Liane Zimblerová

Liane Zimblerová
Rodné jménoJuliane Angela Fischer
Narození31. května 1892
Přerov
Úmrtí11. listopadu 1987 (ve věku 95 let)
Los Angeles
Povoláníarchitektka a návrhářka interiérů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Liane Zimblerová, rozená Juliana Fischerová (31. května 1892 Přerov - 11. listopadu 1987 Los Angeles) je považována za první evropskou ženu, která získala titul architekta, ačkoli řada Finek, včetně Signe Hornborgové, vystudovala architekturu mnohem dříve.[1] Po vedení velmi úspěšného podniku ve Vídni Zimblerová v roce 1938 emigrovala do Spojených států, kde se specializovala na interiérový design[2][3].[2] [3][4]

Životopis

Narodila se židovskému železničnímu úředníkovi Robertu Karlu Fischerovi. V roce 1900 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Zimblerová později vystudovala reálku[3] a poté od roku 1910 nebo 1912 studovala na Univerzitě užitého umění ve Vídni, pravděpodobně u Oskara Strnada. Současně, přibližně od roku 1911, pracovala jako ilustrátorka a návrhářka v módním salonu Emilie Louise Flöge. Je možné, že později studovala také v Mnichově.[5][3] Během studií (kolem roku 1916) navrhovala nábytek pro firmu Möbelfabrik Bamberger. Kolem roku 1918 začala pracovat v architektonickém ateliéru.[2] V roce 1916 se provdala za právníka Otto Zimblera (1890-1940) a v roce 1922 se jim narodila dcera Eva.[3]

V letech 1923-1938 vedla Zimblerová ve Vídni vlastní ateliér interiérového designu, který se stal natolik populární, že otevřela v roce 1928 druhý ateliér v Praze, který vedla Annie Herrnheiserová.[3] Zimblerová se specializovala na navrhování jednopokojových bytů a ateliérů pro střední třídu[2] - většinou manželské páry nebo nezávislé pracující ženy - se zaměřením na modernizaci stávajících bytů.[6] Současně také publikovala a přednášela a ve 30. letech uspořádala výstavu Wie sieht die Frau? o ženách v umění, která byla součástí Mezinárodního kongresu žen ve Vídni.[7] V roce 1931 pokračovala ve studiu na Technické univerzitě ve Vídni a v únoru 1938 se stala první ženou v Rakousku, která získala titul stavebního inženýra.[3][5]

Velmi brzy poté ještě před březnovým anšlusem Německa mohla rodina díky vlivným kontaktům Otto Zimblera odjet do Nizozemska a Londýna. Na podzim téhož roku se jim podařilo emigrovat do Spojených států. Krátce před svou emigrací navrhla jedinou známou realizaci v českých zemích – interiér vily v Brně, kterou si pronajal obchodník Robert Plaček.[8] Díky angažovanosti Ady Gomperzové, manželky filozofa Heinricha Gomperze, se pak Zimblerová po pobytu v New Yorku se v roce 1940 usadila v Los Angeles, kde začala pracovat pro firmu Anity Toor, která se zabývala interiérovým designem. Po Toorově smrti kolem roku 1941 Zimblerová převzala firmu a vedla ji až do roku 1975.[9][2] V 60. letech se k Zimblerovi připojila dcera Eva.[2]

V roce 1943 získala americké občanství. Od roku 1946 byla členkou Amerického institutu interiérových designérů; v rámci této organizace připravovala výstavy a semináře. Byla také členkou Asociace žen v architektuře a rakouské rady Mezinárodní společnosti pro bydlení. Kromě práce pro svou firmu přednášela ve Vídni, Paříži a Los Angeles.[3]

Zemřela 11. listopadu 1987 v Los Angeles. [3]

Projekty

  • Gnadenwald House, 1934-1938
  • Toch residence, Santa Monica, USA, 1941
  • Panzer residence, Beverly Hills, USA, 1942
  • Boswell residence, Los Angeles, USA, 1944
  • Dahlberg residence, Beverly Hills, USA, 1945
  • Foster bedroom & bath, Beverly Hills, USA, 1950
  • Barbas residence, Beverly Hills, USA, 1951
  • Dr. J. Brody residence, Beverly Hills, USA, 1952
  • Moore residence, Los Angeles, USA, 1955
  • Stewart residence, Beverly Hills, USA, 1955
  • Feldman kitchen, Los Angeles, USA, 1956
  • Schwartz residence, Camarillo, USA, 1956-1957
  • Huebscher residence, Los Angeles, USA, 1959-1960
  • Elliot Evans Company Reception Room, Los Angeles, USA, 1960
  • Candianides residence, Venture, USA, 1961
  • Silverberg apartment, Los Angeles, USA, 1962
  • Barasch residence, Los Angeles, USA, 1960-1965, 1975
  • Engelman residence, Los Angeles, USA, 1965
  • Levy residence, Los Angeles, USA, 1965
  • Wasserman residence (foyer), Los Angeles, USA, 1968
  • Recycled House, Beverly Hills, USA, 1974

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Liane Zimbler na anglické Wikipedii a Liane Zimbler na polské Wikipedii.

  1. ↑ Frauen. web.archive.org [online]. 2011-09-14 [cit. 2022-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-14. Archivováno [1]. 
  2. ↑ a b c d e BEN-ELI, Birgit. Austria: Jewish Women Artists [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h Architekturzentrum Wien. www.architektenlexikon.at [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ POPPELREUTER, Tanja. MoMoWo women's creativity since the modern movement (1918-2018) : toward a new perception and reception. 1. vyd. Ljubljana: Založba ZRC, 2018. 1192 s. Dostupné online. ISBN 978-961-05-0106-0, ISBN 961-05-0106-0. OCLC 1080387263 S. 697–705. 
  5. ↑ a b Poppelreuter 2018 ... c.d., s. 698
  6. ↑ Poppelreuter 2018 ... c.d., s. 699.
  7. ↑ Poppelreuter 2018 ... c.d., s. 700.
  8. ↑ Přednáška – Ladislav Jackson: Architektka Liane Zimbler, Dům umění města Brna, 8. 6. 2023. Dostupné online.
  9. ↑ Poppelreuter 2018 ... c.d., s. 704.

Literatura

  • ZACEK, Patricia. Frauen in Der Technik Von 1900 bis 2000. Vídeň: ARGE Architektinnen und Ingenieurkonsulentinnen, 1999. 220 s. ISBN 3950113304. 
  • POPPELREUTER, Tanja. MoMoWo women's creativity since the modern movement (1918-2018) : toward a new perception and reception.. 1. vyd. Ljubljana: Založba ZRC, 2018. 1192 s. ISBN 978-961-05-0106-0.