Lhota (Úštěk)

Lhota
Dům čp. 4
Dům čp. 4
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel11 (2021)[1]
Katastrální územíLhota u Úštěku (2 km²)
Nadmořská výška295 m n. m.
PSČ411 45
Počet domů10 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce175498
Kód k. ú.775495
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhota je malá vesnice, část města Úštěkokrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Úštěku. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Úštěku o rozloze 2 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Lhotě pochází z roku 1407. Vesnice už v té době patřila k liběšickému panství, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stály čtyři selské a tři menší usedlosti. Domy ve vsi se soustředily po obou stranách ulicovité návsi a navazovaly na ně pásy záhumenicové plužiny. Původní charakter sídla narušily demolice domů ve druhé polovině dvacátého století, novostavby rekreačních objektů a dělení pozemků větších usedlostí.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo sedmdesát obyvatel (z toho 32 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků a 58 Němců. Kromě dvou evangelíků a tří členů církve československé byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice osmdesát obyvatel: osm Čechoslováků a 72 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé8582767675708035261164610
Domy1616161616161610.326710
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Úštěk-Vnitřní Město.

Pamětihodnosti

Boží muka s kaplí

Z tradičních staveb Úštěcka se ve Lhotě dochovaly především památkově chráněné domy čp. 2, 4 a usedlost čp. 3. Jednopatrový dům čp. 2 je v přední části roubený, zatímco zadní část je zděná. Do patra se vstupuje částečně zapuštěnou pavlačí a štít má podobu trojetážové lomenice. Usedlost čp. 3 tvoří patrový roubený dům s pavlačí a vyřezávanou podstávkou a bývalá sýpka upravená na obytný dům. Její přízemí je zděné, zatímco patro roubené. Dům čp. 4 s roubenou světnicí v přízemí kombinuje v patře konstrukce roubené a hrázděné. Jeho štít je bedněný a podél zadní hrázděné části vede pavlač. K dalším cenným budovám patří sýpka usedlosti čp. 11 nebo hrázděná stodola u domu čp. 9.[4]

Kulturní památkou jsou také kamenná boží muka z roku 1733 a dřevěná zvonička v jejich sousedství na návsi.[4][9] Severozápadně od vesnice se nachází úštěcký židovský hřbitov.

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28. 
  4. a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 129–130. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 203. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. 
  9. Kašna se zvoničkou [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online. 

Externí odkazy

Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Boží muka na návsi ve Lhotě u Úštěku (Q104976801) 03.jpg
Autor: Barocco, Licence: CC0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: