Lev Sergejevič Těrmen

Lev Sergejevič Těrmen
Narození	27. srpna 1896 nebo 28. srpna 1896 Petrohrad
Úmrtí	3. listopadu 1993 (ve věku 97 let) Moskva
Místo pohřbení	Kuncevský hřbitov
Bydliště	Petrohrad (1896–1928) Spojené státy americké (1928–1938) Moskva (1938–1939) Magadanská oblast (1939–1940)
Alma mater	Důstojnická elektrotechnická škola (do 1916) Petrohradská konzervatoř (do 1916) Nikolajevské ženijní učiliště (Desetiletí od 1910 – 1916) Petrohradská státní polytechnická univerzita (1920–1926) První klasické petrohradské gymnázium
Povolání	vynálezce, fyzik, hudebník a violoncellista
Zaměstnavatelé	Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho (od 1919) Státní institut hudebních věd (od 1923) CKB-29 NKVD (1940–1948) Moskevská státní konzervatoř (1964–1967) Lomonosovova univerzita (od 1967)
Ocenění	Stalinova cena (1947)
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu (od 1991)
Choť	Lavinia Williamsová (do 1938)[1]
Funkce	vedoucí katedry (Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho; od 1919) chief executive officer (1931–1938)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev Sergejevič Těrmen (Лев Сергеевич Термен, na Západě známý jako Leon Theremin; 15.^jul./ 27. srpna 1896^greg. Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva)^[2] byl ruský fyzik, průkopník elektroniky, vynálezce a hudebník. Proslul zejména jako autor bezdotykového hudebního nástroje thereminu, jeho inovací však bylo mnohem více.

Život

Narodil se v Petrohradě. Předkem jeho otce byl francouzský hugenot, matka byla německého původu. Měl sestru Helenu. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. Vojenskou službu absolvoval jako podporučík Radiotechnického pluku, po bolševickém převratu se stal náčelníkem Carskoselské radiostanice.

V roce 1920 přešel do laboratoře profesora Ioffeho ve Fyzikálně-technickém ústavu. Tam si povšiml, že kapacita lidského těla může ovlivňovat frekvenci elektronkového oscilátoru. S využitím tohoto jevu zkonstruoval monofonní hudební nástroj, který nazval etherphone a pro který se později ujalo označení theremin^[2] či též termenvox (терменвокс). Ve 20. letech svůj nástroj předváděl v Sovětském svazu a dalších evropských zemích.

V roce 1928 odešel do USA, kde se věnoval vývoji elektronických hudebních nástrojů i dalších přístrojů a dle některých zdrojů i vyzvědačské činnosti^[2]. V roce 1938 se vrátil zpět do Sovětského svazu^[2] (podle některých zdrojů se jednalo o únos agenty NKVD^[zdroj?]) a krátce poté byl zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova.

Na krátký čas se ocitl v gulagu na Kolymě, ale po zjištění jeho schopností si jej k sobě v roce 1940 vyžádal A. N. Tupolev, působící v té době v Omsku. Zde také vyvíjel odposlechová zařízení například Buran, které pracovalo v infračerveném spektru nebo endovibrátor, tajně nainstalovaný na velvyslanectví USA v Moskvě.^[3][4] Za jejich vývoj mu sovětská vláda jako jedinému odsouzenému vězni udělila Stalinovu cenu prvního stupně.^[2]

V roce 1946 požádal o penzi a až do svého úmrtí (ve věku 97 let) pracoval v MGU jako mechanik v laboratoři akustiky. Zemřel v Moskvě v roce 1993.

Vynálezy a objevy

Hudební nástroje

• theremin
• rytmikon
• terpsiton

Jiná elektronika

• kapacitní zabezpečovací zařízení
• jedno z prvních použitelných ruských televizních zařízení pro přenos obrazů kabelem, pravděpodobně pro potřeby ministerstva vnitra
• odposlechové zařízení „Буран“
• zařízení pro distanční řízení bezpilotních letounů
• automatizované námořní značkovací bóje

Další témata

• hibernace tkáňových struktur
• systémy rozpoznávání řeči
• identifikace hlasu v kriminalistice
• vojenská hydroakustika

Divadelní hra

V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Těrmenovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli exceloval Ivan Trojan.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Sergejevič Těrmen na Wikimedia Commons