Leylah Fernandezová

Leylah Fernandezová
Fernandezová na US Open 2022
Stát	Kanada Kanada
Datum narození	6. září 2002 (21 let)[1]
Místo narození	Montréal, Kanada
Bydliště	Laval, Kanada[2][3]
Výška	168 cm
Profesionál od	2019
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	3 858 886 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	166–104
Tituly	2 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	13. místo (8. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	čtvrtfinále (2022)
Wimbledon	2. kolo (2023)
US Open	finále (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	65–46
Tituly	0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění	17. místo (23. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2021)
French Open	finále (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
US Open	čtvrtfinále (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	čtvrtfinále (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	vítězka (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231101a1. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leylah Annie Fernandezová (nepřechýleně Fernandez, * 6. září 2002 Montréal), je kanadská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové turnaje včetně dvou triumfů z Monterrey Open. V rámci okruhu ITF získala jeden singlový a dva deblové tituly.^[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2022 na 13. místě a ve čtyřhře v říjnu 2023 na 17. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v únoru 2019 na 4. místě. Trénují ji otec Jorge Fernandez a Francisco Sanchez.^[2][1]

V juniorské kategorii grandslamu skončila jako poražená finalistka na Australian Open 2019 po prohře s Dánkou Clarou Tausonovou.^[5][6] Na cestě do finále ženské dvouhry US Open 2021 vyřadila tři členky první světové pětky. V 19 letech se stala první grandslamovou finalistkou narozenou v roce 2002 a později. V boji o titul podlehla 18leté britské kvalifikantce Emmě Raducanuové z druhé světové stovky. Bodový zisk ji po skončení posunul do elitní světové třicítky.

V kanadském týmu Billie Jean King Cupu debutovala jako 16letá v roce 2019 prostějovskou baráží Světové skupiny proti České republice,^[7] v níž prohrála s Markétou Vondroušovou. Češky zvítězily 4:0 na zápasy. V roce 2023 dovedla kanadský tým k historicky prvnímu titulu, když v kvalifikaci a finálovém turnaji ovládla celkem šest dvouher a dvě čtyřhry. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.^[8]

Kanadu reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v ženské dvouhře prohrála ve druhém kole s osmou nasazenou Češkou Barborou Krejčíkovou.

Soukromý život

Narodila se roku 2002 v kanadském Montréalu. Matka má kořeny na Filipínách a otec pochází z Ekvádoru. Plynně hovoří anglicky, španělsky a francouzsky.^[3][2][9] Tenis začala hrát v pěti letech.^[9]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2017, když na turnaji v mississippském Jacksonu s dotací 25 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Rusce Alle Kudrjavcevové. V červenci 2018 ji ve druhém kole 60tisícové události ITF v Granby přehrála krajanka Bianca Andreescuová.^[4]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala jako 15letá na srpnovém Rogers Cupu 2018 ve svém rodném Montréalu, do níž obdržela z pozice 730. ženy žebříčku WTA divokou kartu. Do hlavní soutěže se neprobojovala po porážce v kvalifikačním kole od britské hráčky Katie Boulterové.^[10] Hlavní soutěž si poprvé zahrála o měsíc později na zářijovém Coupe Banque Nationale 2018 v Québecu, kde získala divoké karty do dvouhry i čtyřhry. V singlové soutěži na úvod porazila krajanku Gabrielu Dabrowskou, čímž vyhrála premiérový zápas na túře WTA. Ve druhém kole ji zastavila Britka Heather Watsonová.^[11] V prvním kole deblu prohrála po boku Sharon Fichmanové s pozdějšími americkými vítězkami Asií Muhammadovou a Marií Sanchezovou.^[1] Hráčku Top 10 premiérově přehrála v kvalifikaci Billie Jean King Cupu 2021 proti Švýcarsku, v níž zdolala světovou pětku Belindu Bencicovou.

První singlový titul na okruhu WTA Tour získala na březnovém Monterrey Open 2021, když v jeho průběhu neztratila žádný set. Ve finále zdolala švýcarskou kvalifikantku Viktoriji Golubicovou. V 18 letech byla nejmladší členkou celého startovního pole. Bodový zisk pro ni znamenal posun na nové žebříčkové maximum, 72. příčku.^[12]

Na cestě do finále US Open 2021 porazila tři členky elitní světové pětky, což se jí v otevřené éře newyorského majoru podařilo jako třetí tenistce. Ve třetím kole vyřadila třetí ženu klasifikace a obhájkyni titulu Naomi Ósakaovou. První brejkbolovou příležitost měla až v závěru druhé sady za stavu her 5–6, kdy Japonka podávala na vítězství.^[13] Den po 19. narozeninách porazila ve čtvrtfinále ukrajinskou světovou pětku Elinu Svitolinovou a v semifinále druhou ženu klasifikace Arynu Sabalenkovou z Běloruska. Stala se tak první grandslamovou finalistkou narozenou v roce 2002 či později.^[14][15] V této charakteristice ji následovala finálová přemožitelka, 18letá britská kvalifikantka Emma Raducanuová, které podlehla ve dvou setech. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do první světové třicítky.^[16][17]

V 19 letech obhájila trofej na Monterrey Open 2022. Do finále postoupila přes Brazilku Beatriz Haddad Maiovou. V závěrečném utkání přehrála Kolumbijku Camilu Osoriovou po třísetovém boji za 2:52 hodiny. V prvním vzájemném duelu odvrátila pět mečbolů a rozhodla až ziskem tiebreaku závěrečné sady.^[18] Třetí kariérní titul si odvezla z říjnového Hong Kong Tennis Open 2023, kde startovala jako šedesátá hráčka žebříčku. Před třetí sadou úvodního kola jí skrečovala nejvýše nasazená Viktoria Azarenková. Po semifinálové výhře nad Annou Blinkovovou svedla třísetové finále s Kateřinou Siniakovou. Češku porazila i ve druhém vzájemném duelu, jímž navázala na výhru z French Open 2022. Po skončení se vrátila do první světové padesátky.^[19] O týden později ji Siniaková čerstvou porážku oplatila v semifinále nančchangského Jiangxi Open 2023.^[20]

Na finálovém turnaji Billie Jean King Cupu 2023 dovedla Kanadu k historicky prvnímu titulu v soutěži. Z pozice jedničky týmu vyhrála v ročníku všechna utkání, šest dvouher a dvě čtyřhry. V základní skupině finále porazila Saru Sorribesovou Tormovou ze Španělska i Magdu Linetteovou z Polska. Do světového semifinále proti Česku nastoupila pod tlakem, po úvodní prohře kanadské dvojky. Duel se světovou sedmičkou Markétou Vondroušovou však zvládla po třísetovém průběhu. Po boku Dabrowské pak vyhrály i rozhodující čtyřhru nad grandslamovými šampionkami Krejčíkovou a Siniakovou. Ve finále korunovala celkové vítězství, když získala druhý rozhodující bod proti Itálii výhrou nad Jasmine Paoliniovou. Kanada tak vybojovala první titul a stala se třináctou vítěznou zemí v soutěži.^[21][22]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	2021	US Open	tvrdý	Emma Raducanuová	4–6, 3–6

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2023	French Open	antuka	Taylor Townsendová	Sie Šu-wej Wang Sin-jü	6–1, 6–7(5–7), 1–6

Finále na okruhu WTA Tour

Dvouhra: 5 (3–2)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	29. února 2020	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Heather Watsonová	4–6, 7–6(10–8), 1–6
Vítězka	1.	21. března 2021	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Viktorija Golubicová	6–1, 6–4
Finalistka	2.	11. září 2021	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Emma Raducanuová	4–6, 3–6
Vítězka	2.	6. března 2022	Monterrey, Mexiko (2)	tvrdý	Camila Osoriová	6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka	3.	15. října 2023	Hongkong, Čína	tvrdý	Kateřina Siniaková	3–6, 6–4, 6–4

Čtyřhra: 3 (0–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	leden 2023	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Bethanie Mattek-Sandsová	Miju Katová Aldila Sutjiadiová	6–1, 5–7, [4–10]
Finalistka	2.	2. dubna 2023	Miami, Spojené státy	tvrdý	Taylor Townsendová	Coco Gauffová Jessica Pegulaová	6–7(6–8), 2–6
Finalistka	3.	11. června 2013	French Open, Paříž, Francie	antuka	Taylor Townsendová	Sie Šu-wej Wang Sin-jü	6–1, 6–7(5–7), 1–6

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	2019	Australian Open	tvrdý	Clara Tausonová	4–6, 3–6
Vítězka	2019	French Open	antuka	Emma Navarrová	6–3, 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

Výsledek	č.	datum a místo konání	spoluhráčky	soupeřky	skóre
Vítězka	1.	Billie Jean King Cup 2023 12. listopadu 2023 Sevilla, Španělsko tvrdý (hala), Estadio La Cartuja	Rebecca Marinová Eugenie Bouchardová Marina Stakusicová Gabriela Dabrowská	Itálie	2–0
				Jasmine Paoliniová Martina Trevisanová Elisabetta Cocciarettová Lucia Bronzettiová Lucrezia Stefaniniová

Vítězství nad hráčkami Top 10

Přehled

Vítězství

Č.	hráčka top 10	WTA	turnaj	povrch	fáze	skóre	LF
Sezóna 2020
1.	Belinda Bencicová	5.	Fed Cup, Biel, Švýcarsko	tvrdý (h)	kvalifikační kolo	6–2, 7–6(7-3)	18.
Sezóna 2021
2.	Naomi Ósakaová	3.	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	3. kolo	5–7, 7–6(7–2), 6–4	73.
3.	Elina Svitolinová	5.	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	čtvrtfinále	6–3, 3–6, 7–6(7–5)	73.
4.	Aryna Sabalenková	2.	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	semifinále	7–6(7–3), 4–6, 6–4	73.
Sezóna 2023
5.	Markéta Vondroušová	7.	Billie Jean King Cup, Sevilla, Španělsko	tvrdý (h)	semifinále	6–2, 2–6, 6–3	35.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leylah Annie Fernandez na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leylah Fernandezová na Wikimedia Commons
• Leylah Fernandezová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Leylah Fernandezová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Leylah Fernandezová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)