Libéma Open 2018
| Libéma Open 2018 | |
|---|---|
| Datum | 11.–17. června 2018 |
| Ročník | 29. |
| Místo | Rosmalen u 's-Hertogenbosche Nizozemsko |
| Kategorie | ATP 250 series |
| Kategorie | WTA International |
| Dotace | 686 080 € (muži) 250 000 USD (ženy) |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 32 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tráva / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Richard Gasquet | |
| ženská dvouhra | |
 Aleksandra Krunićová | |
| mužská čtyřhra | |
 Dominic Inglot /  Franko Škugor | |
| ženská čtyřhra | |
 Elise Mertensová /  Demi Schuursová | |
| Libéma Open | |
< 2017 2019 > | |
Libéma Open 2018, známý také pod názvenm Rosmalen Grass Court Championships 2018, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával v Autotron parku na otevřených travnatých dvorcích. Konal se mezi 11. až 17. červnem 2018 v nizozemském Rosmalenu u 's-Hertogenbosche jako dvacátý devátý ročník turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP World Tour 250 a její dotace činila 686 080 eur. Ženská část s rozpočtem 250 000 dolarů byla součástí WTA International Tournaments.
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali francouzský dvacátý šestý hráč žebříčku Adrian Mannarino a světová patnáctka Coco Vandewegheová ze Spojených států. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili ruský 88. tenista pořadí Jevgenij Donskoj a nizozemská 109. žena klasifikace Arantxa Rusová.[1][2]
Generálním partnerem turnaje se poprvé stala nizozemská společnost Libéma.
Mužskou dvouhru ovládl Francouz Richard Gasquet, jenž si připsal patnáctý singlový titul na okruhu ATP Tour a třetí na trávě.[3] Druhou společnou trofej z mužské čtyřhry na túře ATP získal britsko-chorvatský pár Dominic Inglot a Franko Škugor.[4] Premiérovou singlovou trofej na okruhu WTA Tour vybojovala 25letá srbská hráčka Aleksandra Krunićová.[5] Třetí párový titul ze čtyřher WTA vyhrála belgicko-nizozemská dvojice Elise Mertensová a Demi Schuursová.[6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra mužů | 0 | — | — | — | — | ||||
| dvouhra žen | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
| čtyřhra žen | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][7] | €109 310 | €57 570 | €31 185 | €17 770 | €10 470 | €6 200 | €2 790 | €1 400 |
| dvouhra žen[1][8] | €34 677 | €17 258 | €9 274 | €4 980 | €2 742 | €1 694 | €823 | €484 |
| čtyřhra mužů[9] | €33 210 | €17 460 | €9 460 | €5 410 | €3 170 | — | — | — |
| čtyřhra žen[10] | €9 919 | €5 161 | €2 770 | €1 468 | €774 | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | ||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Francie | Adrian Mannarino | 26. | 1. |
| Francie | Richard Gasquet | 32. | 2. |
 Lucembursko | Gilles Müller | 34. | 3. |
 Španělsko | Fernando Verdasco | 35. | 4. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 39. | 5. |
| Nizozemsko | Robin Haase | 44. | 6. |
 Japonsko | Júiči Sugita | 48. | 7. |
 Itálie | Andreas Seppi | 50. | 8. |
| Žebříček ATP k 28. květnu 2018 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Alex Bolt- Max Purcell
Franko Škugor- Bernard Tomic
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastní poražení:
Kevin King- John-Patrick Smith
- Tim Smyczek
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Alexandr Dolgopolov → nahradil jej Kevin King
Tallon Griekspoor → nahradil jej John-Patrick Smith- Ryan Harrison → nahradil jej
Malek Džazírí 
Pierre-Hugues Herbert → nahradil jej Tim Smyczek
Filip Krajinović → nahradil jej 
Marius Copil
Karen Chačanov → nahradil jej Jevgenij Donskoj
Lu Jan-sun → nahradil jej 
Juki Bhambri
Andy Murray → nahradil jej 
Vasek Pospisil- Tennys Sandgren → nahradil jej Jérémy Chardy
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[9] | Stát | Hráč[9] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Polsko | Łukasz Kubot |  Brazílie | Marcelo Melo | 7. | 1. |
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  Nový Zéland | Michael Venus | 46. | 2. |
| Spojené království | Dominic Inglot | Chorvatsko | Franko Škugor | 82. | 3. |
 Indie | Diviž Šaran | Nový Zéland | Artem Sitak | 89. | 4. |
| Žebříček ATP k 28. květnu 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Alex Bolt / Lleyton Hewitt
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 USA | Coco Vandewegheová | 15. | 1. |
| Belgie | Elise Mertensová | 16. | 2. |
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | 22. | 3. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 24. | 4. |
 Čína | Čang Šuaj | 27. | 5. |
| Belgie | Alison Van Uytvancková | 46. | 6. |
| Srbsko | Aleksandra Krunićová | 47. | 7. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 48. | 8. |
| Žebříček WTA k 28. květnu 2018 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Anna Blinkovová
Valentini Grammatikopoulouová- Veronika Kuděrmetovová
Antonia Lottnerová- Marina Melnikovová
Fanny Stollárová
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Magda Linetteová → nahradila ji 
Tereza Martincová- Sabine Lisická → nahradila ji
Viktória Kužmová - Lesja Curenková → nahradila ji Jekatěrina Alexandrovová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Belgie | Elise Mertensová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 51. | 1. |
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | Belgie | Kirsten Flipkensová | 56. | 2. |
| Nizozemsko | Lesley Kerkhoveová | Bělorusko | Lidzija Marozavová | 114. | 3. |
 Švýcarsko | Xenia Knollová | Spojené království | Anna Smithová | 115. | 4. |
| Žebříček WTA k 28. květnu 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Richèl Hogenkampová / Bibiane Schoofsová
- Arantxa Rusová / Eva Wacannová
Skrečování
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Richard Gasquet vs. Jérémy Chardy, 6–3, 7–6(7–5)
Ženská dvouhra
- Aleksandra Krunićová vs.
Kirsten Flipkensová, 6–7(0–7), 7–5, 6–1
Mužská čtyřhra
- Dominic Inglot / Franko Škugor vs.
Raven Klaasen / 
Michael Venus, 7–6(7–3), 7–5
Ženská čtyřhra
- Elise Mertensová / Demi Schuursová vs. Kiki Bertensová / Kirsten Flipkensová, 3–3skreč
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Rosmalen Grass Court Championships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Libéma Open 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Libéma Open 2018 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Gasquet po téměř dvou letech vyhrál turnaj. V Hertogenboschi porazil krajana Chardyho [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-17 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Skugor/Inglot Capture 's-Hertogenbosch Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-16 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Kruničová na trávě v Hertogenboschi vybojovala premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-17 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Elise Mertens verovert dubbeltitel in Rosmalen ten koste van Kirsten Flipkens [online]. www.nieuwsblad.be, 2018-06-22 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Libéma Open 2018 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Libéma Open 2018 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Libéma Open 2018 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Libéma Open 2018 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
