Liboc (řeka)
| Liboc | |
|---|---|
 Říčka Liboc mezi Pětipsy a Libědicemi | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 46,4 km |
| Plocha povodí | 340,1 km² |
| Průměrný průtok | u ústí 1,68 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-03-001 |
| Pramen | |
| Doupovské hory 50°11′15,29″ s. š., 13°12′36,96″ v. d. okolo 685 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ohře 50°19′53,3″ s. š., 13°31′3,3″ v. d. 204,65 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Karlovarský kraj, Ústecký kraj – Radonice, Vilémov, Pětipsy, Libědice, Libočany) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liboc (německy Aubach) je pravostranný přítok řeky Ohře v Karlovarském a Ústeckém kraji, protékající Kadaňskem a Žateckem. Délka toku činí 46,4 km.[pozn 1] Plocha povodí měří 340,1 km².[1] Průměrný průtok v ústí je 1,68 m³/s.[2]
Průběh toku
Pramení v Doupovských horách ve slatinách pod vrchem Pilíř ve vojenském prostoru Hradiště v nadmořské výšce 687,31 metru.[3] V okolí pramene Liboce se nachází rozvaliny zaniklé obce Jeseň a pramen říčky Blšanky. Liboc nejprve teče k severozápadu, pod zaniklým městem Doupov se stáčí k východu. V hlubokém údolí se nacházejí zbytky rozbořených obcí Oleška, Žďár a Žebletín, náspy a mostky zrušené železniční trati Kadaňský Rohozec – Doupov a minerální pramen u vojenských kasáren Obrovice. U Kadaňského Rohozce opouští vojenský prostor a dále protéká suchou chmelařskou oblastí přes Radonice, Vilémov, Pětipsy, Libědice, Čejkovice a Žabokliky až do Libočan u Žatce,[4] kde ústí zprava do řeky Ohře na jejím říčním kilometru 92,51 v nadmořské výšce 204,65 metru.[3]
Větší přítoky
- levé – Žďárský potok, Vintířovský potok
- pravé – Dubá I, Leska
Využití
Až do dvacátých let 20. století žily na horním toku říčky nad Pětipsy perlorodky, v současné době je Liboc z velké části upravená kamenným pohozem nebo rovnaninou s četnými jezy a stupni. Zemědělská oblast kolem Libědic patří dlouhodobě k nejsušším místům v Čechách, a proto je Liboc významným zdrojem vody. Pro závlahy okolních chmelnic je voda odčerpávána nejen ze samotné Liboce, ale i z rybníka Sedlec v Doupovských horách, odkud vede potrubí do velké podzemní nádrže u Račetic.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Délka toku dle VÚV
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Liboc, s. 154.
- ↑ a b Základní charakteristiky toku Liboc a jeho povodí [online]. Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liboc na Wikimedia Commons - Vilémov – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Ohře
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Říčka Liboc (přítok Ohře) mezi Pětipsy a Libědicemi