Liboc (Kraslice)
Liboc | |
---|---|
kostel Nejsvětější Trojice | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kraslice |
Okres | Sokolov |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°16′17″ s. š., 12°28′48″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 11 (2021)[1] |
Katastrální území | Liboc u Kraslic (6,57 km²) |
PSČ | 358 01 |
Počet domů | 7 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Liboc | |
Další údaje | |
Kód části obce | 151386 |
Kód k. ú. | 751383 |
Zaniklé obce.cz | 321 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Liboc (do roku 1948 Frankenhammer[3]) je malá vesnice, část města Kraslice v okrese Sokolov. Nachází se asi 6,5 km na jih od Kraslic v údolí Libockého potoka při soutoku s Čirým potokem. Je zde evidováno k 31. březnu 2016 celkem 21 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žili dva obyvatelé.[5]
Liboc leží v katastrálním území Liboc u Kraslic o rozloze 6,57 km2.[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1422.[7] Toho roku se připomíná zdejší starý hamr, jež byl jedním z prvních na Kraslicku. Po něm byl pojmenován i Hamerský vrch (Hammerberg) (702 m), tyčící se nad ním. Libocké hamry, jež byly nejméně dva, patřily významnému hamernickému rodu Hutschenreuterů, který podnikal i na Rotavsku a Jindřichovicku. V době třicetileté války vyráběly hamry sečné a bodné zbraně. Nejspíš v první polovině 19. století byly libocké hamry přebudovány na mlýny a pily. Po celé generace patřil Libocký mlýn rodu Sanderů. Poslední majitel Josef Sander v něm žil až do roku 1967, kdy přesídlil do Německa. Z mlýna se stal rekreační objekt a nový majitel se snažil rekonstrukcí zachovat jeho starý ráz. Rekonstrukci však nedokončil, dne 31. prosince 1993 zničil mlýn požár. Dochovalo se pouze mohutné kamenné zdivo nejspodnějšího podlaží. Příčinu požáru se nepodařilo zjistit. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce obec téměř zanikla. Později se stala rekreačním místem chalupářů.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 496 obyvatel, z nichž 495 bylo Němců a jeden byl cizinec. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 644 | 691 | 602 | 563 | 520 | 496 | 471 | 90 | 48 | 36 | 15 | 4 | 2 | 2 |
Počet domů | 91 | 95 | 95 | 97 | 89 | 88 | 87 | 54 | - | 10 | 3 | 8 | 9 | 7 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v přehledu vesnice Sněžná. |
Pamětihodnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice – pseudogotický kostel z roku 1891, opravený v roce 1990 za finanční pomoci odsunutých německých rodáků.[11]
- Fara - patronkou farnosti byla baronka Františka Kopalová z Hřebenů.[12]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 279.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-27.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360.
- ↑ KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 47–51.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Frankenhammer. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 249.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 5.
- ↑ PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 377.
- ↑ Římskokatolická farnost Kraslice - Zpravodaj - FL 2018 červenec 11. farnostkraslice.estranky.cz [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Liboc na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Liboc u Kraslic na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Liboc u Kraslic, kostel Nejsvětější Trojice, okres Sokolov