Seznam leteckých nehod vojenských strojů Československé republiky

Toto je seznam leteckých nehod vojenských strojů na území Československé republiky (československé i zahraniční letouny) a československých vojenských letadel v zahraničí.

Legenda k tabulce

  • místo je bráno jako přibližná lokalita
  • pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi
  • pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.)
  • „?“ znamená, že informace není k dispozici
  • „–“ u zraněných a mrtvých znamená nulu
  • u počtů je vždy udáván celkový počet, číslo v závorce značí, kolik z celku byla posádka (je-li tato informace k dispozici)
  • nehody jsou uvedeny chronologicky (nejstarší na začátku)
  • seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje
  • do roku 1992 uvedeny nehody na území celého Československa, po jeho rozdělení jsou uvedeny nehody pouze na území Česka (a českých strojů v zahraničí)
  • uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj úplně zničen.
  • nejsou uváděna letadla sestřelená během světových válek
  • nejsou uvedeny katastrofy zahraničních vojenských letadel RAF s Čechoslováky na palubě, které se staly v období druhé světové války nebo krátce po ní[1]

Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky a zahraničních vojenských strojů v Československu

DatumMístoStrojMrtvíZraněníPoznámky a reference
27. 7. 1911Vídeňské Nové Město, Dolní RakousyVoisinžák pilotního kursu por. Rudolf Holeka rozbil letadlo při prvním letu (Popis události v knize Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 37).

Pozn.: Létal ve vzduchoplaveckých silách rakousko-uherské armády.

18. 3. 1917Roucy, FrancieNieuport 171Jan Hofman padl ve vzdušném boji. Létal ve francouzském letectvu, kde létali i piloti M.R. Štefánik, Václav Pilát, Bedřich Starý, Jan Štork, Augustin Charvát, Vilém Stanovský, Václav Kahovec a pozorovatel Silvestr Šebesta (více v časopisu Speciál L+K 2006; dále dle knihy Léta létání, str.76 a [1]). Jan Hofman byl pohřben na hřbitově obce Roucy u města Remeše (Reims), v roce 1928 byla urna s jeho popelem uložena mezi artefakty Památníku odboje (na zámku v Praze – Tróji), po okupaci v roce 1939 byl Památník odboje zrušen a osud urny s popelem Jana Hofmana je neznámý. V jeho rodné obci Velká Jesenice mu byl v roce 1928 odhalen pomník.[2] Ke stému výročí úmrtí mu byla odhalena pamětní deska na hřbitově v Roucy.[3]

Pozn.: Válečné ztráty sem sice nepatří, ale protože to byl historicky první, a za 1. sv. války jediný český pilot padlý v boji na straně Dohody, uděláme mu výjimku. Úplně prvním padlým českým pilotem byl František Malina z rakousko-uherské armády (s pozorovatelem Fridrichem Rosenthalem), kterého 8.9.1914 (dle ruského kalendáře 26.8.1914) srazil prvním taranem v dějinách známý ruský pilot Petr N. Nestěrov. Zahynuli všichni tři.[4] V rakousko-uherském letectvu padlo v průběhu války mnoho českých pilotů, ale o těch jinde, např. v časopisu Historie a vojenství, 2009 č. 2 a 3, 2010 č. 2,[5], apod.

10. 4. 1918Serdobsk, RuskoSopwith 1½ Strutter (č. 1203)Nově převzatý letoun 1. leteckého a automobilního oddílu československých legií musel nouzově přistát krátce po startu ke zkušebnímu letu po sestavení. Příčinou nehody bylo selhání lanka řízení. Stroj byl zcela zničen, osádka ve složení podporučík Lev Melč (pilot) a praporčík Jaroslav Skála (pozorovatel) vyvázla bez zranění. Jednalo se o historicky první let letadla ve službách ozbrojených sil Československa.[6]
4.11.1918u Zblovic, okr. Znojmo?11† svob. Karel Svátek zahynul, čet. Josef Denk těžce zraněn. Havárie při přeletu ze Štýrského Hradce (Graz) po ústupu z italské fronty. V mlze vrazili do lesa Bič (SV od Zblovic), vrak letadla byl rychle rozebrán místními obyvateli.[7]

Pozn.1: Karel Svátek se narodil 23.9.1895 v Lamperticích, okr. Trutnov, a byl pohřben na hřbitově obce Bítov, zatopené Vranovskou přehradou.

Pozn.2: v Lidových novinách ze dne 10.11.1918 je uvedeno, že u Napajedel přistál v těchto dnech po přeletu z italské fronty prap. Rudolf Forst z Napajedel, s letadlem vyzbrojeným dvěma kulomety. O Karlu Svátkovi však nic.

10.11.1918ChebÖffag C.II 52.7811† šik. Václav Antoš zahynul, čet. Francl (nebo Franc, Franz) zraněn. Při přeletu letadla z Chebu do Prahy neplánovaná exhibice nad městem, ztráta rychlosti a současně druhá smrtelná letecká havárie čs. letce v nové republice. Dopad za nádražím. (dle publikace Československé letectvo 1918 – 1924 a časopisu Hobby Historie č.39). Letadlo 52.78 bylo i později provozováno, takže bylo buď opraveno, nebo byly použity jeho díly a číslo, nebo to bylo jiné letadlo. Jistota není. Taky identita zraněného letce není ověřena (Jan, Josef, Hans, Gustav - Francl, Franc, Franz).[8]

Pozn.1: Václav Antoš, narozen 1890 v Kostomlatech nad Labem, domovská příslušnost v Praze, byl 16.11.1918 pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (parte je otištěno v časopisu Hobby Historie č. 39, vydání 2017, a v knize Jiřího Rajlicha, Cheb 1917 – 1947, vydání 2020, str. 122.), správa hřbitova však záznam o pohřbu nemá, takže nevíme, ve kterém hrobě leží.

Pozn.2: Jediné vojenské letiště v Českých zemích bylo v převážně německém Chebu. Toto staré letiště v Chebu bylo v provozu až do druhé světové války, kdy bylo Němci jižně od něj vybudováno nové letiště, za války byla obě poničena bombardováním a staré letiště bylo v roce 1947 zrušeno.

Pozn.3: Bylo rozhodnuto zajistit letadla pro novou republiku a přelétnout je z Chebu do Prahy. Této ozbrojené akce se pod velením setníka Jaroslava Rošického zúčastnili kromě mnoha vojáků a námořníků i tito piloti, kteří přelétávali letadla (většinou Brandenburg B.1): Klement Adamec (letěl z Chebu v neděli a jako jediný v neděli doletěl do Prahy - Strašnic; zemřel 13.7.1974); Antonín Bělohlávek (letěl z Chebu v neděli s Adamcem až k Žebráku, tam přistál, stavil se doma a doletěl do Prahy až v úterý; zahynul 15.5.1922); Vladimír Lepař (letěl z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl v pondělí; zahynul 11/1919); ing. Karel Mašek (letěl z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl asi v pondělí; zemřel 14.12.1963); Břetislav Plischke/Pliške, (letěl s pozorovatelem Zdeňkem Jirouškem letadlem Brandenburg CI č.26.53 z Chebu v neděli do Plzně, do Prahy přiletěl v pondělí a přistál na Císařské louce, a 13.11.1918 přeletěl na letiště Vysočany; později odešel do Ameriky a jeho fotografie v Americe je v časopisu Letectví 1921, č.5, str. 92); Václav Belza (letěl z Chebu v neděli, zabloudil do Německa, tam mu letadlo zabavili (pak vrátili) a poslali ho pěšky domů; zemřel 3.9.1979); Josef Malý (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy, později byl tajemníkem Svazu čs. pilotů/od 1929 Svazu letců, za okupace organizoval odchody pilotů do zahraničí, pak odešel i sám a vstoupil do RAF, zemřel 13.6.1967[9]); Rudolf Polanecký (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; zahynul 27.8.1922); Josef Pucholt (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; zahynul 18.5.1920); Václav Bahník (letěl z Chebu v pondělí, přes Plzeň doletěl do Prahy; utopil se při koupání 8.7.1922); Vladislav Goldschmied/Goldšmíd (doletěl pro poruchu motoru jen do Plzně); Jaroslav Maschulka (asi letěl s Lepařem); Arnošt Kredba;[10]

Seznam nemusí být kompletní. Tito všichni jsou bývalí piloti poražené (kapitulace 3.11.1918) rakousko-uherské armády. Byl předposlední den války (Německo ještě bojovalo), takže piloti ze zahraničních československých legií se do nového Československa ještě nevrátili.

20. 1. 1919u Rimavské Soboty, SKBrandenburg C.I, č.169.210-maďarské letadlo sestřeleno palbou ze země, po nouzovém přistání posádka Kálmán Suták a Ottó Polnisch letadlo zapálila. (Speciál L+K 2006, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného)

Pozn.: Stalo se to při vytlačování maďarských vojsk z nového Slovenska (do té doby maďarských Horních Uher).

7.3.1919Ussurijské jezero, RuskoLWF2Nově smontovaný letoun 1. leteckého oddílu při štábu čsl. vojsk na Rusi havaroval při prvním letu po sestavení, u příležitosti narozenin T.G.Masaryka. Posádka pilot kpt. Vlastimil Fiala a mechanik des. Hartman zraněna. Příčinou nehody byly asi problémy s ovládáním výškového kormidla.[11]

Pozn.: použité letouny LWF byly koupeny v USA a rozmontované v bednách dovezeny lodí do Vladivostoku.

13. 3. 1919Odolice, LounyBristol F.2B Fighter, č. D 8075--pilot Julius Arigi a npor. František Klepš nezraněni, letadlo zničeno. Anglické letadlo bylo za války ukořistěno v Itálii, mnohokrát vyznamenaný stíhač Arigi si o ně řekl císaři Karlu I., a dostal ho i s náhradním motorem. Pak s ním přiletěl do Československa a chtěl je prodat MNO. Při nouzovém přistání havaroval, ale vrak stejně ještě prodal MNO.[12] ,[13] a časopisu Historie a vojenství, 2011 č.4.

Pozn.: Motor Rolls-Royce tohoto letadla, i ten náhradní, skončily ve sbírkách NTM, a v roce 1993 byl za něco vyměněn do Velké Británie, kde byl zprovozněn a pohání rekonstruovaný Bristol F.2 Fighter D 8084.

3.4.1919Uherské HradištěSVA 10 128.121pilot stržm. Jindřich Brejla zraněn, pozorovatel rtm. Mirko Dostál nezraněn; havárie při přistání po přeletu z Prahy, letoun opraven. Dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Jindřich Brejla (nar. 19.2.1897 v Budapešti) a Mirko Dostál (nar. 1.8.1893 v Kyšperku) byli italští legionáři (dle vrtulník.cz a stránek Krev legionáře). Proto létali s italským letadlem. Další nehoda 16.6.1919.

1. 5. 1919BerlinFokker1† Zdeněk (Zdenko) Keck ve službách firmy Aero zahynul při přejímání letadla – údajně typ Dr I pro MNO ([2]; Speciál L+K 2006; v knize Aero 1919 – 1999, str.62 je uvedeno, že zahynul v polovině května; v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str.57 je jméno uvedeno jako Kecek).

Pozn.1: Zdeněk Keck z Prahy byl prvním žákem Kašparovy letecké školy v roce 1911, a 6.8.1912 získal pilotní průkaz FAI-Rakousko č. 62 [14]

Pozn.2: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: Dr – stíhací trojplošníky

1.5.1919Buchlovice, Uherské HradištěHansa-Brandenburg C.I 26.172pilot Rudolf Horáček a pozorovatel František Köhler zraněni. Letadlo od 2. polní letecké setniny havarovalo pro poruchu motoru při cestě z letiště Mařatice u Uherského Hradiště do Košic. Dle stránek „Letiště v Uh. Hradišti – Mařaticích – Michalov.cz“
4. 5. 1919BratislavaCaproni Ca.34italský letoun, při této nehodě zahynul gen. Dr. Milan Rastislav Štefánik a italská posádka npor. I. Mancinelli-Scotti, serž. Umbero Merlini (V. Merlino, H. Herlino) a mechanik (střelec) Gabriele Aggiunti (Agginuti). Letoun měl přistát na starém bratislavském letišti ve Vajnorech (zrušeném v roce 2007) a havaroval v blízkosti dnešního (tehdy neexistujícího) bratislavského mezinárodního letiště u Ivánky. Příčina nehody nebyla nikdy jednoznačně zjištěna. Pomník na místě.

Pozn.: Milan Rastislav Štefánik,[15] a dva italští letci serž. V.Merlino a G. Aggiunti, jsou pohřbeni v mohyle na vrchu Bradlo. Třetí italský letec I. Mancinelli-Scotti je pohřben v Itálii. Dle časopisu Letec ze dne 15.4.1929.

23.5.1919okolí Miškovce, JV SKBrandenburg C.I, č.27.612pilot šik. Oskar Výtržný (Wietržný) a pozorovatel npor. Jiljí Svoboda od 2. polní letecké setniny zraněni, letoun zničen. Letoun sestřelen vojskem Maďarské republiky. Dle publikace Československé letectvo 1918 – 1924. Životopis Jiljí Svobody je ve Speciálu L+K 2008, str. 104.

Pozn.: Stalo se to v bojích s vojsky Maďarské republiky rad. Příčinou bojů bylo překročení Pichonovy linie (=Pařížskou mírovou konferencí stanovená hranice mezi Maďarskem a Československem) československým vojskem. Následoval maďarský útok a obsazení části Slovenska. Vrchním velitelem ustupující čs. armády byl jmenován francouzský generál Pellé, pod jehož velením čs. armáda, za pomoci francouzské letecké eskadry Bré. 590, vytlačila Maďary za upravenou Pichonovu linii. Více na stránkách VHÚ Praha [3]. Konečné hranice byly stanoveny roku 1920 Trianonskou smlouvou.

28. 5. 1919Fél (dnes Tomášov), Senec, SKBrandenburg C.I 169.99čet. Ludvík Pravda a npor. Miloslav Doležel od 1. polní letecké setniny havarovali při nouzovém přistání, letoun zničen. (Speciál L+K 2008)

Pozn.: Stalo se to v bojích s vojsky Maďarské republiky rad – viz poznámka k 23.5.1919.

5.6.1919Pezinok, SKAnatra DS Anasal 010.1061porucha podvozku při přistání, letadlo se převrátilo, št. šik. Josef Kalný nezraněn, nepřipoutaný setník Stanislav Novák byl vyhozen z letadla a lehce zraněn (Speciál L+K 2008)

Pozn.: tento letec setník (kpt.) Stanislav Novák není totožný s letmistrem Stanislavem Novákem, který zahynul 2.8.1921.

16.6.1919NitraSVA 10 128.682?pilot stržm. Jindřich Brejla zraněn, pozorovatel rtm. Mirko Dostál možná zraněn (zde se zdroje různí); havárie při přistání na rozmočeném letišti. Dle práce Ing. Josefa Studeného byl zraněn jen Brejla, dle originálního zápisu na stránkách modelforum.cz „Ansaldo S.V.A.10, italská mise na Slovensku“ byli zraněni oba.

Pozn.1: Jindřich Brejla (nar. 19.2.1897 v Budapešti) a Mirko Dostál (nar. 1.8.1893 v Kyšperku) byli italští legionáři (vrtulník.cz a stránek Krev legionáře). Proto létali s italským letadlem. Předchozí nehoda 3.4.1919.

Pozn.2: Dle stránek Krev legionáře Mirko Dostál zemřel na následky zranění po pádu letadla – ale není uvedeno kdy a po kterém.

Pozn.3: staré letiště (1919 – 1962?) v Nitře leželo jihovýchodně od města, hned za řekou Nitrou, a bylo často zaplavováno vodou.

5.7.1919PrahaSVA1(0)1James B. McCreary (23let, z USA) byl zabit letadlem; italské letadlo podlétalo druhý oblouk železničního mostu přes Vltavu pod Vyšehradem, a zabilo McCrearyho, který stál s poříčným Vojtěchem Orasským a kinooperatérem IngC. Jindrou Brichtou na loďce, a natáčeli průlet letadla. Poříčný a kinooperatér se včas sehnuli, letadlo po nárazu spadlo do Vltavy, a jeho italský pilot por. Guglien Haass byl lehce zraněn.

Pozn.1: Nafilmované záběry ze břehu (kamera na loďce se rozbila) se dochovaly a jsou k vidění pod názvem „Smrtelný let aeroplánu pod pražským mostem 1919“ (vyrobili Bratři Deglové, Praha). Zprávy o nehodě jsou i v novinách Venkov ze dne 6.7.1919, Moravských novinách ze dne 8.7.1919, a Speciálu L+K 2006.

Pozn.2: James B. McCreary byl vedoucím filmového oddělení YMCA a sekretářem (tajemníkem) americké mise. Za války sloužil jako vzduchoplavec a kinooperatér. Pohřeb měl 7.7.1919 na vojenském oddělení Olšanských hřbitovů (dle Národní politiky ze dne 6.7.1919, pohřeb je i v tom filmu), a dle informací správy hřbitova leží v hrobě číslo 1, v oddělení 6, na hřbitově 2ob.

Pozn.3: Ve filmu je italský pilot uveden jako Tennente Haass, ale Tenente znamená italsky poručík, dle novin se jmenoval Guglien Haass.

3.8.1919u NepomukaL.V.G. PIN 11/19-1ukrajinský pilot Vasil Suchenko? zraněn při nouzovém přistání při přeletu z Německa na Ukrajinu? Letoun opraven na náklady Ukrajiny. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
5.8.1919OlomoucBrandenburg C.I, č.26.641pilot npor. Jaroslav Topič zraněn, npor. Zdeněk Kittner nezraněn. Porucha motoru při zalétávání, letoun opraven. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
4. 10. 1919ChebVoisin 10 Bn2, č. 39822† pilot rtm. František Netolička, † pozorovatel npor. Ferdinand Soukup. Při shozu kytice do města zachytili o střechu nemocnice a spadli do ulice za soudem (dle publikací Chebská křídla a Letadla Voisin v Československu). Hroby Františka Netoličky v Třebíči a Ferdinanda Soukupa v Plzni.[16] Více na stránkách Letecké badatelny.
3. 11. 1919Praha – KbelyAlbatros D.III?porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Pilot (možná Adolf Bláha, ale stroj zkoušeli i jiní piloti a dle jiných pramenů havaroval někdo z nich) zraněn, letoun zničen. Dle knihy Vzduch je naše moře, str. 48 a [4]

Pozn.: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: D – stíhací dvojplošníky, později všechny stíhací

25.11.1919Praha?--Na vysočanském letišti zřítilo se dnes odpoledne při napodobení vzduchového boje letadlo č.329. Letci nadporučík Blažek a inženýr Tristan zůstali nezraněni, letadlo se však úplně rozbilo. Psáno v Lidových novinách ze dne 26.11.1919.

Pozn.1: Letiště Vysočany bylo zřízeno 30.12.1918, ale pak bylo nalezeno vhodnější místo pro letiště v sousedních Kbelích, a letiště Vysočany bylo zrušeno [5].

Pozn.2.: Letadlo č. 329 by mohl být Brandenburg C.I, série 329, vyráběný v licenci firmou Oest.-Ung. Albatros [6].

25.11.1919 nebo 26.11.1919u MilevskaL.V.G. C.VI [7]2† pilot por. Vladimír Lepař (nar. 13.9.1890) zemřel na místě, † mechanik čet. Čestmír Čížek (narozen v Horním Stupně, pohřben v Brandýse nad Labem) zemřel při převozu. Dle knihy Po zavátých stopách.. přelétávali cizí letadlo z Jižních Čech do Prahy, letěli v mlze podél Vltavy, a u Milevska se viditelnost ještě zhoršila, tak kroužili a hledali místo k přistání, přičemž ztratili rychlost a sklouzli po křídle. V Lidových novinách ze dne 30.11.1919 je psáno, že dle svědků neštěstí dlouho kroužili v blízkosti místa startu (nouzové plochy u Milevska) a pak havarovali – to však odporuje to informacím, že startovali od Nových Hradů. Dle novin Venkov ze dne 28.11.1919 a[17] měli dopravit letadlo z Nových Hradů (80 km J od Milevska) do Prahy. To cizí letadlo cestou z Německa na Ukrajinu přistálo v Jižních Čechách, a oni je měli přelétnout do Prahy. Prý tam stálo už delší dobu a nebylo v dobrém stavu, a navíc naši piloti s tímto typem nelétali (LVG se ovládaly řídicí pákou, a naši piloti byli z rakousko-uherského letectva zvyklí na volantové řízení). Dle článků v Lidových novinách, Národních listech a Moravských novinách ze dne 28.,29. a 30.11.1919, a dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56.

Zápisy o úmrtí obou letců v Knize zemřelých z Milevska a další dokumenty jsou na stránkách Genealogie jihočeské rody [8] [9] a Digitální české archivy [10]. Hrob Vladimíra Lepaře (bohužel bez data úmrtí) na Olšanských hřbitovech v Praze.[18] Zpráva o jmenování prap. Vladimíra Lepaře čs. polním pilotem ke dni 1.2.1919 je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1919, str. 601, zpráva o přeložení prap. v zál. pilota Vladimíra Lepaře do stavu leteckého sboru ke dni 15.10.1919 je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1919, str. 950.

Pozn. 1: datum nehody a úmrtí obou letců dle knihy zemřelých, i žádosti o převezení mrtvol (ze dne 28.11.1919), je 25.11.1919, ale polní kurát z Posádkové nemocnice v Praze napsal do úmrtního listu Vladimíra Lepaře datum 27.11.1919 (možná se spletl podle data úmrtí Václava Provazníka – prý havaroval stejný den, ale Provazník zemřel až za dva dny), a toto datum 27.11.1919 je i v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56. V novinách Pozor ze dne 28.11.1919 je krátká zpráva, že ve středu (tedy 26.11.1919) se telegraficky oznámilo zřícení letadla u Milevska blíže Voseka – takže k nehodě muselo dojít nejpozději 26.11.1919. Dle Moravských novin, Venkova a[17] havarovali 26.11.1919.

Pozn. 2: údaje o přesném místu nehody se různí: na stránkách Genealogie jihočeské rody je uvedena obec Veselíčko (7 km J od Milevska), v knize zemřelých obec Velká (6 km Z od Milevska), v Moravských novinách a Venkovu je uvedeno u Voseku (Osek je vedle Velké), v práci Ing. Josefa Studeného je mezi Osekem a Zbelitovem, a v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56 je uvedeno 1,5 km JZ od Milevska; dle[17] je místo nehody Stropnice u Milevska (což jsem vůbec nenašel, ale nějaké Stropnice jsou u Nových Hradů, odkud asi startovali).

25.11.1919Moraveč, Nová Cerekev, okr. PelhřimovL.V.G. C.VI [11]11† pilot rtm. Václav Provazník těžce zraněn a zemřel 27.11.1919, mechanik Josef Jičínský zraněn (ještě 29.11.1919 v nemocnici nenabyl vědomí), ale vyléčil se. Přelet cizího letadla z Jižních Čech do Prahy, brzy po startu požár motoru (asi karburátoru) a havárie při nouzovém přistání na močálovité louce v „Podlipčí“ (pozemky asi ¾ kilometru jižně od Moravče). To cizí letadlo cestou z Německa na Ukrajinu přistálo u Myslova, a oni je měli přelétnout do Prahy. Prý tam stálo už delší dobu (dle kroniky nejvýš 10 dní) na dešti a nebylo v dobrém stavu, a navíc piloti s tímto typem nelétali (LVG se ovládaly řídicí pákou, a naši piloti byli z rakousko-uherského letectva zvyklí na volantové řízení). Dle kroniky obce Moraveč, a článků v Lidových novinách ze dne 28.,29. a 30.11.1919, a dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56.

V kronice obce Moraveč je s datem 25. listopadu psáno: Ve druhé polovině listopadu 1919 přistál nedaleko Myslova cizí aeroplán, nemohl pro nějakou poruchu odstartovati. Říkalo se, že byl zakoupen Ukrajinou v Německu. Naše úřady aeroplán zabavily a vyslaly pilota a montéra, aby aeroplán rozmontovali a odvezli do Prahy. Pilot Václav Provazník a montér Josef Jičínský z Pardubic stroj opravili a o 1 hodině vzlétli, že budou ještě večer v Praze. Po 10 minutách bylo slyšet výbuch. Obyvatelé Moravče Chmelné a Myslova sledovali letadlo a věstilo zřícení tohoto. Lidé spěchali v tu stranu a brzy našli hrozný obraz zříceného aeroplánu zarytého do močálu v Podlipčí na louce patřící Matěji Augustovi č.13. Nešťastní letci byli z aeroplánu vytaženi a v nosítkách do Moravče přineseni. Byli umístěni v škole, v rodinném příbytku ř. uč. F. Toula. Pilot Václav Provazník z Prahy zemřel ráno 27. listopadu 1919 následkem těžkého zranění vnitřního. V sobotu 29. listopadu doprovodilo ho obyvatelstvo v hojném počtu. Tělesná schránka jeho vezena na nádraží do N. Cerekve a odtud do Prahy, kde byla slavnostně pohřbena. Příbuzní darovali chudým dětem 500 K. Montér Josef Jičínský byl převezen do nemocnice v Pelhřimově, utrpěl při pádu těžké ublížení na hlavě a vyléčil se.

26.11.1919? Stropnice u Nových Dvorů ???pilot a technik Ing. Karel Mašek údajně zahynul při letecké nehodě (informace z knihy Miloslava Johna Vznik čs. letectva v r. 1918–20, str. 13). Ve skutečnosti však Ing. Karel Mašek toho dne nezahynul, zemřel až 14.12.1963. Více o něm v knize Než podmaníme vzduch… od Michala Plavce a kol.

Pozn.: Možná je zde nějaká souvislost s přeletem letadel L.V.G. z Jižních Čech do Prahy. Startovat prý měli v těch dnech od Nových Hradů (dle Moravských Novin ze dne 29.11.1919 a Venkova ze dne 28.11.1919), vedle kterých leží Stropnice (odtud asi startoval Lepař, Provazník startoval z Myslova)

10.12.1919u Prievidzy, SKHansa-Brandenburg C.I 369.1081pilot Karel Janda lehce zraněn, pozorovatel npor. Pašek nezraněn, letadlo „roztříštěno úplně“. Dle[19]
6. 2. 1920Cheb ?Voisin 10 Bn2, č. 4007?pilot šik. Bartoš, letoun zrušen (dle publikace Letadla Voisin v Československu)
11.2.1920u Boskovic?„V úterý při letu z Prahy do Olomouce letci zabloudili a snesli se pozdě večer u Boskovic. Ve středu ráno chtěli letci pokračovat v letu do Olomouce. Letadlo se však při rozjezdu zabořilo do rozmoklé půdy a značně se porouchalo: roztříštila se vrtule, plochy se polámaly a taky strojové součástky se porouchaly. Letci (pilot, montér a legionářský poručík Černý) vyvázli bez pohromy. Letadlo bylo rozmontováno a drahou bude do Olomouce dopraveno.“ Tolik v novinách Pozor ze dne 13.2.1920
24. 2. 1920ChebSPAD VII, č.116121-† letmistr Gustav Švára. Havárie při loopingu. Dle publikace Chebská křídla a[20]

Pozn.: Gustav Švára se narodil 1.10.1893 v Praze, pilotní diplom získal 17.5.1918, bojoval na albánské frontě, byl zajat a vstoupil do čs. Legií v Itálii[21]. Zápis o úmrtí Gustava Šváry (narozeného roku 1893 v Praze) je v matrice zemřelých církve evangelické v Chebu, str. 71. Byl pohřben 27.2.1920 na hřbitově v Chebu. Správa hřbitova v Chebu však má záznamy o pohřbených až od roku 1945, takže neví, kde je Gustav Švára pohřben.[22]

21. 3. 1920Stupava/ Bratislava,SkGotha GL. VII3havárie při tajném zkoušení internovaného ukrajinského letadla s německým pilotem a dvěma českými mechaniky (L+K 1982/9) [12]

Pozn.: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: GL – lehká dvoumotorová letadla

1.4.1920Košice, SKPhönix 121.502pilot Karel Janda a mech. Pietkevič od 7. let. setniny zraněni, letadlo opraveno. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
16. až 24. 4. 1920České Budějovice, u cvičiště Čtyři DvoryCaproni Ca.3??letoun italské vojenské mise v Československu havaroval při přeletu z Prahy do Českých Budějovic nebo do Vídně. Dle některých zdrojů italská posádka (pilot por. Domenico Bolognessi + 2) zahynula, dle jiných byla jen zraněna. Rovněž datum nehody se v různých zdrojích liší. Zde jsou uvedeny dostupné zdroje:

1. Dle práce Ing. Josefa Studeného se stalo 20.4.1920, letadlo zavadilo o střechu školy a havarovalo, posádka přežila.

2. Dle stránek vrtulník.cz „Italští letci u nás“, se nehoda stala 24.4.1920, při přistání se zabořilo kolo do rozmočené půdy, letadlo havarovalo, posádka přežila.

3. Dle Dle článku: Kbely, letiště na okraji Prahy, sborníku Jihočeského muzea: Vojenská letiště v Čechách a na Moravě po roce 1918, str. 21, a [13] se nehoda stala 16.4.1920 a letadlo při přistání zavadilo o střechu školního statku rolnické školy, po dopadu na blízké pole explodovala nádrž a posádka zahynula.


Pozn.: fotografie Domenica Bolognesiho je na stránkách italské wikipedie „78a Squadriglia aeroplani da caccia“ (zde se píše jen o jeho válečném působení u této jednotky


19.4.1920PrahaSPAD VII, č.1600--pilot Vladimír Černý nezraněn, havárie při přistání, letoun zrušen. Dle knihy[23], doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
22.4.1920ChebL.V.G. C.VI [14]pilot Najman a pozorovatel Kotsch asi nezraněni, letoun Pilotní školy pokračovací zrušen po havárii při přistání. Dle časopisu REVI č.108/2017, kde je psáno něco málo o službě těch několika málo letadel L.V.G. C.VI, které Československo mělo.

Pozn.: letadla LVG byla pro naše piloty nezvyklá, protože se ovládala řídící pákou, kdežto rakousko-uherská letadla měla volantové řízení.

9. 5. 1920Bratislava - Vajnory, SkSPAD XIII, č. 10279--francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann havaroval v mlze při přistání na letišti, letoun byl opraven a létal u nás až do roku 1926. (dle Speciálu L+K 2008; dle[24] - zde jsou ale fotografie chybně popsané (na str. 13 a 39 je asi foto stejné havárie), a foto této nehody snad ani neexistuje, více v diskuzi badatelů na [15])

Pozn.: Francouzská letecká jednotka Escadrille Bré. 590 pomáhala bránit Československo proti útoku Maďarů – viz poznámka k letecké nehodě z 23.5.1919.

18.5.1920ChebRumpler C.VII, č.99151?1?† pilot letmistr Josef Pucholt, des. Emanuel Dvořák těžce zraněn a později možná zemřel. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti (dle publikace Chebská křídla - zde psáno Puchold). Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 59 byl rtm. Josefu Pucholtovi ke dni 28. října 1923 udělen odznak Polního pilota letce PRO MEMORIA. Doplněno dle[10],a knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 20 – zde je datum 18.3.1920.
25.5.1920Bratislava – Vajnory, SKSalmson 2 A.2, v.č. 43802† pilot rtm. Severin Dřímal, † pozorovatel por. Jan Prinz (psáno i Princ) od 6. letecké roty (LP3 vznikl až 6.9.1920); havárie na letišti, vše shořelo. Popis nehody je v novinách Pozor ze dne 28.5.1920 a ve Slovenském Denníku ze dne 26.5.1920, a v knize Salmson 2A2 v Československu, str. 26. Originální služební záznam i s datem úmrtí por. Jana Prince je v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 149. Dále dle knihy Tomáše Kašpara Výkřik ze zapomnění, str. 15 (kniha o pilotu Bohuslavu Kašparovi), v této knize však není datum nehody.

Jmenování štábního šikovatele Severina Dřímala čs. polním pilotem ke dni 1.1.1919 je uvedeno ve Věstníku MNO – část osobní, 1919, str. 599, udělení leteckých odznaků oběma letcům PRO MEMORIA je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 59,61.

Pozn. 1: pilot Severin Dřímal (nar. 24.1.1894 v Břeclavi, domovská příslušnost Horní Bojanovice) byl za války pilotem u rakousko-uherského letectva a dosáhl jednoho sestřelu na ruské frontě. Jeho foto z poválečné doby (u francouzského Breguetu) je ve Speciálu L+K 2008. Jeho jméno je připsáno jako poslední na pomník padlých v Horních Bojanovicích.[25] Zemřel 25.5.1920 v posádkové nemocnici v Bratislavě, a byl pohřben 28.5.1920 na hřbitově v Bratislavě. (dle stránek VUA Praha [ http://vuapraha.cz/sites/default/files/kartoteka_padlych_v_1_sv_valce/D/Dre%20-%20D%C5%99/ipage00509.htm ] – není však jasné, proč je uveden v kartotéce padlých 1. světové války)

Pozn. 2: Jan Prinz (nar. 1898) pocházel z Hlubokých Mašůvek, kde je i pohřben.[26] Nápis na náhrobku potvrzuje jméno Prinz. Ve vojenských dokumentech je však uveden jako Princ (možná si v nové republice počeštil jméno - a nebyl by jediný: např. Neumann/Najman, Janhuber/Janhuba, Goldschmied/Goldšmíd,…).

Pozn. 3: 50 letadel Salmson 2 A.2 darovala Francie mladému Československu. Pro naše piloty však byla tato výborná francouzská letadla nezvyklá, protože se ovládala řídicí pákou, kdežto rakousko-uherská letadla měla volantové řízení.

26. 5. 1920Nitra nebo Bratislava - Vajnory, SkSPAD VII-1francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann znovu havaroval na letišti a byl lehce zraněn, letoun neznámého čísla byl asi zrušen.

Pozn.1: Je možné, že kpt. Lachmann havaroval i v létě 1919 se Spadem VII, č.11255, který byl opraven. Foto některé z těchto havárií je v knize[27] i na [16], ale přesná identifikace není.

Pozn.2: Francouzská letecká jednotka Escadrille Bré. 590 pomáhala bránit Československo proti útoku Maďarů – viz poznámka k letecké nehodě z 23.5.1919.

30.6.1920PrahaSPAD VII, č.11188-1pilot Ladislav Goldšmíd zraněn, havárie při přistání, letoun zrušen. Dle knihy[28], doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
15.8.1920Jindřichův Hradec2x Hansa-Brandenburg C.I, 26.17 a 27.12--větrná smršť těžce poškodila dva letouny od LP1 v plátěném hangáru na polním letišti, velitel por. Josef Halsbach, dle textu Ing. Jana Krumbacha a Marcela Kleina v časopisu L+K 1980/18
23.8.1920Nové Sedlo u FalknovaAero Ae-10.06-1pilot Antonín Machulka zraněn, kpt. Jaroslav Plass nezraněn, porucha motoru a sklouznutí po křídle, letoun od leteckého učiliště asi opraven. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
9.9.1920letiště Praha - VysočanyRumpler č.3159/18-1pilot Josef Hrábek a mechanici Eckert a Malec zraněni. Dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Letiště Vysočany bylo zřízeno 30.12.1918, ale pak bylo nalezeno vhodnější místo pro letiště v sousedních Kbelích, a letiště Vysočany bylo zrušeno [17].

10.9.1920Olomouc - NeředínBréguet XIV A.2-3pilot kpt. Jiří Hon a dva mechanici lehce zraněni, letadlo rozbito; porucha motoru po startu. Pilot kpt. Jiří Hon byl velitelem letiště Olomouc – Neředín. Dle kroniky LP2.
15.11.1920BloviceSPAD VII, č.11507--pilot Frdinand Hánek nezraněn, havárie při startu po nouzovém přistání pro ztrátu orientace, letoun zrušen. Dle knihy[29], doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Ferdinand Hánek zahynul 19.5.1921.

14.12.1920Olomouc - NeředínSPAD VII, č.11250-1velitel 33. letecké roty kpt. Jaroslav Topič havaroval při přistání na zasněženém letišti.[30]

Pozn.: stalo se to při návratu z průzkumného letu, kdy byla armáda nasazena proti dělnické vzpouře v oblasti Rosicko - Oslavanských dolů.

rok 1921, před 26.6.1921Mladá Boleslav? Nitra??1-† pilot rtm. Václav Švarc/Wenzel Schwarz. Je uveden jako mrtvý v Almanachu letectví 1925, a v článku Památce československých pilotů, otištěném v novinách Národní listy ze dne 13.4.1931

NENÍ JISTÉ, ŽE JDE O LETECKOU NEHODU

Pozn.1: v Kronice LP1 (ke čtení ve VHA Praha) je Václav Švarc uveden jako zemřelý v roce 1921, místo úmrtí je tam uvedeno jako Nitra. Ale hned nad ním je Karel Hrubín, zemřelý 17.10.1921, s místem úmrtí Mladá Boleslav. Jenže Karel Hrubín zemřel v Nitře, takže je možné, že je to přehozené, a Václav Švarc zemřel v Mladé Boleslavi.

Pozn.2: u Karla Hrubína je v Kronice LP1 uvedeno letadlo „velký Brandenburg“, se kterým skutečně havaroval. U Václava Švarce jsou místo letadla jen muří nohy – že by taky velký Brandenburg? Nebo žádné letadlo?

Pozn.3: o Václavu Švarcovi je známo: - narozen (pokud je to on) v Libušíně 183 dne 27.4.1894 (dle římskokatolické matriky narozených Smečno 42 1892-1900, str. 82) - psáno Švarc.

- za 1. sv. války létal u Flik 24 na italské frontě (Jiří Rajlich: disertační práce UK 2018: Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí, str. 183). V knize Jiřího Rajlicha Na křídlech světové války, str. 285 je jeho foto.

- Wenzel (Václav) Schwarz (z Libušína u Kladna, nar. 1894) byl nositelem GTM (Zlaté medaile za statečnost), kterou dostal jako průzkumný pilot u Flik 24 na italské frontě 16.1.1917 (10.10.1916) (dle knihy Jiřího Rajlicha Na křídlech světové války, str. 276)

- Václav Švarc byl držitelem čs. pilotního diplomu II. stupně č. 52 (Letectví 1921, číslo 10, str. 176)

- polní pilot Václav Schwarz, držitel diplomu FAI-R 333/1916, nositel zlaté medaile za statečnost a veterán Flik 24 byl jedním z prvních československých pilotů sedlajících francouzský Brequet XIV (speciál L+K 2008)

- dne 18.1.1920 zalétával u letecké setniny č.6 letadlo Salmson v.č. 4566 (dle knihy Salmson 2A2 v Československu, str. 28)

- v časopisu Letectví 1921, číslo 7, str. 119, je uvedeno, že Svaz čs. pilotů (na mimořádné valné hromadě dne 26.6.1921) věnuje pí. Pucholdové – Antošové 1000Kč jako náhradu za výlohy při pohřbu pilota V. Švarce bez dalšího nároku na podporu.

26.2.1921OlomoucSPAD VII1pilot kpt. František Sazima zraněn, letadlo rozbito; nevybral vývrtku z výšky 300 m blízko letiště Olomouc – Neředín. Dle kroniky LP2.

Pozn.: František Sazima byl velitelem LP2 od 1.12.1920 (místo mjr. Josefa Smetany, postřeleného 4.9.1920 na honu ve Slatěnicích) do 26.6.1921 (po dobu léčení Františka Sazimy po této letecké nehodě jej zastupoval kpt. František Kabeláč). Od 26.6.1921 byl František Sazima převelen k LP3 jako velitel I. skupiny LP3 (I/3), a velitelem LP2 byl znovu jmenován mjr. Josef Smetana. Znovu byl mjr. František Sazima jmenován velitelem LP2 dne 21.7.1923 a byl jím až do 10.10.1929, kdy byl jmenován velitelem LP3. Velitelem LP2 byl od 10.10.1929 jmenován pplk. Jaroslav Skála. Dle Kroniky LP2.

8.3.1921ChebSalmson 2 A.2, v.č.44612† pilotní žák npor. Josef Řepka, † pozorovatel letmistr Emanuel Petrovič. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti ve stoupání. Byl to již třetí Řepkův let se Salmsonem toho dne, a instruktor František Najman (+19.2.1924) jej před ním upozornil, že po startu příliš strmě stoupá a hrozí mu ztráta rychlosti. Pilotní žák Řepka jej však ujišťoval, že to má v ruce a ví, co dělá…. Popis nehody je v knize[31], dále dle publikace Chebská křídla. Zpráva o smrti Josefa Řepky je ve Věstníku MNO – část osobní, 1921, str. 484, zpráva o smrti Emanuela Petroviče je tamtéž na str. 1053.

Pozn.1: zápis o úmrtí Josefa Řepky (narozeného 24.2.1896 ve Vladimiru Wolyňském) je v matrice zemřelých církve evangelické v Chebu. Byl pohřben na 11.3.1921 hřbitově v Chebu. Dle[32] byl v Chebu téhož dne pohřben i Emanuel Petrovič. Správa hřbitova v Chebu však má záznamy o pohřbených až od roku 1945, takže neví, kde je jsou pohřbeni.[33]

14.4.1921ChebBrandenburg B.1, 176.801učitel létání letmistr Karel Janda z Leteckého učiliště zraněn, pilotní žák des. Rudolf Klíč nezraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Těžce poškozené letadlo bylo opraveno, po vyřazení v roce 1926 prodáno Západočeskému aeroklubu, kde s imatrikulací L-BIZB sloužilo až do roku 1931.[34]

Pozn.1: učitel létání Karel Janda byl při dalším nouzovém přistání 29.5.1925 znovu zraněn, a na následky tohoto zranění zemřel 7.12.1930 v sanatoriu Teplice - Šanov.[35]

Pozn.2: Letmistr byla hodnost užívaná u letectva v letech 1920 až 1922, poté byla nahrazena hodností rotmistr.[36]

19. 5. 1921Praha - KbelySPAD VII, č. 112481-† npor. Ferdinand Hánek, velitel 32. letecké roty LP1 a bývalý legionář, havaroval při akrobacii. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1921, str. 687. Jeho hrob v Železném Brodě[37] a na [18]. [19] Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine. [20].
23. 5. 1921MostAlbatros D.II1-† Bohumil (Gottfried) Russ, bývalý pilot rakousko-uherské armády zahynul na leteckém dni. Při dvojitém přemetu v malé výšce ztratil rychlost a spadl do vývrtky, kterou již nevybral. Dopadl do pole poblíž Žatecké ulice a zemřel po převozu do nemocnice. Stíhací letoun pojmenovaný „Mopsi“ patřil společnosti Ikarus pana J. Arigiho. Je vidno, že rozdělení letadel té doby na vojenská a civilní je složité. Dle knihy[38], [39] a [21].

Pozn.1: český Němec Gottfried (česky Bohumil) Russ se narodil roku 1892 v Dolním Lánově, byl dvakrát vyznamenán Zlatou medailí za statečnost (GTM), a 27.9.1917 u Flik 7F sestřelil v Besarábii ruského stíhače. [40]

Pozn.2: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: D – stíhací dvojplošníky, později všechny stíhací

2. 7. 1921Praha - KbelyŠ-1.83-† rtm. polní pilot Karel Smetana (26 let, přidělený k LP1), a američtí krajané † sl. Mary Stejskalová z Detroitu, † p. Robert Šťastný z New Yorku. Havárie při propagačním letu, letadlo ve spirále narazilo do země a shořelo (asi přímo na letišti). Dle knihy Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla, vydání 2019, str. 14 byla havárie způsobena chybou pilota, který nezvládl řízení letadla, jehož řiditelnost byla omezena posunutím těžiště vzad zatížením dvěma osobami na místě pozorovatele. Popis události v knize Letecké vzpomínky, str. 23, zpráva v Lidových novinách a novinách Venkov, Národní listy ze dne 3.7.1921. Smrt rtm. Karla Smetany je uvedena v Almanachu letectví 1924.

Pozn.: Karel Smetana a Klement Adamec byli první piloti, pověření v roce 1918 zalétáváním letadel Leteckého arsenálu, pozdější ČS. vojenské továrny na letadla (Letov).

2.8. 1921Praha – Blatov (nebo u Klatov?)SPAD VII, č. 114761-† pilot letmistr Stanislav Novák od 32. letecké roty LP1 se zřítil při leteckém cvičení, pravděpodobně pro poruchu motoru. Dle časopisu Letectví 1921 č.8, str. 134, a[41] . Jeho hrob v Ostroměři je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Dle Speciálu L+K 2008 se stalo 8.2.1921 (možná spletené s Josefem Pospíšilem, který zahynul 8.2.1923).

Pozn.2: Místo nehody není ověřeno. Dle časopisu Letectví 1921 č.8, str. 134 se stalo u Blatov. Dle práce Ing. Josefa Studeného Stanislav Novák právě toho dne 2.8.1921 se stejným Spadem VII č.11476 nouzově přistál pro přehřátí motoru u Nového Města (asi část obce Břežany I) u Kolína, po zchladnutí motoru odstartoval a téhož dne po vysazení motoru tragicky havaroval mezi Blatovem a Újezdem (vedle Blatova je Újezd nad Lesy). Blatov leží po trase letu od Kolína zpět do Kbel (30 km od místa startu a 9 km od Kbel), takže je pravděpodobné, že se po opětovném startu vracel na letiště, závada se opakovala, ale tentokrát nedokázal nouzově přistát (neověřeno, protože žádný čas zde není uveden).

Dle[41] zahynul u Klatov, ale nezdá se pravděpodobné, že by letěl s přehřívajícím se motorem do 280 km vzdálených Klatov. Navíc dle[42] Stanislav Novák havaroval se Spadem VII č. 3168 dne 15.11.1920 taky u Klatov. Že by havaroval u Klatov dvakrát?

Pozn.3: Stanislav Novák se v té době jmenovali dva letci: tento sa narodil 13.11.1896 v Ostroměři č.59 a byl držitelem rakousko-uherského pilotního průkazu č.2101 z roku 1918; ten druhý byl kpt. (setník) Stanislav Novák – viz letecká nehoda z 5.6.1919.

Pozn.4: Dle práce Ing. Josefa Studeného bylo již dne 18.3.1921 při motorové zkoušce stejného Spadu VII č.11476 zjištěno, že z pravého výfuku kape voda, a následně diagnostikován prasklý blok motoru, ale motor nebyl vyměněn![41]

27.9.1921ChebAero A-1.24--pilotní žák čet. Josef Kolář lehce zraněn, pád do vývrtky po vysazení motoru, letadlo zničeno[43].
17.10.1921Nitra, SkBrandenburg C.I 368.11811† pilot rtm. Karel Hrubín od 8. letecké roty zahynul, velitel dílen kpt. Vladislav Koželuh lehce zraněn. Při zkoušení opraveného letadla s namontovaným novým levým křídlem s letadlo po startu ve výšce 15 m prudce naklonilo na levou stranu a zřítilo. Dle časopisu Letectví 1921, č.11, str. 192, kde je i fotografie Karla Hrubína. Na [22] je fotografie zničeného letadla a uvedena i jména obou letců. Dále dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 21. Karel Hrubín je rovněž uveden v seznamu mrtvých čs. pilotů v Almanachu letectví 1924.

Pozn.: Vladislav Koželuh, v té době velitel dílen u LP3, byl konstruktérem větroňů (tehdy se říkalo plachtových letadel) Nitra, i amatérských letadel Koželuh (OK-VIA, OK-LIP). Jeho jméno bývá uváděno i jako Vladimír, ale v osobním Věstníku MNO – část osobní, 1922 str. 44 je uveden kpt. Vladislav Koželuh od LP3. Dle [44](a stránek Krev legionáře) byl Ing. Vladislav Koželuh (nar. 8.7.1893 v Jesenném, okr. Semily) ruský legionář, absolvoval v Chebu pilotní školu elementární, ale v roce 1920 byl vyřazen z pilotní školy pokračovací jako slabý pilot. Působil i jako dozorčí orgán MNO nad leteckou výrobou ve Škodě Plzeň.

14.3.1922Nedvězí, OlomoucSPAD VII, č.2453--pilot Karel Mika od LP2 nezraněn, havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru, letoun opraven[23]
15.5.1922Těšíkov/Domašov, ŠternberkŠ-H-1.192† polní pilot rtm. Antonín Bělohlávek, † pozorovatel npor. Antonín Špaček, od leteckého pluku 2. Požár za letu (časopis Letectví 1922, str. 107; Speciál L+K 2008). Zpráva o jejich úmrtí je ve Věstníku MNO – část osobní, 1922, str. 453, 524. Jejich společný hrob v Olomouci – Černovíru je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle Kroniky LP2 to byla první smrtelná letecká nehoda u LP2.

Pozn.: Š-H-1 je naše první sériově vyráběné letadlo, konstrukce Aloise Šmolíka, označené prvně ŠA, pak Šm-1, později Š-H-1 nebo Š-M-1 (Š-M-2 když je vyrobilo Aero) a nakonec Š-1 nebo Š-2, podle použitého motoru Hiero nebo Maybach. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Název výrobce se taky měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 používala obchodní značku Letov.

27.5.1922Podunajské Biskupice, SKSalmson 2 A.21-† pozorovatel por. Ferdinand Hrubý od 6. letecké roty LP3 při návratu z leteckého fotografování Dunaje vypadl z letadla. Pilotem byl rtm. Bohuslav Hrazdil. Popis nehody je v knize Salmson 2A2 v Československu, str. 16. Zpráva o jmenování por. Hrubého Polním pozorovatelem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1922, str. 62, zpráva o udělení leteckého odznaku PRO MEMORIA je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 61. Datum doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 21., více v krátké recenzi této knihy na internetu. Poněkud zmatený článek je v Lidových novinách ze dne 28.5.1922.
6. 6. 1922Praha – KbelyAvia BH-3.011Bohumil Munzar, tovární pilot Avie, havárie prvního prototypu při předvádění letadla komisi, příčinou byla porucha konstrukce křídla – při akrobacii v malé výšce se křídlo utrhlo. V protokolu je uvedeno: „ …. V troskách jednoplošníku Avia, úplně roztříštěného na drobné kousky prudkým pádem z výše asi 100 metrů, nachází se u silničního příkopu kbelské potravní daně zohavená mrtvola pilota Munzara.“ Dle[45] a Lidových novin ze dne 7.6.1922. Hrob Bohumila Munzara ve Dvoře Králové nad Labem je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: typická budova kbelské potravní daně stále existuje (rok 2022), a má adresu Mladoboleslavská 301/10. I když to byla budova kbelské potravní daně, dnes leží v katastru Vysočan.

6. 6. 1922ChebBrandenburg C.I 369.108-1pilot rt. Josef Topič zachytil o strom u letiště a byl těžce zraněn, letoun zrušen[46].
12. 6. 1922u Dlouhé TřebovéSPAD VII, č.20088-?porucha motoru, pilot rtm. Karel Bartoš od LP2 nouzově přistával na pole, ale lidé z okolí se začali sbíhat blíž, aby to dobře viděli. Aby se jim vyhnul, musel zatáčet a havaroval. Pilot dopadl dobře, ale letadlo bylo zrušeno[47], křestní jméno pilota doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
4.7.1922Košice, SKŠ-M-1.31 (Š-2.3)2pilot rtm. Miloš Šmahel a pozorovatel npor. Emerich Grimm od 7. letky LP3 zraněni, letadlo asi zrušeno. Havárie 500 m jižně od letiště po vysazení motoru. Dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: Foto havarovaného letadla s viditelným označením Š-M-1.31 je na stránkách Klubu vojenské historie Litobratřice / Fotoalbum / ČSR – fotografie z meziválečného období / Letecké album / d1, d2. Na rubu fotografie je však napsáno „Havárie Šmolíka 1924“. Dle práce Ing. Josefa Studeného však toto letadlo mělo být zrušeno v roce 1922. Jak to doopravdy bylo?

Pozn.2: Letadlo Š-M-1.31 by bylo později přeznačeno na Š-2.3 (kdyby se změny značení dožilo)

8.7.1922Praha - Bráník-1-† pilot LP3 v zál. Václav Bahník utonul v Bráníku při koupání ve Vltavě. Létal již za první světové války u rakousko-uherského letectva. V Československu pak sloužil u leteckého pluku v Nitře, a byl členem Svazu letců. Dle Věstníku MNO 1919, část osobní č. 16, str. 106 byl čet. Václav Bahník dne 1.2.1919 jmenován Čs. polním pilotem (spolu s ostatními bývalými rakousko-uherskými piloty). Po vystoupení z armády byl zástupcem Čs. akc. pojišťovny pro Slovensko. NEJDE O LETECKOU NEHODU, JE ZDE PROTO, ABY DALŠÍ BADATELÉ UŽ NEMUSELI PÁTRAT. AŽ HO DÁME JINAM, SMAŽEME TO.

Pozn.: Důvěryhodný zápis o jeho smrti 8.7.1922 je uveden v Knize zemřelých v Bráníku, ke čtení na ahmp.cz, BRN Z1 – 1906-1935, strana 217, sken 221. Naopak dle časopisu Letectví 1921, číslo 7-8 ze dne 31.7.1922, str. 138 zemřel 6. t.m., dle časopisu Letectví 1928, číslo 10, str. 350 zemřel v roce 1921.

9. 7. 1922ChebBrandenburg B.1 276.0811† pilotní žák voj. Karel Peterka zahynul, instruktor rtm. Václav Belza (1893 – 1979) těžce zraněn. Porucha lanka křídélek. Dle[48] a dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 21 – zde je však chybně uvedeno, že zahynul i Václav Belza. Stručný životopis Václava Belzy (zemřel 3.9.1979) je v časopisu Hobby Historie č. 39.

Pozn.: V publikaci Chebská křídla v souvislostech str. 67 je správné datum 9.7.1922, ale hned na str. 68 je chybné datum 9.8.1923

9. 7. 1922letiště ChebL.F.G. Rolland D.VIb, č.2250/181havárie při nouzovém přistání, pilot rt. Antonín Machovec přežil. Dle [23] a[49]. Foto v knize[50]

Pozn.1: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: D – stíhací dvojplošníky, později všechny stíhací

Pozn.2: Neplést si letadla L.F.G. s letadly L.V.G. !

27. 8. 1922letiště Praha-KbelyPhönix D.II 322.031† Rudolf Polanecký, havárie na leteckém dni pořádaném Antonínem Ježkem. Jeho hrob (i s textem na informační tabulce) v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská místa.

Pozn.1: Rudolf Polanecký patřil k průkopníkům létání u nás: BOHEMIA B 5, první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz [24]

Pozn.2: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: D – stíhací dvojplošníky, později všechny stíhací

12.9.1922ChebSPAD VII, č.11613--pilot npor. Josef Kalla nezraněn, havárie pro poruchu motoru po startu, letoun zrušen. Dle knihy[51], křestní jméno pilota doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
8. 2. 1923Olomouc - NeředínSPAD VII, č.200961† kpt. Josef Pospíšil, velitel 33. letecké roty leteckého pluku 2. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.2.1923 a[52]. Jeho hrob v Olomouci – Černovíru je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jeho životopis je ve Speciálu L+K 2008, str. 102, a v knize Olomoucké letiště v Neředíně, str. 81.

Pozn.: v literatuře se vykytují různá data jeho úmrtí: v časopisu Letectví 1923, str. 32 je 7.2.1923, ve Speciálu L+K 2008 je 2.8.1923 (možná spletené se Stanislavem Novákem, který zahynul 2.8.1921). Nápis na náhrobku však potvrzuje 8.2.1923.

20.3.1923Blížňovice/Moravany, ChrudimŠ-2.44vojenské letadlo pilota letmistra Josefa Slováka a pozorovatele npor. Jaroslava Rosůlka od LP2, cestou z Prahy do Olomouce bylo pro poruchu motoru donuceno přistát, narazilo na třešňové stromořadí a úplně se rozbilo. Posádka vyvázla bez zranění. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.3.1923, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
27.3.1923Nitra, SK?2letadlo od letecké setniny v Nitře pro poruchu motoru přistálo na vrchu Zobor, pilot a pozorovatel vážně zraněni. Dle článku v novinách Pozor ze dne 31.3.1923.

Pozn.: mohlo by jít o letadlo Š-2.55 pilota Josefa Koláře a mechanika Bohuslava Vinše od LP3, kteří měli 27.3.1923 havarovat při nouzovém přistání u nitranského nádraží - dle práce Ing. Josefa Studeného.

28. 3. 1923Hubice nebo Zlaté Klasy, SKSPAD XIII, č. 35801† pilot rtm. Rudolf Gabzdyl od 31. letecké roty LP3 v Nitře. Při návratu ze cvičení přistál pro ztrátu orientace nebo poruchu u obce Gomba (dnes Hubice) na Žitném ostrově. Poté pokračoval v letu do Nitry a za šera narazil do stromů. Tolik v časopisu Letectví 1923, str. 64, ale s chybným datem 4.4.1923. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1923, str. 390 rtm. Rudolf Gabzdyl zemřel 28.3.1923 u Vel. Megendorfu – což je německý název obce Zlaté Klasy, ležící vedle Hubice. Dle knihy[42] se stalo 28.3.1923 u Šamorína, což přesně neodpovídá výše uvedenému popisu. Šamorín je město 10 km od Hubice na opačnou stranu než Nitra.

Pozn.: Rudolf Gabzdyl létal za první světové války v rakousko-uherském letectvu u Flik 11, a v roce 1922 už v Československu byl členem komise pro vyzkoušení nových stíhacích letadel[53]

16. 5. 1923PrahaAvia BH-61zkušební pilot Avie Josef Skubal těžce zraněn, požár za letu a havárie při nouzovém přistání na letišti. Prototyp stíhací BH-6 shořel a k sériové výrobě nedošlo. (časopis Letectví 1923, str. 140 a kniha Než podmaníme vzduch…, str.85)
? 10. 6. 1923 ?Bohdalov, okr. Žďár n. S.?1Na [25] je psáno: “10.6.1923 proběhlo nouzové přistání voj. letadla v pátek dopoledne okolo 9 hodiny, přistál u obce Bohdalov (směrem k Březí) npor. Bajer z Olomouce. Pravděpodobně ztratil orientaci v terénu, zachytil o koruny stromů, a dopadl na pole. Pilot byl vážně zraněn, prvotní ošetření provedl MUDr. Vejrosta.“

NEOVĚŘENO, ASI CHYBNÉ DATUM, MÍSTO A POPIS ODPOVÍDÁ NEHODĚ ZE DNE 28.9.1923.

Pozn.: dle textu se stalo v pátek, ale 10.6.1923 byla neděle, kdežto 28.9.1923 byl opravdu pátek.

10. 6. 1923PlzeňSPAD VII, č.20115--pilot rtm. Procházka na leteckém dni srážel za letu balónky naplněné plynem. Po nárazu uniklý plyn se vznítil od motoru a zapálil plátěný potah letadla. Pilot s hořícím letadlem přistál a zachránil se, ale letadlo z leteckého učiliště v Chebu shořelo. Škoda činí 300 000Kč. Obecenstvo bylo tak vzrušeno, že slavnost Západočeského aviatického klubu musela být ukončena. Dle knihy [54], Lidových novin ze dne 11.6.1923. a novin Pozor ze dne 12.6.1923.

Pozn.: Pilot by mohl být rtm. František Procházka [26], který v té době sloužil v Leteckém učilišti v Chebu jako instruktor, později šéfpilot, a pilotní žáci mu říkali „Fotýrek“, protože patřil k první generaci vojenských letců a starší vojenští piloti než tito prostě na světě nebyli. Hezky o něm píše pilot Oldřich Doubek ve své knize Ikarové bez bájí a legend, vydání 2016, str. 88 a dál.

13.6.1923Zbýšov, Brno - venkovŠ-10.191(0)8(2)letadlo od LP2 s posádkou pilot npor. František Diviš a pozorovatel npor. Jindřich Joukl (Jankl?) se cestou z Prahy do Olomouce při vyhýbání špatnému počasí dostalo k Brnu, když vysadil motor. Letadlo hladce nouzově přistálo u Zbýšova. Po opravě motoru při novém startu v 18 hodin motor vysadil ve výšce 15m znovu, a letadlo podvozkem narazilo do dřevěné boudy u novostavby. Při nehodě byli oba letci zraněni. Dále byli na zemi zraněni dva zedníci, kteří v boudě ukládali nářadí, a pět dětí, které sa za boudou schvávaly, i když je pilot posílal z místa startu pryč. Byli to: Josef Vojtěch 34let, Josef Pokorný 33let, Gabriel Staněk 7let, Karolína Hlaváčková 10let, Antonín Šandera 7let, František Havlát 7let a Jarmila Staňková 10let, která zranění podlehla. Dle článku v Lidových novinách ze dne 15.6.1923, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
6.7.1923Praha - DejviceŠ-H-1.252Pilot rtm. Antonín Zábranský a npor. Alexander Hess lehce zraněni; vojenský dvouplošník se zřítil mezi cihelnou Kotlářkou a Komenského silnicí v Dejvicích pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.6.1923, typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: Alexander Hess byl za války prvním velitelem 310. čs. stíhací perutě RAF. Životopis Antonína Zábranského je v časopisu Hobby historie, č. 34, rok 2016.

10.7.1923ChebSPAD VII, č.11588-1pilot škpt. Jindřich Kostrba lehce zraněn, havárie při nouzovém přistání, letoun zrušen[55],[56]

Pozn.: Jindřich Kostrba (nar. 22.10.1883 v Kutné Hoře) byl výborný pilot, ale asi špatný voják. V rakousko-uherské i československé armádě střídal letecké úspěchy s vyhazovy z letectva. Vojenským pilotem se stal již v roce 1915, a byl prvním rakousko-uherským pilotem, který dosáhl tří sestřelů během jednoho dne, a taky byl prvním rakousko-uherským stíhacím esem (první dosáhl pěti sestřelů). Celkem dosáhl osmi sestřelů, a můžeme jen hádat kolik by jich bylo, kdyby nebyl z trestu přeložen k pěchotě. Po válce byl prvním velitelem Leteckého sboru armády mladého Československa, ale brzy byl za trest znovu u pěchoty. Až po třech letech se mohl vrátit k letectvu, byl učitelem létání v Chebu a pak velitelem letky VLÚS. Zemřel ve Kbelích 24.9.1926, když do jeho letadla zezadu narazil startující Jugoslávský letoun[57].

11.8.1923ChebSPAD VII, č.11592--pilotní žák čet. Josef Kohel nezraněn, při přistání prasklo kolo a letoun se převrátil, letoun zrušen. Dle knihy[58], doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Josef Kohel zahynul 4.7.1924. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.

13.8.1923Žandov / StříbroAero A-1.27-?pilotní žák svob. Josef Hála a des. Josef Pekárek vyvázli bez vážnější újmy, letadlo těžce poškozeno. Dle [59]

Pozn.: oba letci zahynuli při leteckých nehodách: Josef Pekárek dne 5.9.1929, a Josef Hála dne 30.3.1931.

22. 8. 1923Praha - ČakoviceAero A-18.161† polní pilot Bohumil Kolín, tovární pilot firmy Aero zahynul při zkouškách letadla před dodáním Vojenské správě (dle časopisu Letectví 1923, str.137, novin Pozor ze dne 24.8.1923, a knihy Aero 1919 – 1999, str.62, výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného). Jeho hrob v Semilech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23.8.1923Tupá-Chorvatice, okr. Levice, SKSalmson 2 A.2, v.č. 4406-2pilot rtm. Ludvík Ondráček a pozorovatel kpt. Vladimír Lanský zraněni; nehoda letounu od Letecké roty 5 (LP3) na ploše Tompa, letadlo zrušeno. [27] [28]
30.8.1923?SPAD VII, č.11577--pilot npor. Zdeněk Vinopal od LP3 nezraněn, letoun zrušen[60]
1. 9. 1923u Konice na MoravěŠ-H-1.112† rotmistr pol. pil. letec Josef Slovák, † vojín ošetřovatel letounů Antonín Potůček, oba od leteckého pluku 2. Během letu ve formaci se letoun náhle propadl a havaroval [29]. Jejich společný hrob v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody i na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Š-H-1 je naše první sériově vyráběné letadlo, konstrukce Aloise Šmolíka, označené prvně ŠA, pak Šm-1, později Š-H-1 nebo Š-M-1 (Š-M-2 když je vyrobilo Aero) a nakonec Š-1 nebo Š-2, podle použitého motoru Hiero nebo Maybach. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Název výrobce se taky měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 používala obchodní značku Letov.

7.9.1923ChebSPAD VII, č.20048--pilotní žák Bláha nezraněn, letoun zrušen[47]
27. 9. 1923ChebBrandenburg C.I 27.64-1pilotní žák vojín František Rottál narazil do stromu u letiště, byl těžce zraněn a letadlo zničeno. (Speciál L+K 2008)

Pozn.: Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: C – ozbrojené dvojplošníky

28.9.1923Bohdalov, okr. Žďár n. S.Aero A-18.171pilot npor. Otto Baier od 33. letky LP2 zraněn; při letu do Olomouce nouzové přistání pro mlhu, zachytil o strom a havaroval, letoun opraven (dle práce Ing. Josefa Studeného).

Pozn.1: Dle kroniky LP2 1918 - 1925, str. 100 se npor. Otto Baier s letadlem A-18.17 ve dnech 26. a 28. 9. 1923 zúčastnil Armádních závodů letectva v Praze, a to Závodu v provedení bezvadného letu na trati Olomouc – Nitra – Bratislava – Praha – Olomouc. V novinách Pozor ze dne 25.9.1923 jsou uvedena pravidla tohoto závodu: Směr odletu k absolvování této trati jest libovolný, s návratem do míst odletu. Bezvadnost provedeného letu závisí na celkové době prolétnuté trati a na neporušeném stavu letadla, které musí být po absolvování předepsané trati dalšího letu schopno. Výsledky tohoto prvního ročníku Armádních závodů leteckých jsou uvedeny v Lidových novinách ze dne 2.10.1923. Otto Baier v tomto závodu neuspěl.

Pozn.2: Otto Baier (nar. 1897) byl podle [30] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine. leteckým pozorovatelem již v rakousko-uherské armádě za první světové války. Pilotní výcvik v Chebu absolvoval již jako příslušník LP2 (dle Kroniky LP2 1918 - 1925, str. 53), Polní pilotem letcem byl jmenován 1.10.1922 (Věstník MN0 1922, část osobní, str.912). Jeho životopis je v knihách[13] a [61]. Dle[62] podepsal i Otto Baier v roce 1948 list, že pevně stojí za Klementem Gottwaldem a lidově demokratickým zřízením. Dnes již nezjistíme, co bylo důvodem podpory totalitního režimu, zda přesvědčení, strach, nebo kariérismus.

29.9.1923Cheb ?Aero A-15.2011† pilot svob. Raimund Vaníček zemřel, pozorovatel svob. Antonín Duchek těžce zraněn. Letadlo zrušeno[63]..
18.11.1923České Budějovice – Čtyři Dvory-1† civilní pilot Antonín Ježek se zabil při seskoku s padákem z výšky 600 m na leteckém dni, dopadl na jižní části cvičiště Čtyři Dvory, u silnice na Branišov. Prý skákal z letadla A-10.4 L-BALE Československých aerolinií, pilotovaného Karlem Brabencem. Dle Lidových novin ze dne 19.11.1923, novin Venkov ze dne 22. 11.1923, a sborníku Jihočeského muzea: Vojenská letiště v Čechách a na Moravě po roce 1918, str. 22,33. Dne 7.6.1925 byl Antonínu Ježkovi postaven na místě nehody pomník, který však byl po roce 1980 zničen, a v roce 2021 byl zrestaurovaný pomník znovu osazen. Antonín Ježek byl pohřben v Českých Budějovicích, ale jeho hrob byl již zrušen. Pomník i zrušený hrob jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: dle indexu matriky narozených 1815 - 1905 farního obvodu římskokatolické církve v Humpolci, str. 37 (na stránkách SOA v Třeboni) by věku 27 let odpovídal Antonín Ježek narozený 29.8.1896 v Mikulášově (další Antonín Ježek se narodil tamtéž 13.2.1895, ale tomu by bylo 28 let). Věku 24 let žádný Antonín Ježek z této matriky neodpovídá. V matrice zemřelých 1923 - 1931 římskokatolické církve farního kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích str. 63 (na stránkách SOA v Třeboni) je 18.11.1923 uvedena smrt letce Antonína Ježka narozeného v Humpolci, 24 let(sic). Pohřben byl 21.11.1923 v Českých Budějovicích, pohřbívajícím byl polní kurát Monsign. Kepka (asi polní kurát Monsignor Josef Kepka 1872 – 1938 [64])Jeho hrob však byl již v roce 1934 zrušen.

Pozn.2: Původní pomník Antonína Ježka se podle Seznamu českobudějovických pomníků nacházel v prostoru ul. Větrné. V topografické mapě z roku 1952 (na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru),[65] je pomník zakreslen na jižní straně silnice na Branišov. Ta silnice tehdy vedla (v úseku od ul. V. Talicha po ul. Spojovací) severněji než ulice Branišovská v roce 2019. Takže podle těchto map se pomník Antonína Ježka nacházel v prostoru ulice M. Horákové (souběžná s Větrnou), asi uprostřed mezi mezi ulicemi Branišovskou a Dubenskou (tudy vedla stará silnice na Branišov).

20.11.1923Rožnov pod RadhoštěmSPAD VII, č.200491† pilot des. Karel Tkadlec od 33. letecké roty leteckého pluku 2. Havárie při nízké akrobacii nad rodným městem, dopad u kostela Všech Svatých (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně, knihy[66], dle článku v časopisu Hobby Historie č. 11/2011, a dle Moravských novin ze dne 22. a 23.11.1923 i Letecké badatelny). Jeho hrob v Rožnově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa (včetně novinových článků a fotografií).
20.11.1923OlomoucSPAD VII, č.11618--pilot svob. Emanuel Tichý od LP2 nezraněn, letoun zrušen[51]

Pozn.: pilot Emanuel Tichý zahynul 5. 6. 1938

8.2.1924Osuské, SKSPAD XIII, č. 10173pilot Čeněk Kulásek asi nezraněn, letoun zrušen.[67]

Pozn.: Čeněk Kulásek zahynul 24.8.1928. Jeho pomník i hrob jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

14.2.1924Jirny, Úvaly, Praha?1-† stíhací pilot Ferdinand Pičan (sic) se zabil; prováděl akrobatické kousky a narazil do stromu v lese Vidrholci, jižně od Jiren. Na místo neštěstí vyslána z letiště ve Kbelích automobilem komise. Dle článku v novinách České Slovo a Pozor ze dne 15. a 16.2.1924. NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ!

Pozn. 1: Pokud jela komise ze Kbel, tak byla od LP1, takže pilot byl asi taky od LP1.

Pozn. 2: Dle [31] byl 10.12.1922 zařazen do II. Počátečního pilotního kurzu u LP1 voj. Evžen Mičan. Není to on? Novináři totiž často komolili jména, a navíc příjmení Pičan jsem v seznamu českých příjmení nenašel.

19. 2. 1924ChebSalmson 2 A.2 , v.č.45961† pilot letec rtm. František Najman (dříve Neumann), instruktor Leteckého učiliště zahynul; ztráta rychlosti a dopad do kolejiště u nákladové rampy. (dle: knihy Salmson 2A2 v Československu, str. 30, knihy Chebská křídla, foto letadla na kolejích je na str. 58,59, a časopis Letectví 1924, str. 32, noviny Pozor ze dne 26.2.1924) Zpráva o úmrtí rtm. Františka Najmana je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 270. Hrob Františka Najmana na hřbitově Vlastibořice - Jivina, okr. Liberec, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn. František Najman si po 1. sv. válce nechal jméno počeštit, původně se jmenoval Neumann, pocházel z Radimovic, a byl držitelem Rakousko-Uherského pilotního diplomu č 253 z roku 1915.[68].

18.3.1924Ostrava – Martinov nebo TřeboviceŠ-2.55--pilot Vilém Kolařík a pozorovatel Jiří Trešl (Fressl, Fresl) nezraněni, letadlo od LP2. Cestou z Olomouce do Ostravy ztratili v mlze orientaci, při nouzovém přistání u Martinova letadlo narazilo levým křídlem na plot a roztříštilo se. Letcům se nic nestalo. Dle článku v novinách Pozor a Právo lidu ze dne 20.3.1924, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 561 byl čet. Vilém Kolařík od LP2 jmenován 1.6.1924 Polním pilotem – letcem.
19. 3. 1924VizoviceBréguet XIV A.2, č.9052-posádka pilot svob. Karel Kolařík a pozorovatel čet. asp. Adam Oskar nezraněna, porucha žaluzií chlazení, běžící motor se přechladil a neměl výkon. Při nouzovém přistání náraz do vagonu na nádraží, letoun zrušen. (Speciál L+K 2008) Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 561 byl 1.7.1924 des. Karel Kolařík od LP2 jmenován Polním pilotem – letcem, a čet. asp. Adam Oskar od LP2 byl jmenován Polním pozorovatelem – letcem.
20.3.1924u Kynšperka, okr. SokolovBrandenburg-2čet. asp. Schieberle a svob. Gutsch z Leteckého učiliště v Chebu podnikli výškový let do 4000 m, nad Kynšperkem ve výšce 3000 metrů jim praskl chladič, při nouzovém přistání se převrátili, čet. asp. Schieberle byl vymrštěn z letadla a zlomil si nohu v koleně, svob. Gutsch lehce zraněn na hlavě. Dle článků v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 23. a 25.3.1924.

Pozn.1.: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 434 byl čet. asp. František Schieberle od LP2 jmenován 1.7.1924 Polním pozorovatelem - letcem. Je to on?

Pozn2.: přesný typ letadla není uveden a v našem letectvu létaly dva typy Brandenburgů: „malý“ Brandenburg B.I s motorem o výkonu 100 až 160HP, a „velký“ Brandenburg C.I s motorem o výkonu 150 až 250HP (podle serie). Říkalo se jim malý a velký, i když měly téměř stejné rozměry, jen velký byl těžší. Písmena odlišující oba typy měla původ ve značení německých letadel první světové války: B – neozbrojené dvojplošníky, C – ozbrojené dvojplošníky. Oba Brandenburgy již tehdy nebyly moderní ani rychlé, ale byly oblíbené a oba byly čs. leteckými firmami hojně kopírovány : Brandenburg B.I jako Letov Š-10 a Aero Ae-01, Brandenburg C.I jako A-14, A-15, A-26.

31. 3. 1924Škvorec, ÚvalySPAD VII, č.200971-† polní pilot letec rtm. Vladimír Petrásek od LP1 manévroval příliš nízko, ztratil rychlost a spadl na silnici. Zpráva o jeho úmrtí je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 327. Pilot pocházel ze Stupic, a jeho hrob v Praze – Kolodějích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (zdroje: časopis Letectví 1924, str. 88, 112; publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 70; kniha[69], noviny České Slovo a Pozor ze dne 1.4.1924, foto v knize Chebská křídla str. 59)
7. 4. 1924ChebSPAD VII, č.114981† svob. František Podzemný (21 let), pilotní žák leteckého oddílu v Chebu. Porucha křídla následkem koroze vzpěry, ve vývrtce z výšky 200 m narazil do země, o páté hodině večerní. (dle publikace Chebská křídla – foto na str. 58, a dle knihy[70], a novin České Slovo ze dne 10.4.1924)
11.4.1924ChebAvia BH-3.71† pilot svob. Martin Vaněk (21let), žák Leteckého učiliště nevybral střemhlavý let, narazil do domu č. 46 na Okružní třídě (ul. Komenského) a dopadl na ulici. (dle publikace Chebská křídla + foto na str. 69, časopisu L+K 1981/ 24,25, a článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 12. a 15.4.1924.) Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Avia BH-3 byl poměrně rychlý stíhací letoun, avšak díky své (tehdy revoluční a nevyzrálé) dolnoplošné koncepci mnohem méně stabilní než dvouplošníky, na které byli piloti zvyklí. Pro průměrné piloty bojových jednotek byla jeho pilotáž příliš náročná, tak byl stažen do Leteckého učiliště, kde se na něm měli školit nezkušení pilotní žáci. Instruktoři leteckého učiliště Procházka, Beléš, a Němec zmiňují problémy s poddimenzovaným nosným systémem, který selhává při větším zatížení při prudkých obratech (u stíhacího letadla dost časté), a připomínají nedůvěru pilotů k těmto letadlům[71]. Zahynuli na nich tři letci, včetně zkušebního pilota.

15.4.1924Okrouhlá, ChebAero A-1.3--Letadlo začalo hořet v polovině cesty z Chebu do Plzně, po nouzovém přistání letadlo shořelo, pilot Alexander Hess nezraněn. Dle [72], článku v Lidových novinách a v novinách Pozor, a ve večerníku Práva lidu ze dne 16. a 17.4.1924.
6. 5. 1924Bratislava - Vajnory, SkSPAD XIII, č.9157--svob. Emanuel Tichý (později šéfpilot MLL) při přistání na letišti postavil letadlo na hlavu. Napohled nepoškozený stroj byl zrušen, ačkoliv jindy byla opravována i vážně poškozená letadla. [32]

Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize[73]. Některé fotografie jsou zde ale chybně popsané.

7. 5. 1924Cheb?1† rtm. František Kočárek z Leteckého učiliště, npoč. v LP1. Dle publikace Chebská křídla, str. 57. Zpráva o jeho smrti je Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 462. – JE JISTÉ, ŽE F. KOČÁREK TOHO DNE ZEMŘEL, NENÍ VŠAK OVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ (NEŽ CHEBSKÁ KŘÍDLA), ŽE JDE O LETECKOU NEHODU – V ROCE 1924 SE TO VE VĚSTNÍKU NEUVÁDĚLO.
7.5.1924Mladějov / Kunčina, Moravská TřebováSPAD VII, č.9142--pilot svob. Štěpán Sasoň od LP1 nezraněn; vojenský dvouplošník se cestou z Prahy do Olomouce při nouzovém přistání na rozmoklé pole roztříštil, pilot včas vyskočil a zachránil se. Roztříštěné letadlo bylo dopraveno zpět do Prahy a opraveno (shořelo 29.8.1924). Dle článku v Lidových novinách ze dne 8.5.1924, a ve večerníku Práva lidu ze dne 10.5.1924. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 381 byl svob. Štěpán Sasoň od LP1 jmenován 1.5.1924 Polním pilotem – letcem.

Pozn.: Je nepravděpodobné, že by letec vyskočil s padákem, protože dle dostupných pramenů se první letec čs. letectva ve službě zachránil padákem o sedm let později – bylo do 23.6.1931 (mimo službu to bylo již 31.8.1930).

12.5.1924ChebAero A-15.24-?2?pilot škpt. Jaroslav Šlégr měl ze zdravotních důvodů zakázáno létání, ale opil se a šel se proletět. Letěl s ním i mechanik voj. Alois Opočenský (prý ho Šlégr donutil). Start a let zvládl i opilý, ale při přistání havaroval, a oba byli zraněni, Opočenský těžce[74].

Pozn.1: Jaroslav Šlégr byl ruský legionář, veterán od Zborova a nositel šesti vyznamenání. Za toto však byl postaven před soud a penzionován.

Pozn.2: Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 25 se stalo 16.5.1924 a Opočenský zahynul.

15.5.1924Pavlovice, PřerovŠ-2.29-1porucha motoru vojenského dvojplošníku z Olomouce (asi od LP2), havárie při nouzovém přistání, pilot des. asp. Jan Minaříček nezraněn, pozorovatel čet. Jindřich Moravec lehce zraněn, oba od LP2. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.5. a 3.7.1924. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 561 byl čet. asp. Jindřich Moravec od LP2 jmenován 1.7.1924 Polním pozorovatelem – letcem.

Pozn.: dle práce Ing. Josefa Studeného havarovali u obce Kladníky u Lipníku nad Bečvou, což je vedle Pavlovic u Přerova.

17. 5. 1924u SatalicSPAD VII, č.15643-?pilot svob. Štěpán Sasoň, porucha motoru a havárie, letadlo zrušeno. Dle knihy[75]. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 381 byl svob. Štěpán Sasoň od LP1 jmenován 1.5.1924 Polním pilotem – letcem.
22.5.1924Praha – KbelyAnatra DS Anasal1-† pilotní žák vojín František Souček od LP1. Požár za letu, letadlo se o 9. hodině zřítilo u serpentiny z Vysočan do Kbel, a shořelo i s pilotem. Dle článku v Lidových novinách, v novinách České Slovo, Pozor, a v příloze Práva lidu ze dne 23. a 25.5.1924.

Pozn.: Letadlo Anatra DS Anasal bylo dle článku z 25.5.1924 náchylné k požárům, a zkušení piloti si brali do letadla hasicí přístroj Minimax.

7. 6. 1924u Letňan, PrahaSPAD VII, č.11405-?pilot des. Karel Balík od LP1, srážka za letu s letadlem čet. Josefa Kohela, letadlo zrušeno. Dle knihy[41]. Zpráva o udělení pilotních odznaků des. Karlu Balíkovi i des. Josefu Kohelovi, oba od LP1, je ve Věstníku MNO - část osobní, 1924, str. 60.
10.6.1924Praha - KbelyAero A-10.5, L-BALA1(0)-Vojenské poštovní letadlo (s posádkou pilot rtm. Josef Sedlář a mechanik Čadský) při nouzovém přistání pravým křídlem zabilo na kraji letiště Marii (Antonii) Holečkovou ze Kbel. Pilot byl osvobozen, protože k nehodě došlo na letišti, kde byl vstup osob zakázán (ale civilní osoby tam přesto chodily na trávu). Dle článku v Lidových novinách ze dne 11.6.1924, letadlo a posádka doplněny dle [33] a knihy Průkopník letecké dopravy Josef Sedlář (1898–1930), str. 58.

Pozn. 1: Je zde rozpor, protože A-10 je dopravní letadlo, ne vojenské poštovní. A byly zmatky v označení a výrobních číslech – v rejstříku je označení L-BALA přiřazeno letadlu v.č.1, kdežto fotografie potvrzují v.č.5.

Pozn. 2: Vojenský pilot Josef Sedlář od LP1 byl v roce 1923 armádou nominován pro létání u začínajících ČSA. Stejně jako ostatní piloti ČSA v té době byl stále vojenským letcem, až ve druhé polovině dvacátých let odešel z armády a zůstal u ČSA. Zahynul jako pilot dopravního letadla ČSA Ford Trimotor OK-FOR dne 22.8.1930 u Jihlavy.

17. 6. 1924Cheb – Dolní DvoryBrandenburg B.1, 176.801† učitel létání polní pilot letec rtm. Antonín Zábranský z Leteckého učiliště těžce zraněn a 31.3.1925 na následky zranění zemřel, žák Břetislav Bureš nezraněn. Před přistáním zachytili o střechu stodoly na okraji tehdejšího letiště. Zpráva o smrti Antonína Zábranského je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925 str. 187. Životopis Antonína Zábranského je v časopisu Hobby historie, č. 34, rok 2016. Nehoda je uvedena i v publikaci Chebská křídla. Hrob Antonína Zábranského v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.6.1924Olomouc - NeředínAlbatros B.II, č.17-1pilot asp. Ondřej Leitkep lehce zraněn (jen odřeniny); letadlo ve značné výši utrpělo poruchu a spadlo na zem, kde se rozbilo – psáno v novinách Pozor ze dne 22.6.1924. V letadle byl i mechanik, porucha řízení a havárie při nouzovém přistání, letadlo bylo opraveno - doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Pilot Ondřej Leitkep z Dačic, zahynul 9.5.1926 v Německu, jako pilot dopravního letadla ČLS. Více o něm v měsíčníku Město Dačice informuje, číslo 4/2009.

23.6.1926ChebGourdou-Leseurre GL.22 č.106-1srážka ve vzduchu; při cvičném souboji narazil čet. František Jodas s letadlem GL.22 do jiného GL.22 č.106 pilota čet. Karla Novotného. Letoun Karla Novotného měl poškozené ocasní plochy a při přistání se převrátil a byl zrušen, pilot zraněn. František Jodas s poškozenou vrtulí přistál.[76].

Pozn.: František Jodas zemřel 13.9.1929 na následky letecké nehody. Jeho hrob v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

25.6.1924NitraSPAD VII, č.20098--pilot kpt. Jaroslav Topič od LP2 nezraněn, havárie při přistání, letoun zrušen[54]
1.7.1924Ruda nad Moravou, ŠumperkŠ-2.50-2pilot asp. svob. Jan Vodička (z Olomouce) a pozorovatel šik. asp. Jindřich Moravec jen lehce zraněni, porucha nebo požár motoru cestou z Olomouce do Slezska, při nouzovém přistání se kola zabořila a ulomila, a letadlo se převrátilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 3.7.1924. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 561 byl právě 1.7.1924 des. Jan Vodička od LP2 jmenován Polním pilotem – letcem, a čet. asp. Jindřich Moravec od LP2 jmenován Polním pozorovatelem – letcem.
4. 7. 1924Nebanice, ChebAvia BH-3.61† pilot npor. Artur Žák z Leteckého učiliště v Chebu, npoč. v LP2; porucha křídla při vývrtce (dle publikace Chebská křídla, str. 57, dle L+K 1981/ 24,25, a dle článků v Českém Slovu, Lidových novinách a v příloze Práva lidu ze dne 5.7.1924). Zpráva o jeho úmrtí je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 473 (zde je uveden jako Polní pozorovatel – letec, Polním pilotem – letcem asi ještě nebyl jmenován). Jeho hrob v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více o něm na [34], jeho životopis je v časopisu Hobby Historie, č. 40.

Pozn.: V Lidových novinách je chybně uvedeno, že zahynul severozápadně od Chebu, ale Nebanice jsou severovýchodně od Chebu, což je správně uvedeno v Českém Slovu a v příloze Práva lidu.

4. 7. 1924MiloviceSPAD VII, č.116041† četař Josef Kohel (nar. 28.1.1902) od 34. letecké roty LP1. Při cvičení shazoval za nízkého letu pouzdro se zprávou a stuha pouzdra se mu zachytila za páku plynu. Zemřel po převozu do nemocnice. Dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně a časopisu Letectví 1924, str. 184 a dle knihy[77], a dle článku v Lidových novinách ze dne 8.7.1924. Jeho foto v časopisu Letectví 1924. Zpráva o udělení pilotního odznaků des. Josefu Kohelovi od LP1 je ve Věstníku MNO - část osobní, 1924, str. 60. Josef Kohel byl pohřben v Praze, a pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.


Pozn.: V roce 1924 mu novináři Lidových novin zkomolili jméno na Kobel, o od té doby se chyba dál šíří, a je i na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. Správné jméno Josef Kohel potvrzuje Věstník MNO - část osobní, 1924, str. 60.

9.7.1924Olomouc - NeředínŠ-1-2pilot Vašíček a pozorovatel Brachtel lehce zraněni, porucha motoru Hiero a havárie při nouzovém přistání. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.7.1924.
10.7.1924PrahaSPAD VII, č.11483--pilot des. Alois Kadlčák od LP1 nezraněn, havárie při přistání, letoun zrušen[78]
13. 7. 1924ČelákoviceBrandenburg C.I L-BERB31† polní pilot letec rtm. Tomáš Galinovský od LP1, a cestující Antonín Klika (správce cihelny v Praze 8) a Karla Ringlhanová zahynuli, majitel letadla továrník Jiří Souček těžce zraněn. Firma Aerosport továrníka Součka (a p. Bláhy) pořádala na ostrově u Starého mlýna zábavní lety, při třetím letu letadlo po vzletu zachytilo pravým křídlem o vršek topolu, spadlo na břeh (ocas na zemi a motor ve vodě), vybuchla benzínová nádrž a letadlo začalo hořet. Galinovský a Klika zamřeli na místě, Zemanová a Souček byli s těžkým zraněním a popáleninami odvezeni do nemocnice, kde i Zemanová druhý den zemřela. Při vyšetřování bylo zjištěno, že letadlo bylo zatíženo čtyřmi osobami (v koncesi byly doporučeny tři osoby), a vojenský pilot Galinovský zde létal pro soukromou společnost bez povolení vojenských úřadů. Startoval šikmo od topolů a pak zatáčel nad topoly, a při třetím letu udělal zatáčku o menším poloměru, takže je nepřeletěl. Dle článku v Lidových novinách a v novinách České Slovo a Pozor ze dne 14., 15. a 16.7.1924. Zpráva o úmrtí rtm. Tomáše Galinovského je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 517. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.8.1924 byl Souček propuštěn z nemocnice a jeho vzezření je politováníhodné, protože utrpěl uražení dolní čelisti. Je zdrcen neštěstím, těší se však, že bude moci opět létat. Bude však proti němu (majiteli koncese pro leteckou dopravu) vedeno trestní řízení.

Pozn.1: V matrice zemřelých Všeobecné nemocnice v Praze, 1922 – 1926, je pod číslem 665 s datem 14.7.1924 uvedena smrt na popáleniny Karly Ringlhanové, roz. Jiraňové, narozené 29.3.1900, bytem Praha VIII, Prosecká 78. Pohřbena byla v Libni. Dle Lidových novin ze dne 14.7.1924 se jmenovala Karla Zemanová, Praha VIII, Braunerova 446, a byla v bezvědomí s popáleninami převezena na kliniku prof. Kreibicha. Dle Lidových novin ze dne 15.7.1924 zemřela včera na klinice prof. Kreibicha, aniž nabyla vědomí. V článku zmíněný prof. MUDr. Karl Kreibich byl od roku 1906 až do své smrti v roce 1932 přednostou německé dermatologické kliniky Všeobecné nemocnice v Praze.

Pozn.2: Dle rejstříku přidělených imatrikulací[79] patřilo p. Bláhovi letadlo Brandenburg C.I, označené L-BERB. Dle novin bylo letadlo Aero A-14.3 označené L-BARB

Pozn.3: Vojenský pilot Tomáš Galinovský byl taky jedním z prvních pilotů ČSA. Pro ČSA totiž v začátcích provozu létali uvolnění vojenští piloti. Jeho hrob v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

16.7.1924Křelov, OlomoucŠ-2.18-2pilot rtm. Karel Mika a pozorovatel čet. asp. František Koza lehce zraněni, při návratu do Olomouce porucha kormidla a havárie při nouzovém přistání do obilí, letadlo se úplně rozbilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 17.7.1924. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1921, str. 951 byl letmistr Karel Mika od LP2 jmenován Polním pilotem – letcem. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 60 pilot rtm. Karel Mika od LP2 dostal 28.10.1923 pilotní odznak. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 561 byl čet. asp. František Koza od LP2 jmenován 1.7.1924 Polním pozorovatelem – letcem. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
18. 7. 1924Hrdějovice, České BudějoviceŠ-2.322† pilot npor. František Křečan od LP1, † pozorovatel por. Jaroslav Vondrášek od děl. pl. 5, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, vše shořelo. Pomník na místě, 1,5 km západně od Hrdějovic. Dle článku v Lidových novinách a v novinách České Slovo, Pozor, a v příloze Práva lidu ze dne 18. a 19.7.1924, a [35]. Podrobný popis nehody na stránkách Letecké badatelny. Zpráva o úmrtí npor. Františka Křečana je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 550, zpráva o úmrtí por. Jaroslava Vondráška je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 480. Pomník na místě a hroby Františka Křečana v Praze na Vyšehradě a Jaroslava Vondráška v Klatovech jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 269 je uvedeno jmenování por. Jaroslava Vondráčka od děl. pl. 5 dělostřeleckým pozorovatelem – letcem ke dni 1.4.1924. Asi to bude překlep v příjmení.

21.7.1924Horažďovice, okr. KlatovyŠ-22?nouzové přistání vojenského letadla, pilotovaného des. Bízkem při manévrech těžkého dělostřelectva, posádka lehce zraněna. Dle sborníku Jihočeského muzea: Vojenská letiště v Čechách a na Moravě po roce 1918, str. 20.

Pozn.: letadlo by mohlo být Š-2.54 pilota Karla Bízka a pozorovatele Jana Rašky od LP1 - dle práce Ing. Josefa Studeného.

1.8.1924Svémyslice/Dřevčice, Brandýs nad LabemAvia BH-11.52-† pilot des. Jan Valenta (nar. 29.12.1903), † pozorovatel čet. asp. Vincenc Komenda, oba od LP1. Havarovali cestou z Prahy do Milovic, příčinou byla snad ztráta rychlosti ve výšce 200 m, snad porucha křídla, dopad 100 kroků od silnice Svémyslice – Dřevčice. Dle článku ve Večerníku práva lidu ze dne 2.8.1924, a v Lidových novinách ze dne 3.8.1924. Foto Jana Valenty je v časopisu Letectví 1924. Zpráva o jmenování Jana Valenty Polním pilotem - letcem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410. Zpráva o jmenování Vincence Komendy Polním pozorovatelem- letcem PRO MEMORIA je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 516. Hroby Vincence Komendy v Pičíně, a Jana Valenty v Rozhovicích, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
2.8.1924u Petrůvky, LuhačoviceŠ-1.22-1pilot čet. Jar. Horáček zraněn a pozorovatel čet. asp. Josef Brachtl nezraněn; při návratu ze cvičení (konalo se na kopci Jestřabí u Luhačovic) do Olomouce porucha vrtule a havárie při nouzovém přistání, letadlo se úplně rozbilo. Dle článku v novinách České Slovo a Pozor ze dne 5.8.1924. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn. 1: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 60 sloužil u LP2 čet. Ladislav Horáček, dle Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 183, sloužil u LP2 čet. Jaroslav Brachtl. A při nehodě 9.7.1924 byl lehce zraněn pozorovatel Brachtel. Není jasné, zda jsou to titíž letci.

Pozn. 2: Není jasné, jestli je Jestřabí opravdu kopec, jak je psáno v novinách Pozor. Mohlo by jít taky o obec Jestřabí, ležící 15 km východně od Luhačovic, a letiště mohlo být na loukách Lázky, ležících za řekou Vlárou, 1 km severně od obce Jestřabí. Na [36][nedostupný zdroj] je totiž uveden zápis z kroniky: „V roce 1924 v době školních prázdnin na loukách na laskych za Jestřabím byly postaveny hangáry pro dvouplošné aeroplány, které prováděly cvičné vojenské lety po okolí. Stalo se jednou, že jedno vzlétlo směrem k Rokytnici, nemělo dostatečnou výšku a narazilo podvozkem o strom u řeky Vláry a za řekou spadlo a rozbilo se. Pilotovi se nic nestalo“.

7. 8. 1924Praha - VinořAvia BH-191-† zkušební pilot rt. Josef Černohous zahynul při rychlostních zkouškách prototypu. Za letu mu prasklo slepé střevo a on havaroval u vinořského hřbitova, asi 100 m od silnice. Dle článku v novinách České Slovo, Pozor a Právo lidu ze dne 8., 9. a 23.8.1924, knihy[80]a časopisu Letectví 1924, str. 207, 208. Zpráva o jeho úmrtí je ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 517. Hrob Josefa Černohouse v Jablonném nad Orlicí je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.


Pozn.: Měření rychlosti se provádělo nad silnicí Horní Počernice – Nehvizdy. U silnice stále stojí (rok 2019) obě měřící stanice, vzdálené od sebe 5 km (jedna v Horních Počernicích v ul. Náchodská, naproti vjezdu do objektu Náchodská 252, druhá v Nehvizdech v ul Pražská, naproti domu Řecká 1106). Při prvním rychlostním letu pilot Černohous s dolnoplošníkem BH-19 dosáhl rychlosti 241 km/h, před druhým se zřítil z výšky asi 60 m.

7. 8. 1924OlomoucSPAD XIII, č. 10274 a Aero A-1.16-?pilotní žák Široký narazil při přistání s A-1 do stojícího Spadu pilota Machovce. Spad byl zrušen.[81]

Pozn.: Pilotní žák Široký byl budoucí letecký akrobat a zalétávací pilot Petr Široký. Létal s Josefem Hubáčkem v akrobatické skupině Františka Nováka. Po válce se Hubáček a Široký již nestýkali, protože Josef Hubáček bojoval proti okupantům v RAF (a jeho žena Otýlie byla okupanty tři roky vězněna v koncentračním táboře), zatímco Petr Široký v protektorátu pro okupanty létal.

11.8.1924Bratislava, SKAero A-26.21-1pilot rtm. Václav Gróf, pozorovatel mechanik svob. Jaroslav Franc zraněn; havárie při startu z důvodu obrácené montáže lan řízení. Dle časopisu Hobby Historie č. 26 a Lidových novin ze dne 14.8.1924.

.

Pozn.: Aero A-26 je kopie letadla Brandenburg C.I. Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: C – ozbrojené dvojplošníky

20.8.1924Cidice (Citice?)SPAD VII, č.11392--pilot des. František Huťa z VLU nezraněn, havárie při nouzovém přistání, letoun zrušen[82].

Pozn.: pilot František Huťa zahynul 26. 7. 1932

20.8.1924ChebSPAD VII, č.11562--pilotní žák des. Václav Hons (psáno i Honz) z VLU nezraněn, havárie při přistání, letoun zrušen[60]

Pozn.: Václav Hons zahynul již 11. 9. 1924

27.8.1924Bochoř, PřerovŠ-1.14-2pilot des. Fr. Vašíček a pozorovatel čet. asp. Ant. Korotva lehce zraněni; při letu z Olomouce do Bystřice pod Hostýnem ztratili směr, pak jim začal vynechávat přehřátý motor, a při nouzovém přistání havarovali. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 29. a 30.8.1924.

Pozn.: v článku je uvedeno, že o neštěstí bylo vyrozuměno velitelství leteckého pluku v Olomouci, a v Olomouci byl Letecký pluk č. 2, takže letadlo a pilot byli jistě od LP2, a dle Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 183, s opravou na str. 226, sloužil i Antonín Korotva u LP2, a 1.1.1925 byl jmenován podporučíkem v záloze.

28.8.1924Zahrádky, Česká Lípa?--npor. Hess od LP1 nouzově přistál následkem poruchy motoru, letadlo se rozbilo, pilot vyvázl bez pohromy. Dle zprávy v novinách České Slovo ze dne 29.8.1924. Stalo se to při manévrech.

Pozn.1: letadlo by mohlo být Aero A-12.6 od LP1 - dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.2: Alexander Hess byl za války prvním velitelem 310. čs. stíhací perutě RAF.

28.8.1924BlíževedlySPAD XIII, č. 9152--pilot čet. František Lehký od LP1 nezraněn, havárie při přistání, letoun zrušen[83]
28.8.1924BlíževedlySPAD XIII, č.9152--pilot (čet. František ?) Lehký (od 32. letky LP1 ?) havaroval při přistání na polním letišti, letoun zrušen. Dle modelářských stránek www.eduard.com měl tento letoun na trupu velké bílé číslo 23.

Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize[84]. Některé fotografie jsou zde ale chybně popsané.

29. 8. 1924BlíževedlySPAD VII, č.9142--pilot Ivan Bazilevič Kňažikovský nezraněn, při startu z polního letiště praskla pneumatika, letadlo se převrátilo a shořelo. Dle knihy[85], a novin České Slovo ze dne 30.8.1924.

Pozn.: Ivan Bazilevič Kňažikovský zahynul při letecké nehodě dne 11.10.1930. Jeho hrob v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více o něm na [37].

30.8.1924Oelsnitz (Saská Olešnice), DAvia BH-3-1pilot Bohuslav Piskač, 19 let, žák Leteckého učiliště v Chebu, nouzově přistál u Saské Olešnice v Německu. Když se pokoušel znovu startovati, byl těžce zraněn vrtulí na hlavě a dopraven do nemocnice v Saské Olešnici. Dle článku v novinách Pozor a Právo lidu ze dne 4.9.1924. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
1.9.1924Lípa, Havlíčkův BrodSPAD XIII, č.9151--pilot Bohumil Siegel od 33. letky LP2 byl při startu z polního letiště Lípa (Petrkov) snesen větrem, a narazil na mandele obilí vedle plochy polního letiště, letoun zrušen.

Pozn.1: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize[84]. Některé fotografie jsou zde ale chybně popsané.

Pozn.2: další nehoda pilota Siegela se stala 14.7.1926. Je to stejný pilot?

11. 9. 1924ChebAvia BH-10.61† žák letecké školy pilot des. Václav Hons (21 let, z Plzně) havaroval při prvním cvičení akrobacie, nevybral vývrtku z výšky 1600 metrů. Dle publikace Chebská křídla a článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 13., 14. a 17.9.1924. Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 538 byl des. Václav Hons od LP3 jmenován ke dni 1.7.1924 Polním pilotem – letcem PRO MEMORIA.

Pozn.: dle článku v novinách České Slovo ze dne 14.9.1924 viní novináři z této i dalších tragických nehod firmu Avia a její dolnoplošníky.

12.10.1924Nitra, SKŠ-10.4811† let. mechanik vojín Josef Podlipský, pilot rtm. Oldřich Hadinec těžce zraněn, oba od LP3. Před přistáním náraz levým křídlem do komína parního mlýna a pád na střechu strojovny. Dle knihy Výkřik ze zapomnění od Tomáše Kašpara (kniha o pilotu Bohuslavu Kašparovi), a článku v Lidových novinách ze dne 15.10.1924. Dle článku v novinách Právo lidu ze dne 15.10.1924 mělo letadlo výrobní číslo 28, a jméno pilota je tam zkomoleno.

Pozn.: Letadel Š-10 bylo vyrobeno 51 kusů, a byla to kopie „malého“ Brandenburgu B.1.

14.10.1924Blešno, TřebechoviceLetov Š-2.24--pilot voj. Rudolf Kučera a pozorovatel voj. Josef Unflich, oba od LP1, náhradní letky č. 2 v Praze. Porucha motoru, při nouzovém přistání letadlo narazilo na mez, převrátilo se a rozbilo. Letci byli zpod trosek vytaženi úplně zdrávi. Trosky letadla odvezeny do kasáren v Hradci Králové. Dle článku v novinách České Slovo ze dne 17.10.1924.
18.10.1924Jevíčko/Úsobrno, okr. SvitavyŠ-1.4-2pilot svob. asp. Bedřich Kolegar a pozorovatel čet. asp. František Slezák zraněni; letadlo od LP2 se vracelo z Prahy do Olomouce, u Jevíčka se dostalo do mlhy a při nouzovém přistání havarovalo. Dle článků v Lidových novinách a v novinách Pozor, a ve Večerníku Práva lidu ze dne 19., 20. a 21.10.1924, dle Kroniky LP2. Dle věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 99 byl des. Bedřich Kolegar od LP2 jmenován ke dni 1.1.1925 Polním pilotem – letcem, a dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 613 byl čet. asp. František Slezák od LP2 jmenován ke dni 1.9.1924 Polním pozorovatelem – letcem.
28.10.1924Drnava, Rožňava, SKAero A-12.18-2pilot škpt. Jiří Dršata a pozorovatel por. Karel Brázda, oba od LP1 (jména ověřena dle Věstníku MNO - část osobní, 1924, str. 59 – 61) havarovali při štafetovém letu k výročí vzniku republiky; v mlze pozdě uviděli, že letí proti horskému hřbetu, pokusili se stoupat, pak prudce zatočili a po křídle sklouzli do lesa u Drnavy. Motor se utrhl, ale oba letci zůstali v letadle jen lehce zraněni a sami došli k telefonu a volali do Košic, odkud pro ně přijeli autem. Dle Slovenského denníku ze dne 1.11.1924. Dle článku v Lidových novinách ze dne 30.10.1924, byli nezraněni a místo nehody je zde uvedeno jako kóta 798 u Rožňavy, dle časopisu Hobby historie, č. 33, rok 2016, str. 25 byli těžce zraněni.

Pozn.: Štafetového letu k 6. výročí vzniku republiky se zúčastnila letadla všech tří leteckých pluků. Z Košic měly letět tři A-12 (každé od jednoho pluku) do Nitry, z Nitry tři Brandenburgy do Bratislavy, z Bratislavy tři BH-11 do Olomouce, a z Olomouce tři Š-6 do Prahy. Po startu všech tří letadel z Košic jen A-12.25 od LP2 doletělo do Nitry, když jeho posádka pilot npor. František Diviš a pozorovatel kpt. Karel Mareš obletěla špatné počasí nezákonně přes Maďarsko. Až odpoledne se telefonicky ozvala posádka od LP1. Posádka od LP3 zahynula. Pozdrav prezidentu Masarykovi doručili letci od LP2, přestože na posledním úseku musela jejich posádka rtm. Stanislav Pilař a kpt. Jaroslav Konečný na Š-6.9 nouzově přistát mezi obcemi Sobětuchy a Stolany u Chrudimi a aspoň provizorně opravit motor, aby doletěla do Prahy.

28.10.1924Kováčová, Rožňava, SKAero A-12.12† polní pilot npor. Vladimír Skrejšovský, velitel 8. letecké roty v Nitře, † polní pozorovatel letec kpt. Vladimír Braun (nar. 31.5.1894, pohřben v Plzni - Bolevci), oba od LP3, havarovali při štafetovém letu k výročí vzniku republiky; v mlze narazili velkou rychlostí do horské planiny a při nárazu byli vymrštěni z trosek letadla. Havarovali asi 3 km od místa nehody letadla LP1, a byli nalezeni až druhý den. Dle Slovenského denníku ze dne 1.11.1924. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 30. a 31.10.1924 narazili v mlze do stromu u Rožňavy, v časopisu Hobby historie, č. 33, rok 2016, str. 25 je místo nehody uvedeno jako kóta 805. Životopis Vladimíra Brauna je ve Speciálu L+K 2008, str. 104. Zpráva o úmrtí obou letců je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 35. Hrob Vladimíra Brauna v Plzni - Bolevci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 35, je místo úmrtí uvedeno: „u Kovačova, župa Lipt. Sv. Mikuláš“, což je chyba. Nějaká obec Kováčová je sice i v župě Lipt. Sv. Mikuláš, ale ta správná Kováčová je 13 km východně od Rožňavy, a 3 km východně od Drnavy, což odpovídá popisu ve Slovenském denníku.

6.11.1924Satalice, PrahaAero A-01.2--pilotní žák voj. Šimůnek Albert od LP1 havaroval v mlze, letoun zrušen. Dle práce Ing. Josefa Studeného.
27.11.1924u LošticAero A-18.11--následkem vznícení stroje zřítilo se včera v 14.45 hod. vojenské letadlo u Loštic. Pilot čet. Flora od LP3 z letadla zavčas vyskočil a vyváznul bez pohromy. Letecký pluk v Olomouci poslal potřebnou pomoc. Psáno a v novinách České Slovo a Pozor ze dne 28.11.1924. Typ letadla a jméno pilota doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: Je nepravděpodobné, že by letec vyskočil s padákem, protože dle dostupných pramenů se první letec čs. vojenského letectva ve službě zachránil padákem o šest let později – bylo do 23.6.1931 (mimo službu to bylo již 31.8.1930). V tomto případě pravděpodobně s hořícím letadlem včas nouzově přistál, rychle z něj vyskočil, a prázdné letadlo asi shořelo, pokud ho neuhasil.

Pozn.2: pilot byl pravděpodobně Alois Flora, člen Západočeského aerolubu a instruktor v Leteckém učilišti v Chebu, který později létal u ČLS a po válce u ČSA.

6. 2. 1925Kroměříž, Stoličkova ul.Letov Š-1.2821(0)† pilot des. Bohumír Rozehnal (pilotní diplom č. 172) od LP2, † pozorovatel npor. František Filip od hor. pr. 12, přidělen k LP2. Při leteckém fotografování Kroměříže a kroměřížského letiště ztráta rychlosti a pád, náraz do domu a dopad vedle Stoličkovy ulice, do míst dnešní Bartošovy ulice. Letadlo shořelo, pilot zemřel na místě, pozorovatel v nemocnici. Při snaze o záchranu dosud žijícího pozorovatele z hořícího letadla byl popálen i Antonín Kolbinger z Kroměříže. Dle článků v novinách Pozor ze dne 10. a 14. 2.1925, popis i foto nehody v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“ na str. 14. Zpráva o jmenování obou letců Pro memoria je ve věstníku MNO - část osobní, 1925, str. 104, zpráva o úmrtí npor. Františka Filipa je uvedena tamtéž na str. 112. Hrob Bohumíra Rozehnala v Kroměříži je již zrušen (viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa).[86] Dle Kroniky LP2 byl František Filip pohřben 11.2.1925 v Táboře.
19. 2. 1925Prostějov - VrahoviceŠ-4.14--Ve čtvrtek před polednem letěla skupina 3 letadel od 25 letky LP2 z Olomouce do Prostějova. Nad Vrahovicemi zjistil pilot Otta Bayer (správně Otto Baier), řídící stíhací dvouplošník, že stroj pro poruchu nefunguje a odhodlal se proto k nouzovému přistání. Při sklouzavém letu padlo letadlo do polní vozové cesty u Vrahovic, zarylo se do pole rolníka Spurného a převrátilo. Pilotovi se nestalo nic, za to letadlo bylo rozbito a v autu dopraveno do leteckých dílen v Prostějově. Psáno v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 20. a 21.2.1925.

Pozn.: Otto Baier (nar. 1897) byl podle [38] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine. leteckým pozorovatelem již v rakousko-uherské armádě za první světové války. Pilotní výcvik v Chebu absolvoval již jako příslušník LP2 (dle Kroniky LP2 1918 - 1925, str. 53), Polní pilotem letcem byl jmenován 1.10.1922 (Věstník MN0 1922, část osobní, str.912). Jeho životopis je v knihách[13] a [61]. Dle[62] podepsal i Otto Baier v roce 1948 list, že pevně stojí za Klementem Gottwaldem a lidově demokratickým zřízením. Dnes již nezjistíme, co bylo důvodem podpory totalitního režimu, zda přesvědčení, strach, nebo kariérismus.

27. 2. 1925u MohelniceBréguet XIV A.2, č.9115-1pilot des. František Hanták lehce zraněn, pozorovatel čet. asp. František Souček nezraněn, oba od LP2, havárie v mlze, letoun zrušen (Speciál L+K 2008, noviny Pozor ze dne 28.2.1925). Zpráva o jmenování obou je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 176.
13.3.1925u HulínaSPAD XIII, č. 5044--pilot čet. Josef Cvrkal od LP2 nezraněn, havárie při nouzovém přistání, letoun zrušen [87]
20.3.1925Praha - KbelyAero A-12.30letadlo od LP1 odpoledne shořelo na letišti, příčinou bylo krátké spojení od akumulátoru. Dle Kroniky LP1, str. 160 (ke čtení ve VHA Praha).
3. 4. 1925Hořetice u Bochova, Karlovy VaryAvia BH-17.111škpt. Ivan Bazilevič Kňažikovský (psáno i Kňažikovskij nebo Knjažikovskij) zraněn v obličeji při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Letadlo se na rozměklé půdě převrátilo a rozbilo, článek o nehodě v novinách Pozor ze dne 10.4.1925. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 164 a dál.

Pozn.: Ivan Bazilevič Kňažikovský zahynul při letecké nehodě dne 11.10.1930. Jeho hrob v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více o něm na [39].

23. 4. 1925u MajetínaSPAD VII, č.112531† pilot čet. Karel Dupal od LP2 byl těžce zraněn a zemřel následkem sepse 28.4.1925. Dopadl 300 m od železniční trati, a projíždějící vlak jej odvezl na olomoucké hlavní nádraží, a odtud sanitkou do nemocnice. Měl zlomenou nohu, poraněnou ruku a rozbitý obličej. Příčina nehody dle novin: Pilot letěl ve výši asi 300 m nad tratí. Když dostihl vlak, chtěl jej zanésti do úkolového hlášení, spustil přitom ze zřetele na okamžik řízení stroje a letadlo mu pravděpodobně sklouzlo po křídle (dle knihy[28], dále dle článků v novinách Pozor ze dne 24, 25, 29.4. a 1.5.1925).

Pozn.1: Tomuto pilotovi se půl roku před tím utrhla za letu na Spadu XIII vrtule i s částí reduktoru, ale dokázal mistrně nouzově přistát.

Pozn.2: Dle Kroniky LP2 byl Karel Dupal pohřben 30.4.1925 ve svém rodišti, v Čakovicích u Prahy. Rovněž dle vojenské knihy úmrtí byl dne 30.4.1925 převezen do Čakovic, okr. Karlín (sic). Jen dle článku v novinách Pozor ze dne 1.5.1925 byl Karel Dupal dne 30.4.1925 pohřben na vojenském hřbitově v Olomouci – Černovíru, a je zde i podrobný popis pohřbu!

1. 5. 1925u HodonínaBréguet XIV A.2, č.91162† pilot des. Jaroslav Krajča, † pozorovatel por. Josef Heran (z Mostu), oba od LP2. Havárie při startu po nouzovém přistání (byla vyměněna vodní pumpa) na hodonínském cvičišti; po startu točili zatáčku v malé výšce, a v prudkém větru sklouzli po křídle na zem. Po dopadu vybuchla nádrž a vše shořelo. (Speciál L+K 2008, dále dle článků v novinách Pozor ze dne 3. a 5.5.1925) Zpráva o jmenování obou letců ze dne 1.4.1925 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 176, zpráva o úmrtí polního pozorovatele – letce por. Josefa Herana při výkonu letecké služby je uvedena tamtéž na str. 200. Hrob Jaroslava Krajče v Uherském Brodě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: přesné místo havárie není uvedeno, ale 2 km severovýchodně od Hodonína bylo vojenské cvičiště Pánov, a později tam bylo i letiště. Bylo to tam?

Pozn.2: Tento letoun havaroval 1.9.1922 pro nedostatek paliva u tehdejšího nádraží v Drásově u Tišnova, posádka rtm. Karel Mika a kpt. Zelený nezraněna, letoun přišel o obě pravá křídla, ale byl opraven.

29.5.1925Karviná (dříve Fryštát)Aero A-12.282pilot por. Josef Jíra a pozorovatel por. Otakar Sekyra, oba od LP2, zraněni při havárii při nouzovém přistání na vojenském cvičišti v Roy(sic) (asi Ráj) u Fryštátu. Letěli za účelem orientace nouzového letiště pro účast na národní slavnosti v Darkově, konané 1.6.1925. Přistávali pro přehřátí motoru a zachytili o dva komíny novostavby, oba komíny strhli a zřítili se z výšky 30 m. Byli jen lehce zraněni. Dle Kroniky LP2, a článku v novinách večerní Pozor ze dne 30.5.1925. V článku v časopisu Letectví 1925, str. 193 píše Dr. Jan Mrkos z Meteorologické sekce voj. let. ústavu stud., že byla nehoda zaviněna bouřlivým nárazem föhnu z kvadrantu jihovýchodního.

Pozn.1: Pilot por. Josef Jíra podnikl s letadlem Avia BH-9 několik dálkových letů.

Pozn.2: Dle Kroniky LP2 mělo letadlo výrobní číslo 28, dle práce Ing. Josefa Studeného mělo výrobní číslo 88. Oboje je možné, protože v letech 1923 – 1924 bylo ve třech sériích vyrobeno celkem 93 letadel A-12[88].

Pozn.3: Město Fryštát bylo roku 1939 sloučeno s původní Karvinnou, Rájem a Darkovem, a nový celek se jmenuje Karviná. Takže původní Fryštát je nová Karviná, původní Karvinná již díky těžbě uhlí neexistuje. Ráj byl v roce 1925 samostatná obec (u které asi k nehodě došlo), a její název ve speciálních vojenských mapách (na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru)[65] opravdu vypadá jako Róy.

29.5.1925Protivec, Chýše, KarlovyAero A-26.7-1pilot instruktor rtm. Karel Janda těžce zraněn (zůstal ochrnutý a 7.12.1930 zemřel), pilotní žák voj. Jan Bednář nezraněn; porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, instruktor měl uvolněné pásy a vypadl z letadla. Letadlo zrušeno. Dle časopisu Hobby Historie č. 26 a [89](zde uvedeno výrobní číslo letadla 9).

Pozn.: Aero A-26 je kopie letadla Hansa-Brandenburg C.I, serie 26. Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: C – ozbrojené dvojplošníky. A-26 lze rozeznat od A-14 a A-15 (kopie letadla Hansa-Brandenburg C.I, serie 369 podle výfuků: A-26 (s motorem Walter) má výfuky vpravo, A-14 a A-15 (s motory Hiero) mají výfuky vlevo.

8.6.1925Ober Schön (Horní Dvory), ChebAero A-15.102† pilot des. Oldřich Pich (nebo Pích, Pícha, Píš, Píša, 22 let) od LP1, † pozorovatel por. Josef Váňa od PP41 přidělený k Leteckému učilišti. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti ve výšce 100 m. Dle publikace Chebská křídla, dále dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 10.6.1925. Zpráva o smrti por. Váni je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 238 s datem úmrtí 8.6.1925, jeho hrob v Jindicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, ale s datem úmrtí 9.6.1925, a taky v novinách Pozor je psáno, že zemřel až další den v nemocnici. Zpráva o smrti pilota ve Věstníku MNO není, protože jsou tam uvedena jen úmrtí gážistů (vojáků z povolání), a to on jako desátník asi nebyl. Zpráva o pohřbu des. Píchy a por. Váni v Chebu dne 11.6.1925 je v časopisu Letec ze dne 1.7.1925.

Pozn.: V Lidových novinách je uvedeno letadlo A 15 X. Aero A-15 je kopie „velkého“ Brandenburgu C.I, ale písmeno X do označení nepatří. Pokud je X římská číslice, pak je to výrobní číslo a letadlo je A-15.10, což je možné, protože bylo vyrobeno 24 letadel A-15.

12.6.1925ProstějovSPAD VII, č.15705pilot Čeněk Kulásek asi nezraněn, letoun zrušen.[90]

Pozn.: Čeněk Kulásek zahynul 24.8.1928. Jeho pomník i hrob jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

7. 7. 1925Olomouc - Novosadyupoutaný balon--rtm. Rudolf Glejšek od 2. balonové roty 302. dělostřeleckého pluku vzlétl v upoutaném balonu, když se nárazem větru přetrhlo poutací lano a balon byl unášen větrem k Holici. Na jižním konci Olomouce – Novosad vypouštěl plyn a přistával, ale vítr zahnal balon na elektrické vedení a balon vybuchl a shořel. Rtm. Glejšek ještě před nárazem na vedení sešplhal po laně a seskočil na zem. Dle článků v novinách Pozor a večerní Pozor ze dne 7. a 8.7.1925.
8.7.1925ChebSPAD XIII, č.9162--pilot Procházka, letoun zrušen.

Pozn.1: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize [73]. Některé fotografie jsou zde ale chybně popsané.

Pozn.2: Pilot by mohl být rtm. František Procházka [40], který v té době sloužil v Leteckém učilišti v Chebu jako instruktor, později šéfpilot, a pilotní žáci mu říkali „Fotýrek“, protože patřil k první generaci vojenských letců a starší vojenští piloti než tito prostě na světě nebyli. Hezky o něm píše pilot Oldřich Doubek ve své knize Ikarové bez bájí a legend, vydání 2016, str. 88 a dál.

8.7.1925ChebBrandenburg B.1, 276.05-1pilotní žák npor. Jaroslav Rýdl po startu přetáhl letoun, spadl z výšky 50 m a byl těžce zraněn. Letoun zrušen[91].
15.7.1925ZábřehBréguet XIV A.2, č.9117-pilot Srovnal (ze Zábřeha) od LP2 i další dvě osoby v letadle nezraněni (por. Ludvík Pavlovský + ?), havárie při přistání mezi Žerotínovem a postřelmovskou silnicí. Dle článku v novinách večerní Pozor ze dne 16.7.1925, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
22.7.1925? České Budějovice ??2při zkoušce na letecký den jedno z letadel narazilo při přistávání přídí do země, pilot a pozorovatel lehce zraněni. Dle sborníku Jihočeského muzea: Vojenská letiště v Čechách a na Moravě po roce 1918, str. 22.

Pozn.: dle práce Ing. Josefa Studeného by mohlo jít o havárii letadla Aero A-12.35 pilota škpt. Jiřího Dršaty dne 23.7.1925 v Nových Dvorech u Českých Budějovic.

26.7.1925Tábor - NáchodLioré et Olivier LeO 7--havárie při nouzovém přistání po vysazení levého motoru, letadlo se rozbilo. Bylo to jediné letadlo tohoto typu u nás, pilotoval je Alois Vrecl, posádka (Alois Vrecl, Filip Doležal, Rudolf Dvořák) vyvázla bez pohromy. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.8.1925, a [41] a Dle[92] se stalo u Hejlova dvora .

Pozn.1:Dle článku v Lidových novinách ze dne 28.7.1925 toho dne nouzově přistály u Tábora dvě letadla: jedno v části Náchod (u Hejlova dvora) a druhé v části Větrovy.

Pozn.2: Alois Vrecl (nar. 15.6.1896) je jeden z asi jen dvou čs. pilotů, kteří létali v obou světových válkách (druhý je Bohumil Landa 1896 - 1940). V první u rakousko-uherského letectva a ve druhé u RAF. Za první republiky byl známou postavou českého letectví, byl jedním z prvních, kteří skákali s padákem a také se 6.5.1926 na B-21 „proslavil“ podlétnutím železničního mostu v Praze pod Vyšehradem, za což byl potrestán, ale továrna Avia se tím chlubila v novinách. Popis okolností průletu pod mostem je v knize Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 88. Životopis Aloise Vrecla je ve Speciálu L+K 2008, str. 105. Zemřel v 13.12.1983, a jeho hrob v Čakovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

31.7.1925Praha – KbelyBréguet XIV A.2, č.82772† pilot škpt. Vilém Vladimír Barth – zástupce velitele LP2, † pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od LP1. Havárie při startu, ještě nad letištěm ve výšce 40–50 m zatáčeli a nárazem větru sklouzli po křídle na zem, letadlo i s posádkou shořelo. Místo dopadu je na západní straně plochy letiště Kbely. (časopis Letectví 1925, str. 201; Speciál L+K 2008, dále dle článku v novinách Pozor ze dne 1, a 6.8.1925, časopis Letec ze dne 1.9.1925) Zpráva o jejich smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 277. Foto nehody je na stránkách Letecké badatelny. Hrob Viléma Vladimíra Bartha v Praze na Olšanech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, Vítězslav Kaštil byl zpopelněn.

Pozn.1: V časopisu Letec ze dne 1.9.1925 je uveden nekrolog Vítězslava Kaštila, ve kterém pilot kpt. Josef Hamšík píše, „... Budeš tady mezi námi... Tam mezi hangáry postavíme balvan, veliký balvan a tvrdý - a do něho uložíme Tvůj popel - a snad jednou i můj....“. Zatím se však nepodařilo zjistit, zda byl skutečně popel npor. Kaštila uložen na letišti Kbely. Ale popel kpt. Hamšíka tam nebyl uložen zcela jistě, protože ho za okupace popravili Němci.

Pozn.2: v časopisu Letec ze dne 1.9.1925 i v časopisu L+K 2008 je zmíněno varování, které Vítězslav „Koležanka“ Kaštil, napůl žertem, dával letcům: „Nelítej, příteli, v pátek. Shoříš jak fakule“. A 31.7.1925 byl opravdu pátek. Přezdívku Koležanka prý dostal pro používání tohoto polského slova (= kamarádka, kolegyně). Vítězslav Kaštil byl v čs. letectvu poměrně známou osobností (L+K 2008).

18.8.1925OlomoucAero A-26.111pilot npor. Otto Baier lehce zraněn při havárií v mlze 6m od prachárny č.4, letoun zrušen. Dle časopisu Hobby Historie č. 26, a článku v novinách večerní Pozor ze dne 19.8.1925.

Pozn.: Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 58 podepsal i Otto Baier v roce 1948 list, že pevně stojí za Klementem Gottwaldem a lidově demokratickým zřízením. Dnes již nezjistíme, co bylo důvodem podpory totalitního režimu, zda přesvědčení, strach, nebo kariérismus. Faktem zůstává, že nacismus i socialismus z mnoha (i slušných) lidí vykřesaly to nejhorší.

19.8.1925Nové Dvory, Kutná HoraAvia BH-11.5--Ve středu v poledne přestal náhle pracovat motor letadla, jež řídil podplukovník Skála, provázený jedním cestujícím (Alexander Hess). Letadlo zřítilo se u nových Dvorů, poblíž Kutné Hory na zem. Pplk. Skála a cestující seskočili bez úrazu. Dopadem na zem se urazil podvozek, letadlo se překotilo a vzňalo. Psáno v novinách Pozor ze dne 21.8.1925, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: Pilot byl asi pplk. Jaroslav Skála, který v roce 1927 doletěl s mechanikem Matějem Tauferem a letadlem Letov Š-16 do Japonska. Po roce 1948 emigroval do USA a zemřel v roce 1971[93]

16 nebo 20.8.1925Spišské Podhradie, SKAero A-12.2-1?pilot npor. Eduard Seidl a pozorovatel por. Ján Duran. Lietadlo nitranskej leteckej roty sa rozdrúzgalo, keď prirazilo k zemi, a nadporučík utrpel ťažké zraněnie. Dle článku v novinách Slovák ze dne 10.9.1925, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: pilot Eduard Seidl byl těžce zraněn při havárii 5.7.1929, a na následky zranění později zemřel.

24.8.1925Podhoří, Hranice/Lipník n.B.Š-1.252-† pilot čet. František Kalkuš (z Prachatic), † pozorovatel por. Vratislav Tarantík (z Prahy) zemřel v nemocnici, oba od 1. letky LP2. Příčinou nehody byl skluz po křídle v zatáčce a pád z výšky 120 m do lesa severovýchodně od obce Podhoří. Oba letci byli z letadla nárazem vymrštěni. Dle článků v novinách Pozor ze dne 25, 26 a 28.8.1925, a [42]. Zpráva o smrti Vratislava Tarantíka je ve věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 317.
6.9.1925Olomouc Aero A-18.1-1pilot čet. Josef Cvrkal těžce zraněn. V novinách Pozor ze dne 8.9.1925 je psáno: V neděli dopoledne vznesl se na olomouckém letišti na letadle A 18 četař Josef Cvrkal, aby odletěl do Prostějova, kde se konaly letecké slavnosti. Letec hladce odstartoval, ale malý kus od letiště v malé ještě výšce z neznámého dosud důvodu stroj obrátil a chtěl letěti zpět na letiště. Sotva se však otočil, tu se trup naklonil a jakoby něčím stahován, řítil se dolů. Pádem utrpěl četař Cvrkal zranění velmi těžké, takže ihned vznikly obavy o jeho život. Dle posledních zpráv jest stav zraněného stále vážný a vzbuzuje největší obavy. Dle úsudku znalců zaviněno bylo neštěstí nesprávným manévrováním při přistávání. Doplněno dle novin Slovák ze dne 10.9.1925.

Pozn.1: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl čet. Josef Cvrkal od LP2 jmenován 1.3.1924 Polním pilotem letcem.

7.9.1925Kužušany, OlomoucAvia BH-21.42--pilot čet. Šapalík nebo Šuplík (snad Špulák) od LP3 letěl služebně na stroji B-24-42 z Kobylí do Olomouce a musel nouzově přistát pro nedostatek benzínu. Kola se mu však zabořila do zoraného pole a letadlo se převrátilo. Letci se nestalo nic. Dle novin Pozor a Lidových novin ze dne 11.9.1925, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Letadlo B-24 neexistuje (správně je B-21) a správné jméno pilota neznáme. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 104 létal u LP3 Polní pilot letec des. Václav Špulák. Byl to on?

17.9.1925ValticeAvia BH-21.30--Pilotovi stříkl olej do očí, takže ztratil orientaci a musel přistát na poli u Bořího Dvora. Pak si ke spouštění motoru vzal na pomoc dělníka z Bořího dvora a sám roztáčel vrtuli. Pomocník však přidal moc plynu, takže se letadlo dalo do pohybu, pilot nestačil naskočit, a neřízené letadlo havarovalo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 20.9.1925.

Pozn.: pilot byl čet. František Chládek (+13.11.1925) od LP3 - dle práce Ing. Josefa Studeného.

30.9.1925Cheb2 x Aero A-14, č.12 a 182† voj. Alois Červinka, † voj. Oldřich Kvapil, oba žáci pilotní školy pokračovací. Srážka ve formaci (dle publikace Chebská křídla a [94]). Hroby Oldřicha Kvapila v Prostějově a Aloise Červinky v Čelákovicích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7.10.1925ChebAvia BH-3.01pilotní žák Jan Vella (později pilot RAF) havaroval s druhým prototypem (označeným stejně jako první) při přistání po vysazení motoru. Letoun zrušen. (L+K 1981/ 24,25, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného)

Pozn.: Další kousek pilota Velly v pilotní škole popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 60, a let s Liberatorem na dva motory v bouři nad Severním mořem za války popisuje Miroslav Vild v knize „Osud byl mým přítelem“. Jan Vella zahynul 10.1.1945 ve Skotsku, jako cestující v letadle do Londýna. Životopis Jana Velly je v časopisu REVI, č. 107,108/2017. Pohřben je v Brookwoodu ve Velké Británii (viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa).

20.10.1925Bylany, Český BrodAero A-26.23--Praha 20. října. Dnes odpoledne havaroval při nouzovém přistání v Bílanech u Českého Brodu vojenský letoun A 26, posádka kapitán Hanušík a pozorovatel nebyli zraněni. Psáno v novinách Pozor ze dne 21.10.1925. Dle časopisu Hobby Historie č. 26 byl pilotem kpt. Josef Hamšík [43], ale datum 29.10.1925 uvedené v časopisu Hobby Historie je chybné – když to psali v novinách o týden dřív.

Pozn.: Aero A-26 je kopie letadla Hansa-Brandenburg C.I. Písmena v označení německých letadel první světové války značila jejich kategorii: C – ozbrojené dvojplošníky

24.10.1925u BoskovicAero A-11.30-2Do nového stanoviště v Prostějově plula v sobotu odpoledne dvě vojenská letadla. Jedno z nich, dvojplošník s pilotem četařem Krištofem a pozorovatelem kapitánem Kaprasem, ztratilo v mlhách nad Jevíčkem směr, zabloudilo nad Boskovice a klouzavým letem přistálo na čerstvě zoraném poli. Ve vlhké zemi se podvozek zabořil, letadlo se převrhlo a poškodilo. Pilot vypustil z nádrže benzín, čímž předešel výbuchu. Pilot i pozorovatel utrpěli jen nepatrná zranění. Odpoledne přijeli montéři s Olomouce a letadlo složili na nádraží v Boskovicích. Psáno v novinách Pozor ze dne 27.10.1925, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného. Dle článku v novinách Pozor ze dne 26.10.1925 zůstali letci uvězněni pod převráceným letadlem, a byli vyproštěni lidmi z Hurábovy cihelny (byla u ul. Dřevařské, zbourána 2017).

Pozn.1: Zpráva o povýšení kpt. Václava Kaprase od LP1 na škpt. je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 13, zpráva o jmenování čet. Jindřicha Krištofa Polním pilotem letcem je tamtéž na str. 467.

9. 11. 1925Praha - LetňanyLetov Š-21.1-1Andrej Beleš, tovární pilot Letova nevybral vývrtku a byl zraněn. Po vyléčení ho už do Letova nevzali a později bojoval jako interbrigadista ve Španělsku. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str. 51, dle knihy Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla, vydání 2019, str. 30, a Lidových novin ze dne 10.11.1925)

Pozn.: Letov Š-21 byl prototyp cvičné verze stíhačky Letov Š-20 se slabším motorem, a sériově se nevyráběl.

13.11.1925u Nitry, SK Avia BH-21.431-† čet. pilot František Chládek (24 let) od 31. letky LP3. Přehřátí motoru pro nedostatek chladicí kapaliny, a následný požár a exploze. Článek o nehodě v novinách Pozor ze dne 19.11.1925. Jeho hrob v Poboří, i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 516, byl des. František Chládek jmenován 1.6.1924 Polním pilotem – letcem. Doplněno dle [44]

Pozn.: v novinách není místo nehody upřesněno, dle [45] Archivováno 22. 12. 2017 na Wayback Machine. se to stalo na vrchu Kartuša, v části Nitra – Čermáň (ale zase je tam chybné datum), dle práce Ing. Josefa Studeného se stalo u Koneškýna u Nitry.

13.-14.1. 1926u Galanty, SKAero A-11.59 nebo .94-1Pilot rtm. Václav Grof zraněn, velitel LP3 pplk. Rudolf Holeka nezraněn. Letadlo konající služební let z Vajnor do Nitry se zřítilo pro motorovou poruchu a pro sněhovou vánici, a úplně se rozbilo. Dle článků v Lidových novinách ze dne 14.1.1926 se stalo včera, a letadlo bylo A-11.59. Dle článku v novinách Slovák ze dne 16.1.1926 se stalo 14.1. a letadlo bylo A-11.94.

Pozn.1: v Lidových novinách jsou jména uvedena chybně: pplk. Holeta a rtm. Gratz. Správná jména Holeka a Grof potvrzuje i práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.2: pplk. Rudolf Holeka byl v roce 1911 prvním českým vojenským pilotem – viz nehoda ze dne 27.7.1911.

3. 2. 1926ProstějovAero A-12.81?(1)† pozorovatel por. Vladimír Wildmann při nárazu zahynul, pilot čet. Hubert Vlček lehce zraněn, oba od 8. letky LP3. Při letu z Nitry do Olomouce ztratili v mlze orientaci, narazili do věže kostela Povýšení sv. Kříže a spadli na dům rodiny Beamtů v Brecherově ulici, prorazili střechu a strop, a došlo i k požáru uvnitř domu. Několik osob na ulici bylo zraněno sklem z oken, při záchranných pracích byl zraněn p. Orlíček (sluha paní Pavly Beamtové) a četnický strážmistr Vychodil. Dle článků v novinách Pozor ze 4.,5. a 6. 2.1926, a Večerní Pozor ze dne 4. a 5.2.1926, Kroniky LP2, [46]. Hrob por. Wildmanna ve Vyškově, včetně několika novinových článků, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 99. O nehodě byl natočen díl seriálu Osudové okamžiky: Prostějov 1926. Foto domu s letadlem ve střeše je v L+K květen 2011, str. 77 a na [47].

Pozn.: Brecherova ulice se od roku 1940 jmenuje Úprkova, ale právě část ulice za kostelem byla v 70. letech 20. století zbourána a je tam tržnice.

10.2.1926OlomoucSPAD VII, č.20087-1pilot čet. Emanuel Tichý od 33. letky LP2 (později šéfpilot MLL) havaroval po startu na letišti a byl zraněn, letadlo zrušeno. Startoval jako vedoucí skupiny, vysadil mu motor (utržený ventil a rozbitý píst), tak se odloučil od skupiny a vracel se na letiště. V ostré zatáčce sklouzl po křídle a narazil do země. Dle Kroniky LP2 a článku v novinách Pozor ze dne 11.2.1926.

Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize[29].

24.2.1926Nitr, SKA-11.55--pilot svob.asp. František Morkus a pozorovatel čet. Asp. František Maršál od LP3 nezraněni; při vyhýbání zaplavené části letiště narazili pravým křídlem do hangáru. Dle práce Ing. Josefa Studeného a stránek vrtulník.cz (foto).

Pozn.: staré letiště (1919 – 1962?) v Nitře leželo jihovýchodně od města, hned za řekou Nitrou, a bylo často zaplavováno vodou.

3.3.1926Praha - LetňanyŠ-20.61-† Adolf Chladil, pilot vojenské továrny na letadla havaroval na továrním letišti po vysazení motoru při předvádění letadla Jihoslovanské delegaci. (dle časopisu Letectví 1926, str. 77; a dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.52, a Lidových novin ze dne 4.3.1926, a dle knihy [95] – zde je i foto pilota i havarovaného letadla).

Pozn.1: Dle [96] se pohřeb (vlastně rozloučení se zaměstnanci Vojenské továrny na letadla) pilota Chladila konal v pátek 5. března v Čakovicích. V evangelické matrice zemřelých obce Čakovice 1900 – 1934 (Libiš-ev 18 na stránkách SOA v Praze) je však uvedeno, že byl pohřben 6. března ve Vanovicích u Boskovic, a pohřbíval jej českobratrský evangelický farář Kamil Nagy. Jeho hrob ve Vanovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.2: Název této státní letecké firmy se měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 se používal obchodní název Letov

17.3. 1926Olomouc - SlavonínAero A-18--pilot rtm. Antonín Machovec od LP2 nezraněn, ale omdlel, havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 17.3.1926 a v Lidových novinách ze dne 18.3.1926.

Pozn.: Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str.60 byl rtm. Antonínu Machovcovi od LP2 dnem 28.10.1923 udělen pilotní odznak, taky dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil prap. Antonín Machovec u LP2 v roce 1932.

12.4.1926Praha - Kbely / Satalice Avia BH-21.1081-† npor. v.v. Alexander Truc, tovární pilot a zaměstnanec Avie, zahynul při akrobacii. (dle časopisu Letectví 1926, a knihy Než podmaníme vzduch…, str.105, kde je i jeho životopis). Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 188, jeho hrob v Praze na Olšanech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: B-21 je vojenské označení a BH-21 je tovární označení (podle konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna) téhož letadla. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov. Písmena a čísla označení (zde B 21 108) byla psána v ustáleném pořadí (výrobní číslo mohlo chybět), ale oddělována byla různě pomlčkami, tečkami a mezerami (B-21-108, B.21.108, B 21.108, a podobně). Vše bylo možné. Zde používáme nejobvyklejší variantu pomlčka a tečka (B-21.108).

24.4.1926u Moravské Třebové?-2pilot por. Čapek a pozorovatel mjr. Procházka, oba MNO, lehce zraněni při nouzovém přistání pro nepřízeň počasí. Přelétávali letadlo z Prahy do Leteckého učiliště v Prostějově, havarovali 1 km JZ od Moravské Třebové. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.4.1926, a v Lidových novinách ze dne 25.4.1926.

Pozn.: Pozorovatel byl asi mjr. Karel Procházka od MNO, npoč. v LP1, zpráva o jeho povýšení je ve věstníku MNO- část osobní, 1925, str. 13.

28.4.1926Cazaux, FBréguet XIV B.2, č.2008611† polní pilot kpt. Jan Ochrana od LP 2 zemřel v Praze 5. 9. 1926 následkem zranění, jež utrpěl při havárii na střeleckém kursu ve Francii. Letěl právě jako střelec, když došlo k poruše řízení a havárii při nouzovém přistání, francouzský pilot por. Heurtier byl lehce zraněn. Hrob Jana Ochrany je v Dolních Životicích. Dle časopisu Historie a vojenství, 2007, č. 4, str. 95-101. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267.
6.5.1926PrahaLetov Š-6.52pilot čet. Jaromír Mareš a mechanik Josef Marek od LP1 lehce zraněni, letoun zrušen. Po startu porucha motoru a havárie, byla zjištěna i obrácená montáž ovládání křidélek. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
13.6.1926Olomouc - NeředínAero A-18.201† pilot čet. Ota Beneš (23 let) od LP2. Po startu provedl ostrou zatáčku a sklouzl po křídle, vzhledem k výšce 100 – 150 m nestačil stroj vyrovnat. (dle článku v novinách Pozor ze dne 15. a 17.6.1926, Večerní Pozor ze dne 14. a 15.6.1926, časopisu Letectví 1926, str. 165,188, doplněno dle Diskuse). Dle článku v Lidových novinách ze dne 14.6.1926 byl pilot Beneš nedávno pro přílišnou odvážnost potrestán domácím vězením, a před odletem ještě velitelem pluku napomenut k opatrnosti. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem letcem dne 1.6.1925 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 225. Foto, smuteční oznámení a novinové články jsou na stránkách Letecké badatelny. Jeho Hrob v Uherském Brodě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa (chtěl být a je pochován vedle svého přítele pilota Jaroslava Krajče).

Pozn.: Jeho jméno je uváděno i jako Otakar nebo Otto, ale na náhrobku je Ota.

23.6.1926ChebGourdou-Leseurre GL.22 č.106-1srážka ve vzduchu; při cvičném souboji narazil čet. František Jodas s letadlem GL.22 do jiného GL.22 č.106 pilota čet. Karla Novotného. Letoun Karla Novotného měl poškozené ocasní plochy a při přistání se převrátil a byl zrušen, pilot zraněn. František Jodas s poškozenou vrtulí přistál.[76].

Pozn.: František Jodas zemřel 13.9.1929 na následky letecké nehody. Jeho hrob v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

5.7. 1926Nezvěstice, PlzeňAvia BH-11.10-2letci rtm. Pilář a npor. Zahradník (asi od LP2) lehce zraněni při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle poněkud zmateného článku v novinách Pozor ze dne 9.7.1926, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 61 byl 28.10.1923 udělen pilotní odznak rtm. Stanislavu Pilařovi od LP2, a taky dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil prap. Stanislav Pilař u LP2 v roce 1932. Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 252 byl npor. Karel Zahradník od LP2 jmenován 1.1.1924 Polním pozorovatelem - letcem. Byli to oni?

13.7.1926Ober Schön, ChebSPAD VII, č.11479--pilot Jaroslav Smrčka (Smrček) z VLU nezraněn, havárie při nouzovém přistání, letoun zrušen. Dle knihy[41].
14.7.1926HraniceAero A-18.14-1pilot čet. Bohumil (Bohumír) Siegl od 33. letky LP2 těžce zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání na vojenském cvičišti. Dle Kroniky LP2 a článků v novinách Pozor ze dne 15.7.1926, večerní Pozor ze dne 15.7.1926, a v Lidových novinách ze dne 15.7.1926. Zpráva o jeho vyléčení je v Lidových novinách ze dne 27.8.1926. Dle novin byl rodem z Hranic.
14.7.1926Prostějov?1(0)-dělník Fr. Smital, odpočívající v trávě na letišti, byl usmrcen startujícím letadlem, řízeným pilotním žákem J. Caisbergerem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 16.7.1926.

Pozn.: Pilot František Caisberger (psáno i Cajsberger) byl dne 1.3.1928 jmenován Polním pilotem-letcem (dle Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 131) a zahynul při letecké nehodě 18.3.1930. JE TO ON?

19.7.1926Lieskovec, Zvolen, SKAero A-11.642-† pilot des. Jaroslav Kocourek od LP3 zemřel na místě, † pěchotní pozorovatel kpt. Vladimír Tomeš od 23. pěšího pluku byl popálen a zemřel po převozu. Havárie pozorovacího letadla na nouzovém letišti. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a téhož časopisu Letectví, ročník 1926, str.188, a senátní interpelace [48] Zpráva o smrti Vladimíra Tomeše je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 226.

Hrob Jaroslava Kocourka ve Zlonicích u Slaného je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: kpt. Vladimír Tomeš se narodil roku 1898 v obci Zásada – Loužnice, okr. Železný Brod, domovská příslušnost tamtéž. Byl aktivní důstojník, svobodný a bez vyznání. Zemřel 19.7.1926 v Báňské Bystrici, příčina smrti popálení a slabost srdce. Dne 23.7.1926 byl zpopelněn v krematoriu v Pardubicích. Tolik psáno v Knize zemřelých pěšího pluku č.23, 1924-1932, str. 7, ke čtení ve VHA Bratislava.

Pozn.2: Podle novin Slovák ze dne 22.7.1926 narazili při startu na strom blízko hangáru; není však jasné, kde se nouzové letiště Lieskovec nacházelo: Lieskovec je obec východně od Zvolena, ale kde bylo v roce 1926 nouzové letiště není známo. Blízko obce je nějaká dráha „Hrádok“, ale ta má podle fotomapy šířku jen asi 6 m, a to je na VPD málo, to letiště nebude – navíc nouzové letiště v roce 1926 určitě nemělo dráhu, jistě to bylo travnaté letiště s plátěnými hangáry.

23. 7. 1926ProstějovLetov Š-18.8 Komár1-† svob. Václav Makula, žák Leteckého učiliště v Prostějově, v zatáčce pád do vývrtky. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.7.1926, a dle senátní interpelace [49]. Hrob v Kopřivnici, i s novinovým článkem, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22. nebo 23.7.1926Hlupín, Horažďovice?1(0)1(0)Anežka Sejpková, 17 let, byla zabita výbuchem bomby shozené z letadla, její otec Karel Sejpka, byl těžce zraněn a musela mu být amputována noha. Oba pracovali na poli „Dehetnicích“, vzdáleném 900 (nebo 1500 m) m od střelnice, když na pole dopadly tři 10 kg bomby. Dle sdělení MNO (novinách Pozor ze dne 27.7.1926) se patrně pozorovatel kolenem či kabátem dotkl odjištěné páky odhozu bomb, když se naklonil k pilotovi. Záležitost byla odevzdána vojenskému prokurátorovi. O nehodě je psáno v Pamětní knize obce Hlupína str. 8 a 9 (na stránkách SOA v Třeboni), i v knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 120 a 146, také je zde uvedeno, že slečna Anežka Sejpková je pohřbena v obci Záboří. Články o nehodě jsou i v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 25. a 27.7.1926 (zde je psáno Marie Seipková).

Pozn.1: Dle Pamětní knihy obce Hlupína se stalo 23.7.1926, dle Lidových novin z neděle 25.7.1926 se stalo ve čtvrtek (tedy 22.7.1926) mezi 8. a 9. hodinou.

Pozn.2: Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 120, byl železniční zřízenec Karel Sejpka nar. 1881, bývalý legionář, což je potvrzeno na stránkách Krev legionáře.

Pozn.3: Pole „Na Dehetnicích“ a „V Dehetnicích“ jsou po levé straně silnice z Hlupína do Horažďovic.

24. 7?. 1926Nové Benátky?-2Nouzové přistání letadla, při čemž aeroplán roztříštěn. Pilot četař Šťastný zraněn těžce, pozorovatel lehce. Dle senátní interpelace [50][51].

Pozn.: V senátní interpelaci jsou některé nehody chybně datované na červenec, ale staly se až v srpnu, a naopak. U této nevíme, protože chybí ověření z jiných zdrojů.

16.8.1926Brno - Slatina Letov Š-20.36-1pilot čet. Karel Novotný od 35. letky LP2 prováděl looping v malé výšce a narazil do země, dopad 30 kroků od nádražní budovy, letadlo rozbito. Příčinou nehody byla letcova neopatrnost, jeho zranění je vážné, ale život není v nebezpečí. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 17.8.1926. Dle Kroniky LP2 byl pilot následkem zranění uznán vojenské služby neschopným.
23. 8. 1926Sviny, Veselí nad LužnicíAero A-12.322† pilot čet. asp. Michal Kopascik (psáno i Kopačík, možná Kopáčik) od LP1, † pozorovatel por. Josef Holoubek od vozat. pr. 4, přidělený k LP1. Pád do vývrtky ve výšce 300 m, po nárazu do pole vše shořelo, pilot zůstal v letadle, pozorovatel byl mrtev vedle letadla. Hrob por. Holoubka v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti u Svin je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 42. Zpráva o jmenování Michala Kopačíka Polním pilotem – letcem Pro memoria je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 257.

Letadlo havarovalo: na svinenských polích za „Roudnicemi“ (dle kroniky Borkovic), nebo 50 m od silnice Sviny – Borkovice (dle novin), nebo vedle polní cesty ze Svin do Veselí (dle Knihy zemřelých TÚ), nebo před 10. h na Koubelů poli /p. Miny? Václ. č.p. 33 (dle Školní kroniky obce Sviny).

Zdroje: dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.8.1926, a Venkov ze dne 25.8.1926, a dle kroniky obce Borkovice, str. 150 (na stránkách SOA v Třeboni).

Pozn.1: Veselí nad Lužnicí se v novinách z roku 1926 nazývá Veselí – Mezimostí, protože to byla do roku 1943 dvě města: Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou.

Pozn.2: Jméno pilota je psáno jako Kopascik nebo Kopačík. V Knize zemřelých Technických útvarů (uložena ve VHA Praha), je uveden jako Michal Kopascik, nar. 1904 v Šale nad Váhom na Slovensku, civilním povoláním studující. Pohřben byl 28.8.1926 v Šale nad Váhom, pohřbíval ho římskokatolický farář Juraj Gombár (farář v Šale v letech 1903 až 1930). Ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 257 je pilot uveden jako Michal Kopačík. Na hřbitově v Šale (virtuálný cintorín na stránkách města) není pohřbený žádný Kopascik ani Kopačík, je tam ale více pohřbených se jménem Kopáčik. Správa městského hřbitova v Šale neví, kde je pilot Michal Kopascik/Kopačík/Kopáčik pohřben. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, v sekci Badatelna.


24.8.1926Hostinné?-1pilot nezraněn, provázející důstojník pozorovatel těžce zraněn. Letadlo létalo nízko nad městským lesem u Hostinného, při nouzovém přistání se málem srazilo s vlakem a pak se převrátilo. Místní lékař dr. Kudrnatsch odvezl zraněného do hotelu u Černého Orla a poskytl mu první pomoc. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.8.1926, a v Lidových novinách ze dne 27.8.1926. Dle senátní interpelace [52] se stalo v červenci.

Pozn.: letadlo by mohlo být Aero A-12.81 pilota des. Jaroslava Vejdy a pozorovatele npor. Rudolfa Hálka od LP1. Avšak stejný den mělo u Hostinného havarovat i letadlo Aero Ab-11.16 - dle práce Ing. Josefa Studeného.

24. nebo 25.8.1926Močerady nebo Osvračín u Horšova Týna, DomažliceAero A-12.28--Letadlo se zřítilo nad lesem u Osvračína, v ostré zatáčce přešlo do vývrtky, spadlo na zem a roztříštilo se, posádka, pozorovatel poručík Karel Tesař, pilot svobodník František Kubík nezraněni nebo jen lehce zraněni. Dle Lidových novin ze dne 26.8.1926. Dle senátní interpelace [53] se stalo v červenci.
28.8.1926Olomouc – Neředín Letov Š-20.31 a Š-20.342† pilot čet Václav Palek, † pilot svob. František Touš, oba od LP2, se srazili ve výšce 1000 m. Dle článku v novinách Pozor ze dne 29.8. a 1.9.1926: čet. Palek prováděl renversement, a vrazil do letadla svob. Touše, který letěl nad ním. Obě letadla se do sebe zaklínila a dopadla necelý kilometr od letiště. Stalo se to při letu pětičlenné skupiny (vedené rotmistrem Merhautem a skládající se z pilotů četaře Tichého, svobodníka Touše, četaře Murcka a četaře Václava Palka). Letka měla nařízeno cvičit evoluce. Článek o havárii je i v Lidových novinách ze dne 28.8.1926 (ke čtení na [54]), a v časopisu Letectví 1926, str. 236. Zprávy o jejich jmenování Polními piloty letci jsou ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 58 a 199. Dle Kroniky LP2 byli oba piloti známi svou dovedností a krajní odvahou. Hroby Františka Touše v Praze a Václava Palka v Cerhovicích jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: V novinách je sice uvedena příslušnost obou letců k 35. letce, ale roj letadel vedl pilot 37. letky Jaroslav Merhaut, a na pohřbu mluvil velitel 37. letky Otto Baier – takže příslušnost k 35. letce je sporná. Příslušnost Merhauta a Baiera ke 37. letce potvrzuje Kronika LP2 (ke čtení ve VHA Praha). Pozn.2: renversement, neboli souvrat, je obrat, kdy letoun, mající dostatečnou rychlost, začne stoupat jako do loopingu, ale když jeho podélná osa směřuje kolmo k zemi, otočí se v rovině křídel o 180°, přejde do letu střemhlav a z něho do normálního letu. Směr letu po ukončení tohoto obratu je protivný směru, ve kterém byl začat. (to jsou slova krále vzduchu Františka Malkovského z časopisu Letec z roku 1930, ke čtení na [55])

2.9.1926Plešovec, ChropyněAero A-12.642† pilot des. Vilém Mikšík od LP2, † pozorovatel npor. Zdeněk Fleissig (z Plzně - Lobzy) od pěš. pluku 35, havárie při závěrečných cvičeních divisních. Letoun po startu tříčlenného roje z letiště Chropyně v 5 hod. ve výšce 200 – 250 m sklouzl po křídle, vývrtkou spadl na zem, explodovala nádrž a vše shořelo. (dle Kroniky LP2, a článků v novinách Pozor ze dne 3.9.1926, časopisu Letectví 1926, str.236 - jméno pilota je zde chybně uvedeno jako Mikšíček). Vilém Mikšík (2.7.1903–1926) je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[97] Hrob je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti Zdeňka Fleissiga je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267, hrob Zdeňka Fleissiga v Plzni je rovněž na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: A-12 je první ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.

2.9.1926u Horního Benešova na MoravěAero A-12.162† pilot des. Bohuslav Kudela (ze Svinova) od 3. letky LP2, † pozorovatel npor. Štefan Minárik (psáno i Štěpán Minarik, Minařík, z Boleráze, SK) od pěš. pluku 13, pád do vývrtky z výšky 1200 m při závěrečných cvičeních divisních, jako příčina bylo stanoveno zablokování lan ke kormidlům fotopřístrojem na stanovišti pozorovatele (dle článku v novinách Pozor ze dne 3.9.1926, a časopisu Letectví 1926, str. 236). Zpráva o smrti Štěpána Minárika je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267, jeho hrob v Opavě byl již zrušen, co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jeho jméno je i na pomníku padlých v Bolerázi, rovněž na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4.9.1926ProstějovAero A-01.13-1pilotní žák voj. Hrabáček těžce zraněn při sklouznutí na letounu. Dle článku v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 4. a 5.9.1926, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
10.9.1926Praha - KbelyB-7 (BH-7A)-1pilot VLÚS čet. Miroslav Seidl těžce zraněn při havárii letounu, který se měl zúčastnit závodu o cenu prezidenta republiky, příčinou byla technická závada (dle[98], a novin Pozor ze dne 12.9.1926).

Pozn.1: B-7 je vojenské označení používané i ve VLÚS, BH-7 je tovární označení a „A“ za číslem znamená normální stíhací letadlo, „B“ by znamenalo tovární závodní speciál, připravený k témuž závodu. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov. [56]

Pozn.2: VLÚS je Vojenský letecký ústav studijní, po roce 1930 nazývaný VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav), od roku 1953 VZLÚ

21.9.1926MiloviceLetov Š-6.122čet. Karel Hanousek a čet. asp. Antonín Weinlich od LP2 lehce zraněni, letoun zrušen. Po startu z letiště Boží Dar u Milovic vypadly dvě ostré pumy, exploze přerazila křídlo a zničila řízení, takže letoun havaroval. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
24.9.1926Praha – KbelyAb 11.12 + Breguet 19 (jugoslávský)32† pilot št. kpt. Jindřich Kostrba, † pilot npor. Eugen Něgovan, † pplk. Jovan Jugovič, v letadlech byli i mechanici Čech Růžička a Jugoslávec Aximov, kteří srážku přežili zraněni. Srážka při startu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 25.9.1926 stály stroje na startu za sebou, první Kostrba a 100 m za ním Něgovan a další čtyři jugoslávská letadla. Když dal startér praporkem volno Kostrbovi, Něgovan přes motor neviděl Kostrbovo letadlo před sebou, ale viděl znamení startéra, a dal plný plyn. Kostrba dal taky plný plyn, ale Něgovan byl rychlejší, a už se zvedl do vzduchu, když podvozkem narazil na Kostrbovo letadlo. Dle svědků byl Jindřich Kostrba zabit vrtulí Breguetu již při srážce. Dle [57] došlo ke srážce ve výšce 10 m, což by znamenalo, že i Kostrba už letěl, zde si však zprávy odporují. Zpráva o smrti Jindřicha Kostrby je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 288.

Pozn.1: Dle Lidových novin ze dne 9.6.1928 byla urna s popelem Jindřicha Kostrby uložena v Památníku odboje na zámečku v Praze – Tróji. Památník odboje byl zrušen po okupaci v roce 1939.

Pozn.2: Jindřich Kostrba (nar. 22.10.1883 v Kutné Hoře) byl výborný pilot, ale asi špatný voják. V rakousko-uherské i československé armádě střídal letecké úspěchy s vyhazovy z letectva. Vojenským pilotem se stal již v roce 1915, a byl prvním rakousko-uherským pilotem, který dosáhl tří sestřelů během jednoho dne, a taky byl prvním rakousko-uherským stíhacím esem (první dosáhl pěti sestřelů). Celkem dosáhl osmi sestřelů, a můžeme jen hádat kolik by jich bylo, kdyby nebyl z trestu přeložen k pěchotě. Po válce byl prvním velitelem Leteckého sboru armády mladého Československa, ale brzy byl za trest znovu u pěchoty. Až po třech letech se mohl vrátit k letectvu, byl učitelem létání v Chebu a pak velitelem letky VLÚS. Zemřel ve Kbelích 24.9.1926, když do jeho letadla zezadu narazil startující Jugoslávský letoun[57].

2.10.1926Pezinok, SKAero A-11.75-2pilot čet. Skorader nebo Skorvager (snad Škorvága) a pozorovatel čet. Vítek zraněni a letadlo roztříštěno. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání v jedné zahradě v Pezinku. Dle článku v Lidových novinách ze dne 5.10.1926. Dle senátní interpelace [58] se stalo 3.10.1926.

Pozn.: Přesné jméno pilota neznáme, ale dle věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 369 sloužil u LP3 Polní pilot - letec des. Rudolf Škorvága. Byl to on? V novinách Slovák ze dne 26.8.1925 je zase psáno, že 21.8.1926 pilot des. Škorvága a pozorovatel ppor. Sýkora zabloudili do Maďarska a byli zadrženi.

8.10.1926Nitra, SKAero A-11.56-2pilot npor. Karel Vaníček lehce zraněn, pozorovatel velitel 8. letky kpt. Vladimír Lánský těžce zraněn, oba od 8. letky LP3. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle knihy Výkřik ze zapomnění od Tomáše Kašpara (kniha o pilotu Bohuslavu Kašparovi), str. 25.
10.10.1926PardubiceAero A-15.192 (1)asi 15 (1)† pilot VLÚS čet. František Fidler (psáno i Fiedler) zemřel v nemocnici 12.10.1926, pozorovatel por. Ludvík Pavlovský od LP1 zraněn. Havárie při propagačním letu na akci MLL, kde létali s obecenstvem a shazovali figurínu na padáku. Při přistání proti slunci zachytili o el. vedení a spadli do publika. Při pádu stroje byl na letišti zabit i vojín Jan Škramlík a dalších asi 14 osob zraněno. (dle článku v novinách Pozor ze dne 12.10.1926, [59], Zpráva o jmenování čet. Františka Fidlera Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 159.

Pozn.1: František Fidler se narodil 1902 ve Srubci u Českých Budějovic, pohřben byl 16.10.1926 v Českých Budějovicích. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, v sekci Badatelna.

Pozn.2: VLÚS je Vojenský letecký ústav studijní, po roce 1930 nazývaný VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav), od roku 1953 VZLÚ

17.11.1926Praha – Podolí (na Vltavě)Aero A-29.12pilot Alexander Hess a pozorovatel kpt. Vladimír Charousek zraněni, havárie při zkouškách plovákového letounu (A-29 je Ab-11 s plováky) na Vltavě mezi Císařskou loukou a Yachtklubem. Letoun byl silně poškozen, ale byl opraven nebo znovu postaven. Popis a foto nehody v knize Československé a české hydroplány, str. 34 – 38.

Pozn.: Alexander Hess byl za války prvním velitelem 310. čs. stíhací perutě RAF.

16.12.1926Ivánka při Dunaji, Sk Avia BH-21.631† čet. Antonín Valeš (nar. 1902, z Panenského Týnce) od 31. letky leteckého pluku 3. Požár za letu a havárie, zemřel v nemocnici. Pomník na místě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, a na stránkách Pomníky letců. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a na [60][nedostupný zdroj], [61][nedostupný zdroj]. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem - letcem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str.205. V novinách Slovák ze dne 19.8.1926 je zdůrazněno jeho akrobatické vystoupení v Piešťanoch. Hrob Antonína Valeše v panenském Týnci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
1927? Prostějov nebo Cheb ?Aero A-11 + Letov Š-10?srážka na letišti, pilot npor. Alfred Soukup (A-11) a pilotní žák Josef Skořepa (Š-10). Foto zničených letadel je na stránkách Aviatik-cs Olomouc.

Pozn.: tuto nehodu oba letci přežili, ale ne nadlouho: Alfred Soukup zahynul 6.9.1929, a Josef Skořepa zahynul 20.4.1929

24.1.1927ChebAero A-18.81† npor. Karel Manhalter, z leteckého učiliště, npoč. v LP2. Vysazení motoru v prudkém stoupání po vzletu, pád na letiště. Popis události v knize Ikarové bez bájí a legend, vydání 2016, str.94, a dle publikace Chebská křídla. Foto havarovaného letadla je na stránkách Klubu vojenské historie Litobratřice / Fotoalbum / ČSR – fotografie z meziválečného období / Letecké album 2. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 83. Jeho hrob v Českých Budějovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Karel Manhalter (nar. 25.11.1899 v Brně) byl držitelem pěti leteckých rekordů. Článek o něm je v Lidových novinách ze dne 25.1.1927. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem letcem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str.199.

30.3.1927Olomouc - NeředínLetov Š-20.201† pilot des. Narcis Tálský (25 let, ze Znětínka) od LP2, porucha konstrukce křídla při piké, dopad vedle budovy velitelství letiště. Popis nehody v novinách Pozor ze dne 31.3.1927. Zpráva o jeho smrti je i v časopisu Letectví, 1927, str. 89. Jeho hrob v Pavlově, včetně opisu novinového článku, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jmenování Narcise Tálského Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 108. Foto nehody (snad správné) je v knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 169.
před 14.5.1927ChebLetov Š-4pilotní žák stíhací školy Josef Vašák při přistání převrátil letadlo. Prý tak zrušil poslední Š-4 s motorem o 220 koních v Leteckém učilišti. Celou událost popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 109-111.

Pozn.1: Letecké učiliště mělo v letech 1923 až 1924 přiděleny dvě nové stíhací Š-4 s motorem o 220 koních, ale letech 1925 až 1928 již probíhaly přestavby těchto neúspěšných stíhacích Š-4 na cvičná letadla Š-4a s motorem o 180 koních, která létala v Leteckém učilišti do roku 1931.

Pozn.2: Josef Vašák po odsloužení závazku zanechal létání, pracoval v Pragovce a v Avii, po okupaci odešel do Anglie a vstoupil do RAF jako příslušník pozemního personálu. Po válce se do Československa nevrátil, protože jak říká „jeho paní měla rodinu se skopčákem, a musel by zamordovat Pepíka Niesnera, se kterým pracoval v Avii a který ho asi udal gestapu“. Po odchodu z RAF se oženil se skotskou šlechtičnou a žil ve Skotsku [99]

17.5.1927Bratislava – Vajnory, SKAvia BH-21.50-1pilot Ota Šubrt od LP3 byl popálen a zraněn při nouzovém přistání s hořícím letadlem v bažinách asi 3 km od letiště Vajnory. Dle knihy Oldřicha Doubka „Ikarové bez legend a bájí“, vydání 2016, str. 143, kde je i uvedeno, že příčinou požáru byly krátké výfuky, takže když motor při výkrutu střelil do výfuku, tak se plamen z výfuku proudem vzduchu dostal pod potah a zapálil letadlo. Následně byly samostatné krátké výfuky od válců vyměněny za dlouhé svody po boku letadla. Datum doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Jmenování svob. Otakara Šuberta od LP3 dnem 1.8.1925 polním pilotem letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1925, str. 338. Dle knihy Oldřicha Doubka Ikarové bez bájí a legend, vydání 2016, str. 309 byl bývalý pilot (po dvou haváriích měl zraněnou nohu), později správce letiště Bratislava, Otakar Šubrt za války zatčen společně s pilotem Radoslavem Seluckým za odbojovou činnost a oba popraveni. Otakar Šubrt byl popraven 31.5.1943 a jeho symbolický hrob je na novém hřbitově v Hořicích (Ing. Karel Krátký – Letci Hořicka 1939 – 1945).

3.6.1927Horka nad Moravou, OlomoucAero A-12.50 + Letov Š-20.13† pilot čet. František Manhart od 1. letky LP2 (21 let, z Prostějova), † pozorovatel por. Alois Roháč od 46. pěšího pluku přidělen k LP2 (z Líšan u Loun), † pilot čet. Karel Kolařík od 37. letky LP2 (25 let, z Benátek u Příbora). Srážka při cvičném útoku stíhačky Š-20, pilotované čet. Kolaříkem, na pozorovací letoun A-12. Dle časopisu Letectví 1927, str. 148, a článku v novinách Pozor ze dne 4., 7. a 9.6.1927. Zpráva o smrti por. Roháče je ve věstníku MNO, část osobní, 1927, str. 167. Zpráva o jmenování Františka Manharta Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 166. Hrob Františka Manharta v Prostějově (i s opisem novinového článku), a Karla Kolaříka v Příboru (i s jeho fotografiemi) jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pátrání po hrobu Aloise Roháče je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, v sekci Badatelna.
14.6.1927Vajka (Lúčnica nad Žitavou), Vráble, SkAero A-11.532† pilot des. Ladislav Honzek, † pozorovatel por. Vít Havelka, oba od LP3. Ve výšce 400 m letadlo zakolísalo a zřítilo se k zemi. Dle článku ve večerním vydání novin Pozor a v ranním vydání Lidových novin ze dne 15.6.1927. Dále dle časopisu Letectví 1927, str. 148, 172,173, a dle článku Dr. Petra Švandy CSc v témže časopisu, ročník 2011, č. 5, str. 77. Zpráva o smrti por. Havelky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 193. Hroby Víta Havelky v Černilově a Ladislava Honzeka v Ostravě - Heřmanicích jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12.7.1927OlomoucAero A-12.63-1(0)přistávající letoun koncem křídla srazil koně por. Václavíka od dělostřeleckého pluku 7, který navzdory zákazu vstupu jezdil po letišti. Jezdec se při pádu z koně zranil, letadlo mělo poškozené křídlo, kůň se zvedl a utekl. Popis nehody v novinách Pozor ze dne 13.7.1927.

Pozn.: z letadla, kde pilot sedí za motorem a křídly, je dopředu dolů velmi špatný výhled, a jak pilot před přistáním přitahuje a zvedá předek, aby zpomalil, je to ještě horší.

22.7.1927Praha - SataliceAvia BH-21.118-1svob. Havlík těžce zraněn při havárii; pilot čet. Kuchař nouzově přistál pro poruchu, pilot svob. Havlík ze vzduchu viděl na poli letadlo, zakroužil nízko kolem něj a při náklonu sklouzl po křídle a havaroval. Popis nehody je ve večerním vydání novin Pozor ze dne 27.7.1927. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: pilot František Havlík tragicky havaroval 26.10.1928 a na následky zranění zemřel 4.11.1928. Byl to on?

Pozn.2: pilot čet. Karel Kuchař z Prahy havaroval i 30.4.1928. Byl to on?

1. 8. 1927u Rapotína, ŠumperkAero A-12.8411† pozorovatel npor. děl. Břetislav Borovička zemřel na následky zranění, pilot svob. Mikulášek zraněn, oba od LP2. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle časopisu Letectví 1927, str. 197, 198, popis nehody i v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 2.8.1927. Zpráva o smrti npor. Borovičky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 303, jeho hrob v Tišnově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22.8.1927Varín, Žilina, SKAvia BH-11.64(0)?(1)Pilot čet. Bičiště nezraněn, pozorovatel npor. Šifner (nebo Šitner) zraněn, porucha motoru po startu z polního letiště, kolem letiště bylo mnoho diváku, takže pilot nemohl přistávat přímo před sebe, musel zatáčet, a přitom havaroval. Padající letadlo zasáhlo více lidí, z nichž 4 zemřeli: sestry Aloisie Gáborová 14 let a Antonie Gáborová 3 roky, žena železničáře pí. Salátová, a slabomyslný p. Žídek. Popis nehody v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 23. a 24.8.1927.

Pozn.: Pilot Bohuslav Bičiště byl v roce 1926 instruktorem ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově a vezl pilotního žáka Oldřicha Doubka na první let (Oldřich Doubek o tom píše ve své knize Ikarové bez bájí a legend, vydání 2016, str. 32), v roce 1937 byl dle Věstníku MNO – část osobní, 1937, str. 323 přemístěn od LP3 k VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav, od roku 1953 se jmenuje Výzkumný a zkušební letecký ústav - VZLÚ).

27.8.1927Bělá pod BezdězemAero Ab-11-2pilot čet. Böll těžce zraněn v obličeji, pozorovatel npor. Pospíšil lehce zraněn, letadlo zničeno. Požár motoru po startu z polního letiště, havárie při nouzovém přistání asi 400 m od letiště. Popis nehody v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 28.8.1927.

Pozn.: pilot byl asi čet. Jaroslav Mařík - Böll, který byl dle Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 154 dne 1.4.1926 jmenován Polním pilotem – letcem, a zahynul 5.9.1929.

27.8.1927Nitra, SK Avia BH-21.134 a Š-10.18pilot prap. Viktor Hrivik od LP3 na BH-21 narazil při manévrech do „nepřátelského“ Š-10 pilota čet. Jana Folty. Jejich osobní přátelský spor mezi piloty jedno a dvojmístných letadel skončil poškozením obou strojů, pilot Hrivík byl za to potrestán domácím vězením. Celou událost popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 135 a dál (a 126, 127). Datum a výrobní čísla letadel doplněny dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Viktor Hrivik zahynul při letecké nehodě 20.7.1928

11.9.1927Moravské BudějoviceAero A-14, ozn. L-BILB-2pilot čet M. Konečný, 22 let (nebo čet. Novotný) od LP2, a civilní mechanik August Koroptvička zraněni, letadlo od LP2 se rozbilo. Stalo se to při odletu z leteckého dnu MLL. Zdrželi se opravou podvozku, po vzletu provedli v nepatrné výši nad letištěm několik evolucí, pak zjistili, že nastává soumrak a za světla do Olomouce nedoletí, tak se vraceli na letiště, a ve výšce 30 m byli sraženi bočním větrem. Popis nehody je ve večerním vydání novin Pozor ze dne 12.9.1927, a v Lidových novinách ze dne 12. a 13.9.1927.

Pozn.: jméno pilota se v obou novinách liší. Výrobní číslo letadla neuvedeno, a k imatrikulaci L-BILB není uvedeno ani v leteckém rejstříku. V novinách je chybně uvedeno, že letadlo patřilo LP2 (to by nemělo civilní označení), dle leteckého rejstříku patřilo MLL. Foto havarovaného letadla je na stránkách Spolku historie letectví Třebíč v článku Meziválečné období – zrádné vzdušné proudy.

22. 9. 1927ChebAero A-18.11 + B-22.1611† npor. Jan Straka od leteckého pluku 3, čet. asp. Josef Lehký zraněn. Srážka letadel ve vzduchu, npor. Straka byl za řízením zabit vrtulí druhého letadla, obě letadla havarovala. Dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 72 (zde je i protokol o nehodě), a časopisu Letectví 1927, str. 223. Článek o nehodě i v Lidových novinách ze dne 23.9.1927 a v novinách Pozor ze dne 24.9.1927. Zpráva o smrti Jana Straky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 107.
31.10.1927Praha - Letňany?Letov Š-118.22??zaměstnanec VTLÚ fotograf Karel Bízek spolu s des. Hanzlíkem si bez dovolení půjčili letadlo, spadli do vývrtky a havarovali. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.63)
4.11.1927Buk, PřerovLetov Š-20--pilot čet. Chovanec od LP2 nezraněn, letadlo se rozbilo. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Popis nehody v Lidových novinách ze dne 6.11.1927

Pozn.: Pilot Bedřich Chovanec byl známý pilot, létal na leteckých dnech, a zahynul 7.5.1936. Jeho hrob v Olomouci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.


1928??1?† des. Broumovský (asi z Letecké školy v Chebu) tragicky zahynul. Foto z jeho leteckého pohřbu v Chebu v roce 1928 je na stránkách Aviatik-cs Olomouc. NENÍ OVĚŘENO, ZDA JDE O LETECKOU NEHODU, pilotní žák mohl tragicky zahynout třeba v autě nebo na motocyklu.
1928??1?† svob Rys (asi z Leteckého učiliště v Prostějově) tragicky zahynul. Foto z jeho leteckého pohřbu v Prostějově v roce 1928 je na stránkách Aviatik-cs Olomouc. Pak byl odvezen do rodné obce, kde byl pochován. NENÍ OVĚŘENO, ZDA JDE O LETECKOU NEHODU, pilotní žák mohl tragicky zahynout třeba v autě nebo na motocyklu.

Pozn.: nelze vyloučit ani možnost, že je popis fotky nepřesný, a že jde o pohřeb žáka leteckého učiliště v Prostějově svob. Ferdinanda Riesse, který zahynul 20.4.1929, a jeho zrušený hrob v Osvračíně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa..

10.1.1928MiloviceAero Ab-11.412-† pilot svob. Jan Dovolil, † střelec svob. Václav Kyjovský od LP1. Po startu z letiště Boží dar u Milovic letadlo v první zatáčce sklouzlo po křídle z výšky 150 m. Článek o nehodě i v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 11.1.1928, jméno střelce je v novinách zkomoleno na Hejrovský nebo Heyrovský. Zpráva o jmenování Pro memoria Jana Dovolila Polním pilotem-letcem, a Václava Kyjovského Polním leteckým střelcem o je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 86. Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti. Smuteční oznámení obou letců je v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 172. Hrob Václava Kyjovského v Pňově - Předhradí je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa..
27.1.1928Heřmanův MěstecAero A-11.40-1pilot kpt. Jan Štrof lehce zraněn v obličeji o palubní desku, pozorovatel škpt. Ing. Jan Urban nezraněn; cestou z Prahy do Prostějova stiženi vichřicí, při nouzovém přistání 300 m SZ od nádraží se letoun převrátil. Dle článku Petra Bočka v Chrudimském vlastivědném sborníku, č.17, 2013, str. 80.
9. 2. 1928Žešov u ProstějovaAvia BH-17.221-† Oldřich Kunert, t.č. instruktor Leteckého učiliště v Prostějově. Porucha řízení, pilot zraněn, zemřel 19.3.1928 ve vojenské nemocnici v Olomouci. Jeho hrob v Chržíně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (Sborník historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“, str. 102, [62]; Oldřich Doubek: Ikarové bez bájí a legend, staré vydání, str.186-187, vydání 2016, str. 139,140.

Pozn.: dle [63] zemřel 10.3.1928, ale to je chyba při čtení zašlého nápisu na pomníku)

23.3.1928Haniska, Košice, SKAero A-11.34-2pilot des. Županič a pozorovatel ppor. Štílek zraněni, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání nedaleko radiové stanice Hanysky u Košic, nebo nedaleko železniční stanice v Hanisce. Letadlo od 7. letky se úplně rozbilo, posádka odvezena do nemocnice. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 24.3.1928, a [64].
30.4.1928Plzeň - Bory Avia BH-21.15-134letý četař Karel Kuchař z Prahy startoval dnes po krátké přestávce, kterou učinil na zpáteční cestě z Marián. Lázní, z letiště západočeského Aeroklubu na Borech. Krátce po startu pokoušel se provést akrobatický pokus. Při tom letadlo, vojenský stíhací dvouplošník, se zřítilo se značné výše poblíže letiště na tvrdý násep prsti a úplně se roztříštilo. Pilot Kuchař, který byl z trosek letadla vyproštěn přispěchavšími členy plzeňského aeroklubu a vojíny, se velice těžce zranil a byl neprodleně dopraven do vojenské nemocnice. Psáno v novinách Pozor ze dne 1.5.1928. V Lidových novinách z téhož dne ještě doplněno, že se vracel ze slavnostního zahájení letecké linky Praha - Mariánské lázně – Rotterdam, a při akrobacii se dostal do vývrtky a zřítil se. Pádu přihlíželo několik vojínů a piloti Západočeského aeroklubu, byl dopraven do nemocnice, a měl zlomené obě ruce, levou nohu, otřes mozku a pohmožděnou páteř. Večer ztratil vědomí a jeho stav je velice vážný.
7. 5. 1928Horné Otrokovce, okr. Hlohovec, SkAero A-11.261-† pilot rtm. Josef Cinibulk od LP3. V mlze ztratil orientaci, klesal, aby se zorientoval podle terénu, narazil do stromu a havaroval v lese na východním svahu Holého vrchu. Byl v letadle sám. Dle Lidových novin a novin Pozor ze dne 8. a 9.5.1928, dále dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79, a dle knihy Výkřik ze zapomnění, str. 26. Jeho hrob v Lokti je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 207.

Pozn.: Piloti Josef Cinibulk a Karel Brabenec zahájili 29. října 1923 provoz ČSA. Toho dne poprvé letěl z Prahy do Bratislavy Karel Brabenec s cestujícím redaktorem Koenigem, a současně letěl z Bratislavy do Prahy Josef Cinibulk s cestujícím redaktorem Bežem.

18. 5. 1928ChebAvia BH-22.171† des. Josef Rambousek. Ve výšce 1500 m přešel do vývrtky, vybral ji v 500 m, krátce nato spadl znovu do vývrtky a tu již nevybral. Dopad v 10.10 hodin asi kilometr severně od letiště. (dle publikace Chebská křídla, a článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 19.5.1928) Foto z jeho pohřbu 20.5.1928 v Chebu je na stránkách Klubu vojenské historie Litobratřice / Fotoalbum / ČSR – fotografie z meziválečného období / Letecké album 2 / 54. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.
13.6.1928ChebŠ-5??prototyp letounu Š-5 zničen při havárii v Leteckém učilišti. Dle knihy Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla, vydání 2019, str. 20.

Pozn.1: posádka npor. Karel Brázda a des. asp. Jan Ševčík - dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.2: Foto havarovaného letadla Š-5 posádky Brázda a Ševčík je na stránkách Klubu vojenské historie Litobratřice / Fotoalbum / ČSR – fotografie z meziválečného období / Letecké album 2 / 39.

Pozn.3: Š-5 se téměř shodoval s Š-1, ale lišil se především konstrukcí trupu: Š-5 měl kostru trupu svařovanou z ocelových trubek, kdežto Š-1 měl trup dřevěný; taky SOP měla jiný tvar. Ocelová konstrukce však byla těžší než dřevěná, takže další letouny pro armádu nebyly objednány, a jediný prototyp dosloužil v Leteckém učilišti v Chebu. V roce 1923 s ním startoval rtm. Rudolf Jambor v Leteckém závodě rychlostním o cenu prezidenta republiky, ale umístil se až šestý v kategorii B (dvousedadlová letadla), za Š-1 a Š-2 (dle publikace Naše první rychlostní závody, kde je i foto letounu Š-5).

Pozn.4: Letadlo Š-5 bývá označováno i jako Letov Š-5, ale obchodní název Letov se používal až od října 1926. Jediný prototyp Š-5 byl vyroben v roce 1923, kdy se firma jmenovala Československá vojenská továrna na letadla, a svoje letadla značila jen písmenem Š, podle konstruktéra Aloise Šmolíka.

14.6.1928ProstějovAero Ab-111.4?1(0)-paní Františka Sekaninová, pracující na poli u letiště, byla zabita nouzově přistávajícím školním letadlem. Letadlo nebylo poškozeno, pilotní žák svob. Martin Skalka (nebo Stašek) nezraněn, a ze smrti pí. Sekaninové nebyl nikdo viněn. Prý si za smrt mohla sama, protože si včas nelehla na zem, jako ostatní lidé na poli. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 15.6.1928.

Pozn.1: Pokud byl pilotem Martin Skalka, tak by to mohl být ten, který zahynul 22.8.1935.

Pozn.2: PŘESNÝ TYP LETADLA NENÍ OVĚŘEN. Letadlo dle Lidových novin je AB 111-4. Dle[100] však letadlo Ab-111 s výrobním číslem 4 nebylo vyrobeno. Byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Letadla Ab-11 a Ab-111 byla napohled úplně stejná, a lišila se od sebe pouze verzí motoru, Ab-11 měl motor Breitfeld & Daněk Perun II, kdežto Ab-111 měl motor Breitfeld & Daněk Perun IIa. Letadlu taky mohl být během provozu vyměněn motor Perun II za Perun IIa. Nebo je v novinách chyba.

14.6.1928Praha-KbelyAvia B-23.1--letadlo bylo připravováno k nočnímu letu, civilní zaměstnanec p. Nacházel zkoušel světla, když se letadlo následkem krátkého spojení el. vedení vzňalo a přes použití všech hasičských prostředků zcela shořelo. Dle článku v Lidových novinách ze dne 15.6.1928, a v novinách Pozor ze dne 16.6.1928, a novin Slovák ze dne 17.6.1928.

Pozn.: dle Lidových novin je letadlo typu B-24-1, ale takové letadlo neexistuje. Dle novin Pozor a Slovák je to B-23-1, což je první ze dvou kusů noční stíhačky BH-23 (taky BH-22N), tedy letadlo BH-22 vybavené kulomety a nočním osvětlením. BH-22 je zase odlehčená BH-21 se slabším motorem a bez kulometů. Písmeny BH značila svoje letadla továrna Avia, armáda značila letadla Avia jen písmenem B. Číslo se nelišilo.

22.6.1928Kožušany, Olomouc Letov Š-20.161-† pilot des. Jindřich Janhuba (21 let) od 37. letky LP2. Požár za letu ve výšce 1000 m, a havárie při nouzovém přistání s hořícím letadlem. Příčinou požáru byla dle Kroniky LP2 porucha benzínového porubí. Dle novin Pozor ze dne 23.6.1928 nebyla příčina požáru zjištěna, byla jen vyslovena domněnka, že se pilot spustil ostře z výšky 2000 m do 1000 m a neuzavřel při tom „žaluzie“ proti plamenným výbuchům. Zpráva o jeho pohřbu v Kyjově je otištěna v novinách Pozor ze dne 26.6.1928. Dle článku v Moravských novinách ze dne 24.6.1928 došlo k požáru při cvičném útoku na protiletadlovou baterii a havaroval v k.ú. Kožušany. Dle Kroniky LP2 se stalo 22.6.1928, dle článku v Lidových novinách ze dne 7.7.1928 se stalo 21.6.1928.

Pozn.1: ve Zpravodaji obce Kožušany Tážaly z dubna 2018 vyšel o nehodě článek: dle něj pilot pocházel z Nemotic u Kyjova, k nehodě došlo severozápadně od obce přibližně v místě bývalé pevnosti Fort X, a příčinou nehody bylo prasklé benzínové potrubí, a k nehodě došlo 22.6.1928.

Pozn.2: Neplést si jej s učitelem létání Karlem Janhubou [65]

28.6.1928PrahaAero A-11.74--letoun od VLÚS havaroval na letišti v Letňanech a byl zrušen[102]. Dle práce Ing. Josefa Studeného byl pilotem Ludvík Budín (1892 – 1956). Jeho hrob v Popelíně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: VLÚS je Vojenský letecký ústav studijní, po roce 1930 nazývaný VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav), od roku 1953 VZLÚ

4.7.1928Všejany, MiloviceAero Ab-11.5211† pilot čet. Josef Serbousek od 2. letky LP1 uhořel, dělostřelecký pozorovatel por. Vilém Sieger od děl. pl. 52 byl včas vytažen z hořícího letadla a ošetřen civilním lékařem, který jel náhodou kolem. Zraněný pozorovatel byl odvezen do milovické nemocnice, kde bylo zjištěno, že jeho popáleniny nejsou rázu příliš těžkého. Při fotografování nádraží Všejany pozdě uviděli elektrické vedení, a při vyhýbání ztratili rychlost. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 5.7.1928, doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 35, zde je na str. 140 chybně uvedeno, že Vilém Sieger zahynul. Hrob Josefa Serbouska v Dobrušce je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: DĚLOSTŘELECKÝ POZOROVATEL VILÉM SIEGER SI POZDĚJI ZMĚNIL JMÉNO NA VILÉM SOK, V ROCE 1949 BYL ZATČEN KOMUNISTY, OBVINĚN Z PŘÍPRAVY OZBROJENÉHO STÁTNÍHO PŘEVRATU, A DNE 18.7.1949 POPRAVEN. Na stránkách VHU Praha lze vidět jeho průkazku vojenského letce Republiky Československé s číslem 750. Pamětní deska v rodném Berouně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

7.7.1928OlomoucAero A-11.192-† polní pilot čet. Josef Vojáček (23 let, z Drahan), † ošetřovatel letounů čet. Augustin Vajdák (22 let, z Říkovic u Přerova). Po startu ve druhé zatáčce ve výšce 150 m ztráta rychlosti a pád do vývrtky. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.7.1928, zpráva o jejich pohřbu je otištěna tamtéž dne 10.7.1928. Dle článku v Lidových novinách ze dne 7.7.1928 mohla být příčinou pádu porucha motoru. Hroby Augustina Vajdáka v Říkovicích a Josefa Vojáčka v Drahanech (zrušen) jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20. 7. 1928Ober Schön (Horní Dvory), ChebLetov Š-18.141† por. Jiří Valenta od LP1, účastník stíhacího kursu. Při akrobacii nevybral vývrtku nedaleko letiště. Byl jedním z nejnadanějších absolventů akademie v Hranicích, a po službě u dělostřelectva se přihlásil k letectvu, stal se nejprve pozorovatelem a pak i pilotem. (dle publikace Chebská křídla a článku v Lidových novinách ze dne 22.7.1928, a v novinách Slovák ze dne 26.7.1928). Zpráva o jeho smrti je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1928, str. 342. Foto z jeho pohřbu v Chebu je na stránkách Klubu vojenské historie Litobratřice / Fotoalbum / ČSR – fotografie z meziválečného období / Letecké album 2 / 52, 53. Jeho hrob v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20. 7. 1928Nové Kestřany, okr. StrakoniceAero A-14.42† pilot prap. Viktor Hrivik (psáno i Hrivík) od LP3, † pozorovatel por. Josef Zetek od LP1. Ztráta orientace při nočním letu na trati Praha – Pardubice - Hradec Králové – Praha, a havárie při nouzovém přistání, pomník na místě. Popis nehody je uveden na stránkách Pomníky letců [66]. Zpráva o jejich pohřbech je uvedena v Lidových novinách ze dne 26.7.1928 – prap. Hrivík (nar. 18.12.1897 v Dlhom Poli u Žiliny, SK) je pohřben v Písku (chtěl být pohřben tam, kde zemře), por. Zetek (nar. 1898 ve Slatiňanech) je pohřben v Kostelci nad Orlicí, správce hřbitova o jeho hrobu neví. Několik zajímavých událostí ze služby pilota Hrivíka u stíhací letky ve Vajnorech popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. Dále dle informací Ing. Viliama Klabnika byl Viktor Hrivik příslušníkem ruských legií, po první sv. válce byl členem hradní stráže a osobním řidičem Jana Masaryka. Jmenování rtm. Viktora Hrivika od LP3 dnem 1.8.1925 polním pilotem letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1925, str. 338. Hrob Viktora Hrivika v Písku není označen ani přesně lokalizován, co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.8.1928ZbirohAero A-26.22-1pilotní žák des. František Červený od 38. letky LP1 zraněn, letadlo zrušeno; při přeletu z Prahy do Klatov asi porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle časopisu Hobby Historie č. 26.

Pozn.: Pravděpodobně jde o pilota Františka Červeného, který zahynul 28.9.1929.

24. 8. 1928Vítkov, okr. OpavaŠ-20.191† pilot četař Čeněk Kulásek (nar. 1902, ze Studénky) od leteckého pluku 2, havárie před přistáním na polním letišti, pomník na místě. (dle: Vítkovský zpravodaj 11/2005) [67] [68][69]. Foto na stránkách Letecké badatelny. Pomník ve Vítkově a hrob ve Studénce jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 381 byl des. Čeněk Kulásek od LP2 dne 1.5.1924 jmenován Polním pilotem - letcem. Pozn.2: dle knihy[103]… víme, že pilot Kulásek za své letecké kariéry ve zdraví zrušil tři Spady (havárie se 10173 dne 8.2.1924, nouzové přistání s 15694 dne 3.4.1925, havárie s 15705 dne 12.6.1925).

Pozn.: Letadlo bylo označeno velkým světlým číslem 2 a menším lemovaným číslem 5

26.8.1928u HranicAero A-11.28-1pilot čet. asp. Dvovář (sic) nezraněn, pozorovatel por. Šula lehce zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, letadlo se převrhlo. Dle článku v Lidových novinách ze dne 28.8.1928.
27. 8. 1928Vítkov, okr. OpavaŠ-20.471pilot čet. Josef Konečný od LP2 byl dlouhý při přistání, tak chtěl znovu vzlétnout, ale narazil podvozkem do barelů s benzínem na kraji polního letiště a saltem dopadl do pískové jámy. Přežil nezraněn možná proto, že jeden z barelů zůstal pod letadlem, takže nepřimáčklo pilota k zemi. Dle Kroniky LP2.
27. 8. 1928ŘehloviceAero Ab-11.14-1pilot čet. František Hrazdira (nar. 1905) zraněn a pozorovatel por. Bohuslav Petržíla nezraněn, oba od LP 1. Havárie při startu na rozmoklém polním letišti. Havárie je popsána i vyobrazena v článku Michala Duba a Josefa Studeného v časopisu Novinky MPM č.54/2010.

Pozn.1: pilot František Hrazdira, nar. 1905, letěl 5.9.1929 v roji čet. Josefa Pekárka při jeho tragické srážce, po okupaci Československa sloužil v protektorátním vládním vojsku, v roce 1944 odešel do Anglie a vstoupil do RAF, zemřel v roce 1980, a jeho hrob v Jevíčku je uveden na stránkách Spolku pro Vojenská pietní místa. V seznamu letců RAF je uveden jako Hrazdíra, ale na hrobě je psáno Hrazdira. Bohuslav Petržíla zahynul již jako pilot při havárii 22.1.1934.

Pozn.2: František Hrazdira se jmenovali dva piloti, a pravděpodobně oba pocházeli z Uhřic. Ten druhý se narodil roku 1916 a zahynul při letecké nehodě 24.9.1937.

7.9.1928Dlouhá Loučka, SvitavyAero A-111-† pozorovatel des. asp. Jan Hajtmar (21 let) od LP2 ve výšce 1200 m vypadl z letadla. Proti předpisům nebyl připoután a neměl nasazen padák, a jak se letadlo propadlo, byl záporným přetížením vyhozen z otevřené kabiny. Letadlo řídil pilot Krčmář. Stalo se to při závěrečných cvičeních a startovali z letiště u Šebetova. Velitel roje por. Fuksa ihned nařídil návrat a s dvaceti jezdci se vydal jej hledat. Dle článku v Lidových novinách, Moravských novinách, a v novinách Pozor ze dne 8. a 9. 9.1928, zpráva o jeho pohřbu v Olomouci je otištěna tamtéž dne 11.a 12.9.1928. V knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 36 je uvedeno, že pilot začal pozorovatele postrádat až po rozchodu roje, a jak se ohlížel dozadu (jestli pozorovatel neleží v zadním kokpitu), narazil při přistání do plotu a letadlo převrátil.

Pozn.: Dle Lidových novin byl Jan Hajtmar pohřben v Olomouci – Černovíru. Místní vojenský hřbitov v Černovíru je však neudržovaný, a ani správce hřbitova neví, zda a ve kterém hrobě je pohřben. Co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

27.9.1928Unhošť, KladnoAvia BH-21.91-† pilot čet. František Hoffmann od LP1 havaroval cestou ze Kbel do Chebu, zemřel v nemocnici 4.10.1928. Hrob v Unhošti uveden na stránkách spolku pro vojenská pietní místa. Dle publikace Listy z Unhošťska, 2010, č. 48-49, s. 8-10 a [70], doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 36.

Pozn.: Protože se místo havárie shoduje s místem hrobu, je možné, že šlo o leteckou nekázeň nad bydlištěm – není to však ověřeno. Dle jiných zdrojů se stalo u Velkých Kyšic vedle Unhoště.

8.10.1928PrahaAero Ab-11.9--letoun od VLÚS havaroval na letišti v Letňanech a byl zrušen, pilot Gustav Benesch nezraněn[102]

Pozn.: VLÚS je Vojenský letecký ústav studijní, po roce 1930 nazývaný VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav), od roku 1953 VZLÚ

20.10.1928Svätý Jur/Grinava, Pezinok, SkAero A-112-† pilot svob. Miloš Navrátil, † pozorovatel des. asp. Julius Láznik, oba od 6. letky LP 3. Při výškovém letu (v novinách psáno různě, jednou 2000 m, jindy 4000 m) se utrhlo pravé horní křídlo, letadlo dopadlo asi 600 m východně od železniční tratě, křídlo 5 km od letadla. Popis nehody v týdeníku Slovák ze dne 28.10.1928, dále v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a v novinách Pozor, Slovák, a v Lidových novinách ze dne 21.10.1928, a v Moravských novinách ze dne 25.10.1928. Jmenování obou letců Pro memoria je uvedeno ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 86. Hroby Miloše Navrátila v Brně – Řečkovicích a Julia Láznika v Cabaji na Slovensku, i s novinovým článkem, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Slovák uvádí, že šlo o úplně nové letadlo, ale tomu neodpovídá v článku uvedené výrobní číslo 2. Letadlo A-11.2 byl druhý prototyp vyrobený v roce 1924[104]. Výrobní číslo ale může být i chybně uvedené.

24.10.1928PřerovAero A-11.71-† svob. Albert Andrášek z Leteckého učiliště v Prostějove. Letecká nekázeň, havaroval při akrobacii nad Přerovem, dopad do zahrady domu č.4 v Lázeňské ulici. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139, a v novinách Pozor ze dne 25.10.1928. Jeho hrob v Přerově, i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Letoun výrobní číslo 7 byl jedním z osmnácti letadel A-11 vyrobených továrnou Aero v úpravě pro dálkové lety, a dle zápisků škpt. Viléma Stanovského letěl možná v roce 1925 do Dánska (článek o tomto letu je v časopisu Hobby historie, 2016, č.36, str. 18 – 26).

26.10.1928Bochov, Karlovy Vary Avia BH-21.191-† František Havlík od LP1 zemřel v nemocnici v Karlových Varech 4.11.1928; při skupinovém letu z Chebu do Prahy točil ostrou zatáčku a sjel po křídle do země. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 36, smuteční oznámení je uvedeno tamtéž na str. 175. Jeho zrušený hrob v Plzni je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Poněkud jinak, jako porucha motoru cestou z Prahy ke Krušným Horám a havárie v lesnatých kopcích je tato nehoda zmíněna v knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, staré vydání str.186-187, vydání 2016, str. 140. Havlík a Doubek byli spolužáci z Leteckého učiliště.

Pozn.2: pilot svob. Havlík byl těžce zraněn při nehodě dne 22.7.1927. Byl to on?

5.11.1928ChebAvia BH-17.19 a Avia BH-21.79žák pilotní školy stíhací Eduard Šimek přistával s BH-17 a narazil do BH-21 pilota svob. Jaroslava Šnobla od 31. letky LP1. Oba letouny na zrušení, piloti asi nezraněni. Dle [105] Výrobní číslo BH-21 doplněno dle práce Josefa Studeného.
15.2.1929OlomoucAero A-11.113-1-2Letoun se při přistání na lyžích převrátil, pilot prap. Mayer (Majer) lehce zraněn, stroj poškozen. Dle novin Pozor ze dne 19.2.1929. Dle práce Ing. Josefa Studeného byl pilot Ferdinand Majer , a v letadle byl i čet. asp. Hamšík, a oba byli zraněni.

Pozn.1: V lednu a únoru 1929 byla v celé Evropě velmi tuhá zima s velkými mrazy a spoustou sněhu.

Pozn.2: Ferdinandu Mayerovi byl dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 60, dnem 28.10.1923 udělen pilotní odznak, a dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil u LP2 v roce 1932 prap. Ferdinand Majer.

Pozn.3: čet. asp. Hamšík by mohl být některý ze dvou bratrů velitele stíhací školy v Chebu kpt. Josefa Hamšíka (nar. 1895): buď Timoteus Hamšík (nar. 1907, padl jako stíhač 14.5.1940 ve Francii), nebo Jan Hamšík. NEOVĚŘENO.

Pozn.4: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 113 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.113. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

20.4.1929Sereď - Dolný Čepeň, SkAero A-11.1201-† pilot des. Josef Skořepa (nar. 1907, z Hradce Králové – Kuklen) od 6. letky LP3. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 78. Dle článku v Lidových novinách ze dne 21.4.1929 pilot Skořepa vezl škpt. Kroupu z Bratislavy do Nitry, a když letěl sám zpět, došlo k poruše motoru, letadlo začalo padat a pilot nestačil vyskočit. Dle zmateného článku v novinách Slovák ze dne 23.4.1929 se uvolnilo křídlo a letadlo bylo v dobrém stavu a neštěstí bylo zaviněno neopatrností pilota, a „pilot bol temer rozcapartený a predná čiastka lietadla dodrúzganá“. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 37 bylo příčinou nehody uvolnění potahu křídla a MNO vydalo zákaz létání na A-11, radiogram o nehodě tamtéž na str. 179.
20.4.1929ProstějovLetov Š-18.201-† pilotní žák svob. Ferdinand Riess, při šestém samostatném letu ve druhé okruhové zatáčce ve výšce 150 m pád do vývrtky. Dopad asi 800 m JZ od letiště, směrem k Žešovu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.4.1929. Hrob Ferdinanda Riesse v Osvračíně byl již zrušen, co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
24.4.1929OlomoucAvia B-22.9-1pilot por. Josef Čumpelík od 35. letky LP2 těžce zraněn, po startu ve stoupání a v zatáčce ve výšce 130 m ztráta rychlosti pád do vývrtky, dopad na letišti, letadlo zničeno. Dle Kroniky LP2 a článků v novinách Pozor ze dne 25.4. a 3.5.1929. Foto vraku v Kronice LP2.

Pozn.: Dle Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 33, byl dne 1.10.1928 por. Josef Čumpelík od LP2 jmenován Polním pilotem - letcem. Dle knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 58 byl v roce 1933 kpt. Čumpelík velitelem 40. letky. Byl to on?

3.5.1929Rohožník (dříve Rarbok), Malacky, SK2 x Aero A-11, č. 75 a 1143-† pilot des. Vladimír Odehnal, † pozorovatel svob. Jaroslav Nosek, oba od 9. pozorovací letky LP2, a pilot čet. Ján Škodáček (z Holíče) od 7. pozorovací letky LP3. Letadlo A-11.75 od LP2 táhlo terčový rukáv nad střelnicí a pilot Škodáček na A-11.114 od LP3 na rukáv střílel z pevného pilotního kulometu (pozorovatele ani střelce na palubě neměl). Na konci trati se letadlo s rukávem obrátilo, a letadlo cvičící střelbu do něj narazilo. Dopad 2 km západně od Rarboku a 5 km od Malacek, nedaleko silnice Rarbok – Malacky. Dle článku v novinách Slovenský denník, Pozor a Lidové noviny ze dne 4.5.1929, a článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 (zde je jen Škodáček, protože článek se zabývá jen LP3), doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 38. Dle Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 188, byli 1.6.1929 jmenováni Pro memoria: Polním pilotem letcem des. Vladimír Odehnal a Polním leteckým střelcem svob. Jaroslav Nosek. Hroby Jána Škodáčka v Holíči na Slovensku , Vladimíra Odehnala v Blansku a Jaroslava Noska (zrušený) v Silůvkách jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle kroniky LP2 postavili kamarádi od 9. letky na místě kamennou mohylu s dřevěným křížem.

Pozn.1: křestní jméno svob. Jaroslava Noska je v některých zdrojích uvedeno chybně jako Bedřich. Správné jméno Jaroslav je v Knize úmrtí LP2 (uložena ve VÚA Praha). Pohřben byl v Silůvkách, co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa..

Pozn.2: Typ letadel doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 38. Výrobní čísla doplněna dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.3: Pozn.: Dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 31 zahynuli v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky 4 letci od LP2 - ve skutečnosti v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky zahynuli 3 letci od LP2. Dne 3.5.1929 zahynuli Vladimír Odehnal a Jaroslav Nosek, dne 10.5.1929 Jaromír Kukla. Pilot Josef Jelínek nebyl od LP2.

Pozn.4: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 114 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.114. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

10.5.1929Sološnica/Plavecké Podhradie, Malacky, SKAero A-11.69, bez označení2-† pilot des. Josef Jelínek (z Brna – Bystrce) od 6. letky LP 3, † pozorovatel npor. Jaromír Kukla od děl. pl. 201, přidělen k LP2. Havárie při cvičení s dělostřelectvem na střelnici Malacky. Dle článku v Lidových novinách ze dne 11.5.1929 a článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79. Zpráva o smrti Jaromíra Kukly při výkonu letecké služby u Plaveckého Podhradí je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 196, zpráva o jeho jmenování Pro memoria Dělostřeleckým polním pozorovatelem letcem je uvedena tamtéž na str. 188. Dle kroniky LP2 byla na místě nehody postavena mohyla s rozbitou vrtulí.

Pozn.: Dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 31 zahynuli v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky 4 letci od LP2 - ve skutečnosti v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky zahynuli 3 letci od LP2. Dne 3.5.1929 zahynuli Vladimír Odehnal a Jaroslav (Bedřich) Nosek, dne 10.5.1929 Jaromír Kukla. Pilot Josef Jelínek nebyl od LP2.

14.5.1929ChebŠ-4.20letoun zničen při havárii v Leteckém učilišti; žák voj. Pavel Dvořák prováděl motorovou zkoušku, letoun po přidání plynu sklouzl z blokovacích špalků a začal se rozjíždět. Pavel Dvořák nevěděl, co má dělat, a vyskočil z letounu. Prázdné letadlo se vzneslo do výše asi 30 m, naklonilo se na levé křídlo, spadlo na letiště a bylo zničeno.[106]

Pozn.1: Dle [107] byl právě letoun Š-4.20 v roce 1923 vybaven motorem Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 HP a označen jako Š-14. Zkoušen byl až v roce 1924, a pro rychlostní závod o cenu prezidenta republiky 1924 byl přestavěn na parasol, dostal startovní číslo 3, a pilot Alois Vrecl s ním doletěl na 3. místě v hlavním závodu (dle časopisu Letectví 1924). Nikde není uvedeno, jak se z velmi upraveného závodního speciálu Š-14 stal opět Š-4.20 pro Letecké učiliště – pokud se opravdu jedná o tentýž stroj. Nebo mu ten silný motor zůstal i v Leteckém učilišti, a pomohl mu k přeskočení klínů?

Pozn.2: Letadla Š-4 a Š-14 bývají označována i jako Letov Š-4 a Letov Š-14, ale obchodní název Letov se používal až od října 1926. Tato letadla byla vyrobena v době, kdy se firma jmenovala Československá vojenská továrna na letadla (od září 1924 Vojenská továrna na letadla v Praze), a svoje letadla značila jen písmenem Š, podle konstruktéra Aloise Šmolíka.

18. 5. 1929Brno-Černovice-1-polní pilot letec v záloze František Hronek, (24 let, z Brna-Žabovřesk, člen Moravského aeroklubu) zahynul při seskoku padákem z výšky 700 m, padák se mu zamotal okolo nohou, dopad na východním okraji letiště Brno-Černovice. Letadlo řídil konstruktér padáku pilot Josef Rezler z Hradce Králové. Josef Rezler chtěl skákat sám, ale František Hronek jej přemluvil (sloužili spolu u LP1). Dle publikace Křídla nad Brnem a dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 19.5.1929. Hrob Františka Hronka v Brně, i s novinovým článkem, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1.: Letiště Brno-Černovice (LKCL) bylo zrušeno v roce 2001. Říkalo se mu taky nesprávně Brno-Slatina, protože letecká kasárna už byla ve Slatině.

Pozn.2.: Článek o Josefu Rezlerovi a jeho padáku je na [71]

Pozn.3: František Hronek byl 1.6.1928 jmenován Polním pilotem letcem – dle Věstníku MNO – část osobní 1928, str. 197.

19.5.1929Brno-ČernoviceAero A-25.82pilot št. kpt. Karel Boris Dragoun těžce zraněn, mechanik čet. Karel Lis lehce zraněn (oba z Leteckého učiliště v Prostějově), havárie při loopingu v malé výšce při přípravě na letecký den v Brně. Předtím dělal loopingy nad městem a prý si nevšiml, že letiště je oproti městu na kopci (asi o 40 m výš), takže když zůstal stále ve stejné výšce, narazil do plochy letiště. Den předtím zahynul František Hronek, takže letecký den byl o týden odložen. Dle článku v Lidových novinách ze dne 20.5.1929, v novinách Pozor ze dne 21.5.1929, publikace Křídla nad Brnem a [72] Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.

Pozn.: A-25 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.

26. 5. 1929Brno-ČernoviceLetov Š-20.551pilot čet. Václav Peřina od 39. letky LP2 zraněn. Porucha motoru ve vývrtce při akrobacii na leteckém dnu, letoun dopadl vedle prostoru pro diváky a rozbil dva automobily, letadlo zničeno. Dle článku v Lidových novinách ze dne 27.5.1929, dále dle publikace Kapitoly z Brněnských oblaků.

Pozn.: Václav Peřina zahynul na leteckém dnu v Třebíči dne 6.9.1931.

28.5.1929Praha - KbelyAero An-15.8?1pilot František Kubský od LP2 narazil do země při nočním přistání a byl vážně zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.5.1929.

Pozn.1: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl svob. František Kubský od LP1 jmenován 1.6.1924 Polním pilotem - letcem.

Pozn.2: Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 38 se jmenoval Kupský, havaroval s letadlem A-11.8 a dle nepotvrzených zpráv na následky zranění zemřel – asi vše chybně.

3.6.1929MalackyAero A-11.70 nebo 122-1pilot des. Oldřich Vala od LP2 jen lehce zraněn; porucha křídla a pád do lesa. Dle Kroniky LP2 a vrtulnik.cz, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: místo nehody je uvedeno taky jako Nový Majír, což je dvůr (statek) u obce Kuchyňa v prostoru střelnice Malacky na Slovensku. Letišti na střelnici Malacky se říkalo Nový Dvůr, někdy Nový Majír, později Kuchyňa.

Pozn.2: VÝROBNÍ ČÍSLO LETADLA NEOVĚŘENO. Dle Kroniky LP2 mělo letadlo výrobní číslo 70, dle práce Ing. Josefa Studeného mělo výrobní číslo 122. Dle[100] byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadlo A-11N.122, vybavené pro noční lety, má oproti A-11.70 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhý výfuk až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. Výfuk byl na pravé straně letadla, takže na fotografii vraku není vidět, takže verzi, a tím ani výrobní číslo, nelze určit.

26.6.1929Praha - KbelyŠkoda D-1.10 + Aero Ab-11.8-?pilot čet. Doubek při přistání s D-1 narazil do Ab-11, letoun D-1 byl zrušen, o rozsahu poškození Ab-11 pramen nehovoří. Dle [73]

Pozn.: Pilot Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez legend a bájí“, vydání 2016, str. 151 popisuje službu ve Kbelích u 36. letky LP1 od května 1929, a popisuje i létání na D-1. O srážce a zrušení letadla se však ve své knize nezmiňuje.

5.7.1929Cheb Avia BH-21.6-1pilot kpt. Eduard Seidl (Saidl) havaroval jihovýchodně od letiště, a utrpěl zranění páteře s poškozením míchy. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 9.7.1929. Zpráva o jeho léčení vyšla v časopisu Letectví 1930, str. 440, zemřel 17.2.1936 a zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936, str. 103.

Pozn.: Eduerd Seidl byl jedním z prvních čtyř letců (spolu s Malkovským, Kňažikovským, a ?), kterým MNO dovolilo upravit BH-21 k akrobacii. Dle filmu Dejte nám křídla, 2. díl (čtvrtý letec je ve filmu uveden v přímé řeči jako „já“).

10. 7. 1929Cheb Avia BH-9.7, ozn. c1451† pilot voj. Jaroslav Krajíček, žák pilotní školy pokračovací, zahynul při cvičném letu v bezprostřední blízkosti letiště. Chyba pilotáže. (dle publikace Chebská křídla a článku v novinách Pozor ze dne 12.7.1929 a [108])
12.7.1929u SvitavAero A-11.111-2pilot čet. Krčma a pozorovatel kpt. Kryška zraněni při nouzovém přistání u Svitav, letoun rozbit. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.7.1929.

Pozn.1: Dle věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 282 byl kpt. František Kryška od LP2 povýšen na štábního kapitána.

Pozn.2: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 111 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.111. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

23.7.1929OlomoucLetov Š-20.75--pilot des. Martin Skalka zachránil sebe i letadlo; ve výšce 1800 m došlo k odtržení potahu křídla a mladý pilot Martin Skalka, který se nedávno vrátil ze stíhacího výcvik v Chebu, dokázal mistrným manévrováním bezchybně přistát. Za vzorné a chladnokrevné zvládnutí kritické situace obdržel Martin Skalka pochvalu velitele pluku s finanční odměnou, a od MNO obdržel jmenování Polním pilotem - letcem ke dni 1.6.1929 (za mimořádný letecký výkon), uvedené ve Věstníku MNO, část osobní, 1929, str. 227. Kronikář LP2 tuto výjimečnou událost zaznamenal na paměť všem budoucím letcům – a proto je i zde.

Pozn.1: V knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 38 je chybně uvedeno, že pilotní žák Martin Skalka zahynul 23.7.1929 ze stejné příčiny jako 10.7.1929 Jaroslav Krajíček. V knize Zbyňka Čeřovského je několik případů, že je letec mylně označen za mrtvého.

Pozn.2: Pilot rt. Martin Skalka zahynul 22.8.1935, a jeho hrob v Kněždubu je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

7.8.1929Brunovce, Piešťany, SKAero A-11.381?1?† dělostřelecký pozorovatel por. Karel Urban od děl. pl. 11 zahynul, pilot čet. Stanislav Němec od LP3 těžce zraněn a asi přežil. Dle článku v novinách Pozor a Slovák ze dne 9.8.1929 byli oba těžce zraněni při nehodě u Brunovce, 11 km od Piešťan. Dle článku v Lidových novinách ze dne 9.8.1929 se letadlo pro poruchu motoru zřítilo vedle železniční trati před zraky lidí ve vlaku z Piešťan, pozorovatel byl na místě mrtev a pilot těžce zraněn s malou nadějí na uzdravení – tomu „na místě mrtev“ ale neodpovídá úmrtí pozorovatele v Trenčíně, asi po převozu do nemocnice. Ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 267 je uvedena smrt por. Urbana 7.8.1929 v Trenčíně. Jestli přežil pilot nevíme, protože ve Věstníku MNO jsou uvedena pouze úmrtí gážistů (vojáků z povolání), a to on jako četař asi nebyl. Hrob por. Urbana na Olšanských hřbitovech v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Obec Brunovce leží u železniční trati 10 km severně od Piešťan a 27 km od Trenčína. Možná vzal raněné do Trenčína vlak, který nemohl jet zpět do bližších Piešťan.

26.8.1929Růžďka, Vsetín2 x Letov Š-20, č. 57 a 59-1pilot por. Jar. Malý (z Prahy) a pilot svob. Rudolf Škuta, oba od 33. letky LP2, narazili v mlze do kopce Dušná poblíž hájovny u Bystřičky. Rudolf Škuta nezraněn, por. Malý utrpěl zlomeninu nohy. Zraněného poručíka ošetřil dr. Otto Levý z Valašského Meziříčí. Stalo se to při závěrečných cvičeních na Moravě. Dle článku Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 27.8.1929 a Kroniky LP2.

Pozn.: dle fotografií z kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín byl letoun svob. Škuty označen F1. Dle práce Ing. Josefa Studeného havarovali 50 m od sebe, letoun por. Malého byl označen F2.

26.8.1929Mankovice, Suchdol nad OdrouLetov Š-20.73-1pilot rtm. Kupský (nebo Kobský, Kubský) od 33. letky LP2 zraněn, při startu z polního letiště zachytil podvozkem o stoh slámy a těžce havaroval. Stalo se to při závěrečných cvičeních na Moravě. Dle Kroniky LP2 a článku v novinách Pozor ze dne 28.8.1929.

Pozn.: Jméno pilota je v Kronice LP2 uvedeno jako rtm. Kupský, v novinách jako Kubský i Kobský. Mohlo by jít o Františka Kubského, který měl nehodu již 28.5.1929. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl svob. František Kubský od LP1 jmenován 1.6.1924 Polním pilotem - letcem. NEOVĚŘENO

30. 8. 1929Slížany u MorkovicAero Ab-111.55? ozn. E3-1pilot čet. Jaroslav Cabalka lehce zraněn, pozorovatel por. Jaroslav Dvořák nezraněn, oba od leteckého pluku 1 Havárie při závěrečných cvičeních na Moravě, při přistání na polním letišti narazili do střechy domu. Havárie je popsána i vyobrazena ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v časopise L+K, ročník 2014, č.1, str. 72, a v časopisu Novinky MPM č.54/2010.

Pozn.1: PŘESNÝ TYP LETADLA NEOVĚŘEN. Letadlo bývá udáváno jako Ab-111.55. Dle[100] však letadlo Ab-111 s výrobním číslem 55 nebylo vyrobeno. Byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Letadla Ab-11 a Ab-111 byla napohled úplně stejná, a lišila se od sebe pouze verzí motoru, Ab-11 měl motor Breitfeld & Daněk Perun II, kdežto Ab-111 měl motor Breitfeld & Daněk Perun IIa. Výrobnímu číslu by tedy více odpovídalo Ab-11.55. Letadlu taky mohl být během provozu vyměněn motor Perun II za Perun IIa.

Pozn.2: Jaroslav Cabalka zahynul při srážce nad Prahou 6. 3. 1930 (letěl právě s Ab-111.81)

4.9.1929Žipo ?, Vranov, SKAero A-11.63-1pilot čet. Valášek lehce zraněn, pozorovatel por. Malý vyvázl bez zranění, havárie vojenského letadla u osady Žipo (sic), severozápadně od Vranova na Slovensku. Dle článku Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 6.9.1929.

Pozn.: severozápadně od Vranova nad Topľou je obec Vyšný Žipov. Bylo to tam?

5.9.1929Přední ChlumAero Ab-111.86 + Avia BH-21.943† pilot čet. Jaroslav Mařík-Böll, † pozorovatel npor. Antonín Selnar (oba Ab-111 od 1. letky LP1) a † pilot čet. Josef Pekárek (BH-21 od 31. nebo 34. letky LP1), od LP1. Srážka ve vzduchu při vojenském cvičení. Tři pomníky těchto letců jsou uvedeny na stránkách Pomníky letců, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. Jména dvou letců se v článcích mírně liší, zde jsou uvedena jména tak, jak jsou ve Věstníku MNO. Jmenování čet. Jaroslava Maříka-Bölla Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 154. Hrob Antonína Selnara v Plzni je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 305 – zde je však uveden jako příslušný k LP4.

Pozn.1: Několik událostí ze služby pilota Pekárka i osudnou srážku popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 174, opis textu je i na stránkách Letecké badatelny, kde je však dvoumístné letadlo uvedeno jako A-11 (místo Ab-111). Popis nehody od Oldřicha Doubka je poněkud odlišný od popisu na stránkách Pomníky letců.

Pozn.2: Piloti Jaroslav Mařík-Böll a Jaroslav Pekárek měli 10.9.1929 pohřeb v Praze (dle časopisu Letectví 1929, str. 340). Dle Knihy úmrtí LP1 byl Jaroslav Mařík-Böll zpopelněn v krematoriu na Olšanech (místo uložení urny uvedeno není), a Josef Pekárek byl pohřben na vojenském hřbitově v Praze (není uvedeno na kterém). Pátrání po obou hrobech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.

6.9.1929Topolany, OlomoucAero A-01.6, ozn. K3-1pilot des. Augustin Blažek zraněn, pozorovatel npor. I Blažek nezraněn, oba od LP2, pád do vývrtky v zatáčce, letoun zrušen. Dle práce Ing. Josefa Studeného, NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.: Dle práce Ing. Josefa Studeného mají oba letci stejné příjmení – není to překlep? V seznamu důstojníků LP2 z roku 1928 totiž není žádný npor. I. Blažek uveden. Je tam však pozorovatel npor. Ladislav Bartoš – není to to on?

6.9.1929Oldřiš u KrounaAvia BH-33L.2 (Ba-33.2), ozn.51† kpt. Alfred Soukup, katastrofa ve větrné smršti při leteckém závodu okolo Malé dohody a Polska. Pomník na místě a hrob Alfreda Soukupa v Praze jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, pomník i na stránkách Pomníky letců.

Pozn.: Trasa závodu v roce 1929 vedla z Rumunska, přes Polsko a Československo zpět do Rumunska, zvítězil škpt. Josef Kalla na stroji Letov Š-131. Více o závodu v časopisu Hobby historie, č.22 a 23 (ročník 2013).

6.9.1929BorováAvia B-33.7-1pilot škpt. Ing. František Malkovský od LP1 lehce zraněn při havárii v bouři při leteckém závodu okolo Malé dohody a Polska, letoun zrušen. Více o závodu v časopisu Hobby historie, č.22 a 23 (ročník 2013).
8.9.1929Třitim u Týna nad VltavouAero Ab-11.92† pilot des. Josef Beneš, † střelec svob. Václav Černý, oba od LP1, po startu z polního letiště u Čihovic v zatáčce pád, po nárazu do země vše shořelo. Původní pomník na místě je zničený, ale událost připomíná sloup a tabulka. Popis nehody na [74]. Dále dle časopisu Letectví 1929, str. 340, a novin Pozor ze dne 10.9.1929. Hroby Václava Černého na Olšanských hřbitovech v Praze, Josefa Beneše v Modlanech, a pomník na místě jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: v kronice města Týna nad Vltavou (přepsáno na [75]) je jméno pilota chybně uvedeno jako Václav Beneš.

Pozn.2: v knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 39 je chybně uvedeno, že Josef Beneš přežil. On však zemřel, a zápis o tom je v Knize zemřelých LP1, 1928 – 1932, fol. (list) 6 (k nahlédnutí ve VÚA Praha).

Pozn.3: v novinách je letadlo uvedeno jako AB 119, což by odpovídalo Ab-11.9. Dle práce Ing. Josefa Studeného šlo o letadlo Ab-111.9, lišící se motorem Breitfeld & Daněk Perun IIa (namísto Breitfeld & Daněk Perun II u Ab-11). Jinak to byla úplně stejná letadla. Letadel Ab-111 bylo vyrobeno jen 15 ks[109], a jejich známá výrobní čísla (asi společná řada s Ab-11) jsou 81, 86, 90, 99 (LN 5.9.1929, 6.3.1931 a 8.5.1931). Takže výrobní číslo 9 je zcela mimo tyto, a opravdu spíše odpovídá Ab-11 – NEOVĚŘENO, protože seznam vyrobených letadel není k dispozici.

Pozn.4: v práci Ing. Josefa Studeného je uvedeno 47 !!! letadel Ab-111 různých výrobních čísel – přitom jich bylo vyrobeno jen 15 ! Práce Ing. Josefa Studeného je velmi rozsáhlá (díky za ni), avšak třeba v případě Ab-111 jsou více než dvě třetiny údajů chybných – a to nabádá k velké opatrnosti.

13.9.1929Praha – Letňany Letov Š-20.22 + Letov Š-20.23 (nebo.28)11† tovární pilot čet. František Jodas zemřel na následky zranění v nemocnici, pilot kpt. Karel Brázda zraněn. Srážka na letišti při přistání (dle časopisu Letectví 1929, str. 340 a knihy Než podmaníme vzduch…, str.53, dále dle článků v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 14. a 15.9.1929). Novinové zprávy se různí, zda František Jodas zemřel 13.9. večer nebo 14.9. ráno. Jeho hrob (taky s nejasným datem úmrtí) na Olšanských hřbitovech v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23.9.1929Přerov Letov Š-20.371-† pilot čet. Stanislav Bednář od LP2. Zahynul při havárii u prozatímního letiště blízko kasáren u Přerova. Při návratu z leteckého dne mu unikal olej z motoru, tak přistál v Přerově, druhý den po opravě měl odletět do Olomouce, ale předvedl nad kasárnami nízkou akrobacii, při které narazil do země. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139 (a zmínka v knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, staré vydání str.186-187, vydání 2016, str. 140, a v publikaci Olomoucké letiště v Neředíně, dále dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 24.9.1929). Hrob ve Vejvanovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28.9.1929Roztoky u JilemniceAvia BH-21.1051† pilot desátník František Červený, pomník na místě. Popis nehody na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob ve Zbirohu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: O létání pilota Červeného na vojenském cvičení na Moravě v srpnu 1929 píše Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 170, 171.

28.11.1929Prostějov – KrasiceLetov Š-20.24-1pilot svob. Richard Hübner od LP2 těžce zraněn. Měl zlomené obě nohy, levá noha mu musela být amputována. Dle článků v Lidových novinách ze dne 29.11.1929 a v novinách Pozor ze dne 30.11.1929 mu při nabírání výšky vysadil motor, letoun ztratil rychlost, a zřítil se z výšky asi 120 m na pole. Dle kroniky LP2 při kompasovém letu do Vyškova provedl nad Krasicemi nedovolenou ostrou zatáčku, při které sklouzl po křídle k zemi.
19.2.1930Nitra, SKAero A-11.2711† pozorovatel letec ppor. Eugen Sokolovský od LP3 zahynul, pilot čet. Ludvík Kraus těžce zraněn; před přistáním se letadlo propadlo a zachytilo o dráty na ul. Masarykově (dnes Štefánikova). Na [76] je ještě uvedeno, že pilot čet. Kraus přežil slepý - je zde však chybné datum 19.2.1931. Vyšetřovací zpráva uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 176. Zpráva o smrti ppor. Evžena Sokolovského při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 98. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 je Eugen Sokolovský pohřben v Medzilaborcích na Slovensku.
6.3.1930Praha - BohniceAero Ab-111.812† pilot čet. Jaroslav Cabalka, † pozorovatel ppor. Josef Bečka, oba od 1. letky LP1. Srážka s Ab-111.90 při přehlídce u příležitosti narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka. Dopad na pole za ústavem choromyslných. Popis události v časopisu Letectví 1930, str. 109, a ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v témže časopise, ovšem ročník 2013, č.11, str.72, dále v novinách Pozor ze dne 7., 9. a 15. 3.1930. Zpráva o smrti ppor. Bečky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 101. Lékařské zprávy a snad i správné foto nehody jsou v knize plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 181. Hroby Jaroslava Cabalky v Žamberku a Josefa Bečky v Přepeřích (okr. Semily) jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
6.3.1930Praha - BohniceAero Ab-111.902† pilot čet. Vojtěch Kříha, † pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka, od 3 letky LP1. Srážka s Ab-111.81 při přehlídce u příležitosti narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka. Dopad na pole za ústavem choromyslných. Popis události v časopisu Letectví 1930, str. 109, a ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v témže časopise, ovšem ročník 2013, č.11, str.72, dále v novinách Pozor ze dne 7., 9. a 15. 3.1930. Lékařské zprávy a snad i správné foto nehody jsou v knize plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 183,184. Hroby čet. Vojtěcha Kříhy ve Zlivi a Jiřího Matějky v Praze jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na stránkách Pomníky letců je k Jiřímu Matějkovi přiřazena fotografie vraku letounu s označením B1. V knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 182 je však jiná fotografie téhož vraku letounu přiřazena k Cabalkovi a Bečkovi – a to bude asi správně, protože označení B patřilo jejich 1. letce LP1.

18.3.1930MiloviceLetov ŠB-16.132-† pilot čet. František Caisberger, † střelec čet. Ladislav Šimák, oba od LP6. Při přistání na letišti Boží Dar narazili na tyč větrného pytle, poškodil pravé spodní křídlo, letadlo dopadlo na letiště a shořelo. Vyšetřovací zpráva uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 185. Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 19.3.1930. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. František Caisberger byl pohřben ve Valašském Meziříčí, jeho zrušený hrob je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, Ladislav Šimák byl pohřben v Nechanicích, okr. Hradec Králové (dle knihy zemřelých LP6 ve VHA Praha).

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

26.3.1930Výšovice/Kelčice, ProstějovLetov Š-18.52-† pilotní žák voj. Jan Kropáček, † instruktor čet. Vladimír Kapička (21 let, z Moravské Ostravy) od LP1 přidělený k VLU. Pád, snad po vysazení motoru ve vývrtce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 27.3.1930. Dle časopisu Letectví 1930, str. 274 byl Jan Kropáček od LP6 posmrtně jmenován polním pilotem letcem. Foto z pohřbu Vladimíra Kapičky v Prostějově a havarovaného letadla je na stránkách Aviatik-cs Olomouc. Hroby Jana Kropáčka ve Zlivi a Vladimíra Kapičky v Ostravě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Foto jejich havarovaného letadla je v knize od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 161 (popis fotografie je chybný).
3.4.1930Rosice, ChrudimLetov Š-18.12-2pilot prap. Josef Beránek a ing. Jaroslav Pavlíček, oba od LP1, lehce zraněni; havárie při nouzovém přistání pro silný protivítr a nedostatek benzínu, letadlo zničeno. Dle článku Petra Bočka v Chrudimském vlastivědném sborníku, č.17, 2013, str. 87.
5.4.1930Praha - LetňanyAero A-34 Kos-1Josef Novák (čs. pilotní diplom č. 16), zkušební pilot firmy Aero, těžce zraněn, příčinou havárie byla porucha konstrukce letadla. Ze zranění plic se již nikdy zcela nezotavil a zemřel 2.1.1934 (chybně 3.1.1934). [110],[111],a [77]

Pozn.1: Josef Novák zemřel v nemocnici Na Bulovce. Dle matriky zemřelých římskokatolické farnosti Libeň (LBŇ Z14 1931 - 1934, str. 221/sken 225 na stránkách kalalog.ahmp.cz) šéfpilot Josef Novák zemřel 2.1.1934 v městské nemocnici Praha VIII Libeň (nemocnice Na Bulovce je v Libni). Dále je v matrice zemřelých uvedeno, že se narodil 8.7.1893 v Dobřichově u Kouřimi (takže je to bezpochyby on), bydlel na adrese Kbely 175, manželka se jmenovala Věnceslava roz. Hránská.

Datum jeho úmrtí je udáváno i jako 3.1.1934, zdroj informace není známý, ale opakuje se to často: [112], na wikipedii i jinde.

Pozn.2: Piloti stejného jména byli v té době dva. Tento se nar. 8.7.1893 v Dobřichově u Kolína, za války sloužil u rakousko-uherského letectva a dosáhl tří sestřelů. Ten druhý se narodil 7.8.1894 v Oskořínku - viz nehoda ze 30.3.1931. Životopisy obou na[111]

5.5.1930Malacky, SK Avia BH-21.59, ozn.I31pilot npor. Václav Langer od LP6 byl zraněn; při střelbách na pozemní cíl vysadil motor, při nouzovém přistání na paseku se letoun převrátil a byl zničen. Zpráva o nehodě uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 188.
16.5.1930ChebAvia BH-10.18, ozn. c1561† pilotní žák Josef Klatka. Nevybral včas vývrtku, dopad 2 km východně od starého letiště. Foto havarovaného letadla je na Aviatik.cs a v článku „Avia BH-10 2. série pokus o přehled“ na stránkách Modelforum. Originální zpráva o nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 190. Zpráva o jeho smrti je i v publikaci Chebská křídla, [113]a v novinách Pozor ze dne 18.5.1930. Jeho hrob ve Starém Kolíně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Jeho jméno je často komoleno jako Klapka, Kladka, správné jméno Klatka je na jeho hrobu (urně).

Pozn.2: Označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně c156, a na pravé straně 156c. Písmeno c patřilo od roku 1929 leteckému učilišti. Dle černobílých fotografií mělo letadlo tmavý trup se světlým označením, světla křídla i ocasní plochy, a kruhové čs. označení (používané od roku 1927). V době nehody však mělo namontované kamuflované levé křídlo s praporovým čs. označením (používaným 1922 až 1926), snad ze zrušeného letadla BH-10.2.

Pozn.3: V Chebu byla v roce 1930 Pilotní škola jednosedadlová stíhací. Pilotní žáci se učili létat nejdříve v Pilotní škole elementární (založena v Chebu, od roku 1925 v Prostějově), pak Pilotní škole pokračovací dvousedadlové (založena v Chebu, od roku 1926 v Prostějově), a jen někteří pak v Pilotní škole jednosedadlové stíhací v Chebu. Názvy škol se během let měnily.

22.5.1930Praha – Letňany / KbelyAvia Bk-11.16 + Aero Ab-11.12, ozn. E221† pilot ppor. František Bělohrad od LP3 (v záloze), † pozorovatel por. Ladislav Frýba od 14. letky LP4 (v záloze), pilot rtm. Josef Krčmář lehce zraněn. Srážka ve vzduchu, menší jednoplošník Bk-11 se hned zřítil a jeho pilot Fr. Bělohrad zahynul (možná byl zabit již při srážce). Větší letoun Ab-11 zůstal i po srážce letuschopný a pilot Krčmář s ním klesal k letišti. Pozorovatel Frýba však vyskočil a otevřel padák předčasně, takže se mu zachytil na ocasních plochách letadla. Padák na kormidlech omezil řiditelnost, takže pilot nemohl před přistáním snížit úhel klesání, a letadlo se při tvrdém přistání převrátilo. Pilot byl lehce zraněn, pozorovatel vlečený za letadlem zahynul. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23. a 24. 5.1930. Zpráva o jejich smrti při výkonu letecké služby v Letňanech je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 136. V časopisu Letectví 1930, str.228 je zpráva o smrti Františka Bělohrada i jeho foto. Foto nehody na [78] Archivováno 11. 6. 2016 na Wayback Machine.. Originální zpráva o nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 192.

Pozn.1: dle Zprávy o nehodě (v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 192) došlo k nehodě mezi letišti Letňany a Praha (Kbely), na hranicích Velké Prahy. Letoun ppor. Františka Bělohrada se zřítil na katastru kbelském, asi 500 m od kasáren LP1, a sám František Bělohrad ležel 85 kroků od vraku svého letadla (ve Věstníku MNO, část osobní 1930, str. 136 je však uvedena jeho smrt v Letňanech). Letadlo por. Frýby s rtm. Krčmáře havarovalo asi 1 km od něj, dle Věstníku MNO Ladislav Frýba zemřel v Letňanech.

Potn.2: ve Zprávě o nehodě (v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 192) je por. v zál. Frýba uveden jako Augustin. Ve Věstníku MNO, část osobní však žádný Augustin Frýba není uveden. Ve Věstníku MNO, část osobní je vícekrát uveden Ladislav Frýba: v roce 1923, str. 643 je uveden svobodník v záloze Ladislav Frýba od LP1, v roce 1925, str. 91 je jmenován ppor. Ladislav Frýba od LP1 poručíkem v záloze, v roce 1930, str 66 je uvedeno přeložení por. v zál. Ladislava Frýby od LP1 k LP4, v roce 1930, str. 136 je uvedena smrt por. v zál. Ladislava Frýby od LP4 dne 22.5.1930 při výkonu letecké služby v Letňanech.

8.6.1930Karlovy VaryAvia BH-21.961† pilot škpt. Ing. František Malkovský od LP1, náš nejlepší akrobatický pilot té doby, nazývaný král vzduchu. Při vystoupení na mítinku v Karlových Varech nevybral včas vývrtku. Jeho hrob v Benešově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [79]
17.7.1930MiloviceAero Ab-11.112-† pilot čet. Emil Rendl od 72. letky LP6, † střelec des. Jan Beneš. Při vybírání střemhlavého letu se ulomilo křídlo, dopad na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18. 7.1930. Hrob čet. Rendla v Kladně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. Originální záznam fonodepeše o nehodě na MNO je uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 199. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
20.8.1930ToužimBreguet 19-2rumunské vojenské letadlo havarovalo při letu z Paříže do Varšavy, posádka npor. Michal Oprisan a kpt. Sahing lehce zraněna. Stalo se to při cestě na start Okružního letu Malou dohodou a Polskem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.8.1930.
21.8.1930Olomouc - Neředín-1(0)-Paní Marie Frébortová, 36 let, z Olomouce byla zabita přistávajícím letadlem, pilot čet. v záloze (na cvičení) Jaroslav Křehlík ji neviděl. Žala na letišti trávu, i když byl vstup na letiště přísně zakázán. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.8.1930 a Kroniky LP2.

Pozn.: z letadla, kde pilot sedí za motorem a křídly, je dopředu dolů velmi špatný výhled, a jak pilot před přistáním přitahuje a zvedá předek, aby zpomalil, je to ještě horší.

31.8.1930Sibiu, RumunskoAvia B-33.8--pilot čet. Rudolf Švábenský vyskočil pro poruchu motoru v transylvánských Alpách cestou na předvádění do Bukurešti. Dle monografie AVIA BH-33 od Jiřího Vraného, str. 16.

Pozn.: Stal se tak vůbec prvním čs. letcem, který se zachránil padákem, toto prvenství mu však nebylo přiřčeno, protože nebyl ve službě, ale letěl pro firmu Avia na předváděcí let. Vojenské prvenství bylo uznáno Rudolfu Černínovi až 23.6.1931.

9.9.1930ProstějovAero A-15.5, ozn.C1311† polní pilot npor. Emanuel Bartoš (z Dětkovic) z VLU nadpočetný v LP2, pozorovatel škpt. František Kehler lehce zraněn. Porucha motoru, při nouzovém přistání ztráta rychlosti a havárie na poli severozápadně od letiště. Ještě téhož dne na stejném poli bezpečně nouzově přistál škpt. Josef Diviš, rovněž pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.9.1930. Zpráva o smrti npor. Bartoše je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 203, a v časopise Letectví č. 9/1930, str. 351. Jeho hrob v Určicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Originální Zpráva o letecké nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 201, foto na str. 202, 203.

Pozn.: ve zprávě o nehodě je letadlo označeno jako An 15.5, a uvedeno, že jde o letadlo k nočním letům. Na fotografii letadla je rovněž patrné označení An15.

17.9.1930Benešov - MariánoviceAvia BH-21.731† čet. polní pilot Josef Pešek od LP4 zahynul při akrobacii v malé výšce nad statkem svých známých. Hrob v Benešově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle časopisu Letectví č. 9/1930, str. 351, novin Pozor ze dne 18.9.1930, následovně 19.9.1930 vyšel tamtéž k nehodě článek „Ministerstvo národní obrany proti mladické nerozvážnosti pilotů“ .[80] Originální Zpráva o letecké nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 204.
5.10.1930KroměřížAero A-12.7, OK-ILG11† Karel Hesoun z Leteckých dílen v Olomouci, a pokladník MLL, zemřel 6. 10. 1930 v nemocnici, pilot rtm. Vilém Murcek zraněn, havárie při nouzovém přistání u letiště na leteckém dni. Za letu se utrhlo křidélko. Letadlo patřilo Propagační letce. Popis události v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“[86] na str. 35. [81] Archivováno 30. 6. 2012 na Wayback Machine. [82] Archivováno 15. 7. 2014 na Wayback Machine. Hrob Karla Hesouna v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Dle knihy[114]Karel Hesoun při nehodě zemřel proto, že z původně vojenského letadla A-12 byl odstraněn kulomet pozorovatele i s upevňovacím kruhem tak, že trupu kolem místa pozorovatele zůstaly trčet upevňovací trubky kruhu. Při nehodě Karel Hesoun narazil hlavou na jednu z trubek a zemřel na krvácení do mozku.

Pozn.2: Vilém Murcek dlouho sloužil v Leteckém učilišti v Prostějově a byl jedním z našich nejlepších učitelů létání. Později za války bojoval v Polsku, pak u RAF cvičil nové spojenecké letce. Po válce se vrátil domů, a po roce 1948 ho komunisti vyhodili z armády a zavřeli. Zemřel v roce 1964, a jeho zrušená urnová schránka v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

11.10.1930Praha – KbelyAvia BH-21.13211(0)† škpt. Ivan Bazilevič Kňažikovský (psáno i Kňažikovskij nebo Knjažikovskij) od 41. letky LP1, porucha konstrukce při akrobacii (obráceném loopingu), dopad do kasáren, částečně na kuchyň a pavilon. Na místě dopadu těžce zraněn jeden voják. Dle časopisu Letectví 1930, str. 387. Originální Zpráva o této letecké nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 207, 208. Jeho hrob v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jeho nekrolog a životopis je v časopisu Letectvi 1930, str. 387. Více o něm na [83]. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 164 a dál.

Pozn.: Původním jménem Ivan Christofovič Bazilevič Knjažikovskij se narodil 24.5.1891 v Kirjevce v Černigovské gubernii v carském Rusku, na území dnešní Ukrajiny. V roce 1914 narukoval do carské armády do leteckého oddělení, v roce 1915 absolvoval aviatickou školu v Sevastopolu a pokračovací pilotní školu v Belbeku na Krymu. V roce 1918 za občanské války bojuje proti „rudým“ bolševikům, po porážce „bílých“ odchází do Jugoslávie a pak do Československa. V roce 1923 je přijat do Československé armády k letectvu, prochází přezkušovacím pilotním výcvikem a stíhacím kurzem, poté slouží u LP1, a od roku 1929 velí 32., 36., a 41. letce. Dle článku Jana Hammera „Byl ve stínu krále vzduchu Malkovského, ale i jemu byla osudná rudá avia“ na iDnes.cz. (ale navzdory názvu článku není ověřeno ani známo, že by Avia BH-21.132 Kňažikovského byla taky červená, jako BH-21.96 Malkovského)

21.10.1930OlomoucAero A-26.12-1pilotní žák voj. Josef Weiss (Karel Weisz) od LP2 zraněn, letadlo zrušeno. Dle časopisu Hobby Historie č. 26 byla příčinou havárie při nouzovém přistání u Hněvotína porucha motoru. Dle Kroniky LP2 pilotní žák v zatáčce po startu sklouzl po křídle.

Pozn.: Zdroje uvádějí i další protichůdné informace: dle Kroniky LP2 se pilotní žák jmenoval voj. Josef Weiss, dle časopisu Hobby Historie č. 26 se jmenoval Karel Weisz. Další protichůdné informace jsou ohledně letadla: dle časopisu Hobby Historie č. 26 bylo letadlo Aero A-26.12, dle novin Pozor A-26.18. Dle Kroniky LP2 bylo letadlo A-15.30 nebo 8O, což je oboje špatně, protože bylo vyrobeno jen 24ks letadel A-15. Letadla A-15 i A-26 jsou si velmi podobná, obě jsou kopiemi letadla Hansa-Brandenburg C.I,a liší se použitým motorem (i napohled), A-15 má motor Hiero (s výfuky vlevo), A-26 má motor BMW (s výfuky vpravo). Jako nejdůvěryhodnější zdroj ohledně letadla se jeví článek v časopisu Hobby Historie č. 26, kde jsou popsány osudy všech A-26.

28.11.1930Olomouc - NeředínAero A-11.144, ozn. A31pilotní žák svob. Svoboda nezraněn, střelec svob. Jaroš zraněn; před přistáním zachytili o střechu hangáru Pícha 1 a spadli na plochu letiště, letoun zrušen. Foto letadla v knize [115], a foto poškozeného hangáru v kronice L2. Doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: V práci Ing. Josefa Studeného je letadlo uvedeno jako Ab-11.144. Jenže dle[100] byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie nočních letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Takže letadlo Ab-11 ani Ab-111 výrobního čísla 144 neexistovalo. Pokud je výrobní číslo správné, mohlo by jít o letadlo A-11.144 v úpravě pro noční lety, značené taky jako A-11N.144. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. Na fotografii havarovaného stroje s označením A3 však není výfuk, vedený po pravé straně, vidět, nějaké pumové závěsníky však vidět jsou, a aerodynamické odlehčovací plošky křidélek nad křídlem potvrzují, že jde o letadlo pozdějších sérií.

Pozn.2: kódové označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně A3, a na pravé straně 3A. Písmeno A patřilo 5. letce LP2. Příslušnost k LP2 ukazuje plukovní znak (u LP2 moravská orlice, od roku cca 1930 modrobílá) na boku letadla před označením. Písmenem A byly kromě 5. letky LP2 označeny taky: 1. letka LP1, 9. letka LP3 a 40. letka LP4 – takže v každé z těchto letek mohlo být letadlo označené A3, ale lišily se plukovním znakem. Kódové označení letadla se však většinou v dokumentech neuvádělo, takže jej bez fotografie zpravidla nelze zjistit - plukovní znak a písmeno letky lze dovodit, ale číslo letadla ne (dle knihy Letadla zrazeného nebe, str. 12-29). Navíc se kódové označení jednoho letadla měnilo, když bylo letadlo přemístěno k jiné letce.

09?-12? / 1930??Avia BH-211† des. Červený, let spolu s četařem Primerem z Prahy (?) do Kruhu u Chrudimi, při zpáteční cestě se letoun zřítil [84]

Pozn.: TATO NEHODA NENÍ PŘESNĚ DATOVÁNA ANI OVĚŘENA Z JINÝCH ZDROJŮ.

5.1.1931--1-† polní pilot letec pplk. Karel Svidenský od LP1 zemřel po dlouhé nemoci. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931, str. 48., a v časopisu Letecké rozhledy 1931.

NEJDE O LETECKOU NEHODU, JE ZDE UVEDEN PROTO, ABY DALŠÍ BADATELÉ JIŽ NEMUSELI PÁTRAT (AŽ HO DÁME JINAM, SMAŽEME TO)

13.1.1931Olomouc - HejčínAero A-11.84, ozn. B511† pozorovatel des. asp. Arnošt Mihola zemřel na následky zranění, pilot svob. Antonín Štěpánek zraněn. Oba od 7. letky LP2. Příčinou havárie byla porucha motoru a pád do vývrtky při pokusu o nouzové přistání, dopad na železniční násep. Popis události v novinách Pozor ze dne 14.1.1931, zpráva o smrti obou letců tamtéž dne 21.5.1931. Hrob Arnošta Miholy v Drnovicích, okr. Blansko, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pilot svob. Štěpánek sice havárii přežil, ale následkem zranění trpěl bolestmi hlavy, a 19.5.1931 se zastřelil.

Pozn.1: Dle Kroniky LP2 byl Antonín Štěpánek pohřben 21.5.1931 na vojenském hřbitově v Olomouci – Černovíru. Na vojenském hřbitově v Černovíru Antonín Štěpánek náhrobek nemá, ale to může být i tím, se zde zachovalo jen velmi málo náhrobků. Vojenské náhrobky byly nejčastěji litinové kříže s oválnou tabulkou, a většina jich byla v osmdesátých letech 20. století odstraněna pro usnadnění sekání trávy. Náhrobky letců z období první čs. republiky se zde dochovaly jen tři kamenné (jsou i na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa), všechny tři blízko sebe v jihozápadní části hřbitova. Ani správce hřbitova neví, zda a ve kterém hrobě je Antonín Štěpánek pohřben. Co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.2: Označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně B5, a na pravé straně 5B. Písmeno B patřilo 7. letce LP2. Příslušnost k LP2 ukazuje plukovní znak (u LP2 moravská orlice, od roku cca 1930 modrobílá) na boku letadla před označením. Písmenem B byly kromě 7. letky LP2 označeny taky: 2. letka LP1, 10. letka LP3 a 41. letka LP4 – takže v každé z těchto letek mohlo být letadlo označené B12, ale lišily se plukovním znakem. Kódové označení letadla se však většinou v dokumentech neuvádělo, takže jej bez fotografie zpravidla nelze zjistit - plukovní znak a písmeno letky lze dovodit, ale číslo letadla ne (dle knihy Letadla zrazeného nebe, str. 12-29). Navíc se kódové označení jednoho letadla měnilo, když bylo letadlo přemístěno k jiné letce.

22.1.1931Thaures, Brand, AAero Ab-111.60-2posádka pilot svob. Vojtěch Pták a pozorovatel čet. asp. Adamička od LP1 ztratila orientaci při výškovém letu a nouzově přistála v Rakousku. Po povolení odletu zachytili při startu o strom, havarovali, a byli zraněni, pilot těžce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.1.1931. Fotografie havarovaného letadla je na [85].

Pozn.1: PŘESNÝ TYP LETADLA NEOVĚŘEN. V novinách je letadlo uvedeno jako AB 111-6O. Dle[100] však letadlo Ab-111 s výrobním číslem 60 nebylo vyrobeno. Byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Letadla Ab-11 a Ab-111 byla napohled úplně stejná, a lišila se od sebe pouze verzí motoru, Ab-11 měl motor Breitfeld & Daněk Perun II, kdežto Ab-111 měl motor Breitfeld & Daněk Perun IIa. Výrobnímu číslu by tedy více odpovídalo Ab-11.60. Letadlu však taky mohl být během provozu vyměněn motor Perun II za Perun IIa.

Pozn.2: pilot Vojtěch Pták zahynul 29.8.1932.

22. 1. 1931u Sv. Kríže n. Váhom (dnes Považany), SkAero A-11.592-† pilot svob. Viliam Hlbočan, † pozorovatel ppor. Bedřich Sláma, oba od LP3. V silné mlze narazili do terénu 1 km SZ od obce, a letadlo i s posádkou shořelo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24. 1. 1931. Pomník na místě (jen Sláma), a hrob svob. Hlbočana v Trenčíně jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o smrti ppor. Slámy při výkonu letecké služby u Sv. Kříže n. Váh. je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 119, pátrání po jeho hrobu ve Znojmě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna. Zpráva o jmenování svob. Hlbočana polním pilotem letcem pro memoria je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 134.

Pozn.: obce Svätý Kríž, Mošovce a Vieska byly roku 1960 sloučeny a nesou název Považany.

12. 2. 1931Hradec KrálovéAvia BH-21.521† des. Vladimír Štěpán (20 let) od 66. letky LP4 havaroval před přistáním 500 m západně od letiště. [86] Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 78, a v novinách Pozor ze dne 13. 2. 1931. Jeho hrob v Nebuželích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: z označení letadla je vidět na vraku jen písmeno A. Číslo pro poškození vidět není.

13. 3. 1931StrakoniceAero Ap-32.452† pilot četař Jindřich Weinschner, † četař aspirant František Urban od 4. letky leteckého pluku 1. U polního letiště „V Řipkách“ zachytili o strom. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny a stránkách Pomníky letců. Originální Zpráva o letecké nehodě je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 209, 210. Hrob Františka Urbana v Luži u Skutče je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňkové písmeno označuje verzi stroje.

Jaro 1931Hradec Králové?1† čet. Černý havaroval po startu, dopad za hangáry [87] [88]

Pozn.: TATO NEHODA NENÍ PŘESNĚ DATOVÁNA ANI OVĚŘENA Z JINÝCH ZDROJŮ.

30. 3. 1931Olomouc - NeředínAero A-25.16, bez označení11† polní pilot rtm. Václav Hála zahynul, pilot mjr. Josef Novák zraněn a musela mu být amputována noha, oba od LP2. Při zalétávacím letu pád do vývrtky v blízkosti letiště. Zpráva o smrti Václava Hály při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 192 (Václav Hála měl čs. pilotní diplom č.95 a byl i pilotem MLL v Olomouci). Josef Novák následkem zranění odešel do výslužby – zpráva o tom je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 145. Popis události v Kronice LP2, v novinách Pozor ze dne 31.3.1931, dále dle knihy[111]. Hrob Václava Hály je v Olomouci – Neředíně (stránky Spolku pro vojenská pietní místa), i když podle smutečního oznámení (je v Kronice LP2), měl být pohřben na vojenském hřbitově v Olomouci - Černovíru.

Pozn.: Josef Novák se v té době jmenovali dva piloti: tento se nar. 7.8.1894 v Oskořínku a za války byl v ruských legiích. Ten druhý byl tovární pilot Aera, viz 5.4.1930. Životopisy obou na[111]

13.4.1931Opatov, SvitavyLetov Š-18.16, bez označení11pilot mjr. Zdeněk Schindler a pozorovatel mjr. gšt. Josef Gaďurek těžce zranění při havárii ve vichřici cestou z Prahy do Prostějova. † mjr. gšt. Josef Gaďurek od LP6 zemřel 20. 4. 1931 v nemocnici ve Svitavách. Popis události v novinách Pozor ze dne 14. 4. 1931. Smuteční oznámení Josefa Gaďurka je uvedeno v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 212. Byl autorem odborných vojenských publikací, a zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 202, a v časopisu Letectví 1931, str. 191.

Pozn.: Pilotem byl pravděpodobně Zdeněk Schindler (čs. pilotní diplom č. 249), který zemřel v roce 1970 a jeho hrob v Praze na Vinohradech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

18.4.1931Hrubčice, ProstějovLetov Š-18.9-2pilot čet. Ferdinand Knol a pozorovatel pilotní žák voj. Jaroslav Doktor z VLU zraněni, nevybrali vývrtku. Popis události v novinách Pozor ze dne 19.4.1931.

Pozn.: pilot Jaroslav Doktor létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil domů, do roku 1949 létal u ČSA a pak ho komunisti vyhodili, protože lidé, kteří již za svobodu bojovali, byli pro ně nebezpeční – mohli by za ni bojovat zase. Komunisté měli radši kolaboranty, u těch nic podobného nehrozilo. Více o Jaroslavu Doktorovi na [89].

8.5.1931Brandýs nad Labem - VrábíAero Ab-111.992-† pilot des. Karel Milota, † pozorovatel por. v zál. František Šneberger, od LP1. Havarovali následkem poryvu větru při letu v malé výšce, letadlo i s posádkou shořelo. Dle článku v novinách Pozor a v Národních novinách ze dne 9.5.1931. Zpráva o smrti por. Šnebergera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 205. Popis a foto nehody i na stránkách Letecké badatelny. Hrob Karla Miloty v Horažďovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Vrábí bylo v době nehody samostatnou obcí, takže místo nehody je v novinách uvedeno jako Vrábí, okr. Brandýs n. L.

Pozn.2: PŘESNÝ TYP LETADLA NEOVĚŘEN. V novinových článcích je letadlo uvedeno jako A-B č.11.199. Dle[100] však letadlo Ab-11 s výrobním číslem 199 nebylo vyrobeno. Byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Z letadel Ab-11 a Ab-111 by to bylo poslední vyrobené letadlo s výrobním číslem 99. Mohlo by tedy jít o A-11N.99, vybavené pro noční lety, které má oproti Ab-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. A právě ten dlouhý výfuk je vidět na fotografii shořelého vraku letadla na stránkách Letecké badatelny. Na stránkách Letecké badatelny je však letadlo uvedeno jako Ab-111.99 – ale výroba letadla Ab-111 s výrobním číslem 99 není ověřena.

15.5.1931Moravský Žižkov, BřeclavAero A-11.81-2pilot svob. Leo Balatka a pozorovatel npor. Jan Nosek od 7. letky LP2 zraněni, při shazování hlášení na cvičení ztráta rychlosti a pád z výše asi 50 m, dle Kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín
21.5.1931Bohdalice, VyškovAero A-25.10-1žák VLU Václav Krojadlo havaroval při pokusu o nouzové přistání pro poruchu motoru, a byl těžce zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.5.1931.

Pozn.: Václav Krojadlo absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františkovi Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).

10.6.1931Olomouc - ŘepčínAero A-11.28, ozn. D82-† pilot des. Jan Šimon (nar. 1910) od 8. letky LP2, † pozorovatel por. Miloslav Novotný (nar. 1906) od PP15. Pád do vývrtky ve výšce 150 m, dopad do pole 20 kroků od silnice do Horky, nedaleko Moravských oceláren. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 11. 6. 1931. Zpráva o jmenování obou letců Pro memoria je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 255. Jan Šimon pocházel z Brna – Horních Heršpic, a jeho hrob na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Originální fotografie letců ze služebních záznamů, a foto havarovaného letadla, jsou uvedeny v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 213. Označení letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Dle Kroniky LP2 pocházel Miloslav Novotný z Olomouce, a byl pohřben na vojenském hřbitově v Olomouci – Černovíru (NEOVĚŘENO – pohřeb v Černovíru byl uveden i u letců, kteří jsou prokazatelně pohřbeni jinde). Na vojenském hřbitově v Černovíru Miloslav Novotný náhrobek nemá, ale to může být i tím, se zde zachovalo jen velmi málo náhrobků. Vojenské náhrobky byly nejčastěji litinové kříže s oválnou tabulkou, a většina jich byla v osmdesátých letech 20. století odstraněna pro usnadnění sekání trávy. Náhrobky letců z období první čs. republiky se zde dochovaly jen tři kamenné (jsou i na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa), všechny tři blízko sebe v jihozápadní části hřbitova. Ani správce hřbitova neví, zda a ve kterém hrobě je Miloslav Novotný pohřben.

23. 6. 1931Cheb Letov Š-20.99pilot des. Rudolf Černín se zachránil padákem, protože se mu lanko od kulometu zachytilo za řídící páku a letoun přešel do vývrtky na zádech, kterou nemohl vybrat. Letoun dopadl vedle letiště. (dle publikace Chebská křídla)

Pozn.: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se ve službě (mimo službu to bylo již 31.8.1930) zachránil padákem a obdržel za to od ministra národní obrany zlaté hodinky s věnováním. Článek o jeho záchraně je v časopisu Letectví 1931, str. 299. Zahynul 8.8.1933.

27.7.1931Dolní Srní, Nové Město nad Váhom, SKLetov Š-16--pilot čet. Ovčačík a pozorovatel Kühner nezraněni, letoun silně poškozen; dle kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín

Pozn.: pilot by mohl být Josef Ovčačík, který zahynul 4.2.1937, a jeho hrob v Pavlovicích u Přerova je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

27.7.1931Senica, SKAero A-11.25-2pilot čet. Bayer a pozorovatel svob. asp. Jelínek lehce zraněni, při startu zachytili podvozkem o stoh slámy a havarovali; dle kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín.

Pozn.: v Senici nad Myjavou bylo polní letiště[116]

3.8.1931Velké PavloviceAero A-11.772-† pilot svob. Josef Pospíšil (z Brna), † pozorovatel des. asp. Štěpán Černý, letadlo od 7. letky LP2. Letci odbočili z trasy nad Velké Pavlovice, bydliště Štěpána Černého, kde se letadlo řítilo k zemi velkou rychlostí a po pádu se hned rozbilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.8.1931. Hrob Štěpána Černého ve Velkých Pavlovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Urnový hrob Josefa Pospíšila v Brně byl zrušen v roce 1973, co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis a foto letců i nehody je i na stránkách Letecké badatelny.
4. 8. 1931ChrudimLetov Š-16.301† pozorovatel por. Josef Mlejnek, pilot des. Bohumil Stein od LP4 se z hořícího stroje zachránil padákem, pozorovateli se padák zachytil za ocas letadla. Hořící letadlo pak ještě ve vzduchu vybuchlo, pozorovatel dopadl do zahrady lihovaru, části letadla dopadly do Chrudimského lihovaru (zapálená střecha byla uhašena, poškozené skladiště lihu se nevznítilo). Událost popsal historik Petr Boček v Chrudimských vlastivědných listech č. 9 z roku 1992, a je popsána i v Medlešických novinách z června 2013 [90], a v novinách Pozor ze dne 5.8.1931. Hrob por. Mlejnka od LP4 v Turnově - Hrušticích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 276, zde je uveden jako příslušník hran. prap. 9. Smuteční oznámení Josefa Mlejnka je uvedeno v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 214.

Pozn.: Dle článku v časopisu Letectví 1931, str. 299 byl pilot des. Bohumil Stein teprve druhým čs. letcem, který se ve službě zachránil na padáku (vůbec první byl Švábenský 31.8.1930 a první ve službě Černín 23.6.1931).

18.8.1931Košice, SKAero A-11.54-1-2pilot voj. Dobroslav Šmíd nezraněn a pozorovatel por. Antonín Chládek zraněn (zlomená noha a zranění na hlavě). Letoun od 13. letky LP3 se před přistáním propadl a narazil do stromu. Psáno v Lidových novinách ze dne 19.8.1931. Doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného (dle něj byl lehce zraněn i pilot).

Pozn.: Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 48 oba letci zahynuli, pilot se zde jmenuje Stanislav Šmíd, ostatní souhlasí.

29.8.1931MiloviceLetov ŠB-16.14-2(0)pilot voj. Moravec zachytil při přistávání o povoz p. Novotného, tažený kravami a jedoucí na letiště. Letadlo se převrátilo, pilot nezraněn, pan Novotný a jeho dcera, ze Zbožíčka, byli zraněni, obě krávy byly zabity. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.8.1931.

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

1. 9. 1931Soutice, okr. BenešovAero AP-32.6011† pozorovatel por. Josef Sodomka těžce zraněn a zemřel 5.9.1931, pilot čet. Václav Kubec od LP1 zraněn. Havárie při přistání na polním letišti. Popis události ve vzpomínkách Václava Kubce v časopisu L+K 2013, č.12, str. 66, a dále na stránkách VHÚ (u sbírkového předmětu Zlomek listu vrtule letounu AP-32). Zpráva o smrti por. Sodomky v Praze dne 5.9.1931 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 285. Hrob Josefa Sodomky v Krouně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 285 je uvedena příslušnost Josefa Sodomky k PP36, ale v knize zemřelých PP36 (ve VHA Praha) není uveden. Na náhrobku Josefa Sodomky je uvedena příslušnost k LP1, a správa o jeho pohřbu je rovněž v Kronice LP1 (ke čtení ve VHA Praha). Není tedy zcela jasno – mohl být příslušný k PP36 a přidělen k LP1 – NEOVĚŘENO.

Pozn.2: pilot Václav Kubec (1907 – 1989) se později stal spisovatelem a psal knihy o létání. Jeho hrob v Litomyšli je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

3. 9. 1931Praha – Kbely / PočerniceŠkoda D-1.17pilot npor. Václav Touš od 41. letky LP4 vyskočil s padákem, letoun zničen. Ve výšce 6200 m se dostal do vývrtky, kterou nemohl vybrat, ve 3000 m vyskočil bez bot, které se mu zachytily v kabině. Na padáku PAK dopadl nezraněn. Popis události v časopisu Letectví 1931, str. 316 a v Lidových novinách ze dne 4.9.1931.

Pozn.: dle dostupných informací byl Václav Touš třetím čs. letcem ve službě, který se zachránil pomocí padáku. Před ním se o záchranu pomocí padáku pokusili: 22.5.1930 pozorovatel por. Frýba (zahynul); 31.8.1930 pilot Švábenský (mimo službu, zachránil se); 23.6.1931 pilot des. Rudolf Černín (zachránil se jako první ve službě); 4.8.1931 pilot des. Bohumil Stein (zachránil se) a pozorovatel por. Mlejnek (zahynul).

6. 9. 1931TřebíčAero A-18.16, OK-ACN1-† pilot Václav Peřina (nar. 30.8.1906, z Milíčevsi) při leteckém dnu narazil do terénu, vše shořelo. Stalo se to až po jeho odchodu z armády s letounem Moravského aeroklubu. Dle časopisu Letectví 1931, str. 387, [91] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine., více o Václavu Peřinovi na [92] Pomník na místě a hrob v Milíčevsi jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19. 9. 1931Útěchov, okr. SvitavyLetov Š-16.27, ozn. M232† pilot a velitel pluku (a válečný letec ve Francii) plk. Augustin Charvát, † pozorovatel npor. Karel Brožek, oba od LP1. Narazili v mlze do kopce. Augustin Charvát zemřel na následky zranění 20. 9. 1931, Karel Brožek zemřel 27. 9. 1931. Pomník na místě. Dle časopisu letectví 1931, str.320, 390. [93] [94] Zprávy o smrti obou letců jsou ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 291 a 296. Hrob Karla Brožka v Praze, a pomník na místě, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Pamětní deska na rodném domě Augustina Charváta v Ročově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jeho nekrolog a životopis je v časopisu Letectvi 1931, str. 320. Pomník v Útěchově je rovněž uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa – na tomto pomníku obnoveném v roce 2011 je jméno Karla Brožka zkomolené na Brož.[117]

3.11.1931střelnice Malacky, SKAero A-29.1-2pilot Josef Štefl a pozorovatel-střelec (spíše obsluha navijáku) Jan Wieninger (Wininger) zraněni; při odhazování vlečného terčového rukávu v malé výšce motor po prudkém přidání plynu vysadil, letoun vrazil do země a byl zrušen[118]
4.11.1931Nový Dvůr u Malacek, SKLetov Š-6.2711† pilot svob. František Ištvánek zemřel 5.11.1931 v nemocnici, svob. Bohumil Kořenský těžce zraněn. Oba od LP3. Po startu s vlečným rukávem z letiště Nový Dvůr u Malacek vysadil motor, při návratu na letiště letadlo sklouzlo po křídle k zemi. Příčina nezjištěna, ve vraku byl nalezen motor vypnutý a plyn stažený. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
9.12.1931Bedihošť, Prostějov Letov Š-20.1041† pilot des. Otto Hess od LP 1, toho času instruktor leteckého dorostu ve VLU. Zahynul jižně od Bedihoště (část Václavovice) při akrobacii s letadlem VLU, označeným c203. Dle časopisu Letectví 1931, str. 453 a knihy Vzduch je naše moře, článek v novinách Pozor ze dne 10.12.1931. Dle článku tamtéž ze dne 15.12.1931 létal přehnaně odvážně.

Pozn.: Otto František Hess narozen 30.3.1909 v Karlově Huti, okr. Beroun (Kniha narozených farní osady podčáplské 1903 – 1911, str. 182/SOA Praha), o jeho hrobě však obec neví. Byl to mladší bratr Alexandra Hesse, prvního velitele 310. čs. stíhací perutě RAF za války.

2. 2. 1932Olomouc - NeředínAero APb-32.93--Letadlo s posádkou prap. Holub a škpt. Čaboun? od LP1 narazilo před přistáním po přeletu z Prahy do kamenného neředínského kříže na kraji letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 3.2.1932, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: kpt. Bedřich Čaboun byl v letech 1922 až 1923 správcem (ředitelem) Československé vojenské továrny na letadla (Letov)[119]. Je to on?

Pozn.2: Dle mapy 3. vojenského mapování z roku 1914 a 1930 (na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru)[65] stál kříž u křižovatky cest u kóty 266 (v roce 2019 bod Hliníky 265m), tedy v jihovýchodním rohu letiště vybudovaného v letech 1918 - 1921. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.8.1934 postaví katoličtí farníci se souhlasem města Olomouc nárazem letadla rozmetaný kříž na vhodnějším místě blízko Neředína. Je to ten kříž stojící vedle zahrádek na jižním konci ul. Neředínská, tedy stále u stejné cesty, ale o 350 m blíž k Neředínu?

17.2.1932Nitra, SKAero AP-32.59, ozn. B10-1havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru, letadlo se převrátilo. Pozorovatel ppor. František Lesák od 10. letky LP3 lehce zraněn na čele, pilot des. Ladislav Kuba asi nezraněn. Dle dokumentu č. 27 v krabici 113 ZVV Bratislava, ke čtení ve VHA Bratislava.

Na fotografiích převráceného letadla je vidět vylomený motor, zničený podvozek, a poškozená křídla i směrovka. Letadlo má i vybavení pro noční lety: je vidět dlouhý výfuk pod spodní křídlo (druhý je asi ulomený), poziční světla, dynamo s vrtulkou na levém spodním křídle a taky pumové závěsy.

8.3.1932střelnice KocourovecAero A-11.140, ozn. B1211† pilot des. Rudolf Svoboda a pozorovatel npor. Karel Lašek od 7. letky LP2 těžce zraněni, pád do vývrtky při střelbách na pozemní cíl na střelnici v Kocourovci. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.3.1932. Rudolf Svoboda zemřel v nemocnici 10.3.1932, a jeho hrob na ÚH v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Pozorovatel Karel Lašek (jeho jméno bývá zkomoleno jako Laška, Laške nebo Laššek) nehodu přežil a dál létal. Dle Kroniky LP2 letěl 24.7.1935 s pilotem Orsagem do Rumunska. V knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 137 je chybně uvedeno, že Karel Laššek zemřel 8.3.1932 (v této knize je uvedena smrt více letců, kteří nehodu prokazatelně přežili).

Pozn.2: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 140 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.140. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. V práci Ing. Josefa Studeného je letadlo chybně uvedeno jako Ab-11.140. Byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena). Takže letadlo Ab-11 ani Ab-111 výrobního čísla 140 neexistovalo.

Pozn.3: kódové označení letadla B12 je uvedeno dle fotografie z kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín. Označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně B12, a na pravé straně 12B. Písmeno B patřilo 7. letce LP2. Příslušnost k LP2 ukazuje plukovní znak (u LP2 moravská orlice, od roku cca 1930 modrobílá) na boku letadla před označením. Písmenem B byly kromě 7. letky LP2 označeny taky: 2. letka LP1, 10. letka LP3 a 41. letka LP4 – takže v každé z těchto letek mohlo být letadlo označené B12, ale lišily se plukovním znakem. Kódové označení letadla se však většinou v dokumentech neuvádělo, takže jej bez fotografie zpravidla nelze zjistit - plukovní znak a písmeno letky lze dovodit, ale číslo letadla ne (dle knihy Letadla zrazeného nebe, str. 12-29). Navíc se kódové označení jednoho letadla měnilo, když bylo letadlo přemístěno k jiné letce.

Pozn.4: střelnice Kocourovec je ve Vojenském újezdu Libavá, východně od Olomouce, blízko obce Přáslavice - Kocourovec.

7.4.1932Lašťany, okr. OlomoucAero AP-32.55, ozn. A132-† pilot svob. František Konečník, † pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař, oba od 5. letky LP2. Článek v novinách Pozor ze dne 8.4.1932 uvádí jako neověřenou příčinu nehody pozorovacího letadla rozštěpení vrtule. Pilot musel pro vibrace vypnout motor, ztratil rychlost a došlo k pádu. Místo havárie na poli, 400 kroků od hostince Kocanda u silnice Olomouc – Šternberk. Článek o nehodě, i s fotografií, je ve Slavičínském zpravodaji z února 2017. Hroby Františka Konečníka ve Slavičíně a Františka Chmelaře v Olomouci – Neředíně (dle Kroniky LP2 měl pohřeb v Olomouci - Černovíru) jsou uvedeny (včetně novinového článku o nehodě) na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Foto havarovaného letadla na [95].

Pozn.1: František Konečník absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo tohoto ročníku, i s jeho fotografií, je uvedeno v knize „Generál nebe“ (kniha o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).

Pozn.2: hostinec Kocanda je zakreslen na starých mapách (na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru),[65] a nacházel se po pravé straně silnice z Olomouce do Šternberka, 1,5 km za odbočkou na Bohuňovice. Na letecké mapě z roku 2012 jsou v poli u silnice vidět obrysy budov.

Pozn.3: kódové označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně A13, a na pravé straně 13A. Písmeno A patřilo 5. letce LP2. Příslušnost k LP2 ukazuje plukovní znak (u LP2 moravská orlice, od roku cca 1930 modrobílá) na boku letadla před označením. Písmenem A byly kromě 5. letky LP2 označeny taky: 1. letka LP1, 9. letka LP3 a 40. letka LP4 – takže v každé z těchto letek mohlo být letadlo označené A13, ale lišily se plukovním znakem. Kódové označení letadla se však většinou v dokumentech neuvádělo, takže jej bez fotografie zpravidla nelze zjistit - plukovní znak a písmeno letky lze dovodit, ale číslo letadla ne (dle knihy Letadla zrazeného nebe, str. 12-29). Navíc se kódové označení jednoho letadla měnilo, když bylo letadlo přemístěno k jiné letce.

27.4.1932OlomoucAero A-11.471-rtm. Václav Horák od LP2 byl zabit vrtulí při zastřelování pilotního kulometu pro střelby v Malackách. Dle článku v novinách Pozor ze dne 28.4.1932.
2. 5. 1932Jenštejn, Praha – VinořAero A-230.42† instruktor rtm. Stanislav Pelikán z Přibyslavi (od leteckého pluku 5), † žák pilot čet. Josef Mikulec zahynuli. Porucha vzpěry křídla při nácviku létání bez viditelnosti. Žák (přesněji školený pilot, protože létat bez viditelnosti se neučili začátečníci) seděl pod neprůhledným krytem, který nešel zevnitř otevřít. Instruktor, sedící v otevřeném místě za žákem sice vyskočit mohl, do poslední chvíle se však snažil zvenku otevřít kryt a dostat z padajícího letadla i žáka. To se mu asi podařilo, ale již příliš nízko, takže padáky se neotevřely. Dle : Přibyslavský čtvrtletník, 2002, č.4, str. 39, a časopisu Letectví, rok 1932, č.5, str. 131. Hroby Stanislava Pelikána v Přibyslavi a Josefa Mikulce v Trněnu jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti rtm. Pelikána je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 142.

Okolnosti nehody popisuje Oldřich Doubek ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“, vydání 2016, str. 215 a dál – Oldřich Doubek zde rovněž působil jako instruktor, létal s tímto letadlem toho dne, a pak ho Stanislav Pelikán vystřídal… (v knize Oldřicha Doubka je však chybně jméno žáka jako Korecký).

4.5.1932Praha - KbelyAb-111.842-† pilot svob. Valter Preisler, † pozorovatel por. v zál. Vlastimil Jireš, oba od LP1. Ztráta rychlosti při prudkém stoupání po startu. Dle článků v novinách Pozor ze dne 5. a 12. 5.1932, a časopisu Letectví, rok 1932, č. 5, str. 131. Hrob svob. Preislera v Praze uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti por. Jireše při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 142.

Pozn.1: Dle článku v novinách Pozor ze dne 12.5.1932 to bylo letadlo A-11.84, které však bylo zničeno již při tragické nehodě 13.1.1931. Dle práce Ing. Josefa Studeného to bylo letadlo Ab-111.84, čemuž odpovídá uvedené výrobní číslo. Dle[100] byla vyrobena letadla Ab-11 výrobních čísel 1 až 80 (80ks), Ab-111 výrobních čísel 81 až 95 (15ks), a pak ještě 4ks (možná přestavěných) Ab-11 výrobních čísel 96 až 99 (tyto totiž neodpovídají žádné výrobní sérii, ale počtem by mohly odpovídat čtyřem vyrobeným nočním Ab-11N dle[101]- fotografie letadel Ab s dlouhými výfuky existují, ale výrobní čísla nejsou ověřena).

Pozn.2: v práci Ing. Josefa Studeného je uvedeno 47 !!! letadel Ab-111 různých výrobních čísel – přitom jich bylo vyrobeno jen 15[109]! Bylo tolik letadel přestavěno (lišily se jen verzí motoru) [100], nebo jde o chyby?

12.5.1932Hradec Králové?1V Lidových novinách ze dne 13.5.1932 je psáno: „Včera v 9. hod. 15 min: havaroval na letišti v Hradci Králové letoun leteckého pluku č.4. Letoun při přistání zachytil podvozkem za vyčnívající patník na okraji letiště, který urazil. Letoun se převrátil a silně poškodil. Pozorovatel nadporučík Balcar vyvázl bez zranění, pilot Voleman byl lehce zraněn v obličeji a na koleně.“

Pozn.: Pilot byl pravděpodobně čet. Jan Voleman, který zahynul v Hradci Králové dne 21. 9. 1933, a jeho hrob v Borotíně - Kostelci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

9. 6. 1932Stupava, SkAvia Ba-33.131požár motoru, pilot mjr. Miloš Zelený od 31. letky leteckého pluku 1 vyskočil s padákem. Při letu z Piešťan na letiště Nový Dvor u Malacek zaznamenal nepravidelný chod motoru, tak zamířil k Vajnorům, mezitím se chod motoru zlepšil, tak pokračoval na Nový Dvor, ale u Stupavy začal motor střílet do karburátoru a do kabiny vyšlehl plamen. Pilot vyskočil s padákem typu IRVIN Ab, a byl popálen v obličeji, na rukou a nohou. Letadlo dopadlo na louku asi 2 km severně od Stupavy a 500m východně od silnice Stupava – Lozorno a shořelo, pilot přistál 200m od letadla. Pro pilota přijel autem lékař ze Stupavy, ošetřil ho a odvezl do Bratislavy do nemocnice.

