Letenský profil

Přírodní památka Letenský profil
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Přírodní památka Letenský profil
Základní informace
Vyhlášení	4. července 1988
Vyhlásil	Národní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška	200–240 m n. m.
Rozloha	1,62 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 7, Praha 1
Umístění	Holešovice, Hradčany (Letná)
Souřadnice	50°5′38,04″ s. š., 14°24′47,16″ v. d.
Letenský profil
Další informace
Kód	1115
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letenský profil je přírodní památka ležící na dvou oddělených územích na pražském Klárově^[3], vzniklá v období prvohor (konkrétně v ordoviku) sedimentací uloženin. Útvar obsahuje velké množství zkamenělé fauny, především trilobitů.^[4][5]. Přírodní památka byla ovlivňována lidskou činností nejspíše již od středověku.^[3] Jde o jeden z nejlépe přístupných skalních výchozů letenského souvrství a je tedy využíván jako jeho stratotyp. Chráněné území, založené 4. července 1988^[3], je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.^[6] Cílem ochrany je zachovat zdejší geologický profil pro budoucí studium.^[3]

Lokalita

Chráněné území zasahuje do katastrálních území Holešovice a Hradčany v Praze. Území je rozděleno na dvě lokality. Větší z lokalit, o rozloze 13 714 m², se nachází na západním břehu Vltavy a je orientována JJV směrem. Druhá, menší parcela o rozloze 959 m², se nachází na západní straně svahu nad ulicí Pod Bruskou.^[3][7]

Historie

Významný podíl na formování členitého povrchu území, na němž bylo posléze vybudováno město Praha, měla erozní činnost řeky Vltavy. V období čtvrtohor, kdy došlo k tektonickému vyzvedávání Českého masívu, se její tok zařezával stále hlouběji do skalního podkladu. Během střídání klimatických cyklů se střídala i období, kdy byl materiál vodním tokem vyplavován a odnášen nebo naopak ukládán. Výsledkem erozní činnosti Vltavy je tudíž nejen odhalení pevnějších hornin, ale zároveň také vytvoření devíti vltavských teras různého stáří.^[4]

Vznik letenského profilu (součást letenského souvrství) se datuje do období ordoviku (starší paleozoikum)^[8], zhruba před 443–485 miliony let.^[9] Letenské souvrství, tvořené odolnějšími horninami, jako jsou křemence a droby, dosahuje mocnosti až 700 metrů. Na území Prahy tvoří horniny letenského souvrství výrazná návrší a hřbety, jako je například hradčanský pahorek, respektive Opyš a pokračování tohoto návrší směrem na Letnou, dále Vyšehradská skála nebo Paví vrch na Smíchově.^[10]

Díky poloze v centru Prahy byly svahy Letné v okolí přírodní památky vystaveny antropickým vlivům již od středověku. Vznik odkryvu je spojen s výstavbou ulice U Bruských kasáren (roku 1931^[11]) a takzvanou "Myší dírou", kterou nechal vyhloubit Albrecht z Valdštejna v 17. století^[12]. Na lokalitě býval v minulosti vinohrad, později zde byly vysázeny okrasné dřeviny a místo bylo upraveno jako park.^[3]

Přírodní poměry

Geologie

Vznik letenského souvrství byl nejspíše zapříčiněn rytmickou sedimentací uloženin, pravděpodobně přinášeny řekami do pánve. Střídání jemnozrnných sedimentů prachovce a hrubozrnných vrstev pískovce bylo s největší pravděpodobností zapříčiněno střídáním hrubosti přinášených sedimentů v období záplav a nízkých hladin řek. Pro takto uložené sedimenty vznikl název inundity.^[5]

Letenský profil se skládá zejména z vrstev drobových břidlic a křemenců a křemitých pískovců a slouží jako stratotyp pro letenské souvrství díky svému reprezentativnímu složení. Vrstvy se svažují pod úhlem 35–45° směrem k jihovýchodu. Mocnost vrstev se pohybuje od 6 do 12 cm. Podíl křemence a křemitých pískovců může být místy vystřídán písčitou břidlicí.^[3] Jejich odolnost vůči vodní erozi je větší než odolnost nadložní břidlice a díky tomu vytvářejí viditelné skalní výchozy.^[7] Ve východní části PP je ve vrstvách patrná čočka jílovitých slídnatých břidlic obsahující tři konkrece se zachovalou faunou. Konkrece jsou tvořeny vápencem s příměsí prachu a jemnozrnného písku.

Fauna v konkrecích byla nalezena nejčastěji ve vrstvě 3 až 5 cm pod horním okrajem. Nalezeny byly převážně krunýře trilobitů Deanaspis goldfussi, Dalmanitina socialis a Ecoptochile clavigera. Dále zde bylo nalezeno jisté množství akritarch. Zajímavostí je četnost nálezů schránek trilobitů v takzvané „převrácené poloze“ (kde dorzální část krunýře směřuje do podložní vrstvy) vůči trilobitům v „normální poloze“ (dorzálním krunýřem směrem do nadloží).^[3] Na povrchu pevnějších drobových a pískovcových vrstev byly nalezeny četné bioglyfy, tj. stopy, vytvořené živočichy, kteří obývali dno a pohybovali se po něm.^[10]

Flora

Původní porost činily dubohabrové háje, které byly následně antropickými vlivy potlačeny a nahrazeny exotickými druhy dřevin. Na území přírodní památky nebyl zjištěn žádný chráněný druh.^[13]

Nyní přírodní památku ohrožují převážně nepůvodní rostliny nevhodného charakteru jako například kustovnice cizí (Lycium barbarum) a nebo trnovník akát (Robinia pseudoacacia).^[3]

Fauna

Na faunu má velký vliv umístění přírodní památky. Nejčastěji se zde zdržují ptáci v křovinách. Hlavně budníček menší (Phylloscopus collybita), který v místním křovinném porostu i hnízdí.^[13]

Ochrana

Předměty ochrany

Předmětem ochrany jsou výchozy letenského souvrství a fosilní fauna. Cílem ochrany je zajištění existence a studia geologických objektů.^[3]

Škodlivé vlivy

Mezi největší škodlivé vlivy patří zejména pohyb obyvatel, doprava, parkové úpravy, zvětrávání zapříčiněno klimatickými podmínkami a nevhodnou vegetací.^[3] Dále přírodní památku ohrožuje amatérský sběr fosilií.^[14]

Plán péče

Odstraňování hlavně nepůvodních dřevin, podpoření původních dřevin jako javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides). Selektivní odstraňování křovin a náletu stromů převážně kustovnice cizí (Lycium barbarum) a následné dlouhodobé kosení ploch v intervalu 1–2× do roka.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letenský profil na Wikimedia Commons