Letecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940

Letecký útok na Plzeň 20. listopadu 1940 byla operace britského Královského letectva (RAF) na podzim 1940, v průběhu druhé světové války. Při plánovaném nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být poškozeny Škodovy závody. Třetí pokus o bombardování Plzně znovu neuspěl pro problémy s nalezením cíle, k bombardování závodu a města vůbec nedošlo.

Pozadí

Škodovy závody v Plzni se na začátku okupace staly součástí německého koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring.[1]:20 Pro nacistické Německo byly velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě té doby.[2] Škodovka pomáhala vést agresivní a expanzivní politiku Německa dodávkami kvalitního a moderního válečného arzenálu, v první polovině války především zbraní československé konstrukce.[1]:20 Za takové situace se plzeňská Škodovka stala prvořadým cílem britských vzdušných útoků na území původního Československa,[3] neboť zničení Škodových závodů mělo citelně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Navigační problémy nočních letů

Pomalé a slabě vyzbrojené britské bombardéry byly při denních náletech snadným cílem německé protivzdušné obrany.[4]:269 Když RAF během denních náletů v květnu a červnu 1940 utrpěla přibližně dvojnásobné ztráty letadel oproti nočním náletům, přesunula hlavní nálety do nočních hodin.[5] Na podzim 1940 dostaly noční nálety zcela přednost, během dne se prováděly už jen malé a specializované operace.[5] Noční nálety komplikovala obtížná navigace na cíle vzdálené i přes 1000 km. V roce 1940 měli letci značně omezené prostředky pro určení směru letu a nalezení cíle, rozhodně k nim nepatřil GPS. Odkázáni byli především na obyčejný kompas, mapy a spočtenou dobu příletu nad cíl.[4]:270 Při jasné noci se mohli orientovat podle hvězd a případně podle viditelných prvků krajiny pod sebou, při oblačnosti bylo totéž obtížné až nemožné.[4]:270 Přesnou navigaci znemožňoval i vítr: boční vítr vychyloval letadlo ze směru, zadní vítr způsoboval přelet cíle a při čelním větru bylo letadlo v předpokládaném čase ještě před cílem. Plzeň proto ležela v roce 1940 na hranici možností navigace britského letectva.[1]:22

Předchozí útoky

Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 21. října 1940.

Na žádost Československé exilové vlády v Londýně provedla RAF v noci z 20. na 21. října 1940 letecký útok na Plzeň.[6] Ze základny RAF Linton-on-Ouse nedaleko Yorku odstartovalo jedenáct letadel 58. perutě 4. bombardovací skupiny.[7][1]:23 Dva bombardéry Armstrong Whitworth Whitley Mk.V se musely brzo vrátit, zbylých 9 letadel doletělo do cílové oblasti.[6] Nad Plzní však byla silná oblačnost, která umožňovala jen bombardování naslepo.[1]:23 Některé posádky vyhodily alespoň letáky a letadla se vydala na zpáteční cestu, při které bombardovala příležitostné cíle v Německu.[4]:270 Pro značnou vzdálenost Plzně, která byla blízko hranice doletu letadel, se trojice letadel potýkala s nedostatkem paliva: dvě nouzově přistála u britského pobřeží, třetí bylo sestřeleno německým nočním stíhačem.[8][7][9] Nálet byl celkově fiaskem, protože letadla doletěla na špatnou lokalitu, místo bomb na Škodovku shodila jen letáky na vesnice na Berounsku a při návratu RAF o tři z nich přišlo.[1]:22–23

Podrobnější informace naleznete v článku Letecký útok na Plzeň 28. října 1940.

RAF se rozhodlo nálet rychle zopakovat, jeho provedením byla pověřena 51. bombardovací peruť umístěná na letišti Dishforthu.[1]:23 Po odkladech odstartovalo 27. října z předsunutého letiště Swanton Morley osm letadel.[1]:24[9] Pro hustou oblačnost a navigační nepřesnost posádky opět Plzeň nenalezly, nad Škodovku se letadla vůbec nedostala.[1]:24 Bomby posádky svrhly při zpáteční cestě na příležitostné cíle v Německu, okupovaném Nizozemsku a Belgii.[1]:24 Útok bez bombardování primárního cíle, jen s bombardováním příležitostných cílů, byl znovu neúspěšný, byť se všechna letadla vrátila.

