Letiště Kbely
| Kbely | |
|---|---|
 Vojenské letiště Kbely | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Nejbližší město | Praha (11 km) |
| Typ letiště | vojenské neveřejné |
| Provozovatel | Letectvo Armády ČR |
| Otevření | prosinec 1918 |
| Kód letiště ICAO | LKKB |
| Kód letiště IATA | – |
| Souřadnice | 50°7′18″ s. š., 14°32′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 919 ft / 280 m |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Kód památky | 104539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letiště Kbely je vojenské letiště umístěné v severovýchodní části Prahy na jihu Kbel, které částečně zasahuje i na území Hloubětína a Vysočan. V současné době je na něm umístěna 24. základna dopravního letectva, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany, která zabezpečuje přepravu ústavních činitelů. Letiště Kbely se nachází jižně od nedalekého letiště Letňany, známého mj. výskytem syslů.
Historie
Planina mezi obcemi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako vhodná pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918. Bylo zde vybudováno několik budov a plátěných hangárů a už v prosinci 1918 z letiště vzlétly první letouny. Bylo to první plnohodnotné letiště založené po první světové válce na českém území. Před ním existovalo ještě letiště v Chebu, které bylo založeno za rakousko-uherské monarchie a prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic. Od roku 1920 zde byl zaveden také civilní dopravní provoz. Civilním ředitelem letiště byl jmenován Ing. Bedřich Trnka.[1] Letiště se pak postupně stalo centrem rozvoje československého letectví, jímž bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno letiště v Praze-Ruzyni.
- Letiště ve Kbelích od roku 1921 do roku 1931 pravidelně navštěvoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- V roce 1927 byla vybudována vodárenská věž, která sloužila i jako letecký maják.
- V roce 1929 se zde usídlil 6. bombardovací pluk.
- V roce 1933 se uskutečnil první velký armádní letecký den, kde se – poprvé v Československu – objevili skupinoví letečtí akrobaté. Dalšího leteckého dne v roce 1936 se zúčastnilo 200 letadel a zhlédlo ho více než čtvrt milionu diváků.
- Koncem třicátých let se letiště i s letci připravovalo na okupaci.[zdroj?] Na začátku války bylo letiště mezi prvními obsazenými objekty v Čechách.[zdroj?] Letadla padla do německých rukou a letci se ubírali do zahraničí, k odboji.[zdroj?] Letiště bylo nacisty přeměněno na dílny a na dopravní letiště, ale koncem války bylo jen v rukou luftwaffe.[zdroj?]
- Američané (15th Air Force USAAF) podnikali na Kbely nálety. Největší proběhl 25. března 1945.
- Po skončení války se sem vraceli českoslovenští bojovníci ze SSSR (např.František Fajtl) a z Británie.[zdroj?]
- Po válce a rekonstrukci se přeměnilo na vojenské dopravní letiště.[zdroj?]
Rozhlasový vysílač
Historie letiště Kbely je kromě letectvím spojena také s vysíláním Radia Praha. První trvalé přenosy Radia Praha začaly vysíláním ze stanu na letišti Kbely 18. května 1923 ve 20:15. Tím se stalo Radio Praha druhou civilní vysílačkou v Evropě po BBC (British Broadcasting Company, předchůdkyní nynější BBC) s pravidelným rozhlasovým vysíláním.[2][3]
Gočárovy domky
Takzvané Gočárovy domky byly postaveny architektem Josefem Gočárem ve 20. letech 20. století v národním stylu. Původně byly tři a sloužily jako restaurace, technická a administrativní budova. Od roku 1958 jsou zapsány v seznamu kulturních památek.[4] V 70. letech 20. století byly dva dochované domky přeneseny do areálu Zoo Praha v Troji. V srpnu 2002 zoo zatopila povodeň, roku 2011 byly domky přesunuty v prostoru zoo opraveny a zprovozněny.[5][6]
1994–současnost
Od července 1994 bylo letiště Praha–Kbely sídlem 6. základny dopravního letectva. Při letišti fungují ještě Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany (od roku 1922) a Letecké muzeum Kbely (1968). K 1. červenci 2003 byla základna přejmenována na 24. základnu dopravního letectva T.G. Masaryka.
Odkazy
Reference
- ↑ Před 80 lety zahájilo provoz letiště Ruzyně. Bylo bez smogu a vojáků. iDNES.cz [online]. 2017-04-04 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.
- ↑ KRUPIČKA, Miroslav. Historie českého rozhlasu [online]. Praha: Český rozhlas [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Rozhlas II [online]. Příbram: Quido magazín [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2007-07-08]. Identifikátor záznamu 153324 : venkovský dům tzv. Gočárovy domky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Archiweb: Gočárovy domky v pražské zoo se opět halí do barev trikolory. ČTK, 19.11.2010. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.
- ↑ Archiweb: Praha možná v příštím roce opraví Gočárovy kubistické domky. Šárka Dvořáková, Markéta Horešovská. ČTK, 08.09.2008. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Kbely na Wikimedia Commons - 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely Archivováno 4. 1. 2019 na Wayback Machine. oficiální stránky základny
- 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely na serveru ministerstva obrany
- Oficiální stránky Leteckého muzea Kbely na serveru Vojenského historického ústavu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Letiště Praha-Kbely
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Přibližovací světelná soustava letiště Praha-Kbely
Letiště Kbely, místo prvního rozhlasového vysílání Radia Praha v květnu 1923