Katastr obce byl osídlen již v době bronzové, což dokládají archeologické nálezy. Od konce 8. století se na území obce nacházelo slovanské blatné hradiště. Bylo vybudováno ve strategicky výhodné poloze při soutoku Cidliny s Labem, kde bylo obklopeno lužními lesy. Jejich zbytky dnes chrání národní přírodní rezervace Libický luh.
V první polovině 10. století zde bylo hradiště, za bojů Čechů se Zličany bylo poškozeno, ale po polovině 10. století nastal rozvoj celého hradiště, jenž byl spojen se jménem knížete Slavníka, zakladatele rodu Slavníkovců. První písemná zmínka o Libici pochází z KosmovyKroniky české a vztahuje se k úmrtí knížete Slavníka v roce 981. Podle legend se v Libici narodil druhý pražský biskup svatý Vojtěch. Na Libici bylo sídlo jeho bratra Soběslava, který začal vést samostatnou zahraniční politiku a dostal se do sporu[zdroj?!] s Přemyslovci, kteří v roce 995 využili jeho nepřítomnosti, dobyli libické hradiště a vyvraždili přítomné členy rodu Slavníkovců. Libické hradiště se stalo jedním z center přemyslovské hradské správy, připomíná se ještě v roce 1108, kdy zde byli na rozkaz knížete Svatoplukavyvražděni Vršovci, a v roce 1130 se ještě připomíná jako centrum hradské správy. Poté bylo hradiště opuštěno a Libice se stala pouhou poddanskou vsí patřící klášteru svatému Jiří v Praze.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
657
824
842
953
1 081
1 136
1 239
1 237
1 500
1 419
1 390
1 313
1 294
1 310
1 190
Počet domů
90
117
132
152
176
191
275
341
362
362
390
443
465
474
495
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[7]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[9]
V obci Libice nad Cidlinou (1504 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, biograf Sokol, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar Wiesner, 3 obchody s cukrovinkami, časopis Praktický život, výroba čepic, výroba čerpadel, elektroinstalace, 2 holiči, rolnické družstvo, 6 hostinců, továrna na cikorku, klempíř, 3 klempíři, malíř, továrna na napajedla, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pletárna, pohřební ústav, 12 rolníků, řezbář, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Libici n. Cidl., stavební družstvo, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 5 truhlářů, továrna na hospodářské vozy, zednický mistr.
Kultura
Divadelní spolek VojanDivadelní spolek Vojan Libice nad Cidlinou
Doprava
Dopravní síť
Pozemní komunikace – Územím obce prochází dálnice D11 s exitem 42 (Poděbrady-východ). Sjezdem z dálnice začínají silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Jičín a silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim.
Železnice – Obec protíná železniční Trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla mezi Kolínem a Nymburkem zahájena roku 1870.
Veřejná doprava 2011
Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky Kolín-Libice nad Cidlinou (v pracovní dny 2 spoje), Nymburk-Poděbrady-Kolín (v pracovní dny 1 spoj), Poděbrady-Žehuň-Hradčany (v pracovní dny 5 spojů) a Poděbrady-Opolany (v pracovní dny 2 spoje)(dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Železniční doprava – Po trati 231 vedla linka S2 Praha - Lysá nad Labem - Kolín v rámci pražského systému Esko. Železniční stanici Libice nad Cidlinou jezdilo v pracovní dny 24 osobních vlaků, o víkendu 20 osobních vlaků. Rychlíky stanici projížděly.
Pamětihodnosti
Na místě bývalého hradiště se nachází památník slavníkovského hradiště se základy paláce a kostela z poloviny 10. století, rekonstruovanými na základě výzkumů Rudolfa Turka[13] a nově osazeným sousoším svatého Vojtěcha a Radima.
Kostel svatého Vojtěcha, jenž byl původně zasvěcen svatému Jiří. I jeho původ kladou mnozí badatelé do dob slavníkovských. Do dnešní doby se dochoval v goticko-empírové podobě.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy)
↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN978-80-7277-231-5. Kapitola Libice, s. 146–158.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Evangelický kostel v Libici nad Cidlinou
Katolický kostel v Libici nad Cidlinou
Příkop u hradiště v Libici nad Cidlinou
(c) Zp, CC BY-SA 3.0Sousoší Svatého Vojtěcha a Radima v Libici nad Cidlinou (autor Vojtěch Adamec)
(c) Zp, CC BY-SA 3.0základy slavníkovského kostela v areálu hradiště v Libici nad Cidlinou
Jez na Cidlině v obci
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libice nad Cidlinou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Libice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
