Lezení na obtížnost

Lezení na obtížnost (O, Obtížnost, (anglicky): L, Lead) je disciplína sportovního lezení, při které se sportovci – lezci snaží vylézt cestu na hranici svých možností. Mezi lezci je tato disciplína nazývána královskou.

Hodnocení obtížnosti

Obtížnost cest je ve snaze o vzájemné porovnání a odlišení lezci subjektivně hodnocena číselnou klasifikací (někdy i v kombinaci s písmeny, nebo znaménky + a – nebo lomítkem). Uvádí se jako obtížnost (kompletně) přelezených cest, současně s uvedením stylu přelezu, pro popis či grafické znázornění lze uvést i obtížnosti různých částí cest (např. nástup, klíčové místo, výlez). Obtížnost výstupů se hodnotí také u horolezectví, ledolezení či při lezení zajištěných cest. První průstupy/přelezy cest, jejich názvy, obtížnost a další údaje se shromažďují v lezeckých průvodcích, v některých byly uváděny také vzorové výstupy pro jednotlivé klasifikační stupně.[1][2]

Odlišnosti disciplín

Obdobě jako u lezení na obtížnost, se při lezení na rychlost zpravidla lezci jistí lanem, místo překonávání co nejtěžších obtíží se ale hodnotí nejrychlejší čas. (Při závodech v lezení na obtížnost se někdy měří čas jako vedlejší hodnotící kritérium. U všech disciplín se poslední a nejvíce bodovaný chyt nazývá Top.) Při boulderingu se obdobně jako u lezení na obtížnost hodnotí obtíže cesty, leze se ale bez lana (jen s matrací). Na některých závodech (např. Arco Rock Master) se leze Duel – dva lezci lezou paralelně dvě stejné velmi těžké cesty, vítězí ale rychlejší závodník. Při vyhlášení celkových výsledků světového poháru se vyhlašuje Kombinace, což je ale jen součet výsledků závodů minimálně ve dvou disciplínách ze tří. Speciální bodování bude mít kombinace disciplín na prvních letních olympijských hrách, kde se sportovní lezení objeví od roku 2020 (a 2018 LOHM).

Klasifikace obtížnosti lezení

Obtížnost lezeckých cest je regionálně klasifikována mnoha stupnicemi s odlišným historickým vývojem. Ke srovnání potom slouží tabulky porovnání obtížnosti (existuje více odlišných zdrojů). Mezi celosvětově nejrozšířenější klasifikace pro lezení s lanem patří klasifikace UIAA, francouzská a americká. Obdobně se odlišují klasifikace při boulderingu, i zde je jich několik.

Některé klasifikace měly dříve uzavřenou horní hranici, postupem času ale přesto několikrát docházelo k jejich rozšíření nahoru. Mezi jednotlivými stupni obtížnosti se často používají písmena a znaménka pro jejich jemnější odstupňování, nebo také lomítka jako mezihodnoty.[3]

Klasifikace pro lezení s lanem

název a příklad číslování

  • UIAA – mezinárodní (1, 2, 3, 4, 5-, 5, 5+, …)
  • Francouzská (…, 4, 5a, 5b, 5c, 6a, 6a+,… 9b+, 9c)
  • Americká (5.14d)
  • Australská
  • Britská
  • Polská
  • Jizerskohorská
  • Pískovcová (…VII, VIIa, VIIb, VIIc, VIIIa, …)
    • Saská
    • JPK

Stupnice obtížnosti

viz článek Stupnice obtížnosti (horolezectví)

Posun výkonnosti

Mezi významné milníky horolezectví či lezení patří překonávání lidských hranic a posouvání klasifikace, a to dále ještě s rozlišením u všech významných stylů přelezu (OS, flash, RP, PP). Zaznamenávají se nejvyšší klasifikace přelezené lezci jednotlivých národů u mužů i žen. Nejmladší lezci, kteří přelezli velmi těžce klasifikované výstupy. Nejtěžší cesty přelezené v jednotlivých oblastech či regionech. Také většina jednotlivců si zaznamenává dosažené úspěchy a nejtěžší přelezené cesty, k tomu se používají papírové nebo elektronické či internetové lezecké deníčky (např. Čechy: Lezec.cz, ve světě: 8a.nu). U významných cest se eviduje, kdo a kdy je přelezl, v jakém stylu, na kolik pokusů a v jakém období.

V regionálním i celosvětovém měřítku lze obvykle výkony porovnávat až s časovým odstupem (např. až za několik let se stejní lezci dostanou k vzájemnému přelezu svých nejtěžších cest, nebo tyto výstupy zopakují další lezci a upřesní jejich obtížnost.

