Letohrad

Letohrad
Domy na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Letohrad
Obec s rozšířenou působností	Žamberk (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′9″ s. š., 16°29′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 445 (2024)[1]
Rozloha	23,54 km²[2]
Nadmořská výška	372 m n. m.
PSČ	561 51
Počet domů	1 577 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Václavské nám. 10 561 51 Letohrad e-podatelna@letohrad.eu
Starosta	Petr Fiala
Oficiální web: www.letohrad.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Letohrad
Další údaje
Kód obce	580538
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letohrad (česky do roku 1950 Kyšperk) je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm přibližně 6 400^[1] obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.

Do roku 1950 mělo město název Kyšperk (německy Geiersberg) podle stejnojmenného zaniklého hradu Kyšperk. Město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.^{[4][nenalezeno v uvedeném zdroji][5]} Název Letohrad je umělý a vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.

V písemných pramenech se název města objevuje ve tvarech: „w Kyssperku mčko“ (1514), Kyssperk (1601), Kysspergk (1654, 1715), Geyersberg (1716, 1720), Geyersberg a Supihora nebo Kyssperk (1790), Geiersberg (1836) a úředně Kyšperk či Supíhora (1854).^[6]

Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku z roku 1514. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.

V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek v českých zemích pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“.^[7] Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek.^[7] Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval rozvoj dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.

V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.

Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí a od krajského města Pardubice 62 km západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.

• Letohrad
• Červená
• Orlice
• Kunčice

Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí nad Orlicí, kde jsou přípoje na dálkové vlaky.

Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce nad Orlicí a dalších okolních obcí.

• Raně barokní zámek z let 1680–1685
• Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou
• Kostel sv. Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709
• Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím
• Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli
• Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
• Tvrz Orlice – renesanční tvrz
• Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda,^[10] stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů sv. Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další.
• Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 m od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů.
• Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství
• Muzeum řemesel Letohrad
• Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem
• Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904

• František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
• Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu
• Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř
• Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
• Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky
• Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
• Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu
• Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před r. 1989 činný v církevním disentu
• Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér
• Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství
• Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista

• Daruvar, Chorvatsko
• Hausen am Albis, Švýcarsko
• Niemcza, Polsko

• 

  (c) I, Sokoljan, CC BY-SA 3.0
  Zámek
• 
  Václavské náměstí s morovým sloupem
• 
  Městské domy na náměstí
• 
  Kašna na náměstí
• 
  Kostel sv. Václava
• 
  Muzeum Letohrad
• 
  Kaple sv. Jana Nepomuckého
• 
  Hotmarova kaple Matky Boží
• 
  Pohled na město
• 
  Železniční stanice

• SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6
• M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999
• Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507

• Galerie Letohrad na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letohrad na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kyšperk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Letohrad v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)