Libiš

Libiš
Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Znak obce LibišVlajka obce Libiš
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNeratovice
Obec s rozšířenou působnostíNeratovice
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 427 (2023)[1]
Rozloha7,12 km²[2]
Katastrální územíLibiš
Nadmořská výška165 m n. m.
PSČ277 11
Počet domů785 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduMělnická 579
277 11 Libiš
obec.libis@libis.cz
StarostkaMgr.Pavlína Komeštíková, DiS.
Oficiální web: www.libis.cz
Libiš na mapě
Další údaje
Kód obce571784
Kód části obce402532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a je přimknutá k Neratovicím.[pozn. 1] V současnosti v obci žije přibližně 2 400[1] obyvatel. V katastru Libiše se nachází většina areálu chemické továrny Spolana.[4]

Historie

Pověsti

Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole, na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.

Středověk

Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. V husitských válkách ovládli Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zaniklou) roku 1421 pražané. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem k obřístevskému statku. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměstští Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející k obřístevskému statku koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.

Moderní dějiny

V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…[zdroj?]

Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.

Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci: dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.[zdroj?]

Po roce 1900

Roku 1932 byl založen v Libiši Sokol. Roku 1947 byla Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.[10]

Rodáci

Karel Novotný (* 9. 6. 1876 Libiš u Neratovic, † 30. 5. 1927 Praha, pohřben v Lobkovicích). Český novinář, žurnalista, satirik, od r. 1904 redaktor Hlasu národa, Ilustrovaného kurýra a po převratu redaktor a soudní referent deníku Venkov. Spřátelil se a často stýkal s rodinou dr. Jana Palackého, syna historika Františka Palackého. Je autorem četných kulturně-historických monografií a studií o osobnostech, jakými byli Hana Kvapilová, Karel Havlíček Borovský, Svatopluk Čech, Václav Babinský ad.

Pamětihodnosti

Toleranční kostel v Libiši
  • Kostel svatého Jakuba při severním okraji obce – gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce byla přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky ze 14. a 15. století.[11] Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
  • Kostel Svaté Trojice, někdejší toleranční kostel postavený mezi lety 1788 a 1792 ve stylu selského baroka, nyní v užívání Českobratrské církve evangelické.[12][13] V minulosti se změnil z lutherského na reformovaný. Jeden z citátů z Bible v kostele je v maďarštině, tím zachoval kněz Jan Vég (též Wégh, 1755–1830) památku na rodnou řeč. Kázání psal v latině, do češtiny mu je překládal Václav Matěj Kramerius a kněz je četl. Tak se naučil česky. Později napsal mj. Horlivé a nábožné modlitby křesťanské (Praha 1799) a byl autorem frontispisu (signován Joh. Wégh del.), který rytecky provedl Jan Berka.[14][13] V kostele byl natáčen film podle Vladimíra Körnera Sněžná noc (2009) a film Jan Palach (2018). Jan Palach byl členem zdejšího sboru.
  • Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století

Přírodní rezervace

Mrtvé rameno Labe v Černínovsku

Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část byla přírodní rezervací Černínovsko. Tato rezervace v roce 2014 zanikla a byla nahrazena přírodní rezervací Úpor-Černínovsko. Vyskytuje se zde řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[15]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 a silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Libiš – Kralupy n.V. – Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
  • Železnice – Katastrální území obce protíná Trať 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Například ulice Hraniční tvoří hranici mezi městem Neratovice a obcí Libiš: vozovka ulice a západní strana patří k Libiši, východní strana ulice k Neratovicím.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Základní info o obci [online]. Obec Libiš [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
  11. FAKTOR, Ondřej. Vejdi poutníče. 1. vyd. Neratovice: Verbum, 2019. 176 s. ISBN 978-80-906706-3-1. 
  12. ŽMOLÍK, Václav. Kde se modlil i Jan Palach. Týdeník Rozhlas. 2018, čís. 6, s. 22. ISSN 1213-2098. 
  13. a b ŘEHÁK, Honza a PFANN, Miroslav. Za kulisy kostela [video]. In: YouTube.com [online]. 3. 3. 2020 [cit. 20. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zwFQGFaV3eA
  14. VOIT, Petr. Jan Végh. In: Encyklopedie knihy [online]. Datum poslední úpravy 10. 12. 2018 22:43 [cit. 20. 01. 2022]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jan_V%C3%A9gh&oldid=14369
  15. Česká republika – Stručný turistický průvodce, s. 279.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Libiš, základní škola (1).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Základní škola v Libiši.
Libis CZ bell tower 010.jpg
Dřevěná zvonice při kostele sv. Jakuba v Libiši, okres Mělník. Pohled od západu.
Libis CZ St James church 023.jpg
Gotický kostel sv. Jakuba v Libiši, okres Mělník. Stavba z doby těsně před rokem 1391, věž přidána roku 1541. Areál kostela se hřbitovem a dřevěnou hranolovou zvonicí se nachází na severním okraji obce.
Spolana, chladicí věž 2020.jpg
Autor: Hubert Kororo, Licence: CC BY-SA 4.0
Chladicí věž Spolany
Libiš-evangelický-kostel2015l.jpg
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Libiš evangelický kostel.
Libis CZ St James church 038.jpg
Gotický kostel sv. Jakuba v Libiši, okres Mělník. Stavba z doby těsně před rokem 1391, věž přidána roku 1541. Areál kostela se hřbitovem a dřevěnou hranolovou zvonicí se nachází na severním okraji obce.
Libis prapor.gif
Vlajka obce Libiš, okres Mělník. List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý zvlněný o třech vrcholech a dvou prohlubních, v poměru 3:1. Nad první prohlubní bílá svatojakubská mušle.
Černínovsko, Libišská tůň 4.jpg
Autor: Rosenfeld~cswiki, Licence: CC BY-SA 4.0
Libišská tůň v Černínovsku
Libis CZ St James church 029.jpg
Gotický kostel sv. Jakuba v Libiši, okres Mělník. Stavba z doby těsně před rokem 1391, věž přidána roku 1541. Areál kostela se hřbitovem a dřevěnou hranolovou zvonicí se nachází na severním okraji obce.
Libis znak.gif
Znak obce Libiš, okres Mělník. V červeném štítě nad vlnitou stříbrnou patou stříbrná svatojakubská mušle.
Libis ME CZ.png
Poloha obce Libiš v rámci okresu Mělník a správního obvodu obce s rozšířenou působností Neratovice.