Dle telegramu a zprávy v dokumentech č. 27 v krabici 113 ZVV Bratislava (ke čtení ve VHA Bratislava), Kroniky LP1 (ke čtení ve VHA Praha), publikace Chebská křídla, a dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str.49

10.6.1932Mariánské LázněAvia BH-9.5-2čet. Jan Kaucký vážně zraněn, npor. Jar. Kašpar lehce zraněn, letoun pilotní stíhací školy v Chebu havaroval při orientačním letu blízko letiště, příčinou bylo pravděpodobně sklouznutí po křídle v zatáčce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.6.1932, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.1: pilot Jan Kaucký se narodil roku 1907 v Satalicích, za války létal u čs. 310. perutě RAF, po válce se vrátil domů, ale 30.9.1950 uprchl před komunisty letadlem do Anglie. Zemřel v roce 1970 v Anglii.

Pozn.2: dle článku v novinách Pozor ze dne 27.1.1932 pilot čet. Kautský dne 26.1.1932 nouzově přistál u letiště v Chebu po srážce s des. Lhotským, který rovněž přistál. Zde není jasné, zda jde o chybně psané jméno Jana Kauckého, nebo jde o Ladislava Kautského, který však byl již v roce 1924 nadporučík a měl čs. pilotní diplom č. 180.

13. 6. 1932u Kumboru, Boka Kotorská, Černá HoraAero A-29.611† pilot rt. Karel Slezáček (z Liboše u Šternberka, nar. 1902), čet. Adolf Dušek (z Kajlovce u Opavy, nar. 1907) lehce zraněn. Oba od LP3. Havárie při přistávání plovákového letounu na moři, příčinou byla pravděpodobně zdravotní indispozice pilota. Popis události v knize [120], v novinách Pozor ze dne 15.6.1932, taky v knize Vzduch je naše moře, str. 110, a v Informačním zpravodaji obce Liboš, č. 21, str. 8,9 [96] Archivováno 12. 12. 2013 na Wayback Machine.. Originální fotografie Karla Slezáčka ze služebního spisu je uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 216.

Pozn.1: Karel Slezáček je pohřben v Černé Hoře, asi v Kumboru. Na stránkách Pomníky letců, v sekci Badatelna, je pod názvem Ztracený syn v Kumboru popsáno pátrání po jeho hrobu. Pozn.2: Československo mělo od Jugoslávského království pronajatou dělostřeleckou střelnici na Jadranu. Naši dělostřelci zde cvičili ostrou střelbu na cílový rukáv vlečený za letadlem. Vlečná letadla měla základnu v Kumboru. Pozn.3: V Kumboru byla námořní letecká základna již od roku 1914 (tehdy K.u.K. Seeflugstation Kumbor). V roce 2020 již základna neexistuje, a celou její plochu zabírá turistický ubytovací areál Portonovi.

24.6.1932Praha – Kyje nebo SataliceŠ-20.8, ozn.P31-† pilot čet. Vilém Pohl od 43. letky LP6 při nácviku akrobacie spadl do vývrtky, kterou nevybral. Dle Lidových novin ze dne 25.6.1932 a knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 50. Jeho zrušený hrob v Čáslavi je (i s opisem kroniky a matriky LP6) na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14. 7. 1932Albrechtičky, Nový JičínAvia Ba-33.381† polní pilot čet. Jaroslav Maier od 43. letky LP6 havaroval se stíhacím dvouplošným letounem poblíž řeky Odry. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.7.1932 říkali svědci, že vypnul motor a chtěl nouzově přistát, ale narazil do země a vše shořelo. Dle článku tamtéž ze dne 17.7.1932 letěla tříčlenná skupina z Prahy přes Olomouc do Malacek, čet. Maier dělal cestou výkruty a opožďoval se za ostatními, u České Třebové se jim ztratil v mraku a dostal se až nad Albrechtičky, kde havaroval. Zpráva o jeho pohřbu v Plzni je v novinách Pozor ze dne 19.7.1932. Jeho hrob na ÚH v Plzni byl již zrušen, více na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dále dle [97] [98] a časopisu Letectví, rok 1932, č. 7, str. 191. Doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 50.

Pozn.: V Kronice LP6 a v dokumentech správy hřbitova v Plzni je jeho jméno chybně uvedeno jako Mayer, v novinách zase Majer. Správné jméno Maier potvrzují matriční zápisy. Vše uvedeno na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

20. 7. 1932cílová plocha A letecké střelnice Malacky, SKLetov Š-16.602† svob. polní pilot Václav Malík (z Pracejovic u Strakonic), † střelec Vladislav Potůček (z Českých Budějovic). Při ostrých střelbách pozorovatelů (a střelců) na pozemní cíl se letoun z malé výšky zřítil k zemi a shořel. Pilot chtěl střelci usnadnit míření, tak letěl minimální rychlostí ve výšce 60 m v kruhu o průměru asi 300 m kolem terče (podle předpisů měl prolétávat rovně), a střelec do terče střílel ze všech stran. Po vystřílení 4 dávek letadlo začalo bez přidání plynu točit doprava, ztratilo rychlost a střemhlav po motoru spadlo na zem. Po dopadu na zem klesl i ocas letadla, takže stálo na kolech a hořelo. Pro plameny, hustý dým a vybuchující střelivo se nikdo nemohl přiblížit k letadlu. Toto vypověděl očitý svědek des. Rottenstein, který byl u bunkru asi 100 m od místa nehody. Letadlo dopadlo na nouzové letiště v jihovýchodním cípu cílové plochy A, 500 kroků jižně od silnice Malacky – Pernek.

Dle dokumentu č. 77 v krabici 112 ZVV Bratislava, ke čtení ve VHA Bratislava, dle článku v novinách Pozor ze dne 21.7.1932 a časopisu Letectví, rok 1932, č. 7, str. 191, a dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 51, a [99] [100]

Hroby Václava Malíka ve Strakonicích, a Vladislava Potůčka v Českých Budějovicích, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

26. 7. 1932Bratislava - Rača, SkAvia Ba-33.40 + Ba-33.101-† pilot rtm. František Huťa od 39. letky LP3 zemřel. Šlo o srážku ve vzduchu při cvičném útoku stíhačů III. perutě LP3 na bombardéry od LP6, útočící na letiště Vajnory. Velitel roje rtm. František Huťa útočil střemhlavým letem na bombardér, a srazil se s jiným stíhacím letounem, pilotovaným čet. Josefem Bajerem, který po útoku nabíral výšku. Letoun Františka Huti měl zničená kormidla, chvíli strmě klesal, pak vyrovnal, ale pilot nevyskočil (asi byl při srážce zraněn nebo zabit), letoun spadl do vývrtky, pak vyrovnal, přes hlavu se převrátil na záda a dopadl na zem. Letoun Josefa Bajera měl uražené levé spodní křídlo, pak upadlo i horní, padal ve vývrtce a pilot vyskočil a zachránil se.

Dle dokumentu č. 77 v krabici 112 ZVV Bratislava, ke čtení ve VHA Bratislava, dále dle článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79, a článku v novinách Pozor ze dne 28.7.1932.

Pozn.1: pilot rtm. František Huťa se narodil roku 1902 v Německých Loděnicích u Olomouce, byl držitelem čs. pilotního diplomu č. 148, a byl vojákem z povolání (gážistou) u LP3. Dle článku v novinách Pozor ze dne 31.7.1932 byl František Huťa pohřben v Brně – Židenicích, jeho hrob je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jeho smrti v Račistorfu, okr. Bratislava je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 177.

Pozn.2: Ke srážce došlo při domluveném cvičení bombardovací 71. a 72. letky Leteckého pluku 6, a stíhací III. perutě Leteckého pluku 3. Z letiště Nový Dvůr u Malacek odstartovaly dva tříčlenné roje bombardérů, s úkolem provést simulované bombardování letiště Vajnory, a pak tam přistát. V bombardování jim mělo zabránil 11 stíhaček od všech letek III. perutě Leteckého pluku 3, sídlící ve Vajnorech. Jeden dvoučlenný stíhací roj hlídkoval nad letištěm, a jakmile spatřil nad Karpatami bombardéry tak k nim zamířil. To bylo signálem pro start tří tříčlenných rojů, které také hned zamířily proti bombardérům. František Huťa byl velitelem prvního z těchto rojů, nechal brzy zvětšit rozestupy a zamířil přímo proti bombardérům. Další dva roje zatím v sevřeném tvaru nabíraly výšku a na bombardéry zaútočily ze stran. V nastalém manévrovém boji 17 letadel pak došlo ke srážce dvou letadel stíhacího roje Františka Huti.

18.8.1932letiště Velká Lúka u Sliače, SkAero A-11.115, ozn. B62-† pozorovatel mjr. Hynek Bartoněk, † polní pilot des. František Musil zemřel v nemocnici 20.8.1932 (a před smrtí vypovídal), oba od 10. letky LP3. Havárie následkem ztráty rychlosti při stoupání po startu z letiště Velká Luka. Dle výpovědí pilota v dokumentu č. 27 v krabici 113 ZVV Bratislava (ke čtení ve VHA Bratislava) letadlo po startu pomocným řízením ze zadního sedadla řídil a rychlost ztratil pozorovatel mjr. Bartoněk. Hynek Bartoněk byl také pilot (takže uměl létat), ale ze zdravotních důvodů směl létat jen jako pozorovatel. Ale byl major a velitel letky – jak mu mohl pilot desátník říct, ať mu nesahá na řízení? Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 20.8.1932, a článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79.

Pozn. 1: Zpráva o smrti mjr. Bartoňka 18.8.1932 v Banské Bystrici následkem zranění utrpěného při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 234. Hrob mjr. Bartoňka v Drahanovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.2: František Musil nar. 1909 v obci Studnice u Vyškova, byl pohřben 22.8.1932 na katolickém hřbitově v Banské Bystrici (dle matriky zemřelých LP3), pátrání po jeho hrobu je v sekci Badatelna na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.3: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 115 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.115. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. Na fotografii havarovaného letadla v dokumentu č. 27 v krabici 113 ZVV Bratislava (ke čtení ve VHA Bratislava) je opravdu vidět vnější osvětlení letadla. Letadla A-11 měla v zadním kokpitu pomocné řízení - nasazovací řídící páku a sklápěcí nožní řízení (jistě tam bylo i ovládání motoru, ale jeho popis jsem nenašel).

Pozn.4: Polní letiště Velká Lúka se nacházelo u obce Velká Lúka, východně od dnešního letiště Sliač (dříve nazývaného Tri duby nebo Zvolen)

18.8.1932Popkovice, PardubiceAero AP-32.36V Lidových novinách ze dne 19.8.1932 je psáno: „Šťastné nouzové přistání. Pardubice 18. srpna. Dnes odpoledne startoval v Hradci Králové k výškovému letu letoun leteckého pluku č.4 v Hradci Králové značky P 32-36, obsazený pilotem svobodníkem J. Tomkem a pozorovatelem nadporučíkem Štysem. Po 25 minutách letu přestal nad Pardubicemi z nezjištěné příčiny pracovat motor, a pilot se snažil přistát klouzavým letem. Přistání z velké výšky 3000 m se skončilo šťastně. Při přistání v katastru obce Popkovice byl zlomen podvozek, takže předek letadla se zaryl do země. Posádka kromě odřenin zůstala nezraněna.“

Pozn.: Dle práce Ing. Josefa Studeného se pilot jmenoval Josef Tomek, pozorovatel npor. Štýs prý zahynul - NEOVĚŘENO, ASI NEZAHYNUL. Oba prý byli od 14. letky LP4.

24.8.1932u Bratislavy, SKAvia BH-21.1361-† polní pilot čet. Jan Vaculík, od 39. letky LP3, při stoupání po útoku na pozemní cíl přetáhl letoun a spadl do vývrtky, kterou pro malou výšku nevybral. Zemřel po převozu do bratislavské divisní nemocnice. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 25.8.1932, a knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 51. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 havaroval při akrobacii. Hrob Jana Vaculíka v Břeclavi je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
29.8.1932ChebAvia Ba-33.461† Vojtěch Pták od 32. letky LP1. Při letu ve formaci nevybral nálet a narazil do země na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.8.1932 a publikace Chebská křídla. Jeho hrob v Mýtě, okr. Rokycany, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
29.8.1932Senec u PlzněAero AP-32.52 + A-11pilot Jaroslav Doktor a pozorovatel svob. Stýblo havarovali při nouzovém přistání po vysazení motoru. Na místo havárie přiletěl velitel letky a při přistání havaroval taky. Tato a další dvě havárie Jaroslava Doktora jsou popsány v knize Vzduch je naše moře, str. 113.

Pozn.: Jaroslav Doktor létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil domů, do roku 1949 létal u ČSA a pak ho komunisti vyhodili, protože lidé, kteří již za svobodu bojovali, byli pro ně nebezpeční – mohli by za ni bojovat zase. Komunisté měli radši kolaboranty, u těch nic podobného nehrozilo. Více o Jaroslavu Doktorovi na [101].

6.10.1932Drahanská vysočinaLetov Š-20-1pilot npor. Píša od LP2 lehce zraněn nad okem; při letu na trase Olomouc – Brno mu vysadil motor, a při nouzovém přistání do nerovného terénu se letoun převrátil. Dle Kroniky LP2.
10.10.1932Otinoves, Drahany Letov Š-20.391polní pilot npor. J. Fischer od LP2 zraněn, porucha motoru, letadlo se při nouzovém přistání převrátilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.10.1932.
9.11.1932Svatoslav/Radoškov okr. Brno-venkovAero APb-32.842† pilot čet. Antonín Hospodka z Golčova Jeníkova, † pozorovatel por. Stanislav Kudrna, oba od LP1. Havarovali v mlze při návratu z Malacek do Prahy. Více na stránkách Letecké badatelny. Zpráva o smrti por. Kudrny při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 237. Malý pomníček s letopočtem je na svahu hned nad silnicí. Hroby Antonína Hospodky v Golčově Jeníkově a Stanislava Kudrny v Havlíčkově Brodu jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na letecké střelnici v Malackách se zúčastnili leteckých závodů ve střelbě a bombardování, konaných od 1. do 9.11.1932. Článek o závodech vyšel v novinách Pozor dne 10.11.1932, mezi vítězi však tito letci uvedeni nejsou.

28.11.1932ChebAvia BH-21.76, ozn. G91† polní pilot letec čet. Arnošt Korecký od 32. letky LP1. Nevybral vývrtku, dopad na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.11.1932, publikace Chebská křídla a [121] .

Pozn.: Arnošt Korecký se narodil roku 1906 v Těchnicích, okr. Písek, a jeho hrob v Praze na Olšanských hřbitovech je na stránkách Spolku pro vojemská pietní místa. Smuteční oznámení je v [121].

10.1.1933Hrubčice, ProstějovAero A-11.131-† čet. polní pilot letec František Michálek od LP6, startoval z Prostějova a asi zabloudil při úkolovém letu, při nouzovém přistání špatně odhadl výšku nad zasněženým terénem a havaroval. Pilot pocházel z Pašinky u Kolína a bylo mu 24 let. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.1.1933. Jeho hrob v obci Kbel u Kolína je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Originální Nákres nehody a Zpráva o nehodě uvedeny v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 217, 218.
9.2.1933Malacky, SkAero A-11.80--Pilot čet. Josef Kubát a pozorovatel čet. František Štolba, oba od LP6, vyvázli z havárie při nouzovém přistání jen s oděrkami, příčinou byla porucha motoru po startu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.2.1933.
20. 2. 1933letecká střelnice Malacky, SkAvia Ba-33.471† polní pilot Bohuslav Jareš (z Březhradu u HK, nar. 1908) od 39. letky LP3 nevybral nálet na při střelbě pozemní cíl. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č. 10, str. 74. Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 21.2.1933. Jeho hrob v Pohřebačce je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Jeho jméno bývá zkomoleno na Bohumil nebo Jaroš. Správné jméno Bohuslav Jareš je na náhrobku.

23. 2. 1933Hradec KrálovéAvia Ba-33.70, ozn.I11† čet. polní pilot František Bayer od 41. letky LP4 narazil ve spirále do země u letiště, blízko domů vojenských gážistů. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.2.1933 pocházel z Kladné u Českého Krumlova, a narodil se 1907. Jeho hrob v Hradci Králové, na vojenském hřbitově v Pouchově, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

.

25.2.1933MiloviceLetov ŠB-16.2111† pilot des. Josef Svárovský od LP6, pozorovatel npor. pěchoty Augustin Žáček zraněn. Havárie při přistání ve sněhové vánici, letadlo začalo hořet, pozorovatele vytáhl z letounu voj. František Kekl. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 54, a Lidových novin ze dne 26.2.1933. Hrob Josefa Svárovského v Krnsku, okr. Mladá Boleslav je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
15.3.1933PrahaAero A-230.18-2porucha letounu, pilot čet. Josef Šnajdr zůstal v letounu a byl lehce zraněn, pozorovatel čet. Josef Tomeš vyskočil, oba od LP6. Havárie v blízkosti civilního hangáru na letišti Prahy. Dle článku v novinách Pozor ze dne 17.3.1933.

Pozn.: Josef Šnajdr byl za války pilotem i velitelem u 311. bombardovací perutě RAF, a válku přežil.

30.3.1933ProstějovLetov Š-20.151-† pilot rt. Stanislav Tyburec (25 let) z VLU nevybral vývrtku na stíhacím letounu, dopad mezi nemocnicí a hřbitovem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 31.3.1933. Typ letadla doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 55. Hrob Stanislava Tyburce v Lochovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7.4.1933Sezemice u PardubicAero APb-32.83--porucha motoru, při nouzovém přistání se ulomil podvozek, vzňala se osvětlovací puma a letoun shořel. Posádka od LP4 nezraněna. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.4.1933.
14.4.1933ChebAvia Ba-33.7-1porucha motoru po startu, pilot čet. Rudolf Černín od 31. letky LP1 lehce zraněn. Havárie na hřbitově. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.4.1933 a dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 136. Foto vraku mezi hroby je v [122].

Pozn.: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se zachránil padákem - bylo to 23.6.1931. Zahynul 8.8.1933.

18.4. 1933Malacky, SkAero APb-32.73, ozn. K811† mechanik voj. Václav Hausknecht, mechanik svob. Karel Hovorka od 65. letky LP2 lehce zraněn. Oba mechanici se pokusili s letadlem dezertovat do sovětského Ruska, ale havarovali. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.4.1933 řídil Hovorka a po startu spadli do vývrtky. Dle článku tamtéž ze dne 3.8.1933 řídil Hausknecht a havarovali po odskočení hned při startu. Přeživší Hovorka (z Olomouce, 20 let) později vypovídal, že chtěli letadlo v Rusku spálit a odjet do Ameriky k Hausnechtovu strýci. Byl odsouzen ke 4 rokům těžkého žaláře. Dle dalšího článku tamtéž ze dne 5.12.1933 mu byl po odvolání trest snížen na 2 roky těžkého žaláře za dezerci a krádež letadla v ceně 316 000 Kčs, z trestného činu vojenské zrady byl osvobozen, protože se neprokázalo, že chtěl letadlo předat sovětům (správně by bylo Sovětskému svazu, ale náš tehdejší tisk tento název nepoužíval).

Pozn.1.: Byl to již nejméně čtvrtý případ dezerce s letadlem. Dne 1.9.1922 dezertoval s letadlem Aero A-1.34 rtm. v zál. Max Auders z Pilotní školy v Chebu do Německa (dle práce Ing. Josefa Studeného). Dne 15.1.1928 vyloučení pilotní žáci voj. Eduard Mika a des. František Marek přepadli strážného na letišti v Prostějově, ukradli letadlo Letov Š-18.21 a uletěli do Polska, kde postřelili četníka a byli uvězněni, a později se dostali do Ruska, jak chtěli. (dle novin Pozor ze dne 17. a 21. 1.1928, 20.5.1930). Dne 27.6.1930 při výškovém letu uletěl por. Karel Sehoř s letadlem Letov Š-20 z Olomouce do Německa, přistál ve Vratislavi a letadlo bylo později vráceno (dle Kroniky LP2, a novin Pozor ze dne 29.6.1930, 10.8.1930, 18.9.1930). Pozn.2.: v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi), str. 181 je úlet do Polska a postřelení četníka připsáno čet. Františku Richterovi; piloti čet. Františk Richter (Rychter) od LP2 a čet. Václav Nedvěd od VLU však desertovali 11.3.1933 pro dluhy do Německa (bez letadla), po nikom nestříleli, pak se vrátili, a Richter byl v Olomouci odsouzen na 6. měsíců nepodmíněně – kolik dostal Nedvěd noviny nepíšou (Kronika LP2 a Moravské noviny ze dne 3.4.1934).

19. 4. 1933ChebAvia BH-10.191† svob. Vladimír Bruckner (nar. 1911, z Babic u UH) od LP2, žák pilotní školy stíhací. Dle článku v novinách Pozor ze dne 20.4.1933 nevybral vývrtku, dle publikace Chebská křídla šlo o leteckou nekázeň, dopad na severní straně Chebu u hřiště Hilaria. Originální Zpráva o nehodě uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 221.
2. 5. 1933Nitra, SkAero AP-32.74 + Aero APb-32.9721† pilot čet. Gejza Mravec (z Čadce, nar. 15.1.1908), † pozorovatel npor. Karel Čtvrtečka (z Kostelce n. Orlicí, nar. 1905), oba od 10. letky LP3. Srážka nad letištěm. Pilot zahynul v letadle, pozorovateli se neotevřel padák. Druhá posádka pilot des. Antonín Plocek a střelec čet. Bohumil Jirout z hořícího letadla APb-32.97 vyskočila, pilot byl popálen. [102] Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc. v časopise L+K 2006, č. 10, str. 74. Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 3.5.1933. Zpráva o smrti npor. Čtvrtečky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 144. Hrob Gejzy Mravce v Čadci na Slovensku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňková písmena označují verzi stroje.

2.6.1933Malacky, SKŠkoda D-1.121pilot rtm. Rudolf Beneš od 41. letky LP4 lehce zraněn; letadlo sraženo k zemi silným nárazovým větrem a roztříštilo se. [103], místo doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
13.7.1933Bratislava - Vajnory, SkAvia Ba-33.17-1pilot pplk. Ladislav Syka havaroval u letiště Vajnory a byl lehce zraněn, letoun od 37. letky LP3 rozbit. Příčinou byla pravděpodobně ztráta rychlosti. Dle dokumentu č. 27 v krabici 113 ZVV Bratislava, ke čtení ve VHA Bratislava.
24.7.1933Olšany u OlomouceLetov ŠB-16.16--Posádka škpt. Ladislav Kalus a mjr. Vladimír Nosek od LP6 nezraněna při nouzovém přistání pro poruchu motoru (prasklá ojnice a proražený blok motoru), letadlo shořelo. Dle popisu v kronice LP6 (ke čtení ve VHA Praha), a článku v novinách Pozor ze dne 27.7.1933 (tímto článkem byl uveden na pravou míru chybný článek ze dne 25.7.1933).

Pozn.: Oba letci byli piloti, a není uvedeno, kdo letadlo řídil, a kdo letěl jako pozorovatel. Šlo o dálkový kompasový let na trati Malacky – Moravská Nová Ves – Brno – Olomouc – Malacky.

1.8.1933Praha - PočerniceLetov Š-218--porucha motoru při letu z Malacek do Prahy, pilot npor. Josef Schejbal od LP5 nouzově přistál u Úval. Po opravě odstartoval i s mechanikem des. Houdkem a pokračoval v letu do Prahy, ale motor vysadil znovu a při nouzovém přistání u Počernic havarovali a letadlo začalo hořet. Oba letci byli lehce zraněni. Dle článku v novinách Pozor ze dne 2.8.1933.

Pozn.: Josef Schejbal byl za války velitelem 311. bombardovací perutě RAF.

7.8.1933PrahaAvia BH-21.26--Letadlo shořelo po přistání na letišti, pilot čet. Žižka od LP1 nezraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.8.1933, jméno pilota doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
8.8.1933Praha - KyjeLetov Š-2311† čet. Rudolf Černín (z Krnova u Opavy, nar. 12.11.1910), nevybral střemhlavý let z výšky 3000 m rychlostí 500 km/h při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav). Příčinou havárie byla pravděpodobně nedostatečná pevnost křídla. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.8.1933 a dle monografie Avia B-534. Více o Rudolfu Černínovi na [104], zde je i foto rozbitého letounu. Hrob Rudolfa Černína v Opavě byl již zrušen – co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Při zkouškách byly porovnávány prototypy Letov Š-231, Praga E-44 a Avia B-34534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva (když se na obou dalších piloti zabili).

Pozn.2: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se ve službě zachránil padákem – bylo to 23.6.1931.

Pozn.3: Místo nehody bývá uváděno jako Praha – Kyje, nebo taky 3 km JZ od Dolních Počernic – což by mohlo zhruba odpovídat.

8.8.1933MiloviceAero AP-32.522† čet. polní pilot Marek Cetl od LP1, † mechanik voj. Ladislav Kálal. Pád do vývrtky při střelbách z fotokulometu pilota na pozemní cíl. Střelby byly prováděny bez pozorovatele na palubě (na jeho sedadle měl být pro vyvážení letadla pytel písku), a mechanik, který letadlo doprovázel na start, naskočil na sedadlo pozorovatele. Pilot to prý nevěděl. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.8.1933. Dle článku tamtéž ze dne 10.8.1933 není příčina nehody vysvětlena, lze jen vyslovit domněnku, že mechanik, jak do letadla skočil, zablokoval lana řízení pod sedadlem. Hrob Marka Cetla v Bratčicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.

17.8.1933Brno - Soběšice Letov Š-20.66, ozn. G14--pilot čet. Oldřich Fischmeister (Fišmeister), od 35. letky LP2, narazil do střechy školy, urazil telegrafní sloup a spadl zahrady pana Kalandry. Prý byla příčinou porucha motoru, pilot však létal nad domem rodičů, což svědčí o letecké nekázni. Pilot vyvázl jen s oděrkami na ruce, letadlo zničeno. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.8.1933. Dle článku tamtéž ze dne 27.8.1933 o bezpečnosti vojenského letectva bude tento pilot potrestán a vyloučen z letectva. Foto havarovaného letadla v publikaci „Z minulosti Soběšic“, i na [105].
21. 8. 1933Nové BrániceAero A-11.1392† pilot svob. Karel Košťál, † pozorovatel des.asp. Jan Polák od 5. letky leteckého pluku 2. Letadlo prý zakroužilo, zřítilo se z výšky asi 300 m a shořelo, příčinou mohla být indispozice pilota. Pomník s fotografiemi letců na místě. [106]. Zpráva s chybným datem v novinách Pozor ze dne 22.8.1933. Hroby Karla Košťála v Němčicích, okr. Prachatice, a Jana Poláka v Ketkovicích, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 139 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.139. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

Pozn.2: A-11 je nejvýznamnější ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.

8.9.1933Malacky, SkAvia Ba-33.59-1pilot čet. Oldřich Linha pozdě vybral nálet při střelbě na pozemní cíl a byl jen lehce zraněn, letoun od VLU shořel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.9.1933.

Pozn.: tento pilot měl kolizi i 24.6.1937.

13.9.1933Olomouc - NeředínLetov Š-31.3, ozn.4F-1pilot kpt. Justin Ďurana (v novinách chybně Ďuráň, Ďurán) od 35 letky LP2 při loopingu narazil do plochy letiště a byl těžce zraněn, letoun zničen. Prý byl příčinou nehody fakt, že letěl na letounu v.č.3, s hranatým aerodynamickým krytem hvězdicového motoru, který ostatní Š-31 neměly, a který dával letounu trochu jiné vlastnosti, na které nebyl pilot zvyklý. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.9.1933. Popis a foto nehody v knize Josefa Václavíka Letov Š-31 a Š-131, str. 36.

Pozn.: kpt. Justin Ďurana byl tehdy velitelem 35. letky LP2. Za války byl v letectvu Slovenského štátu, zemřel v roce 1977 a jeho hrob v Bratislavě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. V knize „Generál nebe", str. 70, je o něm uvedeno, že za služby v Olomouci mluvil jen česky, ale později vše české okatě nenáviděl.

17.9.1933Bukovina, PoličkaAero AP-32.12-2pilot čet. Miroslav Kopecký a pozorovatel npor. Karel Náprstek od LP1, při přeletu Praha – Olomouc byli mlhou donuceni k nouzovému přistání, při kterém havarovali a byli těžce, ne však životu nebezpečně, zraněni. Dle článku v novinách Pozor ze dne 19.9.1933 a [107]

Pozn.: Oba létali za války u RAF.

21. 9. 1933Hradec KrálovéLetov Š-16.43, ozn.2E2† pilot čet. Jan Voleman, † pozorovatel por. Jiří Kužel, oba od 15. letky LP4; srážka ve vzduchu, dopad do zahrady. Jan Voleman byl těžce zraněn a zemřel v nemocnici 23.9.1933, Jan Kužel vyskočil s padákem, ale ten se mu pro malou výšku neotevřel a při dopadu zahynul. Popis dvou verzí srážky je v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.9.1933 jim při letu bitevního roje narazil jiný letoun křídlem do kormidel. Zpráva o smrti por. Kužela (bez kroužku) od LP4 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 217. Pamětní deska na ul. Letců č.p. 1001 uvádí příjmení pilota jako Wolleman, a pozorovatele Kůžel. Pamětní deska v Hradci Králové i hroby Jana Volemana v Borotíně – Kostelci a Jiřího Kužela v Praze na Vinohradech jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Hrob Jana Volemana je i v knize Létání a letiště v Hradci Králové. [108]

Pozn.1: V knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 225 je průvodní list zprávy o nehodě, ze kterého vyplývá, že letadla 15. letky letěla na cvičný let ve 3členném roji, a posádky dalších dvou letadel tvořili: pozorovatel por. pěch Josef Zvěřina, pilot des. Oldřich Řehák, pozorovatel svob. abs. Ferdinand Reihelt, pilot des. Oldřich Šmeral (pokud byl v letadle pozorovatel, byl velitelem letadla on – proto jsou pozorovatelé psáni jako první; když letěl pilot sám, nebo se střelcem, byl velitelem letadla pilot). Která posádka se s nimi srazila uvedeno není.


Pozn.2: Jan Voleman absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).

2. 10. 1933Hlboké pri Senici, SKLetov Š-16.61, bez označení2† pilot Jaroslav Buršík od 64. letky LP3, † pozorovatel npor. Karel Kouba, velitel fotočety technické letky LP3, havárie na hranici dělostřelecké střelnice. Místo nehody je asi 800 m JZ od železniční zastávky Hlboké, asi 15m od levého břehu řeky Myjavy, letoun dopadl na pole a ležel předkem na východ. Dle svědků ze střelnice letadlo někdy mezi 10. a 11. hod. klesalo ve vývrtce z výšky 2500m, motor asi v chodu, pak zmizelo za stromy a ozvala se rána. Dle svědků pracujících na poli se letadlo kymácelo, pak se z letadla ozval výkřik „vypni motor“ a někdo z letadla vyskočil. Dle nálezu komise letadlo dopadlo téměř kolmo s malou dopřednou rychlostí, pilot ležel před letadlem, pozorovatel v letadle, oba letci měli odepnuté pásy, ovládací páka motoru v poloze plný plyn, magneta zapnutá, benzínové kohouty zavřeny. Pilot měl připnutý neotevřený padák, pozorovatel měl padák odepnutý. To všechno je psáno v originálním dokumentu, uloženém i s fotografiemi mezi dokumenty ZVV Bratislava, ke čtení ve VHA Bratislava. Komise zde vyslovuje domněnku, že letadlo spadlo do vývrtky při pomalém letu při fotografování střelnice. V článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str. 74, je uvedeno, že podle vyšetřovací komise došlo k poruše motoru a pilot nezvládl let a přistání bez motoru.

Pozn.1: Hrob Jaroslava Buršíka v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.2: Zpráva o smrti npor. Karla Kouby od LP3 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 230. Karel Kouba byl zpopelněn v Brně, a urna byla předána rodině jeho manželky v Mnichově Hradišti. Místo uložení není známo, pátrání po ní je v sekci Badatelna na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.3: Dle Mapy.cz se asi 800 m JZ od neoznačené železniční zastávky u obce Hlboké nachází vodní tok Myjavská Rudava, samotná Myjava je asi 200 m JZ od zastávky.

Pozn.4: Na originální černobílé fotografii je letadlo tmavé barvy (asi tmavozelené), s čs. kruhovými znaky, ležící na zoraném poli na břiše, trup mírně skloněný doprava, motor zpola zabořený do země, horní křídlo ležící na trupu. Vše zdeformováno nárazem. Jeden nepoškozený list vrtule míří nahoru (vrtule se tedy při dopadu netočila), většina vrtule je zabořená v zemi. Podvozek rozbitý, kola vedle trupu, typická špičatá směrovka je lehce skloněná doprava.

8.10.1933Olomouc - NeředínAero APb-32.251(0)-osmiletá Alenka Hásová byla zabita přistávajícím vojenským letadlem posádky pilot čet. František Zapletal a pozorovatel des. Ladislav Hejda. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.10.1933 šla s rodiči po veřejné cestě kolem letiště, když přistávaly dvě skupiny letadel. První skupina přeletěla dostatečně vysoko nad lidmi, ale druhá letěla níž. Jedna z žen zavolala, aby si lehli na zem, ale Alenka se rozběhla k mamince. Letadlo jí podvozkem narazilo do hlavy a odhodilo ji mrtvou na letiště. Policie na pilota učinila trestní oznámení k vojenskému prokurátorovi. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 53 byl pilot čet. František Zapletal soudem osvobozen (k nárazu prý došlo až v ploše letiště, kam dívka vběhla), originální Zápis o nehodě je tamtéž na str. 224, dále dle práce Ing. Josefa Studeného a [123]
27.10.1933Praha - LetňanyPraga E-44 (BH-44) , ozn.12s1† npor. Václav Touš (33 let) z VTLÚ nevybral vývrtku při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Dle článku v novinách Pozor ze dne 28.10.1933, dle monografie Avia B-534. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 242.

Pozn.: Byly porovnávány prototypy Praga E-44 (někdy označovaná BH-44, podle konstruktérů Beneše a Hajna kteří dříve pracovali v Avii a v roce 1930 přešli do ČKD-Praga), Letov Š-231 a Avia B-34 až 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva (když se na obou dalších piloti zabili).

22. 1. 1934Praha - KbelyAvia BH-21.75 ozn.L751-† pilot npor. Bohuslav Petržíla od 81. letky LP5, ztráta rychlosti a pád na plochu letiště (dle Sborníku historické konference: „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“, str. 83 [109]). Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1934 str. 48, a v novinách Pozor ze dne 24.1.1934. Hrob v Tuřanech u Kladna je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.1.1934Kynšperk n. OhříAvia Ba-33.9-pilot čet. Selucký od 31. letky LP1 vyskočil s padákem, příčinou byla porucha letounu. Pilot nezraněn, letoun zničen. Dle článku v novinách Pozor ze dne 26.1.1934. Dle práce Josefa Studeného byl pilot Bohuslav Selucký.
7. 2. 1934Praha – KbelyLetov Š-131.2 + Praga E-41.9, ozn.L91pplk. Karel Boris Dragoun od 43 letky LP6 narazil při přistání s Š-131 do vybíhajícího E-41 posádky čet. Otakar Pařík (zraněn) a čet. Josef Ovčačík. Letadlo E-41.9 bylo zrušeno, letadlo Š-131.2 bylo opraveno a v roce 1937 prodáno válčícím republikánům do Španělska. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.2.1934, a [110] Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.. Foto a popis nehody v časopisu Historie a vojenství, 2012, č. 2, a v knize Josefa Václavíka Letov Š-31 a Š-131, str. 71-73.
17. 3. 1934Topolany, Olomouc Letov Š-20.26, ozn.F81† délesloužící čet. polní pilot Josef Uhlíř (z Brněnska) od 35. letky LP2 nevybral vývrtku, dopad na pole rolníka Chocholy. Dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 18.3.1934. Výrobní číslo letadla doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 65, foto na str. 226.

Pozn.: Dle článku v novinách Pozor ze dne 17. 2. 1937 pilot čet. Josef Uhlíř nezraněn havaroval 15.2.1937. Byli dva piloti stejného jména?

23. 3. 1934Rusek/Hradec KrálovéŠkoda D-1.2 (licence Dewoitine D-21) ozn.I91† čet. polní pilot Josef Doležal od 41. letky LP4, porucha křídla při akrobacii. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 82, a v novinách Pozor ze dne 24.3.1934, [111]. Jeho hrob v Lovčičkách, okr. Vyškov je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
3. 4. 1934MiloviceAero AP-32.72 ozn.D12† pilot vojín František Strnad (z Hrachoviště u Třeboně, nar. 1913), † pozorovatel svob. Pavel Punčochář (z Velkých Kunětic u Frývaldova, nar. 1912), od 2. letky LP1. Při ostrých střelbách pozorovatelů na pozemní cíl chtěl pilot usnadnit pozorovateli míření (protože pozorovatel při první střelbě neuspěl), a proto letěl v malé výšce minimální rychlostí. Přitom sledoval průběh střelby a nevěnoval se řízení, letoun spadl do vývrtky a narazil do země. Takže snaha pomoci kamarádovi stála oba život. Dle článku v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 4.4.1934 a 7.4.1934. Hroby Františka Strnada v Modré Hůrce a Pavla Punčocháře v Praze na Malvazinkách jsou i s novinovým článkem uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích (odhaleném v roce 2015), ale s chybným datem 8.4.1934. Smuteční oznámení obou letců uvedeno v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 227.

Pozn.: dle Kroniky LP1 je výrobní číslo letadla 92

6. 4. 1934Nitra, SkAero A-11.68 ozn.B51-† bývalý polní pilot letec čet. Jan Zounek od LP3 (z Hvozdce u Tišnova, nar. 1911). Pilot Jan Zounek byl pro srdeční vadu vyřazen z létajícího personálu a zůstal ve službě jako mechanik. Nesl to velmi těžce, tak si našel záminku, aby provedl motorovou zkoušku a zajel s letounem na stojánku. Místo toho však odstartoval, létal chvíli nad letištěm a pak s plným plynem vrazil do země. Buď mu selhalo srdce, nebo bez létání nechtěl žít. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.4.1934. Dle [112] Archivováno 22. 12. 2017 na Wayback Machine. je pohřben na městském hřbitově v Nitře.

Pozn.: Jan Zounek absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).

18. 4. 1934ChebAvia BH-22.201† žák pilotní školy stíhací, vojenský akademik Karel Hon (nar. 1913), po startu v první zatáčce pád do vývrtky, dopad za letištěm. Jeho pohřeb se konal v Olomouci. Dle publikace Chebská křídla a článku v novinách Pozor ze dne 19. a 20.4.1934. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.
8.5.1934Olomouc - Neředín?1svob. Karel Brachtl od LP2 byl na letišti zabit vrtulí letadla. Dle Kroniky LP2. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.5.1934 se jmenoval Karel Michalčík.
23.5.1934Topolany, Olomouc Letov Š-20.96 -pilot čet. František Svoboda od 36. letky LP2 vyskočil s padákem nezraněn, letadlo dopadlo 1 km SZ od letiště Olomouc - Neředín. Při akrobacii se mu zachytilo bowdenové lano od spouště kulometu za nabíjecí páku kulometu, a znemožnilo pohyb řídící páky. Dle Kroniky LP2 a článku v novinách Pozor ze dne 24.5.1934. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
25. 5. 1934Hradec KrálovéLetov Š-16.502† pilot svob. Josef Hájek (21 let, z Divce u Hradce Králové) a † střelec des. v záloze Jaroslav Pánek zahynuli, oba od 15. letky LP4. Pád do vývrtky, dopad na letišti. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 82, dále dle článku v novinách Pozor ze dne 26.5.1934. [113]

Pozn.1: des. Jaroslav Pánek, narozený 22.8.1919 pocházel z Šebkovic, okr. Třebíč, kde byl i pohřben. Je to potvrzeno zápisem v matrice zemřelých, str. 186. V novinách je název obce zkomolen. Na hřbitově v Šebkovicích však již náhrobek nemá. Co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.2: svob. Josef Hájek měl dle Kroniky LP4 (ke čtení ve VHA Praha) pohřeb v Divci. Tam však není hřbitov, a obec o jeho uložení neví. Pátrání po jeho hrobu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, v sekci Badatelna.

17.6.1934Levoča, SkAvia Ba-33.23-porucha motoru (nebo nevybral vývrtku) při akrobacii na dni brannosti, pilot rt. K. Macháček od letky z Košic vyskočil s padákem nezraněn, letadlo dopadlo do uličky mezi gymnasiem a zahradami. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 20.6.1934, v Moravských novinách ze dne 19.6.1934.

Pozn.1: Prý to byl dvanáctý případ záchrany letce padákem u nás.

Pozn.2: dle práce Ing. Josefa Studeného byl pilot rtn.Vlastimil Macháček od LP3, a letadlo mělo v.č.23.

21.6.1934ProstějovAvia BH-22.21-1vojenský akademik Ota Velinský těžce zraněn, příčinou havárie byla ztráta rychlosti a pád JV od letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.6.1934. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: ŠKPT. OTA VELINSKÝ je uveden na Pamětní desce Obětem okupace v Praze 6, Rooseveltova 620-23 (stránky Spolku pro vojenská pietní místa)

3.7.1934MiloviceAero AP-32.90-2pilot svob. Vencelides těžce zraněn pod pravým okem, pozorovatel škpt. Smolík lehce zraněn, havárie při přistání. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.7.1934. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

6.7.1934Kendice, Prešov, SkAero AP-32.57-2pilot svob. Netuka a pozorovatel důstojnický čekatel Jasík těžce zraněni, havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.7.1934. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
10.7.1934Bratislava – Vajnory, SkAvia Ba-33.38-čet. polní pilot Ján Hergott (25 let, z Lamače u Bratislavy) byl při vývrtce na zádech (nebo při výkrutu) vyhozen z letadla, protože se mu uvolnil pás. Zachránil se na padáku nezraněn, letadlo dopadlo 1 km JZ od letiště. Dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 11.7.1934.

Pozn.: pilot Ján Hergott létal za války v letectvu letectvu Slovenského štátu. Dne 24.3.1939 byl jako příslušník letky 45 sestřelen maďarským stíhačem, dne 19.7.1943 získal oprávnění létat s He-111 a JU-52 (dle vrtulnik.cz).

12. 7. 1934Praha - LetňanyAvia B-534.1, ozn. S10--rtm. Bohumil Holubec (26.5.1909 v Poniklé - 1989) havaroval při nízké akrobacii s prototypem. Letoun byl zničen, až na motor, a znovu postaven. Později na něm zahynul Boris Dragoun. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.7.1934., jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534 a [114]

Pozn.: Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 58 podepsal i Bohumil Holubec v roce 1948 list, že pevně stojí za Klementem Gottwaldem a lidově demokratickým zřízením. Dnes již nezjistíme, co bylo důvodem podpory totalitního režimu, zda přesvědčení, strach, nebo kariérismus. Faktem zůstává, že nacionální socialismus i komunistický socialismus z mnoha lidí vykřesaly to nejhorší.

16. 7. 1934NeshybyAvia B-534.2-?šéfpilot Avie Václav Kočí, nouzové přistání a havárie při startu, letoun poškozen. Podle jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534 . Podle knihy Václava Němečka Československá letadla 1, str. 127 se to stalo při návratu z předvádění v Jugoslávii.
18.7.1934Straky, MiloviceAero AP-32.60 ozn.E12-† pilot svob. František Král (z Vícehoří u Zábřehu) a † pozorovatel čet. asp. Josef Novák (nar. 4.8.1912, z Popelína), oba od 4. letky LP1; při skupinovém letu pád do vývrtky v zatáčce. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 68, a Lidových novin ze dne 19.7.1934. Hrob Josefa Nováka v Popelíně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20.7.1934Praha - KbelyAero A-102-1pilot František Vnuk zraněn při havárii nového modelu letadla – celokovového hornokřídlého jednoplošníku firmy Aero. Příčinou havárie bylo vysazení motoru, letadlo bylo po havárii opraveno. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.7.1934, a knihy Václava Němečka: Československá letadla 1 (1918 – 1945).
13. 8. 1934Troubelice, okr. OlomoucAero A-11.1132† pilot svob. Vojtěch Hanák (nar. 1912), † pozorovatel čet.asp. Karel Němeček (nar. 1914), oba od 7. letky LP2. Odbočili z trasy nad místo svatby pilotovy sestry, létali velmi nízko, havarovali, a shořeli i s letadlem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.8.1934. Popis nehody, fotografie i vyšetřovací protokol jsou na stránkách Letecké badatelny. Originální Záznam o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 230. [115] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine. Hroby Karla Němečka v Železném Brodě, a Vojtěcha Hanáka v Nové Hradečné (vedle Troubelic), jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 113 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.113. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhý výfuk až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku. Na fotografii shořelého letadla na stránkách Letecké badatelny je dlouhý výfuk jasně vidět.

18.8.1934Spišské Podhradí / Počkaj, SkAero APb-32.10911† pilot des. Ondrej Pajtáš od 13. letky LP3, a pozorovatel ppor. v zál. Jozef Šimko vážně zraněni při havárii, pilot zemřel 19. 8. v nemocnici a byl pohřben ve Velkom Šariši. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č. 10, str. 75, a v novinách Pozor ze dne 19.8.1934. Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 69 se nehoda stala 17.8.1934

Pozn.: Ondrej Pajtáš absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).

17.9.1934Hradec KrálovéLetov Š-18.21, ozn. OK-HAB2-† zástupce velitele LP4 pplk. pilot Miloslav Zelený, † sl. Františka Valentová, havárie při vyhlídkovém letu s letounem královéhradeckého Aeroklubu. Originální záznam o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 233.
21. 9. 1934Poluvsie, Rajecké Teplice, SkAero APb-32.1042-† polní pilot čet. Karel Stránecký od 9. letky LP3, † pozorovatel kpt. Bohumil Hlavenka od Horského pěšího pluku 2. Za špatné viditelnosti narazili do zalesněného terénu SZ od železniční stanice Poluvsie. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74, a v článku v novinách Pozor ze dne 22.9.1934. Zpráva o smrti kpt. Hlavenky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1934, str. 281. Hrob Bohumila Hlavenky v Krmelíně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Výrobní číslo letadla doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 70.
30.10.1934na Hambálkách, Ruda nad MoravouLetov Š-20.61-1pilot des. Matlocha (Mattocha) od LP2 zabloudil v mlze, havaroval při nouzovém přistání a byl těžce zraněn. Byl ošetřen dr. Jílkem v Rudě a převezen do nemocnice v Šumperku. Dle článku v novinách Pozor ze dne 1.11.1934 v Lidových novinách ze dne 31.10.1934.

Pozn.: typ letadla doplněn podle fotografií z kroniky LP2 v muzeu Aviatik-cs na letišti Olomouc – Neředín. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

10.11.1934Čelechovice, ProstějovAvia Ba-33.20-1pilot kpt. V. Kocourek lehce zraněn při havárii. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.11.1934 se mu při cvičení bojových obratů zaklesla noha mezi pedály a podlahu, takže nemohl včas vybrat vývrtku, zachytil o telegrafní dráty a poškodil křídlo. Při nouzovém přistání havaroval. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
15.1.1935Nitra – Chrenová, SkAero A-11.421† pozorovatel npor. Jan Fryšák od 10. letky LP3 vypadl při manipulaci s fotopřístrojem za letu z letadla, jeho padák zůstal v letadle. Asi si jej sundal a odpoutal se, aby se mu lépe pracovalo, pilot to nevěděl a prudším manévrem nebo v turbulenci ho vysypal z letadla. Pilot svob. Julo Goralík s letadlem přistál. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str.74, a v novinách Pozor ze dne 17.1.1935. Zpráva o jeho smrti 15.1.1935 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 49. Jeho hrob v Karlštejně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Na letišti v Nitre mu byl postaven pomník, který už neexistuje, ale pamětní deska z pomníku je na letišti Nitra – Janíkovce ; foto desky je na [116].

Pozn.1: dle článku v novinách Pozor ze dne 11.1.1935 byl npor. Fryšák vítězem soutěže v letecké fotografii. Dlouho se bohužel z vítězství neradoval.

Pozn.2: Pilot svob. Julius (Julo) Goralík později absolvoval stíhací kurs ve Stichovicích (spolu s Františkem Fajtlem), po rozbití Československa zůstal v letectvu Slovenského štátu, v květnu 1941 se pokusil o úlet, ale byl prozrazen a uvězněn, za SNP létal v 1. kombinované letce, a na letišti Tri Duby se znovu setkal s Františkem Fajtlem, který se svým stíhacím plukem přiletěl na pomoc SNP. František Fajtl o setkání píše ve své knize První doma, vydání 1980, str. 114.

Pozn.3: Chrenová je od roku 1960 součástí Nitry. Do té doby to byla samostatná obec, do roku 1945 nazývaná Tormoš.

17.1.1935OlomoucAero A-11.951-† pilot svob. Stanislav Jordán (nar. 1914, z Boskovic) od 8. letky LP2. Dle úřední zprávy, otištěné v novinách Pozor ze dne 19.1.1935, nacvičoval útok na pozemní cíl a při střelbě narazil do země pod úhlem 60 stupňů u letiště a na místě zahynul. Pravděpodobně nad zasněženou krajinou špatně odhadl výšku. Dle Oznámení úmrtí, vydaném LP2 a podepsaném pplk. Jiřím Honem, zemřel ve 14.30 na letišti.

Pozn.: dle článku v novinách Pozor ze dne 22.1.1935 se jeho vojenský pohřeb konal v neděli 20.1.1935 v Boskovicích za účasti 3000 osob. Tak velký pohřeb prý Boskovice nepamatují. Pohřben byl na hřbitově u kostela Všech svatých, protože jiný křesťanský hřbitov v Boskovicích v roce 1935 nebyl (židovský ano). Hřbitov u kostela Všech svatých však byl již zrušen, takže náhrobek Stanislava Jordána už tam není - co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

29.1.1935PrahaAvia Ba-33.81-† polní pilot kpt. Bedřich Borusík (nar. 1900 v Traplicích u Uh. Hradiště), velitel 44. letky LP1. Při cvičném útoku na pozemní cíl vybral pozdě letoun a narazil do země blízko letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.1.1935. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 93. Jeho hrob v Jalubí (vedle Traplic) byl již zrušen – více na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
6.2.1935PrahaPraga E-39.711tovární mechanik Josef Šmid zemřel po převozu do nemocnice, šéfpilot ČKD Robert Smetana těžce zraněn. Stalo se to při předávání nové série osvědčených školních letadel vojenské správě na letišti v Letňanech. Při předváděcím letu nevybrali vývrtku, pravděpodobně následkem snížené viditelnosti ve sněhové přeháňce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 7.2.1935. Typ letadla doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 70.
1.3.1935PrahaAvia Ba-33.51-1polní pilot škpt. Vojtěch Šrom, velitel 43. letky LP1, těžce zraněn při nárazu do země na pražském vojenském letišti (následkem zamezeného ovzduší, píše se doslova v novinách). Dle článku v novinách Pozor ze dne 2.3.1935. Výrobní číslo letadla doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
21. 3. 1935SprávčiceŠkoda D-1 (licence Dewoitine D-21)-čet. Jaromír Žižka nevybral vývrtku a vskočil s padákem. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 100, a v novinách Pozor ze dne 22.3.1935.
25. 3. 1935ČakoviceLetov Š-328.1, ozn. S8havárie prototypu při vývrtce, zkušební pilot VTLÚ čet. František Taiber vyskočil. Dle L+K1984/20,21,22, a novin Pozor ze dne 26.3.1935 (dle monografie „Letov Š-328“ se stalo 15. 3. 1935). Foto havarovaného letadla v[124].

Pozn.1: na fotografii havarovaného prototypu je zajímavá užší směrovka, vybírání vývrtky však bylo složité i u sériových strojů s širší směrovkou.

Pozn.2: František Taiber létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF a v září 1940 velel první čs. posádce, která letěla na operační bombardovací nálet. Válku přežil, vrátil se domů a komunisti ho vyhodili z armády. Oni se totiž báli lidí, kteří za svobodu dovedli bojovat, protože by za ni mohli bojovat znova. Více o 311. peruti v knize Noci nad Německem.

2. 6. 1935Olomouc - NeředínAvia Ba-33.26, ozn. c1451-† polní pilot letec rtm. Zdeněk Ťok od VLU zemřel 3.6.1935 následkem úrazu, utrpěného při havárii na Hanáckém leteckém dnu. Při akrobacii nevybral vývrtku, dopad na poli blízko letiště. Dle knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84 (zde je i jeho foto), a dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně, a článku v novinách Pozor ze dne 3.6.1935 (zde je však uvedeno, že zemřel již 2.6.1935 večer). Zpráva o jeho smrti 3.6.1935 následkem úrazu při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 183. Jeho hrob v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadla doplněn podle obrázku na zdi AirBaru na olomouckém letišti.
6.6.1935Hradec Králové?1(0)paní Julie Fidlerová (32 let) z Ruseku byla při jízdě na kole na silnici poblíž letiště sražena přistávajícím letadlem. Byla jí způsobena tržná rána na temeni hlavy, zranění není životu nebezpečné. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.6.1935
7.6.1935Radějov, StrážniceAero APb-321-† čet. polní pilot Václav Kopta (nar. 1908, z Klecan u Prahy) od 13. letky LP3. Při nočním letu nevybral vývrtku, pozorovatel npor. Antonín Šárovec vyskočil s padákem. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 9.6.1935, a [117]. Hrob Václava Kopty v Klecanech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.6.1935BrnoAero A-11.722polní pilot des. Bohuslav Czakon a pozorovatel des. asp. Vilém Göth od LP 2 těžce zraněni, při shozu pouzdra se zprávou cvičícímu jezdeckému pluku č. 6 letadlo ztratilo rychlost. Dle odpoledního vydání Lidových novin ze dne 25.6.1935 a novin Pozor ze dne 26.6.1935, a [118]

Pozn.1: Dle Lidových novin se stalo u střelnice v Medlánkách. Dle novin Pozor se stalo v Králově Poli za medláneckou střelnicí blízko ul. Boženy Němcové. Střelnice byla na pomezí Medlánek a Králova Pole (roku 2019 je v tom místě ul. Kolejní). Ulice Boženy Němcové (tak se jmenuje od roku 1907) je v Králově Poli, asi 8OOm od střelnice. Kde to tedy bylo? Dle fotografie havarovaného letadla (pokud je správná) je to těžké ověřit, protože prostor mezi bývalou střelnicí a ul. Boženy Němcové (dle starých map na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru[65] v roce 1935 volný) je v roce 2019 zcela zastavěný.

Pozn.2: K této nehodě je přiřazována fotografie havarovaného Aera s viditelným označením 6D na pravé straně (na levé straně tedy D6). Písmenem D byla u LP2 označena letadla 8. letky. Dle novin Pozor, Internetové encyklopedie dějin Brna, a práce Ing. Josefa Studeného bylo letadlo od 5. letky LP2, která by však měla letadla označena písmenem A. Pokud je tedy fotografie správná, bylo letadlo od 8. letky. V Kronice LP2 je zápis o havárii, příslušnost k letce však není uvedena. Dle [119] patřili k 8. letce, a je tam i zmíněná fotografie.

Pozn.3: Vilém Göth létal za války u RAF, dosáhl dvou sestřelů a zahynul 25.10.1940 jako pilot Hurricanu. Pohřben je ve Velké Británii. Více o něm např. na [120]

Pozn.4: Na fotografii (pokud je správná), je vidět, že A-11.72 měl už novější provedení křidélek – bez rohového aerodynamického odlehčení (vystouplé oblouky na koncích křídel), s odlehčovacími ploškami nad horní plochou křídla.

25. 6. 1935Vyšný Čaj, Košice, SkAero A-11.832-† pilot svob. Zdeněk Přikryl (z Bohuslavic u Kyjova), † pozorovatel des.asp. Josef Vičar, oba od 13. letky leteckého pluku 3. Havárie při nouzovém přistání v obci, vše shořelo i přes rychlý zásah místních hasičů. Pozorovatel před havárií vyskočil, ale neotevřel se mu padák. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, mohl být příčinou nehody nechtěný výstřel ze signální pistole pozorovatele, který zasáhl pilota. Pozorovatel byl výstřelem zraněn na ruce, takže nedokázal včas otevřít padák. Hrob Josefa Vičara ve Starém Městě u Uherského Hradiště je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28. 6. 1935Hradec KrálovéAero AP-32.54 nebo 773(2)4(0)† čet. polní pilot Josef Niesner, † des.asp. Burian, oba od 3. letky LP1. Havarovali po startu na letišti, mechanici z letiště přiběhli na pomoc, letadlo však explodovalo, oba letci zahynuli a popáleninám podlehl i mechanik † čet. Jaroslav Karas. Ostatní mechanici přežili popáleni. Všichni obdrželi pochvalné uznání MNO, je uvedeno ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 229. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84 – zde je jméno pilota chybně Nilsnér, jeho hrob v Mnichově Hradišti (se správným jménem) je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: dle práce Ing. Josefa Studeného se pozorovatel jmenoval Jaroslav Burian

Pozn.2: podle knihy Létání a letiště v Hradci Králové je výrobní číslo letadla 54, podle Kroniky LP1 je výrobní číslo letadla 77

24.7.1935Plava, České BudějoviceAero APb-32.102-1porucha řízení, pilot šrtm. Výborný vyskočil s padákem a při dopadu si zlomil nohu, pozorovatel por. Kolpák (z Michalan) vyskočil s padákem bez úrazu, letadlo od LP1. Dle článku v novinách Pozor ze dne 25.7.1935.

Pozn.: šrtm. Výborný byl letecký akrobat, a v roce 1936 letěl s Františkem Novákem, Josefem Hubáčkem a Petrem Širokým do SSSR.

9.8.1935ProstějovAvia Bš-21.21-† polní pilot letec čet. Oldřich Štefan (nar. 1911, z Hrušek u Křenovic) z VLU nevybral vývrtku, dopad na poli 1 km západně od Prostějova. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.8.1935. Jeho hrob v Křenovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21.8.1935Podkylava, SkAvia Ba-33.22--pilot Václav Soukup od LP1 vypadl z letadla a zachránil se na padáku. Letadlo spadlo na dům a pobořilo jej. Stalo se to při vojenském cvičení na moravsko-slovenském pomezí. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.8.1935 a [121] Archivováno 5. 6. 2016 na Wayback Machine..

Pozn.: Václav Soukup létal za války u RAF, a dne 27.2.1950 zahynul jako pilot letadla ČSA při nárazu do hřebene Jeseníků.

22. 8. 1935Karlín/Násedlovice u Kyjova2 x Letov Š-162† pilot svob. Rudolf Hanisch (nar.1913, z Brna – Králova Pole), † des. Mario Kulík (z Brna – Žabovřesk), od 5. letky LP2. Při startu z polního letiště jejích stroj Š-16r.3 zavadil o betonovou skruž a po vzletu spadl na letadlo Š-16.9. Vše shořelo. Pomník na místě. Stalo se to při vojenském cvičení na moravsko-slovenském pomezí. (dle článku Václava Hanáka „Letecké neštěstí u Karlína“ v publikaci Forum Brunense 2007, článku v Moravských novinách ze dne 23.8.1935, zpráva o jejich pohřbu v bazilice na Starém Brně je v novinách Pozor ze dne 27.8.1935, [www.nasedlovice.cz/zprav_5.htm]). Pomník na místě a hroby obou letců na ÚH v Brně jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis a foto i na stránkách Letecké badatelny.
22.8.1935Plzeň - Bory Letov Š-20.971-† pilot rt. Martin Skalka od LP4 nevybral vývrtku při akrobacii nad letištěm (dle kroniky LP4). Dle Lidových novin ze dne 23.8.1935 spadl do vývrtky po startu z letiště Plzeň–Bory a dopadl u letní restaurace na Předlesí blízko letiště (dle kroniky LP4 přímo na letišti). Dle časopisu Letectví 1935, č. 9, str. 363 nevybral vývrtku. Dle Moravských novin ze dne 23.8.1935 při akrobacii zachytil křídlem o zem. Jeho hrob v Kněždubu (i s články a opisem matriky) je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
5.9.1935Bratislava – Vajnory, SKAvia B-33.2 nebo .4--letoun v.č.2 od 38. letky LP3 zrušen po havárii. Dle monografie AVIA BH-33 od Jiřího Vraného, str. 10. Dle práce Ing. Josefa Studeného měl v.č. 4, označení H6, a pilotem byl por. Josef Kloboučník. Nebo že by toho dne byly v Bratislavě havarovány oba letouny?
17.9.1935Hradec KrálovéAvia B-534.1, ozn. S241† pplk. Karel Boris Dragoun zástupce velitele leteckého pluku 4. Nevybral vývrtku s prototypem nové stíhací Avie, o záchranu padákem se nepokusil. [122](hrob pilota v Dobříši uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa).

Pozn.: Označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně S24, a na pravé straně 24S. Písmenem S byla označena letadla zkoušená ve VLÚS. VLÚS je Vojenský letecký ústav studijní, po roce 1930 nazývaný VTLÚ (Vojenský technický letecký ústav), od roku 1953 VZLÚ

8.10.1935Opátska (dnes Krásna, část Košic), SkAero A-11.1272† svob. polní pilot Stanislav Bašus, † poz. čet. asp. Heřman Molčan, ztráta rychlosti v zatáčce a skluz do země. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str. 74 (hrob pilota i popis události uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa).

Pozn.: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 127 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.127. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhý výfuk až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

31.10.1935OlomoucLetov Š-311-mechanik čet. František Dokoupil (z Bílé Lhoty u Litovle) od 63. letky LP2 byl zabit pojíždějícím letadlem pilota čet. Ladislava Kuby. Dle článku v novinách Pozor ze dne 1.11.1935, a Kroniky LP2.

Pozn.: dle práce Ing. Josefa Studeného letadlo pilotoval čet. Karel Kuba

2.11.1935SvinaryAvia BH-33L.36 (Ba-33.36)1pilot npor. Miloš Provazník od LP4 těžce zraněn při havárii po vysazení motoru. Motor pravděpodobně vysadil v důsledku chybného přepnutí palivových nádrží na spádovou nádrž. Pilot při točení k místu nouzového přistání ztratil rychlost a sklouzl po křídle k zemi. Havaroval asi 250 m východně od Svinar na levém břehu Orlice. Dle kroniky LP4 (ke čtení ve VHA Praha).
13.11.1935Jarkovice, OpavaAero AP-32.20-1pilot npor. Josef Macháček zraněn a pozorovatel npor. Schwarz nezraněn. Letadlo četnické hlídky ozn. OK-PAE se převrátilo při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.11.1935.

Pozn.: Hrob pilota Josefa Macháčka (1903–1979) v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

14.11.1935PrahaLetov Š-328.6, ozn. S22pilot čet. Josef Filler a pozorovatel čet. asp. Miloslav Malina zraněni. Letoun VTLÚ zničen při nouzovém přistání poblíž letiště poté, co se pozorovateli otevřel za letu padák a zapletl se do kormidel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.11.1935 a monografie Letov Š-328. Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 79 nebyl čet. asp. Malina letcem, a v letadle neměl být. Originální záznam o nehodě uveden tamtéž na str. 235 - 237.

Pozn.: pilot Josef Filler létal za války u 311. perutě RAF.

5.12.1935Podhoří, Lipník n. BečvouLetov Š-128.152-† pilot svob. Emil Mudra od 14. letky LP2, † pozorovatel por. Eduard Augustin od 10. pěšího pluku v Brně (pluk Jana Sladkého Koziny), přidělený k LP2. Při leteckém snímkování okolí Drahotuší vletěli do mlhy a narazili do jižního svahu kopce Obírka asi 1km západně od Podhoří[125]. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.12.1935. Hrob pilota Emila Mudry ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti por. Augustina při výkonu letecké služby u Podhoří, okr. Hranice, je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 15. Jeho hrob v Konicích u Prostějova je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10.12.1935Lochenice u Hradce KrálovéAvia B-534.141† čet. Josef Hrubý od 40. letky leteckého pluku 4. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 235 se stalo 8. 12. 1935 a letoun označený E5 byl od leteckého pluku 1) [123] [124] Hrob Josefa Hrubého v Krásné Hoře je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, a potvrzuje datum 10.12.1935.
19.12.1935Košice, SKLetov Š-328.15, ozn. F15-?pilot prap. Albert Kocián, pozorovatel čet.asp. Bedřich Tkaný, letadlo od 15. letky LP3, havárie u letiště Barca v Košicích po vysazení motoru po startu. [125]

Pozn.: Albert Kocián také létal u ČSA, 11.7.1929 měl při přistání v Brně problém s poškozeným kolem, v letech 1930 až 1938 byl správcem letiště v Košicích.

9.1.1936Praha – Kbely / LetňanyAvia B-534.78-1pilot čet. Frant. Baňka od LP1 vyskočil a zlomil si ruku, letadlo zničeno poblíž silnice Kbely – Letňany. Dle novin Pozor ze dne 10.1.1936.
31.1.1936ProstějovLetov Š-328.47-1?při přistání pozorovacího letounu se ve výšce 50 m pozorovateli čet. Václavu Hockému odjistil padák a vytáhl jej z letadla ven. Při nárazu na ocasní plochy utrpěl vnitřní zranění, a taky letadlo následkem poškození ocasních ploch havarovalo. Pilot čet. Adolf Fornůsek asi nezraněn. Dle novin Pozor ze dne 1.2.1936.

Pozn.: typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

12.2.1936letecká střelnice Malacky, SKLetov Š-328v.22† pilot čet. Werner Beyer (nar. 1910, ze Šatova u Znojma), † pozorovatel střelec čet. Josef Růžička (23 let, ze Starých Čivic) od náhradní letky LP3, srážka s Š-328n.62 v noci nad leteckou střelnicí Malacky. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č. 3, str. 82 – 84, a v knize „Československé a české hydroplány“, str. 162 a 193 (dále dle novin Pozor ze dne 14.2.1936 a monografie Letov Š-328, 2.díl, str. 73). Pomník na místě u obce Kuchyňa, a hroby Wernera Beyera v Židlochovicích a Josefa Růžičky v Lánech na Důlku jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Š-328v je vodní vlečné letadlo pro vlečení terčového rukávu, používané v létě s plováky na dělostřelecké střelnici v Boce Kotorské, a v zimě s kolovým podvozkem v Československu. Byly vyrobeny jen čtyři. Dle knihy „Československé a české hydroplány“.

12.2.1936letecká střelnice Malacky, SKLetov Š-328n.622† pilot čet. Maxmilián Knopp (nar. 1919, z Ostravy - Svinova), † střelec čet. Jozef Holčík, od 91. letky LP 6, srážka s Š-328v.2 v noci nad leteckou střelnicí Malacky. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84, a v knize „Československé a české hydroplány“, str. 162 a 193 (dále dle novin Pozor ze dne 14.2.1936 a monografie Letov Š-328, 2.díl, str. 73). Pomník na místě u obce Kuchyňa, a hrob Jozefa Holčíka v Očkove (SK), jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Š-328n je letadlo vybavené pro noční lety.

15.2.1936Praha - LetňanyAvia BH-10.211-† ppor. Ing. Vladimír Bejr (nar. 1908 v Horní Kalné) od LP4, přidělený k VTLÚ, zahynul na civilním letounu OK-AVN (letadlo Vysokoškolského sportu). Dostal se do vývrtky a zřítil se severozápadně od kasáren LP1. Dle časopisu Letectví, ročník 1936, str. 62, novin Pozor ze dne 16.2.1936. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 94. Jeho stručný životopis je v časopisu „ACHÁT, měsíčník pro občany města Nové Paky a okolí“, z listopadu 2011.

Dle kroniky LP1 (ke čtení ve VHA Praha) byl Vladimír Bejr členem Aeroklubu Vysokoškolského sportu, letadlo patřilo MLL Letňany

7.5.1936Dobrá nad Sázavou, Světlá nad Sázavouvětroň EL-2M Šedý vlk1† rtm. Bedřich Chovanec zemřel v nemocnici. Porucha křídla větroně při vlečení za motorovým letadlem z Prahy do Olomouce (dle jiných pramenů z Hradce Králové do Dobré u Čáslavi). Popis i foto nehody na [126], dále dle [127], a Speciálu L+K 2008. Jeho hrob v Olomouci – Neředíně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Pilotem vlečného letounu A-11.97 byl čet. František Peřina od Leteckého pluku 2 v Olomouci, pozdější reprezentant ČSR na leteckém mítinku v Curychu 1937, a jeden z nejúspěšnějších stíhačů ve Francii v roce 1940.

7.5.1936ChebLetov Š-16.51 ozn.G611† pozorovatel por. Luděk (Ludvík) Lorenc, pilot svob. Miloslav Gottwald těžce zraněn, oba od LP1. Po letu z Prahy ztratili rychlost a spadli do vývrtky, kterou nevybrali. (dle Lidových novin ze dne 9.5.1936, a publikace Chebská křídla, doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 81) Hrob Luďka Lorence v Orlové je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.5.1936Praha - KbelyAvia B-534.791-† čet. František Večeř od LP1, havaroval na pražském letišti při nácviku střelby na pozemní cíl. Mechanik svob. Ladislav Hýsek se marně snažil jej zachránit z hořícího letadla. Dle monografie Avia B-534, str. 13. byla příčinou havárie konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení (deformace změnila profil křídla a tím snížila jeho nosnost, deformace zpravidla nastala nesymetricky a letadlo se ve vzduchu převrátilo na stranu deformovaného křídla)). Dle novin Pozor ze dne 20.5.1936 se dostal do vrtulového víru jiného letadla (pravá příčina asi ještě nebyla známa), doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 82.

Pozn.: Dle monografie Avia B-534 ze stejné příčiny zahynuli i piloti rtm. Pacák a des. Vomáčka.

30.5.1936Bratislava – Vajnory, SKAvia B-534.951pilot por. Zdeněk Stahl od 37. letky LP3 havaroval při přistání, z hořícího letadla jej zachránil čet. Bohumil Pelcl. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 82 a práce Ing. Josefa Studeného.
3.6.1936Dolní Březany?-1havárie letadla od LP1, pilot Benedikt Blatný nezraněn, pozorovatel por. Bohumil Kule těžce zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.6.1936.

Pozn.: Pilot Benedikt Blatný létal za války jako velitel bombardéru u 311. čs. bombardovací perutě RAF, a zahynul 8.7.1943 při srážce letadel v Kanadě. Pohřben je v Kanadě, jeho kenotaf v rodných Lovčicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

7.6.1936Praha - Kbely-1-† por. v zál. Karel Skácel od LP2. Na Armádním leteckém dnu se mu při seskoku ze „sestřeleného“ bombardéru Avia F-IX, neotevřel padák. Stalo se to při ukázce napadení letiště těžkými bombardéry a útoku stíhaček na bombardéry. Bombardér byl jako sestřelený, kouřil a vyskákalo z něj pět mužů. Pak bombardér zmizel za obzorem a za chvilku se odtud začalo kouřit, jako po havárii. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 168. Dle časopisu letectví, r. 1936, č.6, str. 209, a novin Pozor ze dne 8.6.1936 a 16.6.1936. Jeho hrob v Jevíčku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Filmový záznam z tohoto leteckého dne je v dokumentu Hledání ztraceného času: Tři letecké dny (k vidění i na YouTube).
10.6.1936Rožňavské Bystré, SK---porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, pilot čet. Matoušek a pozorovatel Šala nezraněni, letoun od letky z Košic se úplně rozbil. Dle Lidových novin ze dne 11.6.1936.
3.7.1936vrch Zobor u Nitry, SkAero AP-32.631-† polní pilot čet. Antonín Štěpán, pozorovatel svob. asp. Petr Gašparovič vyskočil, oba od 10. letky LP 3. Pilot vyzval pozorovatele, aby vyskočil, a poté s letadlem narazil do mohyly (mileniového památníku z roku 1896) na vrchu Zobor. Příčinou mohla být nevolnost pilota nebo úmysl. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o neštěstí v novinách Pozor ze dne 4.7.1936. Hrob pilota v Alšovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Originální záznam o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 239.
8.7.1936Vrbátky u Prostějovařiditelný balon typ K-2letci por. Bořivoj Drtina a npor. Vychodil, od 1. balónové roty dělostřeleckého pluku 331, zraněni při pádu motorového pozorovacího balónu po zásahu bleskem v bouřce. [128] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine. .
8.7.1936ProstějovE-39.17-1školní letoun leteckého učiliště v Prostějově havaroval blízko městské cihelny u Prostějova. Pilot Maňák, žák 2. ročníku, byl lehce zraněn, letoun značně poškozen. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.7.1936. Typ letadla a jméno pilota doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
22.7.1936Praha - KbelyAvia B-534.361-† npor. Jan Vávra (31 let) od 44. letky LP1. Dle časopisu Letectví, ročník 1936, č.9, str. 372, zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 202. Dle zprávy v novinách Pozor ze dne 23.7.1936 havaroval při vývrtce, a pokus o záchranu padákem se mu nepodařil. Doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 82. Dle Kroniky LP1 (ke čtení ve VHA Praha) dopadlo letadlo do obce Kbely.

Pozn: dle článku v časopisu Legie ze dne 31.7.1936, str. 4 byl synem legionáře Jana Vávry z Benešova (předsedy odbočky Nezávislé jednoty čs. legionářů v Benešove u Prahy), a měl pohřeb 25.7.1936 z kaple divisní nemocnice.

30.7.1936HoloubkovAero APb-32.100--porucha motoru vojenského letadla krátce po startu z Borku u Holoubkova, posádka pilot čet. Jaroslav Hudeček a pozorovatel čet. Jaroslav Litera vyskočila s padáky (dle jiných zdrojů nouzově přistála) a zachránila se. Letadlo dopadlo (nebo sjelo) na železniční násep trati Praha – Plzeň a rychlík z Prahy narazil do křídla havarovaného letadla a odhodil je. Dle článku v novinách Pozor ze dne 31.7.1936, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
21.8.1936DymokuryAvia B-534.801-† npor. František Pospíšil od 44. letky LP1, (29 let, z Kutné Hory). Při závěrečných cvičeních při nalétávání na pozemní cíl zahynul jeden z nejlepších stíhačů – psáno v časopisu letectví 1936, č. 9, str. 372, dle Lidových novin ze dne 23.8.1936 havaroval poblíž polního letiště u Dymokur. Dle MNO havaroval chybou pilotáže při záletu letadla po opravě karburátoru[126]. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 238. Pomník na místě a hrob v Kutné Hoře jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 82.


5.9.1936Chyzerovce, Zlaté Moravce, SKAvia B-534.471† pilot des. Josef Procházka od 3. letky LP4. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.9.1936 došlo k nehodě při závěrečných cvičeních. Stíhací letadlo se dostalo do vrtulového víru jiného letadla a havarovalo 4 km jižně od Zlatých Moravců, dle Lidových novin ze dne 6.9.1936 havaroval na poli ve svahu pod vrchem Láska, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného. Jeho hrob v Jevíčku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: cvičné boje probíhaly v okolí obcí Tesáre, Volkovce, Vozokany, a letectvo bylo nasazeno na hřebeni kolem Chyzorovan – Tesáru. K nehodě došlo několik minut před koncem cvičení. Typ letadla doplněn dle Monografie B-534 v časopisu L+K 1971, č. 1, str. 20.

25.9.1936Nový DvorLetov Š-328.44-1při přistání vypadla a vybuchla vzpříčená puma, letoun VTLÚ zničen, pilot čet. V. Chloupek zraněn, dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75.
30.9.1936Praha - KbelyAvia B-534.761-† pilot čet. Bohumil Balata (ze Soběhrd u Benešova) od 43. letky LP1. Dle zprávy v novinách Pozor a v Moravských novinách ze dne 1.10.1936 havaroval při vývrtce na vojenském letišti v Praze, a pokus o záchranu padákem se mu pro malou výšku nepodařil. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 84 dopadl u železniční trati Vysočany–Hloubětín. Jeho hrob v Poříčí nad Sázavou je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.11.1936Dobrochov, ProstějovLetov Š-16.16, ozn. c2062† pilot npor. Robert Santholzer od VLU a † pozorovatel ppor. v zál. Miroslav Nálevka (nar. 1913, z Dvorců, okr. Lysá n. L.) od děl. pl. 10; srážka za letu v mlze s letadlem A-11 při cvičení spolupráce letectva s dělostřelectvem. Po srážce levými křídly letoun Š-16 letěl zatáčkou, minul cholerový památník a narazil na polní hráz 800 m jižně od Dobrochova. Popis nehody je v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 19.11.1936, a na [129] - zde je chybně psáno Rudolf Sandholzer. Zpráva o smrti npor. Roberta Santholzera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 348, zpráva o smrti ppor. Nálevky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140.

Pozn. 1: Robert Václav Santholzer se narodil 1.2.1908 ve Skutči (dle církevní matriky narozených 1901 – 1913, str. 209). Dle článku v časopisu Letectví, r.1936, č.12, str. 516 byl profesorem avigace (určení polohy letadla podle slunce a hvězd) na VLU a členem Aeroklubu v Bratislavě. Byl i pisatelem článku v časopise Vojenské rozhledy, 1935.

Pozn.2: Miroslav Nálevka, podporučík dělostřelectva ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, se narodil 30.3.1913 v Lodži v Polsku. Jeho rodiče byli Stanislav Nálevka a Libuše, rozená Jelínková. Miroslav Nálevka byl svobodný, katolického vyznání. Příčinou smrti bylo zlomení spodiny lebeční následkem úrazu při pádu letadla, zpopelněn byl 24.11.1936 v krematoriu v Olomouci (tolik dle římskokatolické matriky zemřelých obce Dobrochov – další oběti této nehody zde nejsou). Dle novin byl z Dvorců, okr. Lysá nad Labem.

Pozn. 3: Hřbitov Dobrochovských obětí cholery z roku 1866, s dřevěným křížem, byl nedaleko lesíku Doubravka při polní cestě z Dobrochova do Brodku. Po vzniku JZD (1957) byl kříž zničen a hřbitůvek zapomenut (dle stránek obce Dobrochov). Na mapách 3. vojenského mapování z roku 1936 (na stránkách Ústředního archivu zeměměřictví a katastru)[65] je opravdu zakreslen kříž u polní cesty z Dobrochova do Brodku, asi 1 km jižně od odbočky silnice z hlavní do Dobrochova (a 350 m jižně od mostu přes dálnici), od kraje obce je to přibližně těch zmiňovaných 8OOm. Toto místo dnes leží přímo na východní straně dálnice, naproti sjezdu ke kruhovému objezdu.


18.11.1936Dobrochov, ProstějovAero A-11.86 2† pilot des. Miroslav Blatný (z Lovčic u Ždánic, 23let) a † pozorovatel ppor. v zál. Jan Steyer (z Domažlic) od děl. odd. 258; srážka za letu v mlze s letadlem Š-16 při cvičení spolupráce letectva s dělostřelectvem. Po srážce levými křídly se letoun A-11 zřítil a dopadl na zahradu mezi domy č. 3 a 5. Pozorovatel ppor. Steyer vyskočil, ale byl těžce zraněn a při převozu do nemocnice zemřel. Popis nehody je v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 19.11.1936, a na [130]. Zpráva o smrti ppor. Steyera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 151, zpráva o smrti des. Blatného ve Věstníku uvedena není, protože nebyl vojákem z povolání. Je však uvedena i s jeho fotografií v Moravských novinách ze dne 20.11.1936. Jeho hrob v Lovčicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Výrobní číslo letadla 86 je dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 86 a dle práce Ing. Josefa Studeného; dle Lidových novin je výrobní číslo 11.
25.11.1936Krchleby, okr. ŠumperkAvia B-534.65-1pilot Alfons Koblížek vážně zraněn při nouzovém přistání se stíhacím letounem ve špatném počasí u obce Krchleby u Mohelnice. Dle článku v novinách Pozor ze dne 27.11.1936, a dle Choceňského zpravodaje 6/2014, kde je i jeho životopis, typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Alfons Koblížek, nar. 23.7.1914, byl koncem války (za války pracoval na protektorátním ministerstvu !!! a okresním úřadě) velitelem partyzánské čety a po válce se aktivně podílel na popravách německých civilistů v Mladkově – soud to v roce 1991 označil jako promlčené vraždy (dle článku Aktivity partyzánské divize Václavík v květnu až červnu 1945 [131]). Zahynul jako tovární pilot firmy Orličan dne 18.2.1958.

5.12.1936ProstějovAvia B-534.981-† pilot rtm. Antonín Pacák z VLU havaroval při vybírání střemhlavého letu a dopadl na hangár na jižní straně letiště, příčinou havárie byla porucha křídla. Dle monografie Avia B-534, str. 13, popis události v novinách Pozor ze dne 6. 12. 1936. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 6. Narodil se v Kroměříži dne 23.2.1905,[127] létal od roku 1927 a je pohřben na kroměřížském hřbitově hrobové místo 05/164.[128]

Pozn.: Dle monografie Avia B-534, str. 13 byla příčinou havárie konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení (zpravidla nastala nesymetricky a letadlo se ve vzduchu převrátilo na stranu deformovaného křídla). Dle monografie Avia B-534 ze stejné příčiny zahynuli i piloti čet. Večeř 19.5.1936 a des. Vomáčka 30.7.1937. Dle[129] se letadlu ulomilo pravé spodní křídlo.

7.1.1937u Piešťan, Sk?-2ve čtvrtek odpoledne došlo v okolí Piešťan k nehodě vojenského letounu. Letoun při zalétávání sklouzl po křídle a havaroval. Posádka major letectva Jan Poledne a rotný letec Evžen Čech těžce zraněna. Tolik v novinách Pozor ze dne 9.1.1937.

Pozn.: Letec mjr. Jan Poledne, nar. 9.11.1898, zemřel 15.12.1963 a jeho hrob v Olešce je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

12.1.1937Malacky,SkAvia F-IX.8-5letoun 84. letky označený R8 havaroval po vysazení motoru při startu. Velitel npor. Jan Veselý a další čtyři členové sedmičlenné posádky zraněni. Dle časopisu HPM, ročník 2000.
15.1.1937VizoviceAvia Ba-33.18-1pilot por. Tomáš Kruml lehce zraněn při nouzovém přistání se stíhacím letounem; při vybírání střemhlavého letu po cvičném útoku na pozemní cíl mu vysadil motor. Dle článku v novinách Pozor ze dne 16?.1.1937. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
21.1.1937Praha - ČakoviceLetov Š-328.1352-† pilot svob. Jaroslav Bureš (21 let, z Chrudimi)od LP1, † pozorovatel por. Bedřich Písařík (26 let, z Újezdce u Přerova/od roku 1976 Přerov - Újezdec) od PP13, přidělený k LP1. Dle novin Pozor ze dne 22.1.1937 došlo při cvičné střelbě na pozemní cíl k havárii pozorovacího letounu u Čakovic, posádka zahynula. Příčinou havárie bylo pravděpodobně to, že pilot v mlze špatně odhadl výšku nad zasněženou krajinou a narazil do země. Typ letadla doplněn dle monografie Š-328, 2. díl, str. 78. Originální záznam o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 242.

Smuteční oznámení obou letců je v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 251 (s chybným bydlištěm por. Písaříka). Zpráva o smrti por. Písaříka při výkonu letecké služby u Čakovic je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140. Bedřich Písařík je pohřben v Přerově, ale jméno na náhrobku již nemá – co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolu pro vojenská pietní místa. Hrob svob. Bureše v Chrudimi je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Původní text zde byl: „došlo k letecké nehodě, při níž se zabil se svým velitelem Pisaříkem nevybraným manévrem a následným sestřelením kostelní věže - hrob na hřbitově v Chrudimi – „SVOBODNÍK JAROSLAV BUREŠ – odkaz na pravnučku hlavkovic.blogsspot.com (dodala dopl.poznámky)“. V novinách se o nárazu do kostelní věže nic nepíše, ale vyloučeno to není.

4.2.1937Brno–Slatina/ŠlapaniceAvia F-IX.1, ozn. L132† pilot kpt. Otto Šafařík, † pilot rtm. Josef Ovčačík, † pilot čet. Josef Plechatý (letěl asi jako cestující) zemřeli, střelec svob. Ludvík Helešic zraněn, střelec čet. Jan Macků lehce zraněn. Letoun od 81. letky LP5 zničen při letu z Bratislavy do Brna, před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli „Na hraničkách“. Zpráva o smrti kpt. Šafaříka a rtm. Ovčačíka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140. Hroby čet. Plechatého v Miroslavi, a rtm. Ovčačíka v Pavlovicích u Přerova jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[130]

Pozn.1: Otto Šafařík se narodil 25. února 1903 v Kroměříži Novosadech,[131] domovsky příslušný byl do Hranic, a byl ženatý. Jeho ostatky byly zpopelněny v Brně a předány rodině k uložení na hřbitově v Kroměříži.[132] Správa hřbitova však záznam o uložení nemá. Pátrání po jeho hrobu/urně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, v sekci Badatelna.

Pozn.2: letadlo bylo označeno L1 na levé straně a 1L na pravé straně – vždy číslem k ocasu. Číslo v označení letadel F-IX bylo shodné s výrobním číslem letadla a během jeho služby se neměnilo. Podle čísla lze tedy stroj jednoznačně určit. Naopak písmeno se měnilo podle toho, ke které letce byl stroj právě přidělen.

8.2.1937Svrbice, Piešťany,SkAero A-11.12411† polní pilot čet. Josef Sulke od 10. letky LP 3, pozorovatel por. František Pecl zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č. 3, str. 82 – 84. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.2.1937 se pozorovatel jmenoval Fr. Pezl. Hrob pilota v Pivíně u Prostějova je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Dle[100] bylo letadlo výrobní číslo 124 vyrobeno v úpravě pro noční lety, tedy jako A-11N.124. Byla vyrobena letadla A-11 výrobních čísel 1 až 108 a A-11N výrobních čísel 109 až 151 (43ks). Letadla A-11N, vybavená pro noční lety, mají oproti A-11 navíc osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhý výfuk až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

11.2.1937Skrběň, OlomoucLetov Š-328.26-1požár za letu, pilot čet. Pavelka od LP2 vyskočil a byl popálen a lehce zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 12. 2. 1937, a monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 74.
15.2.1937Zubří, Nové Město na Mor.Aero A-100-1havárie při nouzovém přistání, pilot čet. Josef Uhlíř nezraněn, pozorovatel por. Josef Šrankota utrpěl zlomeninu nohy. Dle článku v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 17. 2. 1937. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.3.1934 polní pilot Josef Uhlíř zahynul 17.3.1934. Byli dva?

16.2.1937PrahaAero A-330.9--po startu ke střelbě na vlečný rukáv ve výšce 200 m porucha motoru (ojnice prorazila klikovou skříň a poškodila i palivovou nádrž) a požár za letu, pilot rtm. Karel Richter od LP1 přistál na letišti nezraněn, letoun shořel. Dle článku v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 17.2.1937. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného a dle kroniky LP1 (ke čtení ve VHA Praha).

Pozn.: Karel Richter zahynul jako pilot RAF dne 5.9.1942 v Anglii, když jeho Beaufighter začal po startu taky hořet.

11.3.1937OlomoucLetov Š-131.1, ozn.F11-† por. Karel Doležel od 35. letky LP2 zemřel na následky zranění. Dle článku v novinách Pozor ze dne 12.3.1937 byla pravděpodobnou příčinou nehody stíhacího letadla v okolí letiště ztráta rychlosti. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 177. Popis a foto nehody v knize Josefa Václavíka Letov Š-31 a Š-131, str. 47 - 49.

Pozn.: Letoun Š-131.1 vznikl tovární přestavbou z letounu Š-31.4

22.3.1937Předměřice, Hradec KrálovéAvia Ba-33.44, ozn. G18--pilot svob. Matěj Pavlovič cvičil v okolí Hradce Králové bojové obraty na starším typu letounu, přitom došlo k poruše kýlové plochy a zablokování směrového kormidla. Pilot z neovladatelného letounu vyskočil s padákem a dopadl bez nehody, letoun se roztříštil. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.3.1937. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 86, ale s chybným datem. Typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Matěj Pavlovič létal za války u RAF a padl jako pilot Spitfiru v leteckém souboji dne 20.4.1941. Jeho pomník v Buděticích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

26.3.1937PileticeAvia Ba-33.69, ozn. G22-pilot svob. J. Poštolka od LP4 nevybral vývrtku a vyskočil. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 86, foto havarovaného letounu v knize Jiřího Vraného Avia BH-33, vydání 2006, str. 48.
31.3.1937OlomoucLetov Š-328.68-1krátce po startu požár za letu a nouzové přistání na vojenském cvičišti na Tabulovém vrchu. Pilot des. asp. Pipal a pozorovatel por. Pospíšil opustili letadlo těsně před výbuchem palivové nádrže, pilot byl lehce popálen, letadlo od LP2 shořelo. Dle článku v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 1.4.1937. Typ letadla dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75.
12.4.1937Stupice u BěchovicAvia B-34.4-?Letadlo od 37. letky LP4 zničeno. Dle knihy Martina Čížka Letadla zrazeného nebe, vydání 2015, str. 98. Doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného – dle něj však letadlo patřilo cvičné letce LP6 a pilotem byl čet. Miloslav Mansfeld.
duben 1937?Avia B-534.122-?Letadlo od 44. letky LP4 zničeno při nouzovém přistání. Foto nehody v publikaci Avia B-534 Czechoslovakian fighter 1933-45, Photo Hobby Manual, str. 51.
20.4.1937u Smiřic, okr. Hradec KrálovéAero A-100.41-2při nouzovém přistání na poli se letadlo od LP4 převrátilo, letci čet. František Neužil a svob. F. Horký od LP6 lehce zraněni (dle Hradeckého deníku ze dne 31.10.2010). Přesný den, a typ letadla doplněny dle práce Ing. Josefa Studeného.
3.5.1937PodůlšanyLetov Š-16.411?† pilot kpt. Josef Snížek (z Chrastu u Kutné Hory, 33 let) od cvičné letky LP4, pozorovatel čet. František Hofman vyskočil. Požár za letu při nočním cvičení se světlomety. Dle článku v novinách Pozor ze dne 5.5.1937 a [132] Zpráva o smrti kpt. Snížka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 206.
14.5.1937Praha - VypichLetov Š-328.39, ozn. B392-† pilot čet. Norbert Váňa (nar. v Plzni, 21let) od 1. letky LP1, † pozorovatel ppor. Jaromír Plecitý (z Prahy, 24let) od PP18 přidělený k LP1. Ztráta rychlosti před přistáním na polním letišti a pád do cihelny. Zpráva o smrti ppor. Plecitého při výkonu letecké služby v Praze je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 247. Zpráva o smrti obou letců je v časopise Letectví, r. 1937, str. 270, pohřeb čet. Váni na str. 370. Dále dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl; dle monografie Š-328, 2. díl, str. 75; popis a foto na stránkách Letecké badatelny; [133], [134] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine., vzpomínka na Norberta Váňu je v časopisu Letectví 1937, str. 270, jméno Jaromíra Plecitého doplnila rodina. Hroby Norberta Váni v Plzni a Jaromíra Plecitého v Praze jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.5.1937Bratislava - Vajnory,SkAvia B-534.1561-† polní pilot por. Alois Růžička od 39. letky LP 3. Při akrobacii nevybral vývrtku, dopad na letišti. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 231. Jeho hrob v Českých Budějovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.5.1937Nový Dvor, SKLetov Š-328.162-2porucha motoru na letišti Nový Dvor, pilot čet. A. Pivoňka a pozorovatel čet. asp. V. Klecan lehce zraněni, letoun zrušen, dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 78.
3. 6. 1937Osek nad Bečvou / SušiceLetov Š-128.16, ozn. E311† pozorovatel des. asp. Zdeněk Klimecký od 14. letky LP2 zemřel po převozu do nemocnice, pilot svob. Jan Reiter (z Brna) od 14. letky LP2 těžce zraněn; příčinou nehody byla pravděpodobně ztráta rychlosti v prudké zatáčce ve výšce asi 50 m. Kopie Komisionálního přehledu škody, … této nehody je v knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 244. Zpráva o nehodě i v novinách Pozor ze dne 5.6.1937. Zpráva o propuštění Jana Reitera z nemocnice po amputaci nohy je v novinách Pozor ze dne 7. 8. 1937. Hrob Zdeňka Klimeckého v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: v knize plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017 má být na str. 245 fotografie této nehody, ale je zde fotografie úplně jiného typu letadla (E-39)

6.6.1937Olomouc - Holice-1(0)2(1)voj. František Erben (23 let), mechanik od 8. letky LP2 byl zabit nouzově přistávajícím letadlem Avia B-534.22, ozn. G1 (G6?), pilota čet. Jana Holoubka. Stalo se to při akrobatickém vystoupení u příležitosti otevření civilního letiště v Olomouci – Holicích. Lehce zraněn byl pilot a další důstojník na letišti. Dle kroniky LP2 a článku v Moravských novinách a novinách Pozor ze dne 7.6.1937. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 90 a [135] narazil nouzově přistávající B-534 do stojícího bombardéru MB-200.11 od 84. letky, urazil mu křídlo, a to zabilo vedle stojícího Františka Erbena. Dále byla poškozena Avia Ba-122.10 pilota Petra Širokého.
14.6.1937PrahaAvia Ba-122.8, ozn. OK-AWA--srážka ve vzduchu, pilot Jaroslav Šimek Vyskočil, letoun zničen, pilot druhého letounu (Ba-122.14) Rajmund Půda nouzově přistál. Dle časopisu Hobby Historie 35/2016, str. 9.

Pozn.: Jaroslav Šimek zemřel 22.8.1937 na následky zranění, utrpěného při letecké nehodě dne 20.8.1937, Rajmund Půda létal za války u RAF a válku přežil.

Pozn.: dle kroniky LP2 se zemřelý jmenoval František Erben, dle novin Jaroslav Erban

23. 6. 1937ChebPraga E-39.56, ozn. F13-1pilot JUDr. Boris Valent? zraněn, letadlo od 4. letky LP1 zrušeno. Dle práce Ing. Josefa Studeného - zde psán pilot jako JUDr. Bálent Boris. Chybně popsané foto havarovaného letadla (ležícího na drátech) je v knize[133].
24.6.1937Blovice, PlzeňAvia B-534.58--čet. Kamil Bak opustil na padáku letadlo, poškozené po srážce s jinou B-534 (pilot Oldřich Linha). Ke srážce došlo při letu v roji. Popis události na stránkách Letecké badatelny.
8. 7. 1937Kováčová, Zvolen, SkLetov Š-328.1202-† pilot des. Antonín Matějček, † pozorovatel por. František Hanuš od 9. letky LP3. Při shozu pouzdra se zprávou ztráta rychlosti a pád, dle [136] před očima skautského oddílu Františka Hanuše. Jiné podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o nehodě je uvedena i v novinách Pozor ze dne 10. 7. 1937. Hroby Františka Hanuše v Třebechovicích pod Orebem a Antonína Matějčka v Doksech jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti Františka Hanuše při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 278. Nekrolog Antonína Matějčka je uveden v časopisu Letectví, srpen 1937, str. 372 – jeho jméno je zde chybně uvedeno jako Matějíček.
9. nebo 12.7.1937Horní Libchavy, LanškrounAvia B-534.37--pilot svob (des) Josef Kocábek od LP4 při nouzovém přistání pro poruchu motoru narazil do stodoly. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 102 se stalo 12.7.1937. Dle práce Ing. Josefa Studeného se stalo 9.7.1937.

Pozn.: des. polní pilot Josef Kocábek od 46. letky LP4 zahynul 14.5.1938.

15. 7. 1937Lešany a Ohrozim, ProstějovPraga E-241.3 ozn.c1012-† pilotní žák ppor. pěch. v zál. Jozef Kamenický z VA (22 let, z Nitry), † instruktor rtm. Jaromír Gungal od VLU (30let, z Bítova u Znojma) zemřel na následky zranění 7. 8. 1937. Nevybrali vývrtku se školním letadlem, ppor. Kamenický vyskočil ve výšce 150 m, ale padák se mu neotevřel. Rtm. Gungal zůstal v letadle, které narazilo do země. Zpráva o smrti ppor. Kamenického při výkonu letecké služby u Ohrozimi je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 348, zpráva o smrti rtm. Gungala následkem úrazu při výkonu letecké služby je tamtéž na str. 324. Zpráva o jejich nehodě je uvedena v novinách Pozor ze dne 16. 7. 1937, tamtéž dne 18. 7. 1937 je zpráva o zdravotním stavu rtm. Gungala, a dne 8. 8. 1937 noviny Pozor uveřejnily zprávu o jeho smrti. Další informace o nehodě jsou v Moravských novinách ze dne 16.7.1937. Hroby Jaromíra Gungala, v k.ú. Vysočany na hřbitově zatopeného starého Bítova, a Jozefa Kamenického v Nitre na Slovensku, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadla doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 90.

Pozn.1: místo nehody je v novinách uvedeno jako Lešany, ve Věstníku MNO jako Ohrozim – ty obce jsou vedle sebe.

Pozn.2: dle nápisu na náhrobku se Jozef Kamenický jmenoval původním jménem Köszeghy – asi nechtěl nosit maďarské jméno v novém Československu.

Pozn.3: instruktor rtm. Gungal byl učitelem létání i Františka Fajtla, který to uvádí ve své knize První doma, vydání 1980, str. 105.

16. 7. 1937Předměřice nad LabemAvia B-22.8 ozn.M1501† pilotní žák vojín Břetislav Bořecký nevybral vývrtku, dopadl do cihelny a stal se tak prvním mrtvým z akce „1000 nových pilotů republice“. [137] [138]
26. 7. 1937Dürngrün/Schönbach, NěmeckoLetov Š-328.8211nouzové přistání v Německu, při pokusu o start havárie, pilot svob. Karel Horáček těžce zraněn, † poz. svob.asp. Bořivoj Karbus zemřel na následky zranění v nemocnici v Chebu 29.7.1937. Oba od 4. letky LP1, letoun zrušen. (monografie Letov Š-328, doplněno dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 92) Hrob Bořivoje Karbuse v Lounech je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: K nehodě došlo v Německu, ale uvedená zaniklá obec Dürngrün, česky Výspa, byla v českém pohraničí, asi 2,5 km západně od města Luby (dříve Schönbach) v okr. Cheb.

30. 7. 1937Hradec KrálovéAvia B-534.501† des. Jan Vomáčka, příčinou havárie byla konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení (zpravidla nastala nesymetricky a letadlo se ve vzduchu převrátilo na stranu deformovaného křídla). [139] Hrob Jana Vomáčky v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Dle monografie „Avia B-534“, str. 13 ze stejné příčiny zahynuli i piloti čet. Večeř na B-534.79 a rtm. Pacák na B-534.98.

3. 8. 1937Chyše u Žlutic-1 (0)-paní Kristina Pëllich (62 let) z Chyše byla na cestě, vedoucí kolem polního letiště, zabita přistávajícím letadlem Avia B-534. Prý se dívala za třemi přistávajícími letouny, a nevšimla si čtvrtého. Pilot Josef Lorenz ji rovněž neviděl. Zpráva o nehodě je v novinách Pozor ze dne 5. 8. 1937. Originální Hlášení o nehodě uvedeno v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 247 – v závěru je uvedeno, že si zavinila smrt vlastní neopatrností.
9. 8. 1937Dolní Jelení/HoliceAvia B-534.121† pilot voj. Josef Rejchl od 31. letky LP4, asi porucha dýchacího přístroje a ztráta vědomí při letu do výšky 6000 m, pomník na místě. Popis nehody je na informační tabulce u pomníku, a na stránkách Letecké badatelny [140], něco málo i na [141]. Jeho hrob v Hradci Králové – Kuklenách a pomník na místě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
16.8.1937u Vnorov, StrážniceAvia B-534.109, ozn. G111-† polní pilot čet. Bohuslav Rozhon od 36. letky LP2 havaroval při přistání se stíhacím letadlem na polním letišti (v zatáčce před přistáním spadl do vývrtky), a zemřel při převozu do nemocnice. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 18. 8. 1937. Byl i pilotem MLL v Olomouci. Hrob v Blažovicích uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadla doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 94 a Kroniky LP2 (přepis Ing. Jana Krumbacha).
18. 8. 1937Dolné Lovčice / Siladice, Trnava, SkLetov Š-328.72 ozn.D72† pilot des. (svob?) Jindřich Kovář (22 let), † pozorovatel čet. asp. Vladimír Válek (21 let), oba od 8. letky LP2; při cvičném souboji nevybrali vývrtku. Dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75, a článku v novinách Pozor ze dne 20. 8. 1937. Hrob Jindřicha Kováře v Bystřici pod Hostýnem je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, pozorovatel Vladimír Válek pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm.
20. 8. 1937letiště PiešťanyBe-50.1311† četař polní pilot Jaroslav Šimek (reprezentant ČSR na leteckých soutěžích v Curychu), ing. Vlastimil Mrázek přežil, oba od LP 3. Porucha motoru po startu, havárie a požár. Jaroslav Šimek zemřel v nemocnici v Bratislavě 22.8.1937, zpráva o jeho pohřbu dne 26.8.1937 je v Moravských novinách ze dne 27.8.1937, jeho hrob v Bělé pod Bezdězem je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [142] Archivováno 27. 10. 2013 na Wayback Machine.
30.8.1937--1-† Ing. Václav Ošťádal z Vojenského technického leteckého ústavu (VTLÚ) zemřel na zástavu srdce při výškovém zkušebním letu do výšky 8000 m s Letov Š-328. Hlásil ještě měření ve výšce 7000 m, po přistání jej pilot Trnka našel na zadním sedadle mrtvého. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 95. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 324.
6. 9. 1937u Bystřice pod HostýnemAvia B-534.35-?svob. Jaroslav Šodek od 36. letky LP2 po srážce vyskočil z letadla a zachránil se na padáku, letadlo zničeno. Ke srážce došlo při letu v roji ve výšce 6500 m. Dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 41, a dle článku v novinách Pozor ze dne 8.9.1937. Dle [143] letěl svob. Šodek s B-534.35 a čet. Julius Zaoral (taky od 36. letky LP2) s B-534.208, ozn. G1, mu narazil do kormidel. Julius Zaoral doletěl zpět do Olomouce a jeho letadlo bylo opraveno.

Pozn.: Jaroslav Šodek létal za války u RAF, po válce se vrátil domů, ale po únoru 1948 uletěl zpět do Anglie.

8.9.1937Hradec Králové - PileticeAvia Ba-33.721† pilot voj. Josef Tomiška (23 let) od cvičné letky LP4, nevybral souvrat při cvičení se školním stíhacím letounem, a zřítil se do lesa Na Okrouhlíku. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 9. 9. 1937. Jeho hrob na hřbitově v Chrudimi je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [144], [145] Typ letadla doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 95.
15. 9. 1937Nový Dvor u Malacek, SkLetov Š-328.2032Po vysazení motoru pád na letiště Nový Dvor, pilot Jan Roman Ircing a poz. čet. asp. M. Sedláček zraněni, letoun od 11. letky leteckého pluku 1 zrušen (monografie Letov Š-328).

Pozn.: Pilot si později změnil jméno na Irving a létal u 311. perutě RAF a po válce u ČSA. Více o něm na [146] Archivováno 14. 9. 2020 na Wayback Machine.. Jeho pamětní deska v obci Úherce u Plzně, a hrob v Praze, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

24. 9. 1937Horní Dubenky, Počátky, okr. JihlavaLetov Š-328.175, ozn. D12† pilot des. František Hrazdira (nar. 1916) od 8. letky LP2, † pozorovatel por. pěchoty Oldřich Horák (nar. 1909) od hran. prap. 2 přidělený k LP2. Letoun od 8. letky LP2 v mlze zachytil o střechu domu a spadl do dvora. Zpráva o smrti por. Horáka při výkonu letecké služby u Počátek je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 348. Zpráva o nehodě v novinách Pozor ze dne 25. 9. 1937, a na [147]. Pilot František Hrazdira, pocházel z Uhřic, okr. Moravská Třebová, a jeho hrob v Jaroměřicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Oldřich Horák pocházel z Týna, okr. Hranice, a jeho hrob v Týně nad Bečvou je rovněž na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: František Hrazdira se jmenovali dva piloti, a pravděpodobně oba pocházeli z Uhřic. Ten druhý se narodil roku 1905, měl drobnou nehodu dne 27.8.1928, zemřel v roce 1980, a jeho hrob v Jevíčku je rovněž uveden na stránkách Spolku pro Vojenská pietní místa.

5. 10. 1937Hradec KrálovéAvia BH-33.3 ozn.G11 a Avia Ba-33.39 ozn.G172† pilot voj. Josef Blabolil (21 let, dle novin z Prahy), † pilot voj. Jaroslav Marhold (19 let). Josef Blabolil cvičil střelbu na vzdušný terč, a srazil se s Jaroslavem Marholdem, který prý nedodržel trasu letu (dle novin měl také střílet na vzdušný terč, jiné zdroje to neuvádí). Ke srážce došlo ve výšce 300–500 m. Jaroslav Marhold vyskočil, ale padák se mu zachytil za letadlo, které při dopadu strhlo telegrafní sloupy u silnice z Věkoš do Správčic, a Josef Blabolil zůstal v letadle a zahynul na poli mezi Správčicemi a Rusekem. Dle Lidových novina a novin Pozor ze dne 6.10.1937, knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 87, a [148]. Typ letadel doplněn dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 96. Hroby Jaroslava Marholda ve Srubech, okr. Ústí nad Orlicí, a Josefa Blabolila v Sudoměřicích u Bechyně jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12.10.1937Podhrad u ChebuAero AP-32.36-1vojenský pilotní žák svob. asp. dr. Boris Valent lehce zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14?.10.1937, typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.
15.10.1937Loučany, Náměšť na HanéAvia Ba-33.481?† pilot rtm. Miloslav Koloc od VLU (33let). Srážka dvou stíhacích letounů, pilot druhého letadla Ba-33 por. Vilém Göth (psáno i Goeth nebo Götz - znění jména v obou novinách se liší) se zachránil padákem. Dle Lidových novin, Moravských novin a novin Pozor ze dne 16. 10. 1937. Zpráva o smrti Miloslava Koloce při výkonu letecké služby u Náměště, okr. Olomouc, je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937, str. 378, jeho hrob v Bakově nad Jizerou je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadel doplněn dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 96.

Pozn.: dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 96 se pilot druhého letadla jmenoval Vilém Göth. Pravděpodobně to byl ten Vilém Göth který byl jako pozorovatel zraněn při letecké nehodě 25.6.1935 v Brně, později za války létal u RAF, dosáhl dvou sestřelů a zahynul 25.10.1940 jako pilot Hurricanu. Pohřben je ve Velké Británii. Více o něm na [149] a [150]

29.10.1937Chýše, HodkoviceLetov Š-328.98??Havárie na polním letišti Chýše u Hodkovic, letoun od leteckého pluku 1 zrušen (dle monografie Letov Š-328, dle Lidových novin ze dne 30.10.1937 letadlo při přistání přerazilo jabloň a silně se poškodilo). Není však jasný osud posádky: dle monografie Letov Š-328 zahynul † pozorovatel. čet. asp. Čepelák, pilot por. K. Trojáček zraněn, dle Lidových novin posádka vyvázla bez úrazu.
29.11.1937PrahaAero A-330.16 nebo .6--pilot des.asp. Jaroslav Tupý a pozorovatel des. Josef Kolenatý havarovali při přistání, když se snažili vyhnout letadlu, které jim zkřížilo cestu, letadlo zničeno, posádka nezraněna. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 97.

Pozn.: míst nehody a přesný typ letadla doplněny dle práce Ing. Josefa Studeného.

15.12.1937Nový Dvor u Malacek, SKLetov Š-328.1832† pilot svob. Jan Bobek (nar. 1915), † pozorovatel des. asp. Ladislav Kabát (nar. 1917) od 14. letky leteckého pluku 2. Požár motoru, při nouzovém přistání na letišti Nový Dvor ztráta rychlosti a pád. Dle monografie Letov Š-328 a novin Pozor ze dne 16.12.1937. Hroby Jana Bobka v Brně a Ladislava Kabáta ve Sluhách jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10. 1. 1938Třebechovice pod Orebem Aero Ab-101.372des. Karel Zámečník a ppor. Bohumil Kňákal zraněni při nouzovém přistání pro přehřátí motoru. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 97) Dle [151] se pilot jmenoval Karel Zajíček.
24. 1. 1938Borová u PřibyslaviAero MB-200.3, ozn.D33† pilot plk. let. Jindřich Maršálek, † druhý pilot npor. let. Václav Vyskočil, † mechanik čet. dsl. Otakar Sláma, všichni LP5. Příčina nehody: Z údajů svědků vysvítá, že v okolí panovala hustá mlha. Při kroužení nízko nad zemí ve zvlněném terénu, buď za účelem návratu z mlhy, nebo nouzového přistání, zachytil pravým křídlem o zem. Následkem toho letoun úplně havaroval a částečně shořel (zpráva z voj. archivu) Jednalo se o přelet z Prahy do Brna. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, v novinách Pozor ze dne 26.1.1938, [152] Zpráva o smrti Jindřicha Maršálka a Václava Vyskočila při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938, str. 56. Životopis Jindřicha Maršálka je v časopisu Vojenské rozhledy 1938/2. Hrob Václava Vyskočila v Nalžovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4.2.1938Spišská Nová Ves, SkLetov Š-328.24511† pilot des. Jan Žák - Jünger (21 let, z Velkého Újezdu u Olomouce), pozorovatel por. František Wágner (nebo Wagner) zraněn, havárie při přistání, letoun od 12. letky LP3 narazil do plochy letiště a shořel. Dle monografie Letov Š-328, článku v Lidových novinách ze dne 5.2.1938 a v novinách Pozor ze dne 6.2.1938, více v článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2010, č. 6, str. 65 – 67 (zde je však chybné datum 5.2.1938). Kopie služebního spisu pilota Jana Žáka-Jüngera uvedena v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 252. Hrob Jana Žáka – Jüngera ve Velkém Újezdu, okr. Olomouc, byl již zrušen – co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7.2.1938Dvůr Králové nad LabemAvia B-534.195, ozn. OK-PAR-1pilot kpt. František Rypl, velitel Četnické letecké hlídky Hradec Králové, byl zraněn; při nouzovém přistání pro špatné počasí se letadlo zabořilo a převrátilo. Zdroj: Policista.cz, Za pradědečkem Letecké služby Policie České republiky.

Pozn.: vojenský pilot František Rypl (1903 – 1973) létal za války u RAF, a od roku 1944 u Čs. leteckého pluku v SSSR, a byl prvním čs. pilotem, který přistál 9.5.1945 v Praze. Jeho hrob v Novém Boru, okr. Česká Lípa, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

15.2.1938MiloviceAero A-100.72-† pilot des. František Urban (23 let, z Brna), † pozorovatel ppor. pěch. Josef Krumer (24 let, z Hajské) od p.pl.11 přidělený k LP1. Srážka s A-100.8 při letu v roji u letiště. Zpráva o smrti ppor. Josefa Krumera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 135 a str. 168, zpráva o smrti des. Urbana ve Věstníku není, protože se tam uvádějí jen zprávy o úmrtí vojáků z povolání, a to on asi nebyl. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách ze dne 16. a 17.2.1938. Doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 100, originál Úřední zprávy o nehodě je tamtéž na str. 253. Hroby Františka Urbana v Brně a Josefa Krumera ve Strakonicích - Podsrpu jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.

15.2.1938MiloviceAero A-100.82-† pilot des. Leopold Uhlíř (21 let, ze Šumperku), † pozorovatel por. let. Karel Zýka (36 let, z Berouna) od LP1. Srážka a A-100.7 při letu v roji u letiště. Zpráva o smrti por. Karla Zýky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 135 a str. 168, zpráva o smrti des. Leopolda Uhlíře ve Věstníku není, protože se tam uvádějí jen zprávy o úmrtí vojáků z povolání, a to on asi nebyl. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách ze dne 16. a 17.2.1938. Doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 100, originál Úřední zprávy o nehodě tamtéž na str. 253. Hrob Leopolda Uhlíře v Šumperku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.

8.3.1938ČelákoviceAvia B-534.106--přehřátí motoru, pilot svob. Karel Čáp od 43. letky LP4 vyskočil s padákem, letadlo spadlo do Labe. Více na stránkách Letecké badatelny.
9. 3. 1938Praha – PodolíAvia B-534.46dým v kabině, pilot ppor. Adolf Stach (z Jindřichova Hradce) od 44. letky LP 4 vyskočil, protokoly o nehodě jsou na stránkách Letecké badalelny.
14. 3. 1938Selec, Beckov, Nové Město n.Váhom, SkAvia B-534.2531-† pilot des. Jan Doležal od 45. letky LP 3 havaroval pravděpodobně následkem selhání kyslíkového přístroje ve velké výšce. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67. Jeho hrob v Týništi nad Orlicí (i s opisem článku Dr. Petra Švandy CSc) je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
24.3.1938Bedihošť, ProstějovAero AP-32.39 a Aero AP-32.53, ozn.c211† pilotní žák Klement Průdek zahynul, pilotní žák Svatopluk Štulíř vyskočil s padákem a byl lehce zraněn. Srážka při letu v roji. Hrob Klementa Průdka v Rakvicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 25.3.1938. Doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 101. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Svatopluk Štulíř (z Vřesovic) létal za války u RAF, a padl 8.11.1941 jako pilot Spitfiru nad Francouzským pobřežím. Jeho jméno je na památníku padlých příslušníku RAF v Runnymede, GB.

31.3.1938Praha - Dolní PočerniceAvia Ba-33.16--pilot svob. František Sára (Šára, Šari, Šári, Šáry) od LP4 při akrobacii na jednomístném stíhacím letadle vypadl z kabiny a zachránil se na padáku. Letadlo dopadlo na louku, strhalo elektrické vedení a bylo zničeno. Zpráva o nehodě je v Lidových novinách a Moravských novinách ze dne 1.4.1938. Typ letadla doplněn dle stránek Letecké badatelny.

Pozn.: Jméno pilota je uvedeno pokaždé jinak. Dle článku „Poválečné dozvuky z nasazení letců Slovenského štátu v polské kampani“ na Válka.cz [153] létal u 39. stíhací letky Slovenského štátu čet. Šáři. Je to stejný letec? A jak se vlastně opravdu jmenoval?

5. nebo 6.4.1938NedvězíAvia B-534.59 ozn. A8-1pilot des. Tomáš Motyčka zraněn, letadlo od 40. letky LP4 zničeno; havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Foto nehody v publikaci Avia B-534 Czechoslovakian fighter 1933-45, Photo Hobby Manual, str. 38, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
6.4.1938Praha - KbelyAvia B-534.20--pilot npor. Josef Dekastello nemohl vybrat vývrtku a zachránil se na padáku, letadlo dopadlo na plochu letiště Kbely vedle hangárů. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Josef Dekastello odešel po okupaci přes Polsko do Francie, byl stíhacím pilotem Francouzského letectva, a 3.6.1940 byl nešťastnou náhodou sestřelen vlastní protiletadlovou palbou. Je pohřben na Hřbitově Československých vojáků v La Targette ve Francii, seznam pohřbených je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

23.4.1938Tekov. Breznica (Komár.)Avia B-33.9--pilot František Pavlišta od 16. letky LP3 nezraněn, letoun zrušen po havárii při nouzovém přistání. Dle monografie AVIA BH-33 od Jiřího Vraného, str. 16, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.
9.5.1938Borek, ZbirohAero AP-32.43, ozn. D14--pilot čet. František Šláf a střelec svob. Eser (Ečer) od LP6 nezraněni; při přistání na polním letišti Borek praskla pneumatika, letadlo se převrátilo a bylo téměř zničeno. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 101. Doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného. Foto havarovaného letadla[134] .
10.5.1938Slaný / ProsekB-71.17 Tupolev SB-2-?posádka pilot kpt. Josef Gavelčík, pilot rtm. Bohuslav Bičiště a pilot npor. Vladislav Spurný, všichni piloti z VTLÚ (není známo, kdo řídil), havárie při nouzovém přistání pro poruchu pravého motoru, letadlo zrušeno. Celá posádka přežila, a přestože je kabina bombometčíka v přídi letadla zcela zničená, nikdo nemohl být ani těžce zraněn – viz Pozn.1. Dle časopisu HPM 9/2000, kde je i foto nehody, dle knihy Martina Čížka Letadla zrazeného nebe, vydání 2015, str. 108 bylo letadlo dodáno do Československa 23.4.1938. Doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného a[135]

Pozn.: K posádce: všichni tři letci brzy po nehodě opět létali, Josef Gavelčík v srpnu 1938 a v září 1938 byl velitelem Pokusné letky 2 (vrtulník.cz), Bohuslav Bičiště přelétával letadla 8.7.1938, a npor. Spurný přelétával letadla 15.7.1938[136]. Po válce se opět setkáváme se dvěma z nich (pokud to není shoda jmen): Josef Gavelčík byl v letech 1949 až 1950 velitelem Leteckého učiliště, (*1905 +1990 dle geni.com, my heritage), npor. Ing. Vladislav Spurný zemřel při letecké nehodě 4.10.1945.

Pozn.2: VTLÚ je Vojenský technický letecký ústav, před rokem 1930 nazývaný VLÚS (Vojenský letecký ústav studijní), a od roku 1953 VZLÚ

13. 5. 1938ChebPraga E-241.911† pilotní žák svob. Jiří Krechler (Krechner), 21 let, rodák z Humpolce. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti při zatáčce na přistání. Dle Lidových novin ze dne 15.5.1938 a dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 67 (hned na další straně 68 v publikaci Chebská křídla je chybné datum 13.5.1935). Výrobní číslo letadla doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 101. Foto a protokol v .[137].
14. 5. 1938Horní Bučice, ČáslavAvia B-534.165, ozn. G51† des. polní pilot Josef Kocábek od 46. letky LP4; ztráta rychlosti, prý kroužil kolem návsi a díval se na stavbu máje a nevěnoval se řízení. Dle [154] a knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 102, originál Zprávy o nehodě tamtéž na str. 253. Hrob v obci Hradové Střimelice uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.5.1938Prostějovvětroň EL-2-M Šedý vlk1-† por. Václav Hajný (nar. 1915) zahynul při soukromém letu na větroni MLL). Pravděpodobně včas neodpoutal vlečné lano (nebo došlo k nezjištěné závadě), a havaroval za Kolínskou továrnou na kávové náhražky v Prostějově. Zemřel po převozu do nemocnice. Dle článků v Moravských novinách ze dne 20.5.1938 a v novinách Pozor ze dne 21.5.1938, a dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 102, originál Úřední zprávy o nehodě tamtéž na str. 253. Dle [155] byl Václav Hajný zkušený plachtař, a tímto letem chtěl oslavit své první sólo na motorovém letounu v Leteckém učilišti. Hrob Václava Hajného v Řevničově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: V knize Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., je větroň uveden jako EL-u-2 Šedý vlk, ale obvykle se značil EL-2-M [156]).

Pozn.2: Václav Hajný od LP4 byl jmenován poručíkem ke dni 29.8. 1937 – dle Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 319.

Pozn.3: Areál bývalé Kolínské továrny na kávové náhražky v Prostějově má adresu Průmyslová 4544/1c. Leží mezi dálnicí a nádražím, a je snadno k rozpoznání podle zelených střech.

23. 5. 1938Pleil (dnes Černý potok), okr. ChomutovLetov Š-328.802-† pilot svob. Rudolf Ribola, † pozorovatel ppor. v zál. Alexander Souhrada od 11. letky leteckého pluku 1. Havárie v mlze v lese poblíž silnice Vejprty - Pleil, bylo nepotvrzené podezření na sestřel přes německé hranice. Dle publikace MO ČR: Nástin personálních ztrát…, a monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 76. Hroby Rudolfa Riboly v Českých Budějovicích, a Alexandra Souhrady v Praze– Vinohradech, i pomník na místě, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o smrti ppor. Souhrady při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 216.
30. 5. 1938Mstětice, Brandýs nad LabemAvia B-534.121, ozn. A131-† svob. Oldřich Rais (23 let) od 40. letky LP4 (příslušný k LP2) nevybral vývrtku při létání v tříčlenném roji v prostoru Praha - Brandýs nad Labem. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, novin Pozor a Lidových novin ze dne 31.5.1938. Jeho hrob v Živanicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 103 spadl do vývrtky jihovýchodně od polního letiště Matěnice – ale to je taky chyba: na náhrobku je psáno Mstětice, a tomu odpovídá obec Mstětice – Zeleneč u Brandýsa nad Labem.

Pozn.: Jeho jméno bývá uváděno jako Reis, ale na náhrobku je Rais.

1. 6. 1938JosefovAvia B-534.1391† des. Bořivoj Vondráček od 32. letky LP1. Ztráta rychlosti při prudkém stoupání po startu, a pád z výšky asi 50 m. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 103, a novin Pozor ze dne 2.6.1938. Jeho hrob v Libochovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
5. 6. 1938Olomouc – HoliceTatra-131.4 (licenční Bücker 131), OK-TAE1† pilot čet. Emanuel Tichý od LP2 (35 let, byl i šéfpilotem MLL v Olomouci) havaroval při akrobacii 500 m severně od civilního letiště v Olomouci – Holicích (zrušeného v roce 1960) s letounem Masarykovy letecké ligy. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 6.6.1938, doplněno dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 103. Foto na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.1: Emanuel Tichý se narodil 28.11.1902 v Kojetíně č. 151, okr. Přerov, bydlel v z Holicích u Olomouce. Dne 10.6. 1938 měl kremaci v Olomouci (dle ZA Opava, českobratrská matrika Z 12416, 1926 - 1943 , sken 62, ke čtení na digiarchives.cz)

Pozn.2: Civilní letiště Olomouc – Holice (nazývané taky Olomouc II, vybudováno 1937, zrušeno 1960) se nacházelo v prostoru mezi prostřední částí ul. Šlechtitelů a železničním mostem přes řeku Moravu.

8. 6. 1938Mladá BoleslavLetov Š-328.1972Ztráta rychlosti v zatáčce před přistáním na polním letišti Mladá Boleslav, pilot svob. V. Ryba a poz. ppor. Z. Kovařovic zraněni, letoun od 6 letky leteckého pluku 1 zrušen. (monografie Letov Š-328)
9. 6. 1938Komjatice u Nitry, SKLetov Š-328.122† pilot svob. Jozef Medonský (24 let, z Piešťan), † pozorovatel ppor. Miroslav Hekele (23 let, z Loštic), od 10. letky LP3. Příčinou havárie byla technická závada. Zpráva o smrti pozorovatele při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 226. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 10.6.1938, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a v publikaci PAMÄŤ NÁRODA, 1/2010. Hroby Miroslava Hekeleho v Lošticích a Jozefa Medonského v Piešťanoch jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9. 6. 1938JenečLetov Š-328.992Po vzletu z polního letiště Jeneč narazili do stromu a drátů, pilot Ferdinand Strnad a pozorovatel por. Petr Kalenský zraněni, letoun od 11. letky LP1 zrušen. Dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 76. Dle novin Pozor ze dne 10.6.1938 zachytili o stromy a dráty při nouzovém přistání.
9. 6. 1938Prace u BrnaLetov Š-328.87 ozn.B42† pilot čet. Alois Talárek (psano i Talarek), † pozorovatel svob. asp. Jozef Jankových (nar. 1915, z Rovenska, SK), od 7. letky leteckého pluku 2. Při střelbách na vlečný terč se dostali do vývrtky, kterou nevybrali. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a v publikaci PAMÄŤ NÁRODA, 1/2010. Pomník na místě, hroby Jozefa Jankových v Rovensku a Aloise Talarka (sic) v Orlové, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle místních obyvatel letadlo dopadlo do doliny západně od pomníku.
23. 6. 1938Praha-Smíchov, Na HřebenkáchAvia Ba-122.20 + Ba-122.24+ Ba-122.252† čet. Vlastimil Rys (22 let, z Husince, okr. Prachatice), † čet. Rudolf Motyčka (27 let, z Kunčic okr. Žamberk), oba od 44. letky leteckého pluku 4. Došlo ke srážce letadel akrobatické skupiny npor. Františka Nováka při nácviku na vystoupení k X. všesokolskému sletu, pilot třetího letounu čet. Vojtěch Smolík vyskočil. Hroby Vlastimila Rysa v Husinci a Rudolfa Motyčky v Letohradě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, popis v časopisu Historie a vojenství 4/2015) [157]

Pozn.: Vojtěch Smolík létal za války u RAF a válku taky přežil.

23. 6. 1938Bedihošť, ProstějovAvia B-534.51pilotní žák por. Matěj (Tomáš?) Patlejch z VLU nemohl vybrat vývrtku a zachránil se na padáku nezraněn, letadlo zničeno. Více na stránkách Letecké badatelny.
13. 7. 1938Kojšov, okr. Gelnica, SKLetov Š-328.92-† pilot svob. Josef Šebesta od 13. letky LP3, † pozorovatel ppor. Antonín Maňák (21 let, z obce Louky u Blatnice pod sv. Antoníčkem) od hran. prap. 6 přidělený k LP3; porucha motoru a havárie a požár při nouzovém přistání na vrchu Kojšovská Hola. Pozorovatel zemřel na místě, pilot 14.7.1938 v nemocnici. Zpráva o smrti ppor. Maňáka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a dle novin Pozor ze dne 15.7.1938. Originál Úřední zprávy o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017 na str. 257. Hrob Josefa Šebesty v Ostravě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20. 7. 1938Březce u OlomouceAero A-100.3111† pozorovatel ppor. v zál. Jaroslav Stehlík (22 let, z Kroměříže) od 63. letky LP2, pilot čet. Jaroslav Šála stačil vyskočit a byl zraněn. Havarovali při nočním cvičení se světlomety. Zpráva o smrti ppor. Stehlíka při výkonu letecké služby dne 19.7.1938 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 260 - ve skutečnosti zahynul až 20.7.1938 v 00 hod. 37 min. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 21.7.1938, [158]. Originál Úřední zprávy o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017 na str. 259. Více na stránkách Letecké badatelny. Hrob Jaroslava Stehlíka v Jaroměři je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Pilot Jaroslav Šála létal za války u RAF, a dne 29.1.1943 zahynul jako pilot Spitfiru nad kanálem La Manche.

23. 7. 1938Madunice, okr. Hlohovec, SKAvia B-534.155 + B-534.159 + B-534.14221† pilot por. Jan Král (23let, z Dolních Studének, okr. Šumperk) od LP5 přidělen k LP3, † pilot por. František Foltys (23 let, z Raduně, okr. Opava) od LP4 přidělen k LP3. Srážka 3 letounů roje ve vzduchu. Pilot třetího letounu B-534.142 por. František Špička vyskočil. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a dle novin Pozor ze dne 24.7.1938. Zpráva o jejich smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Hrob Jana Krále v Dolních Studénkách je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle novin Pozor ze dne 27.7.1938 měl František Foltys velký pohřeb v Opavě, ale jeho hrob byl již zrušen – co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa .
23. 7. 1938Borek / Cerhovice, ZbirohLetov Š-328.1421-† nadp. Miloš Rys od 11. letky LP 1. Ztráta rychlosti a skluz po křídle v zatáčce. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, [www.husinec.cz/dokumenty/husinecky_zpravodaj_95.pdf] a Letecké badatelny. Hrob Miloše Rysa v Husinci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25. 7. 1938ÚvalyAero Ab-101.44, ozn. N7-?Na stránkách města Úvaly [159] je uvedeno: V katastru Úval došlo k havárii vojenského letadla typu „Aero Ab-101“, konkrétně stroje Ab-100.44. Důvodem této letecké havárie, při které nebyl nikdo zraněn, byla pravděpodobně chyba pilotáže při nočním letu nad naším městem. … Stroj, který havaroval u nás v Úvalech, byl v provozu teprve několik měsíců, od 9. 11. 1937, a organizačně spadal pod „Letku 85“ dislokovanou ve Kbelích. Dle [138] bylo letadlo od 73. letky LP6 a pilotoval jej čet Václav Cukr od 85. letky LP6.
27. 7. 1938Piešťany, SkAvia B-534.63--pilot des. Ladislav Světlík od 38. letky LP3 vyskočil, porucha konstrukce následkem prudkého manévru. [160]

Pozn. Ladislav Světlík létal za války u RAF a v roce 1950 uletěl před komunisty s letadlem ČSA na západ.

5. 8. 1938ČelákoviceAvia B-534.53 + B-534.33311† por. Václav Pohanka od 50. letky LP4, při vojenském cvičení srážka se strojem četaře Josefa Šaška (ten vyskočil s padákem, lehce zraněn), pomník v dnešní Rooseveltově ulici – "Na tomto místě zahynul při letecké nehodě slouže vlasti por. letec Václav Pohanka, letec, pl. 4, z Újezda u Tišnova, dne 5.8.1938 ve stáří 25 roků." Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Originál Úřední zprávy o nehodě uveden v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017 na str. 260. Zpráva o jeho pohřbu je v Moravských novinách ze dne 12.8.1938. Jeho hrob Újezdě u Tišnova je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
11. 8. 1938Květná, okr. Uherský BrodAvia Bš-122.29-1rt. Otto Hanzlíček zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru.

Pozn. Otto Hanzlíček zahynul 10.10.1940 jako pilot RAF na Hurricanu. Dle časopisu Hobby historie, č.20 (ročník 2013)

12. 8. 1938Přezletice u VinořeAvia B-534.248-1pilot svob. Alois Jírovský vletěl se stíhacím letounem do bouře, spadl do vývrtky a zachránil se padákem lehce zraněn, letoun dopadl 500 m SV od obce. Dle novin Pozor ze dne 13.8.1938, typ letadla doplněn dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: Alois Jírovský po válce velel několika stíhacím plukům ČSLA.

13. 8. 1938u Prklišova, okr. Moravská TřebováTatra-131.1 (licenční Bücker 131), OK-TAB1-† pilot kpt. let. v zál. Jan Strejček (36 let, z Prahy, záložník od LP 6, velitel motorové letky MLL) havaroval s letadlem MLL při cestě z Olomouce do Prahy. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, Lidových novin a novin Pozor ze dne 14.8.1938. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 299. Zpráva o jeho pohřbu z Českého Šternberku na hřbitov v Měchnově, je v Moravských novinách ze dne 16. a 18.8.1938. Jeho hrob v Měchnově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Více o letadlech Tatra (vč. fotky havarovaného OK-TAB) je na stránkách Vagonářského muzea Studénka, v rubrice Letecká výroba [161]. Kopie letadla OK-TAB je vystavena v technickém muzeu Tatry v Kopřivnici.

19. 8. 1938u Spišské Nové Vsi, SKPraga E-241.16-2pilotní žák voj. Vojtěch Petroci a čet. Štefan Niegotský zraněni, letadlo od 13. letky LP3 zrušeno. Při nácviku nouzového přistání skluz po křídle do země. Dle práce Ing. Josefa Studeného. Foto havarovaného letadla na [139]
23. 8. 1938Malacky, SK Aero Ab-101.382† pilot čet. Zdeněk Slabý (21 let, z Loun), † ppor. jezd. Ivan Lipko (25 let, z Bratislavy), od 71. letky leteckého pluku 6 havarovali při přistání v mlze po nočním letu. Hrob Zdeňka Slabého v Lounech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 26.8.1938.
23.8.1938Praha - KyjeAvia Ba-33.25-2 (0)pilotní žák voj. František Červený, od cvičné letky LP4, vyskočil pro poruchu řízení, letadlo při dopadu do předzahrádky domu Hůrská 496 zranilo paní Vlastu Kramperovou s dvouletým synem Adamem. Dle stránek Letecké badatelny.

Pozn.: Je možné, že se jedná o pilota Františka Červeného (1918 – 1989), který za války létal v Polském letectvu, byl zajat Rudou armádou, a od roku 1941 létal u 310. stíhací peritě RAF. Dle Letecké karty příslušníka RAF totiž právě v období od 1.6. 1938 do 30.10.1938 absolvoval v Praze stíhací školu. Jeho hrob v Běšinách je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. NENÍ VŠAK OVĚŘENO, ZDA JDE O TÉHOŽ LETCE

27. 8. 1938Ovčiarisko u Žiliny, SKLetov Š-328.2262† pilot des. Josef Štěpán, † pozorovatel ppor. let. v zál. Vilibald Richter, oba od 15. letky leteckého pluku 3. Při letu v tříčlenném roji v mlze ztratili prostorovou orientaci, asi se srazili s Š-328.152, a havarovali na horské pastvině (na místě nazvaném „Dubníky“), asi 500 m od Š-328.152. Zpráva o smrti ppor. Richtera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 317 (ve Věstníku jsou uvedena pouze úmrtí důstojníků a gážistů (vojáků z povolání), takže des. Štěpán tam uveden není). Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a v publikaci PAMÄŤ NÁRODA, 1/2010, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 - 62. Hroby Josefa Štěpána v Jaroměři a Vilibalda Richtera v Pardubicích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27. 8. 1938Ovčiarisko u Žiliny, SKLetov Š-328.1522† pilot čet. Vojtech Polakovič (z Račistorfu, SK), † pozorovatel ppor. let. v zál. Vojtech Zajac (z Horných Naštic, SK), oba od 15. letky leteckého pluku 3. Při letu v tříčlenném roji v mlze ztratili prostorovou orientaci, asi se srazili s Š-328.226, a havarovali asi 500 m od Š-328.226. Zpráva o smrti ppor. Zajace při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 317 (ve Věstníku jsou uvedena pouze úmrtí důstojníků a gážistů (vojáků z povolání), takže čet. Polakovič tam uveden není). Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a v publikaci PAMÄŤ NÁRODA, 1/2010, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 - 62. Hroby Vojtecha Zajace v Hlohovci a Vojtecha Polakoviče v Bratislave jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30. 8. 1938Zakřany / Zbýšov / OslavanyLetov Š-328.2202† pozorovatel des.asp. Ladislav Erban,† pilot čet.asp. Václav Zach, oba od 8. letky leteckého pluku 2. Při letu z Vyškova k Třebíči narazili v mlze do lesa a vše shořelo; pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, popis na stránkách Letecké badatelny, další v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…

Pozn.1: pozorovatel Ladislav Erban se narodil 14.9.1917 v Karlově u Čisté (část obce Bukovina) v okr. Jilemnice. Pohřben byl 3.9.1938 ve Studenci u Jilemnice.

Pozn.2: pilot Václav Zach se narodil 14.10.1916 v Nahoštíně (část obce Doubravice) v okr. Strakonice. Pohřben je v Záboří.

2. 9. 1938MaleviceAero A-11.136, ozn. E7--pilot svob. Karel Huspeka a obsluha vlečného zařízení čet.asp. Aladár Varga od 4. letky LP1 nezraněni, letadlo pro vlečení terčového rukávu se převrátilo při nouzovém přistání a bylo zrušeno (bylo staré). Dle práce Ing. Josefa Studeného, foto převráceného letadla na [140]

Pozn.: V popisu je letadlo A-11.136, ale na obrázku je letadlo s žaluziemi na chladiči – tedy Ab-11 nebo Ab-111. Letadlo A-11 vypadalo stejně, ale žaluzie na chladiči nemělo. Že by je tam někdo dodatečně přimontoval? Nebo je někde chyba? Letadlo A-11.136 (správně A-11N.136) bylo vyrobeno v úpravě pro noční lety: mělo osvětlení (vnější i přístrojů), závěsy pro osvětlovací pumy, a dlouhé výfuky až za kabinu, aby plameny z krátkých výfuků ve tmě neoslňovaly posádku.

3. 9. 1938Brandýs nad LabemAvia B-534.3321† pilot por. Ján Franko (24 let, z Dolného Kubína, Sk) od 44. letky leteckého pluku 4. Havárie v mlze. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 4.9.1938. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 334. Popis nehody v knize Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 110.
6.9.1938VyškovAero A-330.14?1?pilot svob. Karel Pospíchal a pozorovatel svob. Josef Brádl (Brádle)od 61. letky LP1; při přistání se letadlo převrátilo, pozorovatel vypadl z letadla a byl těžce zraněn, podle nepotvrzené zprávy na následky zranění zemřel. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 110, doplněno dle práce Ing. Josefa Studeného.

Pozn.: pilot svob Karel Pospíchal havaroval i 13.9.1938, ale byl od LP2. Je to on?

13. 9. 1938SokolniceLetov Š-328.279, ozn. B7Havárie na polním letišti Sokolnice, pilot svob. K. Pospíchal a pozorovatel por. B. Spáčil nezraněni, letoun od 7 letky leteckého pluku 2 zrušen. (monografie Letov Š-328, foto havarovaného letadla[141] )

Pozn.: pilot svob Karel Pospíchal havaroval i 6.9.1938, ale byl od LP1. Je to on?

13.9.1938Kamenica nad Cirochou, SKAvia B-534.318-?pilot čet Varsík, letadlo 49. letky LP3 zničeno. Dle knihy Martina Čížka Letadla zrazeného nebe, vydání 2015, str. 125.
23. 9. 1938Mladá BoleslavLetov Š-328.1892† pilot četnícký strážmistr Bohumil Dostál, † pozorovatel ppor. v zál. Josef Stránský od PP22 přidělený k LP1. Havárie pro ztrátu rychlosti v zatáčce u polního letiště. Zpráva o smrti ppor. Stránského při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 334. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) [162] Hroby Bohumila Dostála v Ústí nad Orlicí a Josefa Stránského v Mladé Boleslavi jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27. 9. 1938Kadolec u KřižanovaAero MB-200.1422† navigátor por. Jaromír Durdík, † střelec čet. František Heřman od 81. letky leteckého pluku 5. Pilot rtm. Josef Pimmer a čet. Josef Řeha zraněni. Náraz do terénu krátce po startu z letiště Křižanov. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více na [163]. Zpráva o smrti por. Durdíka dne 29.9.1938 následkem utrpěného zranění při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 359.

Pozn.1: pilot Josef Pimmer létal od roku 1926, dne 5.9.1929 letěl ve skupině s Jaroslavem Pekárkem při jeho tragické srážce, a létal i po válce a 6.12.1952 měl nehodu.

Pozn.2: por. Jaromír Durdík narozen 28.10.1915 v Novém Bydžově, domovská příslušnost v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 29.9.1938 ve sborové nemocnici 6 v Brně, prozatímně pohřben dne 3. 10. 1938 do městské hrobky č. 46 v Chlumci nad Cidlinou. Kam byly jeho ostatky poté přeneseny není zjištěno. Dle Archivu města Brna a správy hřbitova v Chlumci nad Cidlinou.

Pozn.3: čet. František Heřman, nar 13.12.1914 Karlov okr. Milevsko, domovská příslušnost Doubravka okr. Týn nad Vltavou; zemřel 28.9.1938 ve sborové nemocnici 6 v Brně, 30.9.1938 byl zpopelněn v krematoriu v Brně, a jeho urna byla předána paní Anežce Heřmanové, vdově po praporčíku, k uložení v Karlově 10. Dle Archivu města Brna. Pátrání po místě uložení jeho urny je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa v sekci Badatelna.

4.10.1938Horný Turček, Kremnické Baně (Piargy), SKTatra-131.9 (licenční Bücker 131), OK-TAK?2?posádka pilot J.Kurka a čet. asp. Jan Krejčí vážně zraněni. Jinde pilot uveden jako čet. Krska. Chyba pilota nebo porucha motoru. Toto je psáno v publikaci Československé letectvo v roce 1938, str. 148. Správná jména ani osudy posádky tedy nejsou známy. Foto havarovaného letadla[142]

Pozn.1: dle práce Ing. Josefa Studeného se pilot jmenoval čet. Jan Kurka a pozorovatel čet. asp. Jan Krejčí - NEOVĚŘENO

Pozn.2: místo nehody je uvedeno „u Piarg u Kremnice“. Piargy je starý název obce Kremnické Baně, ležící 4 km severně od Kremnice na Slovensku. Dle[142] došlo k nehodě u obce Horný Turček, což je 3 km severně od obce Kremnické Baně.

Pozn.3: letadlo s civilním označením OK-TAK bylo armádou zrekvírované letadlo Masarykovy letecké ligy, vykonávající kurýrní službu pro velitelství 3. armády.

9. 10. 1938VyškovPraga E-39.42-2pilotní žák svob. Boh. Vajdák a svob.asp. Jan Konečný od 112. letky LP5 zraněni; před přistáním ztráta rychlosti a pád do vývrtky. Dle práce Ing. Josefa Studeného. Foto těžce poškozeného letadla na [143]
9.10.1938Brná, Ústí nad LabemJunkers 52/3m6?německé letadlo narazilo do domu na břehu Labe a shořelo. Popis a foto na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Stalo se to na území, které na základě Mnichovské dohody muselo Československo do 10.10.1938 podstoupit Německu.

17.10.1938Rakovec-Dobšiná, SKLetov Š-328.1532† pilot des. Josef Jaroš, † svob. asp. Karel Pátek od 13. letky leteckého pluku 3. V mlze narazili do kopce během kurýrního letu Užhorod – Košice – Zvolen. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010 č.10, str. 60 - 62 byl pilot Jarosch). Hrob Karla Pátka v Hluboké je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21.10.1938Jihlava - HenčovPraga E-39.1261(0)-pilot Josef Šilhavý a pozorovatel Bedřich Spáčil při startu srazili dívku, která na následky zranění zemřela. Na pilota bylo podáno trestní oznámení. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 110, a práce Ing. Josefa Studeného.
25.10.1938Bodza /Zemianská Olča, SKLetov Š-328.23711† svob. asp. Jaromír Šotola od 10. letky leteckého pluku 3 byl ve vzduchu zabit střelbou maďarského stíhače (v míru nad územím Československa), zraněný pilot des. Ján Kello nouzově přistál, letoun zničen. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62 a na [164]. Pomník a hrob Jaromíra Šotoly v Řestokách, okr. Chrudim, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27.10.1938Alsokö??2?† čet. Purnoch, † čet. Krabec od 32. letky LP1. Tento zápis je na červené příloze mapy cesty letky 32 za mobilizace 1938 (ve sbírkách PhDr. Daniela Švece, k vidění např. na výstavě v Kunovicích 24. – 25.3.2022). NENÍ PROKÁZÁNO, ŽE JDE O LETECKOU NEHODU.
10.11.1938Doľany (dříve Ompital) u Modré, SKAero MB-200.83?† velitel por. Břetislav Chudoba, † pilot rtm. Jan Švestka zemřel v nemocnici v Brně 2.12.1938, † mechanik des. František Belza, všichni od 84. letky leteckého pluku 5. Havarovali krátce po startu z Bratislavy – Vajnor při letu do Piešťan. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) Zpráva o smrti por. Chudoby při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 359. Hroby Břetislava Chudoby v Ostravě – Michálkovcích a Jana Švestky v Olomouci - Chválkovicích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: místo havárie by mělo být na kótě 459 - neověřeno

13.11.1938Ňaršany, Sabinov, SkAvia B-534.225 + B-534.281--srážka, piloti por. Jindřich Bartoš a ppor. Otakar Menčl od 34. polní letky se zachránili padáky. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 194, a dle obrázku v publikaci Bohumíra Kudličky : Avia B-534, Photo hobby manual, str.2) [165]

Pozn.: V Ňaršanech bylo polní letiště, po roce 1948 byla obec přejmenována na Ražňany. Pilot Jindřich Bartoš zahynul ve válce dne 13.2.1941 jako pilot čs. 312. perutě RAF.

20.11.1938u Horné Štubni, okr. Turčiansky Sv. Martin, SKBe-50.23, OK-EAU2† pilot des. Július Ďuso Lukačovič, † ppor. Jozef Sirový od 16. letky leteckého pluku 3. Zlomení křídla při kurýrním letu. Dle knihy plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 115,116 byl příčinou ulomení křídla špatně sklížený hlavní nosník, který praskl (píše se tam dokonce levého horního křídla, jenže Be-50 je jednoplošník). Další v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. Hroby Julia Lukačoviča v Žilině a Jozefa Sirového v Bratislavě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Letoun patřil MLL, ale byl přidělen kurýrní letce LP 3, protože Maďarským záborem částí Slovenského území byly přerušeny některé pozemní komunikace, takže byla větší potřeba letecké dopravy.

Pozn.2: město Turčiansky Svätý Martin se od roku 1950 jmenuje už jen Martin

22.11.1938Vysoké Tatry, Lomnický štítAvia F-IX.314† velitel a navigátor letadla kpt. Alfred Löffler, zranění byli pilot čet. Arnošt Zábrž, druhý pilot rt. Václav Kopecký, mechanik čet. Václav Váňa a radiotelegrafista des. Jan Doubek, všichni od LP6. Havarovali ve sněhové bouři na cestě ze Spišské Nové Vsi do Prahy, protože jim zamrzly přístroje pro létání bez viditelnosti. Pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „22. 11. 1938 havaroval v západnej stene Lomnického štítu kpt. Karol Löffler z Kráĺovho Hradca.“' – zde i v dalších dokumentech došlo k záměně jména i obce: Alfred Löffler pocházel z Holíče, a v Hradci Králové už nebydlel, přestěhoval se do Prahy. Více v publikaci Vojenská história, 3/2008, str. 125, v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a na [166] [167]
22.11.1938Praha - KyjeAvia B-35.11-† čet. Arnošt Kavalec (nar. 1914, z Rakšic), zkušební pilot Vojenského technického a leteckého ústavu zahynul při zkouškách prototypu, konkrétně při měření rychlosti. Přesná příčina nehody nebyla zjištěna, mohlo jít o poruchu motoru (na fotografiích je vrtule poškozená, ale celá, takže se v okamžiku nárazu do země netočila). Dopad u obce Kyje (dnes je na místě nehody ul. Broumarská a v blízkosti sídliště Černý Most, nic z toho tam v roce 1938 nebylo). Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…; popis nehody i s protokolem a fotografiemi je na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Drahanovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Měření rychlosti se provádělo nad silnicí Horní Počernice – Nehvizdy. U silnice stále stojí obě měřící stanice, vzdálené od sebe 5 km.

15.12.1938Rýmařov – JarmarticeMesserschmitt Bf 109B1-† německý pilot Lt. Adolf Führmann zahynul při nehodě v pohraničí, odstoupeném na základě Mnichovské dohody Německu. Do roku 2009 pomník na místě. Dle Letecké badatelny a práce Ing. Josefa Studeného.
20.12.1938Praha - Kbely / ČakoviceAvia Bk-534.5471-† Oldřich Košař (nar. 1908, z Klimkovic), tovární pilot Avie, zahynul při předávacím letu nového letadla, při vybírání střemhlavého letu se letadlo z nezjištěných příčin rozpadlo ve vzduchu. Smuteční oznámení a reflektor z havarovaného letadla se nacházejí v expozici Leteckého muzea ve Kbelích. [168] (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.93) Hrob Oldřicha Košaře v Klimkovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
24.12.1938Hažín, okr. Humenné, SKLetov Š-328.2252?-?† pilot svob. Jaroslav Hájek, pozorovatel svob. asp. Antonín Bartoš zraněn, oba od 12. letky leteckého pluku 3. Při přeletu z Kamenice nad Cirochou do Spišské Nové Vsi se dostal do vývrtky, kterou nevybral. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62.; v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…, je uvedeno, že podle nepotvrzených údajů zahynul i svob. Bartoš. Také dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 119, a práce Ing. Josefa Studeného oba letci zahynuli. Hrob Jaroslava Hájka ve Zbýšově, okr. Brno – venkov, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
1938Olomouc - NeředínLetov Š-3281?1?† pozorovatel čet. asp. Bártík zahynul, pilot svob. Šlégr zraněn, havárie při po startu, letoun od 5. letky LP2 zrušen. Dle práce Ing. Josefa Studeného. NEOVEŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.: v Soupisu zemřelých letců LP2 od Ing. Jana Krumbacha žádný p. Bártík není uveden, a v olomouckých novinách Pozor jsem informace o této nehodě také nenašel. V roce 1938 kvůli ohrožení bezpečnosti státu Německem začal platit zákaz uveřejňování mnoha vojenských informací, takže zpráv o nehodách vojenských letadel v novinách ubylo – psalo se jen o tom, co se nedalo utajit. V novinách se psalo hlavně o Mnichovské dohodě a jejích aktuálních následcích.

9.1.1939Praha – KbelyLetov Š-328.143, ozn.1E2† pilot čet. Rudolf Komorous, † pozorovatel letec des. asp. Josef Hlosta, oba od 4. letky leteckého pluku 1. Ztráta rychlosti v zatáčce a havárie na poli blízko letiště. Dle knihy Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 122, originál Rozhodnutí vojenského prokurátora tamtéž na str. 262, foto na str. 263. Hroby Rudolfa Komorouse v Plzni a Josefa Hlosty v Pržnu jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
16.2.1939Dřevčice, Brandýs nad Labem2 x Avia B-534--srážka ve vzduchu; pilot por. Karel Vrána vyskočil na padáku, pilot Hugo Hrbáček nouzově přistál. Oba letci byli od LP4, a pravděpodobně nebyl nikdo zraněn.

Pozn.1: Dle práce Ing. Josefa Studeného Karel Vrána vyskočil z letadla B-534.67, ozn. B17, a Hugo Hrbáček s letadlem B-534.223, ozn. B9 nouzově přistál na letišti v Praze. Oba byli od 41. letky.

Pozn.2: V knize plné chyb od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 122 je chybně uvedeno, že pilot Hrbáček letěl s letadlem Letov Š-328, v téže knize na str. 264 je foto havarovaného letadla s viditelným číslem 17 (asi B-534.67, ozn. B17), a pod fotografií je už správný popis „srážka dvou letadel B-534/16.2.1939/bez úmrtí“.

Pozn.3: Pilot Hugo Hrbáček (1914 – 1982) létal za války u RAF, válku přežil, vrátil se domů, po roce 1948 byl komunisty pronásledován a odešel zpět do Velké Británie, jeho hrob je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

21.2.1939Potvorice, okr. Nové Město nad Váhom, SkLetov Š-328.1142-† pilot svob. František Němeček, † pozorovatel des. asp. Antonín Vymětalík od 2. letky leteckého pluku 3. Letecká nekázeň nad bydlištěm pilotovy dívky a náraz do budovy v obci. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. a v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát… Zrušený hrob Antonína Vymětalíka v Hlinsku je stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23.3.1939Stakčín, okr. Snina, SKAvia B-5341† des. Štefan Devan od bývalé 45. nebo 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot zraněn maďarskou palbou ze země, nouzově přistál u železniční stanice a na následky zranění zemřel. Jeho hrob ve Smolenici na Slovensku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (dle monografie AVIA B-534)

Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo i část nového Slovenského štátu. Z původní Československé první republiky Maďarsko obsadilo v listopadu 1938 celé jižní pohraničí Slovenska na základě první Vídeňské arbitráže. Ze zbylého území Československé „druhé republiky“ Maďarsko 14. března 1939 obsadilo území Podkarpatské Rusi, a 23. března 1939 Maďarsko obsadilo východ nového Slovenského štátu. Z toho období jsou zde uvedené sestřely.Boje trvaly týden a obsazené území Maďarsku zůstalo až do roku 1945. Válka v březnu 1939 nebyla vyhlášena, takže tento případ sem patří.

23.3.1939Ulič, okr. Snina, SKAvia B-5341† por. Ján Svetlík od bývalé 45. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot zabit maďarskou palbou ze země, letoun zničen při dopadu. Jeho hrob v Časté na Slovensku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (dle monografie AVIA B-534)

Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo i část nového Slovenského štátu. Z původní Československé první republiky Maďarsko obsadilo v listopadu 1938 celé jižní pohraničí Slovenska na základě první Vídeňské arbitráže. Ze zbylého území Československé „druhé republiky“ Maďarsko 14. března 1939 obsadilo území Podkarpatské Rusi, a 23. března 1939 Maďarsko obsadilo východ nového Slovenského štátu. Z toho období jsou zde uvedené sestřely.Boje trvaly týden a obsazené území Maďarsku zůstalo až do roku 1945. Válka v březnu 1939 nebyla vyhlášena, takže tento případ sem patří.

24.3.1939Sobrance, SKAvia B-5341† por. Ján Prháček od bývalé 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Byl zasažen palbou maďarského stíhače (Fiat CR.32) a při nouzovém přistání západně od města Sobrance vybuchly podvěšené pumy. Hrob Jána Prháčka v Bratislavě a pamětní deska v Trenčíně jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (dle monografie AVIA B-534)

Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo i část nového Slovenského štátu. Z původní Československé první republiky Maďarsko obsadilo v listopadu 1938 celé jižní pohraničí Slovenska na základě první Vídeňské arbitráže. Ze zbylého území Československé „druhé republiky“ Maďarsko 14. března 1939 obsadilo území Podkarpatské Rusi, a 23. března 1939 Maďarsko obsadilo východ nového Slovenského štátu. Z toho období jsou zde uvedené sestřely.Boje trvaly týden a obsazené území Maďarsku zůstalo až do roku 1945. Válka v březnu 1939 nebyla vyhlášena, takže tento případ sem patří.

24.3.1939Pavlovice nad Uhom, okr. Michalovce, SKLetov Š-328.72† pilot svob. Gustáv Pažický, † pozorovatel por. Ferdinand Švento od bývalé 12. letky LP3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot byl těžce raněn palbou maďarského stíhače (Fiat CR.32) a zemřel při dopadu hořícího stroje. Pozorovatel vyskočil, ale byl zastřelen. Hroby Gustáva Pažického v Považském Chlmci a Ferdinanda Šventa v Likavke jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle [169] a publikace Vojenská história, 3/2005, str. 67.

Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo i část nového Slovenského štátu. Z původní Československé první republiky Maďarsko obsadilo v listopadu 1938 celé jižní pohraničí Slovenska na základě první Vídeňské arbitráže. Ze zbylého území Československé „druhé republiky“ Maďarsko 14. března 1939 obsadilo území Podkarpatské Rusi, a 23. března 1939 Maďarsko obsadilo východ nového Slovenského štátu. Z toho období jsou zde uvedené sestřely.Boje trvaly týden a obsazené území Maďarsku zůstalo až do roku 1945. Válka v březnu 1939 nebyla vyhlášena, takže tento případ sem patří.

31.3.1939Spišská Nová VesLetov Š-328.222 + Avia B-5343(2)† pilot por. Anton Slodička † pozorovatel ppor. Ladislav Sulík, od bývalé 12. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Při startu s Š-328 narazili do B-534 zabořené v blátě, ve které právě zbrojíř † voj. Š. Hodúr vybíjel kulomety. Všichni tři zahynuli. Hrob Ladislava Sulíka v Piešťanoch na Slovensku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (dle monografie „Letov Š-328“)

Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo i část nového Slovenského štátu. Z původní Československé první republiky Maďarsko obsadilo v listopadu 1938 celé jižní pohraničí Slovenska na základě první Vídeňské arbitráže. Ze zbylého území Československé „druhé republiky“ Maďarsko 14. března 1939 obsadilo území Podkarpatské Rusi, a 23. března 1939 Maďarsko obsadilo východ nového Slovenského štátu. Z toho období jsou zde uvedené ztráty. Boje trvaly týden a obsazené území Maďarsku zůstalo až do roku 1945.

duben 1939Praha - KbelyB-71 Tupolev SB-2??Letoun se zřítil po startu a shořel, posádka zahynula. Šlo o přelet Německem zabraného československého letadla z obsazeného Československa do Německa, a není známo, zda byla posádka česká nebo německá. Dle[144]
12.6.1939Veľké Kršteňany, SKAvia Bš-122.27--pilot čet. Jozef Menšík z letectva Slovenského štátu nezraněn, letadlo zničeno. Letecká nekázeň, havárie při akrobacii blízko rodiště. Dle stránek Gonzo aviation.

Pozn.: Pilot Jozef Menšík byl navržen k přeložení k pěchotě, přeložení žádal velitel letectva Slovenského štátu Ján Ambruš. Zanedlouho však oba zúčastnění utekli z fašistického Slovenského štátu, a znovu se setkali u 312. čs. perutě RAF. Jozef Menšík zemřel při letecké nehodě 22.4.1943.

14.6.1939Střelice u Brna/RadosticeDornier Do 17E-2, ozn. 53+F253velitel letadla pilot Uffz. Werner Valbert, pozorovatel Fw. Josef Römmele palubní radista Uffz. Kurt Hoffmann zahynuli, německé letadlo označené 53+F25, od II/ KG77, spadlo do lesa blízko Radostického koupaliště (dnes p.č. 6572/1, k.ú. Střelice, okr. Brno - venkov) a shořelo. Jednotka II/ KG77 byla tehdy umístěna v okupovaném Brně. Dle kroniky obce Střelice a Letecké badatelny.

Pozn.1: Zápis o smrti Wernera Valberta od 5/KG77, nar. 6.6.1915, je uveden v německé evangelické matrice města Brna (1939 až 1944, str. 76). Pohřben je na hřbitově Köln - Nord. Zápis o smrti Josefa Römmele, narozeného 11.12.1912 v Untereisesheimu (?) u Neckarsulmu je uveden římskokatolické farní matrice zemřelých obce Střelice (1931 – 1943, str. 54). Pohřben je v Německu. Dále je ve střelické matrice uvedeno, že dva jiní zemřelí vojáci byli evangelického náboženství. Zápis o smrti Kurta Hoffmanna v digitalizovaných matrikách dosud nebyl nalezen.

Pozn.2: 5/KG 77 (5. Staffel/letka Kampfgeschwader/bombardovací eskadry 77) byla součástí II/KG 77 (II. Gruppe/skupiny Kampfgeschwader/bombardovací eskadry 77). Čísla letek se psala arabskými číslicemi, čísla skupin římskými číslicemi. Eskadra se skládala z několika skupin, a každá skupina z několika letek. II/KG 77 byla v Brně od svého založení 1.5.1939 do října 1939.

27.7.1939Nižná n. Oravou, SkLetov Š-328.2501pokus o úlet dvou slovenských mechaniků do Polska, ještě nad Slovenskem oba vyskočili. † Jozef Krošlák zahynul (seděl na místě pozorovatele padák se mu zachytil za lafetu kulometu), pilotoval voj. Pavel Rajták, který přežil a byl uvězněn. Dopad pod kopcom Hliník 8 km SZ od obce Nižná, okres Trstená. [170]. Více v publikaci Vojenská história, 3/2014, str. 92.
13.9.1939Piešťany, SKAvia B-534.2161-† pilotní žák setník Ján Krpelec z letectva Slovenského štátu zemřel, nevybral vývrtku 2 km východně od letiště, letadlo cvičné letky zničeno. Dle stránek Gonzo aviation.

Pozn.: Tato nehoda sem taky patří. Stala se sice na území samostatného Slovenského štátu, ale dle poválečného právního výkladu Slovenský štát vlastně neexistoval, a platila kontinuita Československa. Takže i když Slovensko vyhlásilo v roce 1939 samostatnost a vydalo se cestou spojenectví s fašistickým Německem, a v roce 1941 pak Slovensko vyhlásilo válku USA, Velké Británii i Sovětskému svazu, tak po prohrané válce se mohlo vrátit do Československa, a s ním mezi vítězné státy.

9.10.1939vrch Skalnatý, Bělá pod PradědemJunkers Ju ?R 37/2?7(2)havárie německého letadla, vojenský kurýrní let z Opole do Olomouce [171][172]
11.2.1941PrahaAvia B-71.213 (licenční Tupolev SB-2)11† zalétávací pilot Avie František Zemánek zemřel v nemocnici, kontrolor Soldán zraněn. Vybočení při vzletu a náraz do zaparkovaného letounu Arado 96 a poté do betonové zdi. Letoun B-71, zabraný Němci, byl zničen. [173]

Pozn. Část československých pilotů aktivně bojovala proti německým okupantům v zahraničních armádách, druhá část pro německé okupanty doma pracovala. Těžko někoho soudit za to, že potřeboval i za války uživit rodinu, ale kolaborace to byla.

24.3.1941Vernéřovice, KrkonošeJunkers 52/3m4?při přeletu 12 letadel JU-52 musely kvůli počasí 3 stroje nouzově přistát, 4 vojáci v jednom letounu uhořeli [174]
29.3.1941Medlešice u ChrudimiPraga E-3911svobodník Erich Schimmelpfennig zahynul, druhý člen posádky byl popálen, oba od letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Letadlo shořelo. Událost je popsána v Medlešických novinách z června 2013. [175]

Pozn.: Letadla bývalé ČSR (a další kořistná) používali Němci po úpravě ovládání motoru. U československých (a francouzských, italských, …) letadel se přidával plyn pohybem plynové páky směrem dozadu, kdežto u německých (a anglických, …) naopak dopředu. Tato odlišnost byla příčinou nehod, takže v Německu platil zákaz létání na neupravených cizích strojích. Popsáno v knize Na cizích křídlech, str. 47-50.

17.6.1941Měděnec, Jizerské horyHeinkel 1115při přeletu německého školního bombardéru na polské letiště Grojec stroj v mlze naplocho narazil do kopce a shořel, celá posádka zahynula
08.1941ChrudimLetov Š-328.221--Pilot Peter Lüdcke, při přistání srážka s volským potahem, zahynuli dva voli a letoun letecké školy Luftwaffe v Pardubicích byl zničen. [176] Archivováno 3. 3. 2014 na Wayback Machine.

Pozn.1: Německá Luftwaffe používala ukradená čs. letadla především při výcviku. Na plnohodnotné bojové nasazení jejich výkony nestačily.

Pozn.2: Letadla bývalé ČSR (a další kořistná) používali Němci po úpravě ovládání motoru. U československých (a francouzských, italských, …) letadel se přidával plyn pohybem plynové páky směrem dozadu, kdežto u německých (a anglických, …) naopak dopředu. Tato odlišnost byla příčinou nehod, takže v Německu platil zákaz létání na neupravených cizích strojích. Popsáno v knize Na cizích křídlech, str. 47-50.

27.11.1941PardubiceArado 96B?1-† Oberfeldwebel Gustav Schramm, instruktor letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Dopad na zahradu rodinného domku, typ letadla není ověřen. Dle publikace Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1978, článek Havárie letadla v Pardubicích, autor Zdeněk Bičík a [177] Archivováno 3. 3. 2014 na Wayback Machine.
?.?.1942Vysoká, Krušné hory? (cvičný letoun)11noční cvičný let [178]
?.6.1943Vranov/Adamov, Brno(Arado 96B nebo (Junkers 87Junkers Ju 871 ??havárie německého letadla při cvičném letu [179]
23.3.1944Boskovice/OboraHeinkel ?1?havárie německého letadla Heinkel He 111H-16 nebo Heinkel He 177A, posádka (5 osob) před havárií vyskočila s padáky, 1 voják nepřežil († Emil Krimirius) [180]
18.4.1944Valštejn/AlbrechticeBücker 1811 + ??dvě na sobě nezávislé havárie německých cvičných letadel [181]
20.4.1944LískovecFocke-Wulf Fw 190G-31† Pilot Uffz. Anton Libera havaroval u obce Lískovec u Koryčan.[145] Pilot letěl se svým strojem na cvičný let z Prostějova, kde byla operačně výcviková jednotka německého bitevního letectva.[146]
22.8.1944VěžkyMustang P-51D1† Pilot James E. Hoffman Jr. byl se stíhačkou Mustang P-51D sestřelen a zřítil se u obce Věžky u Kroměříže.[147] Pilot byl pohřben na hřbitově v Kroměříži. Hrob byl exhumován 10. září 1946 a pozůstatky převezeny do USA a je pohřben na hřbitově Rolling Green, v Camp Hill, Pensylvánie.[148] V místě dobadu byl po válce odhalen americkému pilotovi pomník, který v nenápadném prostředí přežil i léta komunistické moci bez úhony. V srpnu 1994 se podarilo po 50 letech vykopat i zbytky americke stihacky.[149] Jeho pomník i hrob jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: James E. Hoffman letěl toho dne ze základny Madna (byla asi 8 km JV od města Campomarino v Itálii) jako doprovod bombardérů při náletu na výrobu syntetického benzínu. Cílem byly závody Blechhammer Sűd (dnes Blachownia Slaska, 4 km JV od města Kedzierzyn-Kozle v Polsku) a Blechhammer Nord (3 km V od města Kedzierzyn-Kozle v Polsku), a závod firmy Schaffgotsch Benzin GmbH v Odertalu (dnes Zdieszowice v Polsku).

podzim 1944Maloměřice, BrnoJunkers Ju 881 ??havárie německého letadla [182] Archivováno 18. 3. 2009 na Wayback Machine.
10.10.1944Vysoké Tatry, Zadní GerlachDouglas C-47A (v.č. 18414808)24?pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „In memoriam … 24 hrdinom SNP ktorí zahynuli v oktobri 1944 při havárii lietadla na Zadnom Gerlachu“ + jména [183] [184]
11.10.1944RajnochoviceArado 96B11† pilot Josef Kužela, Jiří Matička zraněn, oba zaměstnanci Avie. Havárie při pokusu o úlet z Prahy na Slovensko, přidat se k SNP. Jejich příbuzní byli za to popraveni. Pomník na místě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [185] Archivováno 22. 2. 2018 na Wayback Machine.

Pozn.: SNP je Slovenské národní povstání, jehož cílem bylo odtrhnout Slovensko z již nevýhodného spojenectví s prohrávajícím Německem. Slovensko totiž dříve, po boku vítězícího Německa, vyhlásilo válku Sovětskému Svazu, Velké Británii a USA. A když Německo prohrálo, Slovensko se rádo vrátilo do obnoveného Československa, a s ním mezi vítězné státy.

31.1.1945Bezděčí u Trnávky v lese "Plánivé"?něm.dvouplošník??V letadle byli rakouští Němci, kteří dezertovali z německé armády. Dva z nich se připojili k partyzánům.
16.2.1945Kunovice?Arado 96B-1.019211† český zaměstnanec Korčák zemřel, německý zalétávací pilot Finken-Dei (psáno i Finkendei) těžce zraněn, a byly mu amputovány obě nohy. Šlo o zalétávání letadla vyrobeného nebo opraveného za protektorátu v Kunovicích, a po startu vysadil motor. Proč letěl i Korčák není známo, ale někdy vozili Němci českého zaměstnance jako pojistku proti sabotáži. Dle[150],[151] a vrtulník.cz
23.2.1945Sněžka, KrkonošeJunkers 52/3m, VB+UO23?přetížené letadlo ve špatném počasí havarovalo, přežily 4 osoby z 28, někteří vojáci nezemřeli přímo na následky havárie, ale umrzli nebo zemřeli vyčerpáním [186]. Vrak letadla byl na místě až do roku 1998, pamětní deska byla instalována v roce 2001. Více na stránkách Letecké badatelny.
15.5.1945Neugedein (asi Kdyně)Stinson L-5B??americký pilot Vincent J. Harrison zahynul? po válce. Dle [187] Archivováno 10. 3. 2014 na Wayback Machine. a vrtulnik.cz

NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ

Dle vrtulnik.cz se jednalo o letadlo Stinson L-5 Sentinel, č. 44-16733 od 14th Liaison Squadron 9th USAAF ze základny Regensburg/Prufening R-66

18.5.1945u Plzně ?Messerschmitt Bf 1091† americký pilot Lt. Malcolm "Duff" Campbell (DFC) havaroval s ukořistěnou německou stíhačkou, dle [188] Archivováno 3. 3. 2014 na Wayback Machine.. Na [189] Archivováno 18. 9. 2016 na Wayback Machine. je uvedeno datum 17.5.1945 a o Plzni se tam nepíše.
26.5.1945Žernovice u PrachaticF-6C (průzkumná verze P-51)1americký pilot Lt. Richard W. Stillman zahynul po válce při letu s fotoprůzkumnou verzí slavné stíhačky. Pomník na místě. Vice na stránkách Letecké badatelny.
30.5.1945 nebo 1.6.1945Praha – Letňany/KbelyIljušin Il-2 (B-31), č.12464?havárie při přeletu z Kbel do Letňan, pilot rt. Arnošt Šebesta přežil. (dle L+K 1980/8, a knihy Miroslava Irry Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950, 2.díl, vydání 2017, str. 28; datum se v obou liší)

Pozn.1: dle [190] došlo k nehodě 1.6.1945

Pozn.: Il-2 měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení B-31, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

5.6.1945Plzeň ?P-47D Thunderbolt??americký pilot Horace D. Noll zahynul? po válce. Dle [191] Archivováno 10. 3. 2014 na Wayback Machine. a vrtulnik.cz NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ

Dle vrtulnik.cz se jednalo o letadlo P-47D, č. 42-76447 od 510th FS, 405FG, 9th USAAF ze základny Pocking R-76

26.6.1945Týnec n. S. - Čakovice / Řehenice - Babice, okr. BenešovP-39Q Airacobra1sovětské letadlo a letec, pilot ppor.Grigorij Vasiljevič Šalamov zahynul. Pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny a Pomníky letců.

Pozn.1: Americká Airacobra byla za války hojně dodávána do Sovětského svazu. Její motor neměl kompresor, takže ve výšce rychle ztrácel výkon. Na západní frontě tedy Airacobra neuspěla, tam se bojovalo vysoko, kde létaly čtyřmotorové bombardéry. Ale na východní frontě se létalo nízko, na podporu pozemních vojsk, a tam se velmi osvědčila.

Pozn.2: místo nehody je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa i na stránkách Pomníky letců uvedeno jako Čakovice (což je místní část Týnce nad Sázavou), a na stránkách Letecké badatelny jako Babice (což je místní část obce Řehenice). Pomník i místo nehody je jižně od silnice z Čakovic do Babic, u osady Dařbož - což je taky část obce Řehenice. Je to v k.ú. Babice u Řehenic, okr. Benešov. Pomník je zakreslen i v katastrální mapě 1:8000 na stránkách ČÚZK: je v pozemkové trati „U Nezdařic“ přímo pod vedením VN.

18.7.1945Cetechovice, Chřiby2 x Petljakov Pe-28-† pilot gard. por. Noskov Porfirij Ilijič, † navigátor gard. por. Kulyžskij (Kališskij) Petr Nikolajevič, † střelec - radista gard. seržant Ignatěv (Ignatov) Vladimír Petrovič, † mechanik gard. technik- por. Kopytov (Kopotov) Georgij Grigorjevič, (všichni od 81. gard. bomb. pluku) a † pilot gard. por. Abrosimov Jevgenij Vasiljevič, † navigátor gard. por. Bogatov Genadij Andrejevič, † střelec - radista gard. staršina Raunist (nebo technik staršij inženýr Korsikov Vitalij), † mechanik gard. technik- por. Saveljev (Seveljev, Sovelov) Vasilij Pavlovič (tito od 82. gard. bomb pluku). Jména v originále jsou uvedena na [192] Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine., jména v závorkách jsou ze stránek Letecké badatelny, a stránek „Chřiby – Petljakov Vlčák“. Sovětská letadla letěla z Vídně do Moskvy na přehlídku a v mlze se dvě srazila nebo narazila do kopce Vlčák. Další na stránkách Letecké badatelny, a stránek „Chřiby – Petljakov Vlčák“, a [193] Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.

Pozn.: Zemřelí letci byli pochováni 20.7.1945 ve společném hrobě na hřbitově v Cetechovicích. Dne 25.1.1945 byli exhumováni a odvezeni směrem ke Kroměříži (dle Letecké badatelny). Dle stránek Spolku pro vojenská pietní místa jsou na ÚH v Brně pohřbeni: CZE-6203-13499, VHO, 56c, Noskov; CZE-6203-12945, VHO, 56c, Abrosimov; CZE-6203-13099, VHO, 56c, Bogatov.

17.8.1945Praha – Letňany/ČakoviceLa-5FN (S-95), ozn.07, v.č. 392134071† rtm. Silvestr Valent od 1. čs. slp. Po vzletu požár motoru a první poválečná smrtelná havárie v Československu. Více na stránkách Letecké badatelny, L+K 1980/8; Speciál L+K 2006. Jeho hrob v Čakovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: La-5 měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení S-95, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

4.10.1945Bohaté Málkovice, BučoviceSiebel 204D (C-3)8† mjr. let. František Doležal, DSO, DFC, † mjr. let. Josef Forman, † npor. let. Ing. Vladislav Spurný, † npor. tech. zbroj. let. Ing. Stanislav Tvrdík, † pilot por. let. Josef Kuhn, DFM, † ppor. let. Vratislav Sajver, † rtm. let. Alois Strouhal a † svob. v zál. František Lacina. Havarovali z nezjištěné příčiny ve špatném počasí cestou z Prahy do Zlína. Letoun se rozpadl ve vzduchu, trosky dopadly 2 km severně od obce Bohaté Málkovice. Nebyla vyloučena ani sabotáž na letadle, z doby válečné výroby v protektorátu. Popis nehody v knize Jiřího Rajlicha Na nebi hrdého Albionu, 7. část, Černá kronika čs. letectva v RAF 1940–1945, str. 806, [194]. Více na stránkách Letecké badatelny. Hroby Vladislava Spurného a Františka Laciny v Paze jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.


Pozn.: Siebel 204 měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení C-3, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

13.10.1945Sněžka, KrkonošeDouglas C-47 Skytrain, č.476473; (vojenská verze dopravního DC-3)6?sovětský stroj, letci † gar.npor. Makarov, † gar.por. Šiškov, † gar.por. Vasilkov, † gar.ppor. Litagen, † st.serž. Popov a † serž. Žitin jsou pohřbeni u mohyly v Čeřovce u Jičína. [195] [196] Více na stránkách Letecké badatelny.
14.12.1945Přední Lhota u PoděbradAero C-3A (Siebel 204D), v.č. 3818† pilot por. Josef Stach, † druhý pilot rtm. Josef Čermák, † radista rt. František Hagan, a posluchači navigačního kurzu † npor. Vilém Kanta, † npor. Karel Kysela, † npor. Karel Morgner, † npor. Oldřich Kruliš, † npor. Metoděj Bakala. Pomník na místě odhalen v roce 2011. Příčinou havárie byl požár motoru ve sněhové vánici, padáky na palubě nebyly. Popis nehody v knize Jiřího Rajlicha Na nebi hrdého Albionu, 7. část, Černá kronika čs. letectva v RAF 1940–1945, str. 809, dále dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu, str. 59. Více na stránkách Letecké badatelny. Hroby Josefa Stacha v Praze a Josefa Čermáka ve Strážnici jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.1: Místo nehody bývá uváděno jako Přední Lhota nebo Písková Lhota – ty obce jsou vedle sebe.

Pozn.2: Siebel 204 měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení C-3, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

17.12.1945Velké Žernoseky, LitoměřiceSpitfire Mk.IX (S-89), TE563, ozn. NN-O2 (0)pilot npor. Bořivoj Šmíd od 1. letecké divize (dříve 310. peruť RAF) letěl nízko nad hladinou Labe a zabil dva chlapce na loďce. Jmenovali se Herbert Gudera a Jiří Dvořák. Pilot s poškozeným letadlem nouzově přistál u Vrbičan. Popis a policejní hlášení na stránkách Letecké badatelny. Popis nehody i v knize Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 65. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.1: Bořivoj Šmíd přes toto neštěstí dále létal a jako druhý pilot letadla ČSA uprchl před komunisty do Anglie.

Pozn.2: Spitfire Mk.IX měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení S-89, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

17.12.1945Praha - HloubětínSpitfire Mk.IX (S-89), TE571, ozn. NN-F-?pilot kpt. Václav Šlouf od 1. letecké divize (dříve 310. peruť RAF) havaroval při nouzovém přistání. Dle Letecké badatelny a knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 65.

Pozn.1: Písmena v typu letadla znamenají: L.F. (= letadlo optimalizované pro malé výšky) Mk.IX (= Mk.9) E (= výzbroj 2 kanóny 20 mm + 2 kulomety 12,7mm + bomby).

Pozn.2: Spitfire Mk.IX měl v čs. poválečném vojenském letectvu přiděleno kódové označení S-89, ale v roce 1945 ještě nebylo zavedeno.

? 1945 ?Pavlov, okr. BřeclavLisunov Li-2??Letadlo narazilo do hřebene Pálavy mezi Děvínem a Dívčími Hrady. Není známo, zda se to stalo za války, nebo až po válce. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Li-2 je sovětská licenční kopie amerického dopravního DC-3, používaná především Rudou armádou. Takže stroj byl pravděpodobně sovětský.

25.2.1946Horní PočerniceC-2 (Arado 96) v.č.1292† npor. Otto Hinterholzinger, † ppor. Čeněk Chaloupka od PPK 1. letecké divize ve Kbelích, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 a [197] Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134. Hrob Otto Hinterholzingera v Plzni je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, Čeněk Chaloupka je pohřben v Českých Budějovicích.

Pozn.: Otto (Ota) Hinterholzinger od LP6 byl 29.8. 1937 jmenován poručíkem – dle Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 319

1.3.1946u Brandýsa n. L.C-2 (Arado 96) v.č.132-1pilot šrtm. Rudolf Kot těžce zraněn, letadlo na zrušení. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134.
23.5.1946OlomoucC-6.35 (Bücker 181)-2posádka šrtm. Volka a čet. Stryk od LU-PPK zraněni, letadlo zničeno. V zatáčce u letiště Olomouc skluz po křídle do země. Dle[152]
12.6.1946u Miskolce v Maďarsku (jižně od Košic)S-97 (Lavočkin La-7), v.č. 45210797-1rtm. Ludovít Solár [198] zraněn při nouzovém přistání, při průzkumném letu proti Banderovcům zabloudil do Maďarska a prý mu vysadil motor. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 127, a knihy Miroslava Irry „Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950“, 2.díl, vydání 2017, str. 103. Dle knihy „Lavočkin La-5/La-7 v československém letectvu“ zabloudil při letu do Košic.

Pozn.: plk. Ludovít Solár (1923 – 2007) létal i nadále, v roce 1951 uskutečnil první let v ČSSR na MIGU – 15, potom létal i na MIGU – 17 a MIGU – 19. Dle Filmu „Stíhači“ z roku 1983, z archivu VHU Praha (k vidění na Youtube) a valka.cz.

13.6.1946Hlubočky - Hrubá Voda, OlomoucC-6 (Bücker 181) v.č. 321-† Let. dor. Vlastimil Hanzl, žák 1. turnusu Leteckého učiliště v Prostějově, havaroval v bouři na úbočí Mariánského údolí. Dle[152] létal okruhy kolem letiště Olomouc, a náhlá větrná smršť jej odnesla do prostoru Hrubé Vody, kde havaroval. Místo nehody je potvrzeno nálezem částí letadla (více na stránkách Letecké badatelny). Hrob Vlastimila Hanzla v Turnově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Prameny: Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 225. V knize Osudy letců, str. 52, je u skupinové fotografie pilotních žáku uvedeno, že Hanzl byl první mrtvý. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena smrt let. dor. Vlastimila Hanzla, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu. Dle knihy „Zrušená křídla“, str. 353 k havárii došlo v náhlé bouři v Mariánském údolí u Svatého kopečku u Olomouce.

Pozn.: křestní jméno pilota bývá někdy chybně uvedeno jako Emil

28.6.1946Velká BritánieDH-98 Mosquito FB, č. TA5492-† kpt. Ladislav Šesták, † kpt. Bohumil Wolf (Volf), havárie při přeškolování na letadla Mosquito, která Československo koupilo (dle časopisu Modelář, 2013, č.20, str.17, Jiří Rajlich: Na nebi hrdého Albionu, 6. část)
4.7.1946?C-6.44 (Bücker 181)-1ztráta rychlosti a pád na terén, npor. Petr Uruba nezraněn, des. Vasil Kašulinec zraněn, letadlo zničeno. Dle[152]
17.7.1946Praha-KbelyS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE572, ozn.DZ-31† npor. Josef Sokol od 12. leteckého pluku (za války pilot RAF), porucha motoru po startu. Doplněno dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67. Více na stránkách Letecké badatelny.[1]
20.7.1946Chvaly, Praha – Horní PočerniceB-32 (Petljakov Pe-2), č.7/420, ozn. LV-811† kpt. Bohuslav (nebo Bohumil) Bříza těžce zraněn a zemřel 21.7.1946 (pohřben v Hradci Králové), rtm. Václav Braun lehce zraněn, oba od LP25. Při přeškolovacím letu porucha motoru a havárie při nouzovém přistání (dvoumotorový Pe-2 nebyl schopen letu na jeden motor, takže nedokázali doletět na letiště). Dle knihy „Petljakov Pe-2 v československém vojenském letectvu“, a knihy Miroslava Irry „Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950“, 2.díl, vydání 2017, str. 39.

Potn.: V knize „Vzlet zakázán“ str. 85, je chybně uvedeno, že oba zahynuli dne 20.7.1948.

1.8.1946u ProstějovaC-2 (Arado 96) v.č.12211† let. dot. Miloslav Dvořák z Leteckého učiliště, rt. Robert Mitošinka lehce zraněn. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena smrt Miloslava Dvořáka, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu LU.
1946?C-2 (Arado 96)1??†? let. dot. Milan Beneš z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 tato nehoda není ověřena.
22.8.1946Záhoří ?Piper L-4J??americký pilot William M. Hart zahynul? po válce půl míle SV od Záhoří, ale není uvedeno od kterého. Dle [199] Archivováno 10. 3. 2014 na Wayback Machine. NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ
27.8.1946?C-6.13 (Bücker 181)-1por. Vladimír Panoš z LU těžce zraněn, letoun zničen; vysazení motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle[152]
3.9.1946Praha – KbelyS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE570, ozn.IV-81Porucha motoru po startu, pilot kpt. Miroslav Liškutín od LP7 (bývalý pilot RAF) se vracel na letiště, ale nedoletěl a v předpolí letiště havaroval. Pilot lehce zraněn, letoun s označením IV-8 zničen. Dle knihy pilota Miroslava Liškutína Letecká služba, str. 121 přelétával letoun po nepovedené opravě motoru z Prahy zpět do Brna. Doplněno dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67.
5.9.1946Březno u ChomutovaS-92 (Messerschmitt Me 262)-porucha motoru a nouzové přistání při zkouškách německé proudové stíhačky Messerschmitt 262. Zkušební pilot Antonín Kraus nezraněn, letoun zničen. Dle knihy Soumrak králů vzduchu a časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25, další na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Létalo jich u nás asi jen 6, a 3 dvoumístné CS-92.

