Let L-410 Turbolet

L-410 Turbolet
Určení	dopravní a transportní letoun
Výrobce	Let Kunovice
Šéfkonstruktér	Ladislav Smrček
První let	16. dubna 1969
Zařazeno	1970
Charakter	ve službě
Uživatel	Ruská federace
Výroba	1971–současnost
Vyrobeno kusů	1200+ (2015)
Varianty	Let L-410 NG
Další vývoj	Let L-610
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Let L-410 Turbolet je český (původně československý) dopravní a transportní letoun, určený pro regionální dopravu. Dokáže pojmout až 19 cestujících nebo 1,7 tun nákladu. Mezi jeho výhody patří robustní konstrukce, bezpečnost, teplotní odolnost (–50 °C až +50 °C) a schopnost přistání či vzletu na krátkém a neudržovaném terénu.^[1] Typ poprvé vzlétl 16. dubna 1969. Od začátku výroby v roce 1971 bylo vyrobeno přes 1200 kusů. Hlavním odběratelem těchto strojů je ruský trh (dříve SSSR), jsou prodávány také do zemí Asie, Afriky, Evropy a Jižní Ameriky.

Historie

Vývoj letounu začal v polovině 60. let pod označením L-400, přepracovaná verze byla představena jako L-410. Prototyp XL-410 (výrobní číslo 001, OK-60, později OK-YKE) vzlétl 16. dubna 1969 ještě s motory Pratt & Whitney Canada PT6-A27 a třílistými vrtulemi Hamilton Standard, protože se vývoj motorů Walter M601 opozdil. Zálet provedli tovární piloti Ing. Vladimír Vlk a Ing. František Svinka. Sériové stroje dostaly tří- anebo čtyřlisté vrtule Hartzell.

Když byl dokončen vývoj československých motorů Walter M601, byly motory PT-6 nahrazeny M 601A (později M 601B) a letoun dostal třílisté vrtule Avia V508. Stroj dostal označení L-410M, prototyp byl připraven v roce 1973 a roku 1974 uskutečnil první let, roku 1975 začaly dodávky do SSSR.

L-610

Z letounu L-410 vycházel větší typ L-610 s přetlakovou kabinou, pro 40 pasažérů. Vznikl jen v deseti prototypech. V současnosti jeden letoun mají v provozu hasiči v Uh. Hradišti, druhý je ve Starém městě u Uh. Hradiště - velmi dobře viditelný z hlavní silnice. Je umístěný na vyšším podstavci - Kovošrot. Některé prototypy byly podrobeny předepsaným provozním a bezpečnostním zkouškám. V rámci podpory exportu, byl jeden letoun vystaven na veletrhu v USA. V současnosti se používá jako model pro výcvik letištních hasičů, v případě požárů menších letadel.

L-410 UVP

Další variantou byl L-410UVP (ruská zkratka pro krátký vzlet a přistání, anglicky STOL), který má prodloužený trup, zvětšené rozpětí křídla a vzepětí stabilizátoru bylo upraveno na +7°. Do systému automatického praporování byla přidána ploška ABC (Automatic bank control). Jedná se o plošku na konci křídla, která se automaticky otevře při výpadku jednoho motoru, ovšem pouze do rychlosti 205 km/hod. Křídlo bylo vybaveno interceptory. Bylo zlepšeno vybavení i brzdy. Nejprve do něj byly montovány motory M601B se stejným výkonem, ale při vyšších teplotách účinnějším, později se však začaly montovat motory M601D a vrtule V508D. Počet míst je 15. Vzletová dráha je přibližně 456 metrů.

Nejběžnější variantou je L-410 UVP-E se zvýšenou maximální vzletovou hmotností, silnějšími motory Walter M601E, pětilistými vrtulemi V510. Na konec křídel se dají namontovat koncové (někdy mylně nazývané přídavné) nádrže. Prototyp vzlétl roku 1984 a roku 1985 se započalo s výrobou. Existují další podverze UVP-E: UVP-E9 a UVP-E20, které se liší detaily z důvodu dobových požadavků na vyhovění předpisům JAR 25 resp. FAR-23. Poslední verzí Turboletu je L-420 s motory M601F, který byl certifikován americkým FAA. L-410 verzí M až E (vč. E9 a E20) má typový certifikát vydaný EASA.

