Letov Š-331
Š-331 | |
---|---|
Letov Š-331 | |
Určení | stíhací letoun |
Výrobce | Vojenská továrna na letadla Letov |
Šéfkonstruktér | Alois Šmolík |
První let | 14. ledna 1935[1] |
Charakter | pravděpodobně zničen před r. 1939 |
Uživatel | Letectvo Španělské republiky |
Vyrobeno kusů | 1 prototyp |
Cena za kus | 1 031 411 Kč[1] |
Vyvinuto z typu | Letov Š-231 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letov Š-331 byl československý jednomístný dvouplošný stíhací letoun postavený továrnou Letov. Byl navržen inženýrem Aloisem Šmolíkem jako pokračování řady započaté typem Š-31 a poprvé vzlétl v roce 1935. Vznikl pouze jeden prototyp, později prodaný španělským republikánským silám, které jej používaly během občanské války.
Vznik a vývoj
Letoun Š-331 vznikl na podzim 1934 zástavbou motoru Gnome-Rhône 14K, zakrytý prstencem typu NACA,[2] do draku typu Š-321. Projekt vznikl z iniciativy a na náklady továrny Letov, která chtěla ověřit možnosti zvýšení výkonů svého Š-231, a vylepšený stroj nabídnout jak československému MNO, tak na vývoz, zejména do balkánských zemí.
Použití
Jediný vyrobený Š-331.1 byl zalétán pilotem Kovandou 14. ledna 1935[1] a po skončení továrních zkoušek, během kterých jako první letadlo československé konstrukce překonalo rychlost 400 km/h, na něm tovární zkušební pilot Jan Anderle 29. května dosáhl nového československého výškového rekordu, v hodnotě 10 650 m.[3][4][5] 5. června 1935 byla stroji přidělena civilní imatrikulace OK-VOD a Jan Anderle s ním 8. června odletěl na předváděcí turné do Jugoslávie a Bulharska, kde jeho letovou ukázku zhlédl i car Boris III.[6] Mezi 8. říjnem a 11. listopadem 1935 následovalo předvedení typu v Řecku a Turecku. Na turecké základně Eskišehir došlo 16. října k odtržení potahu a poškození kostry trupu při ukázce střemhlavého letu, když se Anderle pokusil konkurovat výkonům v Turecku také nabízeného amerického typu Curtiss F11C.[7][8] Lehké poškození bylo opraveno do následujícího dne, kdy za řízení stroje usedl také zkušební pilot zdejšího letectva, pozdější generál a senátor, Enver Akoglu.[9] Ačkoliv předvádění v zahraničí proběhlo úspěšně, nepodařilo se získat žádnou zakázku, k sériové výrobě stroje nedošlo a typ zůstal ve vlastnictví továrny Letov, která jej užívala ke zkouškám.[10]
V roce 1937 byl Š-331.1 prodán španělské vládě v rámci dodávky letounů Š-231.[10] Další osud stroje na španělském území není znám, pravděpodobně byl zničen v bojích.[11][p 1]
Uživatelé
Specifikace (Š-331.1)
Technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 10,06 m
- Délka: 7,90 m
- Nosná plocha: 21,50 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1 450 kg
- Vzletová hmotnost: 1 950 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Water K-14-II pohánějící třílistou kovovou vrtuli
- Výkon pohonné jednotky: 900 k (661 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 405 km/h (v 4 000 m)
- Cestovní rychlost: 385 km/h
- Dostup: 11 200 m
- Čas výstupu do 5 000 m: 6' 7"
- Dolet: 410 km
Výzbroj
- 4 × kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm[p 2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Existují rekonstrukce podoby stíhačky Letov s imatrikulací republikánského letectva CL-006, pořízené podle fotografie těžce poškozeného stroje na republikánském letišti obsazeném nacionalisty, které jsou přisuzovány verzi Š-231, ale vzhledem k celostříbrnému zbarvení, na rozdíl od kombinace khaki-hliníkový bronz sériových Š-231, se pravděpodobně jednalo o Š-331.[11][12]
- ↑ Při prodeji do Španělska byly s letounem dodány 2 kulomety vz. 30.[10]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Letov Š-331 na nizozemské Wikipedii.
- ↑ a b c d Václavík 2007, s. 23.
- ↑ Němeček 1983, s. 46.
- ↑ Václavík 2007, s. 24.
- ↑ -S. Nový československý výškový rekord. Letectví. Červen 1935, roč. 15. (1935), čís. 6, s. 202–204. Dostupné online.
- ↑ Nový československý výškový rekord. Bulletin Walter. Červen 1935, roč. 1935, čís. VI-1935, s. 12.
- ↑ Václavík 2007, s. 25–26.
- ↑ Václavík 2007, s. 26–27.
- ↑ Němeček 1983, s. 47.
- ↑ Václavík 2007, s. 27.
- ↑ a b c Václavík 2007, s. 29.
- ↑ a b Václavík 2007, s. 29–30.
- ↑ KMEŤ, Miloš. Letov Š-231 ve Španělsku [online]. vinar.cz [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Němeček 1983, s. 246–247.
- ↑ Václavík 2007, s. 30.
Literatura
- NĚMEČEK, Václav, 1983. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko. 368 s.
- VÁCLAVÍK, Josef, 2007. Stíhací letoun Letov Š-331 a Š-431. HPM. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 12, s. 20–32. ISSN 1210-1427.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letov Š-331 na Wikimedia Commons
- Letov Š-331 na www.valka.cz
- Technický a historický vývoj letadel značky Letov v období 1918–1945
- Jak Španělé obchodovali a pak bojovali s československými letadly
- Letov Š-131, Š-231, Š-331, Š-431 a Letov Š-231 ve Španělsku na www.vinar.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Andrle a Letov Š-331
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Second Spanish Republic (1931-1939).
Letov Š-331 photo from Le Pontential Aérien Mondial 1936
Letov Š-231 s motorem Walter Mistral na XIV. aerosalonu v Paříži (1934)