15.9.1946u PřezleticK-62 (Polikarpov Po-2) v.č.0815-2rtm. Štefan Kopáč a svob. Josef Mucha zraněni, letadlo zrušeno. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 277.
26.9.1946LiberecS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), SL626, ozn.MP-51kpt. Vladimír Kopeček od LP5 (bývalý pilot RAF) vážně zraněn, před přistáním porucha motoru. [200]
1.10.1946Kamenná, Milín, okr. PříbramC-2 (Arado 96) v.č.1282-† pilot ppor. Karel Šedivý, † kpt. Ota Jan (Otto) Hrbek. Dopad do zámecké zahrady, pomník (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl). Více na [201] a [202]. Hrob kpt. Hrbka v Třeboni je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134.
17.10.1946HrdibořiceC-2 (Arado 96) v.č. 01, ozn. UB-11† let. dot. Rudolf Nedorost z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Hrob v Piešťanech, Sk, uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je uvedena jeho smrt, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu LU. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 128.
20.11.1946Dolný Smokovec, SkC-8 (Piper L-4)11† por. Zoltán Barna, rtm. Bohumil (nebo Bohuslav) Ridoško zraněn, letecká nekázeň, skluz po křídle a pád. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 306. [203]. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je chybně uvedeno, že oba zahynuli. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 321 je potvrzena smrt por. Barny od LP1, ale rtm. Ridoško přežil, a dle str. 546 v roce 1950 absolvoval LVA.
22.11.1946Slapy, TáborC-8 (Piper L-4), ozn. EV-1111† des. Josef (nebo Václav) Šťastný, František Bartoš zraněn, oba od LP5. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 311. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je chybně uvedeno, že oba zahynuli (Šťastný je zde Václav). Dle publikace „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.137 des. Josef Šťastný od LP5 zemřel 22.11.1946 po havárii v nemocnici. Totéž potvrzuje kniha „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 339. Rtm. František Bartoš létal také u LP5 („Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 336), ale tuto havárii přežil. Foto na stránkách Letecké badatelny.
3.12.1946Lomnice nad PopelkouS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE562, ozn.OX-11† mjr. František Truhlář od LP12 (bývalý pilot RAF). V nízkém letu narazil do domu v rodném městě, pravděpodobně šlo o leteckou nekázeň, byla zvažována i možnost sebevraždy pro válečná zranění. Doplněno dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67. Více na stránkách Letecké badatelny. Jeho pomník a hrob v Lomnici nad Popelkou jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[1]
10.3.1947u Štarnova, ŠternberkC-6 (Bücker 181) v.č.291-† let. dor. Jaroslav Pika, žák Leteckého učiliště. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226, a dále dle knihy Vzlet zakázán, str. 92. Dle knihy Zrušená křídla, str. 353 dne 10. 3. 1947 zahynul žák 2. turnusu, ve věku 21 let, příčinou byla letecká nekázeň (létání nad domem děvčete[152]). V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 584 i příslušnost ke 2. turnusu Leteckého učiliště.
8.4.1947BrnoC-104 (Bücker 131) v.č. 130-1pilot kpt. Karel Zdražil těžce zraněn, letoun na zrušení. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 206.

Pozn.: dvouplošníky Bücker 131 pro Luftwaffe za války vyráběla i firma Aero, po válce je dál vyráběla jako C-4, a když došly německé motory Hirth, nahradila je motory Walter, a byl z toho C-104.

8.4.1947Čtyři Dvory, České BudějoviceC-10.3 (Messerschmitt 109)1Požár za letu následkem chybného nastavení vrtule a přetočení motoru, pilot npor. Jindřich Bílek vyskočil (dle monografie „Mezek“ S‑199). Dle popisu události v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 753 – šlo o cvičný souboj mezi Spitfirem a Messerschmittem.

Pozn.: C-10 je první čs. poválečné kódové označení letadel Messerschmitt 109 s původním motorem DB. Tato letadla u nás zůstala po Němcích a jejich původní označení bylo Bf-109 (dle výrobce Bayerische Flugzeugwerke AG), někdy i Me-109 (podle změny názvu výrobce na Messerschmitt AG). Vzhledem ke své opotřebovanosti měla být používána jen jako cvičná (proto označení C). V létě 1947 byly letouny z nouze překvalifikovány na stíhací a označeny S-99. Byl nedostatek stíhacích letadel, protože na další Spitfiry nebyly peníze, a po “Vítězném únoru“ 1948 by nám je už ani neprodali. Když byl do draku Messerschmittu 109 namontován motor Jumo z bombardéru (taky po Němcích), byl výsledek nazván Avia S‑199.

22.4.1947Krásné Údolí, okr. Karlovy VaryDouglas C-47 Skytrain, č. 42-23368; (vojenská verze dopravního DC-3)??Dle [204] Archivováno 10. 3. 2014 na Wayback Machine. havarovalo americké letadlo 20 mil jižně od Karlových Varů. Místo nehody letadla upřesňuje článek na stránkách Letecké badatelny, a je zde uvedeno, že posádka vyskákala s padáky, letadlo samo přistálo, bylo poškozeno a později zrušeno. Prý ztratili orientaci a došel jim benzín. Pilotem byl Clifford B. Maloney z USA. O osudu posádky nejsou zprávy, snad všichni přežili. Zde je původní zpráva: 470422 C-47A 42-23368 11TCS 60TCG Maloney, Clifford B CZE Karlovy Vary/ 20 S
19.5.1947ChrudimC-104 (Bücker 131) v.č.1052těžce zraněni rtm. let. Meduna a ak. Stibor[153] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204.
11.6.1947Horky u ChrudimiC-104 (Bücker 131) v.č.137?letecká nekázeň, ak. Jaroslav Kubiš vyloučen z LVA, letoun zrušen. [205] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
20.6.1947u OlomouceC-6 (Bücker 181) v.č.21-† Let. dor. Miroslav Metz (nebo Mec), žák Leteckého učiliště. Kolize ve vzduchu s C-6.48, který byl jen poškozen. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 223 a 228, a dle knihy Vzlet zakázán, str. 90. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 585 i jeho příslušnost k 3. turnusu LU.
24.6.1947u Hradce KrálovéC-2B (Arado 96) v.č.505?ak. Alois Pumperla z LVA, porucha motoru, letoun zrušen. [206] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
3.7.1947u BzenceS-97 (Lavočkin La-7), v.č. 45210721-?pilot rtm. Karol Geletko, havárie, letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950“, 2.díl, vydání 2017, str. 102.
15.7.1947Hradec KrálovéC-2 (Arado 96) v.č.1161† ak. Antonín Roupec z LVA, porucha motoru při nočním letu[153] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133.

Pozn.: V knize Zrušená křídla, str. 14 je jméno i datum chybně – dne 15.7.1946 prý zahynul Roup.

18.7.1947MiloviceC-2B (Arado 96) v.č.5042† instruktor rtm. Otto (Alois) Vaníček, † ak. Jiří Kelbl z LVA, při nácviku střelby na pozemní cíl narazili do terénu[153] Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích.

Pozn.: V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 140 je uveden rtm. Vaníček s křestním jménem Alois.

7.8.1947Zborov, České BudějoviceS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), MK135?pilot rt. Miroslav Šmídek od LP5, nouzové přistání pro ztrátu orientace, letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67, a [207] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
8.8.1947PardubiceCS-99.511 Messerschmitt Bf 1092prap. let. Štefan Zúber a npor. let. Karel Ševčík od LVA těžce zraněni, havárie při přistání. Dle knihy Miroslava Irry „Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950“, 2.díl, vydání 2017, str. 120.

Pozn.1: CS-99 (taky C-110) je čs. poválečné vojenské kódové označení dvoumístného (byť většinou přestavěného z jednomístného) Messerschmittu 109 s původním motorem DB.

Pozn.2: čs. poválečné kódové značení letadel znamenalo: S jako stíhací, C jako cvičné, CS jako cvičné stíhací, B jako bombardovací, K jako kurýrní a D jako dopravní. Zrušeno bylo 29.9.1956.

13.8.1947ProstějovC-3A (Siebel 204D), v.č.3036-† rtm. Rudolf Peichart ,† strážmistr Václav Soukenka (ze stanice SNB Krásná Lípa), † letecký dorostenec (takto byli označováni žáci LU) Ján Hrnčiár, † šrtm. Poldinec, † svob. Martínek, † voj. Nikl. Letadlo Leteckého učiliště havarovalo při startu, příčinou byla porucha motoru. Dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. [208] [209] Hrob Rudolfa Peicharta na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22.8.1947Prečín, okr. Považská Bystrica, SkC-2 (Arado 96) v.č.120, ozn. UC-481† rtm. Augustin Chudý, žák Leteckého učiliště, zahynul při letecké nekázni nad bydlištěm. Aeroarchiv Androvič a článek „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133.
16.9.1947Tri Duby, SkC-104 (Bücker 131), v.č. 97??kpt. Vojtěch Jablonský. Požár za letu, letoun zrušen, pilot pravděpodobně přežil. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 87 pilot zahynul, ale toto není z jiného zdroje ověřeno. V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204 není uvedeno, že by byl pilot byť jen zraněn. Takže následky havárie neznáme, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili.

Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 319 byl kpt. Vojtech Jablonský k 10. 3. 1947 pilotem u LP1. Za války byl příslušníkem letectva Slovenského štátu.

10.10.1947Načeratice u ZnojmaS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), SL635, ozn.LS-81† npor. Václav Truhlář od LP8 (bývalý pilot RAF), při nočním letu z Bratislavy do Brna ztráta orientace a náraz do Načeratického kopce. Doplněno dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67, a [210]. Špatně popsané foto vraku a mohyly je v knize Osudy letců, str. 66. Hrob Václava Truhláře v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17.10.1947letiště PardubiceS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE521, ozn.A-705?pilot ak. Jan Hrazdil z LVA, při vzletu srážka s vozem startéra, letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67, a [211] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
23.10.1947letiště PardubiceS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TB439, ozn.A-720?pilot ak. Antonín Lacika z LVA nepřepnul na přední nádrž, motor bez paliva vysadil, letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67, a [212] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
31.10.1947Heřmanův MěstecS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), SL660, ozn.A-7231† pilot ak. Zdeněk Štícha z LVA vletěl střemhlav do země, patrně v důsledku zdravotní indispozice z přetížení po prudkém manévru. Dle stránek Letecké badatelny [213], a dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67. Hrob pilota v Červených Pečkách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Motor jeho letadla je vystaven v expozici Technického muzea v Brně.[153]
2.12.1947České BudějoviceS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE557, ozn.MP-21† rt. Richard Nerger od LP5, havárie při cvičném letu jihozápadně od letiště, příčina nezjištěna. Jeho hrob v Brandýse nad Labem je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67.
13.12.1947Osvětimany, okr. Uherské HradištěC-2 (Arado 96) v.č.322-† škpt. Vojtěch Bičanovský, † npor. Ján Goč od LP 44. Náraz do vrcholku Chřibů v mlze. [214] Pomník na místě.
15.4.1948MalackyS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), TE510, ozn. A-701?pilot ak. Václav Janoušek z LVA. Letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 67, a [215] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
17.4.1948Prostějov ?C-2B (Arado 96)1† Jaroslav Hudeček, žák Leteckého učiliště. Havárie po vysazení motoru při nočním letu. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“, a článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č.4,5)
21.4.1948Holice u OlomouceC-106 (Bücker 181), UA-202† rt. Zdeněk Jelínek, † žák Leteckého učiliště Stanislav Tomek. Ztráta rychlosti po vzletu z letiště Holice. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“)
22.4.1948Malacky, SkC-3A (Siebel 204D), ozn. S-1441† pilot šrtm. Josef Volf, † rt. František Brejcha, † npor. Gejza Kyselý, † let. dor. Zdeněk Mach, Jiří Dejmek zraněn, Miroslav Bureš a Antonín Fus nezraněni. Všichni od Letecké spojovací školy v Chrudimi. U leteckých kasáren v Chrudimi jim byl 11.9.1948 odhalen pomník. Dle článku v „Chrudimském zpravodaji“ z dubna 2008, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Hroby Františka Brejchy ve Všeradicích, a Zdeňka Macha v Úpici, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12.5.1948Sedlice, Hradec Králové2 x C-2 (Arado 96), v.č. 617 a 6212† ak. Petr Vodseďálek, † ak. František Velc, oba z LVA, srážka ve vzduchu. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, doplněno dle Letecké badatelny. Pomníky na místě. Hrob Petra Vodseďálka ve Slavětíně u Loun je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9.6.1948Malacky, SkC-3BV (Siebel 204E), v.č. 423, ozn. US-22??† rt. Jan Mazal, † let. dor. Stanislav Juras (žák VOŠLM), pilot rt. dsl. Emanuel Hrdlička vyskočil. Srážka ve vzduchu s C-3B.444 při cvičné střelbě na vlečný rukáv. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 185, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 zahynul příslušník Leteckého střeleckého učiliště rt. Mazal; a dle str. 616 zahynuli letečtí dorostenci Stanislav Juras a Josef Kejval. Josef Kejval však není v žádné posádce uveden, i když zahynul téhož dne. V knize „Vzlet zakázán“ str. 87 je chybně uvedeno, že Emanuel Hrdlička zahynul.

Pozn.: C-3BV je letoun pro vlečení terče.

9.6.1948Malacky, SkC-3B (Siebel 204E), v.č. 4447?-† pilot rtm. Tomáš Gál, † střelecký instruktor rtm. Ladislav Leng, a posluchači ŠDLZ: † svob. asp. Viktor Daniel, † svob. asp. Jaroslav Davídek, † Rudolf Duriš, † Vladimír Hátle, † Jaroslav Havel. Srážka ve vzduchu s C-3BV.423 při cvičné střelbě na vlečný rukáv. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 187, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 zahynuli příslušníci Leteckého střeleckého učiliště: rtm Tomáš Gál, rtm. Ladislav Leng. Hrob Jaroslava Davídka v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: ŠDLZ byla Škola na důstojníky letectva v záloze.

17.6.1948BrnoS-199.411† rt. Imrich Jarábek. Havárie po vzletu, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199)
23.6.1948PlanáS-199.68, ozn.NO-31† rt. František Machala. Přetažení letadla po vzletu s malou rychlostí a pád. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 584 byl rt. František Machala absolventem 2. turnusu Leteckého učiliště, a zmínka o jeho havárii je i na str. 747.

Pozn.: Jeho jméno bývá často zkomoleno, např. dle publikace „Třistadvanáctá peruť RAF a Jižní Čechy“, str. 89 zahynul při výcviku rtn. F. Machatka, dle [216] zahynul rtm. František Machota, dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 90 František Machata.

19.7.1948u Žiliny, SkC-2 (Arado 96) v.č.106-?posádka rt. Antonín Valice, rtm. Ján Michalík, havárie, letadlo zničeno. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 131.
? 23.7.1948 ?ChotěliceC-2B1 (Arado 96) v.č.623, ozn. A-123--izraelský pilotní žák Daniel Aloni nouzově přistál a letoun shořel. [217][nedostupný zdroj] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 151. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. se stalo 2.9.1948 – nebo Daniel Aloni zrušil další letadlo?.
27.7.1948NěmeckoS-89 (Spitfire L.F. Mk.IXE), SL631, ozn.MP-7?pilot por. Milan Hořava uletěl do Německa, při nouzovém přistání havaroval. Letoun zrušen. Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 68.

Pozn.: Toto je poslední zničený Spitfire československého letectva. Československo se po únoru 1948 politicky posunulo za železnou oponu, takže již nemohlo z Velké Británie koupit potřebné díly, a své Spitfiry raději prodalo Izraeli.

11.8.1948Opatovice u BrnaS-199.181† rtm. Michal Novotňák. Nevybral střemhlavý let. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199)
20.8.1948hora JeštědC-103 (Siebel 204D) v.č.2335(3)† pilot šrtm. Václav Barborka, † radiotelegrafista rtm. Ján Padúch, † navigátor čet. Josef Kroulík, a cestující † ing. Vladimír Karmazín, † ing. Antonín Husník, letadlo Leteckého dopravního pluku narazilo v mlze do terénu cestou z Prahy do Liberce. Více na stránkách Letecké badatelny. Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz MOHYLA LETCŮ NA JEŠTĚDU – Lužické hory a Liberecko – Historické zajímavosti – Památná místa a zajímavosti, InfoČesko

Pozn.: C-103 (nebo také D-44) je dopravní provedení letadla C-3, s neproskleným spodkem přídě.

14.9.1948PlanáS-199.1271† rt. František Kvasnička zemřel v nemocnici 15.9.1948. Vybočení při vzletu a náraz do zemního valu, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199, popis události v knize „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.183-186, a v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 746). Více na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Sukoradech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Během vzletu S‑199 se zvedá ze země nejprve ocas, přičemž gyroskopický moment vrtule způsobuje snahu letadla vybočit. To je normální u všech letadel této koncepce, ale u S‑199 byla, vlivem těžké vrtule z bombardéru, snaha o vybočení nezvykle silná. Vybočení je nutno korigovat směrovkou, ale ta je účinná až při velké rychlosti. Kdo správný postup nezvládl, letadlo ve směru neudržel. Pokud bylo v novém směru dost místa, bylo možno vzlet dokončit. Ale když letadlo mířilo na překážku, bylo zle. Buď do ní narazilo, nebo je pilot odtrhl při nedostatečné rychlosti, takže sice vzlétlo, ale nebylo ještě řiditelné, a ve vzduchu se převrátilo a spadlo. Zastavit před překážkou zpravidla nešlo, neboť od určité rychlosti potřebuje letadlo delší dráhu k zastavení než k vzletu.

8.10.1948Černice, PlzeňC-104 (Bücker 131) v.č.1012-† rt. Jiří Keřtof, † rt. Alois Pilař, oba od LP4. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204, a dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 129. Dle[154] šlo o požár za letu.

Pozn.: dvouplošníky Bücker 131 pro Luftwaffe za války vyráběla i firma Aero, po válce je dál vyráběla jako C-4, a když došly německé motory Hirth, nahradila je motory Walter, a byl z toho C-104.

8.10.1948PardubiceS-199.3451† rtm. Víťazoslav Petrivalský (Petrivaldský) z LVA, havárie při vzletu, letadlo vybočilo a převrátilo se. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199) Více na stránkách Letecké badatelny.[153]

V případě Víťazoslava Petrivalského není uvedeno, zda se letadlo převrátilo ve vzduchu, nebo ještě na zemi.

11.10.1948UhřiněvesB-36 (DH-98 Mosquito), v.č.HR255, oz. asi IY-112-† kpt. Vratislav Liška (za války pilot RAF), † ppor. MUDr. František Votruba. Při akrobacii v malé výšce zachytili křídlem o terén a havarovali (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“ a knihy Miroslava Irry „Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950“, 2.díl, vydání 2017, str. 55). Hrob kpt. Lišky v Olomouci – Černovíru je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14.10.1948PardubiceS-199.3441† ak. Josef Bísek z LVA, havárie při prvním samostatném vzletu s S‑199 vlivem gyroskopického momentu vrtule, vše shořelo. Popis havárie v publikaci Miroslava Irry „Mezek“ AVIA S/CS‑199 na str. 77.[153]
22.10.1948u Rokytnice, Orlické horyC-2B (Arado 96) v.č.590, ozn. A-2002† rt. Luděk Bruclík, † rt. Václav Čížek z LVA, při klesání přes mraky náraz do kopce, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 148 se stalo u Žamberku, což je 8 km od Rokytnice.[153]
25.10.1948letecká střelnice Žárovice, VyškovC-2B1 (Arado 96) v.č.6791-† izraelský pilotní žák Gideon Szuran zahynul. Při střelbě na pozemní cíl si chtěl opravit špatný výsledek předchozí střelby, pozdě vybral a zachytil o stromy. Byl cvičen v Leteckém učilišti v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200 a článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, a [218]. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 157 a vzpomínek jeho instruktora Alojze (sic) Mutňanského na idnes.cz. Hrob Gideona Szurana v Olomouci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Letecká střelnice Žárovice, se nacházela nedaleko obce Žárovice, ve VVP Dědice (Vojenský újezd Březina), severně od Vyškova na Moravě. .

26.10.1948Moravec u Nového Města na MoravěS-199.158Porucha chlazení, pilot škpt. Jan Truhlář vyskočil. (dle monografie „Mezek“ S‑199)
24.11.1948Olomouc – NedvězíC-6.37 + C-106.26 (Bücker 181)2-izraelští pilotní žáci † Juraj Moškovič, † Leopold Bergman, srážka na okruhu letiště. Byli cvičeni v LU v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226 a 227, dále dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200, a [219].

Pozn.1: Dle výše uvedených zdrojů došlo ke srážce na letecké střelnicí Žárovice (chybně, tam zemřel Gideon Szuran). Dle originálního zákresu polohy letadel po nehodě (v TV dokumentu Akce Hagana) došlo ke srážce severovýchodně od obce Nedvězí (část Olomouce), ve třetí zatáčce okruhu letiště Olomouc – Neředín.

Pozn.2: Dle originálního zákresu polohy letadel po nehodě (v TV dokumentu Akce Hagana) šlo o letadla C-6.37 + C-106.26. Dle jiných pramenů byla obě letadla C-6 (letadla Bücker 181 pro Luftwaffe se za války vyráběla i v Otrokovicích, po válce je tam dál vyráběli jako Zlin 181, po vojensku C-6, a když došly německé motory Hirth, nahradili je motory Walter, a byl z toho Zlin 381, po vojensku C-106). Dle[152] šlo o letouny C-6.37 a C-6.26, ale C-6.26 byl opraven a rekonstruován na C-106.102.

Pozn.3: Dle jmen oba Izraelští piloti pocházeli z Evropy, odkud po válce mnoho Židů odešlo do Izraele.

25.11.1948u Dluhonic, PřerovC-104 (Bücker 131) v.č. 229-1Dne 25. listopadu 1948 pilotovi Jozefovi Kovačíkovi (Kovarčíkovi) s letounem C-104 ze stavu leteckého pluku 43 při běžném cvičném letu začal ve výšce asi 1 000 metrů hořet motor. Pilot s popáleninami seskočil na padáku a dopadl mezi rodinné domky na Velké Dlážce. Hořící letoun se zřítil nedaleko železniční trati u Dluhonic. Dle článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerově 2003. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 213. Opis Rozhodnutí o odložení případu (od vojenského prokurátora) je na stránkách Letecké badatelny.
24.1.1949Zelčín u MělníkaC-106 (Bücker 181) v.č.62-† pilot rtm. Karel Šícha, † kpt. Julius Lužný. nevybrali vývrtku. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 233, a knihy Vzlet zakázán, str. 84-95,a[152]. Hrob Karla Šíchy v Brandýse n. L. je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.1.1949Trenčín, SKB-31 (IL-2), č.188061171?† pilot čet. dsl. Jiří Podlipný od LP30 „Ostravský“ (VÚ 4614) zahynul. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 368 a 585, knihy „Vzlet zakázán“ str. 92, a knihy Miroslava Irry Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950, 2.díl, vydání 2017, str. 29.

Pozn.: Pilot čet. Jiří Podlipný byl absolventem 3. turnusu Leteckého učiliště, ukončeného 27.5.1948.

4.3.1949Kvaštov, Sedlec-PrčiceB-36 (DH-98 Mosquito FB. Mk.VI), v.č.RF913, ozn.JX-42† pilot rotný Michal Engelman, † navigátor št. kapitán Stanislav Židlický, od LP25. Letecká nekázeň a zachytili o stromy. Pomník na místě je na stránkách Pomníky letců [220]. Dále dle Letecké badatelny [221] a knihy Miroslava Irry Výzbroj čs. vojenského letectva 1945–1950, 2.díl, vydání 2017, str. 59.
30.3.1949u KlatovK-68 (Piper L-4)-1pilot por. dělostřelectva Jiří Šimek těžce zraněn. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 311. V knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul.

Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 372 byl Jiří Šimek v lednu 1949 dělostřelecký pozorovatel u LP41.

31.3.1949Plavecké Podhradie, SkS-199.1511† por. Eduard Rizman. Srážka za letu s S‑199.137 por. Pravoslava Kalického, který mu vrtulí přesekl trup za kabinou. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199)
6.5.1949Štarnov, ŠternberkC-106 (Bücker 181) v.č.652† rtm. Alois Vičar, † let.dor. Viliam Žáček, žák Leteckého učiliště. Destrukce křídla při vývrtce. Dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“, doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 238. Hrob Viliama Žáčka v Bratislavě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10.5.1949PardubiceC-3A (Siebel 204D), v.č. 386 + CS.199.533-2?z posádky C-3A byl učitel létání rtm. Jan Škarban lehce zraněn, rt. Karel Šamšula asi nezraněn, a žáci pilotní školy Leteckého učiliště: Jiří (Zdeněk) Sedláček těžce zraněn, Miroslav Suský a Miroslav Slovák asi nezraněni, letoun C-3A na zrušení. Srážka na zemi, pilot si nevšiml vysazení jednoho motoru, a při přidání plynu letoun na jeden motor zatočil a vjel do dráhy přistávajícímu CS‑199.533. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 178. V knize „Vzlet zakázán“ str. 84-95 je chybně uvedeno, že zahynuli.

Pozn.: CS‑199.533 byl jen poškozen, jeho posádka por. Rostislav Luska a ak. Lubomír Martinů asi nezraněna.

26.5.1949JaroměřiceC-3A (Siebel 204D)70† por. Leopold Margetin, † rt. Jindřich Gubarjev, † čet. Miroslav Tuček, letečtí dorostenci: † Antonín Beneš, † Josef Daněk, † František Drgoň, † Rudolf Ďurčo. Letoun Letecké spojovací školy havaroval v silné bouřce. Té noci letěly dva letouny, oba havarovaly a jejich posádky zahynuly. Druhý letoun havaroval u Jevíčka, jen 6 km daleko. Pomník na místě a popis nehody je uveden na stránkách Pomníky letců. Hroby Antonína Beneše v Praze na Vinohradech, a Miroslava Tučka v Kostelci n. Č. L, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.5.1949JevíčkoC-3A (Siebel 204D)70† por. Jan Pavlíček, † por. Jiří Kolář, † ppor. František Hoffmann, letečtí dorostenci: † Bartoloměj Jurec, † Zdeněk Koláček, † František Král, † Jan Machálek. Letoun Letecké spojovací školy havaroval v silné bouřce. Té noci letěly dva letouny, oba havarovaly a jejich posádky zahynuly. Druhý letoun havaroval u Jaroměřic, jen 6 km daleko. Pomník na místě a popis nehody je uveden na stránkách Pomníky letců. Hrob Jana Machálka ve Strážnici je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30.5.1949Praha - LetňanyC-104 (Bücker 131) v.č.156-1pplk. Ing. Vladimír Šimůnek těžce zraněn. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 208, v knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul.
10.6.1949BratislavaK-65 Čáp (Fi 156 Storch)12?† svob. Bedřich Pavlacký, škpt. Ján Samaš a šrtm. Bedřich Potocký přežili. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 294. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je však chybně uvedeno, že Ján Samaš a Bedřich Potocký zahynuli. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 379 a 380 sloužili oba v lednu 1949 u LP44, a dle str. 546 Bedřich Potocký v roce 1950 absolvoval LVA. Pplk Ján Samaš zemřel v roce 1988, a jeho hrob v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Takže uvedenou nehodu skutečně oba přežili.
11.6.1949plocha Jordán, VVP BrdyK-65 Čáp (Fi 156 Storch), č.719-1pilot por. děl. Vladimír Komárek lehce zraněn, pozorovatel por. děl. Ladislav Kořínek nezraněn; po vzletu pád do lesa. Více na stránkách Letecké badatelny.
20.6.1949Bratislava – Vajnory, SKB-31 (Iljušin Il-2), v.č.12465, ozn. MW-7posádka rt. Jiří Sedlář a ppor. Bernard Polák od LP30 nezraněna, havárie při přistání, letoun zrušen. Popis na stránkách Letecké badatelny.
1.7.1949u osady Lhůty, TřemošniceC-3B (Siebel 204E) v.č.408, ozn. UB-111† škpt. Antonín Ocelka (letěl jako cestující), pilot por. Brezina těžce zraněn, radiotelegrafista ppor. Buk nezraněn, technik rt. Svátek nezraněn. Při letu z Prahy do Prostějova za špatné viditelnosti narazili do kopce. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Antonín Ocelka i jeho starší bratr Josef Ocelka létali za války u RAF.[1]

21.7.1949Plzeň - BoryS-199.358-1porucha podvozku při přistání, por. Ján Svítek od LP4 těžce zraněn – dle monografie „Mezek“ S‑199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 93 je chybně uvedeno, že Ján Svítek zahynul. Ve skutečnosti přežil, a 29.4.1952 zrušil další S‑199 – opět dle monografie „Mezek“ S‑199.
9.8.1949ChebS-199.360 + S-199.136-1?kolize při startu, pilot rt. Gustáv Gembický těžce zraněn, rt. Jan Morava asi nezraněn, oba od LP4, obě letadla zrušena – dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 90 je chybně uvedeno, že Jan Morava zahynul.
9.8.1949BochovS-199.2611† rt. František Kozárský. Srážka za letu s letounem S‑199.268 por. Jaroslava Smejkala, který nouzově přistál, pilot por. Jaromír Šmejkal asi nezraněn. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199) Více na stránkách Letecké badatelny. Hrob Františka Kozárského v Králově Dvoře je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
2.9.1949ProsekS-199.424-1vysazení motoru, pilot rt. Josef Bohaboj těžce zraněn při nouzovém přistání - dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. V knize Vzlet zakázán, str. 84 je chybně uvedeno, že Josef Bohaboj zahynul.
2.9.1949Praha - LetňanyB-36 (DH-98 Mosquito), v.č.RF912, ozn.JX-6-1tovární pilot František Kládek jen velmi lehce zraněn a mechanik Václav Bartáček nezraněn, oba z firmy Rudý Letov; porucha stavění vrtule při záletu letadla po přezbrojení, a havárie při nezvládnutém přistání, letadlo zrušeno. Popis nehody i s protokolem a fotografiemi na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Zalétávací pilot František Kládek byl sice velmi zkušený (zalétával i opravený třímotorový Junkers Ju 352), ale s Mosquitem letěl poprvé.

4.9.1949BrnoC-4 (Bücker 131) v.č.1-1por. Jiří Šutt těžce zraněn při havárii při oslavách Dne letectva. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 193. Dle čtvrtletníku Dobřichovické Kukátko, 2009/4, str. 25 [dobrich.cz/kukatko/XXV_2009_4.pdf ] a [222] Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine. po havárii ochrnul, ale později se stal spoluzakladatelem Jachetního klubu Dobřichovice a mistrem republiky v jachtingu. V knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul.

Pozn. : Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 510 byl por. Jiří Šutt od LP8 povolán k 5.9.1949 k výcviku na S-92 (Me-262), kde mělo být prvních sedm pilotů naší armády přeškoleno na proudová letadla. Tam už se nedostavil.

5.9.1949Rusek, Hradec KrálovéC-106.77 (Bücker 181) + C-106.983-† ak. Zdeněk Fryš, † ak. Vlastimil Friedl, † učitel létání rt. Josef Čepila z LVA, srážka ve vzduchu [223] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine. Hroby Zdeňka Fryše v Pardubicích a Vlastimila Friedla v Lužích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: letadla Bücker 181 pro Luftwaffe se za války vyráběla i v Otrokovicích, po válce je tam dál vyráběli jako Zlin 181, po vojensku C-6, a když došly německé motory Hirth, nahradili je motory Walter, a byl z toho Zlin 381, po vojensku C-106.

6.9.1949u Křimic, PlzeňC-104 (Bücker 131) v.č.2261?† pilot por. děl. Karel Sombota od Dělostřelecké letky 1. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 93, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 395. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226.
19.9.1949Praha – LetňanyS-199.4371† pilot rt. Václav Štác z Ústředního leteckého skladu (VÚ 8908). Přejímací let nového letadla. Po úniku glykolu do kabiny pilot ztratil vědomí a havaroval. Dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199 a knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 420.
23.9.1949JosefovC-106.95 (Bücker 181), v.č. 95, ozn. A-451-† ak. Jiří Brambůrek z LVA, havárie při nácviku nouzového přistání [224] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine. a [152]
11.10.1949Veselí nad MoravouC-3B (Siebel 204E) v.č. 422-?ztráta orientace při nočním pokusném bombardování, posádka (pilot čet. Boumil Náplava, pozorovatel škpt. Alois Kursa, kpt. Alfréd Kadlec, por. Antonín Sýkora, ing. Josef Bláha a Jaroslav Kouba) opustila letadlo na padácích, letadlo od Letecké školy spojovací v Chrudimi zničeno. Více na stránkách Letecké badatelny.
18.10.1949Kuchyňa, SkC-3B (Siebel 204E) v.č. 4493-† pilot čet. Ladislav (Lacko) Rusek, † radista ppor. Jozef Fojtlin, † rt. Jaroslav Molhanec, všichni od LSU. Dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 62 havarovali před přistáním, dle jiných pramenů narazili do drátů VN. Dále dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 84-95, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 (zde je však u Ruska chybné datum 18.10.1950). Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 187. Pomník na místě. Pomník i hroby Ruska a Fojtlina jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: LSU bylo Letecké střelecké učiliště, umístěné na letišti Nový Dvor (nebo taky Kuchyňa) u Malacek na Slovensku. U letiště byla Letecká střelnice Malacky.

14.11.1949PardubiceS-199.445-1havárie při startu, pilot ak. Boris Rýdl těžce zraněn, dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199 a [225] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.. V knize „Vzlet zakázán“, str. 92 je chybně uvedeno, že Boris Rýdl zahynul, ve skutečnosti havárii přežil, a později létal u ČSA.
2.12.1949Radostín nad Oslavou, Velké MeziříčíCS-99.524 Messerschmitt Bf 109, ozn. JP-142† por. Miloš Hrbek, † rt. Leopold Kozák. V mlze náraz do terénu (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199). Popis nehody i s protokolem a fotografiemi na stránkách Letecké badatelny. Hrob Miloše Hrbka v Třebíči je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: CS-99 (taky C-110) je čs. poválečné vojenské kódové označení dvoumístného (byť většinou přestavěného z jednomístného) Messerschmittu 109 s původním motorem DB.

3.1.1950ChoceňK-65 Čáp (Fi 156 Storch)2† pilot por. Jaroslav Procházka od ÚLS a † pplk. Ing. Josef Veselý zahynuli. Při ukázce minimální rychlosti na továrním letišti pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 11. Další na stránkách Letecké badatelny.
24.1.1950ProstějovC-2B1 (Arado 96) v.č.795, ozn. UB-412† por. Matěj Vlasák, † žák letecké akademie Miroslav Kelnar. Havárie na okruhu před přistáním. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 164.
26.1.1950PardubiceS-199.1191† žák letecké akademie Otto Cvek. Po startu vybočil ze směru a narazil do hangáru, vše shořelo i s letadly v hangáru. Popis havárie v monografii „Mezek“ AVIA S/CS‑199, str. 77, a na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: dle [155] se stalo 25.1.1950

16.3.1950Chvojenec, okr. PardubiceS-199.334, ozn. A-781pilot Milan Pohlodek z LVA nouzově přistál pro poruchu vrtule, pilot nezraněn, letoun zničen. Dle stránek Letecké badatelny.
17.3.1950Malobratřice, SobotkaS-199.821† akademik Jaroslav Fejt z LVA havaroval po srážce s S‑199.7 pilota ak. Ivana Pavla, který nouzově přistál u Horního Bousova (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199) [226] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine. Další na stránkách Letecké badatelny.
21.3.1950Divec, Hradec KrálovéC-2B1 (Arado 96) v.č.663-2instruktor ppor. Josef Tomek lehce zraněn, ak. Jiří Čečil popálen. Porucha motoru, při nouzovém přistání se letadlo převrátilo a shořelo. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 131. Popis havárie od Jiřího Čečila je v knize „Vzlet povoluji!“ na str. 166.
28.3.1950letecká střelnice Malacky, SkS-199.1051† žák letecké akademie Karel Nerad havaroval na letecké střelnici v Malackách – nevybral střemhlavý let. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 12, popis havárie i v monografii „Mezek“ AVIA S/CS‑199, str. 77.

Pozn.: S‑199 měl při střemhlavém letu vysokou rychlostí tendenci naklánět se do strany, což bylo nutno před vybráním srovnat. Někdy to prý křidélky srovnat nešlo, a pilot musel čekat na snížení rychlosti - pokud k tomu měl dost výšky.

4.4.1950Roštín, okr. KroměřížC-2B (Arado 96) v.č.5221† žák leteckého učiliště Oldřich Rychtář. V mlze narazil do vrcholku Chřibů. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 12. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 141.
18.4.1950u letiště StrakoniceC-2B1 (Arado 96) v.č.5092(1)?† rt. Martin Funka od LP5, a na zemi byl smrtelně zraněn pan František Bláha (39let) z Oseka. Letecká nekázeň, nálet na osoby na zemi, náraz do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 12. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 140, dále dle Letecké badatelny. Dle[156] se stalo 1 km západně od letiště Strakonice.
26.4.1950PlzeňS-199.2131† rt. Otto Ryšánek. Vybočení při startu, letadlo vyjelo mimo letiště, kde se převrátilo a shořelo. (dle monografie „Mezek“ S‑199) Další na stránkách Letecké badatelny.
9.5.1950OlomoucC-106 (Bücker 181) v.č.221† let. dor. Vladimír Šouc. Srážka s C-2B.528 na okruhu před přistáním. Druhý letoun (pilot Hamršmíd) jen poškozen. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 234.

Pozn.: Dle sepsaných vzpomínek pilota pplk. Oldřicha Valehracha se stalo 11.5.1950

15.5.1950u Rabštějnské LhotyC-3A (Siebel 204D) v.č. 504-5por. Jozef Horváth, ppor. Bohumil Serbus, por. Adolf Skládaný, škpt. Jaroslav Zdráhala, ppor. Michal Kanca zraněni. Po vzletu z letiště Chrudim porucha motoru, při nouzovém přistání zachytili o vedení VN. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 179, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 63. V knize Vzlet zakázán, str. 84-95 je chybně uvedeno, že všichni zahynuli.
15.5.1950Holice u OlomouceC-2 (Arado 96) v.č.206?1-2por. Jindřich Macháček těžce zraněn (nebo zahynul), žák čet. Luboš Kolmačka zraněn, od LŠP1. Porucha motoru, nouzové přistání. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 136. byl por. Macháček těžce zraněn. Foto na stránkách Letecké badatelny – rovněž zde je uvedeno zranění Jindřicha Macháčka. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 13 por. Macháček zahynul.
8.6.1950Hradec KrálovéC-2 (Arado 96) v.č. 531, ozn. A-10111† instruktor rt. Josef Votýpka, letecký akademik Jan Říha byl zraněn, porucha motoru po startu a požár při nouzovém přistání. Dle [227] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine., článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 811, a dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 142. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Josefa Votýpky ve Zdislavicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 13 a 20 je chybně uvedeno, že zahynul Jan Říha a Josef Votýpka byl zraněn.

20.6.1950Horka, Bakov n. JizerouS-199.4261† rt. Přemysl Gűttel od LP5, požár motoru nebo porucha chlazení, pilot pravděpodobně následkem nadýchání výparů ztratil vědomí a narazil do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str.13, a monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Vyšetřovací spis o nehodě je na stránkách Letecké badatelny.
30.6.1950letecká střelnice Malacky, SkS-199.2281† rt. Štefan (Štěpán) Hájek od LP9. Nevybral střemhlavý let při cvičném bombardování, letadlo se při vybírání naklánělo doleva, a nakonec se převrátilo na záda a narazilo do země. Ve vyšetřovací zprávě je uvedeno: „Ke katastrofě by nebylo došlo, kdyby letové vlastnosti letounu S‑199 nebyly znemožnily pilotu zasáhnout.“ Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 13, monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199, a[157]. Vyšetřovací spis o nehodě je na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: S‑199 měl při střemhlavém letu vysokou rychlostí tendenci naklánět se do strany. Pro korekci musel pilot někdy snížit rychlost - pokud k tomu měl dost času a výšky. A to Štefan Hájek neměl.

25.7.1950Lipnice, PlzeňS-199.4381† por. Josef Kliment od 5.slp, chyba pilotáže a pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ str. 13. Popis události i kopie vyšetřovacího spisu na stránkách Letecké badatelny [228].
9.8.1950Chtelnica, okr. Piešťany, SKC-106.44 (Bücker 181)--rt. Josef Steinbach a l.d. Oldřich Prchal vyskočili s padáky; při prudkém přitažení se utrhly ocasní plochy, letadlo zničeno. Dle[152]
14.9.1950PardubiceCS-199.5091† technika rt. Ladislav Fleissig zabil vrtulí CS‑199 s posádkou npor. Klement Božík a žák LVA Josef Hvězda; prováděli motorovou zkoušku a neměli kola zajištěná klíny proti pohybu. Letadlo se nechtěně rozjelo a narazilo do stojícího S‑199.86, a vrtulí smrtelně zranilo technika, stojícího u letounu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 13 a 14, dle monografie „Mezek“ S‑199 a[158]. Mírně odlišná verze události je na [229] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine..

Pozn.: V knize „Vzlet zakázán“ str. 84 a 87 je chybně uvedeno, že oba piloti CS‑199 při této nehodě zahynuli.

5.10.1950Poličky, Doloplazy, okr. PVS-199.3351† rt. žák leteckého učiliště Stanislav Puk po chybě pilotáže narazil do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 14 nevybral vývrtku u Poliček, dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199 v ostré zatáčce převrátil letadlo na záda a poté narazil do země u Nezamyslic, což je 2 km jižně od Poliček.
28.10.1950Slavec, Plešivec, okr. Rožňava, SkK-65 Čáp (Fi 156 Storch)1-† por. Jaroslav Man, pilot letecké hlídky Košice bezpečnostního letectva, havaroval při letu z Brna do Košic. Za špatné viditelnosti narazil do vrchů Silické planiny. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 14. Jeho hrob v Budišově, okr. Třebíč, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jeho životopis i s fotografií je uveden v Budišovském zpravodaji 3/2012 [230]

Pozn.: V knize knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ je uvedena imatrikulace letadla OK-BZU a č. 129, v Budišovském zpravodaji zase OK-BZN.

30.11.1950?větroň VT-52, ozn. OK-92162† por. Miroslav Kočiš, † čet. Jan Zátopek, oba od kluzákové letky Výsadkového vojska v Hradčanech[159]
11.11.1950Kadolec u KřižanovaS-199.201† rt. Vladislav Krejcar od LP 5. Při přeletu Prešov – Brno – Plzeň narazil v nízké oblačnosti do terénu. Spolu s ním letěl a taky havaroval Karel Tomiška. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 14, a na stránkách Letecké badatelny [231]
11.11.1950Lhotky / Sviny, KřižanovS-199.971† rt. Karel Tomiška od LP 5 zemřel při převozu do nemocnice. Při přeletu Prešov – Brno – Plzeň narazil v nízké oblačnosti do terénu. Spolu s ním letěl a taky havaroval Vladislav Krejcar. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 14, a na stránkách Letecké badatelny [232].
30.11.1950ProstějovC-2B1 (Arado 96) v.č.7751(0)-† pilot por. Bohumil Livar (ve funkci řídícího létání) byl usmrcen pojíždějícím letadlem, jehož pilot, letecký dorostenec Miroslav Svárovský ho přes kapotu motoru nemohl vidět. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 14. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 163. V článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 je chybné datum 17. 11. 1950. Hrob Bohumila Livara v Úpici je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, popis nehody je i na stránkách Letecké badatelny.
22.12.1950Smrčná/Hybrálec u JihlavyK-65A Čáp (Fi 156 Storch)3† pilot kpt. Eduard Spousta – velitel Bezpečnostního letectva SNB, † kpt. StB Jaromír Horák, † plk. SNB Viktor Linhart. Letadlo bezpečnostního letectva havarovalo za špatných povětrnostních podmínek cestou z Prahy do Břeclavi. (pozn.: Letoun sice nebyl vojenský, ale civilní už vůbec ne. Takže patří sem.) [233] V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 290 je chybné datum 12.12.1950
13.3.1951Javůrek u Rosic u BrnaS-199.621† por. Zdeněk Voženílek od 5.lsp. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 34 při letu Plzeň – Brno – Hodonín – Malacky vletěl malou rychlostí v malé výšce do nízké oblačnosti, a když uviděl zvedající se terén, tak přidal prudce plyn a zatočil, načež gyroskopický moment vrtule stáhl příď pod horizont a letadlo narazilo do země. Dle popisu na stránkách Letecké badatelny za stejné situace při přidání plynu reakční moment vrtule letadlo naklonil, a výsledek byl stejný. Pomník na místě.
5.4.1951Praha - TřeboradiceS-199.2191† Antonín Kraus, tovární pilot Avie. Požár motoru za letu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 37, a v časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25. Další na stránkách Letecké badatelny.
9.4.1951Praha, letiště LetňanyS-199.237, ozn.Z-271† rt. Jaroslav Jirák od 3. leteckého stíhacího pluku. Letadlo se při přistání převrátilo. Jeho hrob v Rakovníku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 39, a na stránkách Letecké badatelny (i s protokolem a fotografiemi). Hrob Jaroslava Jiráka v Rakovníku je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10.4.1951OlomoucC-5, v.č.46 (Zlín Z-26)2† instruktor strš. Jiří Motyčka, † pilotní žák Vladimír Vondruška (nar. 1930), oba od 1.lšp. Porucha motoru při startu, pád 200 m za letištěm. Popis nehody v knize Libora Režnáka „Stříbrný tryskáč MiG-15“ (vydání 2012), str. 40. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Jiřího Motyčky v Letohradě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Dle knihy Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 167 byl Vladimír Ondruška pohřben v Bělé u Ostravy - že by Ostrava – Stará Bělá?

23.4.1951Semice u Českého BroduS-199.1661† rt. František Kahoun od 3. leteckého stíhacího pluku. Porucha motoru, pilot vyskočil, ale padák se roztrhl o ocas letadla. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 38., a na stránkách Letecké badatelny.
2.5.1951Zvolen, SKC-2 (Arado 96),č.35, ozn. UL-442† pilotní žák Josef Bata, † pilotní žák Lubomír Bezděk zahynuli. Havárie na okruhu letiště Zvolen před přistáním, příčina nezjištěna. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 47.

Pozn.: letiště Zvolen se nazývá taky Tri Duby, Hájniky nebo Sliač

9.5.1951 nebo 10.7.1951Želnava, okr. VolaryS-199.280pilot Rudolf Chmelíček od 51. slp nouzově přistál do lesa pro požár motoru, letadlo asi shořelo – příčinou byla sabotáž na motoru z válečné výroby v protektorátu . Dle knihy Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 102 se stalo 9.5.1951, dle knihy Miroslava Irry „Mezek S‑199“ se stalo 10.7.1951

Pozn.: V knize Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 102 je místo nehody chybně uvedeno jako Želetava na Šumavě, ale na Šumavě je Želnava, jak správně uvádí Miroslav Irra.

16.5.1951Spojil, okr. PardubiceS-199.312-Požár za letu, pilot ak. Jaroslav Šupka vyskočil, letadlo dopadlo do zahrady. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199 a stránek Letecké badatelny)
17.5.1951Černíkovice, Chřastany, okr. BenešovS-199.235-1zadření motoru za letu, pilot por. Jan Šurák od 8.lsp vyskočil a byl lehce zraněn na ruce, letadlo dopadlo do povrchového lomu. Příčinou zadření motoru byl nedostatek oleje – technici olej nedoplnili, protože byli povoláni do stráže. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 50. Další na stránkách Letecké badatelny.
17.5.1951Cakov, u OlomouceC-2 (Arado 96)2† strš. Miroslav Michl, † ppor Miroslav Vysoký. Havárie při akrobacii v malé výšce. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Miroslava Michla je na [234]
7.6.1951Kalnica u Nového mesta, SKC-2 (Arado 96)2† pilot ppor. Karel Krátký, † pozorovatel npor. Ladislav Buk. Při cvičném náletu viděl pozdě el. vedení, chtěl je podletět a narazil do země. Hrob Karla Krátkého v Hostouni je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21.6.1951SvitavyS-199.09-?požár za letu, npor. Josef Štěpánek vyskočil [235] Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
11.7.1951Žbany?, okr. TepliceK-65 Čáp (Fi 156 Storch)1† strt. Jiří Vrba. Zachytil o dráty VN při "chemické asanaci polí proti hmyzu, zavlečenému k nám západními imperialisty"
22.7.1951Oprechtice/Stanětice, okr. DomažliceC-3B (Siebel 204D)3† pilot rt. Jaroslav Dovrtěl, † technik ppor. Jaroslav Vopálecký (24 let, z Brna), † svob. Otto Čapek (nar. 1927, z Lomnice n. Popelkou). Havárie po vysazení levého motoru. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 60., 62. Další na stránkách Letecké badatelny. Hroby Jaroslava Dovrtěla (22 let, z Rackové) v Žeranovicích (okr. Kroměříž), a Otto Čapka v Lomnici n. P. jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
31.7.1951Brno - LíšeňS-199.137, ozn.CV-331† por. Stanislav Strnad od 3. leteckého stíhacího pluku zemřel v nemocnici 8.8.1951. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 64, a na stránkách Letecké badatelny.
9.8.1951StrakoniceC-2B (Arado 96)11† por.Josef Hrdlička, rt. Cyril Dolíhal zraněn. Havárie na okruhu před přistáním. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Josefa Hrdličky ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.9.1951KunoviceS-199.2911† kpt. Bohuslav Skořepa. Odtržený kryt kabiny poranil pilota, ten v bezvědomí narazil do země. Dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Jeho hrob v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [236] Více na stránkách Letecké badatelny.
25.9.1951Babice nad Svitavou/Bílovice nad Svitavou, BrnoD-47 (Douglas C-47), č.42-108910, ozn.D-03; (vojenská verze dopravního DC-3)5† velitel letadla kpt. František Rezek, † druhý pilot kpt. Miroslav Veselý, † navigátor por. Jiří Hanek, † radiotelegrafista por. Stanislav Roubínek, † palubní mechanik por. Štěpán Chytil, všichni od 1. Leteckého dopravního pluku Praha. Došlo k oddělení vrtule po vzletu z Brna, možná sabotáž, přesná příčina nezjištěna. Dle knihy Libora Režnáka „Stříbrný tryskáč MiG-15“ (vydání 2012), str. 70. Pomník na místě, a hroby Jiřího Haneka ve Vrbnu, a Stanislava Roubínka v Libčici, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.9.1951Blato, okr. ChrudimC-106.73 (Bűcker 181)2† ppor. Josef Řehák, † svob. ak. Jan Sedlář od 2.lšp, v noci na okruhu vletěli do mraku a ztratili prostorovou orientaci. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 71, a knihy Osudy letců, str. 72 (zde je žák chybně Jan Sedlák) a [237] Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.. Hroby Josefa Řeháka v Dubu nad Moravou, a Jana Sedláře v Litovli – Chudobíně jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30.9.1951SmědečS-199.5201† por. Oskar Gardaš, náraz do terénu za špatné viditelnosti. Popis události na stránkách Letecké badatelny, dále v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 72, a taky dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Jeho hrob v Lovčicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17.10.1951Lužany, okr. PlzeňC-2B (Arado 96)11† ppor.Jaromír Žufka, svob.Jaroslav Černý zraněn. Havárie při nepovoleném cvičném souboji s jiným letadlem. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka. Další na stránkách Letecké badatelny.
12.11.1951JevanyXLE-102† Karel Vaněk, † Ing. Božetěch Dubový, oba z firmy Aero. Havárie prototypu nového cvičného letadla (náhrada za Arado 96), pomník na místě. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.
28.11.1951Zbečno, okr. RakovníkC-2 (Arado 96)11† ppor. Stanislav Kadlec, por. Milan Jelínek zraněn. Náraz do el. vedení, dopad na pravý břeh Berounky. Více na [238]. V knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ je chybně uvedeno datum 5.12.1951
16.1.1952Komořany okr. VyškovB-33 (Iljušin Il-10), č.472pilot por. Lubomír Kuběna, střelec Miroslav Kokeš, od 32. lbip zraněni. V nízkém letu zachytili o terén a tvrdě dosedli. Pevné pancéřování bitevního IL-10 jim zachránilo život. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 82.
5.3.1952PřeloučFocke-Achgelis Fa 223-1pilotoval tovární pilot firmy Avia František Janča, mechanik František Hoffman zraněn. Havárie při vzletu německého vrtulníku, druhého ze dvou, které u nás po válce zůstaly. [239]
19.3.1952Sojovice, Lysá n. L.S-102 (MiG-15), č.0710, ozn. CY-021† kpt. Jan Červený od 1.lsp, první katastrofa MiGu-15 v Československu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 90, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[153]
16.5.1952ChrudimPraga XE-II1† tovární pilot firmy Avia František Janča. Prototyp československého vrtulníku, závada po vzletu, stroj neovladatelný, pilot vyskočil, ale vzhledem k malé výšce zahynul.
21.5.1952Plzeň - BoryS-199.494porucha motoru při startu, pilot por Jiří Smažil od 18.lp nezraněn, letoun shořel na letišti. Další na stránkách Letecké badatelny.
22.5.1952Nižný Svidník/Hanušovice (východní Sk)C-106.135 (Bücker 181)2† instruktor ppor. Miroslav Sychra, † žák svob. Bedřich Jeník, od 2. lšp. Letecká nekázeň v malé výšce. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 112. Hrob Bedřicha Jeníka v Pardubicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4-5.7. 1952Svidnice, ChrudimC-3AF (Siebel 204D) v.č.6045pilot ppor. Jaromír(Jiří) Krejčí, por. Vladimír Brokeš, ppor. Rudolf Werner, hlavní lékař IP-LSU pplk. Mudr Jaroslav Hron, a dva ze tří žáků (Pavel Valent, Karel Vorlíček, Karel Rašín) zraněni. Noční let za účasti hlavního lékaře ke zjištění příčin častých nevolností žáků. Porucha levého motoru, havárie při nouzovém přistání 6 km JV od letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 127 (s datem 4.7.), dále dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 65 (s datem 5.7.). K havárii totiž došlo v noci ze 4. na 5. 7.1952 kolem půlnoci.
15.7.1952Letkov u PlzněS-199.1461† ppor. František Rendl, srážka za letu, pro malou výšku nestačil vyskočit. Pilot druhého letounu npor. Zdeněk Šefl nouzově přistál nezraněn, jeho letoun S‑199.458 zrušen. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 131, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Další na stránkách Letecké badatelny. Pomník na místě, a hrob Františka Rendla v Táboře, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.7.1952Ohrozim okr. PVC-3B (Siebel 204D), v.č.7088† pilot škpt. Ludovít Pivarček, † pplk. Josef Kvapil, † npor. Vladimír Krofta, † por. Jiří Jehlička, † por. Vladislav Pachta, † ppor. Karel Kostelníček, † ppor. Jan Podhorský (všichni piloti a velitelé letek od 30.lp), a † mechanik des. Cyril Hanuliak. Po startu ze Stichovic vysadil motor, a letadlo v zatáčce sklouzlo po křídle. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka na str. 132, a v knize Osudy letců. Hrob Vladislava Pachty v Úvalech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis a foto nehody i na stránkách Letecké badatelny.
22.7.1952Sološnica, Malacky, SkS-199.181-1ppor. Karel Pícha vyskočil a byl zraněn, letoun zničen. Prostřelení vlastní vrtule při střelbě na vlečný rukáv, příčina: vadná stará munice z války.
29.7.1952Nové Mlýny, LitovelC-5 (Zlín Z-26), v.č.181† por. František Bauer od 1.lšp. Konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapříčiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 137, a na stránkách Letecké badatelny.
2.8.1952Dluhonice/Rokytnice, PřerovS-102 (MiG-15), č.0207, ozn. KR-301† svob. Jan Přichystal od PVSL Přerov nevybral vývrtku. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 140 mohl být omámen výpary z poškozené palivové instalace.
20.8.1952PlzeňS-199.320-1npor. Zdeněk Kác od 4.lsp těžce zraněn. Vysazení motoru a následně pád do dvora Keramo Plzeň. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 150. Další na stránkách Letecké badatelny.
7.9.1952letiště Poprad TatryC-104 (Bücker 131), v.č.206, ozn. OK_BIA2† rt. Robert Rojko, † por. Zdeněk Pastyřík. Na leteckém dnu bez povolení předváděli akrobacii s civilním letounem. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 155, na [240], popis a foto i na stránkách Letecké badatelny.
20.9.1952Chlum u Lomnice nad PopelkouC-3A (Siebel 204D)3† por. Vladimír Levický, †por. Karel Šašek, †ppor. Jiří Železo. V oblačnosti náraz do kopce Tábor. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, a na [241]
23.9.1952Vidim, DoksyS-199.3481† kpt. Eduard Kříž, zaměstnanec leteckých opraven Kbely zahynul při pravidelném zkušebním letu za špatných povětrnostních podmínek. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 162, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Další na stránkách Letecké badatelny. Pomník na místě. Hrob Eduarda Kříže v Třebechovicích p.O. je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
29.9.1952StříbroS-199.5061-† por. Josef Pašek. Nevybral pád, dopad na břeh řeky Mže 3 km SV od Stříbra. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 164, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Další na stránkách Letecké badatelny.
7.10.1952Ludina (nebo Rudnik), V od Myjavy, SkS-199.135 + S-199.34911† ppor. Josef Vaněk, por. Zdeněk Rodr zraněn, oba od 3. leteckého stíhacího pluku. Za špatné viditelnosti Vaněk narazil do terénu a Rodr nouzově přistál. Hrob Josefa Vaňka v Přešticích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 168.
16.10.1952ChebS-101 (Jak-23), v.č.10103, ozn. KR-121† por. Jiří Čermák od 11. lsp. Při pohotovostním startu hledal v mapě, nevšiml si náklonu letadla, a narazil do terénu 2 km za letištěm. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 170. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob pilota v Bedihošti je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.10.1952Moravská Loděnice, Bohuňovice, OlomoucC-5 (Zlín Z-26), v.č.60, ozn. UC-602† pilot instruktor ppor. Ján Hreňo, † pilotní žák čet. Antonín Blabolil od 1.lšp. Příčinou byla konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapříčiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. Popis nehody i s protokoly a fotografiemi na stránkách Letecké badatelny. Popis nehody je i v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, vydání 2012, str. 172, a v knize Osudy letců, str. 80.

Pozn.: Jména letců jsou podle Hlášení o letecké nehodě, uveřejněného na stránkách Letecké badatelny, v literatuře jsou často komolena na Ivan Hreňo, Ján Hriňo, Blábolil.

1.11.1952Klenčí pod Čerchovem, DomažliceS-102 (MiG-15), č.07061† por. František Tešlar od 8.slp, v nízké oblačnosti náraz do kopce. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 174 a Letecké badatelny. Pomník na místě je zničený – v roce 2019 z něj zbyl jen podstavec – foto na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Dle knihy Zrušená křídla havaroval Alexandr Tešlar 5 km od letiště Líně, což je omyl.

30.11.1952vrch Bradlo, Vřesovice u KyjovaD-47A (Douglas C-47A), č.42-101011, ozn.D-21; (vojenská verze dopravního DC-3)5† velitel letadla pilot škpt. Antonín Větroň, † druhý pilot por. Jiří Dvořák, † navigátor npor. Viliam Antal, † RTG ppor. František Gregr, † palubní mechanik npor. Vlastimil Koval, všichni od Leteckého dopravního pluku. Pomníček na místě je uveden na stránkách Pomníky letců, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. Posádka dostala rozkaz přepravit z Prahy do Brna tiskové matrice Rudého práva, protože letadlo ČSA, které matrice obvykle přepravovalo, pro špatné počasí neletělo. Chybami v navigaci a v zaměření z letiště Brno zahájili sestup bez viditelnosti v nesprávném místě a narazili do kopce ve Chřibech. Zda pak Rudé právo v Brně vytiskli, nevím. Popis události i v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 177 – velitel se zde jmenuje Větrovec. Hrob Jiřího Dvořáka v Rajhradě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
6.12.1952cvičiště posádky OstravaC-104 (Bücker 131) v.č.542(1)pilot npor. Josef Pimmer od 50.lkp Klecany (letecký kurýrní pluk, od 11/1954 spojovací letecký pluk) zraněn; prováděl nálety na cvičící jednotku 188. PLD, v turbulenci zachytil o zem a havaroval. Na zemi byl zraněn i velitel cvičící jednotky por. Jiří Čapka. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 180.

Pozn.1: pilot Josef Pimmer létal od roku 1926, dne 5.9.1929 letěl ve skupině s Jaroslavem Pekárkem při jeho tragické srážce, a 27.9.1938 havaroval u Křižanova.

Pozn.2: Dle[152] bylo letadlo C-106.54. V knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ je však foto havarovaného dvouplošníku C-104.

? 1952 ?Beckov, Trenčín, SKC-2 (Arado 96)2instruktor por. Květa Malinovský (od Školního pokračovacího pluku v Trenčíně) a žák Cernan zraněni, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle knihy Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 172.
15.1.1953Sušice u Heřmanova MěstceC-3AF (Siebel 204D), ozn. SU - 2933† pilot ppor. Jaromír Šimeček, † šturman por. František Hrubý, † žák des. Jaromír Čaja zahynuli, radista ppor. Oldřich Mikeska a žák des. Celnak zraněni, žák rt. Jan Čekal lehce zraněn a došel pro pomoc. Při navigačním letu se žáky šturmanského učiliště narazili v oblačnosti do kopce. Pomník na místě. Další na stránkách Letecké badatelny. O nehodě byl natočen krátký film. [242]
10.2.1953u silnice Zbuch – ChotěšovS-102 (MiG-15), č.02201† por. Václav Zapotil od 8.slp, porucha řízení po startu z letiště Plzeň – Líně. Dle knihy Zrušená křídla byla příčinou zajištěná řídící páka. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 194 bylo příčinou rozpojení táhla řízení výškového kormidla. Více na stránkách Letecké badatelny.
25.3.1953Dobřany u Plzně (letecká střelnice Vysoká)S-102 (MiG-15), č.9005, ozn MP-121† por. Rostislav Švanda od 5. slp, nevybral zteč po střelbě na PC. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 214. Další na stránkách Letecké badatelny.
27.3.1953Kámen, okr. Havlíčkův BrodK-75-18 (Aero 45) , ozn. HO-183† pilot Rudolf Škoda, cestující † plk. Jan Šiška a †kpt. Stanislav Klíma. Příčina neobjasněna. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka a na stránkách Letecké badatelny.
1.4.1953Hradčany u MimoněC-3A (Siebel 204D)1† mjr. Jan Kopečný, ppor. Miroslav Hladník a kpt. Miroslav Kořínek vyskočili. Požár motoru, letoun havaroval před letištěm Hradčany. Další na stránkách Letecké badatelny.
7.4.1953Lednické Rovne, okr. Púchov, SkC-2 (Arado 96), v.č.8042† por. Bohumil Hasman, † žák svob. Jaroslav Henek. Letecká nekázeň (akrobacie nad obcí), dopad do farní zahrady. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 224. Popis a foto je na stránkách Letecké badatelny. Hrob Jaroslava Heneka v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13.4.1953Haniska, SkC-106.14 (Bücker 181), ozn. UB-1411† por. Bohumil (Bohumír) Jeníček, žák Miroslav Moravec zraněn. Nevybrali vývrtku. Doplněno dle[152]
12.5.1953ŠumperkC-3A (Siebel 204D) v.č.390Porucha řízení, posádka pilot ppor. Milan Alušic, šturman por. František Žák, radista ppor. Rudolf Verner opustila letoun u Skutče, letoun bez posádky letěl dál, a po hodině dopadl v 70 km vzdáleném Šumperku do zahrady. Trosky zlomily nohu muži, který zde pracoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 238, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 65. Další na stránkách Letecké badatelny.
12.5.1953Remeňany, okr. Giraltovce, SkC-106.59 (Bücker 181)1† por. Milan Šrámek, žák Drahomír Mask vyskočil. Při prudkém obratu došlo k destrukci křídla. Výrobní číslo letadla doplněno dle [152]
19.5.1953Praha - ČakoviceB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1430, ozn.V-332pilot por. Jiří Bláha a technik čet. abs. Josef Šourek zraněni. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání. Dle publikace "Iljušin Il10/Avia B-33 v čs. vojenském letectvu v letech 1950–1963", popis i na stránkách Letecké badatelny.
21.5.1953Sielnica u ZvolenaS-199.101† žák des. Jaroslav Lipovský. Havárie při zvratu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 244, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199.
21.5.1953u PlzněS-102 (MiG-15), v.č.2205131† por. Bedřich Janečka od 5. slp, nevybral souvrat a narazil do země. Jeho hrob v Břeclavi je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 244.
5.6.1953letecká střelnice Dlouhá Louka u PlzněB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1431, ozn. DD-302† por. Vendelín Bosý, †por. Ludvík Pejchar. Nevybral zteč na PC. Další na stránkách Letecké badatelny a[160].
13.6.1953Šalková, SkCS-199.535-1npor. Jiří Černý a žák svob. František Maloušek (Malušek) vyskočili. Požár motoru. Žák, který seděl vpředu, byl popálen a navíc dopadl do řeky Hron. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 254, a na [243] Archivováno 15. 3. 2017 na Wayback Machine.
17.6.1953Švábenice u Ivanovic na HanéB-33 (Iljušin Il-10), v.č.19532† pilotní žák svob. Zdeněk Hais, † pozorovatel žák svob. Zdeněk Paleček, oba od 4.lšp. Za nízké oblačnosti náraz do terénu. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 255, a na stránkách Letecké badatelny.
19.6.1953Hradčany u MimoněC-3A (Siebel 204D) v.č.40321† pilot por. František Tesárek, † šturman čet. Ladislav Ritter, RTG por. Boris Tachtulec zraněn. Po startu zachytil o stromy a dopadl 3 km od letiště. Havárie si nikdo na letišti nevšiml, pátrání začalo až po hodině, nalezeni byli za 33 hodin. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 256, a na stránkách Letecké badatelny. [244]. Hrob Ladislava Rittera v Kamenickém Šenově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.6.1953Lašovice, okr. PísekS-102 (MiG-15), v.č.2204261† npor. Richard Fratrič od 19.slp; při nácviku vzdušného boje vlétl se zajištěným umělým horizontem do oblačnost, ztratil prostorovou orientaci a ve vývrtce narazil do země. Popis a foto nehody je na stránkách Letecké badatelny. Pomník na místě je i na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob v Bratislavě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7.7.1953letecká střelnice BrdyS-199.513-1por. Jaroslav Pospíšil vyskočil a poranil si kotník. Při cvičných střelbách na vlečný rukáv si ustřelil list vlastní vrtule – příčinou mohla být vadná stará munice z války nebo porucha synchronizátoru střelby. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 262, a na stránkách Letecké badatelny. [245]
7.7.1953MiloviceS-101 (Jak-23), v.č.10109, ozn. IF-18-1kpt. Milan Garstka nouzově přistával na letišti, ale měl velkou rychlost, tak přitlačil letadlo k zemi a zastavil se až 2 km za letištěm. Zázrakem byl pilot jen zraněn, letoun byl vážně poškozen a zrušen. Příčinou problémů bylo vadné ovládání motoru a nezkušený pilot nezvládl přistání. Na vlastní žádost pak odešel z létání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 263, a na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

9.7.1953letiště Brno – ČernoviceS-199.5281† por. Milan Procházka od 3. leteckého stíhacího pluku. Utržení listu vrtule za letu, pilot vyskočil příliš nízko. Dopad letounu i pilota doprostřed letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 264. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Letiště Brno - Černovice (LKCL) bylo zrušeno v roce 2001. Říkalo se mu taky nesprávně Brno-Slatina, protože letecká kasárna už byla ve Slatině.

7.8.1953Pernek u Malacek, SkC-3A (Siebel 204D)4† pilot por. Zdeněk Jeřábek, † šturman por. František Bohdal, † RTG por. Josef Novák, † střelec des. Miloslav Bezděk. V noci na okruhu letiště Malacky vybočil z kurzu a narazil do kopce Klokočina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka. Další na stránkách Letecké badatelny.
13.8.1953Špačince u Trnavy, SkK-68 (Piper L4)-2pilot por. Gejza Filo a npor. Štefan Motyčka zraněni. Před letem se oba opili a za letu prováděli veselé nálety nízko nad zem. Zachytili o strom a spadli na hřbitov, oba zraněni a letadlo zničené. První pomoc jim poskytl farář (i když ho prý taky zranili). Popis nehody na stránkách Letecké badatelny (i s protokoly) a v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 270.
24.8.1953LedeniceS-102 (MiG-15), v.č.2205321† por. Jaroslav Sejrek zahynul, srážka s S-102 Rudolfa Duchoně při natáčení filmu. Popis události v knize Libora Režnáka „Stříbrný tryskáč MiG 15“, vydání 2012, str. 272.
24.8.1953LedeniceS-102 (MiG-15), v.č. 2204301kpt. Rudolf Duchoň se katapultoval, letoun zničen; srážka s S-102 por. Sejreka při natáčení filmu Den letectva,. Popis události v knize Libora Režnáka „Stříbrný tryskáč MiG 15“, vydání 2012, str. 272.
31.8.1953Vehlovice, okr. MělníkB-33 (Iljušin Il-10)2† por. Štefan Drietonský, † střelec des. Ján Lapšanský. Při náletu na PC narazil do stromu a dopadl do řeky Labe.
15.9.1953Rejvíz, Dolní údolí, JeseníkyJak-231polský stroj i pilot, por. Francizsek Burek narazil do země ve střemhlavém letu, o katapultáž se nepokusil. Pravděpodobně mu selhal přívod kyslíku a on ztratil vědomí. Pomník na místě odhalen v roce 2013. Více na stránkách Letecké badatelny. [246]
1.10.1953KlecanyC-106 (Bücker 181)-pilot por. Zdeňka Havlíčková a navigátor Zbyněk Flekl nezraněni. Porucha motoru po startu.
6.10.1953Stichovice u PVS-199.581†por. Josef Musil. Požár motoru, při nouzovém přistání před letištěm letoun explodoval. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 280.
6.10.1953Zeměchy u LounS-102 (MiG-15), v.č.2205411† por. Zdeněk Bejček od 15.lp, ztráta prostorové orientace v mraku, dopad do náspu železnice. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 141.
13.11.1953Krakovany u Piešťan, SkB-33 (Iljušin Il-10)11† svob. Ján Škudr/Škudrna, pilot por. Bohuslav Malý zraněn. Havárie v nízké oblačnosti. Dle[160] zemřel střelec svob. Jan Škudrna.
1.12.1953Chrastín/PerucS-102 (MiG-15), v.č.220441, ozn. HF-11-porucha motoru, dým v kabině, npor. Juraj Antalík od 11. slp se katapultoval. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 299, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40, 179.
18.12.1953Žabčice, okr. Brno – venkovB-33 (Iljušin Il-10)1† por. František Jaroš, pád v malé výšce, dopad na železniční násep.
2.3.1954Hradčany u MimoněC-3A (Siebel 204D) v.č.3703pilot por. Josef Jerman, RTG por. Zdeněk Landa a šturman por. Jaroslav Franěk zraněni. Porucha motoru, pád do autoparku letiště Hradčany. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 315.
18.3.1954Rusek u Hradce KrálovéC-3A (Siebel 204D) v.č. 384, ozn. AK-431† přezkušovaný pilot npor. František Štarha, † přezkušující pilot npor. Rudolf Palatický, † šturman npor. Antonín Burian, RTG por. Václav Pták zraněn. Porucha motoru na okruhu letiště, chybný rozpočet na přistání a havárie při pokusu o nové stoupání na jeden motor. Popis události v knize Libora Režnáka „Stříbrný tryskáč MiG 15“, vydání 2012, str. 320. Další na stránkách Letecké badatelny. Hroby Františka Štarhy v Chrastu, a Antonína Buriana v Pouchově, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9.4.1954Domousnice, okr. Mladá Boleslav2× S-102 (MiG-15), v.č.231925 a 2313892† por. Zbyněk Lukavský, † por. Jaroslav Plecitý, oba od 7.lsp, srážka v mraku při letu ve formaci. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 326, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl. Jména pilotů jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích.[153]
16.4.1954Kotvrdovice, BlanskoCS-199.5412† instruktor por. Josef Sigmund, † pilotní žák čet. Josef Kratochvíl. Vletěli do sněhové přeháňky a ztratili prostorovou orientaci. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 328, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, Pomníky letců a Letecké badatelny.
6.5.1954PlzeňS-102 (MiG-15)-1por. Václav Ohem od 16.slp, požár letounu při vzletu, přerušený vzlet, na konci VPD pilot opustil letoun. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 23 NEOVĚŘENO.
15.5.1954Štěpánov, Lukov, okr. TepliceS-102 (MiG-15), v.č.2318011† por. Karel Staroštík od 15.lp, při cvičném manévrovém boji náraz do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 335, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 181.
28.5.1954Křemže/ TřísovC-2 (Arado 96)-2npor. Jan Kasal a npor. Jan Vazač vyskočili, zraněni. Při střelbě na vlečný rukáv došlo k prostřelení listu vrtule. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, a na [247]
5.6.1954Vrdy, okr. ČáslavC-5 (Zlín Z-26)11† Václava Maršounová, mechanik Vladimír Pilliarik zraněn. Letecká nekázeň. Při exhibici nad rodnou obcí pilotka zachytila o strom. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka. Její hrob přímo v obci Vrdy je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny.
8.6.1954VelešínS-102 (MiG-15), v.č.220571, ozn. FR-151† por. Jan Bill od 19. slp zahynul; po ztrátě rychlosti při přemetu pád do vývrtky a náraz do země. Katapultoval se pozdě. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 50.
9.6.1954Dub nad MoravouB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1428, ozn. UF-781† instruktor por. Stanislav Pavlík od 4.lšp, žák svob. Vladimír Holub vyskočil. Nevybrali vývrtku. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 344, a na stránkách Letecké badatelny.
17.6.1954StrupčiceS-102 (MiG-15), v.č.231916, ozn.LE-591† por. Josef Kulísek od 11. slp, neřízené klesání, příčina neznámá, dopad do JZD. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 347, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40, 181.
30.6.1954Lutotín, okr. PVS-199.1211† des. Bohuslav Charvát byl posledním pilotem, který zahynul na S‑199. Z neznámé příčiny přešel do střemhlavého letu vysokou rychlostí a narazil do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 349, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS‑199. Hrob Bohuslava Charváta v Horní Cerekvi je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny.
13.7.1954Hrádek u N.Mesta n.V.,SkCB-33 (UIL-10)2† por. Vladimír Moudrý, † čet. Otakar Hrabálek. Při útoku na vlečný terč v prudké zatáčce pád, který nevybral. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 352. Dle [248] je pomník na místě. Hrob Vladimíra Moudrého v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
17.7.1954LenešiceS-102 (MiG-15), v.č.220418por. Jiří Ondra od 11.slp ztratil v mraku prostorovou orientaci a katapultoval se. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 353, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40.
27.7.1954PřerovS-102 (MiG-15), v.č.220507, ozn. KP-31vysazení motoru na okruhu před přistáním na letišti Přerov, pilot por. Jan Theier od 7.lšp nouzově přistál. Poškozený letoun byl vyřazen a dosloužil jako učební pomůcka. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 354.
29.7.1954PřerovCS-102 (MiG-15UTI, v.č.10341, ozn. KR-11)vysazení motoru při přistání, piloti npor. Klíma a por. Stiller od 7.lšp nouzově přistáli 2 km od letiště, letoun opraven. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 355.
16.8.1954VlašimPiper L-4, OK-AOD-1člen aeroklubu a hornický učeň Milan Novák, 18 let, chtěl emigrovat z nešťastné lásky. Nechal však na letišti dopis na rozloučenou a „kamarádi“ to včas nahlásili. Byli za ním vysláni hotovostní stíhači a sestřelili ho. V publikaci Vysoká „rudá“ zeď je uvedeno, že ho sestřelil hotovostní stíhač Jiří Hejduk, ale v knihách „Stříbrný tryskáč MiG-15“ a „Osudy letců“ je uvedeno, že ho aktivně sestřelil Milan Hlavica, který hotovost ani neměl.
24.8.1954VVP Mimoň ?S-102 (MiG-15), v.č.231379, ozn. VM-20chyba pilotáže, pád do vývrtky, pilot por. Julius Antošík od 2.lp se katapultoval. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, str. 36.
1.9.1954Kamenný ÚjezdS-102 (MiG-15), v.č.231834, ozn. VN-40zadření ložiska motoru, mjr. Miloš Hradecký od 9.lp se katapultoval. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, str. 36.
14.10.1954Lednické Rovne, SkB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1914, ozn. EH-341por. Miroslav Trnečka zraněn. Na letecké střelnici zachytil o strom a poškodil vrtuli, při nouzovém přistání letoun zničen, pilot lehce zraněn. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 368.
23.10.1954Jinačovice u BrnaB-33 (Iljušin Il-10), ozn.MB-812† pilot por. Jiří Tvrdoň, † střelec des. Ivo Rosa (Ivan Roza, Zroza, Grosa[161]) od 28. bilp; nevybrali vývrtku. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 370, a na stránkách Pomníky letců. Šlo o zálet letounu, a střelec letět neměl – a taky jsou nejasnosti v jeho jménu. [249] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine. [250]

Pozn.: Dle knihy Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 129 se střelec opravdu jmenoval Ivo Rosa, a autor článku Josef Slíva mu byl na pohřbu (není uvedeno kde), a předával jeho osobní věci rodině. Příčina havárie je zde však uvedena chybně – prý při nízkém letu nad Brněnskou přehradou nestačil vybrat nad zalesněnou strání – ale to neodpovídá místu nehody skoro 2 km od přehrady.

15.1.1955Lužná, okr. Rakovník2x S-102 (MiG-15), v.č.225105, ozn. NF-32 a v.č.141158, ozn. NF-40piloti por. Vladimír Mencl a por. Jiří Sedlák se zachránili; Mencl se katapultoval pro zdravotní indispozici a jeho prázdný letoun narazil do Sedláka, který se po srážce rovněž katapultoval. Oba letouny dopadly v blízkosti hájovny Krásná Dolina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 385 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 141, a [251]
25.1.1955Račice, okr. VyškovB-33 (Iljušin Il-10), č.1899, ozn.LK-132† pilot por. Jindřich Kyzlink, † des. Stanislav Doubek od 28.bilp. V nízké oblačnosti náraz do země. Pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 387. [252]
1.3.1955Piešťany, SkB-33 (Iljušin Il-10), v.č.2285pilot por. Ján Šupa od 30 bilp nezraněn. Chyba při startu, letoun narazil do nákladního automobilu na silnici. Vše shořelo, nikdo nebyl zraněn. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 368.
21. 3. 1955ŽatecCS-102 (MiG-15UTI), v.č. 142613-při vzletu ještě na VPD požár motoru, posádka npor. Jiří Klempíř a npor. Miroslav Špinka od 11.slp nezraněni, letoun shořel. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 395, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40.
22. 3. 1955Plzeň - DoudlevceB-33 (Iljušin Il-10), č.1435, ozn. NZ-181posádka por. Josef Joura zraněn, npor. Vladimír Krutil nezraněn. Porucha motoru, dopad do závodů V. I. Lenina v Plzni (Škoda Plzeň, Elektrotechnická továrna v Plzni-Doudlevcích). Popis a foto nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 395.
25. 3. 1955České BudějoviceS-103 (MiG-15bis), v.č.143064únik paliva, při přistání na letišti požár. Letoun zničen, pilot npor. Leo Burget od 1.slp nezraněn. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 396.
4. 4. 1955Brno, LíšeňS-102 (MiG-15), č.0509, ozn. ZV-711† npor. Zdeněk Moravec od 3 slp zahynul; bez kyslíkové masky ztráta vědomí, dopad do vápencového lomu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 400.
5. 4. 1955Seiffen, Olbernhau, DS-102 (MiG-15), v.č.225203, ozn.NF-341† por. Josef Štercl, celá skupina zabloudila do NDR, pro poruchu čerpání nedostatek paliva, zahynul při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 401 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 141, a [253]

Pozn.: dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 28 se stalo 3.4.1955

29.4.1955Jemčina, Novosedly nad NežárkouS-102 (MiG-15), v.č. 141118, ozn. ZO-581† por. Milan Štěpaník (Štěpáník, Stěpaník) od 9. slp, při střelbě na VC narazil do rukávu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 406, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, str. 28.
4.5.1955střelnice Emanuelov, VVP HradištěS-102 (MiG-15), v.č.2318311† por. Ivan Boukal od 11.slp, při střelbě na pozemní cíl nevybral zteč. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 407, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142, a [254].

Pozn.: střelnice Emanuelov byla u zaniklé obce Emanuelův Dvůr (Emanuelshof), mezi obcemi Podbořanský Rohozec a Chmelištná. Patřila do VVP Hradiště v Doupovských horách. Střelnice Emanuelov byla zrušena někdy po roce 1968 a nyní je už mimo hranice VVP.

19. 5. 1955Těně, Strašice, okr. RokycanyS-102 (MiG-15), v.č.231396, ozn.NO-38 a Mig-15, č.0701, ozn.NO-34srážka při střelbě na vzdušný cíl, piloti npor. Oldřich Krupka a npor. Emanuel Klíma od 5.slp se katapultovali. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 409, podrobný popis na stránkách Letecké badatelny.
8.6.1955Želeč/Doloplazy, ProstějovB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1073, ozn. UF-69pilot por. Ludvík Dvořák od 2.lšp nezraněn. Porucha motoru, nouzové přistání, letoun zničen. Popis i na stránkách Letecké badatelny.
14.6.1955u LounS-103 (MiG-15bis), v.č.143082, ozn.PR-011† por. Herbert Kos od 15.slp, požár za letu, dopad 2 km jihozápadně od Loun. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 414, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142, 181.
23.6.1955OtradovB-33 (Iljušin Il-10), v.č.1438?pilot por. Jaromír Kuš a technik por. Zdeněk Sýkora od 28. bilp vyskočili. V oblačnosti ztratili prostorovou orientaci. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 416, popis i na stránkách Letecké badatelny.
30.6.1955Hořičky u NáchodaS-102 (MiG-15), v.č.141311, ozn. DB-31por. Alois Jurník od 4.slp při cvičné zteči ztratil svého vedoucího npor. Josefa Chmelu, ztratil orientaci a nenahlásil to řídícímu létání, a pro nedostatek paliva nouzově přistál do lesa. Letoun zničen. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 417.
12.7.1955Buglovce, SkS-102 (MiG-15), v.č.220584, ozn. IF-151† por. Jan Gryc od 7. slp zahynul při nouzovém přistání pro nedostatek paliva; startoval s prázdnými přídavnými nádržemi. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 419.
14.7.1955Městec Králové/BěruniceS-102 (MiG-15), v.č.141151, ozn. ZO-611† por. Karel Zvářal, při nouzovém přistání po ztrátě orientace. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 420.
16.7.1955ŽatecS-103 (MiG-15bis), v.č.143065, ozn.OL-111† npor. Rudolf Jedlička od 15.slp, havárie na letišti při přistání s vychýlenou přídavnou nádrží, která nešla odhodit. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 424, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142, 181.
19.7.1955Hradčany u MimoněC-3A (Siebel 204D), v.č.426, ozn. TH-1531† pilot por. Josef Kovář, † letovod por. Václav Fejta, † RTG rtn. Jan Heger. V oblačnosti skluz po křídle do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 425. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Josefa Kováře v Batelově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21.7.1955Bezno, okr. Mladá BoleslavC-11 (Jak-11), v.č.1704072† instruktor npor. Karel Bělohradský, † pilot por. Josef Novotný, oba od 17. slp v Mladé (taky Milovice nebo Boží Dar). Při letu podle přístrojů v bouřkové oblačnosti spadli do nezvyklé polohy a narazili do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 426 a knize Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 153, 182. Další na stránkách Letecké badatelny. Jména pilotů jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. Hroby Karla Bělohradského v Mladé Boleslavi a Josefa Novotného v Brně - Řečkovicích jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.7.1955Horní PočerniceCS-102 (MiG-15UTI), v.č.1426182† npor. Ota Somerlík, † npor. Miroslav Jirásek, oba od 8. slp, noční srážka na okruhu letiště Kbely s MiG-15 pilota kpt. Jana Dostála, který s poškozeným letounem přistál. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 427, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, str. 29.
12.8.1955Lipec, Týnec n. SázavouS-102 (MiG-15), v.č.141570, t.č. EX-581por. Zdeněk Hurník od 18. slp nevybral vývrtku a při katapultáži se zranil[162] Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 428.
31.8.1955Praha - ŘepyCB-33 (UIL-10), č.3503, ozn.LK-24-1pilot npor. Zlatko Chalupník lehce zraněn, por. Alois Hron nezraněn, letoun od 28.bilp zničen. Porucha ovládání motoru při nácviku oslav Dne letectva a havárie při nouzovém přistání. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny a v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 431.
6.9.1955Staňkovice u ŽatceS-103 (MiG-15bis), v.č.143054, ozn.HF-101† npor. Oldřich Brabec od 11.slp, požár po startu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 432, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40, 182.
20.9.1955StodS-103 (MiG-15bis), v.č. 137089, ozn. MP-151† por. Zdeněk Berka od 5.slp zahynul; srážka dvojice letadel po startu, kpt. Karol Kilián přistál. Zdeněk Berka řešil problém s podvozkem a nedíval se, kam letí. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 436, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl.
2.10.1955Piešťany, SkC-5 (Zlín Z-26), ozn. HU-052† por. Štefan Kolár, † npor. Martin Zahradník. Letecká nekázeň, pád do města. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 439.
2.10.1955Bratislava – Ivánka, SK-1† pilot npor. Ján Šandor od 2.slp Bratislava zahynul při povinném cvičném seskoku padákem, který museli všichni piloti do věku 35 let absolvovat aspoň jednou ročně. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 440.
27.10.1955Přívětice, ZbirohS-103 (MiG-15bis), v.č.1430551† pilot npor. Jaroslav Hejduk od 5.slp zahynul. Při přiblížení k letišti Plzeň – Líně havaroval 30 km před letištěm, v katastru obce Přívětice (a poblíž Lhoty pod Radčem, jak uvádí Letecká badatelna). Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 441 při sestupu narazil do kopce Brno. Dle Letecké badatelny nenarazil v řízeném letu do terénu, ale spadl - příčinou byla chyba pilotáže a pád, který nevybral. Více na stránkách Letecké badatelny. Kamenná mohyla na místě.

Pozn.: kopec Brno (718m) se nachází v k.ú. Přívětice, asi 8 km JZ od Zbirohu

27. 1. 1956Horné Pršany, SkS-102 (MiG-15), v.č.141181, ozn. JM-131† por. Stanislav Pivoda od 6.slp zahynul, z neznámých příčin havárie po startu z letiště Zvolen (nazývaného taky Tri Duby, Hájniky nebo Sliač), dopad do kopce Laštok. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 459. Jeho hrob ve Slušovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: V knize Miroslava Irry MiG-15, 3. díl. str. 29 je chybné datum 21.1.1956. Nápis na náhrobku potvrzuje 27.1.1956.

1. 2. 1956Černá za BoryS-102 (MiG-15), v.č.141575por. Zdeněk Smetana od 18. slp nevybral vývrtku a katapultoval se. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 460 a na [255] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine..
7. 3. 1956Gmünd / Litschau, RakouskoS-103 (MiG-15bis), v.č.523816, ozn. TL-161† npor. Stanislav Novák od 9.slp zahynul; při letu za ztížených povětrnostních podmínek došlo k vysazení generátoru a přístrojů, ztráta orientace, a náraz do kopce v Rakousku, 500 m za státní hranicí. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 464, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl. Na místě nehody je tabulka na stromě. Jeho hrob v Českých Budějovicích, i ta tabulka na místě, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Některé zdroje (např.[163] a další) uvádějí místo nehody jako Litschau, 500 m za hranicemi. Jenže na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa je pod názvem „Památné místo Stanislav Novák“ tabulka s nápisem „Na tomto místě tragicky zahynul nadporučík letectva ČSR pilot MiGu 15 STANISLAV NOVAK *14.11.1931 +7.3.1956. Vzpomínáme,“ a totéž i německy. Jako umístění je uvedeno Gmünd, skalní park Blockheide, místo Langau. A to je skoro 20 km jižně od Litschau. A dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 464 je místo nehody 3 km SSV od osady Nová Ves, 500 m za hranicí – což by bylo asi 5 km severně od Gmündu. Co je tedy správně?