Bitva o Británii a Blitz

V době podzimních náletů na Plzeň probíhal německý útok na Británii. Po skončení bitvy o Francii v červenci 1940 rozpoutalo Německo leteckou bitvu o Británii, ve které chtělo zničit či oslabit RAF a získat vzdušnou převahu nad kanálem La Manche, nezbytnou pro invazi do Anglie. Na konci srpna 1940 se situace vyostřila, když po výjimečném bombardování civilních cílů v Londýně byl jako odveta bombardován Berlín. Od 7. září začal tzv. Blitz, trvalé masivní bombardování britských měst a přístavů německou Luftwaffe, trvající až do května 1941. Např. v noci britského náletu na Plzeň bombardovalo 357 německých letadel anglický Birmingham a další letadla shodila přes 150 tun pum na Leicester.[10]

Přípravy

Již druhý neúspěch vedl velení RAF k rozhodnutí nálet zopakovat v noci z úterý 19. na středu 20. listopadu.[1]:25 Opět došlo ke změně jednotek, které měly nálet provést: operační rozkaz č. 293 nařizoval nálet 5. skupině Bomber Command s jednotkami v hrabství Lincolnshire na východě Anglie.[1]:25 Velitelství si místo jedné perutě vybralo posádky z perutí č. 44, 49, 61 a 144, které měly domovské základny v okolí města Lincoln, konkrétně Waddington, Scampton a Hemswell.[1]:25 Výběrem posádek mohlo velitelství usilovat o získání více nezávislých hlášení o průběhu akce.[1]:25

Na rozdíl od předchozích jednotek s bombardéry Armstrong Whitworth Whitley Mk.V zmíněné jednotky 5. skupiny disponovaly dvoumotorovými bombardéry Handley Page Hampden Mk.I.[1]:25 Tato letadla ve standardní výbavě neměla dostatečný dolet a proto jim byly doplněny přídavné palivové nádrže.[1]:25

Letecký útok

Nálet na Plzeň byl součástí útoku Bomber Command na více cílů na kontinentu,[1]:25 např. na výrobu minerálních olejů v Lützkendorf.[11] Na noc odstartovalo celkem 63 bombardérů Wellington, Whitley a Hampden, ale počasí operacím nepřálo a pouze 17 posádek bombardovalo hlavní cíle, nad to se dvě letadla nevrátila.[1]:25

K útoku na plzeňskou Škodovku 19. listopadu odstartovalo z různých základen postupně osm bombardérů Hampden, první ve 22.25, poslední ve 23.34.[1]:25[12][13] Letadlo s. č. P1339 pod velením Sgt Atkinse krátce po startu zaznamenalo poruchu radiostanice a vrátilo se.[1]:25 Na Plzeň mířilo následně jen 7 Hampdenů (oproti tomu M. Eisenhammer ve své práci zaměřené na škody způsobené bombardováním v Plzni zmiňuje s odkazem na J. Rajlicha útok osmi Whitleyů).[4]:270

Listopadové počasí nebylo příznivé, po celou dobu letu bylo oblačno a posádky se orientovaly především podle předpokládaného času příletu, což byl krajně nespolehlivý ukazatel.[1]:26 V cílové oblasti bylo kouřmo až do výšky 3650 metrů, což se ukázalo být zásadní komplikací pro letadla: při klesání v této mlze se na letadlech začala rychle usazovat námraza.[1]:26 Škodovku domněle bombardovaly jen posádky P/O Greena v letadle P2145 a Sgt Shawa v letadle X3059, obě z 49. peruti.[1]:26 Velitelé letadel ve svých hlášeních uvedli, že cíl s krycím názvem F.152 nalezli a po dopadu pum pozorovali oheň.[1]:26

