Libor Martinek

doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D.
doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. (8. června 2016)
doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. (8. června 2016)
Narození15. ledna 1965 (59 let)
Krnov
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, básník, literární kritik, hudební kritik, překladatel, publicista, literární historik a bohemista
StátČeskoČesko Česko
Alma materPedagogická fakulta Univerzity Palackého
Tématabohemistika, překlad, polská literatura, česká literatura, literární historie, poezie, překlady z polštiny a publicistika
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libor Martinek (* 15. ledna 1965 Krnov) je český vysokoškolský pedagog, bohemista a překladatel.

Život

Vyrůstal v Bruntále. V roce 1989 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština – hudební výchova, poté učil na Střední pedagogické škole v Krnově. Od roku 1993 byl odborným asistentem, od roku 2010 je docentem české literatury na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, v roce 2011 zde založil Kabinet literárněvědné komparatistiky. Učil zde již v r. 1992. V roce 2012 byl jmenován mimořádným, v roce 2017 řádným profesorem Vratislavské univerzity (Uniwersytet Wrocławski, Polsko), kde přednáší dějiny české literatury na Ústavu slovanské filologie. Doktorát z dějin české literatury obhájil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2000, doktorát z dějin polské literatury v roce 2005 tamtéž. Habilitoval v roce 2010 rovněž na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity[1].

Je členem Obce spisovatelů ČR, Obce překladatelů ČR, Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Těšínsko-záolžského kola Hornoslezského literárního sdružení s centrem v Katovicích. Od roku 2001 žije v Opavě.

Tématy Martinkova literárněvědného a literárněhistorického zájmu jsou poválečná česká literatura, česká, německá a polská literatura ve Slezsku od středověku po současnost, literární teorie (se zvláštním zřetelem k polské literární teorii), komparatistika, regionalistika. Kromě historie české literatury se zabývá i česko-polskými literárními vztahy v minulosti a současnosti.

Přednášel na několika univerzitách a vysokých školách v České republice, Polsku (Varšava, Poznaň, Katovice, Gdaňsk, Štětín, Vratislav, Lublin, Kielce, Čenstochová), přednášel pro studenty, odbornou i laickou veřejnost v České republice, Slovensku, Polsku, Německu a v Litvě. Do roku 2011 byl členem redakční rady časopisu Psí víno (Praha).

Ocenění díla

Obdržel několik ocenění za rozvoj česko-polských literárních a kulturních kontaktů:

  • 1997 Cena za překlady a popularizaci polské poezie v zahraničí, udělená Svazem polských spisovatelů ve Varšavě,
  • 2003 I. cena za překlady polské poezie v rámci XXVI. Mezinárodního básnického listopadu v Poznani, udělená maršálkem Poznaňského vojvodství,
  • 2004 Cena polského výboru UNESCO, Ministra kultury Polské republiky a prezidenta hlavního města Varšavy za překlady polské poezie,
  • 2004 Statutární město Opava za rozvoj česko-polských literárních aktivit,
  • 2010 Medaile Evropského kruhu Franze Kafky, Praha,
  • 2010 Cena Władysława Broniewského a diplom Ministra kultury a národního dědictví Polské republiky v kategorii zahraniční tvůrce – vědec, Varšava,
  • 2016 Cena rektora Vratislavské univerzity za dosažené vědecké výsledky v r. 2015,
  • 2017 Cena rektora Vratislavské univerzity za dosažené vědecké výsledky v r. 2016,
  • 2018 Plaketa Marie Konopnické udělená Muzeem Marie Konopnické v Żarnowci (Polsko) za propagaci díla této polské autorky v ČR,
  • 2019 Cena Svazu polských spisovatelů v zahraničí s centrem v Londýně v r. 2019,
  • 2019 European Medal of Poetry and Art "HOMER", Brusel 2019,
  • 2019 Cena rektora Vratislavské univerzity za dosažené vědecké výsledky v r. 2018,
  • 2021 Bronzová medaile "Za zásluhy o kulturu Gloria Artis" (Ministerstvo kultury, národního dědictví a sportu PR) v r. 2021.

Získal ocenění v mezinárodních básnických soutěžích v České republice a v Polsku.


Dílo

Odborné publikace

  • Polská literatura českého Těšínska po roce 1945 (Opava 2004)
  • Polská poezie českého Těšínska po roce 1920 (Opava 2006)
  • Region, regionalismus a regionální literatura (Opava 2007)
  • Życie literackie na Zaolziu 1920–1989 (Kielce 2008)
  • Současná česká literatura I/1 (Opava 2008)
  • Literatura a hudba I/1, 2 (Opava 2009)
  • Identita v literatuře českého Těšínska. Vybrané problémy (Opava 2009)
  • Hledání kořenů. Literatura Krnovska a její představitelé. I. díl. Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století (Opava 2009),
  • Hledání kořenů. Literatura Krnovska a její představitelé. II. díl. Od národního obrození do současnosti (Opava 2010)
  • Fryderyk Chopin v české literatuře (Opava 2013)
  • Władysław Sikora (Opava 2015)
  • Identita v literatuře Těšínska (Opava – Kielce 2015)
  • Literatura i muzyka. Wprowadzenie do problematyki (Opava 2015) [s Małgorzatou Gamrat]
  • Henryk Jasiczek (Opava 2016)
  • Zlatý fond české kultury a jeho proměny (Opava 2016) [s Michaelou Hashemi]
  • Lašsko-evropský básník Óndra Łysohorsky (Vratislav 2016)
  • Wilhelm Przeczek (Vratislav 2018)
  • Paweł Kubisz (Vratislav 2020)
  • Dějiny literatury na Bruntálsku (Bruntál 2021)[2]
  • Obraz literatury z oblasti Jeseníků (Bruntál 2021)[3]
  • Identita v kontextu polské etnické skupiny na českém Těšínsku (Na příkladu díla Pawła Kubisze) (Bruntál 2021)[4]
  • Nástin historie literatury na Karvinsku (Bruntál 2021)[5]
  • Těšínský básník Henryk Jasiczek – Literární portrét polského spisovatele (Bruntál 2022)[6]
  • Dějiny literatury Krnovska (I. a II. díl) (Bruntál 2022)[7]
  • Władysław Sikora (1933–2015), Portrét těšínského spisovatele (Bruntál 2022)[8]
  • Bolzanovo pojetí národa v kontextu osvícenství a romantismu (Bruntál 2023)[9]
  • Fryderyk Chopin v Čechách. Ohlasy jeho pobytu v české a polské literatuře (Bruntál 2023)[10]
  • Literatura Opavska 1990–2023 (Bruntál 2023)[11]
  • Gustaw Morcinek (Vratislav 2023)

Poezie

  • 2001 Co patří Večernici – Sekrety Gwiazdy Wieczornej (Opava – Kielce) - dvojjazyčná česko-polská sbírka básní - debut
  • 2012 Jsi mým signifié – Jestesz moim signifié (Krnov) - dvojjazyčná česko-polská sbírka básní
  • 2024 Básně na fotografie z Akagi - sbírka básní inspirovaná fotografiemi Jindřicha Štreita vydaných v knihách, Japonsko – Lidé z Akagi, 1995 a Japonsko 1995 – Návraty, 1995.

Edice

  • Vladimír Křivánek, Šampaňské básníkům – Szampana dla poetów (Bruntál 2023), překlad do polštiny Franciszek Nastulczyk[12]
  • Josef Richter, Něžná vina (Bruntál 2023)[13]
  • Petr Španger, Stěny ze skla (Bruntál 2024)[14]

Časopisecké publikace

Publikoval odborné studie a básnickou tvorbu v řadě odborných literárněvědných a literárních časopisů (mj. Host, Tvar, Labyrint, Literární noviny, Listy, Psí víno, Akord, Mosty, Romboid /Bratislava/, Śląsk /Katovice/, Religious and Sacred Poetry /Krakov/, Ostragehege /Drážďany/, Znad Vilii /Vilnius/), sborníků i v básnických antologiích v ČR, Dubaji, Litvě, Polsku, Rumunsku, Slovensku, SRN.

