Letiště Podgorica

Mezinárodní letiště Podgorica – Golubovci Међународни аеродром Подгорица - Гoлубoвци
Terminál 1 po rekonstrukci
Základní informace
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní / vojenské
Provozovatel	Aerodromi Crne Gore
Otevření	1961
Nejbližší město	Podgorica (11 km)
Kód letiště ICAO	LYPG
Kód letiště IATA	TGD
Souřadnice	42°21′34″ s. š., 19°15′7″ v. d.
Nadmořská výška	141 ft / 43 m
Statistika (2010)
Cestujících	651 478
Pohybů	29 286
Vzletové a přistávací dráhy
18/36 – beton, 2500×45 m
Odkazy
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Podgorica – Golubovci (černohorsky Међународни аеродром Подгорица - Гoлубoвци, Međunarodni aerodrom Podgorica - Golubovci) je hlavní a největší mezinárodní letiště v Černé Hoře, nacházející se 12 km jižně od centra hlavního města Podgorice v obci Golubovci.

Mezinárodní ICAO kód letiště je LYPG, kód IATA je stále TGD, protože Podgorica byla v letech 1946–1992 pojmenována Titograd.

Je to jedno ze dvou letišť v oblasti Podgorici (druhé, Letiště Ćemovsko polje, přežilo bombardování za druhé světové války a nyní je centrálním letištěm parašutistických a kaskadérských společností v okolí).

Slogan tohoto letiště je Letiště Podgorica – srdce Černé Hory.

Historie

Letiště bylo postaveno v roce 1961 ve vesnici Golubovci, jižně od Podgorice v údolí Zeta. Původně sloužilo jako vojenské letiště pro jugoslávskou armádu, později zde byl zaveden i civilní provoz. Spolu s tivatským letištěm bylo ve vlastnictví Jat Airways, dokud obě letiště v roce 2003 neodkoupila Vláda Republiky Černá Hora. Letiště bylo častým terčem Bombardování NATO 1999, ovšem žádné velké škody neutrpělo.

V roce 2006, po vyhlášení nezávislosti, proběhla na letišti rozsáhlá rekonstrukce. Byla rozšířena celková plocha letiště, zrenovován systém pojezdových drah, zpevněna a rozšířena vzletová a přistávací dráha a modernizováno osvětlení letištní plochy a světelné navádění na letiště. Nově vznikl také VIP terminál. V roce 2008 proběhla stavba nového mezinárodního terminálu pro cestující. Rozpočet na rekonstrukci přesáhl 4 miliony EUR. V rámci této rekonstrukce byla rozšířena i stojánka, která je schopna pojmout 6 letadel místo předchozích 3 a plánuje se další rozšíření až na 8 letadel. Dalším bodem rekonstrukce bylo i přizpůsobení letiště k přijímání obřích dopravních i transportních letounů, jako jsou Iljušin Il-86, Airbus A380, Boeing 747 Jumbo Jet nebo Antonov An-225.

Vojenské využití

Podgorické mezinárodní letiště je sice veřejným letiště, ale sdílí vzletovou a přistávací dráhu s nedalekou leteckou základnou.

Součástí tohoto leteckého komplexu byla i ranvej 08/26, která se nachází u kopce Šipčanik. Ranvej je pouze 15 metrů široká a není uzpůsobena přijímat civilní letadla. Pod kopcem Šipčanik se nacházel podzemní úkryt pro vojenská letadla a další nejmodernější vybavení celé letecké základny. Proto se Šipčanik stával v roce 1999 častým terčem bombardování NATO a byl velmi poškozen. Nedávno tento podzemní úkryt zakoupila společnost Plantaže, která má kolem letiště své vinice, a udělala z něj sklad vína. Dráha 08/26 se v současnosti nevyužívá a není jasné, k jakým účelům bude používána.

Po osamostatnění Černé Hory vznikla nová Armáda Černé Hory, která vydala usnesení, že kvůli vysokým nákladům na údržbu nebude používat všechny vojenské letouny z letecké základny. Vzdušné síly ARČH v současnosti používají celkem 27 letounů. Všechny tyto letouny stále sídlí na Podgorické letecké základně. O osudu zbývajících nepoužívaných letounů není zatím rozhodnuto.

