Lhasa

Lhasa ; ལྷ་ས་
	Pohled ze střechy paláce Džókhang, vstupní brána do parku Norbulingka, palác Potála, štít střechy Džókhangu a jeho uličky s modlitebními mlýnky a satelitní snímek města
Poloha
Souřadnice	29°38′47″ s. š., 91°8′23″ v. d.
Nadmořská výška	3650 m n. m.
Stát	tibetská exilová vláda
Autonomní oblast	Tibetská
Administrativní dělení	1 městský obvod, 7 okresů
	Lhasa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29 274 km²
Počet obyvatel	559 423 (2010)
Hustota zalidnění	19,1 obyv./km²
Etnické složení	Tibeťané, Chuejové, Chanové
Správa
Vznik	633
Oficiální web	www.lasa.gov.cn
Telefonní předvolba	(+86) 0891
PSČ	850000
Označení vozidel	藏A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhasa (tibetsky: ལྷ་ས་ [l̥ásə] nebo [l̥ɜ́ːsə], wylie: lha sa; čínsky: 拉薩; pinyin: lāsà) je tradiční hlavní město Tibetu, v současné době je hlavním městem Tibetské autonomní oblasti Čínské lidové republiky. Lhasa je tradičním centrem tibetského buddhismu a do roku 1959 byla sídlem dalajlámů.

Ve Lhase se nachází palác Potála a Norbulingka, které tvoří součást kulturních památek světového dědictví. Podle sčítání lidu z roku 2013 zde žije okolo 279 074 lidí.

V současném administrativním uspořádání čínský název "Lasa" označuje městskou prefekturu, jež je tvořena krom vlastního města Lhasa i okolními okresy, zatímco vlastní původní město Lhasa se čínsky nyní označuje názvem "Čcheng-kuan" (Chéngguān Qū).

Historie

Když se pátému dalajlámovi Ngawang Lozang Gjamcchovi (1617–1682) podařilo podrobit si Tibet, ustanovil Lhasu administrativním centrem Tibetské říše. Ve Lhase zahájil stavbu Potály, která byla dokončena pár let po jeho smrti. V této době získala Lhasa nepochybné postavení coby politické hlavní město Tibetu.

Lhasa byla po mnoho staletí „zakázané město“ a její brány byly uzavřeny všem lidem ze Západu. V 19. století se do Lhasy marně snažil dostat např. Sven Hedin a Nikolaj Prževalskij. Naopak s úspěchem se na území města dostali např. Alexandra David-Néelová a Heinrich Harrer, na počátku 20. století Lhasu načas obsadil britský expediční sbor vedený Francisem Younghusbandem v rámci tzv. Younghusbandovy expedice.

Jelikož se jednalo o významné centrum tibetského buddhismu, téměř polovina obyvatelstva Lhasy byli mniši. Obyvatelstvo Lhasy bylo v roce 1951 odhadováno na 25 000 a dalších 15 000 mnichů v žilo klášterech. Dnes má město okolo 250 tisíc obyvatel, velká část z nichž jsou Číňané (Chanové nebo Chuejové).

Geografie

Lhasa leží v oblasti známé jako „údolí Lhasa“, v provincii Ü, jejímž je hlavním městem. Třebaže průměrná nadmořská výška údolí je vyšší než 3 000 m, hory kolem města dosahují výšek kolem 5 500 m. Městem protéká řeka Kjičhu, levostranný přítok Brahmaputry. Lhasa patří mezi nejvýše položená města na světě, její průměrná nadmořská výška je asi 3 650 m n. m.

Ekonomika

Velmi významný pro tuto oblast je turistický ruch, turisty přitahuje palác Potála, velkolepá himálajská krajina a mnoho planě rostoucích rostlin a zvířat ve vysokých polohách střední Asie. Po mnoho let v této oblasti nebyly žádné chemické a automobilové továrny a bylo zde dobré životní prostředí. To se však v posledních letech změnilo. V blízkosti se těží měď, olovo a zinek a čínská vláda experimentuje s novými metodami těžby minerálů a energetických surovin. Za účelem zlepšení ekonomiky v regiony vláda také postavila železnici do Číny, která výrazně zjednodušila odvoz vytěženého materiálu do čínského vnitrozemí. V TAO operuje 5 civilních a množství nákladních a vojenských letišť.

Demografie

V celé prefektuře žije 576 100 obyvatel (2011), ve městě Lhasa žije asi 134 tisíc obyvatel (2013), z toho Tibeťané představují přibližně 87 %.

**Obyvatelstvo města Lhasy (listopad 2010)**^[1]
národnost	Tibeťané	Číňané	Chuejové	Monguoři	Tungsiangové	Mandžuové	Mongolové	Tchuťiaové	Miaové	Kazaši	ostatní
počet obyvatel	429104	121065	6412	673	375	239	165	161	155	143	931
procento populace	76.70	21.64	1.15	0.12	0.07	0.04	0.03	0.03	0.03	0.03	0.17
procento menšiny	97.89	---	1.46	0.15	0.09	0.05	0.04	0.04	0.04	0.03	0.21

obyvatelstvo TAO (2010)
	obyvatelstvo	Tibeťané		Číňané		ostatní
prefektura celkem	474,499	387,124	81.6%	80,584	17.0%	6,791	1.4%
Čcheng-kuan	223,001	140,387	63.0%	76,581	34.3%	6,033	2.7%
Lhündrub	50,895	50,335	98.9%	419	0.8%	141	0.3%
Damžung	39,169	38,689	98.8%	347	0.9%	133	0.3%
Ňemo	27,375	27,138	99.1%	191	0.7%	46	0.2%
Čhušur	29,690	28,891	97.3%	746	2.5%	53	0.2%
Tölung dechën	40,543	38,455	94.8%	1,868	4.6%	220	0.5%
Tagce	24,906	24,662	99.0%	212	0.9%	32	0.1%
Mäldro gungkar	38,920	38,567	99.1%	220	0.6%	133	0.3%

