Lev kapský

Lev kapský
	Pár lvů jihokonžských v Zoo Brno
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	kočkovití (Felidae);
Rod	Panthera;
Druh	lev (Panthera leo)
Trinomické jméno
	Panthera leo melanochaita; (Ch. H. Smith, 1842, 1858)
	Areál rozšíření obou poddruhů lva Areál rozšíření obou poddruhů lva
Synonyma
	Panthera leo massaica; Panthera leo bleyenberghi; Panthera leo hollisteri; Panthera leo krugeri; Panthera leo nyanzae;
Sesterská skupina
	lev berberský (Panthera leo leo)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev kapský (Panthera leo melanochaita) je jedním ze dvou poddruhů lva (Panthera leo). Vyskytuje se v jižní a východní Africe.

Tradičně bylo rozlišováno 11 poddruhů lva, rozsáhlá taxonomická revize z roku 2017 však prokázala existenci pouze dvou. Šest dřívějších poddruhů v jižní a východní Africe je dnes považováno za jediný se jménem lev kapský (Panthera leo melanochaita) a pět dřívějších poddruhů v severní a střední Africe a v Indii je dnes označováno jediným jménem lev berberský (Panthera leo leo).^[2]

Šest dříve rozlišovaných poddruhů lva kapského bylo popsáno na základě drobných morfologických znaků, které se vyskytují u místních populací a nemají taxonomickou hodnotu.

Dříve rozlišované poddruhy

Lev kapský v užším slova smyslu (Panthera leo melanochaita sensu stricto)

Lev kapský v tradičním pojetí obýval do 2. poloviny 19. století náhorní planiny a stepi Kapska a Natalu.^[1] Tito lvi byli velkého vzrůstu, největší zastřelený exemplář vážil 272 kg. Samci měli mohutnou tmavou hřívu, která zasahovala přes břicho až po slabiny. Uši měly tmavé okraje.^[3] Studie z r. 2024 ukázala, že vymřelá populace těchto lvů nebyla izolovanou linií, ale měla velkou genetickou diverzitu ukazující na genomické propojení na jiné populace z jihu a východu Afriky.^[4]^[5]

Lev jihoafrický (Panthera leo krugeri)

Příslušníci této populace jsou vůbec největšími lvy – v roce 1936 byl uloven jedinec, který vážil 313 kg, což je vůbec největší oficiálně potvrzená hmotnost divoce žijícího lva.

V Krugerově národním parku žije v současnosti asi 2 000 jedinců, dále je chován v zoologických zahradách. V Česku lva chová Zoologická zahrada Hodonín a Zoo Dvorec, kde se v květnu roku 2017 podařil odchov paterčat a poté se zde ještě narodila jedna trojčata. Rodiči je v tomto případě pár lvů dovezených do Zoo Dvorec v srpnu 2016 z Polska. Na Slovensku je chovný pár v Zoo Bratislava.

U jihoafrických lvů se vzácně vyskytuje leucismus, což je ztráta kožního pigmentu způsobující výrazně světlé až bílé zbarvení kůže a srsti. Bílí lvi žijí ve volné přírodě zcela výjimečně (2016 – cca 13 jedinců), v zoologických zahradách je jejich výskyt častější (2016 – cca 100 jedinců).

Lev jihokonžský (Panthera leo bleyenberghi)

Tato regionální forma lva žije v suchých oblastech Angoly, jižního Konga, západní Zambie a Zimbabwe, v severní Botswaně a Namibii. Její příslušníci dosahují v průměru menší velikosti než další příslušníci poddruhu. Zbarvení srsti je spíše našedlé. Samci mají dobře vyvinutou hřívu, ta však nedosahuje až na břicho. Délka těla a ocasu se u výjimečně vzrostlých samců může blížit až 3 metrům, samice měří výrazně méně. Hmotnost samců se pohybuje okolo 150 kg, samice váží obvykle mírně nad 100 kg (jedinci z Botswany). Někdy se udává, že jedinec ulovený v roce 1973 v Mucussu (jižní Angola) měřil na délku 3,6 metru, což by z něj činilo nejdelšího zaznamenaného lva vůbec. Nicméně žádný seriózní zdroj tento údaj nepřebírá a tudíž ho nelze považovat za věrohodný.^[3]

Lva jihokonžského momentálně v ČR chová Zoo Brno, do které se lvi navrátili opět po 14 letech, dále jej chová ZOO Zlín a ZOO Ústí nad Labem.

Lev masajský (Panthera leo massaica)

Obývá východní Afriku. Spolu s následujícími dvěma populacemi bývali masajští lvi slučováni do jediného poddruhu lev východoafrický (Panthera leo nubica). U této i následujících dvou populací se barva srsti pohybuje mezi pískově plavou až šedožlutou a pískově okrovou a často se na ní nalézají jemné skvrny i u dospělých lvů a samotná srst vytváří tenčí vrstvu. U některých jedinců chybí celá hříva.

Panthera leo hollisteri

Jde o další východoafrickou populaci řazenou dříve také spolu s P. l. massaica a P. l. nyanzae do dnes neužívaného poddruhu P. l. nubica. Také typická juvenilními znaky i v dospělosti.

Panthera leo nyanzae

Populace řazená dříve také spolu s P. l. massaica a P. l. hollisteri do dnes neužívaného poddruhu P. l. nubica. Také typická juvenilními znaky i v dospělosti. Je znám především z Keni.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Milan Kořínek; Libor Prudký. BioLib.cz – Panthera leo melanochaita [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ https://repository.si.edu/bitstream/handle/10088/32616/A_revised_Felidae_Taxonomy_CatNews.pdf
↑ ^a ^b MORAVEO, Jaroslav. A. Zlatník a kol Základy Ekologie [Grundlagen der Ökologie]. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica. 1975-06, roč. 10, čís. 2, s. 130–130. Dostupné online [cit. 2020-10-12]. ISSN 0015-5551. DOI 10.1007/bf02852854.
↑ DE FLAMINGH, Alida; GNOSKE, Thomas P; RIVERA-COLÓN, Angel G; SIMEONOVSKI, Velizar A; KERBIS PETERHANS, Julian C; YAMAGUCHI, Nobuyuki; WITT, Kelsey E. Genomic analysis supports Cape Lion population connectivity prior to colonial eradication and extinction. S. 155–165. Journal of Heredity [online]. American Genetic Association, 2024-03-13 [cit. 2024-03-22]. Roč. 115, čís. 2, s. 155–165. Dostupné online. ISSN 1465-7333. DOI 10.1093/jhered/esad081. (anglicky)
↑ LAWSON, Shelby. Cape lions were genetically diverse prior to extinction, researchers find. Phys.Org [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-03-22]. (anglicky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cape lion na anglické Wikipedii.

[biolib-1] Milan Kořínek; Libor Prudký. BioLib.cz – Panthera leo melanochaita [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[2] ttps://repository.si.edu/bitstream/handle/10088/32616/A_revised_Felidae_Taxonomy_CatNews.pdf

[#1-3] MORAVEO, Jaroslav. A. Zlatník a kol Základy Ekologie [Grundlagen der Ökologie]. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica. 1975-06, roč. 10, čís. 2, s. 130–130. Dostupné online [cit. 2020-10-12]. ISSN 0015-5551. DOI 10.1007/bf02852854.

[4] DE FLAMINGH, Alida; GNOSKE, Thomas P; RIVERA-COLÓN, Angel G; SIMEONOVSKI, Velizar A; KERBIS PETERHANS, Julian C; YAMAGUCHI, Nobuyuki; WITT, Kelsey E. Genomic analysis supports Cape Lion population connectivity prior to colonial eradication and extinction. S. 155–165. Journal of Heredity [online]. American Genetic Association, 2024-03-13 [cit. 2024-03-22]. Roč. 115, čís. 2, s. 155–165. Dostupné online. ISSN 1465-7333. DOI 10.1093/jhered/esad081. (anglicky)

[5] LAWSON, Shelby. Cape lions were genetically diverse prior to extinction, researchers find. Phys.Org [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-03-22]. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály