Libkova Voda (zámek)
Libkova Voda | |
---|---|
Stav zámku Libkova Voda v roce 2013. | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Výstavba | 1. čtvrtina 18. století |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Regalové, Komersové |
Současný majitel | Jiří Vršinský |
Poloha | |
Adresa | Libkova Voda 57, Libkova Voda, Česko |
Souřadnice | 49°22′31,44″ s. š., 15°11′28,68″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Libkova Voda | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 30953/3-3123 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Libkova Voda stojí na okraji obce Libkova Voda, asi 5 km na jihozápad od Pelhřimova. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Zámku měla údajně předcházet tvrz, ovšem toto tvrzení nemá podporu v žádném z dochovaných dobových pramenů. O tvrzi se nezmiňuje ani odborná literatura (neuvádí ji August Sedláček ani např. kolektiv autorů československé akademie v publikaci Hrady, zámky a tvrze – díl jižní Čechy). Kdo a kdy zámek založil, není známo. Prvními možnými zakladateli se jeví Leskovcové z Leskovce (Arnošt Leskovec a po roce 1621 Albrecht Šebestián Leskovec), kteří sídlili na Horní Cerekvi a Libkovu Vodu vlastnili na přelomu 16. a 17. století. Problém je, že zejména Albrecht Šebestián měl finanční problémy, takže je nepravděpodobné, že by zámek postavil. V dalších letech se majitelé často střídali – vlastnili ji různí církevní hodnostáři jako např. Ferdinand Leopold Beno z Martinic či Arnošt August Khünburg. Teprve v první čtvrtině 18. století se objevuje druhý možný zakladatel zámku, Maxmilián Regal, čemuž by napovídal i sloh, ve kterém byl vystavěn. V rodu Regalů zůstal zámek až do roku 1802. V roce 1841 zde u tehdejšího majitele Leopolda Srnky pobýval Bedřich Smetana. Roku 1851 zámek odkoupil svobodný pán Karel Komers von Lindenbach. V rodu Komersů zůstal do roku 1902, kdy jej získal Franz Humal. V následujících letech docházelo k častému střídání majitelů. V roce 1936 jej zakoupil Eduard Slavík, jenž o něj přišel zestátněním v roce 1949. Následně jej vlastnil Státní statek Pelhřimov, dnes je opět v soukromém vlastnictví.
Současnost
Majitelem zámku byla společnost Bohemen Vastgoed. V letech 1996-1998 prošel objekt kompletní rekonstrukcí. V roce 2013 se firma pokusila v obci vybudovat bioplynovou stanici, ale narazila na odpor místních obyvatel[2]. od dubna byl zámek nabízen k prodeji[3]. Jelikož se však neprodal, byl na konci října umístěn do dražby.[4] Realitní kancelář Naxos Brno ji nabízela za vyvolávací cenu 55 milionů Kč.[5] V současné době je ve vlastnictví soukromé osoby.
Dostupnost
Okolo zámku prochází žlutě značená turistická trasa od Čelistné na Ondřejov. Do obce vede trojice silniček, které ji spojují s Myslotínem, Božejovem a Ústrašínem.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-24]. Identifikátor záznamu 142436 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ V Libkově Vodě se stále mluví o bioplynové stanici. Teď v souvislosti s prodejem zámku, rozhlas.cz
- ↑ Zámeček v Libkově Vodě je na prodej, denik.cz
- ↑ Libkovodský zámeček půjde do dražby, denik.cz
- ↑ Zámek Libkova Voda spojený s mládím Bedřicha Smetany jde do dražby Archivováno 12. 3. 2021 na Wayback Machine., buildingnews.cz
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic