Letiště Bălți-Město
| Letiště Bălți-Město | |
|---|---|
 Aeroportul Bălți-Oraș / Аэропорт Бельцы-Город | |
| Základní informace | |
| Typ letiště | vnitrosovětský veřejné civilní |
| Provozovatel | Moldaeroservice |
| Otevření | 1954 |
| Nejbližší město | Bălți, Moldavsko (obě 3,3 km) |
| Kód letiště ICAO | LUBA |
| Souřadnice | 47°46′28″ s. š., 27°57′27″ v. d. |
  Letiště Bălți (LUBA) Letiště Bălți (LUBA), Bălți | |
| Nadmořská výška | 302 ft / 92 m |
| Hub pro |
|
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Web | www.helicopter.md |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letiště Bălți-Město neboli Letiště Bălți (ICAO: LUBA) (rumunsky: Aeroportul Bălţi-Oraş) je jedno ze dvou letišť v moldavském Balti (druhým letištěm v Bălți je mezinárodní letiště Bălți-Leadoveni). Letiště Bălți-Město bylo založeno po druhé světové válce jako náhrada za hlavní moldavské vojenské letiště v Bălți (nachází se na předměstí Bălți - Singureni). Civilní letiště Bălți-Město bylo druhým nejvytíženějším letištěm v Moldavsku pro vnitrostátní moldavské a sovětské letecké linky až do konce 80. let, kdy bylo zprovozněno druhé mezinárodní letiště Bălți.
V roce 2010 ukončilo letiště Bălți-Město provozování letiště a letových navigačních činností z důvodu převodu veškerého nemovitého majetku a pozemků letiště na Svobodnou ekonomickou zónu Bălți [1] s podmínkou, že Svobodná ekonomická zóna Bălți vybuduje nemovitosti na mezinárodním letišti Bălți-Leadoveni, které nahradí zařízení získané od letiště Bălți-Město.
Letiště Bălți-Město se nachází ve východní části města Balti, naproti vesnici Elizaveta, která je součástí obce Balti, ve vzdálenosti 3,2 km od centra města. Letiště se skládá z terminálu pro cestující, který sloužil jako terminál pro vnitrostátní moldavské lety a současně pro vnitrostátní sovětské lety, dále z hangárů pro letadla a vrtulníky a z nákladového a řídicího střediska. V roce 1977 počet vnitrostátních letů z Kišiněva do Baltu sedmkrát převyšoval počet letů do jakékoli jiné moldavské destinace. Během své existence letiště obsluhovalo přibližně 30 destinací: jak místních, tak do sousedních sovětských republik (SSSR, RSFSR). V sovětské éře bylo letiště Balti uzlem pro letadla Aeroflotu Baltijské sjednocené letecké skupiny (281. letecká skupina spadající pod Moldavskou správu civilního letectví) s leteckým spojením na letiště Kišiněv a letiště Bender, stejně jako pro letouny a vrtulníky Moldaeroservisu.
Historie
29. května 1979: Jakovlev Jak-40C2 (СССР-88280) letiště Balti (Letiště Bălți-Město). Odjezd vysokých funkcionářů ÚV KSČ: Josefa Lenárta a Miloše Jakeše z Moldavské SSR. V popředí zleva: Ivan Bodiul (druhý zleva), první tajemník ÚV KSČ Moldavska, Jozef Lenárt, tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš a předseda Rady ministrů Moldavské SSR Semjon Grossu na letišti v Baltu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bălți City Airport na anglické Wikipedii.
- ↑ Республика Молдова - ПРАВИТЕЛЬСТВО ПОСТАНОВЛЕНИЕ Nr. 983 от 19.10.2010 о передаче недвижимости. lex.justice.md [online]. 2010-10-19 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Bălți-Město na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: OpenStreetMap contributors, Licence: CC BY-SA 2.0
Harta municipiului Balti calibrata pe coordonatele: 47.8016N - 27.8428E si 47.725N - 27.975E.
May 9, 1979: Yakovlev Yak-40C2 (ССССР-88280) at Bălți Airport (Bălți-City Airport). Departure of Jozef Lenárt and Miloš Jakeš from the Moldovan Soviet Socialist Republic. In the foreground (from left to right): Ivan Bodiul (second from left), First Secretary of the Communist Party of Moldova, Jozef Lenárt, First Secretary of the Communist Party of Slovakia, Miloš Jakeš, Secretary of the Communist Party of Czechoslovakia and Semion Grossu, Chairman of the Council of Ministers of the Moldovan SSR, at Balti airport.