Letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele na Vysoké

Letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele
Zřícenina letohrádku a kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké v okrese Kutná Hora
Účel stavby
kaple, letohrádek, poustevna, malý klášter
Základní informace
Sloh	baroko
Architekt	Giovanni Battista Alliprandi (?)
Výstavba	1695-1697
Zánik	požár 30. dubna 1834
Stavebník	František Antonín Špork
Současný majitel	městys Suchdol
Poloha
Adresa	Suchdol, okres Kutná Hora, Česko Česko
Souřadnice	49°56′32,88″ s. š., 15°11′18,2″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	26533/2-2834 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozůstatky letohrádku Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele a poustevnou či malým klášterem se nacházejí v lese na vrcholu kopce Vysoká (471 m n. m.) na katastrálním území stejnojmenné vesnice, která je částí městyse Suchdol v okrese Kutná Hora.^[1] Zřícenina barokního letohrádku, kaple a pousteven je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.^[2]

Historie

Unikátní stavbu, která byla zároveň letohrádkem a kaplí, nechal na Vysoké postavit v letech 1695 až 1697 hrabě František Antonín Špork, kterému kromě jiných rozsáhlých majetků v Čechách patřilo také malešovské panství na Kutnohorsku.

Za autora atypické stavby je považován Giovanni Battista Alliprandi, který pocházel z provincie Como v severní Itálii a později patřil k nejvýznamnějším českým barokním architektům.^[3]Mladý Giovanni Battista Alliprandi v té době již pracoval pro hraběte Šporka. Pojetí stavby zjevně vychází z nákresů ideálních letohrádků Alliprandiho učitele, známého vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Na stavbu bylo vynaloženo 1400 dukátů, tj. 5 600 zlatých. Traduje se, že hrabě Špork během lázeňského pobytu v Karlových Varech v roce 1695 tuto částku vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském, známém jako August II. Silný.^[4][5]

Slavnostní otevření letohrádku, spojené s vysvěcením kaple sv. Jana Křtitele, se konalo 24. června 1697. Kapli vysvětil Tobiáš Jan Becker, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. František Antonín Špork při této příležitosti uspořádal impozantní slavnost s hostinou, na kterou pozval nejen množství šlechticů, ale také na 20 000 svých poddaných z celého malešovského panství. Na památku této události nechal hrabě Špork vyrazit 1000 pamětních medailí ze slitiny stříbra a cínu. Na líci medaile byla vyobrazena polygonální stavba letohrádku, na rubu pak Kristův křest.^[4]

O rok později, v roce 1698 ještě nechal hrabě Špork západně od letohrádku postavit poustevnu. V zemských deskách je uložena zakládací listina z 8. března 1698, v níž se hovoří o poustevně pro tři poustevníky „na tak zvaném vrchu Vysoká aneb Belveder“ a o jejich zaopatření základními potřebami z prostředků majitelů panství.^[4][5]

Poslední velkou barokní slavnost uspořádal hrabě Špork na Vysoké 24. června 1699 u příležitosti oslavy křtu svého syna Jana Františka Antonína Josefa Adama. Již o měsíc později, 20. července 1699, však František Antonín Špork prodal malešovské panství i se stavbami na Vysoké hraběti Františku Antonínu Halleweilovi. Po hraběti Halleweilovi získal v roce 1711 malešovské panství Johann Franz Karl Ostein. Ani jeden z těchto dvou nových majitelů, ani další vlastníci v pozdější době letohrádek nevyužívali, pouze Friedrich Anton Ostein-Dalberg nechal stavbu v roce 1797 nově zastřešit.^[4] Kaple s poustevnami byla pod správou augustiniánů z Lysé nad Labem až do roku 1759.^[2]

Letohrádek zůstal i na počátku 19. století pustý a jeho zkázu dokonal blesk, který do něj udeřil 30. dubna 1834 a stavbu zapálil.^[2] Až ve druhé dekádě 21. století občanské sdružení Belveder iniciovalo nejnutnější opravy stavby, na které přispělo Ministerstvo kultury ČR, městys Suchdol, který je vlastníkem nemovitosti, a v rámci projektu „Partnerství pro Kolínsko“ nemalou částkou poskytla také společnost TPCA Kolín.^[4]

Popis

Centrální část původní patrové stavby byla vybudována na oktagonálním půdorysu a také střecha, zakončená malou věžičkou, byla osmiboká.^[2] V prvním patře této ústřední stavby se nacházely obytné prostory – velký sál a čtyři pokoje pro hraběte a jeho rodinu. Ve věžičce byla vyhlídková místnost, která sloužila jako rozhledna.^[2][3][4]

Uprostřed letohrádku, který byl zároveň kaplí,^[5] stála socha svatého Jana Křtitele, nad níž bylo jako baldachýn umístěno zlaté slunce, ze kterého tryskala voda do mramorové kašny.^[2][3] Olověné trysky byly nejen v centrálním slunci nad sochou, dalších osm bylo umístěno v nárožích římsy po obvodu kaple, odkud rovněž stříkala voda.^[5] (U příležitosti slavnostního otevření letohrádku a vysvěcení kaple v roce 1697 v mramorové kašně v přízemí stavby bylo hostům místo vody nabízeno víno).^[3]

Další přístavby, někdejší předsíně, upravené jako krápníkové jeskyně neboli grotty, které tuto centrální část obklopovaly, dotvářely půdorys objektu do podoby čtverce se skosenými rohy.^[4] Do 21. století se ze stavby dochovalo až do úrovně její hlavní římsy obvodové smíšené zdivo. Na zdech jsou patrné některé fragmenty omítky a kamenných detailů.^[2] Před vstupem do areálu se nachází klenutý sklep.^[2]

Přístup

Ruiny barokních staveb na Vysoké jsou volné přístupné. Na vrchol kopce vede zeleně značená turistická cesta od západu z Vysoké nebo z jihu ze sousedních Mezholez, které již náležejí k obci Miskovice.^[1] Poblíž zříceniny se nacházejí další zajímavé objekty. Stojí zde například betonová zeměměřičská věž, jejíž okolí má status chráněného území geodetického bodu 1. řádu.^[6]

Zhruba sedm desítek metrů východně od zříceniny Šporkova letohrádku se tyčí do výšky 35 metrů rozhledna Vysoká.^[3] Rozhledna, na níž vede 144 schodů, byla vybudována v roce 2001 v souvislosti s výstavbou vysílače pro operátora sítě mobilních telefonů a obec Miskovice ji zpřístupnila veřejnosti 30. dubna 2002.^[6]

V těsné blízkosti letohrádku se nachází 2,5 metru vysoký novodobý menhir. Kámen, který sem umístili v roce 2014 členové občanského sdružení Denemark, byl vyzvednut z koryta říčky Vrchlice.^[7] Několik metrů na východ od menhiru roste 25 metrů vysoký buk lesní, který je zapsán na seznamu chráněných památných stromů.^[8]

Zajímavost

V roce 2008 natočila Česká televize na Vysoké jeden z pořadů tehdy nového cyklu ČT Toulavá kamera.^[9] O Šporkově Belvederu s kaplí v tomto díle vyprávěl historik Regionálního muzea v Kolíně.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. S. 164–166. 

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Kutná Hora
• Kuks
• Bon Repos
• Kaple svatého Huberta (Starý Ples)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu letohrádek Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele ve Vysoké na Wikimedia Commons