Letecké muzeum Koněšín
Letecké muzeum Koněšín | |
---|---|
Celkový pohled na muzeum | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Koněšín |
Adresa | Areál Radarka, Koněšín |
Zakladatel | Zdeněk Svobodník, Roman Speri |
Založeno | 2009 |
Zaměření | letecké muzeum |
Vyhledávané exponáty | letadla |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′22,93″ s. š., 16°3′13,67″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letecké muzeum Koněšín je muzeum civilního a vojenského letectví Československa a České republiky, zaměřené převážně na školní letectví. Sídlí u obce Koněšín, asi 10 km východně od Třebíče.[1]
Historie a současnost
Vzniklo v Olomouci v červenci roku 2009,[1] jako nápad leteckého sběratele Zdeňka Svobodníka. Spoluzakladatelem byl sběratel letecké techniky Roman Sperl, který pomáhal s rozšiřováním expozice. Kolektiv muzea tvoří lidé různorodých odborností, od leteckých mechaniků, bývalých i aktivních pilotů, konstruktérů, až po fanoušky letectví a letadel, kteří jsou sdruženi v 1. leteckém školním pluku.
Muzeum je zaměřeno převážně na historii československého letectví. Kromě muzea vzniká restaurátorská dílna, letecký depozitář a archiv. Aktivity muzea podporovalo město Olomouc, které pro tyto účely poskytlo dva hangáry v blízkosti letiště Olomouc - Neředín o celkové rozloze 8000 m². V roce 2015 olomoucká radnice vypověděla nájemní smlouvu[2] a muzeum se pak v červnu 2016 přestěhovalo do obce Koněšín kde se prvním návštěvníkům otevřelo v červenci 2016. Při příležitosti prvního výročí provozu muzea byla otevřena nová krytá expozice s leteckým simulátorem a bylo oznámeno, že průměrný počet návštěvníků je cca 100 denně.[3]
Na konci sezóny 2017 přibyla salonní verze vrtulníků MI-2 a prototyp prvního českého dopravního letadla. V červenci 2018 bude otevřena druhá krytá expozice a do konce roku 2018 by měla být postavena hrubá stavba dalšího krytého prostoru pro letadla.[4]
V roce 2022 byl postaven hangár pro exponáty muzea, na stavbu hangáru přispívali nadšenci pomocí portálu Hithit.[5] Jako depozitář je od roku 2023 využíván prostor u nádraží Studenec, tam se také plánuje otevřít velké Technické muzeum Vysočina.[6]
Exponáty
- LET L-13TJ Blaník č. 3801 (létající laboratoř)[7]
- LET XL-410, OK-020, ex OK-YKF, ex OK-63 (prototyp) – DEPOZITÁŘ
- LET XL-610, OK-UZB, ex OK-132, ex Ok-024 (prototyp)
- Aero XL-29 č.003 (prototyp)
- Aero XL-39 č.007 (prototyp vlečné verze) – DEPOZITÁŘ
- Aero L-39C Albatros č.0448 (cvičná verze)
- Aero Ae-270 Ibis č.0010 (prototyp)
- MiG-15 UTI, OK-010 létající laboratoř – restaurátorská dílna
- MiG-21F-13 č.0305 (ze 3.série naší výroby)
- MiG-21FR č.0714 (fotovarianta)
- MiG-21MF č.4313 (Slovenské letectvo)
- MiG-21MA č.1201 (průzkumný)
- MiG-21UM č.3051 (cvičný)
- MiG-21bis č.9010 (Polsko)
- MiG-21MFN č.5603 (nejmodernější varianta MiGu-21)
- MiG-21MFN č.4175 (nejmodernější varianta MiGu-21) – restaurátorská dílna
- Trenažér MiGu-21 (pro nácvik létání podle přístrojů)
- Iljušin Il-14FG č.0603 (fotogrammetrický, původně Il-14)
- Antonov An-24V č.2904 (1. dodaný naší armádě) – DEPOZITÁŘ
- Mil Mi-4 č.0751 (jeden z prvních dodaných) – DEPOZITÁŘ
- Mil Mi-24D č.0103 (1. varianta používaná v naší armádě) (rekonstruováno v LOM Praha[8])
- Suchoj Su-25K č.5008 (bombardér)
- ULL Mini-Max OK-DUD 17 (ultra lehký letoun)
- ULL Challenger OK-YUU 48 (ultra lehký letoun z Kanady)
- TL-21 (trenažér MiGu-21, jediný zachovalý kus na světě)
- D – 4 Link Trainer (jeden ze tří dochovaných trenažérů pro 1. generaci britských proudových stíhačů)
- Katapultážní trenažer NKTL 39-21
- Alphajet Trainer (prototyp trenažéru, jediný vyrobený)
- PCK-53 (první československý trenažér. Vyrobený v Olomouci) – DEPOZITÁŘ
- PLDVK (protiletadlový obrněný kanón)
- MLOK-2 (mobilní letištní osvětlovací komplet, 2x Tatra T-148 s přívěsem)
- LT-38 (replika lehkého tanku) – mimo sezónu v dílně
- PTK-45 (replika protitankového kanónu 45mm)
- TZ-74 (odmořovací zařízení s proudovým motorem M-701C-500) – DEPOZITÁŘ
- TFF-82 (záchytné zařízení letounů)
- Hyperbarická kyslíková komora
Odkazy
Reference
- ↑ a b MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Letecké muzeum v Koněšíně je otevřené [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2016-07-03 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ONDERKA, Vladimír. Olomoucké letecké muzeum překvapivě končí, město mu zbourá hangáry [online]. iDNES.cz, 2015-05-21 [cit. 2016-06-25]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Letecké muzeum v Koněšíně slaví první narozeniny. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-06-30 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Letecké muzeum na Třebíčsku zahájilo další sezonu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2018-04-21 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Muzeum v Koněšíně shání peníze na hangár: dárcům slibuje let ve stíhačce. Třebíčský deník. 2022-01-19. Dostupné online [cit. 2022-05-02].
- ↑ KNOTKOVÁ, Simona. Technické muzeum Vysočina by mohlo vzniknout na Třebíčsku. Náš region [online]. 2023-09-30 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Letecké muzeum Koněšín. Exponáty v leteckém muzeu [online]. Koněšín: Letecké muzeum Koněšín, 2011-09-04 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum v Koněšíně v budoucnu převezme bitevní vrtulník Mi-24D, nyní se renovuje | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. ČTK, 2022-09-27 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Oficiální stránky muzea
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letecké muzeum Koněšín na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na Letecké muzeum Koněšín v Koněšíně, okr. Třebíč.