Kultura

Palác Potála, který tvoří dominantu a hlavní památku Lhasy

Lhasa má mnoho významných staveb jako jsou kláštery Sera a Däpung. K významným buddhistickým chrámům Lhasy patří Džókhang, ve kterém jsou podle tradice uchovány sochy Buddhy, které do Tibetu přinesly manželky Söngcana Gampa Wen-čcheng a Bhrkutí Déví. Lhasa má i památky na seznamu světového dědictví, totiž „Historický soubor paláce Potály“,^[2] který zahrnuje několik staveb v čele s Potálou a Norbulingkou. Mnoho důležitých míst bylo poškozeno nebo zničeno během kulturní revoluce.

Turistika

Podle regionálních úřadů navštívil Tibet v roce 2004 1 milion návštěvníků. Čínské úřady plánují v regionu ambiciózní růst turistiky až na 10 milion návštěvníků do roku 2020; většinou by mělo jít o etnické Číňany. V roce 2013 navštívilo TAO víc než 12 milionů turistů. Návštěvníci byli převážně z Číny, protože v tomto roce vláda razantně zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro zahraniční turisty.

Doprava

Kvůli své odlehlé poloze byla Lhasa v minulosti obtížně přístupná. Historické cesty vedoucí vysoko položenými průsmyky spojovaly Tibet s Čínou, Indií a Nepálem. Horské silnice sjízdné pro motorová vozidla byly postaveny převážně až v období po roce 1945. Asi 100 km jižně od města bylo vybudováno letiště Lhasa Gonggar (IATA: LXA, ICAO: ZULS), jehož vzletová/přistávací dráha měří vzhledem k vysoké nadmořské výšce a tím i nízké hustotě vzduchu celých 4000 m. V roce 2006 byla dokončena Železniční trať Golmud - Lhasa spojující Tibet s Čínou. Dopravu po této trati zajišťují speciálně upravené vlakové soupravy, které mají např. dvojitá okna chránící před UV zářením, na vyžádání jsou také kyslíkové masky, jež cestujícím pomáhají vyrovnat se s řídkým vysokohorským vzduchem. V srpnu 2014 byl zprovozněn nový úsek železnice ze Lhasy do Žikace.

Lhasa a umění

Život v Lhase byl popsán rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem v jeho knize Sedm let v Tibetu a ve stejnojmenném filmu natočeném podle této knihy, ve kterém hráli Brad Pitt a David Thewlis. Kniha pojednává o životě ve Lhase během 40. let 20. století v době 2. světové války a těsně po ní.

Administrativní dělení

Lhasa taktéž zastupuje městskou prefekturu Lhasa, správní centrum je v části města nazývaným Čcheng-kuan (de facto část Lhasy postavená Číňany v 50. a 60. letech 20. století).

mapa

#	název	tibetsky	Wylie	čínsky	pchin-jin	obyvatelstvo ₍₂₀₀₃₎	rozloha (km²)
městský obvod
1	Čcheng-kuan	ཁྲིན་ཀོན་ཆུས་	khrin kon chus	城关区	Chéngguān Qū	140 000	525
okres
2	Lhündrub	ལྷུན་གྲུབ་རྫོང་	lhun grub rdzong	林周县	Línzhōu Xiàn	60 000	4 100
3	Damžung	འདམ་གཞུང་རྫོང	dam gzhung rdzong	当雄县	Dāngxióng Xiàn	40 000	10 234
4	Ňemo	སྙེ་མོ་རྫོང་	snye mo rdzong	尼木县	Nímù Xiàn	30 000	3 266
5	Čhušur	ཆུ་ཤུར་རྫོང་	chu shur rdzong	曲水县	Qūshuǐ Xiàn	30 000	1 624
6	Tölung dechën	སྟོད་ལུང་བདེ་ཆེན་རྫོང་	stod lung bde chen rdzong	堆龙德庆县	Duīlóngdéqìng Xiàn	40 000	2 672
7	Tagce	སྟག་རྩེ་རྫོང་	stag rtse rdzong	达孜县	Dázī Xiàn	30 000	1 361
8	Mäldro gungkar	མལ་གྲོ་གུང་དཀར་རྫོང་	mal gro gung dkar rdzong	墨竹工卡县	Mòzhúgōngkǎ Xiàn	40 000	5 492

Odkazy

Reference

↑ 西藏自治区第六次全国人口普查领导小组办公室、西藏自治区统计局、国家统计局西藏调查总队. 《西藏自治区2010年人口普查资料》. [s.l.]: 中国统计出版社, 2012.06. ISBN 978-7-5037-6517-9. (anglicky)
↑ Historic Ensemble of the Potala Palace, Lhasa [online]. UNESCO World Heritage Center [cit. 2009-01-02]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhasa na Wikimedia Commons
Galerie Lhasa na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Lhasa ve Wikislovníku
Lhasa na počátku 21. století
(čínsky) Oficiální web
(anglicky) Mapa Lhasy

[1] 西藏自治区第六次全国人口普查领导小组办公室、西藏自治区统计局、国家统计局西藏调查总队. 《西藏自治区2010年人口普查资料》. [s.l.]: 中国统计出版社, 2012.06. ISBN 978-7-5037-6517-9. (anglicky)

[2] Historic Ensemble of the Potala Palace, Lhasa [online]. UNESCO World Heritage Center [cit. 2009-01-02]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály