Lhánice

Lhánice
Náves od východu
Náves od východu
Znak obce LhániceVlajka obce Lhánice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel170 (2023)[1]
Rozloha6,46 km²[2]
Katastrální územíLhánice
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů83 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhánice 25
675 75 Mohelno
info@obeclhanice.cz
StarostkaAlena Ležáková
Oficiální web: www.obeclhanice.cz
Lhánice
Další údaje
Kód obce591025
Kód části obce80853
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lhánice (německy Lhanitz, Elhanitz[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 170[1] obyvatel.

Jižně od obce se nachází údolí řeky Jihlavy s přírodním parkem Střední Pojihlaví.

Sousedními obcemi sídla jsou Jamolice, Senorady, Biskoupky, Dukovany a Mohelno.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Lhánici, které bylo odvozeno od osobního jména Lhán (jeho základem bylo sloveso lháti) a znamenalo "Lhánovi lidé".[5]

Geografie

Ze západu na východ přes severozápadní okraj území obce prochází silnice z Mohelna do Senorad, jižně z této silnice do zastavěného území obce vychází další silnice. Z Mohelna západně k zastavěnému území obce a dál k FVE a k severnímu okraji zastavěného území obce vede užitková silnice. Východně ze zastavěného území obce pak vede užitková silnice a pak cesta k PP Kozének. Ze západu na východ přes území obce prochází Pivovarská cyklostezka, přes severozápadní okraj pak cyklostezka 403 a Pivovarská a Energetická cyklostezka. Nad údolím Jihlavy na jižním okraji území obce prochází červená turistická stezka.

Severní část území obce je využíváno zemědělsky, jihozápadní část území je také využíváno zemědělsky. Západní část kolem PP Kozének je využívána jako sad a také je zemědělsky využívána. Západní okraj je zalesněný, stejně tak i jižní okraj území obce nad údolím řeky Jihlavy v PR Velká skála a údolí potoka Mohelnička v PR Mohelnička. Severně od zastavěného území obce se nachází FVE.

Ze západu od Mohelna přitéká k zastavěnému území obce potok Štenkrava, který se jižně od zastavěného území obce vlévá do potoka Mohelnička. Mohelnička pramení západně od Mohelna a následně teče východně do zastavěného území obce a posléze se stáčí jižně do hlubokého údolí, kde protéká přes stejnojmennou přírodní rezervaci a pak ústí do Jihlavy. Jižní hranice území obce je tvořena řekou Jihlavou.

Severní část území je poměrně rovinatá, dosahuje nadmořské výšky cca 350 metrů nad mořem, západně od zastavěného území obce se nachází mírné kopce, jako je vrchol Na Hlinách (392 m) a několik nepojmenovaných kopců. Těsně za východní hranicí obce s nachází Biskoupský kopec (397 m). Jižně od zastavěného území obce se nachází nepojmenované kopce s kótou 366 m a 363 m. Na jižním okraji obce se nachází také hluboké údolí potoka Mohelnička, které dosahuje nadmořské výšky 275–350 metrů nad mořem a hluboké údolí řeky Jihlavy, které dosahuje hloubky až 250 metrů nad mořem. V údolí potoka Mohelnička se nachází PR Mohelnička s mnohými skalními útvary a vodopád Na Mohelničce. Nad řekou Jihlavou se nachází PR Velká skála s mnohými skalními útvary jako např. skalní věž Sluneční stěna, skalní věž Velká Baba nebo skalní věž Malá Baba.

Zastavěné území obce se nachází na západním okraji území obce, západně od zastavěného území obce se u sadu a PP Kozének nachází někdejší statek Kozínek. Těsně za jižní hranicí území obce se na břehu Jihlavy nachází mlýn Havránek. V údolí Jihlavy se také nachází několik chat.

Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází památné stromy Lípy u Božích muk, na jihozápadním okraji území obce se nachází PR Mohelnička, východně od obce PP Kozének a jihovýchodně od obce v údolí Jihlavy PR Velká skála. Jižní část území obce se nachází v Přírodním parku Střední Pojihlaví.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Elhanicz), dle jiných zdrojů však již z roku 1146, kde byly zmíněny v listině o hradu v Mohelně, následně pak měly být zmíněny v letech 1240, 1304 a pak i 1349,[7] kdy měly Lhánice patřit Konstancii[8] a jejímu synovi.[7]

V roce 1398 byly Lhánice zmíněny pod jménem Haynycze a v roce 1400 pak byly zmíněny jako poškozené bitkami mezi Prokopem a Joštem z Lucemburka. V roce 1460 byly odkoupeny Bočkem z Kunštátu a v roce 1468 Lhánicemi prošla vojska Matyáše Korvína, který směřoval k Třebíči a v roce 1472 pak prošla vesnicí vojska Brandenburgů. Posléze získal Lhánice rod Žerotínů, v roce 1628 je Karel ze Žerotína spolu s celým mohelenským panstvím prodal. V roce 1811 byl v lokalitě na Hřízku vztyčen kříž a v roce 1869 byly nedaleko božích muk vysázeny lípy, roku 1870 pak byl na zvoničku na návsi instalován kříž a hned příští rok byla zvonička opravena a pokryta plechovou střechou. Od roku 1875 se vesnice začala rozšiřovat východním směrem do lokality Kolonie.[7][8]

V roce 1889 byla zemskému výboru podána stížnost, že obec Mohelno, pod kterou v tu dobu Lhánice spadaly špatně hospodaří s majetkem a Lhánice od roku 1890 byly osamostatněny. V roce 1893 pak byla založena v obci jednotřídní škola (ta byla zrušena v roce 1960), v roce 1898 pak byl v obci také založen sbor dobrovolných hasičů a také byla v letech 1898 a 1899 postavena silnice do Senorad. V témže roce byl také za obcí postaven kříž starosty Juránka.[7]

V roce 1907 byly na kopci u vesnice nalezeny archeologicky cenné popelnice, kosti, mlaty a železný klíč, později byl nedaleko nalezen i kostrový hrob a žárové hroby. Tato lokalita byla pak v roce 1950 podrobně prozkoumána. V roce 1913 byla vesnice elektrifikována (a v roce 1926 byla vesnice napojena na oslavanskou elektrárnu) a po skončení první světové války byl jejím obětem roku 1922 odhalen pomník v Močítkách, celkem ve válce zemřelo 5 lhánických občanů.[7] V roce 1924 i spolek Domovina.[4] Roku 1929 byl v obci zregulován potok a byl také upraven rybník na návsi. V třicátých letech 20. století se opět rozšiřuje výstavba v lokalitě Kolonie.[7]

Na konci druhé světové války zemřela v lokalitě na Polánkách při bombardování Anna Mutlová z Lhánic. Po konci války pak byl v roce 1949 zřízen obecní rozhlas a v roce 1957 bylo v obci založeno JZD, v roce 1964 byl v rámci družstva postaven velký kravín. V sedmdesátých letech započal ve vesnici rozvoj, roku 1972 byla přestavěna původní budova radnice na prodejnu potravin, v roce 1973 byla postavena silnice do Mohelna, v lokalitě Močítky byl zrušen rybník a na jeho místě byla vybudována požární nádrž, také byl pomník padlých přesunut na obecní náves. Později byla zrekonstruována budova zrušené školy a byla v nich zřízena mateřská škola, ta ale později byla přestěhována do Kladerub nad Oslavou. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Mohelno, vesnice se pak osamostatnila až v roce 1990.[7]

V roce 2000 byl ve vsi rozveden vodovod a v roce 2001 byla obec plynofikována. V roce 2004 byla dokončena stavba vodovodního přivaděče z Vranovské přehrady. Dne 13. dubna 2011 obec získala pověření užívat obecní symboly.[9]

V roce 2017 došlo k rekonstrukci obecní budovy a rekonstrukci hasičské zbrojnice.[10]

Do roku 1849 patřily Lhánice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960[4] patřila do okresu Velká Bíteš a pak do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřily Lhánice pod Mohelno[4] a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Mohelno,[7] následně se obec osamostatnila.[11]

Vývoj počtu obyvatel Lhánic[12]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel238267272313314329319259245230191166152

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Brachetka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Josef Ležák. V roce 2018 vyhrálo komunální volby uskupení nazvané „Lhánické ženy“, v jehož čele stála Alena Treuová. Po volbách se stala starostkou obce a po roce – poté, co v Bolkově rezignovala na svou funkci Anna Štýsová – se ve věku 23 let stala nejmladší starostkou v České republice.[13] V roce 2023 došlo ve městě k opakovaným volbám do místního zastupitelstva, po zvolení dva zastupitelé rezignovali.[14] Celkem na sedm míst v zastupitelstvu v březnových doplňovacích volbách kandidovalo šest kandidátů, zvoleni byli všichni a zastupitelstvo i přes chybějícího jednoho zastupitele bylo usnášeníschopné. Původní starostka Alena Ležáková (dříve Treuová) již nekandidovala.[15]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Lhánice
2006[16]2010[17]2013[18]2017[19]2021[20]
1.ODS (29.47 %)KDU-ČSL (17.7 %)KDU-ČSL (20.43 %)ANO (30.52 %)SPOLU (27.65 %)
2.ČSSD (25.26 %)ČSSD (16.66 %)Úsvit (17.2 %)KDU-ČSL (18.94 %)ANO (19.14 %)
3.KDU-ČSL (23.15 %)VV (15.62 %)ČSSD (16.12 %)KSČM (10.52 %)SPD (11.7 %)
účast75.40 % (95 z 126)70.07 % (96 z 137)64.14 % (93 z 145)70.90 % (95 z 134)70.68 % (94 z 133)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lhánice
2008[21]2012[22]2016[23]2020[24]
1.ČSSD (40.81 %)KDU-ČSL (23.8 %)KDU-ČSL (25.49 %)ANO (22.22 %)
2.KDU-ČSL (24.48 %)KSČM (21.42 %)ČSSD (19.6 %)KDU-ČSL (15.55 %)
3.ODS (14.28 %)ČSSD (16.66 %)KSČM (19.6 %)Piráti (13.33 %)
účast39.37 % (50 z 127)36.76 % (49 z 136)38.81 % (52 z 134)34.85 % (45 z 132)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů). Volební účast byla 68.38 %, tj. 93 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 56.62 %, tj. 77 ze 136 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 68.89 %, tj. 93 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (38 hlasů). Volební účast byla 66.42 %, tj. 91 ze 137 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 73.88 %, tj. 99 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (55 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů). Volební účast byla 71.64 %, tj. 96 ze 134 oprávněných voličů.[27]

Farnost

Lhánice patří do Římskokatolické farnosti Mohelno.

Ochrana přírody

Pamětihodnosti

  • Zvonička
  • Krucifix

Osobnosti

  • Leonora Pohorská (1863–1945), básnířka a spisovatelka
  • Ludvík Šulista (1904–1938), pedagog, ochotník a voják

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 504.
  6. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 3. 2024
  7. a b c d e f g h Historie obce Lhánice [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 233–238. 
  9. Kronika do roku 2012 [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. ČERNÝ, Kamil. Ve Lhánicích se plánuje rozšíření obecní budovy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-11 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 154. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  13. SMATANA, Ľubomír. Nejmladší ‚žena na radnici‘ je ve Lhánicích. Alena Treuová se starostkou stala v pouhých 23 letech. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 
  14. KRČMÁŘ, Milan. Ve Lhánicích si v březnu zopakují volby: kandidáti už jsou jasní. Třebíčský deník. 2023-01-20. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. 
  15. KRČMÁŘ, Milan. Ve Lhánicích na Třebíčsku si v sobotu volili nové zastupitele. Třebíčský deník. 2023-03-26. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lhánice flag.jpg
vlajka, Lhánice, okres Třebíč
Lhánice - náves od východu.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Lhánice - náves od východu.