V Plzni byl té noci vyhlášen letecký poplach dvakrát. První ve 23.47 nemohl mít souvislost s britským útokem, druhý následoval ve 3.45. Ve strážní knize podnikových hasičů Škodových závodů, která oba poplachy eviduje, však není zmínka o přiblížení letadel Plzni.[1]:26 Robert Bruce Lockhart, britský diplomatický zástupce u československé exilové vlády, ve svých pamětech uvedl, že letci minuli cíl o více než 30 kilometrů.[1]:26

Náhradní cíle

Zatímco dva bombardéry pumy odhodily nad domnělou Plzní, zbylých pět letadel muselo najít náhradní cíle během zpáteční cesty. Sgt Ayton velící letadlu L4042 bombardoval v okolí Hofu, W/Cdr Valentine se strojem X2906 našel pro shození bomb blíže neurčenou továrnu či elektrárnu v prostoru mezi Plavnem a Saskou Kamenicí (Chemnitz), posádka P/O Webba v letadle P2144 svrhla pumy na rafinerii v již zmíněném Lützkendorfu a posádka F/O Rawlinse v bombardéru P2080 zvolila jako cíl železniční nádraží v Hammu, byť se nad oblačností orientovala podle palby flaku.[1]:26 Poslední letadlo P1399 s posádkou Sgt Atkinse přiletělo na domovskou základnu bez shození pum, protože se nepodařilo najít žádný z náhradních cílů.[1]:26

Nálet v médiích a odezva

Ač nálet fakticky skončil znovu neúspěchem, mylné hlášení posádek o zasažení cíle se dostalo do hlášení britského Ministerstva letectví (Air Ministry), které se rozhodlo informaci o domnělém úspěchu v Plzni zveřejnit.[1]:26 Zmínka o zásahu Škodovky se následně objevila ve zpravodajství BBC, což sice mohlo povzbudit Brity, ale v Protektorátu a obzvláště v Plzni při pohledu na netknutou továrnu muselo vyvolat rozčarování.[1]:26 Podle britského diplomata R. B. Lockharta nepravdivé zprávy oslabovaly důvěru obyvatel okupovaného Československa v britské zprávy, když vyvolávaly dojem stejné falešnosti jako německá propaganda režírovaná Josephem Goebbelsem.[1]:26

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae RAJLICH, Jiří. Pokusy britského letectva o zničení Škodových závodů v Plzni v letech 1940–1943. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Vojenský historický ústav, 11. 2004, roč. 53, čís. 4. ISSN 0018-2583. 
  2. ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Proč nás Spojenci bombardovali?. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-02-29 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 284–286.
  5. ↑ a b PELOQUIN, Laurie. Area Bombing by Day: Bomber Command and the Daylight Offensive, 1944–1945. S. 27. Canadian Military History [online]. Laurier Centre for Military Strategic and Disarmament Studies, 2006 [cit. 2020-04-05]. Roč. 15, čís. 3, s. 27. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b SANKOT, Jiří. Příběh osmý: Rudá záře nad Plzní [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2020-04-02]. S. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ALLENBY, Richard. Whitley T4171 at Botton Head, Ingleby Greenhow. Aircraft Accidents In Yorkshire [online]. Richard Allenby [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DONNELLY, Larry. The Other Few: The Contribution Made by Bomber and Coastal Aircrew to the Winning of the Battle of Britain. Walton on Thames: Red Kite / Air Research, 2004. 288 s. ISBN 0-9546201-2-7, ISBN 978-0-9546201-2-7. OCLC 59265106 S. 203. (anglicky) 
  9. ↑ a b CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky) 
  10. ↑ CHEN, C. Peter. Battle of Britain : 10 Jul 1940 - 31 Oct 1940. World War II Database [online]. Lava Development [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ August - Dezember 1940 [online]. Das Geiseltal [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ British Information Services, Information Division. Britain and World War II : Volume I : September 1939-December 1940. [s.l.]: British Information Services, 1945. 21 s. S. 18. 
  13. ↑ Chronology and index of the Second World War, 1938-1945. Westport, Conn.: Meckler, 1990. 446 s. Dostupné online. ISBN 0-88736-568-X, ISBN 978-0-88736-568-3. OCLC 20723791 S. 40.