Letov Š-10

Letov Š-10
Určenícvičný letoun
VýrobceLetov
Charaktervyřazen ze služby
UživatelČeskoslovenské letectvo
Masarykova letecká liga
Výroba19221923[1]:s.35
Vyrobeno kusů51[1]:s.35
Vyvinuto z typuHansa-Brandenburg B.I
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letov Š-10 byl dvouplošný cvičný letoun vyráběný ve 20. letech 20. století československou firmou Letov. Jednalo se o kopii německé konstrukce Hansa-Brandenburg B.I.

Vznik a vývoj

Letov Š-10 byl přímou kopií Hansa-Brandenburg B.I série 76 široce užívaného armádním letectvem Rakousko-Uherska. Tento typ patřil mezi nejpočetnější letouny nacházející se na československém území po získání samostatnosti anebo získaných krátce poté, a později bylo rozhodnuto o dalším zvýšení počtů domácí výrobou. U firmy Aero tak vznikaly stroje Aero Ae-10, a v roce 1922 byla v továrně Letov zahájena výroba 51 kusů Š-10.[1]:s.35[2]:s.24 Byly vybaveny šestiválcovým řadovým motorem Mercedes D.I,[p 1] písty jehož zadních válců byly při stání na zemi nadměrně zaplavovány olejem, což letounům vyneslo přezdívku „sardel“ či „sardinka“.[1]:s.36[2]:s.24 Další neoficiální přezdívkou typů Ae-10 i Š-10 byl „malý branďák“,[1]:s.36 kterou sdílely s původními Brandenburgy B.I.[2]:s.24[p 2]

Operační historie

Československému letectvu Š-10 sloužil spolu s příbuznými letouny Aero Ae-10 jako letoun pro základní pilotní výcvik, a ačkoliv byl brzy doplněn moderněji koncipovaným typem Š-18, ve vojenské službě byl zcela nahrazen až po zavedení letounů Praga E-39 začátkem 30. let. Typ se vyznačoval značnou stabilitou, bezpečností letu a celkovou nenáročností na pilotáž,[2]:s.24 což vedlo k jeho oblibě u pilotů, ale brzy bylo pociťováno jako jistý nedostatek, protože tyto vlastnosti nedokázaly žáky adekvátně připravit na pilotování náročnějších bojových letounů.[1]:s.35[2]:s.24 Po vyřazení z vojenské služby část strojů získaly aerokluby a organizace Masarykovy letecké ligy. Stroj Š-10.1, pojmenovaný „Zdena“, sloužil u pobočky MLL v Nymburce až do listopadu 1936.[2]:s.41

Uživatelé

Specifikace

Údaje podle[3]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (instruktor a žák)
  • Rozpětí: 12,30 m
  • Délka: 8,40 m
  • Nosná plocha: 36,52 m²
  • Prázdná hmotnost: 668 kg
  • Vzletová hmotnost: 966 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Mercedes D.I[p 1]
  • Výkon pohonné jednotky: 74 kW (100 k)

Výkony

  • Maximální rychlost: 130 km/h
  • Cestovní rychlost: 90 km/h
  • Dostup: 3 500 m
  • Stoupavost: výstup do výše 1 000 m za 9 minut a 30 sekund
  • Dolet: 400 km

Odkazy

Poznámky

  1. a b Později uplatněna jeho kopie od firmy Breitfeld & Daněk Blesk I.
  2. Jako „velký branďák“ byl letci označován Hansa-Brandenburg C.I a na něm založené typy Aero A-14/A-15 a A-26. Rozdíl nebyl dán výrazně odlišnými rozměry, ale instalovanými pohonnými jednotkami, které byly u „velkých branďáků“ výkonnější a těžší, což vedlo k odlišným letovým charakteristikám.

Reference

  1. a b c d e f Němeček 1983
  2. a b c d e f Rajlich a Sehnal 1993
  3. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 244–245. 

Literatura

  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 361 s. Kapitola Historie továrny Letov, s. 20–60. 
  • RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Ve stínu 1. světové války (1918-1924). 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“