Lišák ryšavý

Lišák ryšavý
(c) Thomas Pruß, CC BY-SA 3.0 Lišák ryšavý
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řád	liškotvaré (Cantharellales)
Čeleď	lišákovité (Hydnaceae)
Rod	lišák (Hydnum)
Binomické jméno
Hydnum rufescens Pers. (1800)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lišák ryšavý (Hydnum rufescens) je štíhlá stopkovýtrusná houba z čeledi lišákovitých (Hydnaceae).

• Klobouk bývá běžně 3–8 cm široký. V mládí je vyklenutý, se zvlněnými ostrými okraji. Povrch klobouku je hladký a má žlutooranžovou až hnědooranžovou barvu. Mohou se na něm vyskytnout rezavě červené skvrny.
• Ostny dosahují délky okolo 0,5 cm. Jsou husté, lámavé a mají taktéž žlutooranžovou barvu.
• Třeň je obvykle zhruba 3–7 cm dlouhý a 1–2 cm široký, má kyjovitý až válcovitý tvar. Jeho povrch je hladký, bělavý, místy žlutooranžový a na dotyk reaguje žloutnutím.
• Dužnina je tvrdá a křehká, bíložluté až rezavě červenavé barvy, vůně prostá a s mírně nahořklou chutí.
• Výtrusný prach je bělavé až krémové barvy.

• Dentinum rufescens (Pers.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 650 (1821)
• Hydnum repandum f. rufescens (Pers.) Nikol., Fl. pl. crypt. URSS 6(Fungi (2)): 305 (1961)
• Hydnum repandum subsp. rufescens (Pers.) Pers., Mycol. eur. (Erlanga) 2: 161 (1825)
• Hydnum repandum var. rufescens (Pers.) Barla, Champ. Prov. Nice: 81 (1859)
• Hydnum sulcatipes Peck, Bull. Torrey bot. Club 34: 101 (1907)
• Tyrodon rufescens (Pers.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 349 (1889)

Roste od července do listopadu. Narazíme na ni v jehličnatých i listnatých (často bukových) lesích, kde se vyskytuje v méně početných skupinkách poblíž cest.

Jedná se o houbu jedlou. Zejména lahodná je po naložení do octa, kdy příliš nezměkne a nevytváří sliz.

V houbách se vyskytuje mimo jiné velké množství vitamínů. Všechny houby obsahují např. karoten, provitamín A, vitamín B1 a B2. Obsahují také mnoho důležitých minerálních látek. Vstřebávají ale z okolního prostředí i nežádoucí prvky (rtuť, arzen a olovo), a proto bychom je neměli sbírat v místech, kde by v půdě mohl být nadměrný výskyt těchto prvků. Jde tedy o místa poblíž extrémně vytížených komunikací, průmyslových podniků, tepelných elektráren apod.

Tento druh lze zaměnit s taktéž jedlým lišákem zprohýbaným (Hydnum repandum), který ale mívá mimostředný třeň a robustnější, světlejší klobouk.

• SVRČEK, Mirko, VANČURA, Bohumil. Houby. Praha: ARTIA, 1987, S. 281.
• KLUZÁK, Zdeněk, SMOTLACHA.Poznáváme houby. SVÉPOMOC, 1985, S. 59.
• HAGARA, Ladislav. Atlas húb. Osveta, 1987, S. 102.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lišák ryšavý na Wikimedia Commons