Liška Friesova

Liška Friesova
	Liška Friesova (Cantharellus friesii)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Pododdělení	Agaricomycotina;
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	liškotvaré (Cantharellales);
Čeleď	liškovité (Cantharellaceae);
Rod	liška (Cantharellus);
Binomické jméno
	Cantharellus friesii; Quél. 1872
Synonyma
	Merulius friesii (Quél.) Kuntze 1891;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liška Friesova (Cantharellus friesii Quél. 1872) je vzácná jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi liškovitých (Cantharellaceae), rostoucí převážně v bučinách. Je pojmenována po švédském botanikovi a mykologovi Eliasi Magnusi Friesovi.

Popis

Makroskopický

Plodnice jsou dosti drobné, o velikosti 2–6 cm, jasně žlutooranžově zbarvené, sestávající z klobouku a třeně, spíše s tenkou dužninou. Vyrůstají ve skupinách, často v menších trsech.

Klobouk, v průměru měřící asi 1–5 cm, bývá nepravidelně okrouhlého tvaru, ve středu je poněkud prohloubený až mírně nálevkovitý. Okraj klobouku bývá tenký, mírně ohnutý dolů, zpravidla vlnitý až zkroucený, zejména u starších plodnic pak cípatě dělený. Svrchní strana klobouku je zbarvena jasně žlutooranžově, s růžovočervenými či oranžovočervenými tóny. Na spodní straně klobouku se nachází hymenofor tvořený tlustými, poměrně řídkými žilnatými lištami, které se místy větví a vzájemně síťovitě propojují. Bývají žlutavé či světle oranžové, bledší než zbytek plodnice. Ze spodní strany klobouku lišty šikmo sbíhají hluboko na třeň.^[1]^[2]^[3]

Třeň je spíše krátký (2–4 cm), směrem vzhůru se mírně rozšiřuje, často bývá poněkud zprohýbaný. Z klobouku na třeň šikmo sbíhají žilnaté lišty. Třeň je zbarven žlutooranžově.^[2]

Dužnina je tenká, pružné, celkem tuhé konzistence a žlutooranžového zbarvení. Její vůně je nenápadná, chuť trochu nakyslá.^[2]^[1]

Mikroskopický

Výtrusy jsou elipsoidní, velké 8–11 × 4–5 µm. Výtrusný prach má žlutou barvu.^[3]^[4]

Výskyt

Liška Friesova roste spíše vzácně, a to především v kyselých bučinách.^[2]^[5] S buky, popřípadě i jinými listnatými stromy vstupuje do mykorrhizy.^[3] Vyrůstá v červnu až říjnu. Je zařazena do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (M. Beran, J. Holec) jako zranitelný druh (VU).^[6]

Použití

Jde o jedlou houbu. Vzhledem k vzácnému výskytu a drobnému vzrůstu však nebývá doporučována ke sběru k jídlu.^[2]^[1]

Podobné druhy

Lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) je poněkud podobná barvou a tvarem, není ale tomuto druhu příbuzná. Lištička pomerančová se liší především hustými, tenkými, křehkými a plochými lupeny na spodní straně klobouku namísto žilnatých, řídkých, oblých lišt, které mají lišky. Lištička pomerančová má také bílou, vatovitou, nikoli oranžovou a pružnou dužninu, okrouhlý, na okrajích příliš neroztřepený klobouk a plstnatou pokožku klobouku. Lištička pomerančová se liší i charakterem výskytu – na rozdíl od lišky Friesovy je velice hojná a roste hlavně v jehličnatých lesích. Jde o chuťově nedobrý druh.^[2]
Příbuzná liška obecná (Cantharellus cibarius) má mohutné, tuhé a dužnaté plodnice většího vzrůstu a především žlutého, nikoli oranžovočerveného či lososově červeného zbarvení.^[5] Je to jedlý a velmi často sbíraný druh.
Ani další druhy lišek, jako liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) a liška žlutavá (Cantharellus aurora), nemají oranžově červené zbarvení a liší se i tvarově. Jedná se o jedlé druhy.^[1]

Odkazy

Taxon Cantharellus friesii ve Wikidruzích

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d HAGARA. Atlas hub. Martin: Neografia, 1998. ISBN 80-88892-09-0.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
↑ ^a ^b ^c BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
↑ BioLib.cz – Cantharellus friesii (Liška Friesova) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ ^a ^b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2014-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu liška Friesova na Wikimedia Commons
Liška Friesova na Nasehouby.cz
Liška Frieova na Nahuby.sk
Liška Friesova na Mykologie.net
BioLib.cz – Cantharellus friesii (Liška Friesova) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[hagara-1] HAGARA. Atlas hub. Martin: Neografia, 1998. ISBN 80-88892-09-0.

[papousek-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.

[prehled-3] BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.

[4] BioLib.cz – Cantharellus friesii (Liška Friesova) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[velky-5] HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.

[cerveny_seznam-6] HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2014-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály