Let Malaysia Airlines 370

Let Malaysia Airlines 370
Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO v roce 2011
Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO v roce 2011
Nehoda
Datum8. března 2014
MístoJih indického oceánu (předpoklad)
Počátek letuMezinárodní letiště Kuala Lumpur
Cíl letuLetiště Peking
Letoun
ModelBoeing 777-200ER
DopravceMalaysia Airlines
Registrace9M-MRO
Následky
Cestující227
Posádka12
Mrtvých239 (všichni, předpoklad)

Let Malaysia Airlines 370 (zkráceně MH370) byl let společnosti Malaysia Airlines, který letěl 8. března 2014 tamějšího data z Mezinárodního letiště Kuala Lumpur v Malajsii na Letiště Peking v Číně. Letadlo bylo typu Boeing 777-200ER a mělo registrační označení 9M-MRO. Na palubě bylo přítomno celkem 239 lidí (227 pasažérů a 12 členů posádky). Letadlo do Pekingu nedoletělo, příčina jeho zmizení doposud nebyla zjištěna.

Posádka letadla komunikovala s řízením letového provozu naposledy 38 minut po vzletu, když bylo letadlo nad Jihočínským mořem. Pak bylo již nalezeno jen záznamech z malajského vojenského radaru. Podle záznamu se krátce po poslední komunikaci letoun nejdříve prudce otočil na západ, přeletěl Malajský poloostrov a Andamanské moře. Naposledy byl vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem hodinu po náhlé změně směru asi 370 km severovýchodně od ostrova Penang.[1] Podle analýzy údajů ze satelitní komunikace, letadlo letělo ještě dalších 6 hodin do jižní části Indického oceánu.

Všech 239 osob na palubě letadla bylo prohlášeno za mrtvé, tehdy šlo o nejvážnější incident letecké společnosti Malaysia Airlines, o pouhé čtyři měsíce však byl překonán sestřelením dalšího letadla společnosti nad Ukrajinou (Let Malaysia Airlines 17). Oba incidenty způsobily společnosti značné ztráty a tato musela být znovuznárodněna.

Pátrání po zmizelém letadle se stalo nejdražším pátráním v historii letectví, z důvodu nedostatku informací o trase letadla se zpočátku soustředilo na Jihočínské a Andamanské moře. Pátrání později probíhalo v jižní části Indického oceánu, ani po třech letech letech a propátrání 120 tis. km2 mořského dna však letadlo nebylo nalezeno, pátrání tak bylo v roce 2017 zastaveno. V letech 2015 a 2016 bylo v západní části Indického oceánu vyplaveno na břeh několik trosek letadla.[2]

Závěrečná zpráva z vyšetřování malajského ministerstva dopravy byla vydána v roce 2018, příčinu incidentu však jednoznačné neurčila. Odhalila však několik selhání malajského řízení letového provozu při komunikaci s letadlem. V návaznosti na incident bylo zavedeno několik nových opatření v oblasti bezpečnosti leteckého provozu. Mezi tato patři prodloužení životnosti baterií podvodních lokalizačních majáků, prodloužení doby záznamu z kabiny a nové standardy pro hlášení polohy letadla nad oceánem mimo dosah radarů řízení leteckého provozu.

Posádka a cestující

Posádka

Kapitánem letadla (pilot in command) byl 52letý kapitán Zaharie Ahmad Shah narozený v Penangu. K malajsijským aerolinkám nastoupil v roce 1981 jako kadet, po výcviku a následném získání licence obchodního pilota se v roce 1983 stal důstojníkem této letecké společnosti. V roce 1991 byl povýšen na kapitána letounů Boeing 737-400, v roce 1996 na kapitána Airbusu A330-300 a v roce 1998 na kapitána Boeingu 777-200. Od roku 2007 působil jako letový instruktor. Zaharie měl nalétáno celkem 18 365 letových hodin.[3][4]

Prvním důstojníkem toho dne byl 26letý Fariq Abdul Hamid. Ke společnosti Malaysia Airlines nastoupil v roce 2007 jako kadet. Poté, co se stal druhým důstojníkem letounů Boeing 737-400, byl v roce 2010 povýšen na prvního důstojníka Boeingu 737-400 a v roce 2012 přešel na Airbus A330-300. V listopadu 2013 zahájil výcvik jako první důstojník letounů Boeing 777-200. Fariq nasbíral celkem 2 763 hodin letové praxe.[3][4]

Kromě dvou pilotů se na palubě nacházelo také pět stevardů, čtyři letušky a jeden vedoucí (in-flight supervisor). Všichni z palubních průvodčích byli velmi zkušení, jejich pracovní zkušenosti se pohybovaly v rozmezí od 13 do 35 let.[4]

Cestující

153 cestujících (z 227) bylo čínské národnosti, včetně skupiny devatenácti umělců, kteří se vraceli z kaligrafické výstavy svých děl v Kuala Lumpur. 38 cestujících bylo malajsijskými občany a zbývající oběti pocházeli z 12 různých zemí, jmenovitě z Austrálie, Francie, Indie, Indonésie, Íránu, Kanady, Nizozemska, Nového Zélandu, Ruska, Tchaj-wanu, Ukrajiny a USA. Celkem se tedy na palubě nacházelo 14 národností.[5][6]

Průběh letu

Trajektorie letu MH370/MAS370 z Kuala Lumpur do Pekingu

Letadlo vzlétlo v 00:41 místního času (16:41 7. března 2014 středoevropského času) a přistání v Pekingu bylo naplánováno na 06:30 místního času (22:30 7. března 2014 středoevropského času). V 1:22 místního času (17:22 7. března 2014 středoevropského času), tedy po 41 minutách letu, došlo ke ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem, když přestal reagovat radarový odpovídač letadla.[7] Poslední kontakt střediska s posádkou proběhl o tři minuty dříve v 1:19 místního času (17:19 7. března 2014 středoevropského času). V té době, kdy se letadlo přiblížilo k orientačnímu bodu nedaleko hranice vietnamského vzdušného prostoru, oznámil dispečer letového provozu z řídící věže v Kuala Lumpur následující: „Malajsijskému letu tři sedm nula, spojte se s letištěm v Ho Či Minově městě na jedna dvě nula čára devět set. Dobrou noc.“[8] Nato se kapitán Zaharie rozloučil větou: "Dobrou noc, malajsijské tři sedm nula".[9] Zaharie sice nezopakoval požadavek dispečera, jak by podle standardů měl, ale jinak jeho hlášení znělo normálně.[8]

V té době se letoun pohyboval ve výšce 10 600 m a letěl rychlostí 872 km/h.[zdroj?] Pilot už se letišti nedaleko Ho Či Minova města neohlásil, nereagoval ani na žádnou z následných výzev.[8] Letadlo zároveň nevyslalo žádné nouzové signály nebo informaci, která by naznačovala problémy nebo poruchy.[10]

V 1:30 místního času se pokoušel kapitán jiného letadla o radiové spojení s MH370, podařilo se mu s letadlem spojit, ale uslyšel jen jakési huhlání a praskání. To byl poslední kontakt s posádkou.[11]

Od té doby bylo letadlo sledováno již jen vojenskými radary. Podle záznamu se letoun nejdříve prudce otočil na západ, zvýšil letovou hladinu až na 13 500 m a poté klesl na 3600 m. Podle výpočtů letoun následně změnil směr letu na jih.[12] Naposledy byl malajsijským vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem v 2:40 místního času (18:40 7. března 2014 středoevropského času) v okolí ostrova Pulau Perak.[1]

Dne 24. března oznámil ministerský předseda Malajsie, že dle analýzy satelitních dat letadlo spadlo v odlehlé oblasti Indického oceánu západně od australského Perthu. Nehodu zřejmě nikdo nepřežil.[13] Na palubě letu se nacházelo celkem 239 pasažérů ze čtrnácti států světa – nejpočetnější byli občané Číny (153) a Malajsie (50).[10] Mezi oběťmi bylo i 20 zaměstnanců amerického výrobce polovodičů Freescale Semiconductor.[14][15]

I den po zmizení letadla stále vyzváněly některé mobilní telefony cestujících, což potvrdilo 19 rodin obětí. Zřejmě se jednalo o tzv. fantomové vyzvánění, při němž se zdá, že volané číslo je dostupné, byť v systému momentálně není k nalezení a nelze se s číslem spojit. Jedná se o psychologickou pomůcku, aby volající vyčkal u telefonu, zatímco se systém snaží najít konkrétní zařízení.[16][17]

Havárie letadla a její příčiny

Let skončil po osmé hodině ráno místního času zřejmě z důvodu spotřebování paliva.[18] Příčin havárie se nabízí několik; jedním z nich může být záměrný čin anebo závažná porucha či událost, která donutila piloty změnit směr a výšku letu a následně znemožnila ovládání stroje. Podle jiné teorie byl příčinou nehody záměrný sebevražedný manévr pilota, který záměrně ztěžoval detekci letu střídavým překračováním hranice Malajsie a Thajska a nakonec provedl symbolický přelet nad svým rodným městem Penang.[10] Dle zjištění časopisu New York byly zajištěny pilotovy počítačové pevné disky, které malajsijští vyšetřovatelé předali americké FBI k analýze. Na pevných discích byly nalezeny uložené trasy z jeho domácího leteckého simulátoru. Vyšlo najevo, že si v simulátoru pilot trénoval velmi podobnou trasu, jaký měl letoun před jeho zmizením.[19]

Sebevražda a vražda pilota

Malajsijská policie prohledala domy pilotů a zabavila finanční záznamy všech dvanáct členů posádky. V předběžné zprávě vydané Malajsií v březnu 2015 se uvádí, že „neexistují žádné důkazy o nedávných nebo bezprostředně hrozících významných finančních transakcích“ provedených kterýmkoli z pilotů nebo členů posádky a že analýza chování pilotů na kamerových záznamech neprokázala „žádné významné změny v chování“.[20]

Američtí představitelé však považují za nejpravděpodobnější vysvětlení, že někdo v kokpitu letu 370 nastavil autopilota letadla tak, aby letěl na jih přes Indický oceán. Média uvedla, že v případě lidského zásahu by malajsijská policie označila za hlavního podezřelého kapitána Zaharieho.[21] Přesto, že se ve zprávě bezpečnostního vyšetřování vydané v roce 2018 uvádí, že ani jeden z pilotů neměl důvod s letadlem úmyslně spadnout,[4] pozornost se z velké částí upírá právě na kapitána Zaharieho. Mladý první důstojník byl totiž jako pilot nezkušený, takže je nepravděpodobné, že by dokázal uskutečnit tak sofistikovaný plán.[4] Navíc byl zasnoubený a měl se brzy ženit. Jak již bylo zmíněno výše, FBI v roce 2016 zanalyzovala pevný disk leteckého simulátoru z domu kapitána Zaharieho a našla několik bodů nápadně značících uskutečněnou trasu letu nad Indickým oceánem.[19][22] Nemá se však jednat o dostatečný důkaz, že by letadlo havarovalo kapitánovým zásahem.[23]

Teroristický útok

Úředníci Spojených států i Malajsie prověřovali minulost všech cestujících uvedených na seznamu. Pozornost médií vyvolalo zjištění, že na palubu letu 370 nastoupili dva muži s ukradenými pasy. Pasy, jeden rakouský a jeden italský, byly nahlášeny jako odcizené v Thajsku během předchozích dvou let. Oba cestující se později podařilo identifikovat jako Íránce ve věku 19 a 29 let a ukázalo se, že byli pravděpodobně žadateli o azyl. Generální tajemník Interpolu později uvedl, že se organizace „přiklání k závěru, že se nejednalo o napadení teroristy".[24][25]

Dne 18. března čínská vláda oznámila, že prověřila všechny čínské občany v letadle a vyloučila možnost, že by se některý z nich podílel na teroristických útocích.[26]

Podezřelý náklad

Let 370 převážel 10 806 kg nákladu, z čehož malajsijské vyšetřovatele zaujalo 221 kilogramů lithium-iontových baterií. Ty se nacházely v zásilce o hmotnosti 2 453 kg[4] a byly zabaleny v souladu s pokyny IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců), ale před naložením na palubu letu 370 neprošly na mezinárodním letišti v Kuala Lumpuru žádnou další kontrolou. Pokud se lithium-iontové baterie přehřejí a vznítí, mohou způsobit intenzivní požár, což se v minulosti už stalo při některých leteckých neštěstích.[27][28]

Konspirační teorie

Mezi konspirační teorie spojené se zmizením letu MH370 patří například sestřelení letadla nějakým státem (nejčastěji USA, Ruskem nebo Čínou) a snaha toto jednání zakrýt[29][30] nebo bezpečné přistání letounu na nějaké vojenské základně, například na ostrově Diego Garcia. Jiní konspirátoři tvrdí, že letadlo unesli mimozemšťané nebo se ztratilo v časoprostoru.[31][32]

Pátrání po troskách letounu

Předpokládaný dolet a prohledané oblasti k 2. dubnu 2014

Ihned po ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem zahájila Malajsie pátrání po stopách nebo troskách letadla, do kterého se ze začátku zapojily desítky lodí a letadel z 11 zemí.[33][34] Celkem se pak do vyšetřování zapojilo 25 zemí.[35]

Američtí vyšetřovatelé přišli s verzí, že letadlo mohlo letět po ztrátě kontaktu s civilní navigací ještě asi 4 hodiny.[36] Vyplývá to z analýzy dat motorů Rolls-Royce, které vysílaly údaje na satelit. Letadlo tak mohlo uletět dalších 4000 kilometrů a dostat se na hranici Číny s Mongolskem, Indie s Pákistánem či do Austrálie.[37] Další analýzy však severní trasu vyloučily. Poslední pravidelný satelitní kontakt s motory proběhl 8:11 místního času (0:11 8. března 2014 středoevropského času).[38]

Prvním nálezem se stala dne 29. července 2015 vztlaková klapka z ostrova Réunion;[39][40] tento díl byl dále zkoumán ve vojenské laboratoři v Toulouse. Výrobní štítek nebyl na klapce nalezen, ale podle identifikačních čísel z vnitřních částí klapky byl díl identifikován jako část hledaného letadla.[2]

Koncem února 2016 byla nalezena malá část letadla u jihoafrického přístavního města Mossel Bay, jež na sobě nese část loga výrobce motorů Rolls-Royce, jenž vyrábí motory pro Boeing 777. Na jaře 2016 byl objeven na Mauriciu úlomek křídla z letu MH370.[41] Do roku 2017 bylo na Réunionu, v Jihoafrické republice, na Mauriciu, na Madagaskaru, v Mosambiku a v Tanzanii nalezeno 27 trosek připisovaných letounu. U 3 trosek bylo potvrzeno, že z letounu pochází, 7 pak téměř jistě, 10 s různou dávku jistoty, zbylých 7 nebylo identifikovaných.[2]

Status nalezených trosek (k roku 2018)[2]
Potvrzené3
Téměř jisté7
Vysoce pravděpodobně8
Pravděpodobné2
Neidentifikované7

Hledání vraku letadla v prostoru téměř o rozloze Řecka, jenž byl vymezen také díky výpočtům vycházejícím z réunionského nálezu, na lodích skenujících dno Indického oceánu nadále pokračovalo v roce 2016 až do poloviny ledna 2017. Dne 17. ledna 2017 bylo pátrání dočasně ukončeno.[42] Pátrání bylo znovu obnoveno v roce 2018, vrak letadla však nebyl nalezen. Během pátrání bylo nalezeno několik vraků lodí z různých období[43] (mj. loď na sypký náklad Stellar Daisy ztracená v roce 2017) a vrak ponorky ARA San Juan argentinského námořnictva, která zmizela v roce 2017.[44]

Zhruba v polovině roku 2018 tak skončilo poslední pátrání po troskách letounu.[45] V březnu 2024, několik dní před desátým výročím zmizení, malajsijská vláda uvedla, že bude s Austrálií konzultovat spolupráci na další expedici týmu Ocean Infinity.[46][47]

Analýza satelitní komunikace

Teplotní mapa indikující pravděpodobnou lokaci letu MH370 založenou na Bayesovské statistické analýze možných letových tras od australské DSTG[48]

Satelitní komunikace s letem 370, která probíhala přes systém Inmarsat, konkrétně přes satelit Inmarsat-3 F1, poskytovala vyšetřovatelům pouze vodítka při snaze určit trasu letu, protože neobsahovala pozici, směr letu ani rychlost.[48] Systém SATCOM (anglicky Aeronautical satellite communication) umožňuje přenášet informace z pilotní kabiny letadla, automatické přenosy dat z různých součástí letadla pomocí protokolu ACARS. Může být požit i pro přenos zpráv FANS (anglicky Future Air Navigation System), ATN (anglicky Aeronautical Telecommunication Network), faxu, hlasu i datových přenosů.[49] Letadlo používalo pro přenos satelitních dat jednotku SDU (anglicky Satellite data unit), která fungovala nezávisle na SATCOM. Jednotka SDU předávala zprávy přes satelit, který signál přijal, zesílil a odeslal na jiné frekvenci pozemní stanici. Pozemní stanice předává stejnou cestou své požadavky nebo odpovědi letadlu. V tomto případě docházelo v hodinových intervalech k předávání log-on zpráv, které jsou označovány také jako ping (test vzájemné komunikace) nebo handshake. V čase 8:19:29 iniciovalo letadlo poslední handshake, na další iniciovaný v 9:15 pozemní základnou už letadlo neodpovědělo.[50] V čase 8:19 bylo letadlo ve vzduchu již 7 hodin a 38 minut, přičemž typická cesta Kuala Lumpur – Peking trvá 5,5 hodiny, takže letadlu zřejmě došlo palivo, a proto již neodpovědělo.

Ze satelitní komunikace byly odvozeny dva podpůrné údaje:

  • Burst time offset (BTO) – čas mezi zasláním výzvy a příjmem odpovědi na ni (ping, handshake) je přímo úměrný vzdálenosti mezi základnou, satelitem a letadlem. Z této prodlevy byly rekonstruovány mezní vzdálenosti, ve kterých se při jednotlivých odezvách letadlo nacházelo.
  • Burst frequency offset (BFO) – rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou frekvencí, na které byla výzva přijata, je určen Dopplerovým jevem. Z tohoto rozdílu byla určena rychlost a směr pohybu letadla, nicméně je několik možných řešení, které vyhovují zjištěnému frekvenčnímu posuvu.

Pro analýzu získaných dat ze šesti vzájemných komunikací (handshake) byly použity dva postupy, v jejichž průniku byla oblast s 80% pravděpodobností výskytu letadla.[48]

V populární kultuře

Zmizení letu MH370 bývá často označováno jako "jedno z největších záhad v dějinách moderního letectví".[48][51][52] V souvislosti s touto nehodou vzniklo několik dokumentů, některé z nich se začaly vysílat nedlouho po tragické události. Jedním z nich je například dokumentární minifilm Flight 370: The Missing Links (v českém vydání pod názvem Let č. 370: Chybějící články) amerického televizního kanálu Discovery Channel, který mohl diváci zhlédnout od 19. dubna 2014.[53] Dokumentární televizní seriál zaměřený na letecké katastrofy Mayday (v českém znění Letecké katastrofy) natočil o tragédii epizodu s názvem „What Happened to Malaysian 370?“ (česky Kam zmizel let MH370?). Tento díl se ve Velké Británii odvysílal 8. března 2015, přesně v den prvního výročí zmizení letu.[54]

Dokumentární filmy a seriály vznikaly i v průběhu dalších let. V srpnu 2018 televizní seriál Drain the Oceans (v českém znění Tajemství oceánů), vysílaný National Geographic, připomněl v epizodě Without a Trace (česky Beze stopy) katastrofu a shrnul metody použité při pátrání včetně možných objevů.[55] Na deváté výročí katastrofy, tedy 8. března 2023, vydal Netflix trojdílný dokumentární seriál MH370: The Plane That Disappeared (česky MH370: Ztracené letadlo).[56][57]

V roce 2023 vyšetřovala malajsijská policie americkou komičku Jocelyn Chiaovou za porušení malajsijských zákonů týkajících se podněcování a šíření urážlivého obsahu na internetu poté, co v newyorském Comedy Cellar kontroverzně vtipkovala o letu. Ta si utahovala z Malajsie, že nemůže navštívit Singapur (ve kterém Chiaová vyrůstala), protože jejich letadla neumí létat. Zároveň dodala: ,,Že to zmizení letu není vtipné, he? Zapomeňte na to, některé vtipy holt 'ne(do)sednou'."[1] Video s jejím stand-up vystoupením bylo z TikToku odstraněno kvůli porušení pokynů platformy pro nenávistné projevy. Vivian Balakrišnan, singapurský ministr zahraničí, označil vtip Chiaové za „příšerný výrok“. Dotyčná komička se za vtip postavila s tím, že byl „vytržen z kontextu“ a že byl dříve použit více než stokrát bez stížností.[58]