Od roku 2014 se testuje speciální verze Let L-410 UVP-E20 s lyžemi na podvozku („ski verze"). V dubnu 2017 proběhlo úspěšné testování této verze na ruské základně 100 km od severního pólu, která je vybudována na driftujícím ledu v místě 89. rovnoběžky.^[2]

Celkem bylo vyrobeno přes 1200 kusů. Okolo 350 jich bylo v provozu v roce 2008. Nejvíce jich bylo dodáno do SSSR a odtud byly dále přeprodány do zemí Asie, Afriky a Jižní Ameriky, několik strojů létá v Rusku a bývalých státech SSSR. V Evropě je v provozu cca 50 kusů jak v civilní letecké dopravě, tak u vojenských letectev.

Začátkem 21. století se většina vyrobených letounů dodávala do Rusku, k tomu se dařilo prodávat několik kusů i jiným zákazníkům z Evropy, Asie i Afriky. Zlom přišel ale v roce 2022, kdy po problémech s Ukrajinou a následných sankcích západních zemí, a tedy i Evropské unie, se ruský trh i pro letouny L 410 uzavřel.

V té době měla také Aircaft Industries, která letoun vyrábí, ruského majitele - skupinu UGMK. V roce 2022 tak proběhla akvizice firmy skupinou OMNIPOL, která hledá pro letouny jiná odbytiště. A má za sebou již první prodané kusy L 410.^[3]

L-410 NG

Dne 29. července 2015 poprvé vzlétl letoun Let L-410 NG (nová generace), modernizovaný L-410 UVP-E20. Oproti starším typů má prodloužený „nos" pro více úložného prostoru, nové výkonnější a tišší motory GE H85 s vrtulemi AV-725, novou konstrukci křídel a novou modernější kabinu a skleněný kokpit od Garmin. Má větší dolet a vytrvalost oproti původním typům, pojme o 400 kg více nákladu. Bude prodáván ve všech variacích jako jeho předchůdce L-410 UVP-E20. Pro zvýšení životnosti a snížení cen údržby dojde v českém leteckém průmyslu poprvé k použití „Damage Tolerance“.^[4]

Popis konstrukce

Jedná se o hornoplošný, samonosný jednoplošník. Konstrukci trupu tvoří celokovová poloskořepina, křídlo je dvounosníkové, vybavené dvouštěrbinovými klapkami, spoilery a ploškami automatického klonění. Kormidla jsou duralové konstrukce potažené plátnem. Pohonnou jednotku tvoří dva turbovrtulové motory Walter M 601 nebo GE H80-200 a vrtule Avia V508, V510 nebo AV-725 – vrtule stálých otáček s možností praporování a reverzu. Elektrická soustava je napájena stejnosměrným napětím 28V. Letoun je vybaven hlavním a záložním hydraulickým systémem. Podvozek a vztlakové klapky jsou ovládané hydraulicky. Letoun je schopen přistávat na malých a neupravených letištích, cca délka 500m a schopen provozu v extrémních podmínkách od +50 °C do −50 °C, je certifikován pro lety dle přístrojů (IFR), přesné přiblížení ILS CAT 1. Dolet cca 1300 km, s koncovými nádržemi, umístěných na konci křídel.

Varianty

• L-410A základní dopravní úprava s motory PT6A-27 a vrtulemi Hartzell HC-B3TN-3D
• L-410AS salónní provedení
• L-410AB s čtyřlistými vrtulemi Hartzell HC-B4TN-3
• L-410AG
• L-410AF fotogrammetrická varianta dodaná do Maďarska v roce 1974 (v.č. 740303, HA-YFA)
• L-410FG fotogrammetrická varianta zalétaná 30. června 1984 osádkou Stanislav Sklenář a Ing. Vladimír Vlk (t.p.z. OK-168)
• L-410M prototyp zalétán v roce 1974, motory Walter M601A a vrtulemi Avia V-508, celková produkce 110 ks.
• L-410MA motory Walter M601B, vrtule Avia V-508B
• L-410MU zabudováno zařízení na automatickou korekci příčného náklonu a automatické praporování vrtule při vysazení jednoho motoru
• L-410 UVP první prototyp vzlétl 1. listopadu 1976 s osádkou Ing. Vladimír Vlk a Ing. František Svinka (v.č. X01, OK-166, později ve VZLÚ OK-030)
• L-410 UVP-LW
• L-410 UVP-E zalétán 15. srpna 1989 osádkou František Srnec a Miloslav Tošovský (v.č. 892311, t.p.z. OK-152)
• L-410 UVP-E3
• L-410 UVP-E9
• L-410 UVP-E20
• L-410 UVP-E20G
• L-420 vyrobeny pouze 3ks
• L-410 NG modernizovaný letoun L-410 UVP-E20
• L-410T výsadková/sanitní/nákladní varianta
• L-410LW (Low Weight) snížená maximální vzletová hmotnost ze 6400 kg na 5700 kg
• L-420 XXL Studie nákladní verze se zvýšeným stropem kabiny pro 3 kontejnery MD3 (FEDEX) nebo 2000 kg nákladu

