Libštejnští z Kolovrat
Libštejnští z Kolovrat (Kolowrat-Liebstein) | |
---|---|
Země | České království |
Mateřská dynastie | Kolovratové |
Tituly | páni říšská hrabata (1624) česká hrabata (1660) |
Zakladatelé | Albrecht mladší z Kolowrat |
Mytický zakladatel | kníže Vlastislav |
Rok založení | konec 14. století |
Současná hlava | Maximilian Alexander Krakowský z Kolowrat |
Větve rodu | Krakovští z Kolowrat, Bezdružičtí z Kolowrat, Nowohradští z Kolowrat, Žehrovští z Kolowrat, Kornhauzští z Kolowrat, Mašťovští z Kolowrat, Černoničtí z Kolowrat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libštejnští z Kolovrat (Kolowrat-Liebsteinští) byli jednou z větví rodu Kolovratů. Své jméno odvozovali od hradu Libštejn na Plzeňsku. Během 14. a 15. století se rod Kolovratů rozdělil do osmi rodových větví, které jsou odvozovány od synů Albrechta staršího z Kolowrat. První syn Albrecht mladší z Kolowrat byl praotcem linie Krakovské, ale také Libštejnské která spadá do období od konce 14. století do roku 1760.
Historie
Hrad Libštejn získali Kolovratové koncem 14. století. Tehdy ještě tato větev sídlila na Krašově, po přenesení sídla na Libštejn došlo k přejmenování rodu. V letech 1503–1510 byl Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně nejvyšším kancléřem. Po Bílé hoře přišli někteří členové rodu při konfiskaci o majetek. Roku 1624 došlo k povýšení Zdeňka Lva Libštejnského z Kolovrat na hraběte. Roku 1861 zemřel František Antonín II. Libštejnský z Kolowrat, poslední člen rodu, a majetek připadl Krakovským z Kolovrat. Přídomek „Libštejnský“ přešel na rodovou větev Kolowrat-Krakowských-Liebsteinských sídlící na zámku v Rychnově nad Kněžnou.
Významné osobnosti rodu
- Hanuš I. z Kolowrat (uváděn 1390–1450), hejtman měst pražských a jeden ze šesti dočasných správců Českého království, podporovatel císaře Zikmunda
- Hanuš II. z Kolowrat (uváděn 1430–1483), administrátor Pražského arcibiskupství, dárce knih do Kapitulní knihovny a Kolowratského plenáře do Svatovítského pokladu, mecenáš kulturyí
- Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně (uváděn 1463–1510), nejvyšší kancléř a komoří Českého království
- Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570–1646), nejvyšší dvorský sudí, nejvyšší zemský sudí, nejvyšší zemský komorník a nejvyšší hofmistr Českého království
- Albrecht Libštejnský z Kolowrat (1583–1648), císařský komorník, místokancléř Českého království
- Zdeněk Lev Libštejnský z Kolowrat (1588–1640), v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu, podkomoří králové v Čechách
- Oldřich František Libštejnský z Kolowrat (1607–1650), nejvyšší purkrabí Českého království, nejvyšší hofmistr Českého království, Císařský tajný rada
- František Karel I. Libštejnský z Kolowrat (1620–1700), držitel řádu zlatého rouna, zemský a krajský hejtman, prezident nad apelacemi, mecenáš
- Jan Vilém Vojtěch Libštejnský z Kolowrat (1627–1668), jmenovaný arcibiskup pražský, velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou
- Václav Libštejnský z Kolowrat (1634–1659), jezuita, mecenáš, kanovník, vzdělanec
- Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat (1655–1716), držitel řádu zlatého rouna, císařský vyslanec u braniborského kurfiřta, mecenáš
- Antonín Jan Libštejnský z Kolovrat (1656–1699), hejtman Žateckého kraje
- Vincenc Maria Libštejnský z Kolowrat (1749–1824), držitel řádu zlatého rouna, velkopřevor Maltézských rytířů, velící generál, polní podmaršál, nositel vojenských ocenění
- František Antonín II. Libštejnský z Kolowrat (1778–1861), držitel řádu zlatého rouna, 1. ministerský předseda Rakouského císařství, nejvyšší purkrabí Českého království, spoluzakladatel Národního muzea, mecenáš, nositel vojenských ocenění
Majetek
- Hrady – Krašov, Libštejn, skalní hrad Sloup, Točník, Žebrák
- Zámky – Rychnov nad Kněžnou, Zbiroh
- Obce – Barchov, Dobříš s hradem Vargač, Luka, Nezamyslice, Plasy, Starosedlský Hrádek, Strýčkovy, Žichovice
Erb
Až do roku 1624 byl erb totožný s erbem Kolovratů. V tom roce byl erb Libštejnských polepšen o rakouský štítek s korunkou umístěnou na hrudi orlice.
Modrý štít, stříbro-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí a se zlatým perizoniem, na prsou má červený štítek se stříbrným břevnem, korunovaný knížecí korunou. Klenot na zlatě korunované turnajové přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly tvoří uzavřená orlí křídla, přední červené se zlatým perizoniem a s knížecí korunou, korunovaným červeným štítkem se stříbrným břevnem.
Odkazy
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kolovratové, s. 75-77.
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 444 šlechtických rodů v Českých zemích. 2. vyd., Praha : Mladá fronta, 1999. s. 138-141. ISBN 80-204-0760-X.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský (1778–1861)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: