Letohrad (nádraží)
| Letohrad | |
|---|---|
.jpg) Staniční budova v srpnu 2022 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Město | Letohrad |
| Souřadnice | 50°1′53″ s. š., 16°30′27″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Letohrad | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 533307 |
| Tratě | Týniště nad Orlicí – Letohrad, Ústí nad Orlicí – Międzylesie |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| V provozu od | 10. ledna 1874 |
| Zabezpečovací zařízení | el. stavědlo ESA 44 (DOZ z CDP Praha) |
| Dopravní koleje | 6 + 1 kusá |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (4) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letohrad je železniční stanice ve východní části města Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko řeky Tichá Orlice. Leží na jednokolejných tratích Týniště nad Orlicí – Letohrad a Ústí nad Orlicí – Lichkov (elektrizována soustavou 3 kV DC). Před staniční budovou je též umístěno městské autobusové nádraží.
Historie
Stanice byla otevřena 10. ledna 1874 společností Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), která zprovoznila svou trať z Hradce Králové do Lichkova, 10. října téhož roku byla dokončena spojka na nové nádraží v Ústí nad Orlicí ležící na trati mezi Prahou a Olomoucí. 15. října 1875 ÖNWB stavebně prodloužila trať přes hranici do Pruska. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Zřízena zde byla vodárna a také lokomotivní depo. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železniční sítě ÖNWB severovýchodním směrem.
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1] Elektrický provoz byl ve stanici zahájen 29. prosince 1982, v roce 2008 byly troleje prodlouženy dále na Lichkov a státní hranici s Polskem.
Popis
Nachází se zde dvě vnější nástupiště u budovy a jedno ostrovní nástupiště s přístupem podchodem. V budově nádraží provozuje Jindřich Beneš v podnájmu nádražní restauraci, která měla k dubnu 2023 nejvyšší uživatelské hodnocení na webech Firmy.cz a Mapy.cz ze všech restaurací v České republice.[2]
Reference
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ FRIEDMANNOVÁ, Silvie. Nejoblíbenější česká restaurace: Nenápadná nádražka s hotovkami. Seznam zprávy [online]. 2023-04-11 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA symbol: toilet
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v roce 2022