Levice (město)
Levice | |
---|---|
Levice | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°13′12″ s. š., 18°36′24″ v. d. |
Nadmořská výška | 163 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Nitranský |
Okres | Levice |
Tradiční region | Tekov |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 61 km² |
Počet obyvatel | 31 974 (2021) |
Hustota zalidnění | 524,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | RNDr. Ján Krtík |
Vznik | 1156 |
Oficiální web | www |
primator | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Levice nám. Hrdinov 1 934 01 Levice |
Telefonní předvolba | 036 |
PSČ | 934 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
NUTS | 502031 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Levice (maďarsky Léva, německy Lewenz) jsou okresní město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji, v Podunajské pahorkatině, 40 km jihovýchodně od Nitry a 110 km východně od Bratislavy. Městem protéká vodní kanál Perec, který je napájen z nedalekého Hronu. Žije zde přibližně 32 tisíc[1][2] obyvatel a patří mezi dvacet největších slovenských měst.
Historie
Již od neolitu zde bylo intenzivní osídlení, byly zde pak také nalezeny stříbrné mince z doby Keltů. V době, kdy se sem nastěhovali Slované, tu bylo pohřebiště s bohatě vyzdobenými hroby. První písemná zmínka o Levicích pochází z roku 1156, v roce 1410 byly povýšeny na město. Až do roku 1614 existovaly Staré Levice a Nové Levice, které se spojily v jedno město. V té době však bylo neustále ohrožováno tureckými výboji; v roce 1664 se zde konala bitva, při níž byli Osmané poraženi.
Do Trianonské smlouvy byly Levice součástí Uherska, poté byly součástí Československé první republiky. Na základě první vídeňské arbitráže byly Levice v letech 1938 až 1945 připojeny k Maďarsku.[3]
Pamětihodnosti
- Hrad Levice, zřícenina hradu ze 13. století, od roku 1708 pustého
- Kaštel Kalinčiakovo, barokní zámek z 18. století, v roce 1820 klasicistně přestavěn
- Tekovské muzeum
- Evangelický kostel v městské části Čankov, původně gotická stavba ze 14. století, v roce 1731 barokně a 1930 secesně přestavěna
- Kostel sv. Archanděla Michala, římskokatolický kostel z roku 1780
- Kostel sv. Josefa, římskokatolický kostel z roku 1675
- Kalvínsky kostel z roku 1785
- Evangelický kostel, klasicistní stavba z roku 1789
- Románsky kostel z 12. století v časti Kalinčiakovo
- Synagoga z roku 1857
- Pomník osvoboditelům města[4]
- Bronzová socha (výška 2,4 m) Milana Rastislava Štefánika[5]
Obyvatelstvo
V roce 2011 zde žilo 34 844 obyvatel, z nichž se 78 % hlásilo ke slovenské národnosti, 9 % k maďarské, 0,6 % k české a 11,5 % národnost neuvedlo.
Městské části
Osobnosti
- Imrich Karvaš (1903–1981), československý ekonom
- Kálmán Kittenberger (1881–1958), maďarský cestovatel a biolog
- Magda Paveleková (1931–2015), herečka
Partnerská města
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 41.
- ↑ Levice | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Socha gen. M. R. Štefánika [online]. Mesto Levice [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Levice na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Levice ve Wikislovníku
- Oficiální stránky města
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.