Charakter letiště

Podgorické mezinárodní letiště zajišťuje spojení jak s místními, tak i se zahraničními letišti. Má jednu vzletovou a přistávací dráhu, která nese označení 18/36 a její rozměry jsou 2500×45 metrů. Dráha je situována ve směru sever - jih. Vzhledem k Dinárským horám severně od Podgorice přijímá letiště letouny z jižní strany. Vzlety jsou povolené z obou stran, ale severní přistání se povoluje pouze za velmi dobré viditelnosti.

Je to moderní letiště se dvěma terminály (T1 – nový / odletový, T2 – starý / odletový a příletový), velkým parkovištěm a spoustou obchodů. Je zde 12 odbavovacích stolků, dětský koutek, restaurace, banky, konferenční sál, salónky leteckých společností, půjčovna aut a další obchody (Costa Coffee, Duty-free shop, CNB,...). Terminál T1 je architektonicky moderní budova ze skla a hliníku a obsluhuje většinu pravidelných letů, starý terminál T2 je využíván spíše pro společnosti s menší letovou frekvencí a je spojen s VIP terminálem.

V roce 2009 prošlo letištěm 601 712 cestujících, což znamená navýšení o zhruba 100 000 oproti předchozímu roku. V roce 2007 jej Mezinárodní rada letišť (ACI) ocenila jako nejlepší letiště pod 1 milion cestujících.

Letiště zpracovává vnitrostátní i mezinárodní lety. Jelikož jsou dvě hlavní černohorská letiště od sebe vzdálena pouze 80 km, padlo rozhodnutí o zrušení pravidelných vnitrostátních letů, které jsou nyní převedeny na lety charterové.

Díky vybudování mezinárodního letiště se Podgorica stala jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v oblasti.

Aerolinie a destinace

Letiště Golubovci je hlavní základnou pro černohorskou národní leteckou společnost Montenegro Airlines. Působí ovšem jako vedlejší základna také pro charterové letecké společnosti Di Air, Vektra Aviation nebo Oki Air International. Své pobočky zde má ale i spousta zahraničních leteckých společností – např. Jat Airways, British Airways, Adria Airways, MALÉV Hungarian Airlines, Austrian Airlines, Moskovia Airlines nebo Croatia Airlines.

Letiště je dále využíváno charterovými a cargo dopravci.

Pravidelné linky

Charterové linky

Cargo linky

Doprava na letiště

Podgorické letiště je přes krátkou objížďku přístupné z evropské silnice E65, která spojuje švédské Malmö a řeckou Chaniu. Cesta z centra města na letiště netrvá většinou déle než 15 minut, s výjimkou letních měsíců, kdy je na silnici hustší provoz (díky turistům mířícím k Jaderskému moři).

V současnosti je ve výstavbě nová čtyřproudová dálnice v rámci obchvatu města Golubovci, z níž má být výjezd i k letišti.

Díky výstavbě tunelu Sozina se cesta k letišti z Baru (největšího přístavu v Černé Hoře) zkrátila na 40 km. Letiště je tak blíže nejen obyvatelům Baru, ale i ostatním z jižního pobřeží státu.

Dopravu do města zapříčiňují kyvadlové a linkové autobusy nebo taxi služby.

Vážné nehody

• 25. ledna 2005 v noci na letišti přistávalo letadlo Fokker 100 společnosti Montenegro Airlines (let YU-AOM). Po přistání v zasněžených podmínkách se podvozek letounu na ranveji – 700 metrů před odbočením na pojezdovou dráhu – zlomil. Dva cestující, pilot a druhý pilot byli lehce zraněni. Aerolinie byly po incidentu žalovány cestujícími – jako jediná letecká společnost totiž provozovaly lety do Podgorice i v nočních hodinách; ostatní společnosti noční lety odvolaly kvůli nemodernímu vybavení letiště. V roce 2006 bylo letiště zmodernizováno.

• 11. září 1973 letoun SE 210 Caravelle společnosti Jat Airways (let YU-AHD) na pravidelné lince Skopje – Titograd (dnes Podgorica) narazil do hory Maganik v pohoří Babin Zub, severně od Podgorice. Všech 41 cestujících na palubě včetně členů posádky zahynulo.

Galerie

• 

  Letiště během Války v Kosovu

• 

  Fokker 100 Montenegro Airlines (vlevo) a Tupolev Tu-154 S7 Airlines (v pozadí) na podgorickém letišti

• 

  Vojenská základna Černohorského národního letectva blízko letiště ve vesnici Golubovci

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Podgorica na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky