Letnění rybníků

Během letnění dochází k obnažení rybničních sedimentů

Letnění je termín z rybníkářství, kdy je během vegetačního období ponechán alespoň částečně bez vody. Tento postup byl běžně využíván převážně v minulosti pro zvyšování produkce rybníka. Letnění má i pozitivní dopady na různé druhy rostlin a zvířat, které jsou na obnaženém dně životně závislé jako například zástupci ptactva bahňáci (Charadrii).[1] Oproti odbahňování rybníka, kdy je odstraňováno bahno, nedochází v tomto případě k odstraňování sedimentů.

Během letnění dochází také k mineralizaci rybničních sedimentů a vlivem proschnutí dna i k popraskání vrstev usazeného bahna. To přispívá k provzdušnění vrstev, které se nachází pod svrchní vrstvou. Přístup vzduchu do hlubších částí sedimentů zmenšuje význam anaerobních procesů. Vyjma toho mají také litorální porosty možnost regenerovat.[1]

Letnění se používá například na Lednických rybnících v rámci ochrany o tuto národní přírodní rezervaci.[1]

Reference

  1. a b c VOJTĚCHOVSKÁ, Eva; KNIŽÁTKOVÁ, Eva; KAŠPAR, Lubor; LACINA, David. Lednické rybníky v roce 2011: Jak zajistit dobrý stav předmětu ochrany. [přírody]. AOPK ČR, 2012, s. 6. ISSN 1210-258X. 

Média použitá na této stránce

Velký kocelovický rybík (2).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Velký kocelovický rybník poblíž obce Kocelovice, okres Strakonice, Česko.