Let Germanwings 9525

Let Germanwings 9525
Airbus A320-211 D-AIPX při přistání v Barceloně v květnu 2014
Nehoda
Datum	24. března 2015
Čas	10:41 (zmizelo z radaru)[1]
Hlavní příčina	sebevražda pilota, masová vražda, úmyslný let do terénu
Místo	17 km JZ od Barcelonnette Francie
Zeměpisné souřadnice	44°16′48″ s. š., 6°26′20″ v. d.
Let	4U9525[2]
Počátek letu	Barcelona
Cíl letu	Düsseldorf
Letoun
Model	Airbus A320-200
Dopravce	Germanwings
Registrace	D–AIPX
Stáří	24 let
Následky
Na palubě osob	150
Mrtvých	150
Letoun	zničen

Let Germanwings 9525 (4U9525/GWI18G)^[3] byl pravidelný mezinárodní let aerolinií Germanwings – nízkonákladové dceřiné společnosti Lufthansy – z barcelonského letiště El-Prat do německého Düsseldorfu. Uskutečnil se 24. března 2015 mezi desátou a jedenáctou hodinou středoevropského času.

Airbus A320-211 se 6 členy posádky a 144 pasažéry na palubě narazil do horského masivu v Provensalských Alpách, 17 km jihozápadně od francouzské obce Barcelonnette,^[2] přibližně sto kilometrů severozápadně od Nice. Nehodu nikdo nepřežil. Francouzský prokurátor, francouzské a německé úřady, stejně jako tiskový mluvčí Germanwings sdělili, že havárie byla způsobena úmyslně.^[4][5][6]

Airbus A320-211 se sériovým číslem 147 a imatrikulací D–AIPX byl v provozu dvacet čtyři let. První let absolvoval 29. listopadu 1990.^[2] Celkově měl nalétáno 58 300 hodin při 46 700 letech.^[7] Podle plánu výrobce měl absolvovat 60 000 hodin. V roce 2012 byla prodloužena jeho životnost na 120 000 hodin nebo 60 000 letů.^[8]

Německý kapitán Patrick Sondenheimer^[9] měl desetiletou leteckou praxi a 6 000 nalétaných hodin.^[10] Pilotoval A320 u aerolinií Germanwings, Lufthansa a Condor.^[9][11]

Prvním důstojníkem byl 27letý Němec Andreas Lubitz,^[12][13][14] jenž v roce 2009 přerušil letecký výcvik,^[5] podle jeho prohlášení v důsledku syndromu vyhoření a deprese.^[15] Nalétáno měl 630 hodin.^[16] Trpěl depresivní poruchou, již skrýval před zaměstnavatelem. Periodikum Süddeutsche Zeitung uvedlo, že kopilot roztrhal neschopenku od ošetřujícího neurologa a psychiatra – platnou také pro den tragického letu, která by pravděpodobně znamenala jeho dlouhodobější zneschopění k výkonu profese pilota. Ambulatně se léčil také na düsseldorfské univerzitní klinice. Ta však odmítla souvislost letcovy terapie s depresemi.^[17] Podle německého webu Bild se měl šest let před incidentem léčit pro těžké depresivní epizody.^{[18][19][20][21]}

Původní zprávy uváděly, že většina pasažérů pocházela z Německa. Španělská vláda následně sdělila, že na palubě bylo 45 občanů Španělska a pravděpodobně také několik Turků.^[22][23] Prvotní upřesnění obětí podle státní příslušnosti bylo komplikováno osobami s vícečetným občanstvím.^[24]

Společnost Germanwings informovala o 67 německých občanech letu,^[25] včetně 16 studentů a dvou pedagogů z Gymnázia Josepha Königa v Halternu, kteří se vraceli z výměnného studijního pobytu na Giola Institute v katalánském Llinars del Vallès.^[26] Halternský starosta Bodo Klimpel v souvislosti s incidentem hovořil o „nejtemnějším dnu v historii města“.^[27]

První zprávy zmiňovaly 146 pasažérů na palubě; později došlo k upřesnění na 144 cestujících, včetně Turků, Belgičanů, Němců, Nizozemců, Dánů a Španělů.^[28] Zástupce Germanwings sdělil, že kapitán měl u jejich aerolinek a Lufthansy nalétáno 6 000 hodin a více než desetiletou praxi.^[10][23] Izraelský ministr zahraničí zveřejnil identitu občana státu, když uvedl, že se jednalo o 39letého obchodníka a designéra Ejala Bauma z Hod ha-Šaron.^[29]

Operní dům Deutsche Oper am Rhein potvrdil, že mezi cestujícími byl také kazašsko-německý basbarytonista Oleg Bryžak^[30] (nar. 1960) a německá pěvkyně – kontraaltistka, Maria Radnerová (nar. 1981) s manželem a dítětem. Oba umělci se vraceli z vystoupení v barcelonském Gran Teatre del Liceu, kde účinkovali ve Wagnerově opeře Siegfried.^[31]

Původně měl objednané letenky také švédský fotbalový tým Dalkurd FF, který na poslední chvíli změnil termín.^[32]

Mapa trajektorie letu (podle letového radaru) z Barcelony (10:01 SEČ), přes dosažení letové hladiny 380 (maximální výšky, 10:27 SEČ), začátek sestupu (10:31 SEČ), až po poslední známou pozici u horského masivu obce Barcelonnette (10:41 SEČ)

Diagram průběhu výšky letu (m) v závislosti na čase

Osoby na palubě podle občanství[28]
občanství	počet	zdroj
Německo Německo[p 1]	72	[34]
Španělsko Španělsko	51	[35]
Argentina Argentina	3	[36]
Kazachstán Kazachstán	3	[37]
Spojené království Spojené království[p 2]	3	[40]
Spojené státy americké Spojené státy americké	3	[41]
Austrálie Austrálie	2	[32]
Kolumbie Kolumbie	2	[42]
Írán Írán	2	[43]
Japonsko Japonsko	2	[44]
Mexiko Mexiko[p 3]	2	[46]
Maroko Maroko	2	[47]
Venezuela Venezuela	2	[48]
Belgie Belgie	1	[49]
Chile Chile	1	[50]
Dánsko Dánsko	1	[51]
Izrael Izrael	1	[52]
Nizozemsko Nizozemsko	1	[53]
Počet obětí	150
Osoby s vícečetným občanstvím	4

Airbus A320-211 D-AIPX vzlétl z barcelonského letiště El-Prat s asi 25minutovým zpožděním,^[56] přesně v 10:01:12 středoevropského času, s plánovaným příletem do Düsseldorfu v 11:39.^[1] Oba piloti vedli po dobu úvodních dvaceti minut letu běžný rozhovor. Následně kapitán Patrick Sonderheimer předal řízení druhému pilotovi, 27letému Andreasi Lubitzovi, a opustil kokpit, aby zamířil na toaletu. V 10:27, kdy letadlo dosáhlo výšky 38 000 stop (letové hladiny 380, cca 11 600 m) při rychlosti 800 km/h, zůstal kopilot osamocen v pilotní kabině a v 10:30:55 změnil nastavení autopilota na výšku 96 stop (cca 29,3 m), což znamenalo sestupnou trajektorii do hladiny pod úrovní terénu.^[1]

Kapitánovi se již do uzamčené kabiny nepodařilo proniknout i přesto, že na záznamu byly zachyceny silné údery. Pokus o navázání kontaktu s kopilotem prostřednictvím interkomu zůstal bez odezvy. Záznam obsahoval pravidelné dýchání Lubitze. K poslednímu radarovému spojení s letadlem došlo v 10:40:47, ve výšce 1 882 m při rychlosti stroje cca 700 km/h.^[1]

Podle prokurátora Brice Robina zjistili pasažéři nebezpečí pravděpodobně až „v posledních momentech letu,“ kdy se ozvaly výkřiky.^[1]

Jako následek přerušení komunikace kopilota se střediskem řízení letového provozu, došlo v 10:31 k vyhlášení stavu nebezpečí.^[1] V 10:48 odstartovala z vojenské základny 115 Orange-Caritat u Avignonu stíhačka Mirage 2000C (RDI) od Escadron de chasse 2/5 Île-de-France, aby našla neodpovídající Airbus.^[57]

Podle informací francouzského žalobce Brice Robina z 26. března 2015 byl kopilot Andreas Lubitz v době klesání letounu při vědomí, sám v kokpitu letounu a úmyslně zabránil kapitánovi letu vstoupit zpět do kokpitu. Následně nechal letoun sestoupit, což mělo za následek srážku s úbočím hory.^[58] 3. dubna byla nalezena poškozená a ohořelá, několik desítek centimentrů do země zarytá černá skříňka. Francouzskému vyšetřovacímu úřadu BEA se podařilo z ní získat data, která ukázala, že kopilot nastavil autopilota na klesání do výšky 30 metrů nad mořem a v průběhu dalšího letu ještě několikrát přenastavil autopilota tak, aby letadlo ještě zrychlilo. To kromě záznamů zvuků z kabiny podpořilo hypotézu, že kopilot navedl letadlo na srážku s horou úmyslně. Vyšetřovatelé také zjistili, že Lubitz na internetu pár dnů před nehodou vyhledával možnosti sebevražd a informace o zabezpečení dveří do kokpitu.^[59]

Nehoda upozornila na problém zabezpečení pilotní kabiny před nepovolanými osobami a naopak přístupu členů posádky v případě nutnosti. Takovou situaci měl začít řešit tým německých expertů.^[59]

Řada leteckých společností v důsledku nehody vydala nařízení, podle kterého musely být v kabině přítomni nejméně dva lidé z palubního personálu. Při opuštění kabiny pilotem, jej měl vždy nahradit další člen personálu. Stejné doporučení leteckým přepravcům vydala na konci března i Evropská agentura pro bezpečnost civilního letectví. Některé společnosti, včetně ČSA, Travel Service, Jet2.com, Flybe a Ryanair, zavedly stejná pravidla už před touto událostí.^[59]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germanwings Flight 9525 na anglické Wikipedii.

• Zpráva Ve Francii se zřítilo letadlo se 150 lidmi na palubě ve Wikizprávách
• Obrázky, zvuky či videa k tématu let Germanwings 9525 na Wikimedia Commons