Uživatelé

^[kdy?]

Armádní

• Bulharsko Bulharsko
• Česko Česko
• Džibutsko Džibutsko (vládní letka)
• Estonsko Estonsko (pohraniční stráž)
• Maďarsko Maďarsko
• Lotyšsko Lotyšsko
• Libye Libye
• Litva Litva
• Polsko Polsko – pro pobřežní stráž byly objednány dva hlídkové letouny vyvinuté na základě verze L-410 UVP-E20. Mimo jiné nesou radar a optoelektronické pozorovací systémy. Předány byly roku 2020.^[5]
• Rusko Rusko
• Slovensko Slovensko
• Slovinsko Slovinsko
• Tunisko Tunisko
• Ukrajina Ukrajina

Civilní

• Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina

  • Icar Air

• Brazílie Brazílie

  • NHT Linhas Aéreas (BRAVA Linhas Aéreas)
  • Sol Linhas

• Bulharsko Bulharsko

  • Heli Air Services

• Chile Chile

  • Aerocord

• Kolumbie Kolumbie

  • Searca

• Komory Komory

  • Inter îles Air

• Kostarika Kostarika

  • Nature Air

• Česko Česko

  • Silver Air
  • Van Air Europe

• Gruzie Gruzie

  • Vanilla Sky^[6]

• Haiti Haiti

  • Tortug' Air

• Honduras Honduras

  • Aerolíneas Sosa
  • CM Airlines

• Maďarsko Maďarsko

  • ABC Air Hungary
  • Budapest Aircraft Service

• Indie Indie

  • Zav Airways

• Keňa Keňa

  • Mombasa Air Safari

• Nepál Nepál

  • Summit Air

• Filipíny Filipíny

  • Sky Pasada

• Rusko Rusko

  • Aeroflot
  • Kazan Air Enterprise
  • Khabarovsk Airlines
  • Komiaviatrans
  • KrasAvia
  • Orenburžie

• Tanzanie Tanzanie

  • ZanAir
  • Air Excel

• Ukrajina Ukrajina

  • Rivne Universal Avia

Specifikace (L-410 UVP-E20 /L-420)

Technické údaje

• Posádka: 2
• Kapacita: 19 cestujících nebo 1800 kg nákladu
• Délka: 14,424 m
• Rozpětí: 19,479  m (19,980 m s koncovými nádržemi)
• Výška: 5,969 m
• Nosná plocha: 35,18 m²
• Hmotnost (prázdný): 4150 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 6600 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor Walter M601E/F/H80-200, každý o výkonu 560/580/597 kW s vrtulemi Avia V510/AV-725

Výkony

• Maximální rychlost Vmo: 181 KIAS (335 km/h)
• Maximální (technický) dolet: 1500 km
• Maximální povolená výška letu: 4100 m
• Praktický dostup – oba motory v chodu: 8382 m
• Stoupavost: 8,5 m/s (1,8 m/s na jeden motor)

Odkazy

Reference

Související články

• Let L-410 NG
• Let L-610

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Let L-410 Turbolet na Wikimedia Commons
• Galerie Let L-410 Turbolet na Wikimedia Commons
• LET – Aircraft Industries, a.s.
• Neoficiální stránky L-410 – podrobná historie, texty o jednotlivých letadlech, fotogalerie
• Studie L-420 XXL
• Nové dopravní letadlo pro domácí linky. Československý filmový týdeník [online]. 1970. Dostupné online.