Člen redakčních rad odborných časopisů Religious and Sacred Poetry. Religion, Culture and Education (Krakov, Polsko); Er(r)go. Teoria – Literatura – Kultura (Katovice, Polsko); Miscellanea Posttotariana Wratislaviensia (Vratislav, Polsko); Studia Słowianoznawcze (Piotrków Trybunalski, Polsko); Litikon. Časopis pre výskum literatúry (Nitra, Slovensko).

Překlady

Z polštiny sám nebo ve spolupráci s jinými překladateli přeložil básnické sbírky, výbory poezie a prózy i odborné práce. Překládá také z dalších evropských jazyků.

  • Wiesław Malicki, Slova proti větru – Słowa pod wiatr. (Překlad s Wilhelmem Przeczkem.) (Český Těšín 1996)
  • Lucyna Przeczek-Waszková, Čtyři období lásky. (Albrechtice u Českého Těšína 1996)
  • Marie Chrašcinová, Čas písně. (Překlad s W. Przeczkem.) (Český Těšín 1997)
  • Wilhelm Przeczek, Intimní bedekr. (Český Těšín 1998)
  • Bogusław Żurakowski, Písně karlovarských pramenů. (Překlad s Lucynou Waszkovou.) (Český Těšín 1999)
  • Stanisław Nyczaj, Poezie – Poezje. (Překlad s W. Przeczkem a Erichem Sojkou.) (Opava 1999)
  • Stanisław Franczak, Dotek lásky. (Překlad s W. Przeczkem.) (Opava 2001)
  • Dariusz Tomasz Lebioda, Descartova lebka. (Opava 2003)
  • Danuta Kostewiczová, Anatomie chvíle. (Opava 2003)
  • Nikos Chadzinikolau, Poezie, Poezje, Ποιήματα. (Překlad s Karlem Vůjtkem.) (Ostrava 2003)
  • Wacław Kostrzewa, Bílé tango – Białe tango. (Opava 2004)
  • Dariusz Tomasz Lebioda, Tajemství papeže. (Praha 2005)
  • Wojciech Kalaga, Mlhoviny diskursu. (Brno 2006)
  • Ewa Lipska, Okamžik nepozornosti. (Praha 2006)
  • Danuta Muchová, Motýli slov. (Opava 2007)
  • Jacek Sikora, Za późno na wiosnę – Příliš pozdě na jaro. (Český Těšín 2007)
  • Bohdan Urbankowski, Erotikon pro nástupce. (Płock 2007), (Bruntál 2022)[15]
  • Andrzej Bątkiewicz, Pronásledovaný Roman Polański. (Praha 2008)
  • Marek Mariusz Tytko, Setkání s Jiným. (Opava 2009)
  • Wojciech Łęcki, Widok ustronny – Pohled z ústraní. (Płock 2010)
  • Stefan Grabiński, V domě Sáry a jiné povídky. (Praha 2012)
  • Danuta Mucha, Baśniowy świat w czterech porach roku – Pohádkový svět ve čtyřech obdobích roku. (Opava – Łódź 2012)
  • Zbigniew Chojnowski, Mazurské odjezdy. (Opava 2012)[16]
  • Wojciech Ossoliński, 40 nesprávných básní o mém městečku – 40 niepoprawnych wierszy o moim miasteczku. (Krnov 2013)
  • Marek Rapnicki, Barabáš a jiné básně – Barabasz i inne wiersze. (Krnov 2013)
  • Jacek Molęda, Šel jsem pro chleba – Wyszedłem po chleb. (Krnov 2013)
  • Zbigniew Chojnowski, Mazurské dědictví. (Opava 2013)[17]
  • Zbigniew Chojnowski, Viditelný obzor. Vždy je někde noc. (Opava 2018)[18]
  • Anna Blumental, Rozszczepianie kręgosłupa – Štěpení páteře. (Łódź – Opava 2018)
  • Henryk Wolniak-Zbożydarzyc, Zaurocznia lądecka – Landecké okouzlení. (Kraków 2018)
  • Maria Mistrioti. A νεμóς τε κυβερνήτης – Kormidelník vítr. (Opava 2019)
  • Danuta Kostewicz, Andante Spianato. (Opava 2019)[19], (Bruntál 2023)[20]
  • Danuta Kostewicz, Geo gratias. (Opava 2019)[21], (Bruntál 2023)[22]
  • Danuta Mucha, Miguel Ángel Asturias (1899 – 1974). Pisarz i dzieło. Spisovatel a dílo. (Kielce 2019)
  • V duchu Edgara Allana Poea. Antologie polské fantastiky horroru. (Praha 2019)
  • Grażyna Drobek-Bukowska, Naprawianie przestrzeni – Napravování prostoru. (Łódź 2020)
  • Danuta Mucha, Tchnienie wiosennego wiatru – Závan jarního větru. (Łódź – Opava 2020)
  • Salomea Kapuścińska, Piękno – Krása. (Wrocław 2020)
  • Eligiusz Dymowski, Cicha dłoń – Tichá dlaň. (Opava 2020)
  • Czesław Sobkowiak, Późne lata – Pozdní léta. (Wrocław 2021)
  • Zbigniew Chojnowski, Výbor z poezie z let 1980–2017. (Bruntál 2022)[23]
  • Aleksander Nawrocki, Hlohový náhrdelník. (Bruntál 2022)[24]
  • Bonifacy Miązek, Návrat. (Bruntál 2022)[25]
  • Daria Galant, Syrena słowiańska – Slovanská siréna. (Wrocław 2022), (česko-slovenské vydání Bruntál 2023)[26]
  • Robert Gawłowski, Božské světlo. (Wrocław – Görlitz – Praha 2024), (polsko-německo-české vydání).

