Libochovany
| Libochovany | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie a obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litoměřice |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′0″ s. š., 14°2′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 565 (2022)[1] |
| Rozloha | 8,30 km²[2] |
| Nadmořská výška | 143 m n. m. |
| PSČ | 411 03, 412 01 |
| Počet domů | 214 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Libochovany 5 411 03 Libochovany podatelna@libochovany.cz |
| Starosta | Mgr. Vlastimil Vrbenský |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Libochovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565156 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Libochovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých osm kilometrů severozápadně od Litoměřic na pravém břehu řeky Labe, která se v těchto místech prořezává masívem Českého středohoří. V obci žije 565[1] obyvatel.
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Liboch ve významu ves lidí Libochových, nebo z přídavného jména libochovský odvozeného z místního jména Libochovic ve významu ves založená z Libochovic. V písemných pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubohovaz a Liubohovass (okolo 1057), Liubochwan (1115), in Lubochowan (1186), de Lubochowani (1251), de Lvbochowan (1282), Lybchova (1352), Lybochan (1369), Lybochowan (1384), Libochowan (1385), w Libochowanech (1547), v ves Libochowany (1623), Libochowany (1638), Lybochowany (1654), Libochowan (1720), Libochowan a Libochowany (1787) a Libochovany nebo Libochowann (1854).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici z roku 1057[4] (1056–1058[5]) se nachází v zakládací listině litoměřické kapituly. V první polovině třináctého století části vesnice patřily kladrubskému a doksanskému klášteru, od poloviny téhož století zde také sídlil vladycký rod zastoupený roku 1251 Vlkem z Libochovan a roku 1276 je uváděn Předslav z Újezda. Z roku 1395 pochází první zmínka o zdejší tvrzi. Vesnice byla stále rozdělena na více dílů, které patřily vladykům ze Sebuzína, Vchynickým z Vchynic, kladrubskému a doksanskému klášteru.[5] Z období husitských válek jsou v Libochovanech uváděni roku 1420 Drlík z Libochovan a v letech 1423 a 1427 Vaněk Nos z Kvítkova. Na konci patnáctého století zde bez dědiců zemřel Mikuláš ze Sebuzína, a král Vladislav Jagellonský odúmrť věnoval Buškovi Milešovskému ze Sulevic a Bohuslavovi z Újezdce. Roku 1498 však král majetek znovu věnoval Václavu Bezdružickému z Kolovrat a ten ho o rok později postoupil Vojtěchu Tvochovi z Nedvídkova.[6]
Po roce 1499 Libochovany získali Kaplířové ze Sulevic. Při dělení dědictví v roce 1541 jsou zmiňováni bratři Jan Kunát a Fridrich, z nichž první získal tvrz s poplužním dvorem a několik vesnic. Fridrich svůj díl, který tvořily mimo jiné některé libochovanské dvory, roku 1548 prodal Václavu Kaplířovi ze Sulevic na Milešově a ten o dva roky později Vilému Kamýckému ze Žernosek. Po smrti Jana Kunáta prodal poručník jeho potomka panství Frycalu Klusákovi z Kostelce. Po něm se v držení Libochovan vystřídal jeho bratr Ondřej Klusák z Kostelce, od roku 1563 Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat, od roku 1578 Jan Šlejnic ze Šlejnic, od roku 1587 Kryštof z Roupova na Vildštejně a Poříčí a jeho synové, kteří panství prodali Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře.[6]
Vilém Kamýcký tak spojil dvě části libochovanského panství a starou tvrz nechal přestavět na pozdně renesanční zámek. Jeho syn Jan Všebor Kamýcký ze Lstiboře se zúčastnil stavovského povstání, a za trest byly jeho statky (Libochovany, Prackovice nad Labem a Velké Žernoseky) převedeny v léno. Janovi bratři odmítli přestoupit ke katolictví, a když Jan roku 1625 zemřel, bylo jim panství zabaveno a o rok později ho koupil mincmistr Vilém z Vřesovic za 65 379 kop míšeňských grošů. Roku 1667 libochovanské panství získali Nosticové a připojili je k Velkým Žernosekám, ke kterým Libochovany patřily až do konce devatenáctého století.[5]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 401 | 470 | 473 | 461 | 573 | 570 | 718 | 570 | 624 | 556 | 553 | 465 | 469 | 517 |
| Domy | 78 | 86 | 88 | 90 | 113 | 118 | 150 | 153 | 168 | 138 | 142 | 157 | 158 | 165 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Řepnice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- Libochovanský zámek vznikl přestavbou gotické tvrz na konci šestnáctého století. Ve druhé polovině sedmnáctého století byl barokně upraven.[5]
- Novogotický kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1893–1895.[9]
- Sloup se sochou Panny Marie pochází z první poloviny devatenáctého století.[9]
- Hradiště na vrchu Hrádek, archeologická lokalita
- Přírodní rezervace Kalvárie
Části obce
- Libochovany
- Řepnice
Galerie
Pohled na místní část Řepnice z Dubické vyhlídky; vlastní Libochovany zakrývá svah na pravém okraji
Osobní loď na Labi u Libochovan
Libochovany, v pozadí se tyčí vrch Lovoš
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Libochovany, s. 597.
- ↑ a b c d ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libochovany – zámek, s. 274.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 401–402.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 297.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libochovany, s. 252.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libochovany na Wikimedia Commons - Libochovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na horu Lovoš v Českém středohoří, v popředí obec Libochovany, okres Litoměřice.
Poloha obce Libochovany v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice.
Autor: Tomáš Kolařík, Licence: CC BY-SA 3.0
Osobní kajutová loď na Labi u Libochovan
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Narození Panny Marie a obecní úřad v Libochovanech, okres Litoměřice.
Vlajka obce Libochovany, okres Litoměřice. Modro–bíle čtvrcený list se žlutým žerďovým pruhem širokým jednu čtvrtinu délky listu.
České středohoří. Pohled z vyhlídky u dubického kostelíka jihovýchodním směrem proti proudu Labe. V popředí vlevo lomy zbrázděný Deblík (459 m), v pozadí vlevo od středu vyniká Plešivec (509 m). Nepatrně vystupující vyvýšenina na obzoru uprostřed patří zřícenině hradu Kamýk. Při pravém okraji vzadu vrch Radobýl (399 m), před ním Strážiště (362 m). Uprostřed na plani pod kopci ves Řepnice, část obce Libochovany.
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Schloss Libochowan (Libochovany) an der Elbe im Böhmischen Mittelgebirge