18. 4. 1956Mníchová Lehota, okr. Trenčín, SkB-33 (Iljušin Il-10), č. 45851† pilot por. Antonín Morský od 32. bilp. V oblačnosti náraz do kopce Kniežecí vrch. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 468.
18. 4. 1956Podmoky nebo PodmoklyS-103 (MiG-15bis), v.č.613203, ozn.NF-311† kpt. Pavel Kautský (jinde psáno i Kaucký, Kautcký nebo Koucký) velitel 2. letky 15.slp. V oblačnosti ztratil prostorovou orientaci a narazil do země. Spolu s ním letěl npor. J. Horák, který rovněž ztratil prostorovou orientaci, ale pád vybral, i když letoun poškodil přetížením při vybírání. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 468. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 182 došlo v oblačnosti ke srážce obou letadel, na str. 185 je foto pilota.
21. 4. 1956Kostelec na HanéB-33 (Iljušin Il-10), č.26501† pilot por. Jiří Ent zahynul, střelec v letadle nebyl. V prudké zatáčce na okruhu letiště Stichovice pád do vývrtky a dopad do zahrady. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 470. Více na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Praze 7 je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21. 4. 1956Slavkov u BrnaS-102 (MiG-15), v.č. 1413051† por. Josef Jenerál od 3.slp zahynul při nácviku na májovou přehlídku. Při formování skupiny byl na vnitřní straně zatáčky, příliš snížil rychlost, začal sklouzávat po křídle a zavadil o sloup VN. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 470. Jeho hrob v Brně – Židenicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23. 4. 1956Záchlumí, ŽamberkS-102 (MiG-15), v.č.6136471kpt. Anton Gendiar (od 18. nebo 4.slp) těžce zraněn při nouzovém přistání po vysazení motoru (voda v palivu). Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 471, na [256] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine., a na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: v knize Stříbrný tryskáč MiG-15 je uvedeno, že byl pomocník velitele 4. slp Pardubice, dle ostatních pramenů byl od 18. slp Pardubice.[162]

25. 4. 1956Lány na Důlku, okr. PardubiceS-102 (MiG-15), v.č.220537 a S-102, v.č.2252321† por. Jan Havlík od 17. slp, srážka dvojice letounů, kpt. Jiří Holeček se katapultoval. Oba letouny dopadly na kravín JZD Lány u Důlku a zničily jej. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 472 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 155, 182. Hrob Jana Havlíka v Bohosudově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
15. 5. 1956Obora /KaznějovS-102 (MiG-15), v.č.2317141† velitel 4. letky 16.slp kpt. Otto Zeman ztratil v mraku prostorovou orientaci a vrazil do země. Letěl jako vedoucí dvojice s mladým pilotem, a díval se na něj, jak se drží ve skupině, a nechtěně s vypnutým umělým horizontem vletěli do oblačnosti. Točili v mraku zpět a Otto Zeman přešel v zatáčce do prudkého klesání a narazil do země. Na místě nehody je pomník, uvedený na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Mladý pilot na čísle (por. Mecner) točil zatáčku opatrně, a z mraku vyletěl živ a zdráv. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 476. Více na stránkách Letecké badatelny.
8. 6. 1956Lietava u Žiliny, SkS-103 (MiG-15bis), v.č.523821, ozn. EP-02při letu v oblačnosti se začala na letounu tvořit námraza, letoun v turbulenci spadl do vývrtky a pilot pplk. Miloš Hradecký od ZV 1. SLD se katapultoval. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 478, 479.

Pozn.: dle knihy Miroslava Irry MiG-15 se stalo 9.3.1956

13. 6. 1956KšiceS-102 (MiG-15), v.č. 220575npor. Josef Ondrouč se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 npor. Václava Ohema, který přistál bez pravé výškovky. Ondrovič prováděl zteč na Ohema, sledovaného paprskem světlometu a narazil do něj. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka.
21. 6. 1956?? S-102 (MiG-15) ?1-† des. František Ševčík - NEOVĚŘENO. Jeho jméno a toto datum je uvedeno na pomníku ZAHYNULI PŘI VÝCVIKU NA OBRANU SVÉ VLASTI, před štábem základny taktického letectva v Chotusicích.

Pozn.1: Dle knihy Vzlet zakázán, str. 94 František Ševšík zahynul na letounu MiG-15. Mezi piloty, kteří zahynuli na letounu MiG-15 v publikaci Miroslava Irry MiG-15 není uveden, na [257], taky jmenován není, v seznamu obětí leteckých katastrof roku 1956 v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ na str. 505 rovněž ne.

Pozn.2: dne 21.6.1956 údajně zahynul des. František Ševčík „PŘI VÝCVIKU…“, a 21.9.1956 skutečně zahynul des. Jaroslav Šefčík od 2. leteckého školního pluku a na MiGu-15. Nejde o chyby v různých zdrojích a o jednoho letce?

3. 7. 1956Lom nad Rimavicou u Banské Bystrice, SlovenskoD-47B (Douglas C-47), č.43-49186, ozn.D-13; (vojenská verze dopravního DC-3)21(6)?zahynulo 15 cestujících důstojníků čs. armády (npor. Karel Filipovský, por. Emil Hulín, kpt. Jan Zach, npor. Jaroslav Šimek, por. Josef Obst, kpt. Václav Uhlíř, npor. Otakar Kodyš, kpt. Jan Hrubý, npor. Stanislav Jurka, por. Jan Satoria, npor. Ladislav Skřiček, mjr. Josef Florian, por. Josef Konečný, npor. Michal Upohlav, npor. Bohumil Bulla) a 6 členů posádky Leteckého dopravního pluku: † pilot npor. František Holman, † pilot npor. Václav Havlík, † letovod npor. Jaroslav Bureš, † letovod por Jiří Filc, † radista npor Antonín Havránek, † palubní technik npor. Karel Souček). Letoun havaroval v bouřce. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, kde však není uveden npor. Souček, takže počet mrtvých je zde uveden 20. Pomník na místě, hrob Antonína Havránka v Praze, Josefa Obsta v Pouchově, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více v publikaci Vojenská história, 1/2013, str. 164.[164] Více na stránkách Letecké badatelny.
12. 7. 1956Soblahov, SkB-33 (Iljušin Il-10), č.15082† pilot por. Otto Šrámek, † des. Josef Bartoš od 32. bilp. Při střelbách na vlečný rukáv v prudké zatáčce pád do vývrtky, dopad u hřbitova. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 483.
13. 7. 1956BrnoCB-33 (IL-10UT)2† kpt. Jiří Černý, † npor. František (nebo Ota) Chaloupka od 4. letky 28. bilp, v noci na ploše letiště zhasl motor cvičného CB-33. Posádka při startování motoru zhasla světla a situaci nenahlásila řídícímu létání. Další CB-33 po vzletu zachytil podvozkem o kabinu a zabil oba piloty. Sám si urazil kolo a nouzově přistál. Jeho posádce se nic nestalo, ale letoun byl zrušen. Oproti tomu letoun, jehož posádka zahynula, byl jen lehce poškozen a opraven. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 484, a v knize „Osudy letců“ od Dušana Schneidera na str. 99. Jméno npor. Chaloupky se v obou knihách liší - František nebo Ota. Hrob kpt. Černého na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14. 7. 1956České BudějoviceS-103 (MiG-15bis), v.č. 613683, ozn. CN-031† kpt. Pavel Vítek od 9.slp, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 kpt. Dáška, který přistál poblíž letiště České Budějovice. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 485. Hrob Pavla Vítka v Pardubicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
1. 8. 1956Podhořany u Ronova/LovčiceS-102 (MiG-15), v.č.2319441† por. Ervín Poliak od 2. lšp, pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 486. Jeho jméno je na pomníku Obětem leteckého výcviku na obranu vlasti v Chotusicích, uvedeném na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14. 8. 1956České BudějoviceS-103 (MiG-15bis), v.č.523817, ozn. TL-171† kpt. Jaroslav Dašek od 9.slp, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 npor. Janovského, který přistál, kpt. Dašek zahynul při pokusu o přistání. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 488.
16. 8. 1956Dekkeláh, EgyptMiG-15UTI, v.č.6127921stroj patřil syrskému letectvu, pilot † kpt. Josef Saksún z Československa zemřel. Při záletu letounu narazilve střemhlavém letu do země, na volání řídícího létání nereagoval – pravděpodobně ztráta vědomí[165]. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 489.
21. 9. 1956Hájek, Olšany, ČáslavS-102 (MiG-15), v.č. 1411751† pilotní žák des. Jaroslav Šefčík od 2.lšp chybou pilotáže při přemetu, na dohled od letiště, spadnul do vývrtky, kterou nevybral. Katapultoval se příliš nízko. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ str. 493.

Pozn.: Dne 29.9.1956 bylo zrušeno kódové označování letadel, a letadla byla dál označována jen typem; takže MiG-15 se už neoznačoval jako S-102 (dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“, str. 494).

30. 9. 1956MiloviceMiG-15bis, č. 37041† npor. Josef Jiroušek od 47.pzlp, za špatného počasí náraz do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str.494. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích odhaleném v roce 2015.[166]

Pozn.: Dne 29.9.1956 bylo zrušeno kódové označování letadel, a letadla byla dál označována jen typem; takže MiG-15bis se už neoznačoval jako S-103 (dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“, str. 494).

6. 11. 1956České BudějoviceMiG-15bis, v.č. 6237961† npor. Miroslav Rada od 1.slp zahynul při pokusu o nouzové přistání na letišti po vysazení motoru. Také další dva letouny formace nouzově přistály – důvodem byla voda v palivu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 489, doplněno dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl.
10.11.1956Kocanda, okr. HlinskoZlín Z-262pilot npor. František Pavlík od 18.slp a cestující bývalý pilot kpt. Josef Voháňka zraněni. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 499.

Pozn.: 29.9.1956 bylo zrušeno čs. vojenské označení letadel (v tomto případě C-5) a dále bylo používáno pouze označení typu.

21.11.1956Odrovice, Pohořelice, okr. Brno – venkovMiG-15, v.č. 1415571† kpt. Lubomír Lilge od 3.slp, při nácviku vzdušného boje v ostré zatáčce pravděpodobně ztráta vědomí a pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 500 a[167]. Jeho hrob v Pouchově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12.12.1956BášťMiG-15bis, v.č. 6239291† kpt. Jiří Sládek, zkušební pilot ZVS Vodochody, zahynul. Při prudkém vybrání v malé výšce pravděpodobně ztratil vědomí a vrazil do země. Pomník na místě. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 501. Další na stránkách Letecké badatelny.
14. 1. 1957Vstiš u PlzněMiG-15UTI, v.č.612676, ozn. RO-821 (0)porucha motoru a nouzové přistání, pilot npor. Stanislav Brázdil od 8.slp a instruktor kpt. Josef Vyhnálek nezraněni, ale křídlem byl usmrcen náhodný chodec, místní dvanáctiletý hoch Jan Bodiš. Pomník na místě. Popis v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 508.
18. 1. 1957Sereď, SkIljušin Il-10?npor. Julius Siegel od 30.bilp narazil za letu do stromu, pravděpodobně šlo o leteckou nekázeň, letoun zničen. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 509.
6. 2. 1957u Kozlova, okr. OlomoucUIl-28, ozn. BA-103† pilot mjr. Václav Koutenka, † sovětský instruktor Ivan Pavlovič Vlasov, † střelec a RTG kpt. Ladislav Dom. Na okruhu letiště Přerov narazili v oblačnosti do kopce. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, na str. 509. Hrob Ladislava Doma v Havlíčkově Brodě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Ivan Pavlovič Vlasov, který letadlo pilotoval, je pohřben v Moskvě[168].

Pozn.: Letoun UIL-28 (nebo také IL-28U) byl cvičná verze bombardovacího IL-28, od kterého se lišil absencí prosklené přídě, a dvěma pilotními kabinami za sebou.

20. 2. 1957AlbrechticeMiG-15, v.č.220445npor. Vladimír Mrkva od 4.slp se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 kpt. Josefa Ference, který přistál v Pardubicích. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 512.
1. 3. 1957Zbiroh, okr. RokycanyMiG-15bis, v.č.530750, ozn.OL-121† npor. Václav Bílek od 15.slp, v oblaku pád do vývrtky, nízké vybrání a náraz do stodoly. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 514, a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142. Článek o nehodě i foto na [258] Více na stránkách Letecké badatelny.
12. 3. 1957Hradčany, Mimoň, okr. Česká LípaMiG-15bis, č.38051† npor. František Vyvadil od 17. slp, havárie při pokusu o přistání na letišti po vysazení motoru, katapultáž v malé výšce. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 515, a na [259] Archivováno 15. 3. 2017 na Wayback Machine.
16. 3. 1957Malacky, SkIljušin Il-10, č.19481pilot npor. Milan Alfőldy lehce zraněn, svob. střelec Miloslav Sedláček nezraněn, oba od 30.bilp. Vysazení motoru po startu, pád do lesa. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 517.
23. 4. 1957Lenešice u LounMiG-15bis, v.č.613228, ozn.LE-511† kpt. Karol Frič od 11. slp, při klesání na okruh letiště Žatec nevyrovnal a narazil do země 1 km severně obce Lenešice. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 526, a v knize Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40, 182. Další na stránkách Letecké badatelny.
3. 5. 1957Štětí, Roudnice n.L.MiG-15bis, v.č.523615, ozn.MY-761† npor. František Hudák od 47.pzlp, letecká nekázeň při cvičné zteči a srážka s Il-28R, který přistál. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str.529, a na stránkách Letecké badatelny. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[169]
16. 5. 1957Březejc u Velkého MeziříčíMiG-15, v.č.2205951† por. Ladislav Klimek od 20.slp narazil do terénu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 532. Pomník na místě a hrob v Odrách jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa a Pomníky letců. Více o Ladislavu Klimkovi na [260].
11. 6. 1957Prievaly, SkIljušin Il-10, v.č.5044, ozn.MW-411† pilot por. Otto Nedvěd od 30.bilp. Náraz do terénu při návratu ze střelnice Malacky do Piešťan. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 536 [261]

Pozn.: O střelci není nic uvedeno, pilot byl asi v letadle sám.

13. 6. 1957Skršín, okr. Most a Vrbice, okr. Karlovy VaryMiG-15bis, v.č.623823 a MiG-15bis, v.č.6238301srážka ve vzduchu, pilot Stanislav Hyka (Hýka) ztratil vědomí následkem otravy jídlem a vrazil do stroje por. Jiřího Hálka, oba od 15. slp. Stanislav Hyka se ihned katapultoval a byl zraněn při dopadu, Jiří Hájek odletěl nad VVP Hradiště a tam se také katapultoval. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 536, a v knize Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142, popis přímo od Jiřího Hálka v knize Vzlet povoluji od Dušana Schneidera, str. 127.

Pozn.: VVP Hradiště je v Doupovských horách, říká se mu taky Doupov.

5. 7. 1957MladáMiG-15bis, č.30291† npor. Milan Alušic, na okruhu letiště Mladá zachytil o stožár zaměřovače. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str.540. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích[169]

Pozn.: v červnu 1957 bylo zrušeno označení letadel písmeny a čísly (např. TL-17) na přídi letadla, a nově byla letadla označena čtyřmístným tzv. trupovým číslem na bocích zadní části trupu. Toto čtyřmístné číslo odpovídalo posledním čtyřem číslicím výrobního čísla – takže v.č. 713029 odpovídá trupovému č. 3029.

19. 7. 1957u Lékařovy LhotyMiG-15UTI, v.č.1426222† kpt. Vladimír Tomčík, † kpt. Drahoslav Pácl, oba od 1.slp. Při nočním létání pravděpodobně ztráta prostorové orientace a náraz do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 542. Pomník na místě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: kpt. Drahoš Pácl uskutečnil první let v ČSSR na MIGU – 17, dále létal i na MIGU – 15 a MIGU – 19. Dle Filmu „Stíhači“ z roku 1983, z archivu VHU Praha, k vidění na Youtube.

24. 7. 1957Žleby, okr. Kutná HoraMiG-15 v.č. 141154 a 2318392† kpt. František Šenkýř, † npor. Jiří Dolejš, oba instruktoři od 2.šlp. Srážka při rozchodu dvojice na okruhu letiště Čáslav, oba se katapultovali příliš nízko. Hrob Františka Šenkýře v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jména obou letců jsou uvedena na pomníku Obětem leteckého výcviku na obranu vlasti v Chotusicích, který je uveden také na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
8. 8. 1957letiště Praha – KbelyL-60 Brigadýr, č.1605101† šéfpilot Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Ľudovít Dobrovodský zahynul. Při předváděcím letu Syrské delegaci došlo k destrukci křídla. Pilot prováděl nepovolenou akrobacii a závěsy křídla byly ze špatného materiálu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 546 a[170](Zbyněk Čeřovský zde popisuje, jak chtěl s Dobrovodským letět).

Pozn.: Ľudovít Dobrovodský byl slovenský válečný pilot, létal jako stíhač Slovenského státu na východní frontě a pak i za SNP. Více o něm na fóru Válka [262].

24. 9. 1957Šimanov, okr.JihlavaMiG-15, v.č. 2205591† mjr. Josef Zbořil od 2.lšp. Při letu ve dvojici ztráta vedoucího a při živelném klesání pod oblaky náraz do terénu. Pomník na místě. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 549. Jeho hrob v Pardubicích a pomník na místě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30. 9. 1957Ostrov u Stříbra, PlzeňMiG-15bis, č.613222 + IL-10, č.50803† pilot mjr. Rudolf Janda (Mig-15) od 16.slp, † pilot kpt. Miroslav Havlíček a † dělostřelecký pozorovatel kpt. Emil Burian (IL-10) od 45.dpzlp, srážka v mracích, chyba řízení letového provozu. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 550. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Miroslava Havlíčka v Bílovicích nad Svitavou je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30. 9. 1957Letov, Blšany, okr. LounyMiG-15bis, č.3829 a MiG-15bis, č.073011† npor. Radoslav Schrőmer od 15. slp, srážka s letadlem npor. Jaroslava (Josefa) Majksnera ve formaci za turbulence, oba se katapultovali, ale Radoslav Schrőmer v poloze hlavou dolů a zahynul, J. Majksner zraněn. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, str. 552, a v knize Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 142, 182.
18.10.1957letiště Plzeň- Líně-1(0)† pplk. Kazimír Štosek byl v noci zabit neosvětleným rychle pojíždějícím letadlem[171]
23.10.1957Komňa/Starý Hrozenkov, okr. Uherské HradištěAero 453† generálmajor Emil Cilc, † pilot npor. Rostislav Zbořil, † palubní technik por. Jaroslav Koudela. Posádka přepravovala velitele 4. stř. sboru gen. Cilce z Olomouce do Trenčína. V mlze letěli nad silnicí a v prostoru Nový Dvůr/Rasová zachytili o stromy. Pomník na místě a urna Emila Cilce jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [263] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine. Více na stránkách Letecké badatelny.
19.11.1957Dřevohostice/Bezuchov, PřerovIljušin Il-28, v.č. 522183† pilot por. Miloslav Matějka, † letovod npor. František Spurný, † radista – střelec staršina Bohumil Utínek, všichni od 24.bolp. Pravděpodobně chyba pilota při stoupání po startu a náraz do země (pilot nebyl před letem schopen sám nastartovat motory, a brzy měl být pro špatné výsledky přeřazen na vrtulové letouny), dle některých svědků však hořel motor. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 556, a dle Letecké badatelny. Pomník na místě je na stránkách Pomníky letců. [264] Archivováno 21. 10. 2008 na Wayback Machine.
6. 3. 1958Ledenice - Zborov, České BudějoviceMiG-15bis, č.32061† kpt. Jiří Dvořák od 1.slp v noci při klesání k letišti České Budějovice narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 38.
13. 3. 1958Chvalovice, okr. NymburkL-60 Brigadýr, v.č.1502041† pilot npor. Jan Smolan od 50. spoj. let. pluku zahynul při záletu počasí; narazil do vedení VN. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 93, a knihy „Zrušená křídla“, str. 357. Popis a foto nehody i na stránkách Letecké badatelny.
25. 3. 1958Kounice, Český BrodMiG-15bis, č.38121† pplk. Miloslav Hobl (od MNO VL a PVOS) havaroval při nouzovém přistání pro poruchu motoru a za dva dny zemřel v nemocnici. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 38.
31. 3. 1958Zálší, SoběslavMiG-15bis, č.36301† npor. Štěpán Večerek od 9.slp pravděpodobně ztratil prostorovou orientaci a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 40. Jeho jméno je na pamětní desce letců v Bechyni, uvedené na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4. 4. 1958Pukanec, SKMiG-15UTI, č.24762† kpt. Jiří Konečný, † npor. Milan Polák, oba od 2.slp, narazili do terénu, příčinou byla chyba v navigaci. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 40.
5. 5. 1958Cirkvice u KolínaMiG-15, č.13771† por. Miloslav Kučera od 20. slp. při výškovém letu ztratil vědomí a vrazil do země . Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 40 a stránek Pomníky letců. Pomník na místě a hrob v Jičíně jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17.5.1958Košice, SKvlečný terč L-03Vlečný terč se utrhl od závěsu za letadlem a narazil do domu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 41,42.
26.5.1958PardubiceMiG-15bis, č.39361pilot npor. Josef Hučík od 18.slp. lehce zraněn, letoun zrušen; pro poruchu motoru přerušil start a vyjel z letiště. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 43.
28.5.1958pohoří Vtáčnik, SK2 x MiG-15bis, č.1920 a 1906piloti npor. Zdeněk Shorný a npor. Milan Svoboda, oba od 6.slp., se srazili a oba se katapultovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 43,44.
3.6.1958PacovMiG-15bis, č.18431pilot por. Jaroslav Šilhán od 26.slp. lehce zraněn, letoun zrušen; havárie při přistání na letišti Pacov. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 43.
16.6.1958Slavkov u BrnaMiG-15, č.05471† npor. Miroslav Peša od 3. slp Při cvičném souboji dvojic ostrý manévr se ztrátou rychlosti a pád, pilot se pokusil o katapultáž, která nebyla vzhledem k malé výšce úspěšná. Pomník v blízkosti místa nehody byl odhalen v roce 2016. Článek o pilotovi je na [265][nedostupný zdroj]
23.6.1958Kordíky, Banská Bystrice, SKMiG-15bis, č.04041pilot npor. Lubomír Dobeš od 6.slp při nácviku akrobacie ztratil vědomí, probral se v pádu a katapultoval se v prostoru hory Vyhnatová 1283m. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 45, 46.
23. 7. 1958DražkoviceMiG-15bis, č.3842npor. František Hadraba od 47. pzlp nezvládl let v bouřce a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 46.
29.7.1958České Lhotice, Nasavrky, okr. ChrudimMiG-15bis, č.16871pilotní žák voj. Alexander Valko od 2.lšp se katapultoval po pádu do vývrtky. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 47. Více na stránkách Letecké badatelny.
4. 8. 1958ŽatecMiG-19P, č.07411† kpt. Drahoslav Hoření od 11.slp, vysazení obou motorů pro špatně přepnutá palivová čerpadla různých nádrží. Následkem toho nízký tlak oleje v řízení, pomalá reakce řízení a havárie při pokusu o přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 36. Další na stránkách Letecké badatelny.
12. 8. 1958Žipov, Prešov, SkL-60 Brigadýr, č.08143† pilot por. Jaromír Šebesta, † výsadkář čet. Michal Puškár, † výsadkář. čet. Jiří Tichý, který vyhazoval dýmovnice. Jedna zapálená zůstala v letadle, pilot pro dým neviděl a havarovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 51. Dle [266] je pomník na místě. Hrob Jaromíra Šebesty v Holešově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.8.1958Poličná u Valašského MeziříčíIljušin Il-28, v.č.5692921† pilot kpt. Stanislav Havlíček, † letovod kpt. Oldřich Losert, RTG kpt Josef Hájek těžce zraněn; letoun od 1. letky 24. bombardovacího pluku z Přerova (od 46. bold) se rozpadl ve vzduchu následkem přetížení nebo po destrukci motoru. Dle knihy „Iljušin Il-28 v čs. vojenském letectvu“, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny, a stránkách Pomníky letců. Pamětní deska v Poličné a hrob Stanislava Havlíčka ve Starém Plzenci jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.8.1958Nová Ves, západní ČechyMiG-15bis, č.3826vysazení motoru, pilot npor. Pavel Žejdl od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40 (na str. 179 je chyba: datum 2.9.1958), a knihy Říkali mu Korea podruhé, str. 75. Dále dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 53.
12.11.1958Bořice, ChrudimMiG-15bis, č.31501† kpt. Ivo Martiník od 47. pzlp ztratil v mracích prostorovou orientaci, při vybírání přetáhl letoun a narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 55.

Jeho jméno je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[169]

21.11.1958KošiceMiG-15bis, č.32601† kpt. Bohuslav Vintera od 2.slp, při nočním přistání narazil do země před VPD. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 56.
28.11.1958u Dobré Vody u Českých BudějovicMiG-15bis, č.38111† npor. Anton Valovič od 1. slp, při sestupu za ZPP narazil do terénu. Popis v knize Ocelový hřebec MiG-19. Jeho hrob v Jaslovských Bohunicích na Slovensku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: někdy bývá chybně uvedeno Antonín místo správného Anton, a rok 1959 místo správného 1958. Správné údaje jsou na jeho náhrobku.

4.1.1959Bratislava, SkMiG-15UTI, v.č.1426042† kpt. Božík Stodůlka, † npor. Milan Váňa, od 2.slp, havárie při nočním přistání na letišti Ivánka. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 60. Na místě nehody na letišti je pamětní tabulka. Hrob Božíka Stodůlky v Pardubicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Milan Váňa pocházel z Jaroslavic a bydlel ve Zlíně (dle stránek Vítejte na obloze…)

15.1.1959ČilecMiG-15bis, č.35131† kpt. Vladimír Kropáček od 8.slp, porucha motoru a havárie při pokusu o přistání na letišti Mladá. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 61.
3.3.1959Předměřice nad LabemMiG-15, č.11991† mjr. Klement Božík od 2.lšp, porucha motoru při nočním startu, při nouzovém přistání ve tmě náraz do hospodářské budovy domu č.p. 65. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.66. Více na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Pardubicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10.3.1959střelnice Leština u ČáslaviMiG-15SB, č.0439npor. Dušan Komenda od 18. nebo 28. sbolp při střelbě fotokulometem na pozemní cíl zachytil o stromy a katapultoval se.

Pozn.1: Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 68, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 39 se stalo 10.3.1959, dle [267] se stalo 16.3.1959.

Pozn.2: Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 68 byl od 18. sbolp, dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 39 byl od 28. sbolp

21.3.1959střelnice BělečkoMiG-15, č.05171† npor. Jindřich Weber od 18. sbolp, při zteči na pozemní cíl zachytil o stromy.[162] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 67. Jindřich Weber pocházel z Červeného Kostelce, a pomník na místě byl již zrušen – co bylo možno zjistit, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.3.1959KraloviceMiG-15bis, č.35101† kpt. Miloš Veselý od 5.slp havaroval při startu z travnatého polního letiště, kola se bořila do rozměklé půdy, letoun nedosáhl vzletovou rychlost, přejel letiště a vybuchl. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.65,66.
1.4.1959Hradčany, MimoňMiG-15bis, č.3665pilot npor. František Smejkal od 17.slp přerušil start pro poruchu motoru, letoun shořel za VPD. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 68.
1.4.1959Hradec KrálovéMiG-15UTI, č.2208požár motoru na letišti při vzletu nebo přistání, pilot kpt. František Novák od 2.lšp a pilotní žák voj. Zdeněk Šimůnek nezraněni, letadlo shořelo. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 68.
18.4.1959Kavečany/Nižný Klátov, Košice, SkMiG-15bis, č.31351† kpt. Květoslav Klíma od 7.slp; v noci při sestupu náraz do kopce Kamenný hrb (559m). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 68,69.
22.4.1959Děčínský SněžníkMiG-19S, č.0005zkušební pilot Vlastimil David pro poruchu radiokompasu ztratil orientaci a po spotřebování paliva vylezl a vyskočil. Katapult mu taky nefungoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 81.

Pozn.: mjr. Vlastimil David uskutečnil první let v ČSSR na MIGU – 19, dále létal i na MIGU – 15, MIGU – 17 a MIGU – 21. Dle Filmu „Stíhači“ z roku 1983, z archivu VHU Praha, k vidění na Youtube.

23.4.1959Hošťalovice, okr. ChrudimMiG-15, č.15501† npor. František Lukáč od 18.sbolp, při letu ve formaci v zatáčce zachytil křídlem o zem. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 31. Více na stránkách Letecké badatelny – zde je uvedena jako místo nehody blízká obec Bukovina u Přelouče, ale místo nehody je v k.ú. Hošťalovice, i když samotná obec Hošťalovice je dál.
27.4.1959Okna, DoksyMiG-15, č.1155porucha hydrauliky, npor. Bedřich Vařák od 17.slp se katapultoval. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 39, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny.
30.4.1959PardubiceMiG-191(0)mechanik Jozef Mietka od 4. slp byl proudem vzduchu vtažen do nasávacího otvoru MiGu-19 a na místě zemřel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 87.
6.5.1959ČáslavMiG-15UTI, č.20382† mjr. Ján Patráš, † pplk. Ján Miklošík. Při přistání náraz do terénu před letištěm. Pomník na místě. Popis nehody v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 84, a na stránkách Pomníky letců. Jejich jména jsou uvedena také na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Hrob Jána Patráše ve Smolenici na Slovensku je rovněž uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30.6.1959Lisów, obec Promna, okres Białobrzegi, PolskoIl-28, č.21124(2)2(1)† pilot kpt. Ludvík Vlach, † radista strš. Josef Škácha, letovod npor. Jiří Topinka se katapultoval a byl zraněn, všichni od 24. bolp. V místě dopadu zahynula těhotná žena a její dvouletá dcerka, čtyřletý syn byl těžce zraněn. Stroj letěl na trase Přerov – Waršava a zpět jako cvičný cíl pro navádění polských stíhačů, a pilot asi za letu ztratil vědomí, protože neodpovídal na volání posádky ani letadlo neřídil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 89, a Letecké badatelny. Hrob Ludvíka Vlacha v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa - na náhrobku je psáno Luděk Vlach.

Pozn.: dle [172] na zemi zemřela paní Ewa Kowalczyk (23 let), její dcera Maria (2 roky) a zraněn syn Jan (4 roky). Tamtéž na str. 230 je foto mírně poškozeného domu s chybným popisem, že jde o zničené hospodářské stavení. To však bylo přímo v místě kráteru: na fotografii místa katastrofy je z něj vidět jen zbylých pár stojících prken (plánek místa nehody je na stránkách Letecké badatelny).

8.7.1959České Budějovice ?MiG-19S, č.08681porucha jednoho motoru, pilot npor. Stanislav Lenc od 1. slp přistání na jeden motor nezvládl a havaroval. Z hořící hromady plechu však vystoupil téměř nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 91.
9. 7. 1959Staňkovice, ŽatecMiG-15bis, č.38231† kpt. Ota Drázský od 11. slp, nezvládnutí pilotáže při cvičném vzdušném souboji s Lubomírem Houdkem. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 40, 183, knihy Dušana Schneidera Osudy letců, vydání 1997, str. 129 a [268]
29. 7. 1959Hradec KrálovéMiG-15, č.11221† voj. Jiří Adámek od 5. letky Leteckého učiliště v Prostějově, chyba při přistání a náraz do hangáru, vše shořelo i s 10 letadly Aeroklubu. Popis události je v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 45, a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 94. Více na stránkách Letecké badatelny.
14.8.1959Nové Košiariska, Bratislava, SkMiG-15, č.05101† npor. Ladislav Ondra od 2.slp havaroval pravděpodobně při nouzovém přistání. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 96. Jeho hrob ve Vizovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: na [269], i v knize Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 32 je chybně uvedeno datum 15.8.1959. Nápis na náhrobku potvrzuje datum 14.8.1959.

18. 8. 1959Kátov, okr.Senica, SKMiG-15bis, 37821† npor. Josef Volařík od 47.pzlp narazil do země, příčinou byla asi ztráta vědomí nedostatkem kyslíku. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 97. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích – patřil k 47.pzlp Mladá, i když zahynul na Slovensku.[169]
27. 8. 1959Letiště ČáslavMiG-15bis, č.31111† npor. Vladimír Moučka. Během nácviku akrobacie narazil do plochy letiště. Příčiny nehody nebyly zjištěny. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 97. Jeho hrob v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny.
13.10.1959Brno - TuřanyMiG-15bis, č.0719npor. František Drábek od 3. slp zapomněl před přistáním vysunout podvozek. Z hořícího vraku však vystoupil nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 109.
22.10.1959hora Dyleň, Mariánské LázněF-84F Thunderstreakněmečtí piloti Helmut Krause a Rolf Georg Hoffmann po ztrátě orientace ve špatném počasí havarovali na československé straně hranice, stačili se katapultovat, byli zadrženi a později propuštěni domů. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 112, a Letecké badatelny.
10.11.1959RadvaniceMiG-15bis, č.38341† npor. Vlastimil Vránek od 8.slp nedodržel výšku při sestupu a zachytil o stromy. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 116.
24.1.1960u MalacekMiG-15SB, č.13101† pplk. František Dolíhal z Leteckého zkušebního oddílu Výzkumného a zkušebního střediska 031. Během zkoušek s raketami LR-130 na letecké střelnici Malacky došlo k předčasnému výbuchu rakety po odpálení, exploze utrhla letadlu křídlo. Popis události v knize Zrušená křídla, str. 51, a na [270] Archivováno 15. 3. 2017 na Wayback Machine.. Jeho hrob v Troubsku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Na [271] i v knize Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 32 je chybné datum 7.1.1960. Nápis na náhrobku potvrzuje datum 24.1.1960.

16.2.1960kopec Medvědín, Špindlerův mlýnMiG-15SB, č.05501† npor. Josef Petruška od 30.sbolp, ztráta orientace a náraz do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 122. Další na stránkách Letecké badatelny.[173]
23.3.1960BrnoMi-1, v.č.11007piloti kpt. Ludvík Šusta a npor. Milan Bedrník od 50. spojlp nezraněni; havárie při startu s bočním větrem, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 123.
25.3.1960KlecanyMi-4, v.č. 0325piloti npor. Zdeněk Drábek a npor. Oldřich Bartoš od 50. spojlp nezraněni; havárie při startu s bočním větrem, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 124.
27.3.1960Hradec KrálovéMiG-15, v.č.421005 nebo 2204381pilot npor. Jiří Zach, instruktor od 2. zahraniční výcvikové letky havaroval při přistání a byl lehce zraněn, letoun zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 125.

Pozn.: v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 125 je uvedeno výrobní číslo letadla 421005, v knize Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, 3. vydání 2007, str 39 je uvedeno výrobní číslo letadla 220438 .

28.3.1960Branišov u KdyněMi-4, č.04255† pilot npor. Bohuslav Černý, † letovod npor. Jiří Šulc, † technik npor. Petr Egermaier, † mechanik npor. Stanislav Jursík, † pomocný mechanik voj. Jiří Jonáš. Utržení listu rotoru za letu. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.125, dále dle stránek Pomníky letců, a [272]. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Jiřího Jonáše v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30.3.1960Kostelany/Jankovice, u KroměřížeAvia Av-14 (IL-14T), v.č. 9131497letadlo od letky radiotechnického průzkumu 46. bombardovací letecké divize, † pilot kpt. Milan Blažíček, † pilot npor. Jindřich Konečný, † navigátor kpt. Luboš Retr, † radista npor. František Mareček, † palubní technik por. Zdeněk Bartoš, † operátor npor. Miloslav Šolc a † důstojník průzkumu oddělení divize kpt. Ludvík Prokop zahynuli. Za špatné viditelnosti narazili do kopce Komínky v Chřibech. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 127, Letecké badatelny a [273] [274] Archivováno 6. 3. 2014 na Wayback Machine.. Hroby Milana Blažíčka v Ostravě – Radvanicích, Jindřicha Konečného v Brně, a Luboše Retra v Dobrovici jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28.4.1960u KadaněMiG-15R, č.3931pád do vývrtky, npor. Jaroslav Dekánek od 11.slp se katapultoval a dopadl u Tušimic. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, 3. vydání 2007, str 39.
13. 5. 1960u Piešťan, SKMiG-15UTI, č.26101† instruktor a střelecký důstojník mjr. Drahomír Procházka od 7.slp. Za letu odpadl překryt zadní kabiny a zabil instruktora. Školený pilot por. Milan Adamík přistál. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 136, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 32.

Pozn.: Dle knihy Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 133 se mjr. Procházka jmenoval Drahoslav – článek psal Milan Adamík.

7. 6. 1960Trenčín, SkJak-11, v.č.1715101† kpt. František Čičatka od 32. bilp; srážka nad letištěm následkem chybných pokynů řídícího létání (byl ve složité situaci vzhledem k neočekávanému přistání letadla Svazarmu, které se navíc dlouho zdržovalo na ploše), druhý Jak-11, v.č.171225 přes poškození přistál. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 136, 137. Hrob Františka Čičatky v Trenčíně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23. 6. 1960KošiceMiG-15, č.18291† voj. Václav Brázda (Bráza) od 2.lšp, požár za letu a havárie na okruhu letiště, katapultoval se v malé výšce. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 137.
3. 8. 1960Mirošov/Bobrová, okr. Ždár n.S.MiG-15, č.19601† npor. Ivo Wirgel od 20.slp; za letu dým v kabině, pilot se neúspěšně katapultoval. Pomník na místě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 139 a na stránkách Pomníky letců.
19. 8. 1960Toužetín, Peruc u LounMiG-15bis, č.36371† npor. Jaroslav Kodet od 11.slp, při sestupu k letišti náraz do terénu (po vysazení pozemního radiolokátoru). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 139, a dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 183. Jeho hrob v Brně je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17. 9. 1960Bítozeves, ŽatecMiG-19P, č.08121† kpt. Jaroslav Bureš od 11.slp, technická závada, letoun na okruhu letiště začal rotovat kolem podélné osy a ještě před dopadem vybuchl. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [275]
říjen 1960Milovice ?MiG-15bisR, v.č.713021por. Ladislav Simon od 47.pzlp se katapultoval; vysadil mu generátor, před přistáním na letišti Mladá nemohl vysunout podvozek. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, 3. vydání 2007, str 39.

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

5. 11. 1960Brno-TuřanyMiG-15UTI, č.25052† mjr. Milan Zámečník, † pplk. Václav Malucha, oba od 8.slp; havárie při přistání. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28. 11. 1960Dobrá VodaMiG-19PM, č.1003požár po startu, kpt. Zdeněk Kalousek od 4. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 151 a [276] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine..

Pozn.: V knize Ocelový hřebec MiG-19 není uvedeno, o kterou Dobrou Vodu se jedná: je uvedeno, že byla vzdálena asi 2 minuty letu z Pardubic, byl tam rybník a nádraží. Mohlo by jít o Dobrou Vodu u Hořic.

20. 12. 1960ŽatecMiG-15UTI, č.26092† kpt. Ladislav Záprt, † por. Vladimír Vrána, od 11.slp, požár za letu na okruhu letiště. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41.
12. 2. 1961PřerovIl-28, v.č.5231912† radista – střelec nrtm. Alois Richtr, pilot kpt. Vlastimil Sadílek a navigátor kpt. Ján Hučín přežili. Nedodržení výšky a havárie před prahem dráhy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19. 2. 1961Nýřany, PlzeňMiG-15bis, č. 38481† npor. Jan Bednár od 5. slp; při stoupání v oblačnosti pravděpodobně ztratil prostorovou orientaci a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 156.
28. 2. 1961Malacky, SKMiG-15, č.1802pilot kpt. Ladislav Kos od 2. lšp nezraněn; požár na letišti vinou prasklé palivové trubky, letadlo shořelo. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 156.
3. 3. 1961Mladá VožiceL-60 Brigadýr, č.08054† pilot kpt. František Jankovský od 4. slp a technici † kpt. Ing. Dosoudil, † Michal Marcinkech, † Miloš Rybníček; při letu na trase Pardubice – Bechyně – České Budějovice došlo ke zdravotní indispozici pilota a neřízený letoun narazil do země[174] Hrob Michala Marcinkecha v Šintavě na Slovensku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27. 3. 1961Kardašova Řečice nebo LedeniceMiG-15bis, č.36701† kpt. Arnošt Hošek od 9. slp; vysazení motoru a katapultáž v malé výšce, padák se neotevřel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 159 se stalo u Kardašovy Řečice, dle ji. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, jeho hrob je v Prostějově – oboje uvedeno na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17. 4. 1961Kostelní StřímeliceMiG-19P, č.09171porucha řízení, kpt. Jaroslav Veverka od 1. slp opustil letoun i přes poruchu katapultu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 4. 1961Štrampouch, okr. Kutná HoraMiG-15SB, v.č. 225218porucha motoru na okruhu letiště Čáslav, npor. Josef Velíšek od 28. sbolp se katapultoval. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 39. [277] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine. [278]
21. 4. 1961Senohrad, Krupina, SkMiG-15, č.1913požár a vysazení motoru, pilot por. Tibor Sépi od 6. slp se katapultoval nezraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 162, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 40.
21. 4. 1961Zvolen/Senohrad, SkMiG-15UTI, č.26231† pplk. Jan Kaliský od 6.slp, kpt. Jozef Kubica se včas katapultoval; v rádiu slyšeli o katapultáži por. Sépiho a letěli ho najít. Pro porucha palivoměru jim došlo palivo, pplk. Kaliský se katapultoval pozdě. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 162.
23. 5. 1961u Sliače, SKMiG-15UTI, č.261911† pilotní žák des. Jan Šťáva, instruktor kpt. Jiří Bárta od 2.lšp se katapultoval. Srážka s MiG-15 kpt. Němce na okruhu letiště Sliač. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 176, a dle [279].

Pozn.: letiště Sliač se v různých dobách nazývalo také Tri Duby, Hájniky nebo Zvolen.

23. 5. 1961u Sliače, SKMiG-15, č.05141† kpt. Jaroslav Němec od 2. slp. Srážka s Mig-15 UTI na okruhu letiště Sliač. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 176, a dle [280]. Hrob Jaroslava Němce v Havlíčkově Brodu je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: letiště Sliač se v různých dobách nazývalo také Tri Duby, Hájniky nebo Zvolen.

1.6.1961? Prešov, Sk ?Jak-11, v.č.1715011?pilotní žák svob. Antonín Gerža od 1.lšp přežil, letoun zničen; po startu ztráta rychlosti a pád, příčinou bylo nechtěné ubrání plynu ve stoupání. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 177.
25.6.1961Oldřichovice, TřinecZ-326, v.č.06111zahraniční pilotní žák Diacaté Mouctar od 3.lšp těžce zraněn, letoun zničen; při navigačním letu ztratil orientaci, došlo mu palivo a při nouzovém přistání havaroval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 178.
28. 7. 1961MšenoMiG-15bis, č.30261† por. Josef Pohanka od 47. pzlp; ve špatném počasí narazil do terénu u koty 333,5m. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 178, a stránek Pomníky letců. Další na stránkách Letecké badatelny. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[169]
29.7.1961u Karlových VarůMiG-15bis, č.3522porucha motoru, mjr. Stanislav Babica od 11.slp se katapultoval a dopadl na dům. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 179, dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 180, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 40.
2. 8. 1961Robousy u JičínaMiG-15, č.19121† zahraniční pilotní žák Soetrismo (Soerisimo) z Indonésie vlétl do proudu výtokových plynů jiného letadla. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 195, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 35.

.

11. 8. 1961Klčové Dlhé, Vranov n. Toplou, SkMiG-15, č. 04481† por. Jaroslav Kubík od 2.lšp; z únavy a přetížení ztratil vědomí a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 182.

Pozn.: na uvedený let vzpomíná ve své knize „Nebe není ráj“ pilot Jan Niesner, který tehdy letěl jako jeho vedoucí.

20. 9. 1961Egreš, Trebišov, SKMiG-15, č.19541porucha motoru, por. Richard Oresky se katapultoval, ale byl zraněn a dále již nelétal. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 187, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 40.

Pozn.: Čtyřmístné číslo 1954 bylo napsané na letadle. Jsou to poslední čtyři číslice z výrobního čísla letadla, v tomto případě 231954.

28.9.1961u Heřmanova MěstceMiG-15, č.11761† kpt. František Tureček od 28. sbolp se díval do mapy a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 188.
4.10.1961Trpín, okr. SvitavyMiG-19P, č.07441† kpt. Jaromír Chrastina od 8. slp zemřel. Vysokou rychlostí narazil do země, za příčinu nehody byla označena ztráta vědomí z vyčerpání pilota, který letěl té noci již na třetí let. Dva další piloti třetí let odmítli pro nevolnost z nedostatečné stravy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 189 a [281]

Pozn.1: V kronice obce Trpín je psáno: V noci ze 3 na 4 října spadlo hořící letadlo „Tryskáč“ na pole čp. 64 v horách? (nad Předměstím) udělalo 3 metry hlubokou a 4 m širokou jámu a úplně se rozbylo (sic) a pilot uhořel. Hned ráno 4./10. zde bylo vojsko trosky uklidilo a odjelo.

Pozn.2: dle mapy místních názvů Trpínského katastru na stránkách obce je místo U Letadla (na mapě označené číslem 23) asi 1200m SV od obce a asi 300m VJV od kopce U Buku 596m. Místu se dříve říkalo Brauerovy hory podle majitelů z č.p. 64.

Pozn.3: v obecním zpravodaji obcí Trpín a Hlásnice z června 2020, č.2, str. 7 je v popisu trasy výletu Trpín – Kněževes - Hradisko u Kněževse – Dolní Lhota – Trpín uvedeno: … po naučné stezce (NS Svojanovsko) do Dolní Lhoty a pak po silnici na Předměstí. U autobusové zastávky (Svojanov, Předměstí) stezku opustíme, vydáme se doleva a následně opět doleva. Na konci zástavby pokračujeme polní cestou a pod elektrickým vedením vystoupáme až k místu zvané Letadlo podle letounu MiG 15 (sic), který zde havaroval v roce 1961. Na kopci (U Buku 596m) se napojíme na zpevněnou cestu k zemědělskému družstvu.

13.10.1961Bratislava, SKMiG-15UTI, č.26261por. Vladimír Tomešek popálen a kpt. Zdeněk Růžička nezraněn, oba od 2.sbolp; uvolněný kryt kabiny a havárie při startu, letoun shořel na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 189.
23.2.1962Lipanovice, okr. České BudějoviceMiG-19S, č. 0307kpt. Karel Petrák od 1. slp nezvládl noční let a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.199.
26.2.1962u Trenčína, SkZ-226, OK-KNS2† pilot kpt. Jaroslav Brož, † technik ppl. Vojtech Šebín havarovali při záletu letounu po GO. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 201.

Pozn.: Na [282] je chybně uvedeno, že Brož havaroval s letadlem MiG-15. Hrob Jaroslava Brože v Piešťanoch je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

5.3.1962Malacky, SlovenskoMiG-15bisSB, č.1818exploze rakety LR-55 při odpálení, pilot npor.Boris Freiss od 18. sbolp se katapultoval[162] Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 202.
14.3.1962vrch Polana, Slovenské Rudohorie, SkMiG-15UTI, č.2732porucha motoru, npor. Karol Luža a por. Zdeněk Šimůnek se katapultovali a v zasněžených horách málem zmrzli. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 202.
6. 4. 1962Pěnčín, Turnov, okr. LiberecMiG-15bis, č.37731† por. Boris Vlasák od 17. slp ztratil v mracích prostorovou orientaci a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 155. Popis a foto i na stránkách Letecké badatelny.
13. 6. 1962Zlatník,SkJak-11, v.č.1712261† pilotní žák voj. Milan Zahrada od 1. lšp Košice, letecká nekázeň – výkrut v malé výšce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 219.
13. 7. 1962Stará Voda, VVP LibaváMiG-15SB, č.15791† mjr. Miloslav Petrů, velitel 3. letky 20. sbolp z letiště Náměšť nad Oslavou. Dle knihy „Ocelový hřebec MiG-19“, vydání 2017, str. 221 byla příčinou nehody ztráta rychlosti a pád, dle[175] při průzkumu jihovýchodní části VVP Libavá náhle otočil na sever a s postupnou ztrátou rychlosti klesal, až narazil do země 2 km severně od města Libavá. Příčina nehody nezjištěna.

Na místě nehody ve VVP byl postaven pomník, který byl již zničen, nový pomník byl zřízen na hřbitově zaniklé obce Stará Voda. Pomník je uveden na stránkách spolku Lubavia, i na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

3. 8. 1962MalackyMiG-15T, č.05241† kpt. Milan Svoboda od LVT Košice. Havárie při startu s vlečným terčem KVT-C-02. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 226.
14. 8. 1962Valeč, okr. Karlovy VaryMiG-19S, č.0008porucha motoru a podvozku, por. Valdemar Goldfus od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 227, a knihy Říkali mu Korea, str. 179.
12. 9. 1962Brno-TuřanyMiG-19S, č.05021porucha motoru na okruhu letiště, kpt. Rudolf Setvák od 3.slp přistál bez podvozku vedle dráhy. Pilot zraněn, letadlo zrušeno. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 232.
13. 9. 1962ChotěbořMiG-15bis, č.37891† pplk. Milan Štefánek z VAAZ Brno havaroval na kopci Klokočna u Chotěboře (dle[176]), 21 km před VPRNS letiště Čáslav. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 233. Jeho jméno je uvedeno na pomníku před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, pomník je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: VPRNS je „dálná“ přívodná radiostanice a nachází se 4260 m před VPD.

14. 9. 1962?MiG-19, č.0410velitel 4.slp mjr. Ladislav Váňa se katapultoval při návratu ze zóny na letiště Pardubice. Důvodem bylo vysazení motorů, zaviněné patrně špatným přepnutím palivových čerpadel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017. str. 234.
20. 9. 1962Zminný, Pardubice2 x MiG-19PM, č.0942 a 110611† kpt. Ludvík Homola byl zraněn při srážce a zemřel v nemocnici, kpt. M. Pacák se katapultoval a přežil, oba od 4. slp, srážka při nočním letu. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 235.
22. 9. 1962Mór, MaďarskoMiG-15bis, č.31291† mjr. Jaromír Horčic od 2.sbolp, při nízkém navigačním letu v dešti nad Maďarskem narazil do kopce o obce Mór. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 235.
22.9.1962Barchov, PardubiceMiG-15UTI, č.2070porucha motoru po startu, kpt. Vladimír Hromek od 4. slp nouzově přistál, letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 237. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 40 se katapultoval.
1.11.1962RokycanyMiG-15UTI, č.27772† mjr. Václav Doskočil, † kpt. Václav Jírů, od 5.slp; v nízké oblačnosti narazili do kopce Čilina. Pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody na stránkách Pomníky letců a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 244. Více na stránkách Letecké badatelny.
6.11.1962 nebo 16.11.1962Řevničov, LounyMiG-19S, č.08701požár za letu, kpt. Jiří Vojtík od 11. slp se katapultoval a byl zraněn. Dle knihy Libora Režňáka Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 245, knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 50 a 179, a knihy Říkali mu Korea podruhé, str. 85, a [283].

Pozn.: datum nehody podle obou autorů liší – někde je překlep.

12.12.1962Bzová, okr. BerounMiG-15bisR, č.3655došlo palivo a por. Josef Frydrych od 45. dpzlp se katapultoval. Pilot i technici zapomněli, že průzkumná verze bisR má menší dolet než normální stíhací verze. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 246.
22.1.1963Měnín, okr. Brno-venkovMiG-15bis, č.38381† npor. Vojtěch Beran od 3. slp havaroval při nočním letu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 251.
14. 3. 1963Krokočín, okr. TřebíčMiG-15SB, č.1583 a 18271srážka ve vzduchu, † npor. Vnislav Vodička zahynul, kpt. Josef Slanina se katapultoval, oba od 18. sbolp.[162] Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 204 (ve vydání 2017 na str. 257).
15. 3. 1963České Meziříčí, okr. Rychnov n. KněžnouMiG-15UTI, č.2613 a MiG-15SB,č.52354(3)srážka ve vzduchu, † kpt. Oldřich Sedláček, † kpt. Jaroslav Mach, † npor. Jiří Čermák zahynuli. Trosky jednoho z letadel spadly do obce České Meziříčí na dům č. 321 a zabily paní Antonii Drechslovou (74 let). Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19,vydání 2008, str. 204 (ve vydání 2017 na str. 257), a stránek Pomníky letců. Hrob Oldřicha Sedláčka v Kuklenách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[177] [284] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.

Pozn.: dle [178] na zemi zemřela paní Žofie Brechslová, 74 let

16. 3. 1963Paršovice, okr. Přerov2 x MiG-15, č. 0521 a 05091† indonéský pilotní žák Arfah narazil do letounu instruktora mjr. Otakara Šimka, který s těžce poškozeným strojem přistál v Přerově, a letadlo shořelo. Žák Arfah dopadl mrtev na padáku na kopec Maleník 479m, letadlo dopadlo 2,5 km východně[176]. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 259
27. 3. 1963Jestřabí Lhota/Volárna u PoděbradMiG-15bisR, č.37001† kpt. Josef Imrich od 47. pzlp, příčinou byla asi porucha přístrojů za letu bez viditelnosti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 260. Hrob Josefa Imricha v Moravské Nové Vsi je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, jeho jméno je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[169]
27. nebo 29. 4. 1963Sobiňov u Ždírce nad DoubravouMiG-15SB, č.1309porucha motoru, npor. Zdeněk Kadlec se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 266 se stalo 29.4.1963, dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 40 se stalo 27.4.1963.
3. 5. 1963VVP Hradiště, okr. Karlovy VaryMiG-15UTI, č.2615porucha řízení, mjr. Vladimír (nebo Ladislav) Holeček se v panice ze zadní kabiny ihned katapultoval, mjr. Stanislav Babica dovedl letoun nad vojenský výcvikový prostor, kde se taky katapultoval, oba byli od 11. slp. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 267 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 179.

Pozn.: VVP Hradiště je v Doupovských horách, říká se mu taky Doupov.

21.5.1963Bohučovice, okr. OpavaMiG-19S, č.0417v noci porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace, pilot mjr. František Rozkošný od 8.slp se katapultoval, on i letoun dopadli v blízkosti kravína JZD Bohučovice. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 270. Další na stránkách Letecké badatelny.
5. 6. 1963Lužnice, TřeboňMiG-19S, č.0003porucha motorů, pilot mjr. František Sedlář od 1.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 274 a [285].
12. 6. 1963VVP Záhorie, SKMiG-15bis, č.36111npor. René Toman od 9. slp se katapultoval, a byl lehce zraněn, poté co při střelbě na vlečný terč trefil jeho vlečné lano a s ustřeleným terčem se srazil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 276.
20. 6. 1963Modrava,ČR / Regen,DMiG-15T, č.52051† npor. Josef Dostál z letky vlečných terčů. V mracích ztráta orientace a náraz do terénu přímo na hranicích s Německem západně od kopce Blatný vrch, dopad na německé straně. Na místě nehody je křížek. Dle Letecké badatelny, knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 279, a [286].

Pozn.: Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.

20. 6. 1963Modrava,ČR / Regen,DMiG-15T, č.19221† por. Palo Šrotýř z letky vlečných terčů. V mracích ztráta orientace a náraz do terénu přímo na hranicích s Německem západně od kopce Blatný vrch, dopad na německé straně. Na místě nehody je křížek. Dle Letecké badatelny, knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 279, a [287].

Pozn.: Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.

2.7.1963VVP Záhorie, SKL-200 Morava, v.č.00071po startu z letiště Kuchyňa pokles tahu motorů a pád do lesa, piloti kpt. Rostislav Suder a mjr. Jindřich Vávra od Technické zálohy nezraněni, jeden z cestujících (kpt. M. Kováč nebo kpt. S. Jelínek) lehce zraněn, letadlo zničeno. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 280.
12.7.1963Rohožník, okr. Malacky, SKMiG-15bis, č.31361† kpt. Vlastimil Martínek od 2.sbolp, havaroval při bombardování ve VVP Záhorie (dříve letecká střelnice Malacky). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 282, kde je však chybně uvedeno datum 13. 7. 1963. Hrob v Bratislavě se správným datem je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
16.7.1963 nebo 16.7.1968Ružín, Malá Lodina, SKMi-1, č.50192pilotní žáci des. Ján Adamec a svob. Pavel Kříž od 1. lšp lehce zraněni a vyloučeni z řad létajícího personálu; letěli nízko a narazili do el. vedení.

V knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, je tato nehoda uvedena dvakrát: na str. 283 s datem 16.7.1963 a na str. 557 s datem 16.7.1968. Někde bude chybička.

31.7.1963Šaca, Košice, SKL-200 Morava, v.č.1702191havárie při nácviku přistání se zastaveným motorem, piloti mjr. ladislav Kos a pplk. Ján Martinský od 2.lšp nezraněni, letadlo zničeno. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 285.
15.8 1963HořoviceMiG-15SB, v.č. 141555chyba pilotáže, por. Václav Dvořák od 28.sbolp dosedl 3 km před letištěm Hořovice, letoun zničen. Dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 41.

Pozn.1: Dle článku Jiřího Kurze „Létání na Migách“ na Aerowebu se pilot jmenoval Láďa Dvořák. Je zde i popis nehody, datum i další odpovídá. O katapultáži (viz Pozn.2) ani slovo.

Pozn.2: dle [288] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine. se por. Václav Dvořák katapultoval v 07/1963

14. 9. 1963?MiG-15bis, č. 225202porucha motoru, pilotní žák des. Juraj Kolarovský od 2.lšp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 290, a knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 41.
3.10.1963Nové Sedliště, okr. TachovCessna 150, D-EJEV1† pilot Georg Nusser přiletěl bez povolení z letiště aeroklubu v Bruck in der Oberpfalz v Německu (tehdy Západním Německu), a na ochranu socialistické vlasti byly proti němu vyslány hned tři stíhačky, aby mu odřízly cestu zpět. Georg Nusser nereagoval na průlety ani výstražnou střelbu čs. stíhače kpt. Jana Fokse od 5. slp, a když zamířil k hranicím, byl sestřelen. V troskách byl nalezen s mapou v ruce. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď a [289]. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 26.9.1963. V roce 2013 byl poblíž místa postaven pomníček.
8.11.1963ChoceňMiG-15UTI, č.2773porucha motoru, mjr. Josef Macek a npor. František Novák od 4.slp se katapultovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 299 a [290] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
23.11.1963Mladá, u MilovicMiG-15bis, č. 32301po startu výbuch v motoru, nouzové přistání za VPD, pilot kpt. Jaroslav Němec od 17. slp lehce zraněn, letoun zničen. Dle knihy „Vzlet povoluji!“, str. 77 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 302 – zde je letiště uvedeno jednou správně jako Mladá u Milovic a jednou chybně jako Hradčany u Mimoně.
6. 2. 1964Košická Belá, SlovenskoMiG-15UTI, č.2045porucha motoru, piloti npor. Michal Kmeť a npor. Radomír Sprátek od 2.lšp se katapultovali. Dle knihy „Vzlet povoluji!“, str. 77 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 308.
7. 2. 1964Kuchyňa, Malacky, SKMiG-15bis, č.31491† npor. Milan Hlídek od 2. sbolp narazil v noci při klesání k letecké střelnici Malacky (VVP Záhorie) do Čertova kopce 3 km SV od obce Kuchyňa. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 309.
17. 2. 1964Sezemice a Hrochův TýnecMiG-15SB, č.1554, 1303, a 052621srážka 2 strojů, trosky poškodily třetí letící stroj, všechny havarovaly, † mjr. Jan Jeřábek, † npor. Jaroslav Pikal, kpt. Jan Jurečka zraněn, všichni od 18. sbolp. Dle knihy „Vzlet povoluji!“, str. 73, 77 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 308.
5. 3. 1964Mutějovice, okr. RakovníkMiG-19PM, č.10461† kpt. Josef Poruba od 11.slp havaroval při nočním letu, dopad 1,5 km JZ od Mutějovic. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 311 a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 183.
19. 3. 1964Plzeň - LíněMi-1M, č. 55131při vzletu zachytil rotorem o maskovací síť, pilot kpt. Jaromír Mach od 45. dpzlp zraněn, 3 cestující nezraněni, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str.256 (ve vydání 2017 na str. 317), a knihy „Vzlet povoluji!“, str. 79.
19 nebo 24.3.1964 ?v Polsku, SV od Rokytnice v Orlických HoráchMiG-15bisSB, v.č. 231812, č.18121† kpt. František Lang od 30.sbolp při nočním letu nemohl naladit radiomaják Hradec Králové, nechtěně chytil silnější radiomaják Poznaň, sestupoval kurzem 360° ve špatném místě, a narazil do 891m vysokého kopce Czerniec na polské straně, 9 km severovýchodně od Rokytnice v Orlických Horách.

Pozn.1: Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 318 se stalo 19.3.1964, dle knihy Miroslava Irry MiG-15, 3.díl, vydání 2007, str. 34 a [179] se stalo 24.3.1964, v jiných pramenech lze číst i jiná data: 1.3. nebo 6.3. nebo 26.4.1964.

Pozn.2: Místo nehody je dle[179] a[180] uvedeno jako kóta 891 – což je 891 m vysoký kopec Czerniec v Polsku, severovýchodně od Rokytnice v Orlických Horách (Čeřovský chybně uvádí Rokytnice nad Jizerou – ale ta je v Krkonoších). Režňák otiskuje i mapu místa nehody.

7. 4. 1964Krňovice, Třebechovice pod OrebemMiG-15SB, č.05521† kpt. Zdeněk Hornych od 28. sbolp, destrukce turbíny motoru a následná exploze paliva nad leteckou střelnicí Bělečko, pomník v lese. Popis nehody na stránkách Pomníky letců a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 320.
10. 4. 1964Praha - BarrandovIl-282polský letoun, srážka s MiG-19 při cvičení. Zahynul střelec serž. Rutkowski a navigátor por. Mazur, pilot por. Szeliga se katapultoval. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 260 (vydání 2017 na str. 322), a na [291].
10. 4. 1964Praha - BarrandovMiG-19PM, č.10021† pilot mjr. Miloslav Valášek od 1. slp, srážka s polským IL-28 při cvičení Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 260 (vydání 2017 na str. 322), a na [292] [293]. Jeho hrob v Českých Budějovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Jeho jméno bývá chybně uváděno jako Miroslav, ale na náhrobku je psáno Miloslav.

13. nebo 28. 4. 1964Dunajská Streda, SKMiG-15bis, č.37841† por. Jan (nebo Josef[181]) Valenta od 2.sbolp nevybral zvrat a narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 326 se stalo 13.4.1964, dle knihy Miroslava Irry MiG-15, vydání 2007, 3. díl, str. 34 a [181] se stalo 28.4.1964.
6. 5. 1964Perín, Zvolen, SkMiG-15T č.15601† npor. František Kakáš (Kakaš) od letky vlečných terčů, vysazení motoru, pilot se katapultoval, ale systém selhal, sedačka se neoddělila a padák se neotevřel. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 327.
12.5.1964SliačMi-11plk. Pavol Bernát vstoupil do prostoru běžícího vyrovnávacího rotoru vrtulníku a na místě zemřel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 328.
21. 5. 1964Lysá HoraMiG-19S, č.04191† mjr. Vlastimil Zaydlar od 8.slp narazil v mracích do kopce. Pomník na místě. Popis na stránkách Pomníky letců, Letecké badatelny, a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 333, [294].
2. 6. 1964Hradčany u MimoněMiG-15UTI, č.26162† kpt. Stanislav Sládek, † kpt. Oldřich Randák od 17.slp zachytili před přistáním o stromy. Doplněno dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 155. Další na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: V knize „Vzlet zakázán“, na str. 93. je chybně uvedeno, že Stanislav Sládek zahynul 2.4.1964, u Oldřicha Jandáka na str. 92 je správné datum.

12.7.1964?Mi-1, v.č.11004pilot kpt. Antonín Kubice a mechanik rtn. Jaroslav Bambas od 45.dpzlp zraněni, havárie po vysazení motoru z důvodu zavřeného palivového kohoutu. Popis na stránkách Pomníky letců, v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 336
28. 7. 1964Ružomberok, SkMiG-15bis, č.3516npor. Josef Vašíček od 6. sbolp spadl do vývrtky a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 340.
1. 8. 1964Košice, SkMiG-15T, č.31471(0)porucha podvozku, pilot přistával bez podvozku na travnatý pás letiště a přejel spícího baču Jozefa Gyabolka. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 341.
19. 8. 1964Jetětice, okr. PísekMiG-15bis, v.č.623930vysazení motoru důsledkem vody v palivu, kpt. Ladislav Micka od 9.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 277 (vydání 2017 str. 343), a knihy Zrušená křídla, str. 361. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: na trupu letadla bylo napsáno čtyřmístné tzv. trupové číslo, které odpovídalo posledním čtyřem číslicím výrobního čísla; v.č. 623930 odpovídá trupovému č. 3930.

22. 8. 1964Hůrka u Nového JičínaAvia-14 (licenční Iljušin Il-14)10(6)† mjr. Emanuel MIKŠÍK, † kpt. František TEPLÝ, † npor. Ladislav ANTOŠ, † npor. Zbyněk FLEK, † kpt. Jiří JUŠTÍK, † kpt. Bohuslav JANKE a cestující † kpt. Karel SEHNAL, † kpt. Josef HRABIŠ, † npor. Jan SKLENÁŘ, † rtn. Antonín ŠÍDA. Letoun Leteckého dopravního pluku narazil v mlze do terénu cestou z Přerova do Mošnova. Pomníček v obci. Popis nehody i na stránkách Letecké badatelny, i na stránkách Pomníky letců.

Pozn.: Více o Leteckém dopravním pluku na [295] Archivováno 27. 5. 2009 na Wayback Machine.

26.9.1964Luchenwalde, DMiG-21F, č.0111při cvičeni nad NDR byl mjr. Václav Ohem omylem sestřelen sovětským stíhačem kpt. Umjarovovem a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 286 (vydání 2017 str. 353), a knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 179, a [296]
8.10.1964KošiceMiG-15, č.11241† pilotní žák svob. Pavel Bartoš od 2.lšp havaroval na letišti před přistáním. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 356.
8.10.1964BrusyMiG-19PM, č.1112porucha přístrojů v noci, mjr. Václav Suchý od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 289 (vydání 2017 str. 356).
20.10.1964Ořech / Stodůlky, Praha2 x Saab 29Frakouští piloti Alfred Erdler a Johann Kemetinger ze základny v Linci ztratili orientaci a nouzově přistáli na poli 7 km od Ruzyňského letiště, letadla zničena. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 359.
9.12.1964Úvaly, PrahaL-200 Morava, č.11262† pilot instruktor mjr. Augustin Haresta (velitel 7. leteckého oddílu), † školený pilot pplk. Anton Murgaš (z Velitelství letectva), havárie při nácviku pádů, snad způsobená vlétnutím do úplavu za letounem MiG-15. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 366 – zde je jméno letce uvedeno chybně jako Heresta. Opravila rodina.

V knize Dušana Schneidera Osudy letců 2, vydání 1998, str. 95 je jako příčina nehody uvedeno, že pplk. Anton Murgaš nebyl připoután, následkem ztráty vědomí padl na řízení, takže mjr. Augustin Haresta nedokázal včas řízení od bezvládného těla uvolnit a letoun vybrat.

28.1.1965MiloviceIl-28R, v.č.419113† pilot kpt. Bohumil Ambros, † letovod kpt. Jan Hronec, † radista rtm. Štěpán Ansorge od 47. pzlp, havárie po nočním startu, pomník v lese. Více na stránkách Pomníky letců a Letecká badatelna. Pomník na místě, hrob Jana Hronce v Milovicích, a hrob Štěpána/Steva Ansorge v Červeném Kostelci, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[169]
2. 2. 1965Žiar nad Hronom, SkMiG-15bis, č.3216npor. František Kvapil od 7. slp se katapultoval, při nočním cvičném přepadu srážka s cílovým letounem MiG-15, č.3911, se kterým npor. Emil Vychodil přistál. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 374.
24.2.1965Brno ?Mi-4A, č.10147pilot kpt. František Kratochvíl od 24. vrp i s posádkou nezraněn, vrtulník zničen; při nočním přistání zachytili o el. vedení. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 377.
26.2.1965Košice ?Mi-1, č.05011?pilot kpt. Miroslav Benický a pilot instruktor npor. Miroslav Svoboda přežili; havárie po poruše ovládání motoru, vrtulník opraven. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 377.
5. 3. 1965Pěčice u Mladé BoleslaviMiG-15bis, č.32041† npor. František Lelák od 47. pzlp překročil přetížení a nevybral střemhlavý let. Pomník na místě. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích. Popis nehody na stránkách Pomníky letců a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 379.[169]
15. 3. 1965Hlína u IvančicMiG-15bisSB, č.05341† npor. Rostislav Minks od 20. sbolp narazil do terénu. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Pomníky letců, v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 381, a na stránkách Letecké badatelny.
26. 3. 1965Dolany u ChrástuAero L-29 Delfín, č.01112† pilot kpt. Antonín Hromada od 45. dpzlp, † dělostřelecký pozorovatel kpt. Vlastimil Klouček, havarovali před přistáním. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 383, a knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Antonína Hromady v Plzni je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: Úspěšné pátrání po identitě letadla a posádky je na [297]

29. 3. 1965kóta KlukMiG-19PM, č.0950destrukce motorů a následně odlomení ocasu letadla, kpt. Stanislav Houdek od 1.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 386.

Pozn.: Kopec Kluk 740 m se nachází v katastru obce Vrábče – Slavče u Českých Budějovic. Je to ono?

6. 5. 1965PiešťanyMiG-19S, č.0421 a 03193(2)† pilot kpt. Jan Toman, † pilot kpt. Ján Boba, oba od 7.slp; srážka na okruhu letiště. Trosky dopadly na jižní okraj města, poškodily zeď hřbitova a budovu Tvorby, kde zemřel pracovník Emil Mareš. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 324 (vydání 2017 str. 395) a v Piešťanskom deníku ze dne 9.10.202. Hroby Jana Tomana v Brně, a Jána Bobu v Piešťanoch jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa (Ján Boba leží na tom hřbitově, jehož zeď jedno z letadel – asi právě jeho – pobořilo).
17. 6. 1965Střelice u BrnaMiG-19S, č.08811† kpt. Jiří Kubát od 7. slp v Piešťanech se po cvičném útoku na pozemní cíl (základna PVO v Ořechově) zřítil z výšky 1000 m. Přesná příčina nezjištěna; pravděpodobně se dostal do nezvyklé polohy, kterou nevybral. Jeho hrob v Prostějově a pomník na místě jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody je na stránkách Pomníky letců a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 331 (vydání 2017 str. 404) a na [298]. Více na stránkách Letecké badatelny.
22. 7. 1965Planá, České BudějoviceMiG-15UTI, č.25041† kpt. Tomáš Tomšík. Nehoda při nočním startu, kpt. Tomšík byl vymrštěn z kabiny a za padákové popruhy vlečen za letounem, druhý člen posádky kpt. Milan Berka zůstal v letadle nezraněn, oba od 11.slp. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41.
23. 8. 1965Pardubice ?MiG-21F, č.0215mjr. Vladimír Starý od 4. slp při startu omylem zasunul podvozek. Pilot nezraněn, letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 421 [299], [300]. Na [301] Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine. uvedeno, že se katapultoval.
30. 8. 1965Vřesina/DarkovičkyMiG-21PF, č.0303-1zkrat elektroinstalace a výbuch baterie, pilot mjr. Jan Mazálek od 8.slp se katapultoval a byl zraněn. [302] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Popis i na stránkách Letecké badatelny.
31. 8. 1965Lipník, u Jaroměřic nad RokytnouSu-7BM, č.56071pilot kpt. Zdeněk Císař od 20. sbolp. při vzletu předčasně zasunul podvozek, letoun zachytil zádí o plochu, vzlétl, ale začal hořet. Pilot se katapultoval. Dle monografie Su-7, a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 422. Více na stránkách Letecké badatelny.
9.9.1965u ŽatceMi-1, v.č.050152pilot kpt. Karel Dvořák od 1.slp a instruktor kpt. Jaroslav Dekánek těžce zraněni; při kurzu nočního létání zachytili v silném dešti o strom. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 426.
17. 9. 1965VolečMiG-19S, č.0206pád do vývrtky, mjr. Vladimír Hromek od 4.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 428. [303] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
20. 9. 1965Moravany, PardubiceMiG-15bisR, v.č. 713114voda v palivu způsobila zadření palivového čerpadla, npor. Vojtěch Smolka od 18. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 430.
22.10.1965BechyněMiG-15, v.č. 623820 nebo 623819vysazení, npor. Jaroslav Kavka od 9. slp se katapultoval, dopad u Bechyně. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 361 (vydání 2017 str. 435), a knihy Miroslava Irry, MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 42.

Pozn.: dle knihy Zrušená křídla, str. 363 se stalo 8.10.1965.

4.12.1965Buková u Bytče, SKMiG-21PF, č.0305exploze nádrže, mjr. Alois Kadlček od 8. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2007, str. 361 (vydání 2017 str. 442).
6. 1. 1966?MiG-21F, č.0308po startu z Bechyně se rozsvítila kontrolka „požár“ a následovala porucha řízení, kpt. Karel Sukup od 9.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 445.
25. 2. 1966u KošicMiG-15UTI, č.2633piloti mjr. Ján Trgiňa (Trgini) a Homola od 2.lšp Košice se katapultovali; stále nemohli vysunout podvozek, až jim došlo palivo. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 448, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 42.
3.3.1966Dolná Mičiná, okr. Bánská Bystrica, SKAero L-29 Delfín, č.1325kpt. Radoslav Slezák od 4. lšp se katapultoval po srážce s dalším L-29. S tím letěl zahraniční žák Zeyab Hariri, který se dokázal vrátit do Přerova a přistát. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 452.
4. 3. 1966?MiG-19S, č.0405únik hydraulické kapaliny a požár při nočním letu, pilot kpt. František Vejda od 4.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 452. [304] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
25. 3. 1966Zvěstov, VlašimMiG-15bisR, č.36561† kpt. Václav Fanta od 47.pzlp ve sněžení narazil do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 456, popis i na stránkách Pomníky letců. Pomník na místě. Hrob Václava Fanty v Praze je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích. Další na stránkách Letecké badatelny.[169]
28.4.1966Hradčany, MimoňMiG-15bisnetěsnost palivové instalace, letoun shořel na startu, pilot npor. Jozef Tóth od 2.sbolp letoun včas opustil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 459.
17. 5. 1966HořoviceMiG-19S, č.02021† kpt. Josef Matoušek od 5.slp; havárie při přistání na záložním letišti, pilot pravděpodobně ztratil vědomí, letoun dopadl do zahrady. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 386 (vydání 2017 str. 462), a na stránkách Pomníky letců. Další na stránkách Letecké badatelny.
1. 6. 1966Volevčice, okr. JihlavaSu-7BM, č.53321pilot mjr. Václav Marek od 20.sbolp se katapultoval a byl lehce zraněn při dopadu; porucha motoru, letoun dopadl u silnice blízko Polívkova mlýna. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 464

Pozn.: Václav Marek (1933 – 2006) po této nehodě odešel studovat VAAZ, ale v roce 1971 byl propuštěn z armády (dle článku Letecké události a nehody region Telč a Vysočina)

2.6.1966?Mi-4pilot npor. Jan Hlavinka od 311. vrtulníkového roje při startu zachytil o překážku, nikdo nebyl zraněn, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 464.
14. 7. 1966Ponická Huta, okr. Bánská Bystrica, SKMiG-17PF, č.03141† mjr. Martin Kadlíček od 7.slp. Prudké klesání v mracích a náraz do terénu, příčina neznámá. Dle Monografie MiG-17, a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 467. Hrob pilota v Zohore, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9. 8. 1966Bílé Karpaty, Malacky, SkSu-7, č.5612pilot npor. Rudolf Kytler od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Malacky. O závadě na letounu se vědělo, ale technik letounu napsal, že je odstraněna, i když to neudělal. Bylo na něj podáno trestní oznámení. Dle Monografie Su-7, a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 470.
13. 8. 1966PřerovMiG-15bis, č.30161požár při startu, pilot kpt. Vladimír Urbášek od 6.sbolp ihned přistál bez podvozku na konec dráhy, ale než zastavil a opustil letoun, utrpěl těžké popáleniny. Letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 471.
19. 8. 1966ČáslavSu-7BM, č.5028pilot kpt. Antonín Rolák od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Čáslav. Dle Monografie Su-7, a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 472.
23. 9. 1966Tchořovice - BlatnáMiG-19S, č.04081požár při startu, pilot mjr. Jaroslav Kuťák od 9.slp se katapultoval hned po druhé zatáčce po startu ze záložního letiště Tchořovice – Blatná. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 477. Popis i na stránkách Letecké badatelny.
27.10.1966u Pardubic ?MiG-19PM, č.0946kpt. Jiří Havel od 4. slp se katapultoval; vysazení obou motorů bylo zaviněno pilotem – nezapnul čerpadla. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 481, a [305] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
30.11.1966Dřenice, okr. ChrudimMiG-21F, č.05081† kpt. Jaroslav Toman, porucha motoru a požár, pilot klesal na přistání na letišti Pardubice, ale letoun přestal být řiditelný. Pilot se katapultoval v malé výšce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 482.[174]
3.2.1967Blížejov/Lazce, DomažliceMiG-15bisR, č.36391† kpt. Vladislav Koumal od 45.dpzlp. Při nočním letu v zatáčce pád a náraz do terénu. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 491, a stránek Pomníky letců.
21. 2. 1967u Martina, SKMiG-19S, č.0305pplk. Leo Kožoušek od 8. slp spadl do vývrtky, nemohl ji vybrat a tak se katapultoval, dopadl na vrch Klak 1394m, při katapultáži přišel o botu a dlouho šel bosý ve sněhu z lesa Malé Fatry. Letoun dopadl na vrch Martinské Hole. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 493.
2. 3. 1967ul. Papírenská, PlzeňMi-4, č.315011† druhý pilot kpt. Bohuslav Hlavatý, první pilot pplk. Jaroslav Dlubal přežil, oba od 19.vrl; havárie při manipulaci s podvěšeným břemenem. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 494, a [306]. Více včetně souvislostí v [182](Jaroslav Dlubal byl prý k letu na pomoc podniku Oděvní služba nucen politickým pracovníkem, který po nehodě všechno popřel. Měli osadit plechový komín, který spadl).
7. 3. 1967Zlaté Moravce, SkMiG-15bisR, č.0305npor. Ladislav Adamčík od 4. lšp pro chybu radiokompasu nad oblačností ztratil orientaci, došlo mu palivo a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 495, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 43.

.

30. 3. 1967Zátoň, okr. Č.KrumlovMi-1, v.č.4030022† pilot npor. Petr Joska od 4.vrl, † cestující náčelník štábu pplk. Jan Kubík. Náraz do el. vedení. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 497, a [307]

Pozn.: dle [183] se stalo 3.3.1967

11. 4. 1967Zamutov, okr. Vranov nad Topľou, SkAero L-29 Delfín, č.02011† pilotní žák čet. Karel Duchna od 2. lšp havaroval při nedovolené akrobacii nad bydlištěm své dívky. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 499.
12.5.1967Přeštice/NepomukMi-1porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, pilot kpt. Vít Dostál od 45.dpzlp nezraněn, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 502.
14.6.1967Draho, část obce Chleby, okr. NymburkMiG-21F, č.02111† pilotní žák ppor. Jaroslav Kohout z VLU Košice. Požár za letu, pilot katapultoval, ale nedodržel správný postup a zahynul. Jeho hrob v Pacově je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Datum na náhrobku je 16.6.1967, dle vojenských spisů, parte a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 505 se stalo 14.6.1967. Jeho jméno s chybným datem 27.4. 1967 je uvedeno na pomníku letců v Milovicích. Více na stránkách Letecké badatelny.

Na YouTube je dokument Pilot Jaroslav Kohout, s textem:“ Vzpomínka na tragicky zesnulého nadějného pilota Jaroslava Kohouta (23let) z Pacova. Při cvičném letu jeho MiGu-21 vzplál motor a katapultoval se. Bohužel se sešlo více nešťastných okolností a katapultáž nepřežil. Stalo se to 14.6.1967 nedaleko milovického letiště. V srdcích rodiny je dodnes“. V dokumentu je taky vidět kříž s nápisem: „Zde zahynul 14.6.1967 JAROSLAV KOHOUT důstojník čs. letectva ve věku 23 let“, náhrobek s nápisem „RODINA KOHOUTOVA, JAROSLAV *9.3.1944 †16.6.1967“, a dopravní značka začátku obce DRAHO (část obce Chleby v okr. Nymburk, 10 km východně od letiště Milovice).

Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá. V roce 1968 bylo na 22 let obsazeno Sovětskou armádou

23.6.1967 (nebo 19.6.1967)Vrábče – Slavče, České BudějoviceMiG-21, č.0405zadření motoru a požár, mjr. Milan Prudek od 1. slp se katapultoval, dopad u kóty 727 Kluk, 12 km JZ od Českých Budějovic. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 508 se stalo 23.6.1967. Dle jiných pramenů se stalo 19. 6. 1967.
20. 7. 1967Římov u Českých BudějovicMiG-21, č.0318porucha palivoměru, palivo došlo po vysunutí podvozku před přistáním, kpt. Ladislav Zika od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 511.
21. 7. 1967Vlčnov, okr. Uherské HradištěMiG-15bis, č.32011porucha motoru, kpt. Jiří Věchet od 30. sbolp se katapultoval a zranil se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 509, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 43.
27. 7. 1967Jiřice, okr. NymburkMiG-15bis, č.3011požár hned po startu z letiště Mladá (Milovice), npor. Jindřich Klvaňa od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 509.
3. 8. 1967Markvartice, JičínMiG-15bisR, č.37711† kpt. Miloslav (Miroslav) Kinc od 47. pzlp narazil do terénu, pravděpodobně se podíval do mapy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 512. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[169]
5.10.1967Kolesa, u Přelouče, okr. PardubiceSu-7, č.5025porucha řízení, pilot plk. František Krist od 10.LA (hostem u 28.sbolp) se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 520, a dle Monografie Su-7.
10.10.1967Pardubice ?MiG-21F, č.0510kpt. Miroslav Hudec od 4.slp přistál bez podvozku nezraněn, letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 521, a dle [308], [309] Archivováno 11. 3. 2021 na Wayback Machine.. Na [310] Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine. uvedeno, že se katapultoval.
30.11.1967Hředle/Krušovice u RakovníkaMiG-17PF, č.02031† por. Pavol Stopka od 11.slp, nezvládnutí pilotáže a náraz do země. Popis nehody na stránkách Pomníky letců, dále dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 184, a [311]. Další na stránkách Letecké badatelny. Pomník na místě i hrob v Bratislavě jsou je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
6.2.1968Sadská, NymburkMi-1, č.20091† npor. Jaroslav Koma od 50.spojlp hlásil námrazu na rotoru při letu v oblačnosti, při pokusu o stoupání nad oblačnost si vrtulník rotorem usekl vlastní ocas a následoval pád. Pilot nedokázal prudce rotující vrtulník opustit. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 534, Letecké badatelny, stránek Pomníky letců (i když tam pomník není) a [312].
25.3.1968Olešná u PelhřimovaMiG-21F, č.0503 a 02181srážka naváděného letounu s cílovým letounem, † mjr. Václav Hejda od 4. slp zahynul, npor. Jaroslav Eichelman se katapultoval. Pomník na místě. Více na stránkách Letecké badatelny.[174]

Pozn.: Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 536 se stalo 23.3.1968. Pomník i s popisem nehody je na stránkách Pomníky letců s chybným datem 27.3.1968, ale v článku samotném už je 25.3.1968.

6.4.1968Plzeň - BoryMi-4, v.č.04116zástupce velitele letky pilot kpt. Bedřich Babula, pilot-letovod kpt. Metoděj Krahulec, starší palubní technik mjr. Milan Doubek nezraněni, havárie při vzletu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 540
23.4.1968 (nebo 4.4.1968)? Staré Oldřůvky, VVP Libavá ?Su-7, č.5310pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace. Dle monografie Su-7.

Pozn.: Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 539 se stalo 4.4.1968 nad Mošnovem.

3.5.1968Mladá, MiloviceMiG-15bisR, č.38311† npor. Ignác Fabián, nemohl vyčerpat pravou přídavnou nádrž, přistával s nevyváženým strojem a havaroval, na stojánce byly zničeny další dva stroje MiG-15bis (č. 3022 a 3267). Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 544. Více na stránkách Letecké badatelny. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[169]
1.6.1968Blatná, okr. StrakoniceMiG-21PFM, č.4403porucha motoru před přistáním na letišti Blatná - Tchořovice, mjr. Jaroslav Hort od 1. slp se katapultoval, stroj dopadl do kamenolomu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 546. Další na stránkách Letecké badatelny.
14.6.1968přehrada KružberkMiG-21, č.05191† por. Milan Vrtěl od 8. slp při prudkém manévru překročil úhel náběhu a narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 548. Jeho jméno je na pomníku letců 8.slp v Příboru. Na místě dodnes patrné místo nárazu, pomník zde není. Další na stránkách Letecké badatelny. [313]
25.6.1968LičnoMiG-15bisR, č.36511† mjr. Václav Samoël od 30.sbolp v zatáčce přetáhl letoun a narazil do země. Pomník na místě. Popis nehody je na stránkách Pomníky letců a Letecká badatelna. Jeho hrob v Kuklenách je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[173]

Pozn.: dle [184] byl mjr. Václav Samoël novým předsedou útvarové organizace KSČ.

9.7.1968BechyněMiG-21F, č.0321požár za letu, pilot mjr. Josef Diblík od 9.slp s hořícím letounem přistál, letoun přejel dráhu, převrátil se a shořel. Pilot vylezl dírou v rozbitém překrytu kabiny nezraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 554 a [314], [315]. Vyprávění Josefa Diblíka je v článku Jiřího Kurze „Létání na Migách“ na Aerowebu

Pozn.: na [316] Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine. chybně uvedeno, že se katapultoval.

16.7.1968Košice, SKL-200 Morava, č.07034pilot mjr. Jan Kvizda od 4.lšp před přistáním omylem nastavil vrtule do praporu a nouzově přistál do zahrady v lokalitě Pod Furčou. Pilot i cestující pplk. Jaroslav Novotný, svob.as. Zdeněk Haken a svob. Jindřich Prokopec lehce zraněni, letoun zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 555.
16.7.1968 nebo 16.7.1963Ružín, Malá Lodina, SKMi-1, č.50192pilotní žáci des. Ján Adamec a svob. Pavel Kříž od 1. lšp lehce zraněni a vyloučeni z řad létajícího personálu; letěli nízko a narazili do el. vedení.

V knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, je tato nehoda uvedena dvakrát: na str. 283 s datem 16.7.1963 a na str. 557 s datem 16.7.1968. Někde bude chybička.

20.8.1968Žatec ?MiG-21F, č.0409mjr. Ladislav Valentin od 11. slp se katapultoval; při klesání z výšky 18 000 m mu vysadil motor stažený na volnoběh, pilot si toho nevšiml (protože odpor vzduchu motorem pořád točil) a s perfektním rozpočtem pokračoval k letišti, teprve po vysunutí klapek a podvozku potřeboval přidat a motor nereagoval, to už měl výšku jen 300 m tak se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 558.

Pozn.: Za několik hodin už byla ČSSR obsazena cizími vojsky a ministr národní obrany vydal zákaz létání, který platil až do 25. 10. 1968.

22.8.1968České BudějoviceAntonov An-8-?6?sovětský stroj se sovětskou posádkou, při špatném večerním přistání stroj havaroval, stalo se to při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1 [317] stroj vjel po přistání do lesa, byli zranění, ale nikdo prý nezemřel.hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1 [318] stroj vjel po přistání do lesa, byli zranění, ale nikdo prý nezemřel.
24.8.1968Kostomlaty pod MilešovkouMi-4, č.18702?sovětský stroj se sovětskou posádkou, na palubě bylo 5 osob, okupace, zahynuli sovětští prý novináři (nebo KGB) † Karl Jefimovič Něpomňjaščij, † Alexandr Alexejevič Zvorykin, posádka Batiščev, Šulajev a Pavlovskij přežila. Příčinou mohla být porucha motoru nebo náraz do terénu v mlze. Sověti tvrdili, že byl vrtulník sestřelen československými kontrarevolucionáři. [319] [320] Popis a foto nehody i na stránkách Letecké badatelny.
26.8.1968u ZvolenaAntonov An-126sovětský stroj narazil do zalesněného kopcovitého terénu přibližně 8 km před prahem dráhy. Při katastrofě zahynuli velitel letounu kpt. Nikolaj Nabok, druhý pilot por. Valerij Jeršov, navigátor por. Gennadij Zenkov, radista des. Gennadij Děmkin, palubní inženýr npor. Nikolaj Gorbunov a palubní technik pro výsadkové vybavení npor. Anatolij Zamalajev. Stalo se to při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (za socialismu se ovšem neříkalo okupace, ale vstup vojsk…). Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1.
8.10.1968Mošnov ?IL-141† technik rtm. Boris Mikula od 1.dlp; při nočním létání dával letounu baterkou po odtažení špalků od kol „volno“ a po vysunutí hlavních světlometů, které jsou ve spodní části křídel si všiml vyskočeného zámku malého motorového krytu. Červeným světem zastavil pojíždění letounu a šel zámek upevnit. Pravděpodobně byl oslněn světlometem a tak vběhnul přímo do točící se vrtule. [321] Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
12.10.1968u České TřebovéPZL SM-2, č.2021?vrtulník polské armády zachytil o stromy a shořel 6 km východně od České Třebové, pilot mjr. pil. Stanislaw Boczar a pasažéři mjr. Jan Cakala a Wanda Kopanowska asi nezraněni. Polský vrtulník byl součástí vojsk Varšavské smlouvy, která okupovala Československo. Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1.
30.10.1968Zdobnice, Rychnov nad KněžnouMiG-17F1† sovětský pilot gard. mjr. Viktor Paulovič Gagarinov, příslušník okupační armády. Pomník na místě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 563 a publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1. Více na stránkách Letecké badatelny.
6.11.1968u VrbovéMi-1MU, č.60191?† mjr. Ladislav Pavlík od 4.lšp, kpt. Vladislav Čipkár přežil. Při nácviku přistání autorotací v noci jim motor vysadil doopravdy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 565 a [322]
25.11.1968Radnice, okr. RokycanyMiG-21, č.0320vysazení motoru, pplk. Jaroslav Novák od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.566. Více v časopisu Historie a vojenství 2008, č.3.
25.11.1968Erlstätt, Traunstein, SRN (D)MiG-21, č.04131† npor. František Kvapil od 11.slp zabloudil do SRN, došlo mu palivo a při nouzovém přistání do terénu havaroval. Pomník na místě odhalen asi v roce 2007. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.566 a [323] a [185]

Pozn.: Správný název tzv. Západního Německa byl BRD (Bundes Republik Deutschland), česky SRN (Spolková republika Německo). U nás byl však užíván název NSR (Německá spolková republika)

28.1.1969Trenčín, SKMi-4, č.95142mjr. P. Krištof a mjr. M. Petro lehce zraněni, porucha motoru a havárie na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 569.
7.3.1969VVP BrdyMiG-19S, č.0415nešel vysunout podvozek, pplk. Jaroslav Pospíšil od 5. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, podrobný popis nehody, i s protokoly, je uveden na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Jaroslav Pospíšil v Brdech opustil letoun již podruhé, poprvé to bylo 7.7.1953.

13.3.1969Praskačka, okr. Hradec KrálovéMiG-15bis, č.38351† pplk. Miroslav Kopáč od 34.sbold; porucha motoru, pilot se pokoušel nahodit, katapultoval se až v malé výšce a padák se mu nestačil otevřít. Ironií je, že neřízený letoun dosedl měkce na břicho a byl jen lehce poškozen. Hrob pilota v Kuklenách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 573.
7. 5. 1969Zbojnická chata, Vysoké Tatry, SkMi-4, č.654511?† pracovník Horské služby Eugen Šándory. Přežili: velitel kpt. Miroslav Šmárik, pilot npor. Ladislav Frnka, palubní technik Leonard Fůra těžce zraněn, záchranář Bernard Jamnický. Příčinou havárie bylo zachycení vyrovnávacím rotorem o skálu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 579 a [324] [325]

Pozn.: záchranář Bernard Jamnický tuto nehodu přežil, a zemřel při nehodě jiného vrtulníku dne 25.6.1979.

