Letiště Brno-Tuřany

Letiště Brno-Tuřany
Tuřanské letiště od jihovýchodu
Základní informace
Stát	Česko Česko
Nejbližší město	Brno (7,5 km)
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel	Letiště Brno
Otevření	1954
Kód letiště ICAO	LKTB
Kód letiště IATA	BRQ[1]
Souřadnice	49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d.
Nadmořská výška	778 ft / 237 m
Statistika (2023)
Cestujících	▲ 686 867
Nákladu	▲ 11 653 000 kg
Vzletové a přistávací dráhy
09/27 – beton, 2650×60 m 08/26 – tráva, 800×30 m
Odkazy
Web	www.brno-airport.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, východní část ranveje zasahuje na území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část areálu se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska. Příjezdová silnice k letišti je vedena od brněnské čtvrti Slatina, z tamního nádraží vede k letištnímu areálu také železniční vlečka. Letiště je v majetku Jihomoravského kraje a provozuje ho soukromá společnost Letiště Brno, která je součástí společnosti Accolade Holding.

V roce 2023 tuřanské letiště odbavilo 686 867 cestujících na pravidelných i charterových linkách, což byl nárůst o 46 % oproti roku 2022. Množství odbaveného nákladu (carga) za rok 2023 bylo 11 653 tun.^[2] Během roku 2020 odbavilo kvůli pandemii covidu-19 pouze 86 tisíc pasažérů, následující rok stoupl počet pasažérů na 186 tisíc.

Vybavení

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu)^[3] i IFR (podle přístrojů)^[4] a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.

Historie

1954–1989

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední brněnské čtvrti Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno nejprve jako vojenské v roce 1954, dne 28. dubna 1958 zde byl slavnostně zahájen civilní provoz.^[5][6] Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala. Roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha (VPD) byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m. V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob ustala.

V letech 1981–1982, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, krátce operoval v Brně 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983–1984, se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato přestal 8. stíhací letecký pluk existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.^[7][8] V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala.

1989–současnost

Letiště bylo v majetku státu a nadále ve správě ministerstva obrany, vojenský provoz zde byl ukončen roku 1991. Od roku 1992 převzala jeho správu Česká správa letišť^[9] a v srpnu 1992 došlo k obnovení mezinárodního civilního provozu na letišti.^[10]

V polovině roku 2002 začala provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny Czech International Air Fest (CIAF). V roce 2004 předal stát letiště do majetku Jihomoravského kraje, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly.^[11]

V letech 2005–2006 byla postavena nová odbavovací hala od architekta Petra Parolka, která byla otevřena v září 2006.^[10] Téhož roku bylo zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Girony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13 %. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba papeže Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.

Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines – kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.^[12] V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících, a to přes 557 tisíc lidí.

Od 10. listopadu 2017 má akciová společnost pronajímající si Letiště Brno nového majitele, a to firmu Accolade Holding.^[13] Původní majitel B.A.W.D.F. byl touto společností odkoupen.

Doprava na letiště

Letištní terminál leží 1,6 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka E76 od hlavního nádraží^[14] s jízdní dobou 16 min. V noci zajíždí k letišti noční autobusová linka N89. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Pro potřeby nákladní dopravy je do areálu letiště přivedena železniční vlečka z nedaleké stanice Brno-Slatina na Vlárské dráze. Vlečka byla postavena v rozmezí let 1950–1953^[15] a její celková délka činí 2,0 km. Jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj, provozovatelem společnost Letiště Brno.^[16]

Aerolinie a destinace

Osobní

Z Brna provozuje pravidelné celoroční lety jediná letecká společnost, a to Ryanair. Létá odsud do Londýna, na letiště Stansted. Jihomoravský kraj spustil v březnu 2019 tendr na obnovení linky do Mnichova, která zanikla po krachu BMI Regional.^[17] Po neúspěchu tendru kraj vypsal nadlimitní zakázku na provoz linky do Mnichova a podmínečné dotování ve výši 57 mil. Kč.^[18] Ani v tomto tendru však provozovatel linky nebyl vybrán^[19]. Letiště jedná o linkách do Severního Porýní-Vestfálska, centrální Francie, Velké Británie či Ukrajiny.^[20]

Letiště v Brně obsluhují (k roku 2023) následující dopravci:^[21]

	Letecká společnost	Země	Destinace	Letadlo	Frekvence týdně	Poznámka
Pravidelné linky: [22]	Ryanair	Spojené království Spojené království	Londýn-Stansted	B737-800 / B737 MAX 200 / A320	7 (v zimní sezóně 5)
		Itálie Itálie	Bergamo	B737-800 / B737 MAX 200	2
Sezónní pravidelné linky: [23]	Air Montenegro	Černá Hora Černá Hora	Tivat	E95	2	od června 2023
	Smartwings	Bulharsko Bulharsko	Burgas	B737-800/B737 MAX	11	červen–září
			Varna		4
		Egypt Egypt	Hurghada		8	celoročně
			Marsa Alam		8
			Taba		1	květen–říjen
		Řecko Řecko	Heraklion		7	květen–říjen
			Korfu		4	červen–říjen
			Kos		4
			Rhodos		5
			Zakynthos		3	červen–září
			Volos		1	červen–září
			Kavala		1	červen–září
			Preveza		1	červen–září
		Španělsko Španělsko	Tenerife		1	červen–říjen
			Palma de Mallorca		3	červen–říjen
			Murcia		1	červen–září
			Fuerteventura		1	květen–říjen
		Portugalsko Portugalsko	Madeira		1	květen–září
		Albánie Albánie	Tirana		2	červen–září
		Turecko Turecko	Antalya		15	květen–říjen
			Bodrum		1	červen–září
		Kapverdy Kapverdy	Boa Vista		1	červen–říjen
			Sal		1	červen–říjen
		Itálie Itálie	Lamezia Terme		1	červen–září
		Tunisko Tunisko	Enfidha		2	květen–říjen

Nákladní

Následující dopravci létají na letiště Brno-Tuřany k listopadu 2020 pravidelně:

Letecká společnost	Země	Destinace	Letadlo
ASL Airlines Belgium[24]	Belgie Belgie	Paříž	B737-400
DHL[25]	Německo Německo	Lipsko	B757-200

Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností Euro Cargo Air, která zde uvažovala zřídit svoji základnu.^[26]

Ostatní

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréninkové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Bývalé pravidelné linky

Od roku 1990 se létalo z Brna pravidelně do jedenácti destinací, které byly zrušeny.^[27] Provozovalo je celkem devět dopravců.

Český národní dopravce ČSA sem létal mezi prosincem 2005 až červencem 2011 z Prahy. Cirrus Airlines odsud létaly do Mnichova (listopad 2005 až březen 2017). V devadesátých letech sem vedla přímá linka z švýcarského Curychu, létaná Air Engidiana. Nízkonákladový dopravce Ryanair odsud v minulosti provozoval spojení do španělské Girony (2007 až 2008) a Alicante (2011). Ruská společnost Atlant-Soyuz sem létala z Moskvy-Vnukova (2007 až 2011).

Wizz Air odsud provozoval třikrát týdně pravidelné spojení do Londýna–Lutonu (2010 až leden 2018),^[28] dvakrát týdně do Eindhovenu (prosinec 2011^[29] až říjen 2017) a do Říma-Fiumicina (březen 2011 až říjen 2012). V létě 2010 odsud létala aerolinie Central Connect Airlines pravidelně do Zadaru. Společnost Czech Connect Airlines odsud létala do roku 2012 linky do Petrohradu a Moskvy-Domodědovo (obě březen 2011 až leden 2012). Ruský UTair sem létal z Moskvy-Vnukova (červen 2011 až březen 2015).

Mezi 16. listopadem 2015 až 16. únorem 2019 provozovala z Brna skotská společnost BMI Regional přímou linku na letiště v Mnichově. Na lince, jejíž frekvence byly postupně navyšovány^[30] až na jedenáct týdně létala typ letadla Embraer 145. Linka byla ukončena z důvodu zániku společnosti BMI Regional.^[31] Spojení částečně dotoval Jihomoravský kraj. Na lince měly tzv. codesharovou smlouvu německé aerolinie Lufthansa a Condor, jejichž spojení navazovala na linku z Brna. Letouny BMI Regional létaly z Brna dvakrát za všední den (kromě úterý) a jednou v neděli. Kraj na základě výsledků veřejné soutěže vybere nového dopravce, který linku bude provozovat.^[32] Nové spojení by se mělo obnovit v září 2019^[33], což se však nestalo, jelikož o výběrové řízení pro provoz linky neměl nikdo zájem ^[19].

S koncem letového řádu zima 2019/2020 byl ukončen provoz linky do Berlína společnosti Ryanair^[34]. Linka bylo v provozu od dubna 2019^[35] do března 2020, byla operována letouny Boeing 737-800 2x týdně. Pandemie covidu-19 a s ní spojení omezení v letecké dopravě konec linky urychlily asi o měsíc.

Statistiky

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis.,^[zdroj?] s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok.^[zdroj?] V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43 %.

V roce 2016 Letiště Brno-Tuřany odbavilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.^[36] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než předchozí rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.^[36]

O letních prázdninách v roce 2018 má být podle letového plánu letiště odbaveno až o třetinu více osob než v roce 2017, kdy letní spoje využilo asi 100 tisíc cestujících.^[37] Podle odhadu vedení letiště má v roce 2018 počet odbavených cestujících poprvé od roku 2012 překonat půl milionu osob.^[38]

Tabulka

Terminál a další významné stavby

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.

V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.

Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.

V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.

Rozvoj letiště

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. Správa železnic připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. V roce 2014 uvažovalo město Brno i o lince vlakotramvaje, která by mohla na letiště zajíždět.^[43]

Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období,^[44] který mj. obsahuje:

• Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
• Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
• Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
• Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehody

Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany či poblíž:

• Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná^[45][46].
• Stroj Air Algérie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.

• V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8. stíhací letecký pluk, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).

Památník československým válečným letcům

8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.^[47]

Fotogalerie

• 

  (c) Český úřad zeměměřický a katastrální (https://ags.cuzk.cz/opendata/), CC BY 4.0
  Letecký pohled na letiště Brno-Tuřany
• 
  Celkový pohled na letiště Brno-Tuřany
• 
  Boeing 737-800 Travel Service
• 
  Let L-410 VAN AIR Europe
• 
  Boeing 737-800 Ryanair
• 
  Boeing 737-300 Atlant-Soyuz Airlines
• 
  Nákladní Iljušin Il-76 Uzbekistan Airways
• 
  Nákladní letouny v Brně
• 
  Vyhlídka pro veřejnost (Boeing 757 Jakutia)
• 
  Odletová hala podle návrhu P. Parolka
• 
  BAE Hawk Red Arrows, v pozadí ÚLy
• 
  Bývalé vojenské ÚLy
• 
  Odlet papeže 27. září 2009
• 
  Fáze přistání Ruslana z vyhlídky vedle terminálu
• 
  Kryštof 04, vrtulník letecké záchranné služby pro Jihomoravský kraj

Odkazy

Reference

Související články

• Doprava v Brně
• Seznam letišť v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Brno-Tuřany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Odbavovací hala letiště Brno-Tuřany, archiweb.cz