V březnu roku 2024, deset let od zmizení letu, vydal Rostislav Kopecký, na serveru YouTube známý jako uživatel flyRosta, téměř hodinu a půl dlouhý dokument na toto téma v češtině.[59] Dokumentární film jménem MH370: Let, který měl zmizet se setkal s pozitivním ohlasem diváků; k srpnu 2024 dostal na ČSFD od uživatelů 87 %.[60]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malaysia Airlines Flight 370 na anglické Wikipedii a Let Malaysia Airlines 370 na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Malaysia Airlines. MH370 Flight Incident [online]. Malaysia Airlines [cit. 2014-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Safety Investigation Report - Malaysia Airlines Boeing B777-200ER (9M-MRO) [online]. The Malaysian ICAO Annex 13 Safety Investigation Team for MH370, 2018-07-02 [cit. 2024-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-11. 
  3. ↑ a b Malaysia Airlines Flight 370 – Wikipedia
  4. ↑ a b c d e f 20140308-0_B772_9M-MRO.pdf (aviation-safety.net)
  5. ↑ MUNRO, Craig. Who were the victims of Malaysia Airlines Flight 370?. Metro [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ MH 370 PASSENGER MANIFEST. web.archive.org [online]. 2014-03-08 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Full flight history for Malaysia Airlines flight MH370 [online]. Flightradar24. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Záhada MH370: Proč se letadlo nikdy nenašlo? Pozůstalí chtějí obnovu vyšetřování. www.irozhlas.cz [online]. 2023-07-31 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Záznam komunikace s letem MH370 [online]. CNN. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c Záhada letu MH370 rozluštěna? Podle expertů pilot možná spáchal sebevraždu. ČT24 [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-05-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ MISSING MH370: Pilot: I established contact with plane, New Straits Times. Archivováno 10. 3. 2014 na Wayback Machine.
  12. ↑ Ztracený Boeing se stále nenašel pátrání pokračuje letenky.com
  13. ↑ Vše je ztraceno, boeing se zřítil do oceánu, oznámila Malajsie Archivováno 28. 3. 2014 na Wayback Machine. novinky.cz
  14. ↑ Loss of employees on Malaysia flight a blow, U.S. chipmaker says. Reuters.com [online]. 2014-03-10 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Inside MH370’s Semiconductor theory which links the US government to the missing plane. thetab.com [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ MH370: Ztracené letadlo (2023) | Zajímavosti - Zajímavosti | ČSFD.cz (csfd.cz)
  17. ↑ Analyst explains why passengers cell phones are ringing. www.youtube.com [online]. 2014-03-12 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ What happened to missing Malaysia Airlines flight MH370? Five theories evaluated. www.independent.co.uk [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b ŠKRAŇKOVÁ, Petra. Pilot zmizelého letu MH370 nacvičil trasu nad oceán na počítači. iDNES.cz [online]. 2016-07-24 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ FACTUAL INFORMATION: SAFETY INVESTIGATION FOR MH370. mh370.mot.gov.my [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-09. 
  21. ↑ Malaysia Airlines Flight 370 – Wikipedia
  22. ↑ MH370 pilot's flight simulator plotted course over southern Indian Ocean. www.theguardian.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ FBI Finishes Probe into Malaysia Airlines Captain's Flight Simulator. abcnews.go.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  24. ↑ Malaysia Airlines MH370: Stolen passports 'no terror link'. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-04. 
  25. ↑ Malaysia Airlines Flight 370 – Wikipedia
  26. ↑ China Rules Out Terror Ties Among Citizens on Jet. www.nytimes.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  27. ↑ Safety worries lead US airline to ban battery shipments. www.bbc.com [online]. 2015-03-03 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Crash investigators trace UPS plane fire to batteries. eu.usatoday.com [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ Was flight MH370 shot down? (youtube.com)
  30. ↑ Flight MH370: 'Most probably the plane was shot down' (youtube.com)
  31. ↑ Hijackers? Aliens? Theories over Flight MH370 abound. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  32. ↑ Conspiracy theories surround missing Flight 370 (youtube.com)
  33. ↑ BUNCOMBE, Andrew; WITHNALL, Adam. Malaysia Airlines Flight MH370: Oil slicks in South China Sea ‘not from missing jet’, officials say [online]. The Independent, 2014-03-10 [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Missing MAS flight: Malaysia grateful for assistance in search and rescue operations, says Anifah [online]. The Star, 2014-03-09. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ BĚLKA, Michal. Než se rozloučili, vypnuli piloti přístroje. Letoun hledá už 25 zemí [online]. Mladá fronta DNES, 2014-03-16 [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ PASZTOR, Andy; OSTROWER, Jon. U.S. Investigators Suspect Missing Malaysia Airlines Plane Flew On for Hours [online]. The Wall Street Journal, 2014-03-13 [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ MATURA, Jan; KUŽNÍK, Jan. Další spekulace: ztracený boeing letěl dál, ale nikdo neví kam. technet.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2014-03-13 [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ MATURA, Jan. Největší letecká záhada: sebevražda, porucha, nebo?. technet.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-04-5]. Dostupné online. 
  39. ↑ luk. Patří trosky nalezené u Réunionu pohřešovanému letu MH370?. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-07-29, rev. 2015-07-29 [cit. 2015-07-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ ket. Předběžné závěry: Trosky u Réunionu jsou skutečně z Boeingu 777. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-07-30, rev. 2015-07-30 [cit. 2015-07-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ Úlomek křídla nalezený na Mauriciu je ze zmizelého letu MH370. iDNES.cz [online]. 2016-10-07 [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ MH370 search team finds second shipwreck - BBC News [online]. BBC News [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Experts identify 1800s-era shipwrecks found in MH370 search - UPI.com. UPI [online]. [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ CREEDY, Steve. MH370: Ocean Infinity stands ready to resume search [online]. 2019-03-03 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ GARTLAND, Annette. MH370: Ocean Infinity search ends amid calls for new disclosures and further investigation. changingtimes.media [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  46. ↑ NAZZARO, Miranda. Malaysia signals it may revive search for missing flight MH370, a decade later. TheHill.com [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. 
  47. ↑ ‘The search must go on’: Malaysian government ‘committed’ to finding MH370 (youtube.com)
  48. ↑ a b c d MATURA, Jan. Největší letecká záhada: sebevražda, porucha, nebo?. Idnes.cz [online]. 2014-03-26 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  49. ↑ Safety. www.inmarsat.com [online]. Inmarsat [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  50. ↑ MH370 Data Communication Logs. Archive.org [online]. 2014-05-27 [cit. 2023-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  51. ↑ Nejzáhadnější letecká katastrofa: Chaos a lži poslaly pátrače do špatného moře. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-03-08 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  52. ↑ Největší letecká záhada 21. století: Pilot popřál dobrou noc a letadlo už nikdy nikdo neviděl. www.datarun.cz [online]. 2024-08-12 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  53. ↑ Let č. 370: chybějící články. www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  54. ↑ Kam zmizel let MH370? (S14E11). www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  55. ↑ Tajemství oceánů: Beze stopy. www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  56. ↑ MH370: Ztracené letadlo. www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  57. ↑ MH370: The Plane That Disappeared | Official Trailer | Netflix (youtube.com)
  58. ↑ Malaysia Airlines Flight 370 – Wikipedia
  59. ↑ MH370: Let, který měl zmizet (Dokument CZ) (youtube.com)
  60. ↑ MH370: Let, který měl zmizet. www.csfd.cz [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Boeing 777-200ER Malaysia AL (MAS) 9M-MRO - MSN 28420 404 (9272090094).jpg
Autor: Laurent ERRERA, Licence: CC BY-SA 2.0
Malaysia Airlines Boeing 777-200ER (9M-MRO) taking off at Roissy-Charles de Gaulle Airport (LFPG) in France.
Malaysia Airlines MH370 path labelled.svg
Autor: Sailsbystars (File:Malaysia Airlines MH370 path labelled.png), JohnHarvey on enwiki (File:BlankMap-World6-Equirectangular.svg), Licence: CC BY-SA 3.0
Malaysia Airlines flight 370 (MAS370/MH370) 2014 March 8, last contact as well as origin and intended destination airports.
MH370 location probability heat map per DST Group analysis.jpg
Autor: Australian Transport Safety Bureau, Licence: CC BY 3.0 au
Probability of the location where Malaysia Airlines Flight 370 entered the ocean, based on an analysis by the Australian Defence and Science Technology Group (DST Group) and released on 3 December 2015.
Theoretical Search Area of MH370 v.2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
SVG map of the area where Malaysia Airlines Flight 370 could be found theoretically, version 2.