20. 5. 1969Hranice, Libice nad DoubravouMi-1, č.40143† pilot mjr. Zdeněk Bouška od 2.vrl a cestující † kpt. Miloš Peřina a † kpt. František Šálek: náraz do vedení VN v prostoru kóty 479,5 Hradiště (4 km severně od Chotěboře), při přeletu Polná – Chlumec nad Cidlinou. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pomník na místě a popis nehody je na stránkách Pomníky letců. Hrob Františka Šálka v Českých Budějovicích (a možná i Miloše Peřiny v Hradci Králové), je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa (u Miloše Peřiny je na náhrobku datum úmrtí 22.5.1969, takže není ověřeno, zda je to opravdu jeho hrob).

Pozn.: Dle Sborníku historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“, str. 91, [326] letěly vrtulníky dva, a druhému Mil-1, č.3005, vymrštěné dráty rozbily kabinu a musel nouzově přistát. Tento poškozený Mil-1, č.3005 pilotoval kpt. Bohuslav Petržíla, syn pilota npor. Bohuslava Petržíly, který zahynul 22. 1. 1934 ve Kbelích.

22. 5. 1969PardubiceIl-28R, v.č.419153† pilot kpt. Karel Holec, † letovod kpt. František Kolařík, † radista pprap. František Pohlídal, od 47.pzlp; před přistáním v noci narazili do terénu 2 km před letištěm, příčina neznámá. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 582, a dle stránek Letecké badatelny. Hroby Fr. Kolaříka v Olomouci a Fr. Pohlídala v Kuklenách jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[169]
27. 5. 1969Plazy, Mladá BoleslavMiG-21F, č.05091technická závada na motoru, por. Jaroslav Crha od 4.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 584.[174]
9. 6. 1969?MiG-15bisR, č.3853porucha motoru a požár, kpt. Richard Hackel od 47.pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 585.

Pozn.: Místo nehody není uvedeno, je jen známo, že se z prostoru Nepomuku vracel po trase Rožmitál – Příbram – Pardubice a k poruše motoru došlo po dvou minutách letu.

16. 6. 1969Sološnica, Malacky, SkSu-7, č.53231pilot kpt. Jiří Šmejkal od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru při střelbách na letecké střelnici Malacky. Dle monografie Su-7 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 586.
2. 7. 1969Plzeň ?MiG-19S, č.03151† pplk. Ladislav Vlk od 5.slp; požár, porucha řízení a havárie po startu, katapultoval se příliš nízko. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 500 (vydání 2017 str. 587) a [327].
10. 7. 1969Radiměř, SvitavyMiG-21F, č.0219porucha motoru, kpt. Miroslav Hudec od 4.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 588 a [328] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine..
16. 7. 1969Ostrava-VítkoviceMiG-15UTI, č.25113(0)4(2)piloti kpt. Vítězslav Nohel a npor. Vlastimil Navrátil od 8.slp se po závadě motoru katapultovali a byli jen lehce zraněni. Stroj však dopadl do areálu železáren, kde na místě zemřela Věra Vimerová, v nemocnici František Rusek a další tři pracovníci železáren byli zraněni. Jeden z nich později na následky zranění také zemřel. O nehodě byl natočen díl seriálu Osudové okamžiky: Vítkovice 1969.[186][329] [330]
18.7.1969České Budějovice-1(0)† pplk. Leopold Ozábal zemřel při cvičném seskoku s padákem[187]
6. 8. 1969Ďurkov, okr. Košice, SkAero L-29 Delfín, č.3239porucha motoru, pilotní žák svob. Petr Těšitel od 2.lšp se katapultoval. Letadlo dopadlo na dům č.p. 238, který shořel, ale tentokrát nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 595.
9. 8. 1969Malacky, SlovenskoMiG-15bis, č.3783 a 31241srážka 2 strojů při cvičení, † mjr. František Klejna od 30 sbolp zahynul, pilot druhého stroje npor. Jiří Pražák se stačil katapultovat Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 596. Hrob mjr. Klejny v Kuklenách s popisem nehody je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[173]
25. 9. 1969Ctiboř, VlašimMiG-21F, č.0601porucha motoru, kpt. Jaromír Jaroš od 4.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 603. [331] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
4. 10. 1969?-1-† náčelník padákové služby mjr. Rudolf Valášek od 9.slp zahynul při cvičném seskoku; dle pamětní desky v Bechyni, nám. T. G. Masaryka, u obecního úřadu, s nápisem NA VĚČNOU PAMÁTKU VOJENSKÝM LETCŮM A PŘÍSLUŠNÍKŮM VOJENSKÝCH LETECKÝCH ÚTVARŮ DISLOKOVANÝCH V BECHYNI, KTEŘÍ ZAHYNULI PŘI VÝKONU SVÉHO POVOLÁNÍ SMRTÍ LETCE...
20.10.1969PiešťanyMiG-15UTI, v.č.612750 nebo 6127592† npor. Václav Loukotka od 4.lšp, † zahraniční pilotní žák Hikmat Nori Tawfik z Iráku; hrubá práce žáka s výškovým řízením po startu, obrat letadla na záda a náraz do země. Shořeli ještě na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 605, a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 35.
20.11.1969Malacky, SlovenskoSu-7, č.56091porucha řízení, † pilot mjr. František Maxa od 20.sbolp. se katapultoval, byl zraněn a v noci zemřel na podchlazení. Záchranáři si mysleli, že zůstal v letadle, a nehledali jej. Pomník na místě. Dle Monografie Su-7 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 607.
25.11.1969Opatovce, okr. Trenčín, SkMi-1, č.40311† pilot mjr. Karel Bohdanecký od 4.lšp smrtelně zraněn; porucha motoru a havárie při nouzovém přistání autorotací. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 608.
6. 1. 1970Mydlovary/Zliv, okr. České Budějovice2 x MiG-21PFM, č.4311 a 431211† plk. Viktor Augustin ze štábu PVOS (host u 1.slp) zahynul, mjr. Arnošt Uedl se katapultoval a byl zraněn; srážka ve vzduchu, plk. Augustin nedodržel určený prostor. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 610 a [332].
10.2.1970Praha - KbelyMi-4, č.6542pilot mjr. Zdeněk Smetana a posádkou nezraněn, vrtulník zničen; při pojíždění na letišti vrtulník převrátili. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 612.
16.3.1970Trkov, okr. PříbramMiG-21PFM, č.79151† mjr. Lubomír Šilhánek, chyba pilotáže a pád. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 613 a [333]. Jeho hrob v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18. 3. 1970BechyněMiG-21F, č.0108kpt. Michal Škvarka od 9.slp nezraněn, letoun zničen; při startu došlo ke zkratu elektroinstalace, pilot vzlet přerušil, letadlo přejelo konec VPD, převrátilo se a shořelo. Pilot vylezl rozbitým překrytem kabiny. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 614. Dle [334] havaroval při přistání a byl lehce zraněn. Dle [335] Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine. se katapultoval.
20. 6. 1970Teplá-KřepkoviceMiG-19PM, č.10491† mjr. Václav Bečkovský od 5.slp; výkrut v malé výšce nad chalupou svých přátel. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 620 a na stránkách Pomníky letců.
14. 7. 1970Grodkow, PolskoSu-7BKL, č.6512pilot kpt. František Kružík od 20. sbolp. se katapultoval. Při cvičení Zenit jej omylem sestřelil polský stíhač. Dle Monografie Su-7 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.626. Vzpomínky Františka Kružíka jsou na stránkách Spolku historie letectví Třebíč, pod názvem „Polský stíhaž mě raketou trefil přímo do roury motoru a na turbíně mi uřízl zadek mého letadla“.
30. 7. 1970Schořov, ČáslavSu-7BKL, č.6007vysazení motoru, příčina nezjištěna, pilot mjr. Josef Vostradovský od 28. sbolp. se katapultoval. Popis události v knize Zrušená křídla, str. 83 a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 628.
5. 8. 1970Touškov, ?Mi-1, v.č.401037pilot pplk. Juraj Gbúr od MNO havaroval při nouzovém přistání, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 633.
11. 8. 1970BechyněMiG-21F, č.0705mjr. František Říman od 9.slp nezraněn, po přistání v Bechyni začal letoun hořet. Dle knihy Zrušená křídla, str. 366, knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 631 a [336]
12. 8. 1970Blatná, okr. StrakoniceMiG-21MA, č.1204porucha řízení nad letištěm Blatná – Tchořovice, letoun se v rychlosti 900 km/h prudce zvedl do kolmého stoupání, pilot kpt. František Pavlík od 4.slp se katapultoval. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 632.
20. 8. 1970Košice, SkAero L-29 Delfín, č.02031porucha ovládání motoru, pilotní žák voj. Ludovít Tatár od 2.lšp vážně zraněn při nouzovém přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 634.
25. 8. 1970Lipovec, Vrútky, SKMi-4, č.21425 - 6posádka † mjr. Štefan Tavač, † npor. Ján Šulík, † palubní technik kpt. Jaroslav Bělánek, a cestující † mjr. MUDr. Jaroslav Culek a † mjr. Josef Vachan. V mraku náraz do kopce Panošina. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str.634 a [337] [338]. Plán místa nehody v [188]
2. 9. 1970Kostelany, okr. KroměřížSu-7BM, č.5331přeškolovaný irácký pilot Abdul Muniam Hassan se katapultoval. Chyba pilota, ztráta rychlosti a pád do vývrtky, letoun dopadl do pohoří Chřiby, JZ od obce Kostelany. Dle monografie Su-7 a [339]. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2007, str. 538 (vydání 2017 str. 635) se pilot jmenoval Hasan Abdulmonin Al Hasan. Více na stránkách Letecké badatelny.
11. 9. 1970Přerov ?MiG-21, č.0511dým v kabině, pplk. František Leiweber neviděl ven a havaroval při přistání na letišti, z vraku vystoupil nezraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, 635.
28.10.1970Koloděje nad LužnicíMiG-21F, č.0216požár za letu, mjr. Václav Kvítko od 9.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 640.
10.11.1970Martinice/Proseč, okr. ChrudimSu-7BM, č.56011† kpt. Jan Zikl od 20. sbolp. Náraz do terénu při nízké oblačnosti. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Pomníky letců a v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 642. Více na stránkách Letecké badatelny.
15. 4. 1971u Žatce ?MiG-21F, č.0616porucha motoru na okruhu před přistáním, por. Ilja (Iljí) Sajdl od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 647, knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 54, 55, 179, a [340].
30. 4. 1971Praha 9-KbelyMiG-15UTI, č.25281† pplk. ing. Rudolf Duchoň, šéfpilot VZLÚ. V rámci zkoušek vystřelovací sedačky letěl rychlostí 800–900 km/h ve výšce 200 m. Během letu došlo k destrukci krytu kamery, umístěné na levém křídle, která měla filmovat vystřelení sedačky. Letadlo se stalo ve velké rychlosti a malé výšce neovladatelné a narazilo do země. Dle[189] letoun startoval z letiště Kbely, a po strmém průletu nad letištěm Letňany dopadl do areálu Leteckých opraven Kbely.

Pozn.: dle [341], 85 let VZLÚ, str. 29 a 31 sloužil letoun č.2528 ke zkouškám vystřelovacích sedadel VS1BRI pro L-39.

18.5.1971 nebo 25.5.1971Bílsko u HořicMiG-15bisSB, č.3141porucha motoru následkem vody v palivu, kpt. Jiří Velek od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 552 (vydání 2017 str. 649) se stalo 25.5.1971, dle [342] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine. a knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 43 se stalo 18.5.1971.
4. 6. 1971Chotěšov, PlzeňMiG-19S, č.05061† kpt. František Beran od 5.slp; po startu porucha obou motorů, vracel se na letiště, ale nedoletěl a katapultoval se příliš nízko, padák se mu nestačil otevřít. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 650. Více na stránkách Letecké badatelny.
9. 6. 1971Sudoměřice u BechyněSu-7BKL, č.60051† mjr. František Začal od 28.sbolp; porucha řízení nebo ztráta orientace v oblačnosti. Dle monografie Su-7 a knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 651. Další na stránkách Letecké badatelny.
21. 9. 1971Koloděje nad LužnicíMiG-21R, č.1624porucha motoru, por. Juraj Jurčík od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 560 (vydání 2017 str. 657).
26.10.1971Praha – lokalita TřebešínMiG-21PF, č.03046(1)?porucha motoru, zalétávací pilot LO Kbely pplk. ing. Rostislav Luska se katapultoval, letoun dopadl do areálu učiliště, ale nikoho nezranil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2008, str. 561 (vydání 2017 str. 658) a [343], dle knihy Zrušená křídla stroj dopadl na staveniště a zranil 5 osob. Zraněn byl i pilot. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: pplk. ing. Rostislav Luska uskutečnil první let v ČSSR na MIGU – 21, dále létal i na MIGU – 15 a MIGU – 19. Dle Filmu „Stíhači“ z roku 1983, z archivu VHU Praha, k vidění na Youtube.

6. 1. 1972České BudějoviceMiG-21PFM, č.5408porucha motoru a požár před startem, pilot mjr. Josef Janovský včas opustil letoun, který úplně shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 662. Více na stránkách Letecké badatelny.
15. 2. 1972Želeč, okr. TáborMiG-21PFM, č.7906ztráta rychlosti před přistáním na letišti Všechov, okr. Tábor, pilot mjr. Otakar Tlamicha se snažil získat rychlost zapnutím forsáže, ale pak se raději katapultoval. Opuštěný stroj však rychlost nabral, sám přeletěl město Tábor a dopadl až u 24 km vzdálené Želeče. Pilot za to byl jen převelen k vrtulníkům. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 663.
12. 4. 1972Košice, SkAero L-29 Delfín, č.01031† kpt. Václav Jadrníček od 2.lšp; po startu destrukce motoru i letadla, pilot se katapultoval příliš nízko. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 665, knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12, dále dle knihy Vzlet zakázán, str. 87.
26. 5. 1972Rovné u StrakonicMiG-21US, č.03412† mjr. Milan Němec, † por. Miloš Neubauer od1.slp zahynuli, při nácviku letu podle přístrojů došlo v zatáčce k pádu. Více na stránkách Letecké badatelny.
22. 6. 1972Litomyšl – JanovAero L-29 Delfín, č.3402požár motoru za letu, pilot mjr. Jan Skora a instrzktor kpt. Jaroslav Krýda nouzově přistáli, letadlo shořelo. Další na stránkách Letecké badatelny. [344]

Pozn.: dle [345] se kpt. Jaroslav Krýda od 5.slp katapultoval,

5. 7. 1972Velká StřelnáMi-4, č.1076--požár za letu, po nouzovém přistání vrtulník shořel, posádka npor. Václav Vokáč, mjr. Emil Nesrsta, kpt. Jiří Klérer i cestující nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str. 317)
17.7.1972 ?Vémyslice, Moravský KrumlovSu-7, č.5603pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval (již podruhé). Porucha ovládání motoru. (dle monografie Su-7)

Pozn.: dle Valka.cz se stalo 28.7.1972

21. 7. 1972Vrbice, okr. Rychnov nad KněžnouMiG-21R, č.19191spotřebování paliva, mjr. Bořivoj Chytrý od 47.pzlp se katapultoval a byl lehce zraněn. Dle [346] Archivováno 24. 3. 2014 na Wayback Machine. [347], popis nehody na stránkách Letecké badatelny.
27. 7. 1972ProstějovMi-4, č.815312?† pilot kpt. František Gerhard (Gerhart), přežili palubní technik prap. Mikuláš Kolesár a pilot mjr. Antonín? Kubice (Kubica), všichni od 331. vrroj. Porucha řízení při přistání. [348]
16.8.1972Plzeň - LíněMiG-21MF, č.52112(1)† pilot mjr. Stanislav Bitala od 5. slp, † Miroslav Komorous z pozemní obsluhy světlometu. Chyba pilota, letoun prosedl před přistáním a narazil do světlometu, umístěného na nákladním automobilu Praga V3S. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.
12. 9. 1972Rudíkov u TřebíčeMi-4, č.711610† pilot mjr. Jaromír Fišer, † pilot mjr. Sláva Kašpar, † palubmí technik kpt. Jaroslav Kout, † pplk. MUDr Kamil Salaba, † pplk. Jaroslav Novotný, † pplk. Ing. Oskar Dolník, † mjr. Ing. Jaroslav Máca, † mjr. Jiří Zástěra, † kpt. Karel Kraus, † čet. v záloze Milan Wagenknecht; utržení listu nosného rotoru[174] [349] V knize Ocelový hřebec MiG-19 je událost chybně datována do roku 1971. Více na stránkách Letecké badatelny.
29. 9. 1972Hradec u KadaněMiG-21PF, č.13051-† npor. Viliam Martonka. Pravděpodobně při přepínání radiostanice ztratil prostorovou orientaci, dostal se do nezvyklé polohy a narazil do země. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob v Žatci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [350] Více na stránkách Letecké badatelny.
26. 1. 1973Chrást u PlzněMiG-21F, č.07131† mjr. Jaroslav Machovec. Odpadl překryt kabiny, pilot ztratil vědomí. Dle jiných pramenů dopad u Milevska.
28. 2. 1973Szczecin (Štětín), PolskoAntonov An-2417 ?polský stroj s polskou a československou delegací, letící z Varšavy do Štětína, † Radko Kaska (ministr vnitra ČSSR), † por. Antonín Dufek, † plk. Ladislav Hužvík, † plk. Jaroslav Klíma, † plk. Olga Merunová, † Michal Kudzej, ostatní oběti byly polští občané, různé zdroje uvádějí různý počet obětí (15-18, nejčastěji 17) [351] [352]
10. 3. 1973Hranice, okr. Kutná HoraSu-7B, č.532400Stroj ze základny v Čáslavi při záletu po opravě. Ve výšce 7 tisíc metrů vysazení motoru v oblasti Malešova. Pilot pplk. Koštel se pokoušel znovu nahodit, ale neúspěšně. Katapultoval se v prostoru Zruče nad Sázavou, stroj nasměroval na lesní komplex. Su7B dopadl do vsi Hranice, zbořil hospodu, zapálil dva domy. Zraněn nebyl nikdo. [353] (dle monografie Su-7 se stalo 9.3.1973)
26. 3. 1973Hradec KrálovéMiG-21MA, č.1115--pád do vývrtky, npor. Jiří Podnecký od 4.slp se katapultoval, dopad u nádraží, letoun se zaryl do země a je tam dodnes (2019). Popis i na stránkách Letecké badatelny. [354] [355] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
4.5.1973?MiG-15UTI, č.2211-porucha motoru, pplk. Bořivoj Novosad a mjr. Josef Smetana od 11. slp se katapultovali. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 179.
23. 5. 1973Malacky, SkSu-7, č.5023pilot pplk. Emil Orság od 28. sbolp. se katapultoval. Exploze rakety po hned odpálení na letecké střelnici Malacky. (dle monografie Su-7) [356]
7. 6. 1973?Aero L-29R, č.2816?letoun LO Trenčín, pilot pplk. František Jankech přežil [357]
22. 6. 1973Strnady-Zbraslav II, PrahaMi-1, č.30221-† kpt. V. Kubeček od 311. vrroj zachytil o el. vedení [358] Více na stránkách Letecké badatelny.
20. 7. 1973LeštinaSu-7, č.6003pilot mjr. Václav Žatečka od 28. sbolp. se katapultoval. Nevybral vývrtku. (dle monografie Su-7)
26. 7. 1973Šatov, ZnojmoAero L-29 Delfín, č.3248 + Oberlerchner JOB-15-150, OE-905821srážka s rakouským malým letadlem, které narušilo hranice. Při snaze přinutit jej k přistání mjr. Miroslav Říčka od 8.slp provedl několik těsných průletů a při posledním nestačil reagovat na zatáčku rakouského letadla. Miroslav Říčka se katapultoval a byl zraněn, rakouská posádka † Johan Weiser a † Alfred Winter zahynula. [359]
2. 9. 1973StrmilovScheibe SF-25B Falke2-† Fridrich Hammer, † Ludwig Illeschko. Rakouské sportovní letadlo přiletělo bez povolení, proti němu vzlétly dva L-29 a jeden MiG-21, a chtěly jej přimět k přistání nebo sestřelit. L-29 č.2845 pilotovaný npor. Václavem Preslem od 1.slp se s rakouským letadlem srazil, a to se zřítilo u hřbitova. Václav Presl se s lehce poškozeným strojem vrátil na základnu do ČB. Dle publikace Vysoká„rudá“zeď a [360].

Pozn.: Jiné zdroje uvádějí, že rakouské letadlo bylo typu Jodel a srazil se s ním Su-7 a bylo to 1.9.1973. Oficiální zdroje totiž nejsou k dispozici, paměť selhává a sami pamětníci někdy historii vylepšují.

29. 9. 1973Vszeprem, HIL-14T, v.č.9131551(1)22(4)† palubní radiotelegrafista por. Hynšt zemřel 4.12.1973 na následky zranění; letoun od 2.vlt havaroval při přistání 400 m před VPD. Popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. [361]
4.12.1973Lhota u DobřanAero L-29R, č.28012† pplk. Karel Šebek, † mjr. Vladimír Kostelný od 47. pzlp; příčinou havárie byla námraza, led se dostal i do motoru, havárie před přistáním v Plzni - Líních. Další na stránkách Letecké badatelny.[169]
10. 1. 1974Vojkovice, okr. Karlovy VaryMiG-15bis, č.38491† pplk. František Rypl, velitel 11. slp narazil do země, příčinou byla pravděpodobně ztráta prostorové orientace v mracích. Doplněno dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 184, 187, životopis na str. 66. Více na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Žatci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: jeho otec byl pilot a generál letectva František Rypl (nar. 1903, zemřel 1973) který létal za války u RAF a později v SSSR. Je pohřben i s druhým synem (taky letcem) Petrem v Novém Boru. Jejich hrob je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

12. 2. 1974KošiceAero L-39C Albatros, v.č.230104-?vysazení motoru po startu (pilot se asi přehmátl a motor vypnul), posádka pplk. Oldřich Valehrach a pplk. Jiří Hájek od 2.lšp se katapultovala. Dle[190] a [362][nedostupný zdroj]

Pozn.: Dle sepsaných vzpomínek pilota pplk. Oldřicha Valehracha byl přepínač paliva později opatřen krytkou.

21. 2. 1974PřerovMiG-15UTI, č.26012† mjr. František Novák, † kpt. Pavol Šútor od 6. sbolp . Na sestupové ose letiště Přerov nechtěně zavřeli přívod paliva a havarovali u silnice Troubky – Vlkoš. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Hrob Pavola Šútora ve Sliači na Slovensku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis nehody i na stránkách Letecké badatelny.
27. 2. 1974střelnice ŽároviceMi-41-† palubní technik Arnošt Ivanič vypadl za letu i s podlahou střelecké gondoly. [363]

Pozn.: Letecká střelnice Žárovice, se nacházela nedaleko obce Žárovice, ve VVP Dědice (Vojenský újezd Březina), severně od Vyškova na Moravě.

21. 3. 1974Chlumec (vedle Záluží), okr. Český KrumlovMiG-21F, č.05011technická závada na motoru, mjr. Miroslav Martenek se katapultoval s drobným zraněním. Další na stránkách Letecké badatelny. [364] Foto z nehody na [365] (až na konci).

Pozn.: Miroslav Martenek kreslil veselé obrázky z leteckého prostředí. Byly často k vidění v časopisu L+K.

21. 5. 1974Třeskonice, LounyMiG-15bis, č.3626--vysazení motoru, mjr. Ferdinand Ivan od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 41, 179, knihy Miroslava Irry MiG-15, 3. díl, vydání 2007, str. 43, [366] [367]. Foto Ferdinanda Ivana je v knize Miroslava Irry MiG-15, 1. díl, vydání 2006, str. 79
8. 9. 1974LišovAero L-29 Delfín, č.3237porucha motoru, mjr. Pavel Koutník od 1.slp se katapultoval [368] Více na stránkách Letecké badatelny.
23. 9. 1974Malá Fatra, kopec KozolMiG-21F, č.10041† mjr. Karel Doležel od 1. lšp. Navigační let v malé výšce, v oblačnosti náraz do kopce, pomník na místě. [369][nedostupný zdroj]. Více na stránkách Letecké badatelny.
12. 11. 1974Ostrava-ZábřehMiG-21PF, č.13151† mjr. František Doležal. Vysazení motoru nad Ostravou, vedl letoun až za město, katapultoval se v malé výšce, padák se nestačil otevřít, dopad 500 m za sídlištěm Výškovice, pomník na místě. [370] Více na stránkách Letecké badatelny.
15.11.1974Machová, Tlumačov, okr. ZlínZ-726, v.č.1331, ozn.OK-1002-piloti † mjr. Karol Kilian a † pplk. Vratislav Soudek, z VOZ (Vojenský opravárenský závod). Při kontrolních zkouškách nevybrali vývrtku. Popis a foto nehody na stránkách Letecké badatelny. Dále dle knihy Ladislava Sochora „Přežij pilote“ a [371][nedostupný zdroj]. Pomník na místě. Hrob pplk. Soudka v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
1.1.1975 nebo 11.1.1975Seménkovice, okr. LounyMiG-21PF, č.1310-porucha motoru, pilot mjr. Jiří Horáček od 11. slp se katapultoval a nezraněn dopadl u Lenešic. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 75 a 179 (na každé straně je jiné datum), a [372]
27. 5. 1975ZbraslaviceZ-22611† kpt. Hubert Valčík od 28.sbolp (tam létal na Su-7) havaroval v době svého volna s letadlem aeroklubu. Příčinou bylo vysazení motoru po startu. Dle publikace MNO : „Padesáté výročí založení leteckého pluku v posádce Čáslav“ a [373]. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Dle knihy Zrušená křídla, str. 20 byl těžce zraněn i civilní instruktor, a motor vysadil, protože byl zavřený palivový kohout.
16. 7. 1975Kůty / Čáry, SkAntonov An-2R, SP-WKV1-† pilot Dionyzy Bielanski; polský letoun byl sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska. Sestřelil ho kpt. V. Navrátil od 8.slp na L-29. Státní orgány sestřelení tajily a uváděly jako nehodu. [374]
18. 8. 1975Červený Kostelec (NA)MiG-21R, č.20831† por. Jiří Drahovzal. V oblačnosti náraz do terénu. Další na stránkách Letecké badatelny. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob v Praze - Třeboradicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[169]
11. 9. 1975Náměšť nad OslavouSu-7BM, č.5613pilot kpt. Vítězslav Koudelka od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru, dopad do zámecké obory. (dle monografie Su-7, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny)
19. 11. 1975Kelčice u PVMiG-21F, č.0415technická závada, pilot mjr. Milan Pecha se katapultoval. Popis události a foto v jeho knize Život stíhače, str. 63-66.
4. 3. 1976Havlíčkův BrodMi-1M, č. 10401?† mjr. Josef Ptáček havaroval před přistáním ve sněhové přeháňce. Pohřben v Pardubicích. Dle [375] a Černé kroniky na stránkách Pomníky letců.
20. 3. 1976Čelákovy, okr. PlzeňMiG-21F, č.10061otevření kabiny za letu, kpt. Petr Jůdl od 5. slp se katapultoval. Popis a foto na stránkách Letecké badatelny. [376] [377][nedostupný zdroj] [378]
7. 5. 1976Piešťany, SkAero L-29 Delfín, č.0807porucha motoru, posluchač VVLŠ čet. Oldřich Kment se katapultoval [379] [380]
1. 7. 1976Třebechovice pod OrebemMiG-21R, č.1921technická závada, pilot mjr. Zdeněk Beránek se katapultoval. Další na stránkách Letecké badatelny.
28. 1. 1977Ružindol, Trnava, SKAero L-39ZO Albatros, v.č.6308282† Miroslav Šmíd (tovární pilot, L+K 1982/2), † s. Vlastimil David, nositel Řádu práce (vedoucí pilot Aero Vodochody a komunistický poslanec FS), předávací let nového letadla do Iráku, náraz do terénu při přiblížení na letiště Bratislava při letu z Vodochod. Popis nehody na stránkách Pomníky letců [381], pamětní deska obou letců je na letišti Vodochody, odkud vzlétli. Doplněno dle[190].

Pozn.1: Místo nehody bývá uváděno taky „u Bratislavy“ bez bližšího určení. Na stránkách Pomníky letců je uvedena obec Ružindol u Trnavy, a taky je tam uveden časový sled posledních minut letu, ze kterého lze přibližně zjistit polohu letounu: v 11:18 se letoun nacházel nad otočným bodem Kostolany (Velké Kostolany severně od Trnavy), což je 51 km před VPD; v 11.20 zahájil přistávací manévr ve vzdálenosti 43 km před VPD. Z toho je patrné, že uletěl 8 km za 2 minuty = 4 km za minutu (přibližně, protože čas je zaokrouhlen na celé minuty). Havarovali v 11:23, tedy 5 minut po přeletu otočného bodu Kostolany. Za tu dobu uletěli asi 20 km od Kostolan směrem k VPD, takže mohli být asi 30 km před VPD. A to je u Trnavy, což potvrzuje lokaci Ružindol ze stránek Pomníky letců.

Pozn.2: Přelet na trati Vodochody – Bratislava – Sofie – Ankara - Mosul

31. 3. 1977Blovice, PlzeňAero L-29R, č.28052† mjr. Oldřich Pyš, † ppor. Josef Palla od 47.pzlp, porucha křídla. Popis události v knize Zrušená křídla, str. 75. Další na stránkách Letecké badatelny. Hrob Josefa Pally v Babicích u Rosic je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[169]
24. 5. 1977Všechovice u TišnovaMiG-21F, č.1105porucha motoru, por. Jiří Pešava se katapultoval [382] Archivováno 23. 12. 2008 na Wayback Machine.
2. 6. 1977Vémyslice, Moravský KrumlovSu-7, č.56191pilot mjr. Karol Bruckner (Brückner) od 20. sbolp. se katapultoval a byl zraněn. Problémy s řízením, příčina nezjištěna. (dle monografie Su-7 a [191])
26. 9. 1977Malacky, SkMiG-21F, č.1010-technická závada na motoru, por. Stanislav Pecho se katapultoval, letoun dopadl a shořel na letišti. Další na stránkách Letecké badatelny. [383]
15.10.1977Želeč, BechyněMiG-21MF, č.43141† mjr. Jiří Moťka od 9.slp narazil vysokou rychlostí do země, příčina nezjištěna, snad zdravotní indispozice nebo prasklý překryt kabiny. Dle knihy Zrušená křídla str. 369 a [384]. Popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
20.10.1977Bratislava-IvánkaMi-85 (3)havárie vrtulníku Ministerstva vnitra SSR, zemřeli: † manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková (přepravovaná se zlomenou rukou), † lékař MUDr. Pavel Novák, a posádka † pilot mjr. Milan Fabík, † pplk. Samuel Ďurč, † mjr. František Mihálik, [385] [386]

Pozn.: V [188] je uvedeno, že v roce 1968 byl vojenský pilot Milan Fabík vyřazen z létajícího personálu 30. sbolp, a překvapivě se stal pilotem letky Ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky.

27. 4. 1978Semín, PřeloučMiG-21F, č.02061† por. Ing. Pavel Málek od 4. slp; chyba pilotáže, spadl do nezvyklé polohy, kterou nevybral a dopadl na dům č. 89 v Semíně. Více na stránkách Letecké badatelny.[174]
15. 8. 1978Postoloprty, okr. LounyMiG-21PFM, č.4408-nezvládnutí techniky pilotáže, kpt. Josef Kubela od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 179, [387] [388], popis a foto i na stránkách Letecké badatelny.
14. 9. 1978Záboří, ProtivínMiG-21UM, č.90163(2)-† instruktor pplk. František Říman, † posluchač VAAZ npor. Jan Rykr; ztráta rychlosti. Na následky stresu na místě nehody zemřel i příslušník SNB (Sbor Národní Bezpečnosti, tehdejší policie) Dle knihy „O létání v Bechyni“. Další na stránkách Letecké badatelny.
29. 9. 1978Brno – TuřanyAero L-39ZO Albatros, v.č.831233, ozn. OK-IXB2† pilot František Horčičko (dle[190] Hořčičko), † navigátor p. Hrubý (oba z ČSA, výpomoc na přelet). Letecká nekázeň, výkrut v malé výšce nad letištěm a havárie na letišti Brno – Tuřany cestou z Vodochod do Libye. Dle publikace „Křídla nad Brnem“, doplněno dle[192]

Pozn.1: dle[193] i bývalý vojenský pilot Horčičko přelétával L-39 již několikrát, a jako jediný často dělal nízké průlety, někdy i s výkrutem, ale tolerovali mu to, protože u ČSA si bývalý vojenský pilot moc akrobacie neužil. Toho dne měl na letadle přídavné nádrže, v kabině zavazadla a při výkrutu z nepochopitelných důvodů ubral plyn. Dle neověřených informací v Brně snad ani neměl přistávat (to je z Vodochod moc blízko), ale měl na věži známou, tak požádal o nízký průlet, a známá na věži mu prý řekla „Tak se předveď“. Moc se mu to nepovedlo.

Pozn.2: letadlo neslo civilní označení OK-IXB pro přelet cizího území[192]

9. 10. 1978Týniště nad OrlicíSu-7BKL, č.6004pilot mjr. Josef Hrubý od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7)
20.11.1978Železná hora, KrkonošeMiG-21UM, v.č.5169430012letci Sovětské armády † plk. Rudolf L. Rejno, † pplk. Nikolajevič V. Radočinskij, od 131. divize (od roku 1968 „dočasně“ v Milovicích), narazili vysokou rychlostí v oblačnosti do kopce. Neštěstí připomíná asi kilometr od místa nárazu malý pomníček u Koňské cesty. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Místo nehody bývá uvedeno taky jako Luční hora, ty kopce jsou totiž spojené.

17. 1. 1979Dolní Němčí, okr. UHMiG-21MF, č.7804-nezvládnutí techniky pilotáže, mjr. František Ovísek od 6.sbolp se katapultoval. [389] [390] Více na stránkách Letecké badatelny.
9. 4. 1979Pleše, okr. Jindrichův HradecMiG-21F, č.0708-zdravotní problémy pilota, pilot por. Kurt Posselt se katapultoval. [391] [392]
8. 6. 1979Huslenky – Kychová, Vsetín2 x MiG-21F, č.0404 a 04051srážka ve vzduchu, posluchač VLŠ (Vojenské letecké školy v Košicích, u 1. leteckého školního pluku Přerov) Zdeno Bielik (0405) se při letu ve formaci opozdil za vedoucím instruktorem npor. Jiřím Pohnánem (0404), a při dohánění do něj v zatáčce narazil. Oba piloti npor. Jiří Pohnán a Zdeno Bielik se katapultovali. Zdeno Bielik dopadl v okolí Valašské Senice, letadla v okolí Kychové. Jiří Pohnán byl lehce popálen. Dle [393] [394], stránek Letecké badatelny, a dokumentů z cyklu O letadlech a létání „Vrak havarovaného MiGu našel historik podle katapultážní sedačky v místním malotraktoru“ a „Pilot MiGu 21 se po 44letech vrátil na místo, kde se po srážce poprvé katapultoval ze stíhačky“.

Pozn.1: místo srážky je uváděno i jako „nad Makytou“, kde Makyta, což je kopec na česko slovenských hranicích, nedaleko Kychové.

Pozn.2: Zdeno Bielik se podruhé katapultoval 18.6.1987.

25. 6. 1979Mlynická dolina, Vysoké TatryMi-8, B-802172† pilot mjr. Vladimír Bačák, † palubní technik mjr. Václav Dvořák, záchranáři HS: † Bernard Jamnický, † Pavol Húska, † Štefan Eštočko, † Martin Hudák, † Milan Kriššák, přežili Ladislav Janiga a Svatopluk Nyč. Vrtulník Ministerstva vnitra havaroval při záchranné akci se členy Horské služby. Pamětní deska na místě je uvedena na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [395]

Pozn.: záchranář Bernard Jamnický přežil nehodu vrtulníku u Zbojnické chaty dne 7.5.1969.

5.7.1979Sabrátha, Libyelibyjský Aero L-39 Albatros2† instruktor mjr. Zdeněk Hájek a libyjský pilotní žák zahynuli. Havárie v písečné bouři. Datum a popis dle stránek Modelforum (Akcia „L“), dále dle knihy „3000 pilotů aneb Křídla Košic 2 „od Manfréda Ťukota, str. 160, a Osudy letců od Dušana Schneidera, str. 92. DATUM NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.1: Dle[194] v Libyi zahynulo až pět čs. instruktorů, uvedeni jsou čtyři: mjr. Zdeněk Hájek, mjr. Jaromír Kružík, kpt. ing. Josef Blažek, kpt. Josef Špírek. V knize MISE LIBYE, vydání 2017, str. 187 – 189, od Pavola Prečinského (v Libyi od 07/1982 do 03/1984) jsou nejasně zmíněny tři katastrofy L-39, při nichž zahynuli čs. instruktoři se svými libyjskými žáky: asi před 07/1982 skluz po křídle krátce po startu – to by odpovídalo nehodě kpt. Špírka; asi v období 07/1982 až 03/1984 při nácviku spirály v pracovním prostoru se letoun zapíchl do solného jezera; asi v roce 1984 letoun při nízkém letu nad Saharou zachytil o písečnou dunu – to by odpovídalo nehodě kpt. Blažka. Dle [396] v Libyi zahynulo až sedm čs. letců – přesnější informace však nejsou dostupné.

Pozn.2: v letech 1978 až 1990 pracovalo v Libyi mnoho čs. vojáků. Cvičili Libyjce např. k obsluze Aero L-39 Albatros, kterých Libye koupila 181 kusů. Libye za to Československu (i těm vojákům) dobře platila, protože měla velké zisky z ropy, než ji politika Muammara Kaddáfího dostala do izolace.

3. 8. 1979Bzí, Modrá HůrkaMiG-21UM, č.1061-porucha motoru, piloti pplk. Milan Šeiner a pplk. Miroslav Vítek od 9. slp se katapultovali. [397] [398]
30. 8. 1979Pozďatín, Námešť nad OslavouSu-7, č.65101pilot mjr. Josef Mazánek od 20. sbolp. se katapultoval a při dopadu zranil. Příčina nezjištěna, nedostatek paliva pilot popíral. (dle monografie Su-7 a [195])
9. 4. 1980Terezín, LitoměřiceMiG-21F, č.11131† por. Ing. Karel Fišera narazil do země při nočním letu. Další na stránkách Letecké badatelny.
30. 5. 1980KošiceAero L-39C Albatros, v.č.3301141-† mjr. Zdeněk Krejčí od 2.lšp havaroval při nácviku akrobatické skupiny Košická Šestka. Dle [399][nedostupný zdroj], doplněno dle[196]
22. 7. 1980Černovice, okr. PelhřimovMiG-21MF, č.5494por. Ing. Petr Dubovský, 1.slp – Ve 14:18 prováděl přepad cíle na 3500 m. Při přetažení se dostal do 2. režimu letu a došlo k rapidnímu poklesu výšky. Pilot se pokusil získat letoun zpět pod kontrolu – neúspěšně. V nízké výšce se rozhodl pro katapultáž (otevření padáku proběhlo 100–60 m nad zemí). Další na stránkách Letecké badatelny.
2. 4. 1981Orel, ChrudimMiG-21MA, č.2702-porucha řízení, mjr. Božej Struž od 4. slp se katapultoval. [400] [401] Více na stránkách Letecké badatelny.
21. 4. 1981Čelákovy, Holýšov, okr. PlzeňMiG-21MF, č.9901-porucha řízení, mjr. Jaroslav Ďurčo od 5. slp se katapultoval. Více na stránkách Letecké badatelny. V [402] [403][nedostupný zdroj] Více na stránkách Letecké badatelny.
30.4.1981Tripolis, Libyelibyjský Aero L-39 Albatros2† instruktor kpt. Josef (Zdeněk) Špírek a libyjský pilotní žák zahynuli. Havárie po startu na okruhu letiště. Datum a popis dle stránek Modelforum (Akcia „L“), a[194]. DATUM NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.1: Dle[194] v Libyi zahynulo až pět čs. instruktorů, uvedeni jsou čtyři: mjr. Zdeněk Hájek, mjr. Jaromír Kružík, kpt. ing. Josef Blažek, kpt. Josef Špírek. V knize MISE LIBYE, vydání 2017, str. 187 – 189, od Pavola Prečinského (v Libyi od 07/1982 do 03/1984) jsou nejasně zmíněny tři katastrofy L-39, při nichž zahynuli čs. instruktoři se svými libyjskými žáky: ASI PŘED 07/1982 SKLUZ PO KŘÍDLE KRÁTCE PO STARTU – TO BY ODPOVÍDALO NEHODĚ KPT. ŠPÍRKA; asi v období 07/1982 až 03/1984 při nácviku spirály v pracovním prostoru se letoun zapíchl do solného jezera; asi v roce 1984 letoun při nízkém letu nad Saharou zachytil o písečnou dunu – to by odpovídalo nehodě kpt. Blažka. Dle [404] v Libyi zahynulo až sedm čs. letců – přesnější informace však nejsou dostupné.

Pozn.2: v letech 1978 až 1990 pracovalo v Libyi mnoho čs. vojáků. Cvičili Libyjce např. k obsluze Aero L-39 Albatros, kterých Libye koupila 181 kusů. Libye za to Československu (i těm vojákům) dobře platila, protože měla velké zisky z ropy, než ji politika Muammara Kaddáfího dostala do izolace.

? květen 1981 ?Jefren, Libyelibyjský Aero L-39ZO Albatros, č.1943porucha motoru, instruktor Jozef Šuplata a libyjský pilotní žák se katapultovali. Dle knihy MISE LIBYE, vydání 2017, str. 137 - 141, od Pavola Prečinského. Datum a číslo letadla uvedeno dle stránek Modelforum (Akcia „L“). DATUM NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.: v knize MISE LIBYE není datum uvedeno, ale je tam uvedeno, že Jozefu Šuplatovi bylo v ten den právě 55 let. A to by bylo 30.10.1987, protože se narodil 30.10.1932 (dle stránek cintoriny.sk; zemřel 6.5.2011 a pohřben je v Bratislavě). Zde tedy údaje z knihy Pavola Prečinského, který to popisuje, jako by to zažil, nesouhlasí, protože on píše, že byl v Libyi od 07/1982 do 03/1984 . Ani datum „květen 1981“ ze stránek Modelforum však nespadá do tohoto období.

11. 8. 1981Liběšovice, PodbořanyMiG-21PFM, č.7907-chyba techniky pilotáže, pilot kpt. Miroslav Semenďák od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 120, [405] [406], popis a foto i na stránkách Letecké badatelny.
22. 9. 1981letecká střelnice BrdyMiG-21F, č.0402-za letu výbuch podvěšené pumy, pplk. Josef Švejda od 5.slp se katapultoval. Výbuch poškodil i druhý letoun z dvojice, MiG-21F, č.0505, se kterým však por. Jan Herzig dokázal přistát. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, [407] [408] Archivováno 11. 6. 2011 na Wayback Machine.
7. 1. 1982Zbýšov/Střelice u BrnaSU-7B, č.5325požár po startu z Brna, pilot pplk. Josef Kadlec od 20. sbolp. se katapultoval (dle monografie Su-7) Další na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Na stránkách [409] vyšel 5.11.2017 článek o této nehodě a pilotovi (autor Petr Podroužek, spolupráce Pavel Krejčí). Dle článku došlo k nehodě na zalesněném hřebeni poblíž obce Omice, a pilot užívá důchodu v Náměšti nad Oslavou.

3. 3. 1982Lukavice, Ústí nad OrlicíMiG-21MF, č.97151† npor. Ing. Bohumil Novotný od 4.slp narazil do země.[174] Více na stránkách Letecké badatelny.
? 1.4.1982 ??Antonov An-2 ???polský letoun s 15 osobami na palubě měl být sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska Druhý AN-2 měl do Rakouska doletět. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď však tento sestřel NENÍ OVĚŘEN. Ověřený sestřel polské AN-2 se udál 16.7.1975. [410].
31. 5. 1982Kostelany, okr. KroměřížMiG-21F, č.1016-porucha ovládání motoru, pilotní žák z Libye se katapultoval a letoun ještě sedm minut letěl, než spadl. [411] [412] Více na stránkách Letecké badatelny.
léto 1982Pihel, Česká LípaMi-8TB6(1)3(1)stroj okupační Sovětské armády ze základny Sliač (Slovensko) havaroval po startu z letiště Česká Lípa, příčinou byla letecká nekázeň při nepovoleném vyhlídkovem letu s českými civilisty - rekreanty ze střediska Sloup; z dvoučlenné sovětské posádky od 238. OVP zahynul pilot Víťa Arseněv, palubní technik zraněn, ze sedmi českých cestujících (vč. jedné ženy, o kterou pilot usiloval) přežili dva muži. Dle svědků pilot řekl, že všem ukáže, jak se létalo v Afghánistánu. Vrtulník se po startu držel těsně nad zemí a po dvou stech metrech od letiště ve směru k Pihelu prudce zatočil doprava a narazil do svahu v obilném poli. [413]
8. 11. 1982střelnice Bělečko, okr. PardubiceMiG-21MA, č.1202-porucha motoru, Jan Hendrych od 47.pzlp se katapultoval. [414] [415]
21. 1. 1983Ústí nad LabemMiG-21US, č.06412† mjr. Jozef Kopka (nar. 20.5.1947), † kpt. Ing. Jiří Kaláb (nar. 11.2.1955), oba od 11. slp. Nácvik letu podle přístrojů, pád do nezvyklé polohy a dopad do povrchového dolu Chabařovice (od roku 2010 zatopeného). Doplněno dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 184, 186. Více na stránkách Letecké badatelny.
17. 5. 1983Bezdružice, PlzeňMi-24D4?† kpt. Bohuslav Karkošiak, † npor. Vladimír Babka, † npor. Zbyněk Vostřák, † rtm. Roman Kmoch [416] Další na stránkách Letecké badatelny.
21. 5. 1983Olomouc - NeředínMiG-21F, č.06181† pilotní žák Abughrara Saleh Omran z Libye, nar. 4.5.1960, žák VVLŠ Košice. Startoval z Přerova k výškovému letu, vystoupal s forsáží do výšky 17300 m místo do 14000 m, spotřeboval více paliva, ztratil orientaci, řídící létání v Přerově ho k letišti správně nenavedl, tak se pro nedostatek paliva pokusil přistát na dráze 098 letiště Olomouc – Neředín, dlouhé jen 420 m. Přejel dráhu, za ní havaroval a zahynul. Více na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: asfaltová VPD 098°/278° letiště Olomouc – Neředín byla zrušena při výstavbě silnice R35, která vede u letiště přímo v trase této bývalé dráhy.

28. 5. 1983Greifswald, DMiG-21PFM, č.7115-vysazení motoru následkem nasátí padáku osvětlovací pumy na letecké střelnici nad Baltickým mořem v tehdejší NDR, pplk. Vladimír Daněk doklouzal nad pevninu a katapultoval se. Dopadl do města, letoun naštěstí mimo. [417]

Pozn.: 21.4.1988 však Vladimíra Daňka i jeho MiG štěstí opustilo.

8. 6. 1983Čistá, Mladá BoleslavMiG-23-sovětské letadlo spadlo do obce, pilot (asi se jmenoval Jurij Barskij) se katapultoval. [418] Více na stránkách Letecké badatelny.
12. 7. 1983ChvalíkoviceMiG-21US2Dne 12.7.1983 došlo blízko města Hradec nad Moravicí k letecké nehodě, při níž zahynuli oba piloti. Na místě neštěstí je pomníček, který celou událost připomíná. Letoun MiG-21US výrobního čísla 1032, který byl dodán 11/1968 k 8.slp v Mošnově, byl ztracen dne 12.7.1983 v důsledku nesprávného postupu let. posádky. Hlášení uvádí toto:katastrofa MiG-21US, příčina nehody – TP-kritický úhel náběhu-pád, místo nehody – 1,5 km SV Hradec nad Moravicí, OP (okr. Opava). Při nehodě zahynuli piloti † por. Vojtěch Valášek a † kpt. Jaroslav Krafka. [419][nedostupný zdroj] Více na stránkách Letecké badatelny.
3. 1. 1984Chlumec nad CidlinouAero L-29 Delfín, č.32362† pplk. Ivo Pachol, † kpt. Jaroslav Staněk od 47.pzlp, zvrat v malé výšce a náraz do terénu. Dle knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12. Hrob Jaroslava Staňka v Českém Brodě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[169] Více na stránkách Letecké badatelny.
10. 1. 1984Jaroměřice nad RokytnouSu-7U, č.0508piloti mjr. František Kružík a npor. Miroslav Jahoda od 20. sbolp. se katapultovali. Nešel vysunout podvozek. (dle monografie Su-7) Více na stránkách Letecké badatelny.
9.4.1984Brak al Shati, Libyelibyjský Aero L-39ZO Albatros, v.č.2323332† instruktor mjr. ing. Josef Blažek a libyjský pilotní žák zahynuli. Narazili do písečné duny. Dle stránek Modelforum (Akcia „L“), Letecké badatelny, a[194]. DATUM NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.1: Dle[194] v Libyi zahynulo až pět čs. instruktorů, uvedeni jsou čtyři: mjr. Zdeněk Hájek, mjr. Jaromír Kružík, kpt. ing. Josef Blažek, kpt. Josef Špírek. V knize MISE LIBYE, vydání 2017, str. 187 – 189, od Pavola Prečinského (v Libyi od 07/1982 do 03/1984) jsou nejasně zmíněny tři katastrofy L-39, při nichž zahynuli čs. instruktoři se svými libyjskými žáky: asi před 07/1982 skluz po křídle krátce po startu – to by odpovídalo nehodě kpt. Špírka; asi v období 07/1982 až 03/1984 při nácviku spirály v pracovním prostoru se letoun zapíchl do solného jezera; ASI V ROCE 1984 LETOUN PŘI NÍZKÉM LETU NAD SAHAROU ZACHYTIL O PÍSEČNOU DUNU – TO BY ODPOVÍDALO NEHODĚ KPT. BLAŽKA. Dle [420] v Libyi zahynulo až sedm čs. letců – přesnější informace však nejsou dostupné.

Pozn.2: v letech 1978 až 1990 pracovalo v Libyi mnoho čs. vojáků. Cvičili Libyjce např. k obsluze Aero L-39 Albatros, kterých Libye koupila 181 kusů. Libye za to Československu (i těm vojákům) dobře platila, protože měla velké zisky z ropy, než ji politika Muammara Kaddáfího dostala do izolace.

Pozn.3: letiště se nachází 10km severně od města Brak al Shati, a na fotomapě z roku 2022 je na něm vidět přes 50 letadel, většinou asi Albatrosů.


11. 4. 1984Štěpánov nad Svratkou / VrtěrížMiG-21PFM, č.7911-zásah bleskem a vysazení motoru, kpt. Ladislav Klinčok se katapultoval. [421] [422] Archivováno 9. 12. 2013 na Wayback Machine. Více na stránkách Letecké badatelny.
28. 8. 1984Libavá, OlomoucMiG-23BN, č.9138 a 91401pplk. Luboš Móro, † mjr. Pavel Zápotočný, po ukončení střelby na PC, klesala dvojice do 50 m nad terénem. Vedený správně neodhadl rozdíl rychlosti a směru při sbližování a srazil se s vedoucím. Oba piloti se katapultovali. Avšak vzhledem k malé výšce se mjr. Zápotočnému zcela nenaplnil vrchlík a při dopadu na místě zemřel. Více na stránkách Letecké badatelny.
15. 2. 1985Pernštejnec, Kutná HoraMiG-23BN, Č.5746--porucha autopilota v noci, mjr. Vojtěch Bárti od 28.sbolp se katapultoval. Další na stránkách Letecké badatelny.
1. 4. 1985BechyněMiG-21F, č.03031† mjr. Ing. Jindřich Hašlar havaroval při nácviku akrobacie [423] Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Více na stránkách Letecké badatelny.
24. 4. 1985kopec Buchlov v pohorí Vtáčník, Partizánské, SkAero L-29 Delfín, č.14202† mjr. Osvald Plch, † kpt. Pavol Kováč, podcenenie poveternostných podmienok. V oblakoch náraz do kopca. [424] Hrob mjr. Plcha v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: dle jiných zdrojů narazili do hřebene Zadný Klak, což je asi 3 km od kopce Buchlov.

10. 5. 1985BechyněMiG-21MF, č.4306-nasátí ptáků a vysazení motoru těsně po startu, kpt. Jiří Doležal od 9. slp nouzově přistál za VPD a nezraněn včas opustil letoun, který shořel. [425] [426] Více na stránkách Letecké badatelny.
? 30.5.1985 ?Slánske pohoří u Prešova ?Aero L-39C "Albatros" ?2?Nedostatky v řízení leteckého provozu. Při klesání z pracovního prostoru náraz do kopce v oblacích. † por. Bečvář. † posluchač VVLŠ - NEOVĚŘENO

Pozn.: tento případ je velmi sporný a zdroj není uveden. Místo i popis odpovídá havárii L-29 z 30.5.1986 - mohlo by tedy jít o omyl. Mezi nehodami L-39[197] tato nehoda taky uvedena není. Ale kdo byl por. Bečvář? A který posluchač VVLŠ?

5. 6. 1985Kroclov, Č. BudějoviceMi-2, B-28334?† pilot kpt. Michal Knitl (Knitel) od MV, † pplk. Koďousek od PS, † kpt. Miroslav Zatloukal od VKR, † důstojník PS ?, náraz do el. vedení při jednom z pravidelných letů vrtulníku ministerstva vnitra s příslušníky pohraniční stráže. [427] [428] Hrob kpt. Zatloukala ve Volarech s datem úmrtí 7.6.1985 (asi zemřel až druhý den) je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28. 6. 1985BrnoMiG-21PF, č.0301-porucha motoru po startu z letiště Brno – Tuřany, pplk. Ing. Jaroslav Dušek se katapultoval. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
12. 9. 1985PrášilyMi-24D, č.40123hotovostní vrtulník od 11.vrlt letěl podél státní hranice souběžně s vrtulníkem Alouette armády SRN, letícím po německé straně. Alouette ve vzduchu zastavil, MI-24D jej následoval, ale neudržel se ve visu a spadl do lesa. Posádka kpt. Štefan Tóth, por. Petr Horák a npor. Jaromír Melíšek zraněna. Další na stránkách Letecké badatelny. [429]
24. 9. 1985Bechyně ?Mi-8, č.0610-1vrtulník se převrátil při pojíždění na letišti a byl zničen, zraněn byl palubní technik kpt. Pavel Mareš, pilot npor. Zdeněk Umlauf a instruktor mjr. Karel Tichava nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str.366)
19.12.1985Dobřany/LíněMiG-21MF, č.98121† mjr. Stanislav Pecho. Při přiblížení na letiště Plzeň-Líně náraz do země 3 km před VPD. Více na stránkách Letecké badatelny.
8. 4. 1986Sazená u KralupAero L-39Z Albatros, OK-1861testy VZLÚ, těžce zraněn pilot Ing. Jiří Pospíšil [430] Archivováno 6. 9. 2014 na Wayback Machine.
30. 5. 1986Slanské vrchy, Prešov, SkAero L-29 Delfín, č.34062† instruktor por. Petr Pavelka, † žák rtm. Petr Hanusa. V nízké oblačnosti narazili do kopce Krivý Javor. Pomník na místě (dle stránek Pomníky letců)
červen 1986Braq (Brak), Libyelibyjský Aero L-39 Albatros2† instruktor mjr. Jaromír (Jaroslav) Kružík a libyjský pilotní žák zahynuli. Na letecké střelnici při bombardování nevybrali střemhlavý let a narazili do terénu. Dle stránek Modelforum (Akcia „L“), a[194]. DATUM NEOVĚŘENO Z JINÝCH ZDROJŮ.

Pozn.1: Dle[194] v Libyi zahynulo až pět čs. instruktorů, uvedeni jsou čtyři: mjr. Zdeněk Hájek, mjr. Jaromír Kružík, kpt. ing. Josef Blažek, kpt. Josef Špírek. V knize MISE LIBYE, vydání 2017, str. 187 – 189, od Pavola Prečinského (v Libyi od 07/1982 do 03/1984) jsou nejasně zmíněny tři katastrofy L-39, při nichž zahynuli čs. instruktoři se svými libyjskými žáky: asi před 07/1982 skluz po křídle krátce po startu – to by odpovídalo nehodě kpt. Špírka; asi v období 07/1982 až 03/1984 při nácviku spirály v pracovním prostoru se letoun zapíchl do solného jezera; asi v roce 1984 letoun při nízkém letu nad Saharou zachytil o písečnou dunu – to by odpovídalo nehodě kpt. Blažka. Dle [431] v Libyi zahynulo až sedm čs. letců – přesnější informace však nejsou dostupné.

Pozn.2: v letech 1978 až 1990 pracovalo v Libyi mnoho čs. vojáků. Cvičili Libyjce např. k obsluze Aero L-39 Albatros, kterých Libye koupila 181 kusů. Libye za to Československu (i těm vojákům) dobře platila, protože měla velké zisky z ropy, než ji politika Muammara Kaddáfího dostala do izolace.

15.4.1987Trenčín, SKZ-526F, ozn. SP-EMI2-zalétávací piloti Leteckých opraven Trenčín † Zdeněk Med, † Tomáš Ľubomír; letadlo bylo dle označení polské, asi opravované v Leteckých opravnách Trenčín. Pomník na místě poblíž ulice Soblahovská v Trenčíně. Dle stránek Gonzo aviation.
18. 6. 1987Branišovice, PohořeliceSu-7BKL, č.6507pilot mjr. Zdeno Bielik od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7, stránek AFTERBURNER.CZ a [198]) , a dokumentu z cyklu O letadlech a létání „Pilot MiGu 21 se po 44letech vrátil na místo, kde se po srážce poprvé katapultoval ze stíhačky“.


27. 6. 1987bývalá osada Dlouhá Louka, Nečtiny, okr. Plzeň- severMiG-21F, č.02081† pilot npor. Ing. Petr Hajda od 4. slp při střelbách na pozemní cíl na střelnici Manětín (v prostoru bývalé obce Dlouhá Louka) narazil do země. [174] Více na stránkách Letecké badatelny.
24.7.1987Hněvotín, OlomoucMil Mi-243† pilot Viktor Evgeněvič Savelev (nar. 29.2.1956), † střelec kpt. Alexander Fjodorovič Kani?anov (nar. 13.11.1961), † palubní technik kpt. Vladimír Georgijevič Baranišenko? (nar. 9.9.1958). Jména nejsou ověřena, protože nápis na pomníku je špatně čitelný. Vrtulník i posádka od 490. EVP okupačních vojsk SSSR, na letišti Olomouc – Neředín. Příčinou nehody byla dle popisu na pomníku technická závada vyrovnávacího rotoru. Dle vrtulník.cz byl příčinou nehody podchvat (= ruský výraz pro aerodynamické vzepětí s následnou ztrátu vztlaku = následek příliš prudkého stoupání = chyba pilotáže), a následný náraz do drátů (ten mohl poškodit vyrovnávací rotor), pak vše shořelo. Vrak vrtulníku byl prý zakopán na letišti Olomouc – Neředín, jen kolečko ze země vyčuhovalo. Dle stránek Letecké badatelny a vrtulník.cz. Pomník na místě (tři rotorové listy, zasazené do země).
11.11.1987ProstějovMi-24D, Č.0141--havárie při přistání v noci; posádka pilot kpt. Vladimír Kolda, instruktor mjr. Adolf Výlet, palubní technik prap. Jozef Vavrinec od 51.vrp. Vrtulník zničen.
15. 4. 1988PardubiceMiG-21MA, č.2613-spotřebování paliva, kpt. Karel Procházka se katapultoval před letištěm. [432], ], další na stránkách Letecké badatelny.
21. 4. 1988Milčeves/Libořice, okr. LounyMiG-21PFM, č.46081† pplk. ing. Vladimír Daněk od 11. slp narazil do země. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 120, 184, [433] Další na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Pečkách, okr. Kolín, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4. 5. 1988Úněšov, PlzeňMiG-21MF, č.9803 a 99021srážka ve vzduchu u letecké střelnice Manětín, † npor. Jaroslav Michančo zahynul, kpt. Herzig se katapultoval, oba od 5.slp. Více na stránkách Letecké badatelny.
7. 7. 1988Sečská přehrada, ChrudimMi-2, č.894111† náčelník výsadkové přípravy 2. pzpr mjr. Ing. Petr Vít se utopil, pilot npor. J. Svoboda nezraněn, palubní technik npor. Palek (nebo Pánek) si zlomil prst. Letecká nekázeň pilota, střet rotoru s hladinou a pád do vody. Na Sečské přehradě byl prováděn nácvik seskoku do vody, k nehodě došlo při odletu zpět do Chrudimi. [434] [435] Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. Popis a foto nehody i na stránkách Letecké badatelny.

Pozn.: Pilot byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ale brzy amnestován. Manželka npor. Víta si vzala život (dle [436]). Vrtulník po vytažení z vody složil jako učební pomůcka a od roku 2006 se jeho trup nachází v expozici Leteckého muzea ve Vyškově.

17. 8. 1988KošiceAero L-39C Albatros, v.č. 530446-1vysazení motoru, mjr. Miroslav Petrů od 2.lšp nouzově přistál před VPD, letoun zrušen. Dle [437] Archivováno 6. 9. 2014 na Wayback Machine., doplněno dle[190].
24. 8. 1988Rakoľuby, SKAero L-39C Albatros, v.č. 23010-1vysazení motoru, mjr. Vladimír Vajda se katapultoval, pplk. Zdeněk Havner nouzově přistál na poli, letoun od 3. lšp zrušen. Dle [438] Archivováno 6. 9. 2014 na Wayback Machine., doplněno dle[199].
31. 8. 1988Plzeň-BoryMi-24V21† palubní technik rtm. Jozef Šašák † instruktor mjr. Jozef Olájoš zemřel na následky zranění 5.9.1988, pilot npor. František Bouček těžce zraněn. Při nácviku přistání na jeden motor došlo k vypnutí živého motoru. [439]
14.10.1988Buková, PVMiG-21U, č.24182† mjr. Attila Szabó,† pplk. Jiří Pohnán, pomník foto [440] a [441]. Další na stránkách Letecké badatelny.
2.11.1988VVP Hradiště, okr. Karlovy VaryMiG-21PFM, č.44121-† mjr. Josef Polončík od 11. slp. Z nezjištěných příčin přešel do strmého klesání a narazil do země v prostoru kopce Huseň (762m), asi 7 km východně od obce Velichov. Dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 120, 184, [442]. Další na stránkách Letecké badatelny. Jeho hrob v Lounech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.

Pozn.: VVP Hradiště je v Doupovských horách, říká se mu taky Doupov.

28.11. 1988Stará PakaSuchoj Su-?2sovětské letadlo a letci, † P/P-K KNYŠ L. L., † M-R SADKOVOJ S. A., pomník na místě. Dle Letecké badatelny mohlo jít o stroj Su-17UM – neověřeno.
23. 2. 1989BouzovMiG-21F, č.110710† pplk. Ladislav Žídek z LOK narazil vysokou rychlostí do země, příčina nezjištěna. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny a [443]
18. 3. 1989Hosov, JihlavaSu-22M4, Č.4009--mjr. Jiří Soukup od 20.sbolp nevybral vývrtku a katapultoval se. [444]
11. 4. 1989Sokolnice u BrnaMiG-21US, č.07462† pplk. Vladimír Mikeš, † mjr. Karol Bencalík od 8.slp, pomník u žel. přejezdu [445] Více na stránkách Letecké badatelny.
11. 4. 1989Trebišov, SkAero L-39C Albatros, v.č. 230109--porucha motoru následkem přetížení při nácviku vyšší pilotáže, por. Ján Krak od 2.lšp se katapultoval. Než přijela jednotka z letiště, místní obyvatelé mu ukradli výstroj. Dle [446] Archivováno 6. 9. 2014 na Wayback Machine., doplněno dle[199].
15. 8. 1989KošiceAero L-39C Albatros, v.č. 8343562-† instruktor kpt. Zdeněk Bereza od 2.lšp, † zahraniční pilotní žák Ammar Bahloul; před přistáním příliš prudce zatáčeli, aby uvolnili prostor startujícímu dopravnímu letadlu a došlo k pádu. Katapultovat se nestačili. Dle [447] Archivováno 6. 9. 2014 na Wayback Machine., doplněno dle[200].
19. 9. 1989Moravské Knínice, BrnoSu-22M4při střelbách na střelnici Žárovice explodoval vadný kanón v křídle a poškodil nádrže. Pilot mjr. Čeněk Šašinka od 20. sbolp se s poškozeným letounem vracel na základnu, ale nedoletěl, a musel se katapultovat. [448] [449] [450]
10.10.1989Námešť nad OslavouSu-7BKL, č.64241pilot pplk. František Pisch se katapultoval ihned po startu. Porucha motoru. Po této havárii byl u nás ukončen provoz Su-7. (dle monografie Su-7)
13.10.1989Ždánice, okr. HodonínMiG-21PF, č.13141porucha řízení, npor. Michal Bartakovič se katapultoval. [451]
23.11.1989Karlovice u Holešova, okr. KroměřížMiG-21MF, č.95031pumpáž motoru (porucha axiálního kompresoru motoru - pravděpodobně utržení lopatky), letoun po vzletu z letiště Přerov - Bochoř začal stoupat a mířil směrem nad Kostelecké polesí a ve výšce 500 m pilot pplk. Jaroslav Matušů ohlásil poruchu motoru a dostal rozkaz ke katapultáži, kterou provedl ve výšce 300 m po navedení letounu do neobydleného prostoru (Kostelecké polesí, - místo dopadu v lese je dnes nazýváno "U letadla" - zhruba 1,5 km východně od obce Karlovice, 2 km jižně od obce Líšná). Pilot dopadl do lesa a byl lehce zraněn. Letoun patřil 6. stíhacímu bombardovacímu leteckému pluku dislokovanému na letišti v Bochoři. Více na stránkách Letecké badatelny.
16. 2. 1990Tučapy, TáborMiG-23MF, Č.3921--požár motoru, npor. Heinrich Bulla od 1.slp se katapultoval. Více na stránkách Letecké badatelny.
16. 5. 1990StrachujovMiG-23BN, Č.9859--porucha motoru, mjr. Jiří Mrázek od 28.sbolp se katapultoval. Více na stránkách Letecké badatelny.
22. 6. 1990Stará Turá – Krajné, SlovenskoAero L-39ZA Albatros, v.č. 9347091† npor. Ondrej Lámer byl ve 4. ročníku vysoké vojenské letecké školy – VVLŠ SNP Košice, 3. letecký školní pluk Piešťany – VU 4709, trupové číslo letadla taktéž 4709, chybná pilotáž ve II. režimu [452] Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine., katapultáž v malé výšce (snad hlavou dolů a proti kopci)[201]
2. 10. 1990ČáslavAero L-39ZA Albatros, v.č. 6339011† mjr. Pavel Franc od 30. bilp při provádění obratů v malé výšce narazil do země. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.[173]
3. 4. 1991Poříčany / Kounice, Český BrodAero L-39ZA Albatros, v.č. 0317401požár motoru, pplk. Vítězslav Nohel a pplk. Karel Fencl (lehce zraněn) z Leteckého zkušebního oddílu (VÚ 030) se katapultovali. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.[201] [453]
22. 4. 1991Broumy, okr. BerounMiG-21MF, č.1205pplk. Petr Budínský od 5.slp se katapultoval; srážka ve vzduchu s MiG-21MA,č.1207 pplk. Jana Čelechovského, který přistál[201] Více na stránkách Letecké badatelny.
20. 5. 1991Vtáčník u Partizánského, SlovenskoMi-83-vrtulník Sovětské armády za špatného počasí narazil do zalesněného svahu při přeletu z Olomouce na Sliač. Shořelo vše. [454]
22. 8. 1991Kalša, Trebišov, SlovenskoAero L-39ZA Albatros, v.č. 0317352† pplk. Tomáš Hudák, † mjr. Michal Hrad od 2. lšp; porucha motoru, pokusili se neúspěšně přistát na malém zemědělském letišti a poté se katapultovali příliš nízko. Dle[190] a [455][201]
1. 10. 1991Kroměříž - RatajeMiG-21MF, č.9706porucha motoru, alžírský pilotní žák Mohamed Bouchireb od 1. šlp se katapultoval [456] Více na stránkách Letecké badatelny.[201]
27. 1. 1992Polička/KorouhevMiG-23UB, č.72212† instruktor pplk. František Materna a †pilot kpt. Bořek Chmelík od 28. sbolp zahynuli; kpt. Chmelík se zakrytou kabinou nacvičoval let podle přístrojů, za dohledu instruktora. Z nezjištěných důvodů narazili ve vysoké rychlosti do země, o katapultáž se nepokusili. Pomník na místě.[201] [457] [458]. Více na stránkách Letecké badatelny.
10. 6. 1992Kostomlaty pod MilešovkouMiG-21MF, č.43151† por. Ing. Michal Červeňák od 11.slp. Při přemetu přetáhl letoun na nadkritický úhel náběhu a došlo k pádu, pilot se katapultoval, ale zahynul. Doplněno dle knihy Stanislava Vystavěla Říkali mu Korea, str. 120, 184. Pomník na místě. Článek o nehodě je v Kostomlatském zpravodaji ročník XVII, číslo 1, z března 2016.[201] Další na stránkách Letecké badatelny.
26. 6. 1992Hodonice, BechyněAero L-29 Delfín, č.13282† pplk. Josef Měkuta, † mjr. Jiří Kosař od 9.sbolp havarovali při nácviku akrobacie, dopad u letiště. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny. Pamětní deska na [459][201]

Pozn.: na Pamětní desce v Bechyni je datum 23.6.1992, na stránkách Letecké badatelny i jinde je datum 26.6.1992.

17. 7. 1992Kostelec nad VltavouMi-2,č.9425?zásah bleskem, zastavení jednoho motoru a havárie při přistání autorotací. Na palubě byla posádka mjr. Ladislav Káva a mjr. Karel Jančík od 31. smltvpz, a pracovníci ČT Ostrava Jan Plesník a Ludvík Klega. Byli lehce zraněni a stroj shořel. [460][461]
28.8.1992Boršov nad VltavouMiG-21MF, č. 77091[201] † pplk. Jiří Moutvička od 9.slp narazil do země při nácviku na letecký den. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, na pamětní desce letců v Bechyni (viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa) je chybně uvedeno datum 28. 9. 1992.
11. 9. 1992Sojovice, okr. Mladá BoleslavAero L-39MS Albatros, prototyp X-24, OK-1822† zkušební pilot Karel Pánek, † technik Ing. Jiří Chvojka, zahynuli při zkušebním letu, pomník na místě. Hrob Jiřího Chvojky v Nasavrkách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pomník na místě uveden na stránkách Pomníky letců [462], popis nehody i na stránkách Letecké badatelny.
18.11.1992VVP Brdy, Strašice u PlzněMi-24V, č.09293† pilot kpt. Eduard Pecha, † operátor por. Vladimír Chmelan, † palubní technik ppor. Zdeněk Pobořil, od 11. vrtulníkového pluku Plzeň. V nízké oblačnosti pád do nezvyklé polohy, při snaze o vyrovnání si vrtulník rotorem usekl vlastní ocas, dopad u střelnice Jordán ve VVP Jince v Brdech. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny.[202]

Odkazy

Reference

  1. a b c d www.army.cz. Kapitola Zahynuli při havárii po válce. Dostupné online. 
  2. https://www.vets.cz/vpm/32912-pomnik-jan-hofman/#32912-pomnik-jan-hofman
  3. https://www.vets.cz/vpm/33905-pametni-deska-jan-hofman/#33905-pametni-deska-jan-hofman
  4. RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války; Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět křídel, 2014. S. 295–327. 
  5. RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války; Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět křídel, 2014. S. 47,54,55,107,117,127,136,152,155,184,198,200,204,213,234,240,348,…. 
  6. ČEJKA, Zdeněk. Českoslovenští letci a Sopwith 1 1/2 Strutter. HPM. 1999, roč. IX, čís. 11, s. 18–20. ISSN 1210-1427. 
  7. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 112. 
  8. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 113–124. 
  9. MAJTENYI, David. Časopis Národního muzea, Řada historická, 2017/186/1-2, článek „Z letových zápisníku rotmistra letectva Eduarda Šimka (1903 – 1957)“. [s.l.]: Národní Muzeum, 2017. S. str. 78 (poznámka 47). 
  10. a b RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 108–130. 
  11. ŠKPT. ING. SÝČEK, František. Z dějin formování I. leteckého oddílu při štábu čsl. vojsk na Rusi. Letectví. 1925, roč. 5, čís. 6, s. 136–137. 
  12. RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války; Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět křídel, 2014. S. 623–670. 
  13. a b c PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 130. 
  14. RAJLICH, Jiří. Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 42. 
  15. https://www.vets.cz/vpm/milan-rastislav-stefanik-184/
  16. https://www.vets.cz/vpm/43467-hrob-ferdinand-soukup/#43467-hrob-ferdinand-soukup
  17. a b c RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války: epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět Křídel, 2014. S. 195. 
  18. https://www.vets.cz/vpm/vladimir-lepar-2570/
  19. PLAVEC, Michal. NENÍ MALÝCH HISTORIÍ. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 142. 
  20. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 75, 112. 
  21. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 165. 
  22. https://www.vets.cz/vpm/badatelna/single/43508/
  23. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 98. 
  24. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 13, 39, 104. 
  25. https://www.vets.cz/vpm/severin-drimal-4053/
  26. https://www.vets.cz/vpm/32041-hrob-jan-prinz/#32041-hrob-jan-prinz
  27. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 40. 
  28. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 105. 
  29. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. 
  30. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 21–22. 
  31. LUKEŠ, KAŠE, Petr, Jan. Salmson 2A2 v Československu. [s.l.]: JAKAB PUBLISHING, 2018. S. 25. 
  32. LUKEŠ, KAŠE, Petr, Jan. Salmson 2A2 v Československu. [s.l.]: JAKAB PUBLISHING, 2018. S. 26. 
  33. https://www.vets.cz/vpm/badatelna/single/43902/
  34. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 172. 
  35. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 197, 396. 
  36. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 173. 
  37. https://www.vets.cz/vpm/15231-hrob-ferdinand-hanek/#15231-hrob-ferdinand-hanek
  38. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 83,130. 
  39. RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války; Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět křídel, 2014. S. 107. 
  40. RAJLICH, Jiří. Na křídlech světové války; Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu. [s.l.]: Svět křídel, 2014. S. 264, 345. 
  41. a b c d e PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 107. 
  42. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 99. 
  43. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 186. 
  44. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 354. 
  45. PAVELČÍK, František. článek „Monografie AVIA BH-3“ v časopisu Letectví a kosmonautika. [s.l.]: Naše vojsko, 1981. S. číslo 24, str. 81/952, číslo 25, str. 81/992. 
  46. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 178. 
  47. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 124. 
  48. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 132. 
  49. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 63,66, 80. 
  50. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 167. 
  51. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 112. 
  52. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 126, 135. 
  53. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 42, 43. 
  54. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 127. 
  55. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 111. 
  56. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 212. 
  57. a b RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 213. 
  58. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 111, 112. 
  59. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 183. 
  60. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 109. 
  61. a b RUSINSKÝ, Jiří. Olomoucké letiště v Neředíně. [s.l.]: Svět křídel, 2009. S. 79. 
  62. a b IRRA, Miroslav. „Spitfajr“ v československém letectvu. [s.l.]: Jakab Publishing s.r.o., 2016. S. 58. 
  63. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 196. 
  64. FLOSMAN, Martin. S orlem i lvem 1: Příběhy českých vojenských duchovních…. [s.l.]: Epocha S. foto na 347. 
  65. a b c d e f ČÚZK - Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. cuzk.cz [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  66. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 37,124. 
  67. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 104. 
  68. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 225. 
  69. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 75, 126. 
  70. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 73, 108. 
  71. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 47. 
  72. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 184. 
  73. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 98–127, tato nehoda na str. 103. 
  74. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 193. 
  75. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 122. 
  76. a b RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 240. 
  77. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 77, 112. 
  78. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 108. 
  79. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918 – 1945). [s.l.]: Naše vojsko, 1983. S. 287. 
  80. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918 – 1945). [s.l.]: Naše vojsko, 1983. S. 114. 
  81. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. foto 104. 
  82. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 106. 
  83. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 102. 
  84. a b PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 98–127, tato nehoda na str. 102. 
  85. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. foto 102, 107. 
  86. a b KARBAN, Aleš. "Chlapci, létejte pomalu a při zemi!": historie letectví v Kroměříži.. Kroměříž: Aeroklub Kroměříž, 2004. 148 s. 
  87. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 100. 
  88. KUČERA, Pavel. Aero 1919 – 1999 obrazová historie leteckého výrobce. [s.l.]: GT CLUB - MOTORMEDIA, 1999. 
  89. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 197. 
  90. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 123. 
  91. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 174. 
  92. VÁCLAVÍK, Josef. Avia B-71/SB. [s.l.]: Jakab, 2021. S. 7. 
  93. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 136. 
  94. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 191. 
  95. ZVĚŘINA, Jaroslav. Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla. [s.l.]: MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o., 2019. S. 32, 35. 
  96. ZVĚŘINA, Jaroslav. Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla. [s.l.]: MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o., 2019. S. 32. 
  97. – Matriční zápis o narození a křtu, Kostel svatého Mořice Kroměříž, sign. 7902, folium 260
  98. PLAVEC A KOL., Michal. Než podmaníme vzduch. [s.l.]: NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM, 2012. S. 62. 
  99. DOUBEK, Oldřich. Ikarové bez bájí a legend. [s.l.]: BARRISTER & PRINCIPAL, 2016. S. 408. 
  100. a b c d e f g h i j k l m n o p q KUČERA, Pavel. Aero 1919 – 1999 obrazová historie leteckého výrobce. [s.l.]: GT CLUB - MOTORMEDIA, 1999. S. 91. 
  101. a b c d e f g NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918 – 1945). [s.l.]: Naše vojsko, 1983. S. 73–75. 
  102. a b PLAVEC A KOL., Michal. Než podmaníme vzduch. [s.l.]: NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM, 2012. S. 64. 
  103. PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 104, 122, 123. 
  104. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918 – 1945). [s.l.]: Naše vojsko, 1983. S. 73. 
  105. MAJTENYI, David. Časopis Národního muzea, Řada historická, 2017/186/1-2, článek „Z letových zápisníku rotmistra letectva Eduarda Šimka (1903 – 1957)“. [s.l.]: Národní Muzeum, 2017. S. str. 73, foto na str. 82. 
  106. ZVĚŘINA, Jaroslav. Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla. [s.l.]: MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o., 2019. S. 23. 
  107. ZVĚŘINA, Jaroslav. Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla. [s.l.]: MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o., 2019. S. 22, 26. 
  108. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 251, 396. 
  109. a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918 – 1945). [s.l.]: Naše vojsko, 1983. S. 75. 
  110. KUČERA, Pavel. Aero 1919 – 1999 obrazová historie leteckého výrobce. [s.l.]: GT CLUB - MOTORMEDIA, 1999. S. 64. 
  111. a b c d PIRIČ, KAŠE, Vladimír, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu, Jednomístná stíhací letadla. [s.l.]: Svět křídel, 1994. S. 134. 
  112. KUČERA, Pavel. Aero 1919 – 1999 obrazová historie leteckého výrobce. [s.l.]: GT CLUB - MOTORMEDIA, 1999. S. 72. 
  113. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 257. 
  114. HANÁK, Ivo. Křídla nad městem – historie sportovního letectví v Olomouci. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 69. 
  115. ČERNOŠEK, Jiří. Flugplatz Olmütz. [s.l.]: Aviatik-cs, 2015. S. 13 (nečíslováno). 
  116. VYSTAVĚL, Stanislav. Letiště Odkud vzlétali a kde přistávali letci československého a českého vojenského letectva. [s.l.]: Svět křídel, 2015. S. 76. 
  117. Kudláček, Petr. Pomník Augustin Charvát a Karel Brožek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 
  118. KAREŠ, Marcel. Československé a české hydroplány. [s.l.]: KAREŠ PUBLICATIONS, 2014. S. 62,65. 
  119. ZVĚŘINA, Jaroslav. Letov – 100 let od založení první československé továrny na letadla. [s.l.]: MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.r.o., 2019. S. 17, 287. 
  120. KOLEKTIV AUTORŮ. Československé a české hydroplány. [s.l.]: KAREŠ PUBLIKATIONS, 2014. S. 66. 
  121. a b RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 340. 
  122. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 335. 
  123. ČÍŽEK, Martin. Zlomená křídla meziválečného Československa. [s.l.]: Mgr. Martin Čížek Ph.D. vlastním nákladem, 2023. S. 234. 
  124. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 176. 
  125. ČÍŽEK, Martin. Zlomená křídla meziválečného Československa. [s.l.]: Mgr. Martin Čížek Ph.D. vlastním nákladem, 2023. S. 264. 
  126. ČÍŽEK, Martin. Zlomená křídla meziválečného Československa. [s.l.]: Mgr. Martin Čížek Ph.D. vlastním nákladem, 2023. S. 270. 
  127. – Matriční zápis o narození a křtu, Kostel svatého Mořice v Kroměříži, sign. 7902, folium 284.
  128. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
  129. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1.. [s.l.]: [s.n.], 2017. S. 87. 
  130. encyklopedie.brna.cz
  131. – Matriční zápis o narození a křtu, Kostel svatého Mořice Kroměříž Novosady, sign. 7913, folium 34.
  132. – Matriční zápis o úmrtí Brno (městská rada), sign. 17899, folium 156
  133. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, Díl první 1918 - 1939. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský, 2017. S. 245. 
  134. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 49. 
  135. VÁCLAVÍK, Josef. Avia B-71/SB. [s.l.]: Jakab, 2021. S. 223,224, 238. 
  136. VÁCLAVÍK, Josef. Avia B-71/SB. [s.l.]: Jakab, 2021. S. 232, 49. 
  137. RAJLICH, Jiří. Cheb 1917 - 1947. [s.l.]: Svět křídel, 2020. S. 346,347. 
  138. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 66. 
  139. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 190. 
  140. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 45. 
  141. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 180. 
  142. a b ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 207. 
  143. ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe Československá vojenská letadla v roce 1938. [s.l.]: Naše vojsko, 2015. S. 187. 
  144. VÁCLAVÍK, Josef. Avia B-71/SB. [s.l.]: Jakab, 2021. S. 226. 
  145. http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/116/
  146. https://www.geocaching.com/geocache/GC6DNXR_letecka-havarie-fw-190g?guid=1982791b-3a4c-4ff6-a937-f2e771407bc3
  147. https://www.geocaching.com/geocache/GC1HNE0_mustang?guid=12952c4d-5af9-4395-8469-3e2cb1255744
  148. https://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=gr&GRid=113255130
  149. http://www.obecvezky.cz/index.php?nid=624&lid=cs&oid=17551
  150. PLAVEC, Michal. Než podmaníme vzduch…. [s.l.]: Národní technické muzeum, 2012. S. 98. 
  151. ORLITA, Albert. Zkušební piloti letecké továrny v Kunovicích. [s.l.]: [s.n.] S. 98. 
  152. a b c d e f g h i j k l IRRA, Miroslav. Zlín C-6/106 v československém letectvu. [s.l.]: Jakab, 2020. S. 33–34. 
  153. a b c d e f g h i Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-21]. Kapitola Letecká vojenská akademie, VÚ 4640. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-22. 
  154. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 50. 
  155. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 62 (poznámka 72). 
  156. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 65. 
  157. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 71. 
  158. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 73. 
  159. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 75. 
  160. a b ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 123. 
  161. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 146. 
  162. a b c d e Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-18]. Kapitola 18. stíhací / stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  163. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 168. 
  164. Záhadná nehoda. Komunisté tragédii vojenského letadla utajili [online]. Lidovky.cz, 2011-06-07 [cit. 2011-07-07]. Dostupné online. 
  165. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 176. 
  166. Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-20]. Kapitola 47. průzkumný letecký pluk, VÚ 8863. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-08. 
  167. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 178. 
  168. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 183, 184. 
  169. a b c d e f g h i j k l m n o p Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-20]. Kapitola 47. průzkumný letecký pluk, VÚ 8863. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-08. 
  170. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 21. 
  171. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla ČESKOSLOVENSKA, 1945 - 1965. [s.l.]: nakladatelství naše vojsko, 2020. S. 192. 
  172. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 228, 230. 
  173. a b c d Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-16]. Kapitola 30. bitevní letecký pluk „Ostravský“, VÚ 1562. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  174. a b c d e f g h Archivovaná kopie [online]. www.pavpec.info [cit. 2009-05-18]. Kapitola 4. stíhací letecký pluk „Slovenského národního povstání“, VÚ 8021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  175. DÚBRAVČÍK, Jan. DVACÍTKA Historie 20. stíhacího, později stíhacího bombardovacího leteckého pluku. [s.l.]: Svět křídel, 2004. S. 73, 75. 
  176. a b ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 279. 
  177. Archivovaná kopie [online]. piloti.snadno.eu [cit. 2009-05-16]. Kapitola Letecké příběhy. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-24. 
  178. ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 286. 
  179. a b ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 305, 307. 
  180. REŽŇÁK, Libor. Ocelový hřebec Mig-19 a československé letectvo 1958 - 1972. [s.l.]: SVĚT KŘÍDEL, 2017. S. 318. 
  181. a b ČEŘOVSKÝ, ČÍŽEK, Zbyněk, Martin. Zlomená křídla Československa, katastrofy československého vojenského letectva 1945 - 1965. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2020. S. 311, 312. 
  182. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. KATASTROFY ČESKOSLOVENSÝCH VOJENSKÝCH LETADEL V LETECH 1966-1990 3. DÍL. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 33–35. 
  183. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. KATASTROFY ČESKOSLOVENSÝCH VOJENSKÝCH LETADEL V LETECH 1966-1990 3. DÍL. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 36–37. 
  184. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Katastrofy československých letadel 1966 – 1990 3. díl. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 55–60. 
  185. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. KATASTROFY ČESKOSLOVENSÝCH VOJENSKÝCH LETADEL V LETECH 1966-1990 3. DÍL. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 64–67. 
  186. http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081002-vitkovice-1969/
  187. ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. KATASTROFY ČESKOSLOVENSÝCH VOJENSKÝCH LETADEL V LETECH 1966-1990 3. DÍL. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 78. 
  188. a b ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. KATASTROFY ČESKOSLOVENSÝCH VOJENSKÝCH LETADEL V LETECH 1966-1990 3. DÍL. [s.l.]: Zbyněk Čeřovský vlastním nákladem, 2020. S. 94. 
  189. ROSIČKA, Bohumil. Letňany letecké. [s.l.]: SVĚT KŘÍDEL, 2021. S. 40. 
  190. a b c d e IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 29. 
  191. DÚBRAVČÍK, Jan. DVACÍTKA Historie 20. stíhacího, později stíhacího bombardovacího leteckého pluku. [s.l.]: Svět křídel, 2004. S. 161. 
  192. a b IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 4.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 32. 
  193. IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 2.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 13. 
  194. a b c d e f g IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 16. 
  195. DÚBRAVČÍK, Jan. DVACÍTKA Historie 20. stíhacího, později stíhacího bombardovacího leteckého pluku. [s.l.]: Svět křídel, 2004. S. 167. 
  196. IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 5,28. 
  197. IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. 
  198. DÚBRAVČÍK, Jan. DVACÍTKA Historie 20. stíhacího, později stíhacího bombardovacího leteckého pluku. [s.l.]: Svět křídel, 2004. S. 197. 
  199. a b IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 30. 
  200. IRRA, Miroslav. AERO L-39 ALBATROS 3.díl. [s.l.]: Jakab, 2017. S. 28. 
  201. a b c d e f g h i iDnes. Kapitola Přehled havárií vojenských stíhačů. Dostupné online. 
  202. Katastrofa Mi-24V 0929

Literatura

  • Ladislav Sochor: Přežij, pilote! Erika, Praha, 2002
  • Dušan Schneider : Osudy letců. nakladatelství Doplněk Brno 1997
  • Dušan Schneider : Osudy letců 2
  • Dušan Schneider : Vzlet povoluji! nakladatelství Svět křídel Cheb 1996
  • Václav Němeček : Českoslovanská letadla 1,2
  • Jiří Plachý : Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939;
  • Salz,Hanuš : Letectví a město Plzeň
  • Luděk Matějíček : Chebská křídla
  • Miroslav Minařík a kolektiv : Křídla nad Brnem
  • Jiří Vraný : Letov Š-328
  • Jiří Rusinský : Olomoucké letiště v Neředíně;
  • Libor Režňák : Stříbrný tryskáč Mig-15
  • Jiří Sehnal a Jiří Rajlich : Československé letectvo 1918 – 1924
  • Miroslav Irra : "Mezek" Avia S/CS‑199; Miroslav Irra a Milan Hanák : IL-10/Avia B-33
  • Jan Důbravčík : Su-7
  • Miroslav Irra : MiG-15
  • Miroslav Irra : MiG-17
  • Ing. Jiří Vraný : Avia B-534
  • Strejček, Pešková, Prokop, Vlasák: Léta létání
  • Miroslav Irra : České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950
  • Miloslav John : Československé letectvo v roce 1938
  • Jan Krumbach : Kapitoly z brněnských oblaků
  • Zdeněk Čejka : Letadla Voisin v Československu
  • Jan Zahálka : Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české
  • Jan Kaše, Vladimír Pirič: Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla
  • Zdenek Doubek, Helena Rezková: Létání a letiště v Hradci Králové
  • Bohumír Kudlička : Letecké vzpomínky
  • Libor Režňák : Ocelový hřebec Mig-19
  • Věstník MNO – část osobní, ročníky 1919 - 1926
  • Josef Mihule: Vzlet zakázán
  • Zbyněk Čeřovský: Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl první 1918 - 1939, vydání 2017
  • Josef Václavík: Š-31
  • Jiří Vraný: AVIA BH-33
  • Jihočeské muzeum Č. Budějovice: Vojenská letiště v Čechách a na Moravě po roce 1918
  • Marcel Kareš a kol.: Československé a české hydroplány
  • Josef Václavík: Letov Š-31 a Š-131
  • Pavol Prečinský : MISE LIBYE Českoslovenští piloti v Africe,
  • Ing. Josef Studený: práce „Letecké nehody v letech 1918 – 39“
  • Miroslav Irra : Zlín C-6/106 v československém letectvu

Související články

Externí odkazy