evropsky významné lokality Doupovské hory^[15] a stejnojmenné ptačí oblasti.^[16]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 177 obyvatel (z toho 77 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskokatolického vyznání.^[17] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 170 obyvatel: 167 Němců a tři cizince. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[18]

Po zrušení poddanství se v roce 1850 Lestkov stal samostatnou obcí,^[8] ale už roku 1869 je uváděn jako osada Rašovic, se kterými byl roku 1961 jako část obce připojen ke Klášterci nad Ohří.^[22]

• Zřícenina hradu Egerberk
• Přírodní památka Mravenčák – skalnatý vrch s teplomilnou květenou.
• Přírodní památka Rašovické skály

• Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lestkov, s. 115. 
• VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Lestkov, s. 214. 

• Římskokatolická farnost Rašovice
• Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lestkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lestkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Lestkov u Klášterce nad Ohří na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Velká Lesná na webu ČÚZK