Levý Hradec

Levý Hradec
Kostel svatého Klementa
Základní informace
Sloh	gotická architektura
Zánik	konec 11. století
Poloha
Adresa	Žalov, Roztoky, Česko Česko
Souřadnice	50°10′9″ s. š., 14°22′25″ v. d.
Levý Hradec
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11750/2-2365 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky (v katastru bývalé samostatné obce Žalov), 10 km severozápadně od centra Prahy. Toto hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu. Lokalita je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka^[1] a v roce 1978 byla zapsána na seznam národních kulturních památek.^[2]

Hradiště o rozloze 6,4 hektaru se nacházelo vysoko nad levým břehem Vltavy, na ostrožně vytvořené Žalovským potokem, který se zde do Vltavy vlévá.

(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Levý Hradec vznikl s největší pravděpodobností někdy v polovině 9. století. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou, ale nejstarším opravdu doloženým údajem je až stavba kostela sv. Klementa, u kterého působil kněz Kaich, jak to popisuje Kristián. Další písemnými prameny zmiňovanou významnou událostí svázanou s tímto místem se stala volba Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským biskupem 19. února 982 právě na Levém Hradci.

Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiných ohledech než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože již neexistují doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nelze přesně určit, proč k němu došlo.

Archeologicky bylo místo zkoumáno již na konci 19. století Čeňkem Rýznerem a J. L. Píčem, ale hlavní výzkumy zde vedl v 30. až 50. letech 20. století Ivan Borkovský a do této doby spadají i hlavní nálezy.

Na základě výzkumů bylo možné určit, že hradiště bylo dvoudílné: skládalo se z akropole a opevněného podhradí. Akropole o výměře 3,6 ha se nacházela na východní, lépe chráněné části ostrožny a byla opevněná dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou zdí. Opevnění bylo vystavěno ve dvou fázích a dále došlo k nejméně pěti opravám. Na akropoli byly dále objeveny srubové stavby s prkennými podlahami, ale nepodařilo se najít sídlo knížete. Předhradí bylo také opevněno v několika fázích a byly zde objeveny víceprostorové domy s hospodářskými i obytnými místnostmi se stěnami vyplétanými proutím.

• ZVĚŘINA, Antonín. Kostel sv. Klimenta na Levém Hradci u Prahy, kolébka křesťanství v Čechách. Levý Hradec: Odbor Matice svatoklimentské, 1937. Dostupné online. 
• Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj) 
• Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x. 
• BORKOVSKÝ, Ivan. Levý Hradec. Praha: [s.n.], 1969. 
• SLÁMA, Jiří. Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. In: Praehistorica XIV. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1988.
• SOMMER, Petr. Der Grundstein der Rundkirche von Levý Hradec. In: Maříková-Kubková J., Klápště J., Ježek M., Meduna P. Život v archeologii středověku. Praha: Peres – Archeologický ústav AV ČR, 1997. ISBN 80-902465-0-8. S. 586–595. (německy)

• Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)
• Pravý Hradec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Levý Hradec na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hradec (sídla) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo Levý Hradec ve Wikizdrojích
• Levý Hradec ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky Levého Hradce
• Levý Hradec, sídlo prvních Přemyslovců