Letecké eso

Historicky první letecké eso: Francouz Adolphe Pégoud.
Hawker Hurricane PZ865 Battle of Britain Memorial Flight s kamufláží letounu BE581, na kterém létal Karel Kuttelwascher.

Letecké eso je od dob první světové války čestné označení stíhacího pilota, který dosáhne pěti sestřelů nepřátelských letadel. Tento termín se začal za první světové války používat ve Francii, kde tímto způsobem chtělo vedení armády zvýšit morálku svých stíhacích letců. Historicky prvním esem se stal Lieutenant Adolphe Pégoud. Tuto terminologii rychle převzala i letectva jiných států. Později se po vzoru vzdušných sil začal termín eso používat i u jiných zbraní, např. tankové eso nebo ponorkové eso.

V letech druhé světové války se termín letecké eso ještě rozšířil; některá letectva – například United States Army Air Forces – užívala termínu pozemní eso (pilot, který zničil příslušný počet letadel protivníka na zemi), lokomotivní eso apod. Američané za druhé světové války počítali letadla zničená ve vzduchu i na zemi dohromady, aby motivovali své piloty k nebezpečným hloubkovým náletům na nepřátelská letiště. Po válce ale bylo toto počítání zrušeno a tak mnoho amerických pilotů o svůj status leteckého esa přišla. Německé letectvo – Luftwaffe – pro své nejúspěšnější piloty používalo termínu „Experten“, experti. Nejúspěšnější stíhacím esem všech dob se stal německý letec Erich Hartmann, který většinu války sloužil u 52. stíhací eskadry – Jagdgeschwader 52, tedy JG 52 (352 sestřelů).

Nejúspěšnějším československým stíhacím esem se stal Karel Kuttelwascher, jenž za druhé světové války sloužil především u britské 1. stíhací perutě Královského letectva – Royal Air Force, u nějž dosáhl dvaceti sestřelů a je jediným československým dvojnásobným držitelem britského Záslužného leteckého kříže (DFC and Bar).[1] Nejvíce sestřelů dosáhl Ján Režňák, jenž sloužil v čs. armádě v letech 1938–1939 a pak po válce do 1948. Svých sestřelů ale dosáhl jako letec Slovenských vzdušných zbraní na východní frontě. Nejčastěji udávaný celkový počet československých leteckých es je 29.[zdroj⁠?!] Je možné se setkat i s jinými údaji. To je způsobeno (nejen u československých pilotů) nejednotným přístupem různých zemí k započítávání pravděpodobných sestřelů a sestřelů ve spolupráci.

Československá letecká esa

Udáván je celkový počet sestřelů i se spoluúčastí.[2]

JménoSestřely
Karel Kuttelwascher20
Josef František17
Alois Vašátko16,3
František Peřina15
Otto Smik12+3 V-1
Miloslav Mansfeld10,5+2 V-1
Josef Stehlík10
Václav Cukr8
Tomáš Vybíral8
Leopold Šrom8
Otmar Kučera7
Stanislav Plzák7
Václav Jícha7
František Doležal6
Stanislav B. Fejfar6
Josef Dygrýn-Ligotický6
Eduard M. Prchal6
František Chábera5
Jan Klán5
Ladislav Světlík5
Josef Příhoda5
Ladislav Bobek5
Bohumil Fürst5
Bedřich Krátkoruký5
Jiří V. Kučera5
Josef G. Hanuš5
Svatopluk Janouch5
Evžen Čížek5
Rajmund Půda5
František Fajtl4

Reference

  1. ↑ RAJLICH, Jiří. KUTTELWASCHER Karel Miloslav. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. S. 167. Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine.
  2. ↑ Československá stíhací esa - Topsid.com [online]. topsid.com [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Adolphe Pégoud.jpg
French aviator Adolphe Pégoud (1889-1915)
Hurricane mkiic of the bbmf arp.jpg
Hawker Hurricane Mk IIc PZ865 of the Battle of Britain Memorial Flight on a display flight at Kemble Airport Open Day, Gloucestershire, England, on 9 September 2007. This is the last Hurricane ever built, of 14,533 produced. It was built in 1944 and never used in combat. In this photograph it carries the markings JX-E to commemorate the RAF Czechoslovak night fighter ace Karel Kuttelwascher.