Letecký útok na Plzeň 23. října 1944

Letecký útok na Plzeň 23. října 1944 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) na podzim 1944, v průběhu druhé světové války. Při naplánovaném denním náletu bombardérů USAAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody. Nepříznivé povětrnostní podmínky však bombardování Plzně zcela znemožnily.

Pozadí

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring,[1] byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[2] Škodovka, velká strojírna, významný výrobce zbraní a lokomotiv, se stala cílem spojeneckých vzdušných útoků.[3][1] Podle představ spojenců mělo její zničení omezit možnost Německa pokračovat ve válce, tedy válku zkrátit a ušetřit mnoho lidských životů. Situace na podzim 1944 nebyla pro Třetí říši jednoduchá: musela odrážet postupující Rudou armádu, přes Itálii se od jihu přibližovaly americké a britské jednotky a po letním vylodění v Normandii se otevřela západní fronta.[4] Výkon zbrojního průmyslu byl za těchto okolností pro německé velení důležitý a Albert Speer dokázal zvedat jeho produkci.[4]

Předchozí útoky

Britské Královské letectvo (RAF) se na Škodovku snažilo útočit od roku 1940. Poloha továrny hluboko v nepřátelském týlu, na hranici doletu bombardovacích letadel, značně omezovala možnosti útoků. Úspěch nočních náletů komplikovala i náročná navigace, přelet rozsáhlého nepřátelského území, neznalost terénu české krajiny a německá protivzdušná obrana. Při nočním náletu 14. května 1943, kdy byla poškozena továrna i civilní cíle včetně vsi Radčice, se Královské letectvo nad Plzní objevilo na dlouho naposledy. První americký nálet 22. února 1944 v rámci operace Argument neměl valný výsledek, podzimní nálet 16. října 1944 továrnu citelně poškodil.

Letecký útok

15. letecká armáda USAAF vyslala z jihoitalských základen svaz o síle přibližně 500 bombardérů B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator na cíle v bývalém Československu, Německu a v severní Itálii.[5] Vedle plzeňské Škodovky[6] mířila letadla do Bavorska na seřaďovací nádraží v Rosenheimu, na výrobce leteckých motorů v Mnichově, výrobce dieselových motorů v Augsburgu, sklad pohonných hmot v Řezně a dále na průmyslovou oblast v saském Plavnu.[5] Svaz letící nad Německo a Protektorát doprovázely stíhací letouny.[5] V Itálii byly cíli seřaďovací nádraží, důležité mosty a železniční tratě.[5]

Nad Plzní se bombardovací svaz setkal s nepříznivým počasím, které neumožnilo zaútočit, a ve městě tak nespadla jediná bomba.[6][7]

Náhradní cíle

Letci museli pro bombardování zvolit náhradní cíle:[6] zatímco pro chemické závody u severočeského Záluží šlo o další z mnoha náletů,[8] pro město Cheb byl říjnový nálet prvním velkým útokem.[9] Na město dopadlo 179 výbušných a 152 zápalných pum, poškozen byl železniční viadukt přes Ohři, městská elektrárna a plynárna s okolím a zničeno bylo 120 bytů.[9] Zemřelo 53 osob, 64 bylo zraněných a 7 se pohřešovalo.[9]

Reference

  1. ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Bomby určené Škodovce poničily město. Nálet z května 1943 byl první kapitolou bombardování Plzně. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-05-12 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ SMATANA, Ľubomír. Místo Škodovky bombardovali Britové ústav pro choromyslné. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ lub. Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-04-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ave. Bomby na Plzeň. Před 75 lety se Spojenci pokusili odstavit Škodovku v rukou nacistů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d MCKILLOP, Jack. USAAF Combat Operations 1941–1945: October 1944. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. S. 284.
  7. ↑ CHEJNOVSKÁ, Natálie; ŠINDELÁŘOVÁ, Jana; ŠTEMBEROVÁ, Anna; VLACH, Jakub. Střípky ze školní kroniky Měšťanské školy v Plzni-Doubravce [online]. Památník Terezín [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ BENEŠ, Edvard D.; ČTK. Před 70 lety bombardovali Američané Hitlerovu chemičku, zasáhli i Litvínov. Mostecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-09-22 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. ISSN 1802-0747. 
  9. ↑ a b c VODRÁŽKA, Jiří. Cheb mezi lety 1945 až 1970. Plzeň, 2016 [cit. 2020-01-06]. 56 s. Bakalářská práce. Katedra historických věd, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 13. Dostupné online.