Li Kuang-jao
| Li Kuang-jao | |
|---|---|
 Li Kuang-jao (2002) | |
| Narození | 16. září 1923 Singapur |
| Úmrtí | 23. března 2015 (ve věku 91 let) Singapurská všeobecná nemocnice |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Mandai Crematorium and Columbarium |
| Bydliště | 38 Oxley Road (Desetiletí od 1940 – 2015) Singapurská všeobecná nemocnice (2015) |
| Alma mater | Fitzwilliamova kolej Raffles Institution Národní singapurská univerzita Univerzita v Cambridgi Londýnská škola ekonomie Londýnská univerzita |
| Povolání | filozof, autor autobiografie, advokát, státník a politik |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Cambridgi |
| Ocenění | honorary doctor of the Fudan University (2005) Global Citizen Awards (2014) velkostuha Řádu květů paulovnie (2015) Medaile čínského reformního přátelství (2018) Řád sv. Michala a sv. Jiří … více na Wikidatech |
| Politická strana | Strana lidové akce |
| Nábož. vyznání | agnosticismus |
| Choť | Kwa Geok Choo (1950–2010)[1] |
| Děti | Lee Hsien Loong[2][3] Lee Hsien Yang[3] Lee Wei Ling[3] |
| Rodiče | Lee Chin Koon[4] a Chua Jim Neo[4] |
| Příbuzní | Freddy Lee (sourozenec) Lee Choo Neo (teta) Lee Xiu Qi[4], Lee Yi Peng[4], Li Hongyi[4] a Li Haoyi[4] (vnoučata) |
| Funkce | Member of the Parliament of Singapore (1955–2015) Předseda vlády Singapuru (1959–1990) Member of the Dewan Rakyat (1963–1965) Senior Minister (1990–2004) Minister Mentor (2004–2011) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Li Kuang-jao (čínsky 李光耀, pchin-jin Lǐ Guāngyào, v anglické transkripci Lee Kuan Yew; 16. září 1923 – 23. březen 2015 Singapur) byl singapurský politik, zakladatel Singapuru. V letech 1959 až 1990 byl předsedou singapurské vlády.
Život
Etnicky byl Hakka. Narodil se do středostavovské rodiny jako nejstarší syn. Po druhé světové válce odjel do Velké Británie (jež území dnešního Singapuru koloniálně ovládala), kde vystudoval práva na univerzitě v Cambridgi. Po návratu se vrhl na politiku a byl spoluzakladatelem Strany lidové akce (známa též pod zkratkou PAP). Jejím původním programem byl demokratický socialismus, ale časem se sunula více do středu, pod tlakem dosti vlivných komunistů (k nimž se hlásili zejména místní etničtí Číňané). Li Kuang-jao s komunisty nebojoval, ale snažil se oslabit jejich vliv promyšlenou strategií - založil například po celé zemi stovky komunitních center pro nejchudší obyvatele. Když se roku 1959 chopil vlády, stavěl sídliště, v nichž si poté lidé mohli výhodně odkoupit státní byt a především důsledně hájil jazyková a náboženská práva všech skupin v zemi (sám se naučil všechny jazyky, jimiž se v Singapuru mluví). Když pak v roce 1968 ve volbách drtivě zvítězil, počal "utahovat šrouby". Omezil moc odborů, získal pod kontrolu média. Vsadil na volný trh, který označil za důležitější než demokracii pro rozvoj země. Podporoval také zahraniční politiku Spojených států. Tvrdě se naopak vyhraňoval vůči komunistickému Vietnamu, kupodivu však nikoli vůči Číně (ČLR). Zejména Teng Siao-pching byl jeho velkým spojencem. Časem se jeho modernizační politikou stalo i zavádění angličtiny, odmítl naopak tzv. úpadkové rysy Západu, jako je příliš liberální zákonodárství, takže Singapur zavedl tresty smrti prakticky za každou vraždu. Aby byly opravdu udělovány, zrušil systém soudních porot. Tvrdě byla postihována i narkomanie či graffiti, a to i tresty jako je výprask holí.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Nicholas Kristof: PREMIER'S SON GETS POST IN SINGAPORE. The New York Times. 24. listopadu 1986. Dostupné online. [cit. 2015-03-23].
- ↑ a b c Philip Bowring: Lee Kuan Yew obituary. The Guardian. 22. března 2015. Dostupné online. [cit. 2017-01-22].
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Kdo je Li Kuang-jao, jenž ze Singapuru učinil nadmíru pozoruhodný stát. iDNES.cz [online]. 2003-03-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Kuang-jao na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Senior Minister Lee Kuan Yew of Singapore, being escorted by United States Secretary of Defense Donald H. Rumsfeld through an honour cordon and into the Pentagon. They met to discuss bilateral security issues including the war on terrorism: see DefenseLINK news photos. US Department of Defense (2002-05-02). Retrieved on 2009-05-05.