Liběšovice
| Liběšovice | |
|---|---|
 kaple Nejsvětější Trojice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Blšany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′40″ s. š., 13°29′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 149 (2021)[1] |
| Katastrální území | Liběšovice (6,22 km²) |
| PSČ | 439 31 439 33 |
| Počet domů | 76 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Liběšovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 82643 |
| Kód k. ú. | 682641 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liběšovice jsou vesnice, část města Blšany v okrese Louny. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Blšan. Liběšovice jsou také název katastrálního území o rozloze 6,22 km².[3] V katastrálním území Liběšovice stojí také částečně zaniklá vesnice Čárka.
Historie
Krajina v okolí vesnice byla osídlena už v době bronzové, což dokládají nálezy sídliště a pohřebiště učiněné v roce 2019 při záchranném archeologickém výzkumu před výstavbou plynovodu Capacity4gas.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 478 obyvatel (z toho 231 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků, 444 Němců a sedm cizinců. S výjimkou dvou evangelíků a patnácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 509 obyvatel: 48 Čechoslováků, 457 Němců a čtyři cizince. Kromě římskokatolické většiny zde patřili dva lidé k evangelickým církvím, dvanáct k církvi izraelské a dva byli bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 378 | 373 | 372 | 395 | 474 | 478 | 509 | 256 | 244 | 233 | 202 | 170 | 156 | 150 | 149 |
| Domy | 54 | 57 | 62 | 71 | 87 | 92 | 110 | 97 | 123 | 66 | 65 | 63 | 63 | 67 | 76 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místní části Siřem. | |||||||||||||||
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí v podbořanském okrese a od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou vesnice částí města Blšany. V letech 1961–1980 k obci patřil Siřem.[10]
Hospodářství
Kolem vesnice vede plynovod Gazela vybudovaný v roce 2012. V letech 2019–2020 zde byl souběžně s ním postaven plynovod Capacity4gas.[4]
Pamětihodnosti
- kaple Nejsvětější Trojice na návsi
- socha svatého Judy Tadeáše
- Při archeologickém výzkumu v roce 2019 byla nalezena raně středověká studna datovaná do druhé poloviny sedmého století. Studna byla oproti tehdejšímu terénu hluboká 1–1,2 metru a zpevňovala ji dřevěná drážková konstrukce – čtyři svislé kůly v rozích byly vybaveny drážkami, do nichž byly zasunuty dubové fošny. Bednění je považováno za nejstarší dřevěnou konstrukci v severozápadních Čechách.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
- ↑ a b c PEKSA, Vojtěch. Raně středověká studna z Liběšovic u Blšan. In: Poohří 10. Památky – parky – putování. Sborník z konference konané v Libochovicích 7.–8. října 2021. Louny: Oblastní muzeum v Lounech ve spolupráci se spolkem Historie a současnost Poohří a se Státním okresním archivem Louny, 2022. ISBN 978-80-905891-7-9, ISBN 978-80-905007-9-2. S. 231–232.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Louny. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 290, 509. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liběšovice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Liběšovice na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: