Levoča

Levoča
	Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°1′22″ s. š., 20°35′26″ v. d.
Nadmořská výška	628 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Levoča
	Levoča Levoča, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	114,8 km²
Počet obyvatel	14 256 (2021)
Hustota zalidnění	124,2 obyv./km²
Etnické složení	Slováci, Romové
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Levoča, Spišský hrad a přilehlé památky
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	620 (anglicky)
Zařazení	2009 (33. zasedání)
Správa
Starosta	Miroslav Vilkovský
Vznik	1249
Oficiální web	www.levoca.sk
E-mail	mesto@levoca.sk
Telefonní předvolba	053
PSČ	054 01
Označení vozidel (do r. 2022)	LE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levoča (maďarsky Lőcse, německy Leutschau, polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu a historicky bylo správním střediskem Spišské župy. Žije zde necelých 15 tisíc obyvatel. Dne 28. června 2009 bylo historické centrum zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást lokality Levoča, Spišský Hrad a související kulturní památky.^[2]^[3]

Historie

Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.

Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.

Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo mistra Pavla z Levoče v městském kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.

Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které v roce 1844 přišli, po odvolání Ľudovíta Štúra z profesury na bratislavském lyceu, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.

Části města

Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová

Pamětihodnosti

Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací.

Dominantou města je gotický kostel svatého Jakuba, obsahující jedenáct gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče.^[zdroj⁠?] Náměstí lemují renesanční domy. Kromě kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km. Součástí opevnění jsou Košická a Polská brána nebo Prašná a Kupecká bašta.

K dalším památkám patří dům zvaný Brewerova tiskárna.

Rodáci

Etela Farkašová, filosofka
Albert Fuchs, fyzik
Lucia Gažiová, herečka
Július Gretzmacher, báňský inženýr
Erika von Thellmann, herečka
Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová, slovenská herečka
Petr Weiss, psycholog a sexuolog
Ivan Rektor, neurolog

Galerie

Turzův dům na náměstí
Radnice a kostel svatého Jakuba
Měšťanské domy
Evangelický kostel
Kostel Svatého Jakuba
Mariánská bazilika
Poutní místo
Pranýř na náměstí
Spišské muzeum
Socha Ľudovíta Štúra

Partnerská města

Litomyšl, Česko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.

↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
↑ http://whc.unesco.org/en/news/534
↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Levoča, Spišský Hrad and the Associated Cultural Monuments. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986

Související články

Seznam měst na Slovensku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Levoča na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Stránka na Seznamu kulturních památek UNESCO (anglicky)

[1a51c02e0fdfeab92df411283c0efd8f3e0c312b-1] Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.

[2] ttp://whc.unesco.org/en/news/534

[3] CENTRE, UNESCO World Heritage. Levoča, Spišský Hrad and the Associated Cultural Monuments. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály