Libor Grubhoffer

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc., dr. h. c.[1][2][3]
ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky
Ve funkci: 26. června 2017 – dosud
Předchůdce	Miloslav Šimek[2]
5. rektor Jihočeské univerzity v ČB
Ve funkci: 1. dubna 2012 – 31. března 2016
Předchůdce	Magdalena Hrabánková
Nástupce	Tomáš Machula
děkan Biologické (následně Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity
Ve funkci: 2004 – 2011[2]
Předchůdce	Zdeněk Brandl
Nástupce	František Vácha
ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky
Ve funkci: 1994 – 2002[2]
Narození	30. dubna 1957 (66 let) Polička Československo Československo
Sídlo	Oldřiš a České Budějovice
Alma mater	Gymnázium (1972–1976) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Profese	biochemik, parazitolog, molekulární biolog, vysokoškolský učitel a biolog
Commons	Libor Grubhoffer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libor Grubhoffer (* 30. dubna 1957 Polička)^[4] je český biochemik, parazitolog a molekulární biolog a vysokoškolský pedagog, v letech 2012 až 2016 rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, od roku 2017 ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky.^[1][2][5][3] Ve své vědecké práci se zabývá klíšťaty a jimi přenášenými původci infekčních onemocnění,^[6] a dále virologií^[5][7][8] a molekulární biologií vektorů a patogenů.^[9]

V roce 2015 se stal členem Učené společnosti ČR^[9][6] a pro období 2022–2024 jejím předsedou, když z pozice místopředsedy v čele nahradil Pavla Jungwirtha.^[10]

Život

Libor Grubhoffer se narodil roku 1957 v Poličce ve východních Čechách v období Československé republiky. Vyrůstal v Oldřiši nedaleko Poličky, kde jeho rodiče provozovali hostinec Na Bělidle. V letech 1972–1976 studoval na gymnáziu v Poličce. Na gymnáziu vykonával funkci předsedy školní organizace Socialistického svazu mládeže.^[3]

Po maturitě studoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, promoval v roce 1981. Následně měl v plánu pokračovat na doktorském studiu, nedostal však doporučení od univerzitních svazáků. Místo doktorského studia tedy v letech 1981–1982 absolvoval základní vojenskou službu. Během té sloužil u tankového praporu v Jihlavě. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví nedaleko Pardubic. V roce 1983 do Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, zde byl jeho vedoucím virolog a imunolog, autor mnoha vakcín, docent Dimitrij Slonim. V roce 1986 Grubhoffer přesídlil do Českých Budějovic do Parazitologického ústavu Československé akademie věd,^[3][6] ve kterém pracuje dosud.

V listopadu a prosinci 1989 probíhala v Československu sametová revoluce, který vedl k pádu komunistického režimu a ke vzniku demokratického zřízení. Během sametové revoluce se Grubhoffer aktivně zapojil do demokratizace Československé akademie věd. Na začátku 90. let stál u zrodu Biologické fakulty Jihočeské univerzity.^[6] Současně, v letech 1994 až 2002 vykonával na Parazitologickém ústavu (v té době již jako Parazitologický ústav AV ČR) funkci ředitele. V roce 2001 byl na Fakultě jmenován profesorem (ve zkratce prof.) v oboru „molekulární a buněčná biologie a genetika“,^[11] v letech 2004–2011 pak byl jejím děkanem.^[6] 1. srpna 2007, tedy během jeho funkčního období, došlo k transformaci Biologické fakulty na Přírodovědeckou fakultu. V roce 2012 se stal rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.^[3][6][12]

V prosinci 2015 se zúčastnil prvního termínu volby rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na období let 2016 až 2020. Ve všech třech kolech volby sice získal více hlasů oproti soupeři Miloslavu Šochovi (děkanovi Zemědělské fakulty), nikdo ale zvolen nebyl.^[13] Později se rozhodl přihlásit i do druhého termínu volby, který proběhl v lednu 2016.^[14] Ani v tomto kole však nebyl nikdo zvolen, a proto proběhlo v únoru 2016 kolo třetí,^[15] ale opět neúspěšné.^[16] Po třech neúspěšných pokusech obhajobu svého postu vzdal, jeho nástupcem byl ve čtvrté volbě zvolen teolog Tomáš Machula.^[17] Mandát rektora mu vypršel na konci března 2016.^[18]

V roce 2015 byl zvolen řádným členem Učené společnosti ČR. V roce 2016 obdržel čestný doktorát (ve zkratce dr. h. c.) Arizonské univerzity v Tucsonu ve Spojených státech. Je vedoucím Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. 26. června 2017 se navíc stal ředitelem celého Biologického centra AV ČR,^[1][5][3] do funkce ho jmenovala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Na postu tak vystřídal Miloslava Šimka, který byl ředitelem Biologického centra od roku 2012.^[2]

V roce 2019 nahrál příspěvek pro projekt Paměť národa, sbírku pamětníků důležitých historických momentů 20. století.^[3]

Je podruhé ženatý, má tři děti.^[6]

Pandemie covidu-19

V roce 2020 vypukla na světě pandemie covidu-19. První tři oficiálně potvrzené případy se v Česku objevil v neděli 1. března. Během pandemie se Libor Grubhoffer opakovaně vyjadřoval v médiích k viru, k protiepidemickým opatřením a k očkování.^{[5][7][8][19]}

Ocenění

• Laureát výroční přednášky „LeConte Lecture Award“, Georgia Southern University, Georgie, USA, 2009
• Laureát výroční přednášky k poctě Josefa Ludvíka Fischera, Univerzita Palackého v Olomouci, 2015
• Pamětní medaile Univerzity Palackého v Olomouci, 2015

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Libor Grubhoffer na Wikimedia Commons
• Osoba Libor Grubhoffer ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Libor Grubhoffer