příklady v tabulce
DatumJménoCesta/oblastObtížnost a stylPosun klasifikace
1984Německo Wolfgang GüllichKanal Im Rücken, Frankenjura, Německo8b RPprvní cesta 8b
duben 1985Německo Wolfgang GüllichPunks In The Gym, Frankenjura, Německo8b+ RPprvní cesta 8b+
1986Itálie Luisa IovaneCome Back, Val San Nicolo, Itálie8aprvní ženský přelez 8a[4]
1987Německo Wolfgang GüllichWall Street, Frankenjura, Německo11-;8c RPprvní cesta 8c
1988Francie Isabelle PatissierSortilèges, Le Cimai, Francie8bprvní ženský přelez 8b[4]
srpen 1991Německo Wolfgang GüllichAction Directe, Frankenjura, Německo9a RPprvní cesta 9a
1998Španělsko Josune BereziartuHonky Tonky, Araotz, Španělsko8cprvní ženský přelez 8c[4]
jaro 1999Česko Karel ČernýGigolo, Siurana, Španělsko8a+ OSprvní český OS 8a+[5]
jaro 1999Slovensko 1. Marek Repčík,
2. Andrej Chrastina,
3. Kmeťo Cáder
Missing Link, Osp, Slovinsko
Mr. Checki, Siurana, Španělsko
Missing Link, Osp, Slovinsko
8b+ OSprvní tři slovenské přelezy cest v 8b+[6]
2002Španělsko Josune BereziartuBain de sang, Saint-Loup, Švýcarsko9aprvní ženský přelez 9a[4]
2004Japonsko Júdži HirajamaWhite Zombi, Baltzolo, Španělsko11-;8c OSprvní OS přelez na světě[7]
2005Španělsko Josune BereziartuBimbaluna, Saint-Loup, Švýcarsko9a/9a+první ženský přelez 9a/9a+[4]
více letČesko Adam Ondravelmi mnoho cestpřelezy nejtěžších cest v mnoha světových oblastech (klasifikace i styl přelezu)
24. března 2013Německo Alexander MegosEstado Critico, Siurana, Španělsko9a OSprvní přelez na světě
2014Francie Mélissa Le NevéAction Directe, Frankenjura, Německo9aprvní ženské opakování této cesty[8]
5/2014Česko Edita VopatováCringer, Frankenjura, Německo11-;8cprvní český ženský přelez cesty 8c[9]
-2016-USA Ašima Širaišivíce cestjako nejmladší lezkyně světa překonala několik obtížnostních stupňů světového významu (14-16 let)
26.2.2017USA Margo HayesLa Rambla, Siurana, Španělsko9a+první ženský přelez na světě (19 let)[10]
3/2017Česko Eliška AdamovskáFish Eye, Oliana, Španělsko8cdruhý český ženský přelez 8c (16 let)[11]
4/2017Česko Ondřej BenešTo tu ještě nebylo, Labské údolí, ČeskoXIIb;9a RPprvní české opakování nejtěžší české pískovcové cesty Adama Ondry, čtvrtý přelez[12]
9/2017Česko Adam OndraSilence, Flatanger, Norsko9cprvní přelez cesty v této obtížnosti na světě[13]

Obtížnost na závodech

Lezení na obtížnost je v novodobých mezinárodních závodech nejstarší disciplína, např. v Sovětském svazu se ale také již dříve závodilo v lezení na rychlost.[14][15]

ZávodyPrvní ročníkZařazení disciplíny
Letní olympijské hry2020kombinace tří disciplín
Letní olympijské hry mládeže2018kombinace tří disciplín
Světové hry2005-2017od prvního ročníku nepřetržitě
Mistrovství světa1991od prvního ročníku nepřetržitě
Světový pohár1989od prvního ročníku nepřetržitě
Mistrovství Evropy1992od prvního ročníku nepřetržitě
  • na prvních letních olympijských hrách i LOHM se budou udílet pouze jedny sady medailí za kombinaci tří disciplín

Odkazy

Reference

  1. Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kol.: Horolezecká abeceda, Epocha, 2010, ISBN 978-80-87027-35-6
  2. Horolezecký průvodce Český ráj, Olympia, Praha, 1977
  3. Ivan Dieška, Václav Širl: Horolezectví zblízka, Olympia, Praha, 1989
  4. a b c d e Climbingaway.fr: historie ženských přelezů nejtěžších cest
  5. Rostislav Tomanec: Nejlepší On-Sight; časopis Montana 3/1999, str. 55 a článek No problem str. 18-19
  6. časopis Montana 3/1999, str. 54
  7. Lezec.cz: Yuji Hirayama 2. 8c OS. lezec.cz [online]. [cit. 2017-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-27. 
  8. YouTube: Mélissa Le Nevé: Action Directe
  9. Lezec.cz: První české ženské 8c - Edita Vopatová
  10. Lezec.cz: Margo Hayes vylezla 9a+ jako 1. žena na světě
  11. Lezec.cz: Eliška Adamovská dala své první 8c
  12. Lezec.cz: Ondra Beneš hlásí přelez To tu ještě nebylo XIIb (9a)
  13. Lezec.cz: Adam Ondra o přelezu prvního 9c na světě
  14. Ivan Dieška, Václav Širl: Horolezetví zblízka, Olympia, Praha, 1989
  15. IFSC: Historie závodního lezení. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

Související články

Literatura

  • Ladislav Vomáčko, Soňa Boštíková: Lezení na umělých stěnách, Grada, Praha, 1. vydání 2003
  • Ladislav Vomáčko, Soňa Boštíková: Lezení na umělých stěnách, Grada, Praha, 2. vydání 2008

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“