Odkazy

Reference

  1. Dokumenty o habilitačním řízení na stránkách Masarykovy univerzity
  2. Libor Martinek, Dějiny literatury na Bruntálsku, 2021
  3. Libor Martinek, Obraz literatury z oblasti Jeseníků, 2021
  4. Libor Martinek, Identita v kontextu polské etnické skupiny na českém Těšínsku (Na příkladu díla Pawła Kubisze), 2021
  5. Libor Martinek, Nástin historie literatury na Karvinsku, 2021
  6. Libor Martinek, Těšínský básník Henryk Jasiczek – Literární portrét polského spisovatele, 2022
  7. Libor Martinek, Dějiny literatury Krnovska (I. a II. díl), 2022
  8. Libor Martinek, Władysław Sikora (1933–2015), Portrét těšínského spisovatele, 2022
  9. Libor Martinek, Bolzanovo pojetí národa v kontextu osvícenství a romantismu, 2023
  10. Libor Martinek, Fryderyk Chopin v Čechách. Ohlasy jeho pobytu v české a polské literatuře, 2023
  11. Libor Martinek, Literatura Opavska v letech 1990–2023, 2023
  12. Vladimír Křivánek, Šampaňské básníkům – Szampana dla poetów, 2023
  13. Josef Richter, Něžná vina, 2023
  14. Petr Španger, Stěny ze skla, 2024
  15. Bohdan Urbankowski, Erotikon pro nástupce, 2022
  16. Zbigniew Chojnowski, Mazurské odjezdy, 2012
  17. Zbigniew Chojnowski, Mazurské dědictví, 2013
  18. Zbigniew Chojnowski, Viditelný obzor. Vždy je někde noc, 2018
  19. Danuta Kostewicz, Andante Spianato (Opava 2019)
  20. Danuta Kostewicz, Andante Spianato (Bruntál 2023)
  21. Danuta Kostewicz, Geo gratias (Opava 2019)
  22. Danuta Kostewicz, Geo gratias (Bruntál 2023)
  23. Zbigniew Chojnowski, Výbor z poezie z let 1980–2017, 2022
  24. Aleksander Nawrocki, Hlohový náhrdelník, 2022
  25. Bonifacy Miązek, Návrat, 2022
  26. Daria Galant, Slovanská siréna, 2023

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Libor Martinek.jpg
Autor: Martin Kůs, Licence: CC BY-SA 4.0
Fotka Libora Martinka